17.3.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 72/8


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2015/438

ze dne 2. března 2015

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve smíšeném výboru zřízeném Dohodou mezi Evropskou unií a Ukrajinou o usnadnění udělování víz k přijetí společných pokynů pro provádění dohody

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. a) ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článkem 12 Dohody mezi Evropskou unií a Ukrajinou o usnadnění udělování víz (dále jen „dohoda“) (1) se zřizuje smíšený výbor. Tento článek stanoví, že smíšený výbor má zejména sledovat provádění uvedené dohody.

(2)

Dohoda mezi Evropskou unií a Ukrajinou, kterou se mění Dohoda mezi Evropským společenstvím a Ukrajinou o usnadnění udělování víz (2) (dále jen „pozměňující dohoda“) vstoupila v platnost dne 1. července 2013

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 (3) stanovilo postupy a podmínky pro udělování víz pro průjezd přes území nebo pro zamýšlené pobyty na území členských států, jejichž délka nepřekročí 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů.

(4)

Smíšený výbor v rámci své odpovědnosti konstatoval, že je nutné zajistit společné pokyny v zájmu zajištění plně harmonizovaného provádění dohody konzuláty členských států, a za účelem vyjasnění vztahů mezi ustanoveními uvedené dohody a ustanoveními smluvních stran, které se nadále vztahují na vízové záležitosti, na které se dohoda nevztahuje.

(5)

Smíšený výbor přijal tyto pokyny dne 25. listopadu 2009 rozhodnutím č. 1/2009. Tyto pokyny by měly být přizpůsobeny novým ustanovením dohody zavedeným pozměněnou dohodou a změnám právních předpisů Unie týkajících se vízové politiky. V zájmu jasnosti je vhodné tyto pokyny nahradit.

(6)

Je vhodné stanovit postoj, který by měl být jménem Unie zaujat ve smíšeném výboru k přijetí společných pokynů k provedení dohody,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být jménem Unie zaujat ve smíšeném výboru zřízeném článkem 12 Dohody mezi Evropskou unií a Ukrajinou o usnadnění udělování víz k přijetí společných pokynů k provádění dohody, vychází z návrhu rozhodnutí smíšeného výboru přiloženého k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 2. března 2015.

Za Radu

předsedkyně

D. RIEZNIECE-OZOLA


(1)  Úř. věst. L 332, 18.12.2007, s. 68.

(2)  Úř. věst. L 168, 20.6.2013, s. 11.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1).


NÁVRH

ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU č. …/2014 ZŘÍZENÉHO DOHODOU MEZI EVROPSKOU UNIÍ A UKRAJINOU O USNADNĚNÍ UDĚLOVÁNÍ VÍZ

ze dne …

o přijetí společných pokynů k provádění dohody

SMÍŠENÝ VÝBOR,

S ohledem na Dohodu mezi Evropskou unií a Ukrajinou o usnadnění udělování víz (dále jen „dohoda“), a zejména na článek 12 této dohody,

vzhledem k tomu, že uvedená dohoda vstoupila v platnost dne 1. ledna 2008,

ROZHODL TAKTO:

Článek 1

Společné pokyny pro provádění Dohody mezi Evropskou unií a Ukrajinou o usnadnění udělování víz jsou stanoveny v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Rozhodnutí Smíšeného výboru č. 1/2009 se zrušuje.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V … dne …

Za Evropskou unii

Za Ukrajinu


PŘÍLOHA

SPOLEČNÉ POKYNY PRO PROVÁDĚNÍ DOHODY MEZI EVROPSKOU UNIÍ A UKRAJINOU O USNADNĚNÍ UDĚLOVÁNÍ VÍZ

Účelem dohody mezi Evropskou unií a Ukrajinou o usnadnění udělování víz, která vstoupila v platnost dne 1. ledna 2008, ve znění dohody mezi Evropskou unií a Ukrajinou ze dne 23. července 2012, která vstoupila v platnost dne 1. července 2013 (dále jen „dohoda“), je podpořit na základě vzájemnosti postupy pro udělování víz občanům Ukrajiny k zamýšlenému pobytu v délce nejvýše 90 dnů během 180 denního období.

Dohoda stanoví na základě vzájemnosti právně závazná práva a povinnosti pro účely zjednodušení postupů při vydávání víz ukrajinským občanům.

Cílem těchto pokynů přijatých smíšeným výborem zřízeným článkem 12 dohody (dále jen „smíšený výbor“) je zajistit správné a harmonizované provádění ustanovení dohody ze strany diplomatických misí a konzulárních úřadů členských států. Tyto pokyny nejsou součástí dohody, a proto nejsou právně závazné. Velmi se však doporučuje, aby se jimi pracovníci diplomatických misí a konzulárních úřadů důsledně řídili při provádění ustanovení dohody.

Pokyny budou aktualizovány na základě zkušeností s prováděním dohody smíšeným výborem. Pokyny přijaté smíšeným výborem dne 25. listopadu 2009 byly pozměněny v souladu s Dohodou mezi Evropskou unií a Ukrajinou, kterou se mění Dohoda mezi Evropským společenstvím a Ukrajinou o usnadnění udělování víz (dále jen „pozměňující dohoda“), a v souladu s novými právními předpisy Unie, jako je nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 (1) (vízový kodex).

I.   OBECNÉ OTÁZKY

1.1.   Účel a oblast působnosti

V článku 1 dohody se stanoví: „Účelem této dohody je usnadnit vydávání víz pro občany Ukrajiny k zamýšlenému pobytu, který nepřekročí 90 dní během 180 denního období.“

Dohoda se vztahuje na všechny ukrajinské občany, kteří se ucházejí o krátkodobá víza, bez ohledu na zemi, v níž mají bydliště.

V čl. 1 odst. 2 dohody se stanoví: „Ukrajina může znovu zavést vízovou povinnost pro občany nebo pro určité kategorie občanů všech členských států, nikoli však pro občany nebo určité kategorie občanů jednotlivých členských států. Pokud by Ukrajina pro občany EU nebo pro určité kategorie občanů EU znovu zavedla vízovou povinnost, vztahovaly by se na dotyčné občany EU na základě vzájemnosti bez dalšího stejná usnadnění, která se podle této dohody vztahují na občany Ukrajiny.“

Podle rozhodnutí ukrajinské vlády jsou od 1. května 2005 všichni občané EU zproštěni vízové povinnosti při cestách na Ukrajinu, které nepřekračují délku 90 dní a od 1. ledna 2008 při průjezdu přes území Ukrajiny. Tímto ustanovením není dotčeno právo ukrajinské vlády změnit tato rozhodnutí.

1.2.   Oblast působnosti dohody

V článku 2 dohody se stanoví:

„1.   Zjednodušený vízový režim stanovený touto dohodou se vztahuje na občany Ukrajiny pouze tehdy, pokud nejsou osvobozeni od vízové povinnosti právními předpisy Evropské unie nebo členských států, touto dohodou či jinými mezinárodními dohodami.

2.   Vnitrostátní právní předpisy Ukrajiny nebo členských států nebo právní předpisy Evropské unie se použijí na záležitosti, které tato dohoda neupravuje, jako je zamítnutí udělení víza, uznávání cestovních dokladů, prokazování dostatečných prostředků k živobytí, zamítnutí vstupu a vyhošťovací opatření.“

Aniž je dotčen článek 10 dohody (který stanoví osvobození od vízové povinnosti pro držitele diplomatických pasů a biometrických služebních pasů Ukrajiny), dohoda neovlivní stávající pravidla týkající se vízové povinnosti či osvobození od vízové povinnosti. Například článek 4 nařízení Rady č. 539/2001 (2) umožňuje členským státům osvobodit od vízové povinnosti civilní letecké a námořní posádky a další kategorie osob.

