Úřední věstník C 352/2014

7.10.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 352/4

STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 25. července 2014

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informací v Unii

(CON/2014/58)

2014/C 352/04

Úvod a právní základ

Dne 7. února 2013 zveřejnila Evropská komise návrh směrnice o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informací v Unii (1) (dále jen „navrhovaná směrnice“).

ECB se rozhodla vydat k navrhované směrnici stanovisko z vlastního podnětu, jelikož normotvůrci Evropskou centrální banku (ECB) formálně nekonzultovali. Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je založena na čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie, jelikož navrhovaná směrnice obsahuje ustanovení, která mají vliv na úkol Evropského systému centrálních bank (ESCB) podporovat plynulé fungování platebních systémů, jak je uvedeno ve čtvrté odrážce čl. 127 odst. 2 Smlouvy. Článek 22 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“) kromě toho stanoví, že ECB a národní centrální banky mohou poskytovat facility a ECB může vydávat nařízení proto, aby byly zajištěny účinné a spolehlivé zúčtovací a platební mechanismy uvnitř Unie a ve styku se třetími zeměmi. V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.

1. Účel navrhované směrnice

1.1

Cílem navrhované směrnice je zajistit vysokou společnou úroveň bezpečnosti sítí a informací zvýšením bezpečnosti internetu a sítí a informačních systémů, na nichž je postaveno fungování naší společnosti a hospodářství. Tento návrh je hlavním opatřením evropské strategie pro kybernetickou bezpečnost (2).

1.2

Sítě a informační systémy hrají zásadní roli při usnadňování přeshraničního pohybu zboží, služeb a osob. Vzhledem k tomuto nadnárodnímu rozměru se může narušení těchto systémů v jednom členském státě dotknout dalších členských států i celé Unie. Pravděpodobnost častého výskytu bezpečnostních incidentů a nemožnost zajistit účinnou ochranu navíc podrývají důvěru veřejnosti v bezpečnost sítí a informací. Odolnost a stabilita sítí a informačních systémů je proto zásadním předpokladem pro hladké fungování vnitřního trhu.

1.3	Navrhovaná směrnice navazuje na předcházející iniciativy v této oblasti (3). V této souvislosti navrhovaná směrnice uznává potřebu harmonizovat pravidla týkající se bezpečnosti sítí a informací a vytvořit účinné mechanismy spolupráce mezi členskými státy.

1.4

Navrhovaná směrnice zavádí společný právní rámec Unie pro bezpečnost sítí a informací, pokud jde o kapacity členských států, mechanismy spolupráce na úrovni Unie a povinnosti orgánů veřejné správy a subjektů soukromého sektoru v konkrétních klíčových odvětvích. To by mělo zajistit odpovídající připravenost na vnitrostátní úrovni a přispět k vytvoření vzájemné důvěry, která je předpokladem efektivní spolupráce na úrovni Unie. Nastavení mechanismů spolupráce na úrovni Unie prostřednictvím sítě umožní předcházet přeshraničním rizikům a narušení bezpečnosti sítí a informací a reagovat na ně jednotným a koordinovaným způsobem.

1.5

Předmětem hlavních ustanovení je:

a)	požadavek, aby všechny členské státy zajistily alespoň minimální úroveň vnitrostátních kapacit ustavením orgánů odpovědných za bezpečnost sítí a informací, zřízením skupin pro reakci na počítačové hrozby (CERT) a přijetím národní strategie a plánu spolupráce pro bezpečnost sítí a informací;

b)	povinná výměna informací mezi členskými státy v rámci sítě a vytvoření celoevropského plánu spolupráce v oblasti bezpečnosti sítí a informací a koordinovaná včasná varování o incidentech v oblasti kybernetické bezpečnosti;

po vzoru směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES (4) zajistit rozvoj určité kultury řízení rizik a sdílení informací mezi soukromým a veřejným sektorem. Podniky v konkrétních klíčových odvětvích a orgány veřejné správy budou povinny posuzovat rizika, jimž čelí, a přijímat odpovídající a přiměřená opatření k zajištění bezpečnosti sítí a informací. Rovněž budou povinny odpovědným orgánům podávat zprávy o všech incidentech, které vážně ohrožují jejich sítě a informační systémy a které mají významný dopad na kontinuitu klíčových služeb a dodávek zboží.

2. Obecné připomínky

2.1

ECB podporuje cíl navrhované směrnice, kterým je zajistit vysokou společnou úroveň bezpečnosti sítí a informací v Unii a dosáhnout v této oblasti jednotný přístup v různých odvětvích a členských státech. Je důležité zajistit, aby vnitřní trh byl bezpečným prostorem pro podnikání a aby všechny členské státy zabezpečily určitou minimální míru připravenosti pro případ incidentů v oblasti kybernetické bezpečnosti.

2.2

ECB má však za to, že navrhovanou směrnicí by neměl být dotčen stávající režim dozoru Eurosystému nad platebními a vypořádacími systémy (5), jenž zahrnuje příslušná opatření mimo jiné v oblasti bezpečnosti sítí a informací. Je třeba poznamenat, že v zájmu podpory plynulého fungování platebních systémů a s cílem přispět k zachování důvěry v euro a fungování hospodářství Unie má ECB zvláštní zájem na zvýšené bezpečnosti platebních a vypořádacích (6) systémů.

