12.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 327/11

1.1

Zaručení odpovídající nabídky dlouhodobého financování s přiměřenými náklady je jedním z nejdůležitějších prvků strategie vrácení Evropy na cestu udržitelného rozvoje. Vítáme proto dokument ke konzultaci o této aktuální otázce, jejž vydala Komise.

1.2

EHSV vítá, že se zelená kniha zaměřuje na produktivní investice a vytváření dlouhodobých hmotných a nehmotných aktiv, žádá však Komisi, aby věnovala větší pozornost potřebě financovat kapitálové investice, které budou více sociálně prospěšné.

1.3

Banky budou v budoucnosti pravděpodobně hrát méně významnou úlohu v poskytování dlouhodobého financování, a mohou se tak otevřít příležitosti pro jiné zprostředkovatelské subjekty, jako jsou národní a mezinárodní rozvojové banky, institucionální investoři, státní fondy a, co je nejdůležitější, dluhopisové trhy. Je však důležité zamezit vytváření překážek, které bankám brání plnit jejich roli hlavních poskytovatelů dlouhodobého financování, a také zajistit, aby fungoval právní rámec zamezující odvádění finančních prostředků a kapitálových toků mimo regulovaný sektor.

1.4

EHSV vítá nedávnou rekapitalizaci EIB, jež posílí její schopnost mobilizovat dodatečné soukromé financování investic a hrát silnější proticyklickou úlohu ve financování investic a poskytování úvěrů malým a středním podnikům. Desetimiliardová kapitálová injekce je sice vysoká, EHSV ji však za současné situace nepovažuje za dostačující.

1.5

Podobně pozitivní je i příchod projektových dluhopisů v rámci strategie Evropa 2020, i když zatím v pilotní fázi. Tyto projektové dluhopisy společně vyvinula Komise a EIB. Uvažovat by se rovněž mělo o podobných společných iniciativách se státními fondy.

1.6

Pokud iniciativy jako projektové dluhopisy uspějí v rozšiřování dluhopisového trhu, měly by být po ukončení a zhodnocení pilotní fáze postupně rozšiřovány.

1.7

Zelená kniha se zabývá úlohou spoření v nabídce dlouhodobého financování investic. Některé členské státy zahájily speciální systémy spoření s cílem zvýšit využívání dlouhodobého spoření zaručeného širšími sociálními investicemi, mohlo by se ale zvážit vytvoření mechanismu spoření společného pro celou EU nebo eurozónu, třeba nabídnutí zvýšené úrokové sazby.

1.8

Některé členské státy zaznamenaly relativní úspěch ve stimulaci penzijního a jiného spoření prostřednictvím rafinovaného využití systému zdanění. Občané mají sklon odmítat perspektivu odvádění daně z příjmu a poté další daně z dlouhodobých úspor vzniklé z těchto zdaněných příjmů. V kontextu sociálně odpovědných investic by mělo by být možné navrhnout a uvést na trh spořící produkty pro soukromé osoby s nízkým zdaněním nebo nezdaňované, které budou mít roční limit, aby se podpořilo větší dlouhodobé finanční plánování.

1.9

Hlavní překážkou poskytování odpovídajících dlouhodobých investic je krátkodobé zaměření, které je velmi úzce spojeno se správou a řízením společností. Změnit tyto pobídky tak, aby stimulovaly dlouhodobé výsledky, nebude snadné. EHSV vítá návrh Komise rozšířit hlasovací práva dlouhodobých investorů, zvýšit jejich dividendy a změnit směrnici o právech akcionářů. Kromě toho by se mohlo zvážit koordinované využití slev na dani z kapitálových zisků, aby se stimulovalo dlouhodobější držení akcií ze strany správců aktiv.

1.10

Zelená kniha obsahuje několik zajímavých návrhů ohledně rizikového kapitálu. EHSV již navrhl, aby úloha EIF přesahovala poskytování půjček a zahrnovala rovněž poskytování rizikového kapitálu. To si původně představovali již jeho tvůrci v roce 1994. Pokud by se EIF podobně jako EIB náležitě rekapitalizoval, mohl by se stát jedním z hlavních poskytovatelů rizikového kapitálu pro malé a střední podniky.

1.11

Vzhledem k tomu, že národní vlády a regionální orgány se již prostřednictvím svých orgánů pro regionální rozvoj angažují v podpoře přežití a dlouhodobého růstu malých a středních podniků, nebylo by od věci, kdyby se tyto orgány ujaly úlohy v provozování těchto obchodních platforem malých a středních podniků. Tato úloha by mohla začínat posuzováním bonity klientských malých a středních podniků a končit poskytováním omezených záruk institucionálním investorům.

