[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 22.2.2006

KOM(2006)71 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

o rovnosti žen a mužů - 2006

.

OBSAH

1. Úvod 3

2. Hlavní vývoj 3

2.1. Politický a legislativní vývoj a současná situace 3

2.2. Rozdíly v postavení žen a mužů 5

3. Úkoly a směry politiky 6

3.1. Plné využití přínosu politiky rovnosti žen a mužů k evropské strategii pro růsta zaměstnanost 7

3.2. Podpora účinného vyvážení práce a soukromého života 7

3.3. Podpora rovnosti žen a mužů účinnými institucionálními mechanismy 8

3.4. Vnější rozměr rovnosti žen a mužů 9

4. Závěry 9

ANNEX 11

1. ÚVOD

Tato výroční zpráva poskytuje přehled o vývoji v oblasti rovnosti žen a mužů v Evropské unii v roce 2005. Nastiňuje též hlavní úkoly a směry politiky do budoucna.

V sociální agendě [1] pro období 2005–2010, která doplňuje a doprovází obnovenou lisabonskou strategii pro růst a zaměstnanost[2], EU znovu potvrdila svůj závazek usilovat o rovnost žen a mužů. Nový soubor hlavních směrů[3], jejichž cílem je dosažení vyššího trvalého růstu a vytváření více a lepších pracovních míst, uznává, že rovnost žen a mužů je nezbytným předpokladem zvládnutí náročných úkolů ve vztahu k trhu práce. Tyto hlavní směry spojují konkrétní opatření zaměřená na zaměstnanost žen a zohlednění rovnosti žen a mužů ve všech prováděných činnostech.

Politiky rovnosti žen a mužů přispívají k zaměstnanosti a růstu. Tři čtvrtiny nových pracovních míst vytvořených v EU v posledních pěti letech byly obsazeny ženami. Přetrvávající rozdíly mezi ženami a muži nicméně ukazují, že produktivní potenciál žen by bylo možné využít lépe. Zejména chybějící rovnováha mezi pracovním a osobním životem stále vytlačuje pracovníky z trhu práce a přispívá k nízké porodnosti. Je skutečně zapotřebí zintenzívnit podporu účinných a inovativních prostředků, které pomohou mužům i ženám sladit ve všech fázích života své pracovní a rodinné povinnosti.

Rovnost žen a mužů by neměla být omezena hranicemi. EU důrazně podpořila pekingskou Platformu pro akci (PfA) a znovu potvrdila, že je odhodlána PfA plně realizovat a požadovat její účinné provádění[4]. To je nezbytné pro dosažení mezinárodně dohodnutých rozvojových cílů, včetně cílů obsažených v deklaraci tisíciletí. Tento postoj potvrdila EU i na plenárním zasedání Valného shromáždění OSN ve dnech 14.–16. září 2005, které se věnovalo přezkumu deklarace tisíciletí.

2. HLAVNÍ VÝVOJ

2.1. Politický a legislativní vývoj a současná situace

Komise oznámila, že v prvním čtvrtletí roku 2006 bude přijato sdělení o dalším vývoji politik rovnosti žen a mužů v Evropské unii pro nadcházejících pět let. Tato „cestovní mapa k dosažení rovnosti žen a mužů“ („Roadmap for equality between women and men“ ) stanoví úkoly a kroky, které čekají EU na cestě k dosažení rovnosti žen a mužů prostřednictvím jejích vnitřních a vnějších politik, v souladu s cíli vyššího růstu a vytváření pracovních míst. Uvedený dokument zdůrazní odhodlání EU a její konkrétní přispění k celému procesu.

Klíčem k pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů byly v uplynulých desetiletích právní předpisy. V roce 2005 byly podniknuty další kroky navazující na přijetí pozměněného návrhu směrnice[5], která zjednodušuje a modernizuje právní předpisy Společenství v oblasti rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách zaměstnanosti. V současné době se pracuje na tom, aby tato směrnice byla počátkem roku 2006 na základě společného postoje Rady a Evropského parlamentu rychle přijata.