2.3

Hodnocení bezpečnostních opatření a oznamování incidentů ve vztahu k platebním a vypořádacím systémům a poskytovatelům platebních služeb je jednou z hlavních kompetencí orgánů obezřetnostního dohledu a centrálních bank. Odpovědnost za vytváření dozorových požadavků ve výše uvedených oblastech by proto měly mít i nadále tyto orgány a platební a vypořádací systémy a poskytovatelé platebních služeb by neměly podléhat potenciálně protichůdným požadavkům ukládaným jinými vnitrostátními orgány. Navíc požadavky na řízení rizik včetně bezpečnostních požadavků ve vztahu k platebním a vypořádacím systémům a ostatním tržním infrastrukturám eurozóny stanoví Eurosystém, který sestává z ECB a národních centrálních bank těch členských států, které přijaly euro. Prostřednictvím této dozorové funkce Eurosystém usiluje o zajištění plynulého fungování platebních a vypořádacích systémů, mj. uplatňováním příslušných standardů dozoru a minimálních požadavků. Navrhovaná směrnice by měla zohledňovat již zavedený dozorový rámec a zajistit konzistentnost regulace v Unii.

3. Konkrétní připomínky

3.1

Podle 5. bodu odůvodnění a článku 1 navrhované směrnice se příslušné povinnosti, mechanismus spolupráce a bezpečnostní požadavky vztahují na všechny orgány veřejné správy a hospodářské subjekty. Stávající znění 5. bodu odůvodnění a článku 1 nezohledňuje mandát Eurosystému k výkonu dozoru nad platebními a vypořádacími systémy, který je zakotven ve Smlouvě. Navrhovaná směrnice by proto měla být změněna tak, aby náležitě odrážela úkoly Eurosystému v této oblasti.

3.2

Opatření a postupy, na základě kterých centrální banky a další příslušné orgány vykonávají dozor nad platebními systémy a systémy vypořádání obchodů s cennými papíry, jsou obsaženy v řadě směrnic a nařízení Unie, zejména:

a)	směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES (dále jen „směrnice o neodvolatelnosti zúčtování“) (7), podle níž mohou příslušné orgány členských států podřídit platební a vypořádací systémy spadající do jejich pravomoci požadavkům dohledu (8);

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (9) (dále jen „nařízení o infrastruktuře evropských trhů“ (EMIR)), které uznává úlohu Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA), Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) a ESCB při tvorbě regulačních standardů a dohledu nad ústředními protistranami, a

návrhu nařízení o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnice 98/26/ES (10) (dále jen „nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů“), který vyžaduje, aby příslušným orgánům byly svěřeny dohledové a vyšetřovací pravomoci, a zejména článek 45 uvedeného nařízení, který zavádí obezřetnostní požadavky na centrální depozitáře, včetně důležitých ustanovení týkajících se snižování operačního rizika.

3.3

Dále je třeba poznamenat, že pro účely výkonu dozoru Eurosystému nad všemi druhy infrastruktur finančního trhu Rada guvernérů ECB dne 3. června 2013 přijala zásady pro infrastruktury finančního trhu, které v dubnu 2012 vydal Výbor pro platební a zúčtovací systémy (CPSS) Banky pro mezinárodní platby (BIS) a technický výbor Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO) (11). Následně na to proběhla veřejná konzultace k návrhu nařízení o požadavcích v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy (12). Nařízení o požadavcích v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy provádí právně závazným způsobem zásady CPSS-IOSCO a vztahuje se na systémově významné platební systémy pro velké i malé platby, ať už jsou provozovány národními centrálními bankami Eurosystému nebo soukromými subjekty.

3.4

Existující opatření v oblasti dozoru (13) nad platebními systémy a poskytovateli platebních služeb již zahrnují postupy týkající se včasných varování (14) a koordinovaných reakcí (15) v rámci Eurosystému i mimo něj s cílem řešit možné hrozby v oblasti kybernetické bezpečnosti, které jsou rovnocenné postupům stanoveným v článcích 10 a 11 navrhované směrnice.

3.5

ESCB stanovil normy týkající se povinnosti podávání zpráv a řízení rizik pro platební systémy. ECB navíc pravidelně hodnotí systémy vypořádání obchodů s cennými papíry pro účely stanovení jejich způsobilosti pro použití v úvěrových operacích Eurosystému. ECB proto považuje za nezbytné, aby požadavky navrhované směrnice, které se dotýkají klíčových tržních infrastruktur a jejich provozovatelů (16), neměly vliv na standardy v nařízení o požadavcích v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy, rámec politiky Eurosystému v oblasti dozoru nebo další nařízení Unie, zejména nařízení o infrastruktuře evropských trhů (EMIR) a budoucí nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů. Kromě toho by neměly zasahovat do úkolů orgánu EBA nebo ESMA a ostatních orgánů obezřetnostního dohledu (17).

3.6

Bez ohledu na výše uvedené se ECB domnívá, že existuje závažný důvod pro to, aby si Eurosystém vyměňoval příslušné informace s Výborem pro bezpečnost sítí a informací, který má být zřízen podle článku 19 navrhované směrnice. Pro účely účinné výměny informací, která se může stát nezbytnou, by ECB, EBA a ESMA měly mít možnost vyslat zástupce na zasedání Výboru pro bezpečnost sítí a informací v souvislosti s body programu, které by mohly mít význam pro výkon jejich příslušných mandátů.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 25. července 2014.

Prezident ECB

Mario DRAGHI

(1) COM(2013) 48 final.

(2) Viz společné sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Strategie kybernetické bezpečnosti Evropské unie: otevřený, bezpečný a chráněný kyberprostor“, JOIN(2013) 1 final.

