29.8.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 206/5

1.1

lituje, že v posledních letech probíhá výrazné zhoršování mořského prostředí a ekosystémů, které podporuje, protože lidské zásahy a nadměrné využívání zanechávají na stavu našeho mořského prostředí vážné následky;

1.2

podotýká, že Šestý akční program pro životní prostředí vyzývá Evropskou komisi, aby připravila tematickou strategii na ochranu a zachování mořského prostředí, s jasným cílem podpory a dosažení udržitelného využití a zachování mořských ekosystémů;

1.3

očekává předložení zelené knihy o rozvoji nové mořské politiky EU v prvním pololetí roku 2006, která má vzít v úvahu ekonomický, sociální a environmentální význam mořské dimenze v Evropě;

1.4

konstatuje, že zmíněná strategie je pozitivním a vítaným krokem vpřed, pokud jde o uznání významu ochrany a zachování mořského prostředí a různorodosti jeho ekosystémů;

1.5

se domnívá, že tato strategie je nezbytným environmentálním pilířem nové mořské politiky EU;

1.6

zdůrazňuje, že mořské prostředí, jeho ochrana a zachování má značný vliv na místní a regionální hospodářství a že místní a regionální orgány hrají jistou roli při uskutečňování cílů navržených ve strategii;

2.1

si je vědom, že mořské prostředí je podstatné pro udržitelnost života a bohaté biologické různorodosti, kterou podporuje;

2.2

si uvědomuje zhoršující se stav evropského mořského prostředí, který je způsoben zejména faktory způsobenými člověkem, mimo jiné včetně znečištění a kontaminace moří a vlivu neudržitelného obchodního rybolovu;

2.3

zdůrazňuje význam podpory udržitelného přístupu k využití dostupných mořských zdrojů v zájmu jak současné, tak příští generace;

2.4

si je vědom, že pokud nebude při nejbližší příležitosti přijato odpovídající nápravné opatření, existuje značné riziko možných nevratných změn v evropských mořských ekosystémech;

2.5

zdůrazňuje, že potřeba přijmout bezodkladná opatření je důležitá, aby se zastavil a zvrátil proces zhoršování;

2.6

podotýká, že tento přístup je nezbytný jak z hlediska čistě environmentálního, tak z hlediska ekonomického a sociálního;

3.1

konstatuje, že mořské prostředí nejde dohromady s existujícími geopolitickými hranicemi;

3.2

si je vědom, že existují možné institucionální překážky zlepšování ochrany evropského mořského prostředí jak na úrovni celosvětové, EU, tak národní, a že současné mechanismy prosazování jsou často slabé a nedostatečné;

3.3

souhlasí s názorem, že má-li se stavět na pokroku, který byl učiněn prostřednictvím existujících institucí, politik a úmluv, a mají-li být učiněny kroky k zajištění dalšího pokroku, musí být vytvořena jasná komplexní vize mořského prostředí a s ním spojených politik;

3.4

zdůrazňuje, že je důležité vytvořit silnou politiku EU týkající se úpravy námořních záležitostí, jejímž cílem je také zajištění udržitelného využití dostupných mořských zdrojů, a tak zvýšit snahu o podporu ochrany moří;

4.1

konstatuje, že dobrá politika závisí na velmi kvalitních informacích,

4.2

si je vědom, že současné programy kontroly a hodnocení v evropské oblasti nejsou ani integrované, ani úplné, a že existují značné mezery v informacích o stavu evropského mořského prostředí;

4.3

vítá požadavek nového přístupu ke kontrole a hodnocení moří, jehož cílem je dosáhnout vyššího stupně harmonizace, většího rozšíření a využití údajů, jakož i výměny informací dostupných na národní úrovni, čímž se zvýší efektivita;

5.1

souhlasí, že má-li se účinně zabránit další ztrátě biologické rozmanitosti a zhoršení mořského prostředí a úspěšně obnovovat biologická rozmanitost moří, je nezbytný jednotný politický přístup k ochraně a obnově mořského prostředí;

5.2

se domnívá, že má-li být tento jednotný politický přístup úspěšný, musí vzít v úvahu všechny zájmy a stanovit jasné cíle;

6.1

s potěšením konstatuje, že deklarovaným cílem strategie je ochrana a obnova evropských oceánů a moří a zajištění udržitelného provádění budoucích lidských činností;

6.2

prohlašuje, že současná a příští generace má právo na biologicky rozmanité a dynamické mořské prostředí, které je bezpečné, čisté, zdravé a plodné;

6.3

si je vědom, že jde o ambiciózní cíl, jehož nebude snadné dosáhnout v reálné době, a výsledky mohou být vytvořeny pouze dlouhodobě;

6.4

potvrzuje, že tato strategie může svých cílů dosáhnout pouze tehdy, budou-li zapojeny všechny zainteresované strany;