Dne 5. října 2005 skončila lhůta pro provedení směrnice o rovném zacházení z roku 2002[6] do vnitrostátního práva. Zřízení subjektů pověřených prosazováním rovnosti v souladu s touto směrnicí nepochybně přispěje k lepšímu provádění právních předpisů o rovnosti žen a mužů. Většina členských států již tuto směrnici provedla do svého vnitrostátního práva. V případech, kdy směrnice nebyla provedena nebo byla provedena nesprávně, bude zahájeno řízení pro nesplnění povinnosti.

Dne 8. března 2005 Komise podala návrh na zřízení Evropského institutu pro rovné postavení žen a mužů [7], který se má stát důležitým nástrojem pro rozšiřování informací, výměnu osvědčených postupů a vývoj metodických nástrojů pro zohlednění rovnosti žen a mužů ve všech oblastech. Bude též zviditelňovat úspěchy a problémy v oblasti rovnosti žen a mužů. Návrhem se v současné době zabývá Rada a Evropský parlament. Evropský hospodářský a sociální výbor přijal dne 28. září 2005 stanovisko, ve kterém návrh podpořil[8].

V rámci evropského sociálního dialogu přijali sociální partneři v březnu 2005 rámec akcí k prosazování rovného postavení žen a mužů (Framework of Actions for Gender Equality) , který se zaměřuje na čtyři prioritní oblasti: otázku ženských a mužských rolí, prosazování žen v rozhodovacím procesu, podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a odbourání platových rozdílů mezi ženami a muži. Největší význam v této souvislosti bude mít výroční zpráva o dosaženém pokroku. Sociální partneři v některých odvětvích se navíc snaží shromažďovat, vyměňovat si a prosazovat osvědčené postupy v oblasti rovnosti žen a mužů.

Rostoucí důraz na rovnost žen a mužů ve vědě a přístup žen k vedoucím pozicím byl vyzdvižen v závěrech Rady ve složení pro konkurenceschopnost ze dne 18. dubna 2005. Členské státy byly vyzvány, aby podstatně zvýšily počet žen na vedoucích postech ve výzkumu s cílem dosáhnout v první fázi průměrně 25% podíl ve veřejném sektoru v EU.

Potřebou začlenit hledisko rovnosti žen a mužů do imigračních politik se zabýval společný program pro integraci státních příslušníků třetích zemí [9] přijatý Komisí. Tento program zdůraznil zejména význam plného využití potenciálu přistěhovaleckých žen na trhu práce. Komise se též aktivně zabývala řešením problému obchodování s lidmi, jehož oběťmi jsou stále především ženy. Předložila integrovaný přístup a návrhy na akční plán[10], které zdůraznily význam zohlednění rovnosti žen a mužů ve strategiích prevence a v boji proti všem formám vykořisťování, včetně sexuálního zneužívání a vykořisťování při práci v domácnosti.

V roce 2005 jsme oslavili 10. výročí pekingské Platformy pro akci , která je mezníkem v širším zohlednění rovnosti žen a mužů ve veřejných politikách. Při této příležitosti vlády na celém světě ocenily dosažený pokrok, ale zároveň zdůraznily zbývající problémy a překážky. Důvodem ke znepokojení jsou zejména otázky spojené s přístupem žen ke vzdělání, majetku, práci, zdravotní péči a reproduktivní medicíně. Problémem stále zůstává míra úmrtnosti matek při porodu; zejména v některých afrických regionech se situace žen zhoršila. Angažovanost EU v této problematice významně přispěla k úspěšnému potvrzení PfA. Vedle návrhu Komise přijaly Rada, Parlament a Komise v listopadu 2005 společné prohlášení o evropském konsensu o rozvoji [11], které označuje rovnost žen a mužů za jedno z pěti hlavních zásad rozvojové politiky. Nová Strategie EU pro Afriku[12] také výslovně uvádí, že by ve všech partnerstvích a národních rozvojových strategiích mělo být plně zohledněno hledisko rovnosti žen a mužů. Komise předpokládá, že v první polovině roku 2006 přijme sdělení nazvané „Evropská vize rovnosti žen a mužů v rozvojové spolupráci“.