(3) Ty zahrnují následující sdělení: „Bezpečnost sítí a informací – návrh evropského politického přístupu“ COM(2001) 298 final; „Strategie pro bezpečnou informační společnost – ‚Dialog, partnerství a posílení účasti‘“ KOM(2006) 251 v konečném znění; sdělení o ochraně kritické informační infrastruktury – „Ochrana Evropy před rozsáhlými počítačovými útoky a narušením: zvyšujeme připravenost, bezpečnost a odolnost“ KOM(2009) 149 v konečném znění; „Digitální program pro Evropu“ KOM(2010) 245 v konečném znění a sdělení o ochraně kritické informační infrastruktury – „Dosažené výsledky a další kroky: směrem ke globální kybernetické bezpečnosti“ KOM(2011) 163 v konečném znění.

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33).

(5) Někteří členové ESCB vykonávají funkce v oblasti dozoru na základě vnitrostátních právních předpisů, které doplňují a v některých případech duplikují pravomoc Eurosystému.

(6) V kontextu tohoto stanoviska zahrnuje pojem „vypořádání“ funkci clearingu.

(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45).

(8) Viz čl. 10 odst. 1 třetí pododstavec směrnice o neodvolatelnosti zúčtování.

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).

(10) COM(2012) 73 final.

(11) K dispozici na internetových stránkách Banky pro mezinárodní platby http://www.bis.org/publ/cpss94.pdf

(12) K dispozici na internetových stránkách ECB http://www.ecb.europa.eu

(13) Viz tisková zpráva ECB týkající se memoranda o porozumění o strategických zásadách spolupráce mezi orgány bankovního dohledu a centrálními bankami Evropské unie v případech řízení krizí (2003), k dispozici na internetových stránkách ECB www.ecb.europa.eu

(14) Viz doporučení č. 3: sledování incidentů a podávání zpráv v dokumentu „Recommendations for the security of internet payments-final version after public consultation“, Evropské fórum pro bezpečnost malých plateb (Secure Pay), leden 2013, k dispozici na internetových stránkách ECB www.ecb.europa.eu

(15) Na základě zásad pro společný mezinárodní dozor, které zdůraznila zpráva CPSS o dozoru z roku 2005, se centrální banky Eurosystému úspěšně účastnily ujednání o spolupráci v řadě případů, např. v rámci ujednání o dozoru v případě systému SWIFT („Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunications“) a CLS („Continuous Linked Settlement“).

(16) Např. požadavky, aby hospodářské subjekty dodržovaly technická a organizační opatření v čl. 14 odst. 3 a 4, a pravomoc dávat hospodářským subjektům závazné pokyny upravená v čl. 15 odst. 3 navrhované směrnice.

(17) Viz odstavec 2.12 stanoviska CON/2014/9 k návrhu směrnice Evropského Parlamentu a Rady o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2013/36/EU a 2009/110/ES a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. C 224, 15.7.2014, s. 1). Všechna stanoviska ECB jsou zveřejněna na internetových stránkách ECB www.ecb.europa.eu

PŘÍLOHA

Pozměňovací návrhy

Text navrhovaný Komisí

Změny navrhované ECB (1)

Změna č.1

5. bod odůvodnění

„(5)

Tato směrnice by se měla vztahovat na všechny sítě a informační systémy, aby byly pokryty všechny relevantní incidenty a rizika. Povinnosti orgánů veřejné správy a hospodářských subjektů by se však neměly vztahovat na podniky poskytující veřejné komunikační sítě nebo veřejně přístupné služby elektronických komunikací ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (2), na něž se vztahují zvláštní požadavky na bezpečnost a integritu podle článku 13a uvedené směrnice, ani na poskytovatele důvěryhodných služeb. Bez ohledu na uplatnění této směrnice na orgány veřejné správy a hospodářské subjekty nejsou touto směrnicí dále dotčeny úkoly a povinnosti, které ukládá Evropskému systému centrálních bank (ESCB) Smlouva a statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, ani obdobné úlohy, které vykonávají členové ESCB na základě příslušných vnitrostátních rámců, zejména pokud jde o politiky týkající se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi a dozoru nad platebními systémy a systémy vypořádání obchodů s cennými papíry. Členské státy se spoléhají na funkce, které centrální banky a orgány dohledu nad těmito subjekty vykonávají v oblasti obezřetnostního dohledu a dozoru v oblastech své působnosti.“

5. bod odůvodnění by měl být změněn tak, aby zohledňoval úkoly, které ECB a národní centrální banky plní v oblasti dozoru nad platebními a vypořádacími systémy a jejich regulace. V souladu s čl. 127 odst. 2 čtvrtou odrážkou Smlouvy je jedním ze základních úkolů ESCB podporovat plynulé fungování platebních systémů. Článek 22 statutu ESCB dále opravňuje ECB vydávat nařízení proto, aby byly zajištěny účinné a spolehlivé zúčtovací a platební mechanismy. Rovněž je třeba vzít v úvahu, že podle čl. 127 odst. 5 Smlouvy přispívá ESCB k řádnému provádění opatření v oblasti stability finančního systému. Navíc podle rámce politiky Eurosystému v oblasti dozoru (Oversight Policy Framework) z července 2011 (2) představuje dozor nad platebními a vypořádacími systémy funkci centrální banky, kde cíle bezpečnosti a účinnosti jsou podporovány sledováním existujících a plánovaných systémů, jejich vyhodnocováním podle těchto cílů a, v případě potřeby, vyvoláním změn.

