C_2012043CS.01001401.xml

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Lepší správa jednotného trhu prostřednictvím širší správní spolupráce: Strategie pro rozšíření a rozvoj systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („IMI“)

a k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“)

Dne 21. února 2011 se Komise, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Lepší správa jednotného trhu prostřednictvím širší správní spolupráce: Strategie pro rozšíření a rozvoj systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („IMI“)

Dne 14. září 2011 se Rada a dne 13. září 2011 Evropský parlament, v souladu s článkem 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodly konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“)

Specializovaná sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 10. listopadu 2011.

Na 476. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 7. a 8. prosince 2011 (jednání dne 7. prosince), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 172 hlasy pro, 2 členové se zdrželi hlasování.

1.1 Výbor s radostí vítá snahu Komise zlepšit správu jednotného trhu prostřednictvím širší správní spolupráce, rozvoje systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („IMI“) a vytvořením opravdové kontaktní elektronické sítě pro přímý kontakt mezi různými správními orgány.

1.2 EHSV s uspokojením vítá záměr návrhu nařízení, jímž je stanovit pravidla pro používání systému IMI pro účely správní spolupráce, která by se vztahovala mj. na funkce různých uživatelů IMI, individuální výměnu informací, oznamovací postupy, výstražné mechanismy a ujednání o vzájemné pomoci.

1.3 Dále považuje za pozitivní vytvoření mechanismů pro ochranu soukromí podle povahy vyměňovaných údajů, které by se týkaly mj. lhůt pro uchovávání vyměňovaných údajů a práva na oznámení a opravu.

1.4 V tomto zásadním právním rámci doporučuje zapracovat mezi definice v článku 5 definici pojmu „údaje IMI“, které jsou hospodářské a profesní povahy, souvisejí s výkonem hospodářských a profesních aktivit na vnitřním trhu a jsou předmětem výměny prostřednictvím systému IMI. Jde o údaje, které předpokládají směrnice, jež zavádějí systém IMI jako nástroj správní spolupráce mezi vnitrostátními orgány.

1.5 EHSV se domnívá, že IMI může pomoci rozhodujícím způsobem přeměnit správní spolupráci na vnitřním trhu a přizpůsobit ji požadavkům a očekáváním občanů a podniků, ale i organizací občanské společnosti a úloze, jakou mohou v budoucnu zastávat pro rozvoj a fungování systému.

1.6 V tomto smyslu doporučuje, aby vývoj systému počítal s odlišením objektivních údajů, jež se týkající podmínek výkonu hospodářských a profesních aktivit v různých členských státech, aby tyto údaje mohly být přístupné občanům a podnikům.

1.7 EHSV chápe, že administrativní spolupráce stanovená ve směrnicích, jež systém IMI provádí v praxi, v zásadě vyžaduje kromě dalších činností zejména výměnu informací mezi orgány. V tomto ohledu trvá na dodržování evropských právních předpisů pro ochranu údajů. Nicméně naprosto odmítá, aby vyměňované údaje bylo možné také zpracovávat, jak stanoví návrh nařízení, a to ze dvou důvodů: na jedné straně proto, že směrnice, jež systém IMI provádí v praxi, nikde nezmiňují potřebu zpracování údajů v rámci administrativní spolupráce, při níž vznikají, na druhé straně proto, že praktické potřeby dohlížet na systém IMI a jeho fungování, jež uvádí Komise, se Výboru vůbec nejeví jako dostatečné k odůvodnění tak významného rozšíření zpracování vyměňovaných osobních údajů včetně vytváření samostatných a oddělených souborů během zpracování.

1.8 Konečně vzhledem ke kvantitativnímu skoku, jaký systém znamená z hlediska počtu účastníků a proudění informací, by EHSV doporučil vypracovat nějaký základní systém pro řešení případných „nadnárodních“ nesouladů. Tento systém, třebaže jednoduchý, by pomohl vyjasnit případnou odpovědnost za nenormální fungování systému nebo za jeho špatnou správu, což by umožnilo posílit právní jistotu občanů.

2.1 Systém pro výměnu informací o vnitřním trhu je softwarová aplikace přístupná po internetu, kterou vyvinula Evropská komise ve spolupráci s členskými státy (a jež je použitelná pro Evropský hospodářský prostor), s cílem pomoci členským státům při praktickém plnění požadavků na výměnu informací stanovených v právních aktech Unie, a to prostřednictvím centralizovaného komunikačního mechanismu, který by usnadnil přeshraniční výměnu informací a vzájemnou pomoc.