2.2. Rozdíly v postavení žen a mužů

Příznivý trend v zaměstnanosti žen vedl ke zmenšení rozdílů mezi ženami a muži v zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Stále však přetrvává podstatná nerovnováha, jelikož velké rozdíly v platech nejeví žádné podstatné známky snižování.

Za pokrok na cestě k lisabonskému cíli 70% zaměstnanosti do roku 2010 vděčíme hlavně neustávajícímu přílivu žen na trh práce v posledním desetiletí; míra zaměstnanosti mužů se přitom v tomto období udržovala na poměrně stabilní úrovni. Míra zaměstnanosti žen vzrostla v roce 2004 v 25 členských státech EU na 55,7 %, tj. o 0,7 % oproti roku 2003, a střednědobý cíl 57% zaměstnanosti do roku 2005 je tedy na dosah. Díky tomuto trendu se v roce 2004 snížil rozdíl v mírách zaměstnanosti na 15,2 % z 18,1 % v roce 1999. Pokles nezaměstnanosti žen ve kombinaci s podobným nárůstem nezaměstnanosti mužů zároveň snížil rozdíl v mírách nezaměstnanosti na pouhé 2,1 %, což je téměř o celé jedno procento méně než v roce 1999. Mezi staršími pracujícími bylo zvýšení míry zaměstnanosti také výraznější u žen než u mužů. Míra zaměstnanosti žen nad 55 let vzrostla v roce 2004 o celý jeden procentní bod na 31,7 %, což je o 5,4 % více než v roce 1999. To pomohlo snížit rozdíl v mírách zaměstnanosti u starších pracujících, který nicméně i tak zůstal v roce 2004 vysoký, na úrovni 19,0 %.

Ve světle těchto příznivých údajů je však třeba přiznat, že hlavní oblasti růstu zaměstnanosti žen se i nadále soustředily do činností a povolání, které jsou již převážně ženské. To ještě více prohloubilo segregaci na trhu práce. V EU skutečně vzrostla segregace v odvětvích i v povoláních[13], a to na 25,4 %, respektive 18,1 %. Více než čtyři zaměstnané ženy z deseti pracují ve státní správě, školství, zdravotnictví nebo sociálních službách, zatímco mezi muži jsou to dva z deseti. Obchodní služby v soukromém sektoru jsou však i nadále důležitým zdrojem tvorby pracovních míst pro ženy i pro muže, přičemž v období let 2000 až 2004 zde došlo k nárůstu zaměstnanosti o více než 5 %.

Dalším zdrojem znepokojení jsou přetrvávající rozdíly mezi ženami a muži v práci na částečný úvazek , kterou vykonává 32,6 % zaměstnaných žen v porovnání s pouze 7,4 % mužů. Ačkoli práce na částečný úvazek může odrážet osobní preference a může pomáhat lidem vstoupit (vrátit se) na trh práce a udržet se na něm, velký rozdíl mezi ženami a muži je také dokladem rozdílů ve využívání času a důkazem toho, že úlohu pečovatelek vykonávají převážně ženy, které také čelí větším potížím ve snaze sladit práci a soukromý život. Míra účasti žen na trhu práce a jejich pracovní doba úzce souvisejí s počtem a věkem dětí; v případě mužů je tato souvislost méně patrná. U žen ve věku od 20 do 49 let, které mají děti, se míra zaměstnanosti sníží o 14,3 %, zatímco u mužů se zvýší o 5,6 %. Podobně s počtem dětí roste u žen míra využívání práce na částečný úvazek, zatímco u mužů tomu tak není. Na částečný úvazek pracuje jedna třetina žen s jedním dítětem a polovina žen se třemi nebo více dětmi, zatímco na podíl mužů pracujících na částečný úvazek nemá počet dětí příliš velký vliv.

Problémy s hledáním rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem spolu s vžitými stereotypy a tradičně vyšším platovým ohodnocením mužů stále nepříznivě ovlivňují profesní dráhu žen a přispívají k přetrvávání vertikální segregace trhu práce. V podnicích tvoří ženy pouze 32 % vedoucích pracovníků[14]. Pouze 10 % členů správních rad a 3 % výkonných ředitelů větších podniků v EU zastávají ženy[15]. Ve školství a výzkumu mají ženy mezi čerstvými absolventy vysokých škol početní převahu nad muži (59 %), avšak s dalším kariérním postupem jejich podíl klesá od 43 % pracovníků s titulem PhD až na pouhých 15 % pracovníků na postech profesorů[16].