Zajišťování bezpečnosti a účinnosti systémů je tedy důležitým předpokladem pro to, aby Eurosystém mohl přispívat k finanční stabilitě, provádět měnovou politiku a udržovat důvěru veřejnosti v euro.

V souladu s připomínkami ECB k navrhované revizi směrnice o platebních službách je třeba poznamenat, že vnitrostátní orgány dohledu a centrální banky jsou příslušnými orgány k vydávání obecných pokynů týkajících se řízení a oznamování incidentů ve vztahu k poskytovatelům platebních služeb, jakož i k vydávání obecných pokynů týkajících se sdílení oznámení o incidentech příslušnými orgány. V tomto bodu odůvodnění by měly být též zohledněny úkoly, které jsou ECB svěřeny nařízením (EU) č. 1024/2013.

Pokud členové ESCB mimo eurozónu na základě příslušných vnitrostátních předpisů plní funkce obdobné úkolům stanoveným Smlouvou a statutem ESCB, neměly by být ani tyto funkce dotčeny.

Změna č. 2

Čl. 1 odst. 4 a 5 (nový)

„4.	Touto směrnicí nejsou dotčeny právní předpisy EU o kyberkriminalitě ani směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu (9).

Touto směrnicí rovněž není dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (10), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací ani nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (11).

Při sdílení informací v rámci sítě pro spolupráci podle kapitoly III a oznamování bezpečnostních incidentů týkajících se sítí a informací podle článku 14 může být nutné zpracování osobních údajů. Toto zpracování osobních údajů, jež je nutné ke splnění cílů obecného zájmu, které sleduje tato směrnice, musí v souladu s článkem 7 směrnice 95/46/ES a směrnicí 2002/58/ES, jak jsou provedeny do vnitrostátního práva, schválit příslušný členský stát.“

„4.	Touto směrnicí nejsou dotčeny právní předpisy EU Unie o kyberkriminalitě ani směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu (9).

Touto směrnicí není dotčen dozor a úkoly svěřené ECB a ESCB v souvislosti s politikami, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi a platebním a vypořádacím systémům, pro něž byly zvláštní požadavky týkající se řízení rizik a bezpečnosti stanoveny v regulatorním rámci ESCB a dalších souvisejících směrnicích a nařízeních Unie. Stejně tak nejsou touto směrnicí dotčeny obdobné funkce, které vykonávají členové ESCB na základě svých vnitrostátních rámců.

5 6.

6 7.

Jak bylo uvedeno výše, ECB má značný zájem na řádném fungování platebních a vypořádacích systémů. Důvodem je význam platebních, clearingových a vypořádacích systémů pro řádné provádění operací měnové politiky, jakož i úloha, kterou tyto systémy hrají při zajišťování stability finančního systému obecně. ECB proto doporučuje, aby v navrhované směrnici byla zohledněna úloha ESCB ve vztahu k platebním a vypořádacím systémům a již zavedený dozorový rámec. ESCB má velmi účinné nástroje ke stanovení úrovně bezpečnosti a účinnosti těchto systémů. V tomto bodu odůvodnění by měly být též zohledněny úkoly, které jsou ECB svěřeny nařízením (EU) č. 1024/2013.

Navrhovanou směrnicí by též neměly být dotčeny obdobné funkce, které plní členové ESCB mimo eurozónu na základě svých vnitrostátních rámců.

Změna č. 3

Čl. 6 odst. 1

„1.	Každý členský stát jmenuje vnitrostátní orgán odpovědný za bezpečnost sítí a informačních systémů (dále jen ‚odpovědný orgán‘).“

„1.	Každý členský stát jmenuje vnitrostátní orgán odpovědný za bezpečnost sítí a informačních systémů (dále jen ‚odpovědný orgán‘). Mezi odpovědným orgánem a evropskými a vnitrostátními regulačními orgány se zavede účinná spolupráce.“

Odůvodnění

ECB doporučuje změnit čl. 6 odst. 1 s cílem zajistit dobrou úroveň spolupráce na úrovni Unie.

Změna č. 4

Čl. 8 odst. 3

„3.

Odpovědné orgány budou v rámci sítě pro spolupráci:

(a)	šířit včasná varování týkající se rizik a incidentů v souladu s článkem 10;

(b)	zajišťovat koordinovanou reakci v souladu s článkem 11;

c)	pravidelně zveřejňovat na společných internetových stránkách informace o aktuálních včasných varováních a koordinovaných reakcích, které nemají důvěrný charakter;

d)	v rámci působnosti této směrnice na žádost členského státu nebo Komise společně projednávat a posuzovat jednu či více národních strategií a národních plánů spolupráce pro bezpečnost sítí a informací, jež jsou uvedeny v článku 5;

e)	na žádost členského státu nebo Komise společně projednávat a posuzovat účinnost skupin CERT, zejména pokud činnosti týkající se bezpečnosti sítí a informací probíhají na úrovni Unie;

spolupracovat s Evropským centrem pro boj proti kyberkriminalitě zřízeným v rámci Europolu a dalšími příslušnými evropskými orgány zejména v oblastech energetiky, dopravy, bankovnictví, obchodování s cennými papíry a zdravotnictví a vzájemně si s nimi vyměňovat informace o všech významných záležitostech;

g)	vyměňovat si informace a osvědčené postupy mezi sebou a s Komisí a poskytovat si vzájemnou součinnost při budování kapacit pro bezpečnost sítí a informací;

h)	organizovat pravidelná vzájemná hodnocení svých kapacit a připravenosti;

i)	pořádat cvičení bezpečnosti sítí a informací na úrovni Unie a účastnit se dle potřeby mezinárodních cvičení bezpečnosti sítí a informací.“

„3.

