|
13.7.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 247/7 |
Stanovisko Evropského výboru regionů – Podpora širokopásmového připojení v Evropě
(2018/C 247/02)
|
POLITICKÁ DOPORUČENÍ
EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,
Obecné připomínky
|
1. |
poukazuje na to, že podle údajů Světové banky (1) vyvolal rychlý růst digitálních technologií na celém světě zásadní změny ve společnosti a internet se stal důležitou infrastrukturou, která snižuje náklady na výměnu informací a přispívá k inovacím, jež pak vedou k lepšímu propojení mezi lidmi, podniky a státem; |
|
2. |
oceňuje činnost, již vykonává společná platforma pro širokopásmové připojení, která je provozována ve spolupráci s Evropskou komisí a jejímž cílem je zajistit lepší spolupráci, lepší regulaci a realizaci digitálního propojení v Evropě a samozřejmě také lepší financování v této oblasti; |
|
3. |
je si vědom toho, že pokrytí standardním pevným širokopásmovým připojením v Unii bylo v roce 2015 dostupné pro 97 % domácností s průměrnou mírou využívání 72 %, přičemž služby založené na bezdrátových technologiích měly ještě větší dosah. Mezi jednotlivými členskými státy však existují rozdíly v přístupnosti a cenové dostupnosti pevného širokopásmového připojení v městských a venkovských oblastech; |
|
4. |
upozorňuje na to, že v souladu se sedmou zprávou o soudržnosti budou nezbytné rozsáhlejší investice, jelikož všechny domácnosti v EU sice mají základní širokopásmové připojení, mnohem rychlejší širokopásmové sítě nové generace (NGA) však má k dispozici jen 40 % obyvatel venkovských oblastí, zatímco ve městech je to 90 %; |
|
5. |
poukazuje na to, že pomalé internetové připojení, nízká míra pokrytí venkovských oblastí a specifické problémy v řídce osídlených oblastech a nejvzdálenějších regionech EU by se mohly stát překážkou, která znemožní dosažení ambiciózních cílů EU pro období 2020–2025. Podle Evropské komise by uskutečnění těchto cílů mohlo EU ročně přinést zhruba 146,5 miliard EUR a zároveň by mohlo vzniknout až 2,4 milionu nových pracovních míst; |
|
6. |
sdílí názor skupiny G20 (2), že překonání digitální propasti má v konečném důsledku zajistit, aby všichni občané mohli inkluzivním způsobem a za stejných podmínek těžit z digitálního rozvoje, jehož přínosy sahají od větší efektivity přes výraznější zapojení do společenského a hospodářského života až po možnost rozsáhleji se podílet na nové ekonomice. Digitální propast má dva rozměry – přístup ke kvalitnímu širokopásmovému připojení k internetu a možnost a motivace využívat internetových služeb; |
|
7. |
poukazuje na to, že pro rozvoj celé EU je důležité vyřešit problém účastnického vedení (tzv. poslední míle – angl. „last mile“) a že je za tímto účelem nutné přijmout flexibilní opatření; |
|
8. |
upozorňuje na to, že infrastruktura IKT a širokopásmové připojení v kombinaci se zvyšováním kapacity může sehrát důležitou roli, co se týče strukturálních změn ve venkovských oblastech způsobených poklesem počtu obyvatel, neboť vylidňování venkova a marginalizace venkovských oblastí představuje v celé Evropě stále větší problém; |
Problémy v oblasti připojení a možná řešení
|
9. |
je toho názoru, že je nutné se zabývat několika velkými výzvami, k nimž mimo jiné patří:
|
|
10. |
vyjadřuje znepokojení v souvislosti s poptávkou po připojení v určitých oblastech, z čehož je patrné, jaký význam mají školní osnovy a programy elektronického učení pro dospělé. Se širokopásmovým připojením není spojena pouze otázka financování, ale také poptávka po výstavbě a využívání infrastruktury. Všechny veřejné instituce, školy a vzdělávací zařízení musí mít k dispozici rychlé širokopásmové připojení; |