6.5

ačkoli konstatuje, že cíle a úkoly by měly být určeny na nadnárodní úrovni, vítá záměr, v souladu se zásadou subsidiarity, zajistit, aby skutečné plánování a provádění opatření zůstalo odpovědností mořských regionů, čímž by se zohlednily jejich individuální podmínky, problémy a potřeby;

6.6

je však znepokojen, že v určitých případech, zejména hraničí-li mořský region se značným počtem nečlenských států, skutečné provádění může být bržděno nedostatkem koordinace a závazku na straně zúčastněných stran;

7.1

souhlasí, že musí dojít k zintenzivnění činností, má-li Evropa chránit a zachovat své mořské prostředí;

7.2

podporuje rámec pro zvýšení spolupráce vytyčený ve strategii, jehož cílem je zajistit vysokou úroveň ochrany evropského mořského prostředí prostřednictvím zlepšené znalostní základny, jednotných a vzhledem k nákladům efektivních činností a účinných systémů kontroly a hodnocení;

7.3

vítá přijetí pružného přístupu, založeného na zásadě subsidiarity, který, přestože je svým rozsahem ambiciózní, příliš nenařizuje, pokud jde o nástroje provádění, a tak bere v úvahu podmínky jednotlivých regionů;

8.1

se domnívá, že vzhledem k současným důkazům rychlého zhoršování evropského mořského prostředí je nezbytné urychleně jednat, aby se zajistilo, že určený cíl dosáhnout dobrého environmentálního stavu evropského mořského prostředí bude splněn mnohem dříve než k cílovému roku 2021;

8.2

zastává názor, že s nezbytnou dobrou vůlí může být dobrého environmentálního stavu dosaženo v mnohem kratším časovém horizontu;

8.3

vítá představu založit evropské mořské regiony a subregiony, aby se zajistilo skutečné provádění opatření politiky;

8.4

se však domnívá, že Černé moře, významný mořský region ohraničený dvěma přistupujícími zeměmi (Rumunskem a Bulharskem) a Tureckem, s nímž jednání o přistoupení právě probíhají, by mělo být do strategie zahrnuto ihned;

8.5

domnívá se, že jednotlivé ostrovy a území, která jsou součástí geografického prostoru Evropské unie a jež se nacházejí mimo ustavené mořské regiony a subregiony, je třeba zahrnout do oblasti této politiky;

8.6

podotýká, že členské státy a jednotlivé regiony musí úzce spolupracovat mezi sebou a s Evropskou komisí, mají-li úspěšně dosáhnout určených cílů;

8.7

konstatuje, že v případech, kdy otázky určené členskými státy nebo regiony spadají do kompetence Společenství, by Evropská komise měla být nejen informována a konzultována, ale měla by sama být nejvýznamnějším účastníkem dění a koordinovat prosazování politických opatření;

8.8

se domnívá, že poskytnutí informací a důkazů členským státem Evropské komisi, na jejichž základě členský stát zdůvodňuje tvrzení, že jistý problém nelze vyřešit opatřeními přijatými na národní úrovni, není dostatečné;

8.9

doporučuje, aby se v takovém případě Evropská komise ujala úkolu provést nezbytné programy zhodnocení, sledování a provádění, a tak se zabývala zmíněným problémem. Komise rovněž musí objasnit, jaké budou důsledky, jestliže členský stát nesplní cíle a požadavky, které tak nebudou uznány Komisí;

8.10

dále považuje za podstatné, aby si Evropská komise ponechala zbytkovou roli při kontrole skutečného provádění a, bude-li to nutné, svým zásahem koordinovala a usnadnila společné provádění mezi různými státy a subjekty v kterémkoliv mořském regionu;

8.11

žádá Evropskou komisi, aby zajistila, že členské státy budou při vytváření strategií brát v úvahu přítomnost jiných biologických společenstev, jako jsou řasy nebo želvy, ve svých mořských regionech;

8.12

vyzývá Evropskou komisi, aby zjistila dopad a nepředvídatelné důsledky, jež by nasazení geneticky modifikovaných mořských organismů mohlo mít na mořské prostředí;

8.13

vyzývá členské státy, aby přísně dodržovaly požadavky článku 4 směrnice při provádění posouzení, stanovení environmentálních cílů a programů sledování;

8.14

se domnívá, že také místní a regionální samosprávy jednotlivých mořských regionů by v této souvislosti měly být přímo zapojeny do sestavování těchto posouzení, cílů a programů sledování;

8.15

má pochybnosti o časových horizontech stanovených v článku 4 směrnice, zejména o těch, které se týkají programů opatření, jež mají být přijaty;

8.16

vědom si toho, že odpovídajících výsledků může být reálně dosaženo pouze dlouhodobě, podporuje myšlenku opakujícího se a přizpůsobivého procesu provádění, který bere v úvahu nové údaje shromážděné pomocí programů sledování, nové skutečnosti a dopad zavedených opatření. Takto, bude-li potřeba, budou moci být podniknuty okamžité krátkodobé až střednědobé nápravné kroky, které se budou zabývat negativními dopady na stav mořského prostředí;