Odpovědné orgány budou v rámci sítě pro spolupráci:

a)	šířit včasná varování týkající se rizik a incidentů v souladu s článkem 10;

b)	zajišťovat koordinovanou reakci v souladu s článkem 11;

c)	pravidelně zveřejňovat na společných internetových stránkách informace o aktuálních včasných varováních a koordinovaných reakcích, které nemají důvěrný charakter;

d)	v rámci působnosti této směrnice na žádost členského státu nebo Komise společně projednávat a posuzovat jednu či více národních strategií a národních plánů spolupráce pro bezpečnost sítí a informací, jež jsou uvedeny v článku 5;

e)	na žádost členského státu nebo Komise společně projednávat a posuzovat účinnost skupin CERT, zejména pokud činnosti týkající se bezpečnosti sítí a informací probíhají na úrovni Unie;

g)	vyměňovat si informace a osvědčené postupy mezi sebou a s Komisí a poskytovat si vzájemnou součinnost při budování kapacit pro bezpečnost sítí a informací;

h)	organizovat pravidelná vzájemná hodnocení svých kapacit a připravenosti;

i)	pořádat cvičení bezpečnosti sítí a informací na úrovni Unie a účastnit se dle potřeby mezinárodních cvičení bezpečnosti sítí a informací.;

zajišťovat výměnu informací s evropskými a vnitrostátními regulačními orgány (tj. v případě finančního odvětví: Evropský systém centrálních bank (ESCB), Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), které vzájemně úzce spolupracují, vyskytnou-li se bezpečnostní incidenty, které by mohly narušit plynulé fungování platebních a vypořádacích systémů).“

Existují závažné důvody pro sdílení informací s Evropskou agenturou pro bezpečnost sítí a informací nebo s odpovědnými orgány podle navrhované směrnice, jakož i s orgánem EBA nebo ESMA jakožto příslušným orgánem pro koordinaci reakcí na incidenty týkající se poskytovatelů platebních služeb.

ECB tedy navrhuje tuto změnu s cílem podpořit sdílení informací a lepší koordinaci na úrovni Unie.

Změna č. 5

Čl. 19 odst. 1

„1.	Komisi je nápomocen výbor (Výbor pro bezpečnost sítí a informací). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.“

„1.	Komisi je nápomocen výbor (Výbor pro bezpečnost sítí a informací). Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

ECB, EBA a ESMA mohou vyslat svého zástupce na zasedání Výboru pro bezpečnost sítí a informací v souvislosti s body programu, které mohou mít dopad na výkon příslušných mandátů ECB, EBA a ESMA.“

ECB má přímý zájem na zvyšování bezpečnosti platebních a vypořádacích systémů, služeb a nástrojů jako důležité součásti udržování důvěry v jednotnou měnu a řádného fungování hospodářství Unie. ECB proto doporučuje, aby byla zvána na zasedání Výboru pro bezpečnost sítí a informací. V každém případě bude muset být ECB v souladu se Smlouvou formálně konzultována ke všem takovým opatřením týkajícím se platebních systémů a dalších záležitostí spadajících do oblasti působnosti ECB.

EBA nebo ESMA by měly být rovněž zapojeny, pokud jde o otázky, které se týkají poskytovatelů platebních služeb.

(1) Tučně je vyznačen text, který ECB navrhuje doplnit. Přeškrtnut je text, který ECB navrhuje vypustit.

(2) K dispozici na internetových stránkách ECB www.ecb.europa.eu

7.10.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 352/17

Zveřejnění žádosti o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

2014/C 352/10

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti o změnu námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

ŽÁDOST O ZMĚNU

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (2)

ŽÁDOST O ZMĚNU PODLE ČLÁNKU 9

„FASOLA PIĘKNY JAŚ Z DOLINY DUNAJCA“ / „FASOLA Z DOLINY DUNAJCA“

č. ES: PL-PDO-0105-01189 – 19.12.2013

CHZO ( ) CHOP ( X )

1. Položka specifikace produktu, jíž se změna týká

—

☐ Název produktu

—

☒ Popis produktu

—

☐ Zeměpisná oblast

—

☐ Důkaz původu

—

☒ Metoda produkce

—

☐ Souvislost se zeměpisnou oblastí

—

☐ Označování

—

☐ Vnitrostátní požadavky

—

☐ Jiná [uveďte]

2. Druh změny (změn)

—

☒ Změna jednotného dokumentu nebo přehledu

—

☐ Změna specifikace zapsaného CHOP nebo CHZO, k němuž nebyl zveřejněn jednotný dokument ani přehled

—

☐ Změna specifikace, která nevyžaduje změnu zveřejněného jednotného dokumentu (čl. 9 odst. 3 nařízení (ES) č. 510/2006)

—

☐ Dočasná změna specifikace vyplývající z uložení závazných hygienických nebo rostlinolékařských opatření ze strany veřejných orgánů (čl. 9 odst. 4 nařízení (ES) č. 510/2006)

3. Změna (změny)

Změna se týká hmotnosti 1 000 semen. Hmotnost 1 000 semen uvedená v bodě 3.2 (Popis produktu) jako 1 100–1 500 g je očividný překlep. Velká semena jsou jedním z hlavních distinktivních rysů produktu „fasola Piękny Jaś z Doliny Dunajca“ / „fasola z Doliny Dunajca“. Ve skutečnosti se hmotnost 1 000 semen pohybuje v rozmezí 2 000–2 800 g. V souvislosti s tím byla v bodě 3.2. přidána nová věta „Patří k největším v rámci svého druhu (fazol mnohokvětý – Phaseolus multiflorus syn. Phaseolus coccineus)“. Uvedená věta představuje další argument hovořící ve prospěch nutnosti provést změnu hmotnosti 1 000 semen produktu „fasola Piękny Jaś z Doliny Dunajca“ / „fasola z Doliny Dunajca“.