2.2 Je navržen jako flexibilní a decentralizovaný systém – původně koncipovaný coby „projekt společného zájmu“ –, jenž může být snadno upraven tak, aby podporoval různé oblasti jednotného trhu, a který zahrnuje ustanovení o správní spolupráci.

2.4 V současné době se tento systém používá za účelem správní spolupráce v rámci směrnice o vzájemném uznávání odborných kvalifikací (1) a směrnice o službách (2). Taktéž se vyzkouší při provádění směrnice o vysílání pracovníků (3).

2.5 V současnosti nemohou IMI používat ani spotřebitelé, ani podniky. Jde o nástroj určený výlučně příslušným orgánům v dané konkrétní oblasti.

2.6 EHSV se již vyjádřil (4) ke sdělení Komise „Dosahování přínosů jednotného trhu prostřednictvím posílené správní spolupráce“ (5) a podpořil decentralizovanější přístup za pomoci sítě k přeshraniční správní spolupráci, zprovozněný pro jednotný trh, který zavádí Systém pro výměnu informací o vnitřním trhu.

3.1 Podle Komise je pro bezproblémové fungování jednotného trhu třeba, aby správní orgány členských států úzce spolupracovaly, poskytovaly si vzájemnou pomoc a vyměňovaly informace.

3.2 Mezi 50 návrhy uvedenými ve sdělení „Na cestě k Aktu o jednotném trhu“ (6) ohlásila Komise svůj úmysl vytvořit kontaktní elektronickou síť pro evropské správní orgány a navrhla strategii pro rozšíření systému IMI, založeného na mnohojazyčném informačním systému.

3.3 IMI je flexibilní, co se týče organizační struktury v jednotlivých členských státech. Decentralizovaná struktura sítě IMI vyžaduje, aby v zájmu celkové koordinace projektu IMI každá účastnická země jmenovala národního koordinátora IMI (NIMIC).

3.5 Pokud v určité legislativní oblasti neexistuje informační systém podporující správní spolupráci, je využití IMI namísto vývoje nového účelového systému spojeno s řadou výhod:

3.5.1 Počet nových oblastí, o které lze rozšířit systém IMI, je neomezený, nicméně existují organizační překážky rozšíření, neboť další rozvoj je třeba dobře plánovat a zachovat celkovou koncepční soudržnost systému, a to za použití následujících kritérií:

3.6 IMI se řídí zásadou ochrany soukromí již od návrhu, podle níž je soulad s ochranou soukromí a údajů včleněn do systému od samého počátku, včetně přísného uplatňování zásady omezení účelu a odpovídajících kontrol.

3.7 Náklady na IMI pokrývají vývoj a vylepšování systému, hostování IMI v datovém centru Komise, údržbu, správu systému, podporu druhé úrovně, školení, komunikaci a informační kampaň.

3.8 Rozšíření IMI o nové oblasti a funkce nebo propojení s dalšími nástroji by podle Komise nemělo systém pro uživatele komplikovat. Považuje se za vhodné, aby požadavky na správní spolupráci byly dostatečně jasné a funkční a aby se zvážilo, zda je potřeba proces podporovat nástrojem IT.

3.9 Komise považuje za nezbytné, aby projekt měl transparentní a účinnou strukturu řízení a aby všechny zúčastněné strany znaly postupy a fóra, která se používají k dosažení shody o různých aspektech projektu; proto předpokládá každodenní správu systému, strategická rozhodnutí, poradenství a pokyny od odborníků a rozvoj řídicí struktury.

3.10 Konečně systém by měl zajistit vysokou úroveň výkonnosti a bezpečnosti systému. Pokud jde o výkonnost, s nárůstem počtu uživatelů a objemu údajů v IMI bude klíčové zajistit, aby výkonnost systému zůstala nadále uspokojivá. Pokud se týká bezpečnosti, IMI uchovává a zpracovává osobní a jiné údaje, jež nemají být veřejně přístupné.

4.1 EHSV podporuje zaměření Komise na strategii pro rozšíření a rozvoj systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („IMI“) za účelem posílení správní spolupráce.

4.1.1 Koherentnější správní spolupráce na vnitřním trhu musí vycházet přinejmenším z Listiny základních práv, zejména ze zásad řádné správy, přístupu k dokumentům, ochrany údajů a společných obecných právních zásad uznaných judikaturou Soudního dvora.

4.1.2 EHSV v každém případě připomíná, že opatření a ochrana osobních údajů mají odlišnou sílu v závislosti na tom, zda se údaje týkají obchodníků či podnikatelů coby hospodářských subjektů.