|
11. |
podotýká, že v některých zemích a regionech mohou být problémem také omezené technické znalosti a nedostatečné informace o možnostech financování širokopásmové infrastruktury a o osvědčených postupech; |
|
12. |
jednoznačně vítá zřizování specializovaných odborných center zaměřených na širokopásmové připojení a spolupráci různých generálních ředitelství Evropské komise při naplňování společného cíle, což by se mělo odrazit i v budoucím rozpočtu EU; |
|
13. |
považuje za nezbytné, aby byla ve všech členských státech vytvořena odborná centra, která budou tvořit společnou síť pro spolupráci, a aby se regiony a místní orgány na tato centra také obracely, než začnou hledat nějaká řešení, tj. aby již předem probíhaly konzultace a byla hledána optimální řešení s přihlédnutím ke zvláštnostem jednotlivých zemí a regionů; |
|
14. |
vítá soubor pěti nástrojů pro venkovské oblasti v EU, který by měl přinést pokrok na cestě k lepšímu širokopásmovému pokrytí; |
|
15. |
pečlivě sleduje, jak se rozvíjí potenciál iniciativy Inteligentní vesnice zavedené v rámci prohlášení Cork 2.0 „A Better Life in Rural Areas“ (Lepší život ve venkovských oblastech). Cílem je investovat do odvětví IKT, aby se zlepšila kvalita života a byl zajištěn přístup k veřejným službám a infrastruktuře, přičemž musí být rovněž zohledněny územní zvláštnosti; |
|
16. |
v tomto ohledu oceňuje, že je v ustanoveních o přístupu k síti věnována větší pozornost přiměřené regulaci a hospodářské soutěži v oblasti infrastruktury na podporu investic a že je kladen důraz na tržní řešení založená na spolupráci s cílem podpořit další rozšiřování infrastruktury na místní a regionální úrovni, kde to z obchodního hlediska není snadné. Je důležité, aby regulace přístupu pomohla zabránit vzniku digitální propasti u sítí s velmi vysokou kapacitou a posílit územní soudržnost; |
|
17. |
domnívá se, že v zájmu hospodářské soutěže na trhu s pevnými telekomunikačními službami i na trhu s technologií 5G je nezbytné oddělit služby a sítě podobným způsobem jako v odvětví energetiky. V řadě členských států EU (Švédsko, Spojené království a další) byly například zcela odděleny telekomunikační služby a provozování sítě. EHSV je toho názoru, že optické sítě by měly patřit těm telekomunikačním společnostem, které se při své činnosti řídí zásadou rovnoprávného přístupu všech poskytovatelů služeb k síti. Díky tomu by mohl na trhu působit velký počet poskytovatelů služeb, spotřebitelé by si mohli zvolit služby s požadovaným poměrem kvality a ceny a navíc by to zaručilo dlouhodobý rozvoj tohoto odvětví; |
|
18. |
domnívá se, že v takovém případě budou mít všichni stejné možnosti při rozvíjení sítí 5G – neměla by existovat žádná závislost na základní infrastruktuře telekomunikačních společností s dominantním postavením na trhu. EU by tedy měla podporovat právě budování otevřených sítí a měla by k tomu nabádat i členské státy, aby tak byla zajištěna nezávislost všech nových a stávajících optických sítí na provozovateli; |
|
19. |
zdůrazňuje, že je důležité provést podrobnější tržní průzkum stávající infrastruktury a plánovaných projektů v jednotlivých zeměpisných oblastech s cílem zjistit, které z nich nemají dostatečné pokrytí. Tyto oblasti se zpravidla nacházejí spíše v řídce osídlených a méně rozvinutých regionech, a proto by se jim díky náležitému zaevidování mohlo dostat větší podpory z veřejných prostředků; |
|
20. |