8.17

podotýká, že ačkoliv krátkodobě až střednědobě mohou být sociální a ekonomické náklady značné, očekává se, že dlouhodobé environmentální, sociální a ekonomické výhody je významně převáží;

8.18

se domnívá však, že národní a regionální úrovně vlády by za tyto krátkodobé a střednědobé náklady neměly nést zodpovědnost samy, anebo ještě hůře, že by je neměly nést samotní jednotlivci nebo obce;

9.1

si je vědom rostoucí potřeby komplexního přístupu, aby bylo dosaženo odpovídající rovnováhy mezi navzájem si často konkurujícími environmentálními a ekonomickými zájmy;

9.2

si je vědom významu, který je přikládán rozvoji nové evropské námořní politiky, zejména vzhledem k ambiciózním cílům stanoveným v Lisabonské a Göteborgské strategii;

9.3

konstatuje, že otázkou celkového rámce řízení, jehož prostřednictvím lze řídit uživatele a využití oceánů a moří, se bude zabývat zelená kniha o nové evropské námořní politice. Je důležité, aby se Komise ujistila, že se evropská námořní politika zabývá environmentálními otázkami, a dbala na to, že celkový rámec řízení týkající se uživatelů a využití oceánů a moří, je regulován dostatečným způsobem;

9.4

dále konstatuje, že strategie je navržena tak, aby podpořila existující opatření a iniciativy a stavěla na nich; přestože tyto iniciativy a opatření nejsou konkrétně navrženy k ochraně mořského prostředí, do určité míry k ní přispívají;

9.5

vítá rozvoj komplexní rámcové strategie, která by měla sloužit jako environmentální pilíř budoucí evropské námořní politiky;

9.6

podotýká, že pokud jde o ochranu mořského prostředí, tato strategie dále umožní, aby Společenství a členské státy mohly plnit své závazky a povinnosti vyplývající z různých mezinárodních smluv;

9.7

žádá Evropskou komisi, aby zajistila, že členské státy při vypracovávání strategií do svých programů opatření zahrnou aspekty týkající se řízení pobřežních oblastí, neboť většina faktorů majících dopad na mořské prostředí pochází právě z těchto oblastí.

10.1

doporučuje, aby cílovým datem pro dosažení dobrého environmentálního stavu evropského mořského prostředí byl nejpozději rok 2018;

10.2

doporučuje dále, aby lhůty pro vypracování a provedení programu opatření byly 2013 a 2015;

10.3

vyzývá Evropskou komisi, aby zahrnula Černé moře jako mořský region;

10.4

očekává, že Komise definuje kritéria pro „dobrý environmentální stav“, která budou ambiciózní, jasná, trvalá a srovnatelná a která budou mít v celé EU ve stejný okamžik za následek stejně vysokou úroveň „dobrého environmentálního stavu“;

10.5

se domnívá, že je nezbytné, aby prováděcí opatření byla neustále sledována a získané výsledky a údaje byly pravidelně zveřejňovány;

10.6

vyzývá Evropskou komisi, aby sledovala skutečné provádění politik v různých mořských regionech a převzala roli účinného koordinátora a prostředníka, čímž by byla spojovacím článkem mezi různými subjekty v těchto regionech;

10.7

předpokládá, že Evropská komise bude pravidelně předkládat hodnotící zprávy o provádění strategie a dopadu směrnice a že bude uvádět příklady osvědčených postupů;

10.8

předpokládá, že všechny zprávy Evropské komise budou předloženy jak Výboru regionů, tak Evropskému parlamentu a Radě;

10.9

navíc předpokládá, že jakékoliv poznámky, které učiní, a odpovědi v tomto ohledu budou také zahrnuty do zpráv Evropské komise;

10.10

je přesvědčen, že při vhodném poskytnutí informací může být dosaženo aktivního zapojení a podpory veřejnosti;

10.11

si je vědom, že krátkodobé a střednědobé náklady mohou mít vliv na socio-ekonomický blahobyt obcí a jednotlivců a že by to následně mohlo ovlivnit míru zapojení a podpory veřejnosti, které jsou nezbytné, proto naléhá, aby byly na evropské úrovni vytvořeny programy podpory, navržené tak, aby pomohly přímo postiženým osobám a obcím zmírnit nepříznivé účinky;

10.12

vyzývá všechny politické subjekty, včetně členských států, Evropské komise a soukromého sektoru, aby přijaly dlouhodobý plán s cílem podpořit významné zvýšení financování výzkumu mořského prostředí, a tak zajistily, že budou stanoveny dostatečné finanční prostředky na prozkoumání mořského prostředí;

10.13

se domnívá, že místní a regionální samosprávy, protože mají nejblíže k občanům, mohou dosáhnout významných výsledků při poskytování informací a získávání podpory veřejnosti;

10.14

v tomto ohledu nabízí, že bude hrát významnou roli jako partner Evropské komise a členských států, a doporučuje vytvoření dlouhodobé informační kampaně financované EU, do níž budou zapojeny místní a regionální orgány.