4.1.3 Ačkoli je jisté, že IMI odstraní nejistotu, činí tak pouze ve prospěch orgánů, avšak nikoli ve vztahu k malým a středním podnikům a dalším sociálním aktérům, na něž by se měl rovněž vztahovat, jak uvedl Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 6.4.2001.

4.2 Oblast ochrany údajů musí být kromě vlastní právní a specifické úpravy respektována ve smyslu řádné legislativy i v ostatních právních předpisech. Je tomu tak i při regulaci postupů pro použití unijní politiky obecně, zejména však v případě systému IMI, jenž sám o sobě představuje složitý postup.

4.2.1 Pokud jde o podání opravného prostředku, bylo by třeba stanovit v tomto postupu „způsob řešení sporů“ pro „přeshraniční“ případy nesouladu. V tomto smyslu je důležité zajistit rychlý a účinný přístup k prostředkům pro řešení sporů, které by byly pro strany sporu jednoduché a levné, ať už by šlo o občany či podniky.

4.3 Pokud se týká přístupu k systému pro „dodávání informací a získávání dat“, měl by být pečlivě regulován tak, aby vnitrostátní orgán musel provádět konzultaci na základě předchozí odůvodněné žádosti na standardním formuláři, a pouze pokud má žadatel o konzultaci oprávněný zájem.

4.4 Pokud jde o součinnost s ostatními stávajícími informačními nástroji a databázemi regulovaných povolání, mezi něž patří seznamy regulovaných povolání každého členského státu, EHSV se domnívá, že kromě seznamu samého by měly být uvedeny všechny požadavky potřebné pro výkon povolání (kromě diplomu též členství v profesním sdružení či nikoli, pojištění, oprávnění atd.). Některé konzultace by tak byly téměř automatické a mohly by být přístupné subjektům občanské společnosti. EHSV doufá, že text připravované směrnice tyto otázky zohlední.

4.4.1 Tuto potřebu lze vyvodit z výroční zprávy IMI, kde se zmiňuje problém, jaký představuje správa velmi odlišných orgánů, jež jsou příslušné pro oblast služeb. Všechny tyto orgány spolu s údajem o materiální oblasti pravomocí (přinejmenším základní rozlišení na regulaci, zásah či dohled) by měly být uvedeny v seznamech regulovaných povolání.

4.5 Bylo by třeba vyjasnit případnou odpovědnost za nenormální fungování systému nebo jeho špatnou správu – ať už jde o omyly, příliš dlouhou prodlevu, opravy atp. vyměňovaných informací, aby byla zajištěna právní jistota a právní ochrana práv jednotlivců i subjektů z hlediska osobních údajů. Obecnou zásadou unijního práva, kterou uznávají všechny členské státy, je majetkoprávní odpovědnost správního orgánu za nedostačujícího fungování veřejných orgánů.

5.2 Stanovuje hlavní zásady ochrany údajů sdělovaných prostřednictvím systému IMI, a to včetně práv zúčastněných stran, v jediném právním nástroji, aby tak zvýšil transparentnost a posílil právní jistotu. Návrh přesně definuje formy a metody správní spolupráce prostřednictvím systému IMI.

5.2.1 Příloha I návrhu vyjmenovává akty Unie, pro něž se v současné době používá systém IMI, zatímco příloha II uvádí možné oblasti budoucího rozšíření.

5.3 Návrh zlepšuje podmínky pro fungování vnitřního trhu poskytnutím účinného a uživatelsky přívětivého nástroje, který usnadní praktické uplatňování těch ustanovení aktů Unie, podle nichž musí členské státy spolupracovat navzájem mezi sebou i s Komisí a vyměňovat si informace, přičemž zaručuje vysoký stupeň ochrany osobních údajů.

5.3.1 Návrh stanovuje některá společná pravidla pro správu a použití nástroje, mezi něž patří povinnost jmenovat národního koordinátora IMI pro každý členský stát, povinnost odpovědných úřadů poskytnout včas přiměřenou odpověď a ustanovení o tom, že informaci předanou prostřednictvím IMI lze použít coby důkaz stejným způsobem jako obdobnou informaci získanou v rámci daného členského státu.

5.3.2 Návrh rovněž obsahuje mechanismus pro rozšíření systému IMI na další akty Unie, jehož cílem je poskytovat potřebnou pružnost v budoucnu a zároveň zajistit vysokou úroveň právní jistoty a transparentnosti. Po posouzení technické proveditelnosti, nákladové efektivnosti, uživatelské přívětivosti a celkového dopadu na systém, jakož i výsledků případné zkušební fáze, bude Komise zmocněna odpovídajícím způsobem aktualizovat seznam oblastí v příloze I a přijme akt v přenesené pravomoci.