Platové rozdíly mezi ženami a muži se stále udržují na nepřijatelně vysoké úrovni a nevykazují žádné podstatné známky zmenšování. Ženy v průměru dostávají za každou odpracovanou hodinu zaplaceno o 15 % méně než muži. Tato skutečnost pramení jednak z nedodržování právních předpisů o zásadě stejné odměny, jednak z celé řady strukturálních nerovností, jako jsou segregace na trhu práce, rozdíly ve způsobech organizace práce, v přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě, předpojaté systémy odměňování a vžité představy.

Je zřejmé, že ženám hrozí ve všech stádiích života o něco větší riziko sociálního vyloučení než mužům, což odráží jejich v průměru nižší míru účasti na trhu práce. Zejména riziko chudoby je vyšší mezi staršími ženami a mezi rodiči samoživiteli, což je skupina tvořená převážně ženami.

3. ÚKOLY A SMěRY POLITIKY

Evropská strategie pro růst a zaměstnanost potvrzuje, že rovnost žen a mužů je nezbytným předpokladem pokroku, přesto však národní programy reforem předložené v letošním roce členskými státy věnovaly problematice rovnosti žen a mužů menší pozornost a energii než v uplynulých letech. Evropa potřebuje obnovit své odhodlání, které spojuje všeobecné začlenění hlediska rovnosti žen a mužů s konkrétními opatřeními v rámci pozitivní diskriminace podporovanými účinnými institucionálními mechanismy.

3.1. Plné využití přínosu politiky rovnosti žen a mužů k evropské strategii pro růst a zaměstnanost

Politiky rovnosti žen a mužů jsou jedním z nástrojů k zabezpečení růstu a zaměstnanosti. Odstranění strukturálních nerovností mezi ženami a muži pomůže uvolnit pracovní potenciál žen a přispěje k sociální soudržnosti a životaschopnosti systému sociální ochrany. Přetrvávající rozdíly mezi ženami a muži jsou známkou špatně fungujícího trhu práce, na němž nejsou plně podporovány a doceněny aspirace a kvalifikace jednotlivců, a působí dokonce jako překážky odrazující od účasti na trhu práce.

- Členské státy a sociální partneři by měli usilovat o zmírnění rozdílů v míře zaměstnanosti žen a mužů, zejména mezi starší generací.

- Prioritou by mělo zůstat snížení platových rozdílů a odbourání jejich příčin. K tomu je potřeba využít všechny dostupné nástroje, včetně účinného provádění platných právních předpisů, a aktivně zapojit sociální partnery. Mezi oblasti, které je třeba řešit, patří zejména segregace v odvětvích a povoláních, přístup k odbornému vzdělávání a přípravě pro všechny, průhledné systémy hodnocení a odměňování, zvýšení informovanosti, boj proti stereotypům mezi zúčastněnými stranami a přezkoumání klasifikace zaměstnání.

- Kvalita pracovních míst a dobré pracovní prostředí jsou klíčové faktory, které ovlivňují přitažlivost trhu práce a zájem lidí udržet se na něm. Členské státy a sociální partneři musejí v tomto směru podniknout konkrétní kroky, zejména podporovat a šířit takové způsoby organizace práce, které doceňují kvalifikace pracovníků a současně zaručují jistotu zaměstnání, sociální práva a zabezpečení.

- Členské státy by měly dle potřeby pokračovat v reformách daňových a sociálních systémů, aby vytvořily pobídky ke vstupu (návratu) méně vydělávajících osob v domácnosti nebo pečovatelů (přičemž obě tyto skupiny tvoří převážně ženy) na trh práce či k jejich setrvání v zaměstnání a aby odstranily překážky, které je od toho odrazují; prostřednictvím větší finanční přitažlivosti práce a zajištění ekonomické nezávislost uvedených osob, jakož i nároku na důchodové dávky.