Bod 7 specifikace – Metoda produkce – pak bude doplněn o využití rostlin slunečnice roční (lat. Helianthus annuus) jako opěrných tyček. Slunečnice se využívaly jako opěrná rostlina při pěstování tyčkových fazolí „Piękny Jaś“ již od začátku jejich pěstování v údolí Dunajce. V současné době tuto metodu s ohledem na ozeleňování a zlepšování rázu krajiny využívají zemědělci čím dál častěji. Aby mohli používat označení CHOP, je zásadně důležité doplnit žádost také o tuto formu opěrných tyček.

Navíc byly v bodě 7 specifikace produktu „fasola Piękny Jaś z Doliny Dunajca“ / „fasola z Doliny Dunajca“ aktualizovány agrotechnické údaje týkající se normy pro výsev semen a šířky řádků při pěstování fazolí. Tyto změny si vyžádala intenzivní obměna strojového parku malopolských zemědělců, ke které došlo v několika posledních letech. Moderní zemědělské traktory totiž mají v porovnání s dříve používanými traktory zvětšený rozchod náprav a větší šířku pneumatik, což si vyžaduje změnu používaných agrotechnických norem.

Uvedené změny nemají žádný vliv na specifické vlastnosti produktu „fasola Piękny Jaś z Doliny Dunajca“ / „fasola z Doliny Dunajca“ popsané v bodě 5.2 jednotného dokumentu, ani na jeho vysokou kvalitu a chuťové vlastnosti, naopak jejich zavedení umožní, aby se ochrana související s označením CHOP vztahovala na producenty používající modernizované agrotechnické normy.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (3)

„FASOLA PIĘKNY JAŚ Z DOLINY DUNAJCA“ / „FASOLA Z DOLINY DUNAJCA“

č. ES: PL-PDO-0105-01189 – 19.12.2013

CHZO ( ) CHOP ( X )

1. Název

„Fasola Piękny Jaś z Doliny Dunajca“ / „Fasola z Doliny Dunajca“

2. Členský stát nebo třetí země

Polsko

3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1. Druh produktu

Třída 1.6– Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované

3.2. Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Pod názvem „fasola Piękny Jaś z Doliny Dunajca“ / „fasola z Doliny Dunajca“ se smějí prodávat pouze sušená semena fazole, určená k lidské spotřebě. Patří k největším v rámci svého druhu (fazol mnohokvětý – Phaseolus multiflorus syn. Phaseolus coccineus).

Fyzické znaky:

—	1 000 semen váží v závislosti na půdních podmínkách pro výsadbu a meteorologických faktorech ve vegetačním období v rozmezí od 2 000 do 2 800 g,

—

semena jsou zdravá, zralá, hladká, dobře vyvinutá a vyplněná, jednotného ledvinovitého tvaru, po straně zploštělá, bez nečistot a poškození způsobených hmyzem. Je pro ně charakteristická lesklá slupka jednotného bílého zbarvení. Mají specifickou vůni dobře vysušených semen fazolí, bez zápachu zatuchlosti a jiných cizích zápachů. Vlhkost zrn nepřekračuje 18 %. Pro tento druh fazole je typická jemná, lahodná nasládlá chuť.

Minimální požadavky na semena před jejich balením:

—	polámaná zrna: do 0,1 %,

—	svraštělá zrna: do 0,1 %,

—	bílá zrna jiných odrůd: do 2 %,

—	barevná zrna: do 1 %,

—	shnilá či plesnivá zrna: do 1 %,

—	části stonků, lusků, listů, dřeva, obalů a semen plevelů, které nejsou zdraví škodlivé: do 0,3 %,

—	minerální znečištění: do 0,2 %.

Celkové množství fazolových semen, která nesplňují požadavky, nesmí být vyšší než 1,05 %.

Chemické znaky:

—	hrubá bílkovina 20–24 %,

—	hrubý tuk 1,0–2,5 %,

—	hrubá vláknina 3,3–4,8 %,

—	popel 3,8–4,4 %.

3.3. Suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

—

3.4. Krmivo (pouze u produktů živočišného původu)

—

3.5. Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Pro zajištění nejvyšší kvality musí všechny fáze produkce fazole „fasola Piękny Jaś z Doliny Dunajca“ / „fasola z Doliny Dunajca“ probíhat v zeměpisné oblasti uvedené v bodě 4. Vyplývá to mj. i ze skutečnosti, že v této oblasti panují specifické přírodní podmínky příznivé pro pěstování fazole. Kromě toho celá produkce vychází z metod tradičních pro tento region, většina prací je prováděna ručně, a proto dovednost místních producentů hraje významnou roli.

3.6. Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.

—

3.7. Zvláštní pravidla pro označování

—

4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Pěstitelská oblast fazole „fasola Piękny Jaś z Doliny Dunajca“ / „fasola z Doliny Dunajca“ zahrnuje administrativní území 11 obcí ležících v údolí řeky Dunajec: Gródek nad Dunajcem (okres Nowy Sącz), Zakliczyn, Wojnicz, Wierzchosławice, Radłów, Wietrzychowice, Tarnów, Pleśna, Żabno (okres Tarnów), Czchów (okres Brzesko) a Gręboszów (okres Dąbrowa) v Malopolském vojvodství.