Schengenská pravidla a případně vnitrostátní právní předpisy se nadále použijí na záležitosti, které tato dohoda neupravuje, jako je zamítnutí udělení víza, uznávání cestovních dokladů, prokazování dostatečných prostředků k živobytí, zamítnutí vstupu a vyhošťovací opatření. Platí to rovněž pro schengenská pravidla určování členského státu schengenského prostoru příslušného pro vyřízení žádosti o víza. Ukrajinský občan by měl proto i nadále žádat o vízum konzulát toho členského státu, kde leží hlavní cíl jeho cesty; pokud hlavní cíl cesty nemá, měl by žádat konzulát členského státu, kde poprvé vstoupí do schengenského prostoru.

Dokonce i v případě, že by byly splněny podmínky stanovené v dohodě, například kdyby žadatel o vízum předložil doklad dosvědčující účel cesty pro kategorie osob uvedené v článku 4, může mu být udělení víza přesto odmítnuto, pokud nejsou splněny podmínky stanovené v článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 (3) (Schengenského hraničního kodexu), tj. pokud dotyčná osoba není držitelem platného cestovního dokladu, má záznam v SIS, nebo pokud daná osoba představuje hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost, atd.

Nadále platí další možnosti pružného postupu při vydávání víz, jež povoluje vízový kodex pro vydávání víz. Například vízum pro více vstupů s dlouhou dobou platnosti až do pěti let lze vydat kategoriím osob, které nejsou uvedeny v článku 5 dohody, pokud jsou splněny podmínky stanovené ve vízovém kodexu (viz čl. 24 odst. 2 vízového kodexu). Stejně tak se nadále použijí ustanovení obsažená ve vízovém kodexu umožňující prominutí nebo snížení poplatků za víza (viz bod II. 2.1.1).

1.3.   Druhy víz, které spadají do oblasti působnosti dohody.

Ustanovení čl. 3 písm. d) dohody vymezuje „vízum“ jako „povolení udělené nebo rozhodnutí přijaté členským státem, které se vyžaduje pro:

vstup do daného členského státu nebo do více členských států za účelem zamýšleného pobytu po dobu nejvýše 90 dní,

vstup za účelem průjezdu přes území daného členského státu nebo více členských států.“

Dohoda se vztahuje na tyto druhy víz:

„C“ (krátkodobé vízum).

Zjednodušení podle dohody platí jak pro jednotná víza platná pro celé území členských států, tak pro víza s omezenou územní platností.

1.4.   Výpočet délky pobytu stanovené ve vízu a zejména otázka, jak určit dobu šesti měsíců

Nedávné změny Schengenského hraničního kodexu nově vymezily pojem krátkodobého pobytu. Podle aktuálního znění se jedná o: „90 dní během jakéhokoli období 180 dnů, kterým se rozumí období 180 dnů bezprostředně předcházející každému dni pobytu“.

Jako den vstupu se započítává první den pobytu na území členských států a jako den výstupu poslední den pobytu na území členských států. Slovo „jakýkoli“ znamená, že se uplatní „pohyblivé“ referenční období 180 dnů a počítá se zpětně každý den pobytu v období posledních 180 dnů, aby se ověřilo, že je i nadále splňován požadavek 90 dnů v období 180 dnů. To znamená, že nepřítomnost po dobu 90 po sobě jdoucích dnů opravňuje k novému pobytu v délce až 90 dnů.

Toto vymezení vstoupilo v platnost dne 18. října 2013. Elektronickou kalkulačku lze najít na internetové adrese: http://ec.europa.eu/dgs/home-affairs/what-we-do/policies/borders-and-visas/border-crossing/index_en.htm

Příklad výpočtu délky pobytu na základě nové definice:

 

Osoba, která je držitelem víza pro více vstupů s dobou platnosti 1 rok (18.4.2014 – 18.4.2015) uskuteční první vstup dne 19.4.2014 s délkou pobytu 3 dny. Následně tato osoba uskuteční další vstup dne 18.6.2014 s délkou pobytu 86 dnů. Jaká je situace k příslušným datům? Kdy bude moci tato osoba uskutečnit další vstup?

 

Dne 11.9.2014: Během posledních 180 dnů (16.3.2014 – 11.9.2014) osoba pobývala 3 dny (19. – 21.4.2014) plus 86 dní (18.6.2014 – 11.9.2014) = 89 dnů = povolená délka pobytu nebyla překročena. Osoba může ještě uskutečnit pobyt v délce 1 dne.

 

Ke dni 16.10.2014: Osoba může vstoupit k pobytu na 3 další dny (dne 16.10.2014 se pobyt ze dne 19.4.2014 nepočítá, neboť je už mimo období 180 dnů); dne 17.10.2014 se nepočítá pobyt ze dne 20.4.2014 (je už mimo období 180 dnů; atd.).

 

Ke dni 15.12.2014: Osoba může vstoupit k pobytu na dalších 86 dnů (dne 15.12.2014 se nepočítá pobyt ze dne 18.6.2014, neboť je už mimo období 180 dnů); dne 16.12.2014 se nepočítá pobyt ze dne 19.6.2014 atd.).

1.5.   Situace týkající se členských států, které ještě plně neuplatňují schengenské acquis, členských států, které se neúčastní společné vízové politiky EU, a přidružených zemí.

Členské státy, které k EU přistoupily v roce 2004 (Česká republika, Estonsko, Kypr, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko), 2007 (Bulharsko a Rumunsko) a 2013 (Chorvatsko) jsou vázány dohodou od jejího vstupu v platnost.

Pouze Bulharsko, Chorvatsko, Kypr a Rumunsko dosud plně neuplatňují schengenské acquis. Tyto země budou nadále vydávat národní víza s platností omezenou na jejich vlastní území. Jakmile tyto členské státy plně provedou schengenské acquis, budou uplatňovat tuto dohodu.

Až do dne úplného provedení schengenského acquis těmito členskými státy platí pro všechny záležitosti, které tato dohoda neupravuje, jejich vnitrostátní právní předpisy. Od uvedeného data se na záležitosti, které tato dohoda neupravuje, použijí schengenská pravidla nebo vnitrostátní právní předpisy.

Bulharsko, Chorvatsko, Kypr a Rumunsko mohou uznávat povolení k pobytu, víza typu D a krátkodobá víza vydaná státy schengenského prostoru a přidruženými zeměmi pro krátkodobé pobyty na jejich území.

Podle článku 21 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích musí všechny státy schengenského prostoru uznávat dlouhodobá víza a povolení k pobytu vydaná navzájem jako platná pro krátkodobé pobyty na jejich území. Členské státy schengenského prostoru uznávají povolení k pobytu, víza typu D, krátkodobá víza přidružených zemí pro vstup a krátkodobý pobyt a naopak.

Dohoda se nevztahuje na Dánsko, Irsko a Spojené království, ale zahrnuje společná prohlášení, že je žádoucí, aby tyto členské státy uzavřely s Ukrajinou dvoustranné dohody o usnadnění udělování víz.

Dvoustranná dohoda o usnadnění udělování víz mezi Dánskem a Ukrajinou vstoupila v platnost dne 1. března 2009. K jednání o usnadnění udělování víz mezi Ukrajinou a Irskem či mezi Ukrajinou a Spojeným královstvím nedošlo.

I když jsou Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko, přidruženými zeměmi schengenského prostoru, tato dohoda se na tyto státy nevztahuje, ale zahrnuje společná prohlášení, že je žádoucí, aby tyto země schengenského prostoru uzavřely s Ukrajinou dvoustranné dohody o usnadnění udělování víz.

Norsko podepsalo dvoustrannou dohodu o usnadnění udělování víz dne 13. února 2008. Tato dohoda vstoupila v platnost dne 1. září 2011.

Švýcarsko dokončilo jednání o dvoustranné dohodě o usnadnění udělování víz v listopadu 2011. Island uvedl, že jednání s Ukrajinou již začala.