- Evropská strategie pro růst a zaměstnanost potřebuje v oblasti rovnosti žen a mužů plnou podporu strukturálních fondů, zejména formou účinného začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do národních strategických referenčních rámců a programových dokumentů a formou poskytnutí dostatečných finančních prostředků na konkrétní akce zaměřené na rovné postavení žen a mužů.

3.2. Podpora účinného vyvážení práce a soukromého života

Dobré vyvážení práce a soukromého života pomáhá ke zmírnění rozdílů mezi ženami a muži a zlepšení kvality pracovního prostředí a současně přispívá k řešení problémů pramenících z demografických změn. Aby bylo účinné, mělo by být koncipováno a prosazováno formou politiky pro ženy i muže ve všech fázích jejich života, včetně mladých lidí, jak je zdůrazněno v Evropském paktu pro mládež[17]. Je třeba se více zasazovat o zajištění přístupných cenově dostupných a kvalitních zařízení péče o děti a jiné závislé osoby.

- Členské státy by měly zintenzívnit své snahy o splnění barcelonských cílů[18] v oblasti péče o děti a podpořit rozvoj péče o starší a zdravotně postižené osoby. Zvláštní pozornost by měla být věnována skutečnosti, že forma práce na plný úvazek pro ženy a muže vyžaduje vhodnou provozní dobu a pružnost. Měly by být podporovány snahy podniků nebo vzdělávacích institucí o zavedení pečovatelských služeb.

- Součástí vyvážení práce a soukromého života by měla být podpora a šíření inovačních a flexibilních pracovních podmínek, které usnadňují sladění práce a soukromého života a přihlížejí k odlišnosti potřeb v různých etapách života.

- Přístup k veřejným službám, včetně státní správy, dopravy a služeb zaměstnanosti, by měl být sladěn s pracovními harmonogramy a neměl by bránit ženám a mužům pečujícím o děti nebo jiné závislé osoby vstoupit (vrátit se) na trh práce nebo na něm zůstat.

- Měly by být podniknuty rozhodné kroky proti sexistickým přístupům a muži by měli být podporováni v tom, aby se ujali svých povinností v domácím a rodinném životě. To zahrnuje vývoj podnětů, zejména finančních, které napomohou lepšímu vyvážení povinností a úkolů mezi ženami a muži a které posílí úlohu mužů při péči a rodičovské dovolené.

3.3. Podpora rovnosti žen a mužů účinnými institucionálními mechanismy

Nezbytným předpokladem pro dosažení rovnosti žen a mužů je energická správa věcí veřejných zahrnující všechny dotčené strany. K tomu je zapotřebí přesvědčivého a jasného závazku na nejvyšší politické úrovni, který musí být podepřen vhodnými mechanismy, organizačními opatřeními, zdroji a sdílením zkušeností mezi členskými státy.

- Klíčovými prvky správy věcí veřejných jsou partnerství a dialog. Je nezbytné, aby do všech fází politického rozhodování, provádění politik a jejich hodnocení byly zapojeny všechny dotčené strany, zejména ministerstva nebo odbory pro otázku rovnosti žen a mužů, subjekty pověřené prosazováním rovnosti žen a mužů, sociální partneři a občanská společnost.

- Členské státy by měly zintenzívnit provádění zásady rovnosti žen a mužů ve všech relevantních politických oblastech a na podporu této zásady by měly podniknout konkrétní kroky k vývoji a rozšíření metod a nástrojů, jako jsou audit z hlediska rovnosti žen a mužů a posuzování dopadů na rovnost žen a mužů.

- Začlenění hlavních směrů hospodářské politiky a zaměstnanosti do nové lisabonské strategie by mělo podnítit členské státy, aby zintenzívnily zohlednění hlediska rovnosti žen a mužů ve všech kapitolách národních programů reforem, zejména v oblastech, kde byl zaznamenán nedostatečný pokrok, tj. do hospodářských politik, politik podnikání a do rozpočtových politik (sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost žen a mužů).