1.12

EHSV by si přál, aby se kladl vyšší důraz na sociálně odpovědné investice, a navrhuje zřízení střediska pro sledování podmínek pro dlouhodobé investice.

2.1

Hlavním důvodem, který měla Evropská komise k předložení této zelené knihy, je potřeba vrátit Evropu na cestu inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Evropa čelí velkým požadavkům na dlouhodobé rozsáhlé investice jako základ udržitelného růstu. Dosažení toho vážně komplikuje současná neochota domácností a podniků podstoupit riziko a potřeba fiskální konsolidace ze strany mnoha vlád, což společně omezuje příliv financování dlouhodobých investic.

2.2

Problémy v současnosti způsobuje selhání tradičních kanálů finančního zprostředkování. Hlavním zdrojem financování investic byly v EU banky, mnohé z nich však nyní snižují páku, a nemohou tedy svoji tradiční úlohu plnit. Zelená kniha zachází za současnou krizi a hledá řešení, jak zajistit potřebné dlouhodobé financování investic.

2.3

Komise se zaměřuje na produktivní investice a vytváření dlouhodobých hmotných a nehmotných aktiv, která jsou méně procyklická než krátkodobější aktiva. Komise definuje dlouhodobé financování jako způsob, jakým finanční systém hradí investice, které mají dlouhou životnost.

2.4

Evropa zahájila program reformy finančního sektoru, aby se zvýšila stabilita finančních trhů a důvěra v tyto trhy. Stabilita finančního systému je nezbytnou, nikoliv však dostačující podmínkou pro stimulaci dlouhodobých investic. Komise určuje několik dodatečných oblastí,v nichž je třeba zasáhnout, např.:

3.1.1

Obchodní banky. Analýza problémů se zajištěním odpovídajícího dlouhodobého financování v Evropě, již provedla Komise, je v zásadě správná. Banky tradičně vynikaly jakožto hlavní poskytovatelé dlouhodobého financování, což se však se mění a v budoucnosti mohou hrát méně významnou úlohu. Není pochyb o tom, že některé nové bankovní předpisy jsou potenciálně neslučitelné s cíli zelené knihy stimulovat dlouhodobé investice. Zelená kniha pouze konstatuje, že úroveň aktivity bank ve zprostředkovacím řetězci se může v důsledku současných a pravděpodobně i budoucích finančních reforem snížit. Měly by se lépe vyvážit obezřetnostní pravidla uvedená v Basel III se stimulací bank k dalšímu poskytování financování dlouhodobých investic. V každém případě se pravděpodobně otevřou příležitosti pro jiné typy zprostředkovatelských subjektů, jako jsou národní a mezinárodní rozvojové banky, institucionální investoři, vyšší využívání dluhopisových trhů a státních fondů.

3.1.2

Národní a mezinárodní rozvojové banky. Tyto instituce hrají důležitou úlohu, neboť sdílejí rizika se soukromými investory a subjekty při rozvoji důležitých projektů, a předcházejí tak selhání trhu. Prostřednictvím svých dlouhodobých strategických činností hrají rovněž proticyklickou úlohu. Stále důležitější úlohu ve sdílení rizik hrají EIB a EIF a nedávná rekapitalizace EIB, ačkoliv podle názory EHSV nedostatečná, nepochybně posílí její schopnost mobilizovat dodatečné soukromé financování investic. EHSV vyzývá EIB, aby učinila více na podporu hlavních přeshraničních infrastrukturních projektů, které se setkávají s mimořádnými finančními potížemi.

3.1.3

EHSV vítá zavedení projektových dluhopisů v rámci strategie Evropa 2020. Jsou nyní testovány v řadě infrastrukturních investičních projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru na poli energetické a dopravní infrastruktury a infrastruktury IKT (1). Komise zmiňuje potenciální úlohu státních fondů ve financování dlouhodobějších investic. Jako v případě projektových dluhopisů, které společně vyvinula Komise a EIB, by možná stálo za to vyvinout podobnou iniciativu společně se státními fondy, čímž by se zvýšily sdílené prostředky použitelné k dlouhodobějšímu financování investic.