1.6.   Dohoda/dvoustranné dohody.

V čl. 13 odst. 1 dohody se stanoví:

„1.   Po svém vstupu v platnost má tato dohoda přednost před ustanoveními jakékoli dvoustranné či mnohostranné dohody uzavřené mezi členskými státy a Ukrajinou, pokud ustanovení těchto dohod či ujednání zahrnují záležitosti, které jsou upraveny touto dohodou.“

Ode dne vstupu této dohody v platnost se přestávají používat ustanovení platných dvoustranných dohod mezi členskými státy a Ukrajinou týkající se záležitostí, na které se vztahuje dohoda. V souladu s právem Evropské unie musí členské státy přijmout nezbytná opatření k odstranění nesrovnalostí mezi svými dvoustrannými dohodami a dohodou.

V čl. 13 odst. 2 dohody se však stanoví:

„2.   Ustanovení dvoustranných dohod nebo ujednání mezi jednotlivými členskými státy a Ukrajinou uzavřených před vstupem této dohody v platnost, která upravují zproštění držitelů nebiometrických služebních pasů vízové povinnosti, jsou nadále platná, aniž jsou tím dotčena práva příslušných členských států nebo Ukrajiny na vypovězení nebo pozastavení uplatňování těchto dvoustranných dohod nebo ujednání.“

Dvoustrannou dohodu s Ukrajinou, která počítá s osvobozením od vízové povinnosti pro držitele služebních pasů, uzavřely tyto členské státy: Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko.

V souladu s čl. 13 odst. 1 dohody, pokud se tyto dvoustranné smlouvy týkají držitelů biometrických služebních pasů, má čl. 10 odst. 2 dohody přednost před ustanoveními uvedených dohod. V souladu s čl. 13 odst. 2 dohody se budou tyto dvoustranné dohody uzavřené před vstupem pozměňující dohody v platnost nadále používat v rozsahu, v němž se týkají držitelů nebiometrických služebních pasů, aniž jsou tím dotčena práva příslušných členských států nebo Ukrajiny vypovědět nebo pozastavit tyto dvoustranné dohody nebo ujednání. Osvobození držitelů nebiometrických služebních pasů od vízové povinnosti přiznané členským státem platí pouze pro cestu na území tohoto členského státu, nikoli pro cestu do jiných členských států schengenského prostoru.

Pokud členský stát uzavřel dvoustrannou dohodu nebo ujednání s Ukrajinou ohledně záležitostí, které dohoda neupravuje, bude toto osvobození platit i poté, co vstoupí dohoda v platnost.

1.7.   Prohlášení Evropského společenství o přístupu žadatelů o víza a harmonizaci informací o postupech při udělování krátkodobých pobytových víz a dokladech, které se předkládají při žádostech o krátkodobá pobytová víza.

V souladu s tímto prohlášením Evropského společenství, připojeným k dohodě, byly vypracovány společné základní informace o přístupu žadatelů o víza do diplomatických misí a konzulárních úřadů členských států a o postupech a podmínkách pro vydávání víz a o platnosti udělených víz, aby žadatelé obdrželi ucelené a jednotné informace. Tyto informace jsou k dispozici na internetové adrese delegace EU na Ukrajině: http://eeas.europa.eu/delegations/ukraine/index_en.htm

Diplomatické mise a konzulární úřady členských států byly požádány, aby tyto informace šířily (na informačních tabulích, formou letáků, na internetových stránkách atd.) a také aby šířily přesné informace o podmínkách pro udělování víz, zastupování členských států EU na Ukrajině a harmonizovaném seznamu EU ohledně požadovaných dokladů.

II.   POKYNY TÝKAJÍCÍ SE SPECIFICKÝCH USTANOVENÍ.

2.1.   Pravidla, která platí pro všechny žadatele o víza

Důležité: Je třeba připomenout, že níže uvedené zjednodušení týkající se poplatku za vyřízení žádosti o víza, lhůty pro vyřízení žádostí o víza, odjezdu v případě ztracených či odcizených dokladů a prodloužení víz za mimořádných okolností platí pro všechny ukrajinské žadatele o víza a držitele víz.

2.1.1.   Poplatek za vyřízení žádosti o udělení víza.

V čl. 6 odst. 1 dohody se stanoví:

„Za vyřízení žádosti o víza se pro ukrajinské občany stanoví poplatek ve výši 35 EUR. Výše uvedenou částku lze přezkoumat postupem podle čl. 14 odst. 4.“

V souladu s čl. 6 odst. 1 činí poplatek za zpracování žádosti o vízum 35 EUR. Tento poplatek se vztahuje na všechny ukrajinské žadatele o víza (včetně turistů) a týká se krátkodobých víz, bez ohledu na počet vstupů. Vztahuje se také na žádosti o víza podané na vnějších hranicích.

V čl. 6 odst. 2 dohody se stanoví:

„Pokud by Ukrajina znovu zavedla vízovou povinnost pro občany EU, nebude poplatek za udělení víza účtovaný Ukrajinou vyšší než 35 EUR nebo než dohodnutá částka, pokud je poplatek přezkoumán postupem podle čl. 14 odst. 4.“

V čl. 6 odst. 3 dohody se stanoví:

„Členské státy účtují za vyřízení víz poplatek ve výši 70 EUR v případech, kdy žadatel o víza z důvodu vzdálenosti mezi jeho místem pobytu a místem, kde byla žádost podána, požádal, aby bylo o žádosti rozhodnuto do tří dnů od jejího podání, a konzulární úřad souhlasil s přijetím rozhodnutí do tří dnů.“

Poplatek 70 EUR se účtuje za vyřízení žádostí o víza v případě, kdy byla žádost o víza a podklady předloženy žadatelem o vízum, jehož bydliště se nachází v oblasti, v níž členský stát, do kterého si žadatel přeje cestovat, nemá konzulární zastoupení (pokud v této oblasti není konzulát ani středisko pro žádosti o vízum, ani konzuláty členských států, které uzavřely dohody o zastupování s členským státem, do něhož si žadatel přeje cestovat), a pokud diplomatická mise nebo konzulární úřad souhlasily s přijetím rozhodnutí o žádosti o vízum do tří dnů. Důkazy týkající se místa bydliště žadatele se uvádějí na formuláři žádosti o vízum.

Ustanovení čl. 6 odst. 3 dohody si v zásadě klade za cíl usnadnit podání žádosti o vízum žadatelům, kteří žijí ve velké vzdálenosti od konzulátu. Kdyby si podání žádosti o vízum vyžadovalo dlouhou cestu, je nutno vydat vízum rychle, aby žadatel mohl vízum získat, aniž by musel podniknout stejně dlouhou cestu podruhé.

Z výše uvedených důvodů se proto v případech, kdy „standardní“ doba vyřizování žádosti o vízum danou diplomatickou misí nebo konzulárním úřadem trvá tři dny nebo méně, účtuje standardní vízový poplatek ve výši 35 EUR.

V případě diplomatických misí a konzulárních úřadů, které mají systém pro sjednávání schůzek, se do doby vyřizování nezapočítává doba před sjednaným termínem schůzky (viz také bod II.2.1.2).

V čl. 6 odst. 4 dohody se stanoví:

„4.   Aniž je dotčen odstavec 5, jsou od poplatků za vyřízení žádostí o víza osvobozeny tyto kategorie osob:

a)

blízcí příbuzní – manželé či manželky, děti (včetně osvojených), rodiče (včetně opatrovníků), prarodiče a vnuci občanů Ukrajiny legálně pobývajících na území členských států nebo občanů Evropské unie pobývajících na území členského státu, jehož jsou státními příslušníky;“

(Pozn. Toto písmeno upravuje situaci ukrajinských blízkých příbuzných, kteří cestují do členských států za účelem návštěvy občanů Ukrajiny legálně pobývajících na území členského státu nebo občanů Evropské unie pobývajících na území členského státu, jehož jsou státními příslušníky. Ukrajinským žadatelům o víza, kteří jsou rodinnými příslušníky občana Unie ve smyslu čl. 5 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES (4), jsou vydávána víza bezplatně, v nejkratší možné lhůtě a na základě zrychleného postupu.