- Členské státy by měly napomáhat dobrému fungování vnitrostátních mechanismů na podporu rovnosti žen a mužů, včetně subjektů pověřených prosazováním rovnosti žen a mužů v souladu se směrnicí 2002/73/ES[19], a zejména zajistit, aby tyto subjekty měly potřebnou nezávislost, zdroje a kapacity pro své účinné fungování.

- Sledování politik je třeba podpořit prostřednictvím shromažďování, sestavování a rozšiřování aktuálních, spolehlivých a srovnatelných údajů rozčleněných podle pohlaví. Dále je třeba se věnovat tomu, aby ve statistické metodice a klasifikacích nedocházelo ke zkreslování na základě pohlaví.

3.4. Vnější rozměr rovnosti žen a mužů

EU stojí od samého počátku v čele snah o prosazování politiky rovnosti žen a mužů. Přispívá k podpoře rovnosti žen a mužů i za svými hranicemi. Evropa by měla potvrdit svůj závazek pokračovat v tomto přístupu a zajistit, aby hlediska rovnosti žen a mužů byla zohledňována v jejích vnějších vztazích.

- Členské státy by měly podniknout konkrétní kroky ke zrychlení úplného a účinného provedení pekingské deklarace a Platformy pro akci ze čtvrté světové konference o ženách. Měly by sledovat pokrok prostřednictvím podávání pravidelných zpráv a posuzování výsledků a stanovených časově vymezených cílů.

- Rozvojovým zemím by měla být poskytnuta vhodná technická a finanční pomoc při jejich snahách o širší začlenění hlediska rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen do politik a programů.

- Členské státy by měly zohlednit hledisko rovnosti žen a mužů v partnerstvích se zeměmi, které nejsou členy EU, a v rozvojových strategiích včetně strategií ke snižování chudoby, v souladu s evropským konsensem o rozvojové politice.

- Přistupujícím, kandidátským a potenciálním kandidátským zemím by měla být i nadále poskytována pomoc při jejich snahách o transpozici, provádění a účinné prosazování acquis Společenství v otázce rovnosti žen a mužů, jakož i při jejich úsilí o vytvoření institucí nezbytných pro její prosazování.

4. ZÁVěRY

Na základě této zprávy o rovnosti žen a mužů a s vědomím toho, že rovnost žen a mužů může být přínosná pro obnovenou agendu pro růst a zaměstnanost, se Evropská rada vyzývá, aby naléhala na členské státy, aby přezkoumaly pokrok v této oblasti a ve spolupráci se sociálními partnery a občanskou společností znovu potvrdily své odhodlání zohlednit rovnost žen a mužů ve všech oblastech politiky a zabývat se výše uvedenými problémy. Zvláštní pozornost by přitom měla být věnována:

- snížení rozdílu v zaměstnanosti mezi ženami a muži, zejména mezi staršími pracovníky, prostřednictvím komplexního přístupu;

- rozboru a odstranění příčin platových rozdílů mezi ženami a muži;

- vypracování komplexního přístupu k podpoře vyvážení pracovního a soukromého života mužů i žen;

- plnému využití zdrojů ze strukturálních fondů k podpoře rovnosti žen a mužů, zajištění financování konkrétních akcí a začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do všech fází přípravy, provádění a hodnocení národních strategických rámců a operačních programů;

- trvalé pomoci sociálním partnerům při vývoji, provádění a sledování iniciativ v oblasti rovnosti žen a mužů, zejména rámce akcí k prosazování rovného postavení žen a mužů (Framework for Actions for Gender Equality) ;

- plnému provedení směrnice o rovném zacházení pro muže a ženy na trhu práce[20] a zejména zřízení subjektů pověřených prosazováním rovnosti žen a mužů;

- rychlému přijetí návrhu nařízení o zřízení Evropského institutu pro rovné postavení žen a mužů, aby bylo zajištěno jeho včasné ustavení a uvedení v činnost;

- zajištění přijetí návrhu směrnice[21] o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách práce a zaměstnanosti (v přepracovaném znění);

- upevnění závazku plně realizovat pekingskou Platformu pro akci a účinně ji provádět a sledovat.