5. Souvislost se zeměpisnou oblastí

5.1. Specifičnost zeměpisné oblasti

Krajina v údolí Dunajce byla vytvarována řekou Dunajec. Je pro ni charakteristický členitý reliéf. Nadmořská výška oblasti se postupně snižuje od obce Gródek nad Dunajcem do obce Wietrzychowice, která je nejníže položenou obcí v údolí Dunajce. Hlavní osou údolí Dunajce je široké terasovité údolí, které postupuje z jihozápadu na severovýchod. Meandrující koryto řeky Dunajec, široké 50 až 150 metrů i více, je částečně regulováno a má místy zpevněné břehy. Podél koryta se táhnou kamenité sedimenty, nad nimiž se výrazně zvedá okraj údolní nivy, která zaujímá převážnou část dna údolí. V údolí Dunajce se přesunují arktické vzduchové hmoty v jižním směru a teplé vzduchové hmoty z jihu na sever. Rovněž sem proudí halný vítr. Na jaře a na podzim ranní mlhy zabraňují výrazné změně denních a nočních teplot. Charakteristický tvar tohoto údolí je také příčinou přílivu teplé vzduchové hmoty v jarním a letním období.

Oblasti výsadby fazole „fasola Piękny Jaś z Doliny Dunajca“ / „fasola z Doliny Dunajca“ leží poměrně nízko, a jsou tak chráněny před větrem. Umístění na říčních nivách tomuto druhu velmi prospívá, a to jak s ohledem na obsah živin a pH půdy, tak na množství a rozložení srážek ve vegetačním období. Půdy v hospodářských oblastech ležících v údolí Dunajce se vyznačují velmi vysokým obsahem hořčíku (12,2–15,0 mg/100 g půdy).

Oblast kolem Tarnova, který se nachází ve středu údolí Dunajce, patří k nejteplejším v Polsku. V porovnání s jinými regiony je zde velmi příznivé období přechodu průměrné denní teploty přes uvedený teplotní práh: > 0, > 5, > 10, > 15 °C, které v případě údolí Dunajce nastává o několik dní až dva týdny dříve než v jiných regionech Polska. Kromě toho jsou v oblasti Tarnova dlouhodobé průměrné teploty vzduchu (v porovnání s Krakovem vzdáleným cca 90 km) vyšší o 0,8 °C.

5.1.1. Lidský faktor

Zemědělští producenti, kteří se zabývají pěstováním fazole „fasola Piękny Jaś z Doliny Dunajca“ / „fasola z Doliny Dunajca“, během mnoha generací zdokonalili schopnosti nezbytné pro správné pěstování a získání semen odpovídajících vlastností. Zvlášť důležité jsou: vlastní výroba osiva, výběr vhodného termínu výsevu, což zamezuje ztrátám, které by vznikly umrznutím rostlin, příprava půdy na výsev, umístění specifického počtu semen (od 3 do 5) v jednom hnízdě, výběr vhodných opěrných tyček a způsob, jakým jsou na nich fazole přichyceny, a výběr vhodného termínu podseknutí stonku rostlin v zájmu dosušení semen před příchodem prvních přízemních mrazíků. Pouze odborný postup během celého procesu produkce zajišťuje dobrou a vyrovnanou úrodu fazolí s vysokou kvalitou semen. Pěstování fazolí je založeno především na ruční práci a vyžaduje velkou pečlivost, obětavost a provádění jednotlivých prací v odpovídajícím termínu v závislosti na atmosférických podmínkách panujících v daném roce.

5.2. Specifičnost produktu

„Fasola Piękny Jaś z Doliny Dunajca“ / „fasola z Doliny Dunajca“ se vyznačuje následujícími parametry:

— obsah hořčíku (Mg)– vyšší v průměru o 80 mg/kg v porovnání s fazolemi pěstovanými mimo zeměpisnou oblast uvedenou v bodě 4,

— vlhkost semen– ne více než 18 %,

— sladká chuť– potvrzeno na základě laboratorního senzorického testu,

— struktura a konzistence– je jemná, rozplývá se v ústech s velmi slabě znatelnou moučností,

— tloušťka slupky– vyhodnocena jako tenká na základě laboratorního senzorického testu,

— měkkost slupky– vyhodnocena jako měkká na základě laboratorního senzorického testu,

— čas vaření– kratší o 10 min. v porovnání s fazolemi pěstovanými mimo zeměpisnou oblast uvedenou v bodě 4.

5.3. Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO)

Fazole „fasola Piękny Jaś z Doliny Dunajca“ / „fasola z Doliny Dunajca“ je produktem, který vznikl výhradně díky spojení specifické kombinace přírodního faktoru (tedy klimatu a půdy) a dovedností místních producentů. Pouze taková kombinace zaručuje neopakovatelnou kvalitu tohoto produktu.

Vysoký obsah hořčíku (Mg) v půdě v oblasti, kde se fazole „fasola Piękny Jaś z Doliny Dunajca“ / „fasola z Doliny Dunajca“ pěstuje, má vliv na zvýšený obsah tohoto prvku v semenech, a pokud jsou semena sklizena v náležitém termínu, přispívá k charakteristické sladké chuti produktu.