„b)

členové oficiálních delegací, kteří se na oficiální pozvání adresované Ukrajině účastní zasedání, konzultací, jednání či výměnných programů, jakož i akcí organizovaných na území některého členského státu mezivládními organizacemi;

c)

členové celostátních a regionálních výkonných a zákonodárných sborů, ústavních soudů a nejvyšších soudů, jestliže je tato dohoda neosvobozuje od vízové povinnosti;

d)

žáci, studenti, postgraduální studenti a doprovázející učitelé, kteří cestují za účelem studia nebo vzdělávacích kursů;

e)

invalidní osoby a jejich doprovod, pokud je nutný“ (Pozn. Aby mohli využít osvobození od poplatku, musí všichni žadatelé o vízum prokázat, že spadají do této kategorie.)

„f)

osoby, které předložily doklady dosvědčující, že jejich cesta je nutná z humanitárních důvodů, včetně naléhavého léčení, a jejich doprovod nebo osoby cestující na pohřeb blízkého příbuzného nebo na návštěvu vážně nemocného blízkého příbuzného;

g)

účastníci mezinárodních sportovních akcí a jejich doprovod;“ (Pozn. Vztahuje se pouze na osoby, které doprovázejí jako odborný doprovod; fanoušci se nepovažují za doprovázející osoby.)

„h)

účastníci vědeckých, kulturních a uměleckých akcí, včetně univerzitních a jiných výměnných programů;

i)

účastníci oficiálních výměnných programů organizovaných partnerskými městy a jinými obecními subjekty;

j)

novináři a technický personál, který je doprovází v rámci profesní činnosti“; (Pozn. Toto písmeno se vztahuje na novináře, na které se vztahuje čl. 4 odst. 1 písm. e) dohody.)

„k)

důchodci;“ (Pozn. Aby mohli využít osvobození od poplatku, musí žadatelé o vízum předložit důkaz prokazující jejich postavení důchodce);

„l)

řidiči vozidel registrovaných na Ukrajině provozujících mezinárodní přepravu zboží nebo osob mezi územím Ukrajiny a členských států;

m)

posádky vlaků, chladírenských vagonů a lokomotiv v mezinárodních vlacích na trase mezi územím členských států a Ukrajiny;

n)

děti do věku 18 let a nezaopatřené děti do věku 21 let.“ (Pozn. Aby mohli využít osvobození od poplatku, musí žadatelé o vízum předložit důkaz prokazující jejich věk, a – pokud jsou mladší 21 – ještě i jejich závislost.);

„o)

představitelé náboženských společností;

p)

příslušníci svobodných povolání, kteří se účastní mezinárodních výstav, konferencí, sympozií, seminářů nebo obdobných akcí pořádaných na území členského státu;

q)

osoby do 25 let včetně, které se účastní seminářů, konferencí, sportovních, kulturních nebo vzdělávacích akcí organizovaných neziskovými organizacemi;

r)

zástupci organizací občanské společnosti, kteří cestují za účelem vzdělávacích kurzů, seminářů, konferencí, mimo jiné v rámci výměnných programů;

s)

účastníci oficiálních programů přeshraniční spolupráce Evropské unie, například v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství.

První pododstavec se použije rovněž v případě, kdy je účelem cesty tranzit.“

Čl. 6 odst. 4 druhý pododstavec dohody se použije pouze, pokud je účel cesty do třetí země mezi účely uvedenými v čl. 6 odst. 4 písm. a) až s) dohody, např. pokud je nutný tranzit za účelem účasti na semináři, návštěvy rodinných příslušníků, účasti na výměnném programu organizací občanské společnosti atd. ve třetí zemi.

Uvedené kategorie osob jsou od poplatku osvobozeny v plné výši. Kromě toho, podle čl. 16 odst. 6 vízového kodexu „v jednotlivých případech lze od vybírání vízového poplatku upustit nebo jej snížit, pokud to pomůže podpoře kulturních či sportovních zájmů, zájmů v oblasti zahraniční politiky, rozvojové politiky, jiných důležitých veřejných zájmů nebo z humanitárních důvodů.“

Toto pravidlo však nelze použít k odpuštění vízového poplatku ve výši 70 EUR za vyřízení víz v jednotlivých případech, kdy žádost o víza a podklady předložil žadatel o vízum, jehož místo bydliště se nachází daleko od diplomatické mise nebo konzulárního úřadu členského státu a který náleží do některé kategorie osob osvobozených od vízového poplatku a vyjmenovaných v čl. 6 odst. 4 dohody.

Je rovněž třeba připomenout, že na kategorie osob osvobozených od poplatku za vízum, by se mohl vztahovat ještě poplatek za služby v případě, že členský stát spolupracuje s externím poskytovatelem služeb.

V čl. 6 odst. 5 dohody se stanoví:

„5.   Jestliže členský stát při udělování víz spolupracuje s externím poskytovatelem služeb, může externí poskytovatel služeb účtovat poplatek za služby. Poplatek je přiměřený nákladům, které externímu poskytovateli služeb vznikly při plnění jeho úkolů, a nepřekročí 30 EUR. Členské státy musí všem žadatelům i nadále umožňovat podávání žádostí přímo na svých konzulárních úřadech. Jestliže jsou žadatelé žádáni, aby si pro podáním žádosti sjednali schůzku, tato schůzka se zpravidla uskuteční do dvou týdnů od data, kdy o tuto schůzku bylo požádáno.“

Má-li být všem kategoriím žadatelů o víza nadále poskytnuta možnost podat žádost přímo na konzulátu, namísto podání prostřednictvím externího poskytovatele služeb, musí mít možnost skutečného výběru mezi těmito dvěma způsoby. Přestože přímý přístup nemusí být organizován za stejných nebo podobných podmínek jako přístup k poskytovateli služeb, neměly by tyto podmínky přímý přístup v praxi znemožňovat. I když je přípustné, aby byla čekací doba pro sjednání schůzky rozdílná v případě přímého přístupu, neměla by tato čekací doba být natolik dlouhá, aby přímý přístup v praxi znemožňovala.

2.1.2.   Lhůty pro vyřízení žádostí o vízum

V článku 7 dohody se stanoví:

„1.   Diplomatické mise a konzulární úřady členských států rozhodnou o žádosti o udělení víza do 10 kalendářních dnů ode dne obdržení žádosti a dokladů potřebných k udělení víza.

2.   Lhůtu pro rozhodnutí o žádosti o vízum lze v jednotlivých případech prodloužit až na 30 kalendářních dnů, zejména je-li třeba další prozkoumání žádosti.

3.   V naléhavých případech lze lhůtu pro rozhodnutí o žádosti o vízum zkrátit na dva pracovní dny i méně.“

O žádosti o vízum musí být v zásadě rozhodnuto do 10 kalendářních dnů ode dne obdržení úplné žádosti o víza a podkladů.

V případě nutnosti dalšího zkoumání lze tuto lhůtu prodloužit až na 30 kalendářních dnů, například kvůli konzultaci s orgány v ústředí.

Všechny tyto lhůty začínají běžet, až když je spis se žádostí úplný, tj. od data přijetí žádosti o víza a podkladů.

V případě diplomatických misí a konzulárních úřadů, které mají systém pro sjednávání schůzek, se do doby vyřizování nezapočítává doba před sjednaným termínem schůzky. Při sjednávání termínu schůzky je třeba zohlednit případnou naléhavost, na kterou upozornil žadatel o vízum, s ohledem na provádění čl. 7 odst. 3 dohody. Schůzky by se měly uskutečnit zpravidla do dvou týdnů ode dne, kdy byla schůzka vyžádána (viz čl. 6 odst. 5 dohody). Delší lhůta by měla být výjimkou, a to i v dobách nejvyšší pracovní zátěže. Smíšený výbor bude tuto otázku pečlivě sledovat. V naléhavých případech, kdy bylo pozvání zasláno pozdě, se členské státy budou snažit, aby se schůzky na žádost členů oficiálních delegací Ukrajiny při podávání žádostí o víza na diplomatických misích a konzulárních úřadech konaly co nejdříve, nejlépe do dvou pracovních dnů.

Rozhodnutí o zkrácené lhůtě pro rozhodnutí o žádosti o vízum ve smyslu čl. 7 odst. 3 dohody přijímá konzulární úředník.