ANNEX

The following figures provide a statistical overview of the relative position of women and men in some key domains: the labour market, education, presence in decision making positions and health. All indicators presented below are the same as those used in the 2004 and 2005 reports on equality between women and men in order to maintain continuity and to facilitate monitoring from one year to another. This year, additional data is provided in relation to the theme of work-life balance.

Employment rates

Over the last few years, the gap between women's and men's employment rates has decreased from 18.1 to 15.2 percentage points (p.p.), mainly due to a stagnation of men's employment rate together with a growth of women's employment rate in most countries. However, the gap between women and men remains significant, although it varies considerably across countries, from less than 10 p.p. in Sweden, Finland and Denmark and the Baltic countries to more than 20 p.p. in Cyprus, Luxembourg, Italy, Spain, Greece and Malta. Among older workers (55 to 64 years), the gap between female and male employment rates is higher, almost 20 p.p. in 2004. However, a comparison with 1999 figures shows a reduction of this gap due to a strong growth in the employment rate of women aged 55-64 (+ 5.4 p.p.).

Unemployment rates

In most countries, women are still more likely to be unemployed than men, but the gap has reduced from 3.0 p.p. in 1999 to 2.1 p.p. in 2004, due to the improvement of the situation of women in the labour market. This decrease in the gap has occurred in 15 countries out of 25, especially in the countries which had the most significant gap in 1999 (Greece, Spain and Italy but also Cyprus, Germany, Poland, France, the Czech republic and Belgium).

Part-time work

Despite the abovementioned convergence in the employment and unemployment rates, it must be recognised that women's participation in the labour market is still relatively low and part-time work features strongly. In 2004, 32.6 % of women worked part-time, while this was the case for only 7.4 % of men. However, this varied greatly between countries: less than one-tenth of women worked part-time in Slovakia, Hungary, the Czech republic, Lithuania and Greece whilst in Luxembourg, Belgium, the United Kingdom and Germany the share of part-time work among women reached 40 % and was up to three quarters in the Netherlands.

Reconciliation of professional and private life

The lack of work-life balance is often cited as a factor explaining the persistence of gender gaps in the labour market. Indeed, women appear more affected by the tensions arising when trying to combine participation in the labour market with private responsibilities. Data show that participation in the labour market and the number of hours worked are linked to parenthood, but that the effect is negative for women whilst it is positive for men. In almost all European countries, women (aged 20-49) with children have lower employment rates than those without. For the EU-25, the employment rate falls from 75.4 % in the case of women without children to 61.1 % for women with children. Moreover, 23.3 % of women having children worked part-time while this is the case for only 15.9 % of women without children.

Conversely, employment rates of men with children are higher (91.2 %) than among men without children (85.6 %) and the share of part-time workers becomes even lower. The same conclusions can be drawn from the average number of hours worked, which decreases for women (aged 20-49) with children while it increases for men.

Pay gap

The gender pay gap is the reflection of a multitude of inequalities between women and men on the labour market and may show significant variation across countries, sectors and occupations. In 2004, the estimated pay gap between women and men in the EU was 15 %, one point below its level in 1999. Taking into account methodological issues, 17 Member States reported a slight decrease of the pay gap over that period while it remained unchanged in three others. Five countries reported an increase of the gender pay gap since 1999: Belgium, Slovakia, Portugal, France and Germany. Note that country comparisons should be done with care due to the diversity of sources.

Presence in decision-making positions

Concerning the decision-making positions, the role of women remains weak and positive developments are very slow. This is the case in politics, where women occupied 23 % of parliamentary seats in 2005 (with a full percentage point increase since 2003). The proportion exceeds one-third in Sweden, Denmark, the Netherlands, Finland, Spain and Belgium but is still below 15 % in Greece, Ireland, Slovenia, Italy, Hungary and Malta. Nevertheless, during the period under review, women's share of parliamentary seats fell in only four countries and the long-term trend is well that of an improvement of women's representation in politics.

In the economic field, it appears that, in 2004, women represented 32 % of managers in Europe. However, women's share of top management positions in firms (i.e. membership of the daily executive bodies of top companies) was 10 %.