5.3.3 Úlohou Komise je zajistit bezpečnost, dostupnost, údržbu a rozvoj softwaru a infrastruktury IT pro systém IMI. Komise by však mohla mít aktivní úlohu v pracovních postupech IMI na základě právních předpisů nebo jiných ujednání, na nichž je používání systému IMI v určité oblasti vnitřního trhu založeno.

5.3.4 Pokud se týká zpracování údajů a bezpečnosti, návrh se snaží stanovit některé záruky pro transparentnost. Osobní údaje nesmějí být přístupné déle, než je nezbytné, a proto jsou stanoveny maximální lhůty uchovávání údajů, po jejichž uplynutí jsou údaje zablokovány a po pěti letech po skončení postupu správní spolupráce je lze automaticky vymazat.

5.3.5 Pokud jde o zeměpisnou oblast působnosti, systém IMI coby pružný nástroj bude moci umožnit účast třetích zemí na výměnách informací v určených oblastech, nebo dokonce čistě vnitrostátní použití systému.

6.1 EHSV s uspokojením vítá návrh nařízení, kterým se stanovují pravidla pro používání systému IMI pro účely správní spolupráce. Protože se však jedná o přímo použitelný předpis s funkcí obecného regulačního rámce, EHSV s obavami připomíná dvě otázky:

6.2 Systém IMI konkrétně sestává z mnohojazyčné počítačové aplikace, která propojuje více než 6 000 příslušných orgánů, jež si v rozumně krátké době mezi sebou vyměňují informace o podmínkách výkonu určitých hospodářských a profesních aktivit ve svých odpovídajících členských státech.

6.2.1 Konkrétní výměna informací prostřednictvím této počítačové aplikace se řídí minimálními procesními standardy stanovenými v tomto návrhu. Nicméně návrh nyní sahá daleko za tento konkrétní a vymezený účel výměny informací, protože v článku 6 rovněž opravňuje ke „zpracování osobních údajů“, aniž by však v této souvislosti směrnice, jež provádí a jimž slouží, předpokládaly v některé chvíli takové „zpracování“. Protože to uvedené směrnice nestanovují, nesouhlasí s tím, aby vyměňované údaje mohly být taktéž předmětem zpracování.

6.2.2 Je tedy vhodné položit si otázku zaměřenou na dosah tohoto nového oprávnění, k němuž dochází v návrhu nařízení v souvislosti se „zpracováním osobních údajů“ ve znění směrnice 95/46/ES čl. 2 písm. b).

6.2.3 Kromě celkového oprávnění činitelů zapojených do systému IMI ke zpracování vyměňovaných osobních údajů, jak se uvádí v daném článku, návrh nařízení nikde jinde nezmiňuje cíle, jež by zpracování odůvodnily, ani případné záruky nebo omezení, jakým by podléhalo.

6.2.4 Pouze z důvodů vyjádřených v 15. bodu odůvodnění lze odvodit, proč nyní Komise zahrnuje zpracování údajů mezi obecné cíle systému IMI. Uvedené důvody nejsou bez dalších upřesnění a vyjasnění podle názoru EHSV dostatečné k oprávnění funkce s tak širokým dopadem, jako by mělo zejména:

6.2.5 Podle názoru EHSV jak koordinátoři systému IMI, tak Komise již mají přístup k vyměňovaným údajům; díky tomuto přístupu již vypracovali zvláštní hodnocení systému, které jim umožňuje kromě dalších otázek vyhodnotit čas odpovědi nebo zasahující orgány podle odvětví.

6.2.6 Proto se, s výhradou dalšího objasnění, nejeví jako nezbytné, aby si „sledování použití systému“ vyžadovalo vytvoření zvláštních souborů na základě vyměňovaných údajů formou:

6.2.7 Dané informace již jsou veřejné a přístupné prostřednictvím zpráv Komise o fungování systému IMI, který by bylo možné použít k vyhodnocení správní spolupráce, jejímž je pouhým nástrojem:

6.2.8 EHSV se domnívá, že pro takové iniciativy není nezbytné „zpracování“ údajů (chápané podle smyslu stanoveného směrnicí 95/46/ES), ale stačí jen „použití“ údajů obsažených v systému.