2.1.3.   Prodloužení víza za mimořádných okolností

V článku 9 dohody se stanoví:

„Občanům Ukrajiny, kteří z důvodů vyšší moci nemají možnost opustit území členských států do doby uvedené v jejich vízech, se časová platnost jejich víz bezplatně prodlouží v souladu s právními předpisy uplatňovanými přijímacím státem na dobu potřebnou k jejich návratu do státu, kde mají trvalý pobyt.“

Pokud jde o možnost prodloužit platnost víza v případech vyšší moci – například kvůli pobytu v nemocnici z nepředvídaných důvodů/náhlé nemoci/nehody – jestliže držitel víza nemá možnost opustit území členského státu do termínu uvedeného ve vízu, použijí se ustanovení čl. 33 odst. 1 vízového kodexu, pokud jsou slučitelná s dohodou (například prodloužené vízum zůstává jednotným vízem, které opravňuje ke vstupu na území všech členských států schengenského prostoru, pro které bylo vízum platné v době jeho udělení). Podle dohody se však vízum v případě vyšší moci prodlužuje bezplatně.

2.2.   Pravidla, která platí pro určité kategorie žadatelů o víza.

2.2.1.   Doklady potvrzující účel cesty.

Všechny kategorie osob uvedené v čl. 4 odst. 1 dohody, včetně řidičů v mezinárodní nákladní a osobní dopravě, musí účel cesty prokazovat jen určenými doklady. Od těchto kategorií žadatelů se nesmí vyžadovat žádné další dokumenty týkající se účelu pobytu. Jak je uvedeno v čl. 4 odst. 3 dohody, nebude zapotřebí žádné další zdůvodnění, pozvání či jiné potvrzení účelu cesty.

Pokud v jednotlivých případech přetrvávají pochybnosti ohledně skutečného účelu cesty, žadatel o vízum bude požádán o (další) důkladný pohovor na velvyslanectví či konzulátu, kde může být vyslechnut ohledně skutečného účelu návštěvy nebo jeho zamýšleného návratu – viz čl. 21 odst. 8 vízového kodexu. V těchto individuálních případech může žadatel předložit další dokumenty nebo o to může výjimečně požádat konzulární úředník. Smíšený výbor bude tuto záležitost pečlivě sledovat.

Pro kategorie osob, které nejsou uvedeny v čl. 4 odst. 1 dohody, zůstávají v platnosti stávající pravidla týkající se dokumentace prokazující účel cesty. Totéž platí pro dokumenty týkající se souhlasu rodičů s cestou dětí mladších 18 let.

Schengenská pravidla nebo vnitrostátní právní předpisy se použijí na záležitosti, jež tato dohoda neupravuje, jako je uznávání cestovních dokladů, cestovní zdravotní pojištění a záruky týkající se návratu a dostatečných prostředků na obživu (viz bod I. 1.2.).

V souladu s „Prohlášením Evropské unie k dokumentům, které se předkládají při podávání žádostí o krátkodobá víza“, které je přílohou pozměňující dohody, „Evropská unie vypracuje harmonizovaný seznam dokladů v souladu s čl. 48 odst. 1 písm. a) vízového kodexu s cílem zajistit, aby žadatelé z Ukrajiny museli předkládat v zásadě stejné doklady“; od konzulátů členských států jednajících v rámci místní schengenské spolupráce se žádá, aby ukrajinští žadatelé dostávali ucelené a jednotné základní informace a aby se od nich vyžadovalo předložení v zásadě stejných dokladů, bez ohledu na to, na kterém konzulátu členského státu podali žádost.

Původní žádost nebo osvědčení dokladu vyžadovaného podle čl. 4 odst. 1 dohody se předkládá spolu s žádostí o udělení víza. Konzulát však může začít vyřizovat žádost o vízum s použitím faksimile nebo kopií žádosti či osvědčení dokladů. Konzulát ovšem může požadovat originál dokladu v případě první žádosti a musí o něj požádat v individuálních případech, kdy má pochybnosti.

Jelikož níže uvedené seznamy orgánů obsahují někdy rovněž jméno osoby, která může podepsat příslušné žádosti či osvědčení, ukrajinské orgány by měly informovat místní schengenskou spolupráci, když dojde k výměně těchto osob.

V článku 4 dohody se stanoví, že:

„1.   Pro níže uvedené kategorie občanů Ukrajiny postačují ke zdůvodnění účelu cesty na území druhé strany tyto doklady:

a)

u členů oficiálních delegací, kteří se na oficiální pozvání adresované Ukrajině účastní zasedání, konzultací, jednání či výměnných programů, jakož i akcí organizovaných na území některého členského státu mezivládními organizacemi:

dopis ukrajinského orgánu potvrzující, že žadatel je členem delegace, která cestuje na území druhé strany za účelem účasti na výše uvedených akcích, s přiloženou kopií oficiálního pozvání;“

Jméno žadatele musí být uvedeno v dopise příslušného orgánu, v němž se potvrzuje, že daná osoba je součástí delegace, která cestuje na území druhé strany za účelem účasti na oficiálním zasedání. Jméno žadatele nemusí být uvedeno rovněž v oficiálním pozvání k účasti na zasedání, i když pokud je oficiální pozvání adresováno konkrétní osobě, její jméno tam zřejmě bude.

Toto ustanovení platí pro členy oficiálních delegací bez ohledu na jejich pas (nebiometrický, služební nebo cestovní pas).

„b)

u podnikatelů a zástupců obchodních organizací:

písemná žádost hostitelské právnické osoby, společnosti nebo jejich kanceláře či poboček, celostátního či místního orgánu státní správy členských států nebo organizačního výboru obchodních a průmyslových výstav, konferencí a sympozií pořádaných na území členských států;

c)

u řidičů vozidel registrovaných na Ukrajině provozujících mezinárodní přepravu zboží nebo osob mezi územím Ukrajiny a členských států:

písemná žádost národního sdružení (svazu) dopravců Ukrajiny zajišťujících mezinárodní silniční dopravu s uvedením účelu, trvání, místa nebo míst určení a četnosti cest;“

Příslušné orgány, které zajišťují mezinárodní silniční dopravu a jsou zodpovědné za uvedení účelu, trvání, místa nebo míst určení a četnosti cest řidičů v mezinárodní nákladní a osobní dopravě na území členských států ve vozidlech registrovaných na Ukrajině, jsou:

1.

Sdružení mezinárodních silničních dopravců Ukrajiny (AsMAP/„АсМАП“)

Poštovní adresa ASMAP:

11, Shorsa s.

Kyjev, 03150, Ukrajina

Úředníci oprávnění podepisovat žádosti:

 

Kostiuchenko Leonid, předseda ASMAP Ukrajiny;

 

Dokil' Leonid, místopředseda AsMAP Ukrajiny;

 

Kuchynskiy Yurii, místopředseda AsMAP Ukrajiny.

2.

Státní podnik „Služby v mezinárodní silniční přepravě“ (s.p. „SIRC“)

Poštovní adresa s.p. „SIRC“:

57, av. Nauka

Kyjev, 03083, Ukrajina

Tel. +38 044 524 21 01

Fax: +38 044 524 00 70

Úředníci oprávnění podepisovat žádosti:

 

Tkachenko Anatolij – ředitel s.p. „SIRC“;

 

Neronov Oleksandr – první zástupce ředitele s.p. „SIRC“.

3.

Ukrajinský svaz silniční dopravy a logistiky

Poštovní adresa Ukrajinského svazu silniční dopravy a logistiky:

28, Predslavinska s.

Kyjev, 03150, Ukrajina

Tel./Fax: +38 044 528 71 30/+38 044 528 71 46/+38 044 529 44 40

Úředník oprávněný podepisovat žádosti:

Lypovskiy Vitalij – předseda svazu

4.

Celoukrajinské sdružení automobilových dopravců (AAAC) (Всеукраїнська асоціація автомобільних перевізників)

Poštovní adresa AAAC:

139, Velyka Vasylkivska s.