Education, training and research

In 2004, almost 8 women aged 20-24 out of 10 had completed at least upper secondary education, while less than three quarters of men had done so. With regard to a typical academic career, it appears that women are more numerous and more successful than men at first degree level (59 % of ISCED5a graduates), but their share decreases in PhDs (43 % of ISCED 6 graduates), and reaches a minimum among full professors (15 % of Grade A full professors). Furthermore, study fields continue to be segmented with a low presence of women in engineering or science and technology and a high one in health, education or the humanities. Concerning life-long learning, more women than men participate in adult education and training in 21 Member States, with an average participation rate of 11.7 % among women and 10 % among men.

Health and age at first child

Healthy life expectancy at birth is the number of years that a person is expected to live without limitations in functioning/disability. In 2003, women were in a better position than men with respect to this indicator. The average age of women at the birth of their first child ranges from 24.5 years in Baltic countries to 29 years in Germany, the Netherlands, Spain and the United Kingdom. It has increased everywhere between 1999 and 2003, by between 0.1 years in Spain and up to 1.3 years in the Czech republic.

[pic]

[pic]

[pic]

[pic]

[pic]

[pic]

[pic]

[pic]

[pic]

[pic]

[pic]

[pic]

[pic]

[pic]

Average hours worked per week by women and men (aged 20-49) with or without children (aged 0-6) in EU Member States – 2004

[pic]

[pic]

Source: Eurostat, European Labour Force Survey, 2004

Data are not available for DK, IE and SE.

Employment rates and amount of time worked per week for women and men aged 20-49, depending on whether they have children under 12 - 2004

Left bar: without children under 12. Right bar: with children under 12.

[pic]

[pic]

Source: Eurostat, European Labour Force Survey, 2004

DK, IE, CY, LU, MT, SK, SE: some data are not shown for reasons of availability or reliability.

[pic]

[pic]

[pic]

[1] KOM(2005) 33 v konečném znění ze dne 9.2.2005.

[2] KOM(2005) 24 v konečném znění ze dne 2.2.2005.

[3] Rozhodnutí Rady 2005/600/ES ze dne 12. července 2005 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států.

[4] Dokument 9242/05 Rady Evropské unie ze dne 27.5.2005.

[5] KOM(2005) 380 v konečném znění ze dne 25.8.2005.

[6] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky(Úř. věst. L 269, 5.10.2002, s.15).

[7] KOM(2005) 81 v konečném znění ze dne 8.3.2005.

[8] CESE 1066/2005 ze dne 28.9.2005.

[9] KOM(2005) 389 v konečném znění ze dne 1.9.2005.

[10] KOM (2005) 514 v konečném znění ze dne 18.10.2005.

[11] Společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise k rozvojové politice EU: Evropský konsensus, dokument 14820/05 Rady Evropské unie ze dne 22.11.2005.

[12] KOM(2005) 489 v konečném znění ze dne 12.10.2005.

[13] Segregace žen a mužů v určitých odvětvích se počítá jako průměrný národní podíl zaměstnanosti žen a mužů v každém odvětví; rozdíly se sečtou, čímž se dostane celková nerovnováha na základě pohlaví vyjádřená podílem celkové zaměstnanosti (klasifikace NACE). Segregace v povoláních na základě pohlaví se počítá obdobně, sečtou se rozdíly v průměrném národním podílu zaměstnanosti žen a mužů pro jednotlivá povolání (klasifikace ISCO).

[14] Eurostat, šetření pracovních sil ( Labour Force Survey ), 2005.

[15] Databáze žen a mužů v rozhodovacích pozicích, Evropská komise.

[16] „Ženy a věda: Excelence a inovace“, SEK(2005) 370 ze dne 11.3.2005.

[17] KOM(2005) 206 v konečném znění ze dne 30.5.2005.

[18] Zajistit do roku 2010 péči pro 33 % dětí ve věku od 0 do 3 let a pro 90 % dětí od věku 3 let do začátku povinné školní docházky.

[19] Článek 8a směrnice 2002/73/ES.

[20] Směrnice 2002/73/ES.

[21] KOM(2005) 380 v konečném znění.