Úrodné nivní půdy a klima údolí Dunajce vyhovují nárokům fazole a zaručují velmi dobré podmínky pro růst a rozvoj. Rozsah teploty vzduchu ve vegetačním období rostlin a množství a rozložení srážek velmi prospívají správnému rozvoji a dobré úrodě fazole „fasola Piękny Jaś z Doliny Dunajca“ / „fasola z Doliny Dunajca“. Neodlučitelné propojení výše uvedených vlastností zeměpisné oblasti s lidskými dovednostmi, jako je výběr vhodného termínu výsevu, správná příprava půdy pro výsev semen, zachování počtu semen v jednom hnízdě v půdě a zvolení vhodného termínu podseknutí stonku rostlin, umožňuje získat bohatou úrodu semen fazolí velké velikosti. Rovněž výběr vhodného termínu sklizně rostlin a jejich náležitě dlouhé ponechání na čerstvém vzduchu ve spojení s příznivými teplotními podmínkami zaručuje produkci semen, která mají oproti fazolu mnohokvětému, jenž se pěstuje mimo údolí Dunajce, nižší vlhkost a tenčí slupku. Ruční třídění semen umožňuje dodržet přísné normy kvality semen fazole „fasola Piękny Jaś z Doliny Dunajca“ / „fasola z Doliny Dunajca“.

Sušení semen v přírodních podmínkách, bez toho, aby byl tento proces uměle vyvolán nebo uspěchán, umožňuje rovnoměrné zmenšení vzdálenosti mezi buněčnými stěnami bez jejich narušení. Tyto postupy zaručují, že fazole „fasola Piękny Jaś z Doliny Dunajca“ / „fasola z Doliny Dunajca“ má v porovnání se semeny fazolu mnohokvětého, pěstovaného mimo zeměpisnou oblast uvedenou v bodě 4, zkrácenou dobu varu, jemnou strukturu a konzistenci a velmi měkkou slupku.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006 (4))

http://www.minrol.gov.pl/pol/Jakosc-zywnosci/Produkty-regionalne-i-tradycyjne/Zlozone-wnioski-o-rejestracje-Produkty-regionalne-i-tradycyjne/OGLOSZENIE-MINISTRA-ROLNICTWA-I-ROZWOJU-WSI-z-dnia-25-pazdziernika-2013-roku2

(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nahrazeno nařízením (EU) č. 1151/2012.

(3) Nahrazeno nařízením (EU) č. 1151/2012.

(4) Viz poznámka pod čarou 3.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 352

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 57 7. října 2014

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2014/C 352/01	Sdělení v souladu s článkem 12 odst. 5 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, o informacích poskytnutých celními orgány členských států týkajících se zařazení zboží do celní nomenklatury	1

2014/C 352/02	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.7373 – Ortner/Strauss/UBM) ( 1 )	3

2014/C 352/03	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.7316 – Det Norske Oljeselskap/Marathon Oil Norge) ( 1 )	3

	III Přípravné akty
	Evropská centrální banka
2014/C 352/04	Stanovisko Evropské centrální banky ze dne 25. července 2014 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informací v Unii (CON/2014/58)	4

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2014/C 352/05	Směnné kurzy vůči euru	12

2014/C 352/06	Oznámení o použitelných pravidlech původu a dočasném pozastavení, pokud jde o prozatímní provádění prozatímní dohody o partnerství mezi Evropským společenstvím na jedné straně a tichomořskými státy na straně druhé	13

	V Oznámení
	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY
	Evropská komise
2014/C 352/07	Oznámení hospodářským subjektům – Nové kolo žádostí o pozastavení všeobecných cel společného celního sazebníku pro některé průmyslové a zemědělské výrobky	14

	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Evropská komise
2014/C 352/08	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.7423 – VINCI/Imtech ICT) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	15

2014/C 352/09	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.7333 – Alitalia/Etihad) ( 1 )	16

	JINÉ AKTY
	Evropská komise
2014/C 352/10	Zveřejnění žádosti o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin	17

Kapitoly 3, 5 a 16	O/10
07.12	O/1
Kapitola 29	O/8
28.33	O/30
29.34	O/9
30.02	O/7

1902.30/1	O/12
2005.80/1	O/13
2008.99/3	O/14
2106.90/29	O/15
3824.90/20	O/16
3913.90/1	O/17
4303.90/1	O/18
5402.20/1	O/19
6204.62/1	O/20
6206.30/1	O/21
6214.90/2	O/22
8473.30/3	O/23
8517.70/1	O/24
8517.70/2	O/25
8537.10/2	O/26
8543.70/6-7	O/27
9018.39/1	O/11
9403.20/2	O/28
9705.00/1-3	O/29

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,2565
JPY	japonský jen	137,25
DKK	dánská koruna	7,4439
GBP	britská libra	0,78575
SEK	švédská koruna	9,0773
CHF	švýcarský frank	1,2120
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	8,1575
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	27,481
HUF	maďarský forint	308,27
LTL	litevský litas	3,4528
PLN	polský zlotý	4,1844
RON	rumunský lei	4,4090
TRY	turecká lira	2,8588
AUD	australský dolar	1,4381
CAD	kanadský dolar	1,4078
HKD	hongkongský dolar	9,7465
NZD	novozélandský dolar	1,6104
SGD	singapurský dolar	1,6054
KRW	jihokorejský won	1 341,07
ZAR	jihoafrický rand	14,1403
CNY	čínský juan	7,7149
HRK	chorvatská kuna	7,6415
IDR	indonéská rupie	15 316,16
MYR	malajsijský ringgit	4,0996
PHP	filipínské peso	56,276
RUB	ruský rubl	50,0375
THB	thajský baht	40,986
BRL	brazilský real	3,0014
MXN	mexické peso	16,8044
INR	indická rupie	77,2500