Kyjev, 03150, Ukrajina

Tel./fax: +38044 538 75 05, +38044 529 25 21

Úředníci oprávnění podepisovat žádosti:

 

Reva Vitalii (Віталій Рева) – předseda AAAC

 

Glavatskyi Petro (Петро Главатський) – místopředseda AAAC

email: vaap@i.com.ua

5.

Celoukrajinské sdružení automobilových dopravců (AAAC) (Всеукраїнська асоціація автомобільних перевізників)

Poštovní adresa AAAC:

3, Rayisy Okipnoyi s.

Kyjev, 02002, Ukrajina

Tel./fax: +38044 517 44 31, +38044 516 47 26

Úředníci oprávnění podepisovat žádosti:

Vakulenko Volodymyr (Вакуленко Володимир Михайлович) – místopředseda AAAC

6.

Ukrajinský státní podnik „Ukrinteravtoservice“ (Українське державне підприємство по обслуговуванню іноземних та вітчизняних автотранспортних засобів „Укрінтеравтосервіс“)

Poštovní adresa ukrajinského státního podniku „Ukrinteravtoservice“:

57, av. Nauky

Kyjev, 03083, Ukrajina

Úředníci oprávnění podepisovat žádosti:

 

Dobrohod Serhii (Доброход Сергій Олександрович) – generální ředitel ukrajinského státního podniku „Ukrinteravtservice“ (tel: +38 044 524 09 99; mobil: +38 050 463-89-32);

 

Kubalska Svitlana (Кубальська Світлана Сергіївна) – náměstkyně generálního ředitele ukrajinského státního podniku „Ukrinteravtoservice“ (tel: +38 044 524 09 99; mobil: +38 050 463 82 62);

Smíšený výbor bude důkladně sledovat provádění tohoto ustanovení s přihlédnutím k současným problémům s touto kategorií žadatelů o víza.

„d)

u posádek vlaků, chladírenských vagonů a lokomotiv v mezinárodních vlacích na trase mezi územím členských států a Ukrajiny:

písemná žádost příslušné železniční společnosti Ukrajiny s uvedením účelu, doby trvání a četnosti cest;“

Příslušným orgánem v oblasti železniční dopravy Ukrajiny je Státní správa železniční dopravy Ukrajiny („Ukrzaliznytsia“/„Укрзалізниця“).

Poštovní adresa „Ukrzaliznytsia“:

5-7 Tverskaya s.

Kyjev, 03680, Ukrajina

Podle dělby odpovědnosti ve vedení „Ukrzaliznytsia“ úředníci odpovědní za poskytování informací o účelu, trvání a četnosti cest posádek vlaků, chladírenských vagonů a lokomotiv v mezinárodních vlacích na trase mezi územím členských států a Ukrajinou jsou:

 

Bolobolin Serhii (Болоболін Сергій Петрович) – první generální ředitel Ukrzaliznytsia (tel.: +38 044 465 00 10);

 

Serhiyenko Mykola (Сергієнко Микола Іванович) – první náměstek generálního ředitele Ukrzaliznytsia (tel.: +38 044 465 00 01);

 

Zhurakivskyy Vitaliy (Жураківський Віталій Олександрович) – první náměstek generálního ředitele Ukrzaliznytsia (tel: +38 044 465 00 41);

 

Slipchenko Oleksiy (Сліпченко Олексій Леонтійович) – náměstek generálního ředitele Ukrzaliznytsia (tel.: +38 044 465 00 14);

 

Naumenko Petro (Науменко Петро Петрович) – náměstek generálního ředitele Ukrzaliznytsia (tel.: +38 044 465 00 12);

 

Chekalov Pavlo (Чекалов Павло Леонтійович) – náměstek generálního ředitele Ukrzaliznytsia (tel.: +38 044 465 00 13);

 

Matviiv Igor – vedoucí odboru mezinárodních vztahů Ukrzaliznytsia (tel.: +38 044 465 04 25).

„e)

u novinářů a technického personálu, který je doprovází v rámci profesní činnosti:

osvědčení či jiný doklad vydaný profesní organizací nebo zaměstnavatelem žadatele, který prokazuje, že dotyčná osoba je kvalifikovaným novinářem, a v němž je uvedeno, že účelem cesty je výkon novinářské práce, nebo který prokazuje, že osoba patří k technickému personálu, který novináře doprovází v rámci profesní činnosti;“

Do této kategorie nepatří novináři na volné noze.

Musí být předloženo osvědčení či jiný doklad o tom, že žadatel je profesionálním novinářem, a originál dokladu vydaný jeho zaměstnavatelem, v němž se uvádí, že účelem cesty je výkon novinářské práce, nebo který prokazuje, že osoba patří k technickému personálu, který novináře doprovází v rámci profesní činnosti.

Příslušnou ukrajinskou profesní organizací prokazující, že dotyčná osoba je kvalifikovaným novinářem, je:

1.

Národní svaz novinářů Ukrajiny (NUJU) („Національна спілка журналістів україни, НСЖУ“).

NUJU vydává kvalifikovaným zaměstnancům vnitrostátních hromadných sdělovacích prostředků průkaz profesionálního novináře a mezinárodní novinářský průkaz, jehož standardní vzor stanoví Mezinárodní federace novinářů.

Poštovní adresa NUJU:

27-a Khreschatyk s.

Kyjev, 01001, Ukrajina

Oprávněná osoba NUJU:

Nalyvaiko Oleg Igorovych (Наливайко Олег Ігорович) – předseda NUJU

Tel./fax: +38044 234 20 96; +38044 234 49 60; +38044 234 52 09

e-mail: spilka@nsju.org; admin@nsju.org.

2.

Svaz nezávislých sdělovacích prostředků Ukrajiny (IMUU) („Незалежна медіа-профспілка україни“).

Poštovní adresa IMUU:

Office 25,

27 – A, Khreshchatyk S.,

Kyjev, 01001, Ukrajina

Oprávněné osoby jsou:

 

Lukanov Yurii (Луканов Юрій Вадимович) – předseda IMUU

 

Vynnychuk Oksana (Оксана Винничук) – výkonná tajemnice IMUU

Tel.: +38 050 356 57 58

e-mail: secretar@profspilka.org.ua

„f)

u účastníků vědeckých, kulturních a uměleckých akcí, včetně univerzitních a jiných výměnných programů:

písemná žádost hostitelské organizace o účast na těchto akcích;

g)

u žáků, studentů, postgraduálních studentů a doprovázejících učitelů, kteří cestují za účelem studia nebo vzdělávacích kurzů, a to i v rámci výměnných programů a jiných školských činností:

písemná žádost nebo osvědčení o zápisu vydané hostitelskou univerzitou, vysokou školou nebo školou, anebo studentský průkaz či osvědčení o zapsaných předmětech;“

Studentský průkaz lze přijmout jako zdůvodnění účelu cesty, byl-li vydán hostitelskou univerzitou, vysokou školou nebo školou, kde se má studium či vzdělávání uskutečnit.

„h)

u účastníků mezinárodních sportovních akcí a jejich odborného doprovodu:

písemná žádost hostitelské organizace: příslušných orgánů, národních sportovních federací nebo národních olympijských výborů členských států;“

Seznam doprovázejících osob v případě mezinárodních sportovních akcí bude omezen na osoby, které doprovázejí sportovce jako jejich odborný doprovod: trenéři, maséři, manažer, zdravotnický personál a předseda sportovního klubu. Fanoušci se nepovažují za doprovázející osoby.

„i)

u účastníků oficiálních výměnných programů organizovaných partnerskými městy a jinými obecními subjekty:

písemná žádost vedoucího správního úřadu/starosty těchto měst nebo jiných obecních subjektů;“

Vedoucím správního úřadu/starostou města nebo jiného obecního subjektu, který je oprávněn vydávat písemné žádosti, je vedoucí správního úřadu/starosta hostitelského města nebo obce, kde se mají partnerské činnosti uskutečnit. Tato kategorie zahrnuje pouze oficiální twinningové projekty.