3.1.4

Co se týče institucionálních investorů, poukazuje zelená kniha na potenciální rozpor mezi potřebou efektivně regulovat rizika spojená s aktivy u pojišťoven a potřebou stimulovat je k financování dlouhodobějších investic. Ohledně této záležitosti probíhají diskuse mezi Komisí a evropskými pojišťovnami. Komise hodlá předložit návrhy ohledně fondů dlouhodobého investování s cílem stimulovat vytvoření několika mechanismů sdílení rizik týkajících se různých institucionálních investorů. Tento návrh má řadu plusů. Význačnější úlohu by v dlouhodobých investicích mohly mít penzijní fondy, setkávají se však z řadou institucionálních, regulačních a politických překážek. Nelíbí se jim zejména to, že se političtí činitelé snaží nařídit jim financování určitých typů projektů, které nejsou v zájmu jejich členů. Penzijní fondy by měly být konzultovány ohledně minimalizace či odstranění těchto překážek. Pomoci by v tomto ohledu mohlo vytvoření bankovní unie.

3.1.4.1

V rámci zajišťování vyššího podílu institucionálních investorů na poskytování dlouhodobého financování mohou svoji úlohu sehrát i daňové pobídky v oblasti daně z příjmů právnických osob. K vyššímu podílu institucionálních investorů na investicích do velkých infrastrukturních projektů by mohl vést systém snižování podpor na tyto projekty.

3.2.1

V zelené knize se uvádí, že k rozšíření a zvýšení sdílených prostředků k dlouhodobému financování je zapotřebí, aby se rozvinuly a vyspěly některý kapitálové trhy v Evropě. Dluhopisové trhy jsou v Evropě méně rozvinuté než v USA a většina středně kapitalizovaných podniků a malých a středních podniků je považuje za nepřístupné. Ratingové agentury přijaly opatrně dokonce i příchod projektových dluhopisů, což jen podtrhuje těžkou práci na zvyšování kapacity dluhopisových trhů, která je před námi. Pokud iniciativy jako projektové dluhopisy, které by mohly shromáždit až 4,6 mld. EUR na nové infrastrukturní projekty, uspějí v rozšiřování dluhopisového trhu, měly by být po ukončení a zhodnocení pilotní fáze postupně rozšiřovány.

3.3.1

Důkladně jsou posouzeny faktory ovlivňující dlouhodobé úspory ve financování. Co se týče nabídky, některé členské státy se sice pokusily stimulovat nabídku dlouhodobého spoření, je však nutné učinit mnohem více. V zelené knize se navrhuje případně zřídit celounijní nástroje spoření za účelem dosažení většího využití dlouhodobého spoření zastřešeného širšími společenskými cíli. Tento nápad by mohl přinést určité výhody v kontextu rozšiřování přeshraniční infrastruktury. Mohl by rovněž stimulovat větší mobilitu pracovní síly a plánování odchodu do důchodu na jednotném trhu. Ke stimulaci dlouhodobého spoření by mohlo být potřeba nabídnout nové spořící produkty se zvýšenou nebo odstupňovanou úrokovou sazbou.

3.3.2

Zdanění. Podrobněji se řeší vztah mezi zdaněním, dlouhodobým spořením a dlouhodobými investicemi. Vlivem uplatňování zdanění právnických osob na investice vzniká tendence upřednostňovat dluh před financování vlastním kapitálem. Při hledání vhodných reforem, jimiž by se podpořilo vyšší využívání financování dlouhodobějších investic vlastním kapitálem, by mohlo být vhodné zvážit využití systému postupného snižování úlev. Takové systémy se široce využívají při zdanění kapitálových zisků a mohly by být nastaveny tak, aby vyvážily některé současné fiskální výhody dluhového financování.

3.3.3

Co se týče dlouhodobého spoření a systémů zdanění, poukazuje Komise na důležitost zaručení stabilní, odpovídající nabídky spoření a podnětů nezbytných k vytvoření této nabídky. Některé členské státy zaznamenaly relativní úspěch ve stimulaci penzijního a jiného spoření prostřednictvím rafinovaného využití systému zdanění. Občané mají sklon odmítat perspektivu odvádění daně z příjmu a poté další daně z dlouhodobých úspor vzniklé z těchto zdaněných příjmů. Mělo by být možné navrhnout a uvést na trh spořící produkty pro soukromé osoby s nízkým zdaněním nebo nezdaňované, které budou mít roční limit, aby se podpořilo větší dlouhodobé finanční plánování.