vyslovuje se pro to, aby členské státy přijaly takové právní předpisy, které umožní využívat při zavádění širokopásmové sítě co nejflexibilněji stávající infrastrukturu (rozvodné sítě, sloupy elektrického vedení atd.) a ušetřit tak při vytváření nových širokopásmových sítí peníze a čas; |
|
21. |
upozorňuje na to, že v probíhajícím programovém období bylo na budování širokopásmových sítí vyčleněno 14 miliard EUR z ESI fondů; |
|
22. |
je příznivcem toho, aby bylo širokopásmové připojení podpořeno posílením politiky soudržnosti, mimo jiné s cílem zajistit, že to umožní vyřešit nejzávažnější případy selhání trhu ve venkovských a řídce osídlených oblastech EU. To ovšem nevylučuje navýšení prostředků v rámci finančních nástrojů (jako je například úvěrové financování) ve spolupráci s Evropskou investiční bankou a jinými podpůrnými bankami; |
|
23. |
podporuje posílení úlohy Nástroje pro propojení Evropy a EFSI při financování finančních nástrojů a nástrojů kombinujících zdroje financování (jež kombinují granty s finančními nástroji) s cílem řešit méně závažné formy selhání trhu, jako je například nedostatek kapitálového financování na menší projekty v rentabilnějších oblastech. Tyto doplňkové intervence by zajistily kvalitní širokopásmové připojení ve všech regionech EU; |
|
24. |
doporučuje, aby byla společná platforma pro širokopásmové připojení využívána jako nástroj ke spolupráci a aby do její činnosti bylo zapojeno i GŘ REGIO; |
|
25. |
je pro to, aby bylo podporováno využívání programů EU a aby byly vyvíjeny nové koncepce partnerství veřejného a soukromého sektoru ve prospěch investic do širokopásmového připojení; |
|
26. |
opakuje svou výzvu, aby byly v oblastech, kde velké podniky nemají o investování zájem a pro malé podniky je obtížné splnit příslušné požadavky, vypracovány zjednodušené modely, díky nimž budou moci malé podniky snáze investovat do realizace řešení pro oblasti s nízkým pokrytím, nebo aby byly projekty zaměřené na zavedení širokopásmového připojení uznány jako služby obecného hospodářského zájmu (3); |
|
27. |
v této souvislosti podotýká, že je důležité zjednodušit postupy, poněvadž technologický vývoj probíhá rychlejším tempem než budování odpovídajících zařízení; |
|
28. |
je toho názoru, že skutečně účinné plány rozvoje širokopásmových sítí lze vypracovat pouze ve vzájemné dohodě mezi telekomunikačními společnostmi, státy a místními a regionálními orgány, což zaručí, že budou zohledněny zájmy všech států, měst a regionů. V zemích, v nichž se takové dohody dosáhlo (Švédsko, Spojené království a další), je zavádění širokopásmového připojení již v pokročilejší fázi. Jestliže se k této dohodě nedospěje, pak hrozí, že mimo městské aglomerace zůstane širokopásmové pokrytí nedostatečné; |
|
29. |
vítá znamenitý záměr Evropské investiční banky zřídit fond pro zavádění širokopásmového připojení a naléhavě žádá, aby byl co nejdříve uskutečněn. Doufá, že to přispěje k zajištění finančních prostředků zejména na menší projekty a k odstranění „bílých míst“; |
|
30. |
připomíná doporučení, která VR adresoval skupině na vysoké úrovni pro zjednodušení na období po roce 2020 a v nichž byla zdůrazněna potřeba harmonizovat pravidla státní podpory a zadávání veřejných zakázek v rámci ESI fondů s pravidly platnými pro centrálně řízené programy. VR opakuje svůj požadavek, aby bylo posouzeno, zda by bylo popřípadě možné vyjmout v období po roce 2020 část nebo všechny výdaje z ESI fondů z pravidel státní podpory. V této souvislosti s potěšením konstatuje, že skupina na vysoké úrovni přijala jeho doporučení ohledně potřeby zavést společné definice k porovnávání a kombinování fondů (4); |