„j)

u blízkých příbuzných – manželů, dětí (včetně osvojených), rodičů (včetně opatrovníků), prarodičů a vnuků – navštěvujících občany Ukrajiny oprávněně pobývající na území členského státu nebo občany Evropské unie pobývající na území členského státu, jehož jsou státními příslušníky:

písemná žádost hostitelské osoby;“

Toto písmeno upravuje situaci ukrajinských blízkých příbuzných, kteří cestují do členských států za účelem návštěvy občanů Ukrajiny oprávněně pobývajících na území členského státu nebo občanů Evropské unie pobývajících na území členského státu, jehož jsou státními příslušníky.

Pravost podpisu zvoucí osoby musí být potvrzena příslušným orgánem v souladu s vnitrostátními právními předpisy země bydliště.

Je rovněž nutné prokazovat legální pobyt zvoucí osoby a rodinnou vazbu; například předložením, spolu s písemnou žádostí od hostitelské osoby, kopií dokumentů, které objasňují její status, jako například fotokopie povolení k pobytu a doklady potvrzující rodinné vazby.

Toto ustanovení platí rovněž pro příbuzné personálu diplomatických misí a konzulátů cestující za účelem rodinné návštěvy v délce do 90 dnů na území členských států, kromě nutnosti prokazovat legální pobyt a rodinné vazby.

V souladu s Prohlášením Evropské unie o zjednodušení pro rodinné příslušníky, připojeným k pozměňující dohodě, „s cílem usnadnit mobilitu vyššího počtu osob, které mají rodinné vztahy (především sourozenci a jejich potomci) s občany Ukrajiny oprávněně pobývajícími na území členských států nebo občany Evropské unie pobývajícími na území členského státu, jehož jsou státními příslušníky, vyzývá Evropská unie konzulární úřady členských států, aby plně využívaly stávající možnosti vízového kodexu pro zjednodušení vydávání víz pro tuto kategorii osob, především zjednodušením listinných důkazů vyžadovaných od žadatelů a osvobození od poplatků za vyřízení žádosti, a aby ve vhodných případech vydávaly víza pro více vstupů.“

„k)

u příbuzných navštěvujících pohřební obřady:

úřední doklad potvrzující úmrtí, jakož i příbuzenský či jiný vztah mezi žadatelem a pohřbívaným;“

V dohodě není upřesněno, orgány které země by měly vydat výše zmíněný úřední doklad: orgány země, kde se bude konat pohřební obřad, nebo orgány země, kde má bydliště osoba, jež si přeje navštívit pohřební obřad. Je třeba připustit, že takový úřední dokument mohou vydat příslušné orgány obou zemí.

Musí být předložen výše zmíněný úřední doklad potvrzující úmrtí, jakož i příbuzenský či jiný vztah mezi žadatelem a pohřbívaným; například rodný či oddací list.

„l)

u osob navštěvujících vojenské a občanské hřbitovy:

úřední doklad potvrzující existenci a udržování hrobu, jakož i příbuzenský či jiný vztah mezi žadatelem a pohřbeným;“

V dohodě není upřesněno, zda by výše zmíněný úřední doklad měly vydat orgány země, kde se nachází hřbitov, nebo orgány země, kde má bydliště osoba, jež si přeje navštívit hřbitov. Je třeba připustit, že takový úřední dokument mohou vydat příslušné orgány obou zemí.

Musí být předložen výše zmíněný úřední doklad potvrzující existenci a udržování hrobu, jakož i příbuzenský či jiný vztah mezi žadatelem a pohřbeným.

V souladu s Prohlášením Evropského společenství o udělování krátkodobých víz pro osoby navštěvující vojenské a občanské hřbitovy, připojeným k dohodě, se zpravidla udělí krátkodobá víza pro osoby navštěvující vojenské a občanské hřbitovy na dobu nejvýše 14 dnů.

„m)

u osob cestujících ze zdravotních důvodů a osob, jež jim poskytují nezbytný doprovod:

úřední doklad zdravotnického zařízení potvrzující nezbytnost lékařského ošetření v tomto zařízení, nezbytnost doprovodu a doklad dostatečných finančních prostředků na úhradu lékařského ošetření.“

Musí být předložen doklad zdravotnického zařízení potvrzující nezbytnost lékařského ošetření v této instituci a doklad dostatečných finančních prostředků na úhradu lékařského ošetření a tyto doklady by měly rovněž potvrzovat, že doprovod je nutný.

„n)

u zástupců organizací občanské společnosti, kteří cestují za účelem vzdělávacích kurzů, seminářů, konferencí, včetně těch, které jsou organizovány v rámci výměnných programů:

písemná žádost vydaná hostitelskou organizací, potvrzení, že osoba zastupuje organizaci občanské společnosti, a osvědčení o zřízení takové organizace z příslušného registru vydané státním orgánem v souladu s vnitrostátními právními předpisy;“

Dokumentem prokazujícím registraci organizace občanské společnosti na Ukrajině je potvrzení vydávané státní registrační službou Ukrajiny s údaji z rejstříku veřejných sdružení.

„o)

u příslušníků svobodných povolání účastnících se mezinárodních výstav, konferencí, sympozií, seminářů nebo jiných podobných akcí konaných na území členských států;

písemná žádost hostitelské organizace potvrzující, že se dotyčná osoba účastní dané akce;

p)

u představitelů náboženských společností;

písemná žádost příslušné náboženské společnosti registrované na Ukrajině s uvedením účelu, doby trvání a četnosti cest;“

Dokumentem prokazujícím registraci náboženské společnosti na Ukrajině je výpis z jednotného státního rejstříku právnických osob a fyzických osob – podnikatelů s uvedením, že organizační a právní formou právnické osoby je náboženská společnost.

„q)

u účastníků oficiálních programů přeshraniční spolupráce Evropské unie, například v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství:

písemná žádost hostitelské organizace.“

Upozornění: Dohoda nevytváří žádná nová pravidla odpovědnosti fyzických nebo právnických osob vydávajících písemné žádosti. V případě vydání nepravdivé žádosti se použijí právní předpisy EU nebo vnitrostátní právní předpisy.

2.2.2.   Udělování víz pro více vstupů.

V případech, kdy žadatel o vízum musí cestovat často nebo pravidelně na území členských států, udělují se krátkodobá víza pro několik návštěv za předpokladu, že jejich celková délka nepřekročí 90 dnů během období 180 dnů.

V čl. 5 odst. 1 dohody se stanoví:

„1.   Diplomatické mise a konzulární úřady členských států udělí víza pro více vstupů s platností pěti let těmto kategoriím občanů:

a)

členům celostátních a regionálních výkonných a zákonodárných sborů, ústavních soudů a nejvyšších soudů, státním zástupcům s celostátní a regionální působností a jejich náměstkům při výkonu jejich povinností, jestliže je tato dohoda neosvobozuje od vízové povinnosti;

b)

stálým členům oficiálních delegací, kteří se na oficiální pozvání adresované Ukrajině účastní setkání, konzultací, jednání či výměnných programů, jakož i akcí organizovaných mezivládními organizacemi na území některého členského státu;

c)

manželům a dětem (včetně osvojených), které nedosáhly věku 21 let nebo nejsou zaopatřené, a rodičům (včetně opatrovníků) navštěvujícím občany Ukrajiny oprávněně pobývající na území členského státu nebo občany Evropské unie pobývající na území členského státu, jehož jsou státními příslušníky;

d)

podnikatelům a zástupcům obchodních organizací, kteří pravidelně cestují do členských států;

e)

novinářům a technickému personálu, který je doprovází v rámci profesní činnosti.