3.3.4

Využití daňových pobídek k dosažení kýžených výsledků v oblasti dlouhodobých investic má samozřejmě svoje nevýhody. Musí se řešit závažné otázky jako mrtvé ztráty a arbitráž. Využití daňových pobídek v rámci důsledného a robustního dlouhodobého plánování je však nutné ke stimulaci a vytvoření žádoucí úrovně investic.

3.3.5

Správa a řízení společností. Ústředním bodem poskytování dlouhodobých investic je otázka krátkodobého zaměření, která je velmi úzce spojena se správou a řízením společností. Mnoho pobídek pro správce aktiv, investiční bankéře a výkonné představitele společností bylo dosud ve své podstatě krátkodobých. Změnit tyto pobídky tak, aby stimulovaly vyšší stupeň dlouhodobých výsledků, nebude snadné. Zelená kniha obsahuje řadu zajímavých návrhů včetně rozšíření hlasovacích práv dlouhodobých investorů, zvýšení jejich dividend a změn směrnice o právech akcionářů. Jedním ze způsobů, jak zvýšit dlouhodobější držení akcií ze strany správců aktiv, by možná mohlo být proaktivnější využití daňových úlev při zdanění kapitálových zisků.

3.4.1

Zelená kniha poukazuje na rostoucí potíže, které mají malé a střední podniky v mnoha členských státech s přístupem k financování potřebnému k přežití a růstu. Zcela mimo důsledky snižování finanční páky bank mají malé a střední podniky k dispozici značně roztříštěný soubor alternativních zdrojů financování. Místní banky do velké míry ztratily nebo oslabily vazby na své regiony. Omezily se vztahy mezi bankami a malými a středními podniky a je nutné je obnovit nebo posílit. Proběhlo několik iniciativ s cílem poskytnout malým a středním podnikům nebankovní zdroje financování včetně přístupu k některým fondům rizikového kapitálu, využití financování na základě aktiv (2), financování v rámci dodavatelských řetězců a hromadného financování. Je ale třeba udělat mnohem víc. Pojišťovnictví a penzijní fondy jsou ochotny sehrát význačnější úlohu, je však nutné je náležitě stimulovat. Komise by se těmito stimuly měla nyní zabývat. V rámci budoucích opatření na usnadnění přístupu malých a středních podniků k dlouhodobému financování je nutné zajistit, aby v případě, že tato opatření mají být prováděna prostřednictvím systémů bankovních půjček, je tyto podniky mohly využívat v jejich původní formě, aniž by si banky kladly přehnané dodatečné podmínky.

3.4.2

Rizikový kapitál. Komise navrhuje přistupovat k vytvoření nezbytného množství rizikového kapitálu pomocí fondů fondů. Trh by kromě toho mohl rozšířit navrhovaný záruční fond pro institucionální investory. EHSV již navrhl, aby úloha EIF přesahovala poskytování půjček a zahrnovala rovněž poskytování rizikového kapitálu (3). To si původně představovali již jeho tvůrci v roce 1994. Pokud by se EIF podobně jako EIB rekapitalizoval, mohl by se stát jedním z hlavních poskytovatelů rizikového kapitálu pro malé a střední podniky.

3.4.2.1

Ruku v ruce s expanzí rizikového kapitálu pro malé a střední podniky jde rozšiřování stávajících nebo vytváření nových platforem pro obchodování s vlastním kapitálem malých a středních podniků. Zelená kniha obsahuje několik užitečných návrhů v tomto směru. Vzhledem k tomu, že národní vlády a regionální orgány se již prostřednictvím svých orgánů pro regionální rozvoj angažují v podpoře přežití a dlouhodobého růstu malých a středních podniků, nebylo by od věci, kdyby se tyto orgány ujaly úlohy v provozování těchto obchodních platforem malých a středních podniků. Tato úloha by mohla začínat posuzováním bonity klientských malých a středních podniků a končit poskytováním omezených záruk institucionálním investorům.

3.4.3

EHSV by býval uvítal, kdyby se v zelené knize více podpořily investice do sociálně odpovědných fondů, a to stanovením náležitých daňových a finančních předpisů a prostřednictvím samotných veřejných zakázek. V této souvislosti by možná nebylo od věci zřídit středisko pro sledování dlouhodobých investic. Tento orgán, do něhož by se aktivně zapojila organizovaná občanská společnost, by mohl sledovat vývoj nabídky dlouhodobých investic a dlouhodobého spoření i poptávky po nich a pomoci zajistit náležité poskytování informací týkajících se řádného rozhodování hospodářských subjektů o dlouhodobém investování.