|
31. |
zdůrazňuje, že je třeba sladit pokyny EU k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí s různými prostředky EU, které jsou k dispozici na financování širokopásmového připojení. Je znepokojen vysokým počtem zamítnutých předběžných oznámení, což v konečném důsledku povede k tomu, že se zpomalí nebo dokonce znemožní využívání investic, a zavádění širokopásmového připojení v těchto oblastech tudíž bude mít zdlouhavý průběh; |
|
32. |
je potěšen tím – jak rovněž uvedl ve svých doporučeních zmíněné skupině na vysoké úrovni pro zjednodušení –, že je posuzována i zásada diferencovaného přístupu. Pomocí tohoto přístupu by mělo být možné výrazně snížit administrativní zátěž a lépe zohledňovat specifické podmínky při provádění v dotčených regionech, a usnadnit tak používání místního přístupu a podpořit cílené investice do širokopásmového připojení; |
|
33. |
doporučuje co nejrychleji celoplošně zavést vysokorychlostní širokopásmové připojení, aby byly vytvořeny předpoklady pro nástup gigabitové společnosti a aby byly v co největší míře využívány možnosti, které skýtá jednotný digitální trh, což přispěje k rozvoji všech členských států v této oblasti. Pro dosažení tohoto cíle je nutné uplatňovat různá řešení, poněvadž připojení všech domů k optické síti může být finančně a časově náročné, zejména v řídce osídlených oblastech; |
|
34. |
pokud jde o roztroušeně osídlené a nepřístupné oblasti, je třeba – kromě kabelového vedení – zvážit a posoudit, jaké možnosti může nabídnout mobilní a satelitní širokopásmové připojení a zavedení veřejných sítí Wi-Fi na veřejných místech a ve veřejných institucích, například prostřednictvím iniciativy WIFI4EU. Díky alternativním řešením se zavádění sítí urychlí a zároveň se ušetří peníze, je však nutné postupovat uvážlivě a systematicky, aby daná řešení odpovídala potřebám a aby mohly být použité technologie využívány v dlouhodobém horizontu; |
|
35. |
podtrhuje význam toho, aby byly řešeny problémy, které se objevují v souvislosti s rychlým zaváděním komunikačních sítí 5G ohledně správy rádiového spektra, protože technologie 5G vyžaduje výkonné sítě v celé EU. Je velice důležité nalézt společný přístup k rozdělení licencí (licencí k využívání) pro vyšší kmitočty (resp. rádiové kmitočty), které budou v budoucnu využívány, což popřípadě přinese také větší spolehlivost právního rámce při společném využívání spektra a větší flexibilitu, aby bylo na vnitrostátní či regionální úrovni možné zohlednit odlišnosti v poptávce po harmonizovaných kmitočtových pásmech; |
|
36. |
podporuje základní opatření kodexu pro elektronické komunikace, mezi něž se řadí například zavedení nových ustanovení na podporu zavádění vysokorychlostních sítí v celé Evropě dosahujících rychlostí měřených v gigabitech za sekundu, rozšíření oblasti působnosti legislativního rámce tak, aby zahrnoval nové komunikační nástroje, tzv. služby „over-the-top“, a poskytování cenově dostupného a funkčního připojení k internetu koncovým uživatelům; |
|
37. |
vítá soutěž o ocenění „European Broadband Awards“, kterou pořádá Evropská komise a jež má pomoci informovat o možných řešeních problému širokopásmového pokrytí a šířit osvědčené postupy. |
V Bruselu dne 22. března 2018.
předseda Evropského výboru regionů
Karl-Heinz LAMBERTZ
(1) World Development Report 2016: Digital dividends.
(2) Digital infrastructure: Overcoming the Digital Divide in Emerging Economies, G20 Insights, duben 2017.
(3) COR-2016-02880.
(4) COR-2017-04842-00-00-PAC-TRA.