7. Pokud jde o potřebné upřesnění, týká se základního pojmu, na nějž návrh nařízení opakovaně odkazuje: „osobní údaje“. V tomto ohledu je třeba konzultovat směrnici 95/46/ES, neboť pojem chápaný v duchu této směrnice silně přesahuje potřeby fungování systému IMI, který koneckonců vždy odkazuje ke specifické kategorii zmíněných údajů, jejichž společným rysem je to, že jsou důležité pro výkon určitých hospodářských a profesních aktivit na vnitřním trhu.

7.1 Proto se domnívá, že návrh by měl vymezit rozsah pojmu „osobní údaje“, upřesnit, že odkazuje ke kategorii údajů definovaných v odpovídajících směrnicích, neboť k výměně těchto údajů v rámci správní spolupráce mezi státními orgány má systém IMI sloužit, a že se jedná o údaje související s výkonem hospodářských a profesních aktivit na vnitřním trhu; bylo by tedy vhodné zařadit definici tohoto pojmu k ostatním definicím v článku 5.

8. Ve 12. bodu odůvodnění návrhu se konstatuje, že systém IMI je nástroj, který „není přístupný široké veřejnosti“ a který umožňuje „vnějším subjektům (…) poskytnutí informací a získávání dat“. EHSV s tímto cílem nesouhlasí, neboť se domnívá, že jisté informace ze systému IMI, pokud neobsahují osobní údaje, by měly být přístupné vnějším subjektům – občanům, podnikům či organizacím – vzhledem k tomu, že by mimo jiné obsahovaly správní požadavky, které je třeba splnit v zemi, s níž existuje vůle navázat obchodní či profesní spolupráci.

8.1 Zpřístupnění takových informací v žádném případě neznamená přístup k jiným údajům, natožpak možnost jejich zpracování, jak by se mohlo zdát na základě definice „vnějších subjektů“ obsažené v čl. 5 písm. i) návrhu.

8.2 Těmto vnějším subjektům by se mělo přiznat právo podat žádost o informaci náležitému nejbližšímu uživateli systému IMI, který by se jí musel v rámci systému zabývat v každém případě, kdy daný vnější subjekt prokáže svůj zájem související s obchodním či profesním vztahem v zemi, pro kterou žádá o informaci.

9. V článku 4 návrhu se Komise opravňuje k tomu, aby do systému IMI začlenila správní spolupráci předpokládanou v souvisejících ustanoveních přílohy II. Patří mezi ně budoucí propojení obchodních rejstříků, což je návrh, který zatím nebyl schválen. Vzhledem k širokému dosahu tohoto případného opatření považuje EHSV za nezbytné upřesnit, jaký typ aktu je třeba použít pro takové rozšíření IMI.

10. Ohledně definice „vnějších subjektů“ a v souladu s tím, co již bylo řečeno, navrhuje EHSV změnit znění uvedené definice následujícím způsobem:

11. EHSV kladně hodnotí – jakožto záruku správného fungování vnitřního trhu –, že informace obdržená od příslušného orgánu z jiného členského státu prostřednictvím IMI má mít při správních postupech stejnou důkazní hodnotu.

12. Pokud jde o výkon práv zúčastněných osob, EHSV lituje, že v oblasti ochrany údajů návrh neobsahuje jediné řešení, a odkazuje k povinnostem příslušných orgánů nejrůznějších podob, jež jsou obsaženy ve vnitrostátních právních předpisech. Rovněž se domnívá, že možnost uchovávat údaje po dobu různě dlouhých časových období není vhodná pro fungování jednotného trhu ani pro výkon práv občanů.

13. EHSV považuje pro vzájemnou výměnu s třetími zeměmi za nezbytné vyjasnit, zda podmínky stanovené v čl. 22 odst. 1 návrhu je třeba splnit všechny současně, či zda stačí vyhovět jen některým z nich. Ve druhém případě EHSV nenachází základ k tomu, aby rozhodnutí Komise o dostatečnosti a ekvivalenci ochrany údajů ve třetí zemi bylo dostatečným základem k rozšíření IMI o tuto třetí zemi – zatímco v ostatních případech výměnu údajů s vnějším světem předpokládají samy směrnice začleněné do IMI nebo mezinárodní dohody.

14. Pro zajištění vyšší právní jistoty by se ustanovení související s fungováním systému IMI, která se zrušují, a ustanovení, která zůstávají v platnosti, měla nacházet ve znění textu, a nikoli v bodech odůvodnění návrhu nařízení.

V Bruselu dne 7. prosince 2011.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Staffan NILSSON