Odchylně od prvního pododstavce, kdy jsou potřeba či úmysl cestovat často nebo pravidelně výslovně omezeny na kratší období, se platnost víza pro více vstupů omezí na uvedené období, zejména pokud je:

funkční období v případě osob uvedených v písmenu a),

doba, po kterou jsou osoby uvedené v písmenu b) v postavení stálého člena oficiální delegace,

v případě osob uvedených v písmenu c) doba platnosti povolení k pobytu pro občany Ukrajiny oprávněně pobývající v Evropské unii,

doba, po kterou jsou osoby uvedené v písmenu d) v postavení zástupce obchodní organizace, nebo platnost pracovní smlouvy,

v případě osob uvedených v písmenu e) platnost pracovní smlouvy

kratší než pět let.“

Pro tyto kategorie osob, s přihlédnutím k jejich profesnímu postavení nebo rodinným vztahům s občanem Ukrajiny oprávněně pobývajícím na území členského státu nebo občanem Evropské unie pobývajícím na území členského státu, jehož je státním příslušníkem, je oprávněné udělovat zpravidla víza pro více vstupů s platností pět let. Výraz „s platností až do pěti let“ použitý v původním znění dohody dával konzulátům volné uvážení při rozhodování o době platnosti víza, jelikož stanovil pouze maximální délku platnosti. Pozměňující dohoda už volné uvážení neposkytuje, protože obsahuje nové znění „s platností pěti let“, což znamená, že pokud žadatel splňuje všechny požadavky čl. 5 odst. 1 dohody „diplomatické mise a konzulární úřady členských států udělí víza pro více vstupů s platností pěti let“.

Osoby, na něž se vztahuje čl. 5 odst. 1 písm. a) dohody by měly předložit potvrzení o svém profesním postavení a funkčním období jejich mandátu.

Toto ustanovení se nevztahuje na osoby, které spadají pod čl. 5 odst. 1 písm. a) dohody, pokud jsou od vízové povinnosti osvobozeny podle této dohody, tj. pokud jsou držiteli diplomatického nebo biometrického služebního pasu.

U osob, na něž se vztahuje čl. 5 odst. 1 písm. b) dohody, musí být předložen důkaz o jejich postavení stálého člena delegace a o jejich potřebě pravidelně se účastnit setkání, konzultací, jednání či výměnných programů.

U osob, na něž se vztahuje čl. 5 odst. 1 písm. c) dohody, musí být předložen důkaz o oprávněném pobytu zvoucí osoby (viz bod II. 2.2.1 výše).

U osob, na něž se vztahuje čl. 5 odst. 1 písm. d) dohody musí být předloženo potvrzení o jejich profesním postavení a trvání jejich činnosti.

V čl. 5 odst. 2 dohody se stanoví:

„2.   Diplomatické mise a konzulární úřady členských států udělí víza pro více vstupů s platností jednoho roku těmto kategoriím osob za podmínky, že v průběhu předchozího roku získaly nejméně jedno vízum a využily ho v souladu s právními předpisy upravujícími vstup a pobyt na území navštíveného státu:

a)

řidičům vozidel registrovaných na Ukrajině provozujících mezinárodní přepravu zboží nebo osob mezi územím Ukrajiny a členských států;

b)

posádkám vlaků, chladírenských vagonů a lokomotiv v mezinárodních vlacích na trase mezi územím členských států a Ukrajiny;

c)

účastníkům vědeckých, kulturních a uměleckých akcí, včetně univerzitních a jiných výměnných programů, kteří pravidelně cestují do členských států;

d)

účastníkům mezinárodních sportovních akcí a jejich odbornému doprovodu;

e)

účastníkům oficiálních výměnných programů organizovaných partnerskými městy a jinými obecními subjekty;

f)

zástupcům organizací občanské společnosti, kteří pravidelně cestují do členských států za účelem vzdělávacích kurzů, seminářů a konferencí, mimo jiné v rámci výměnných programů;

g)

účastníkům oficiálních programů přeshraniční spolupráce Evropské unie, například v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství;

h)

studentům a postgraduálním studentům, kteří pravidelně cestují za účelem studia nebo odborného vzdělávání, mimo jiné v rámci výměnných programů;

i)

představitelům náboženských společností;

j)

příslušníkům svobodných povolání, kteří se účastní mezinárodních výstav, konferencí, sympozií, seminářů nebo obdobných akcí pořádaných na území členského státu;

k)

osobám s potřebou pravidelných cest ze zdravotních důvodů a osobám, jež poskytují nezbytný doprovod.

Odchylně od prvního pododstavce, kdy je potřeba či úmysl cestovat často nebo pravidelně výslovně omezena na kratší období, se platnost víz pro více vstupů omezí na uvedené období.“

Výraz „s platností až do jednoho roku“ použitý v původním znění dohody dával konzulátům volné uvážení při rozhodování o době platnosti víza, jelikož stanovil pouze maximální délku platnosti. Pozměňující dohoda už volné uvážení neposkytuje, protože obsahuje nové znění „s platností jeden rok“, což znamená, že pokud žadatel splňuje všechny požadavky čl. 5 odst. 2 dohody, „diplomatické mise a konzulární úřady členských států udělí víza pro více vstupů s platností jednoho roku“. Víza pro více vstupů s platností jednoho roku se tak vydávají výše uvedeným kategoriím osob, pokud během předchozího roku (12 měsíců) žadatel o vízum získal alespoň jedno schengenské vízum, využil ho v souladu s právními předpisy navštíveného státu (navštívených států) o vstupu a pobytu (například osoba nepřekročila povolenou délku pobytu), a pokud existují důvody pro žádost o vízum pro více vstupů. Schengenské vízum získané v průběhu předchozího roku může být uděleno jiným státem schengenského prostoru než tím, v němž žadatel požádal o nové vízum. V případech, kdy není oprávněné udělit vízum platné jeden rok (například když výměnný program je kratší než jeden rok nebo když osoba nemusí cestovat často nebo pravidelně celý rok), platnost víza bude kratší než jeden rok, pod podmínkou, že jsou splněny ostatní požadavky pro udělení víza.

V čl. 5 odst. 3 a 4 dohody se stanoví:

„3.   Diplomatické mise a konzulární úřady členských států udělí víza pro více vstupů s platností alespoň dva roky a nejvýše pět let kategoriím osob uvedeným v odstavci 2 tohoto článku za podmínky, že v průběhu předchozích dvou let využily jednoroční víza pro více vstupů v souladu s právními předpisy upravujícími vstup a pobyt na území navštíveného státu, pokud potřeba či úmysl cestovat často nebo pravidelně není výslovně omezena na kratší období, přičemž v takovém případě se platnost víza pro více vstupů omezí na uvedené období.

4.   Celková doba pobytu osob uvedených v odstavcích 1 až 3 tohoto článku na území členských států nepřekročí 90 dnů během 180 denního období.“

Víza pro více vstupů s platností od dvou let do pěti let se udělí pro kategorie osob uvedené v čl. 5 odst. 2 dohody za podmínky, že v průběhu předchozích dvou let využily schengenská víza pro více vstupů s platností na jeden rok v souladu s právními předpisy pro vstup a pobyt na území navštíveného státu (navštívených států) a potřeba či úmysl cestovat často nebo pravidelně není výslovně omezena na kratší období. Je třeba poznamenat, že vízum s platností od dvou do pěti let se uděluje pouze tehdy, jestliže žadateli o vízum byla během předchozích dvou let vydána dvě víza s platností na jeden rok – nikoli však méně – a pokud tato víza využil v souladu s právními předpisy pro vstup a pobyt na území navštíveného státu (navštívených států). Po posouzení každé žádosti o vízum diplomatické mise nebo konzulární úřady členských států rozhodnou o době platnosti těchto víz, tj. od dvou do pěti let.

Pokud jde o vymezení kritérií v čl. 5 odst. 2 dohody: „za podmínky, že … existují důvody k žádosti o vízum pro více vstupů“ a v čl. 5 odst. 3 dohody: „za podmínky, že … důvody k žádosti o víza pro více vstupů nadále přetrvávají“, použijí se kritéria stanovená v čl. 24 odst. 2 písm a) vízového kodexu pro udělování tohoto druhu víz, tj. že daná osoba potřebuje cestovat často do jednoho nebo několika členských států například pracovně.

Neexistuje povinnost vydat víza pro více vstupů, pokud žadatel nevyužil dříve udělená víza. Takové vízum však může být uděleno, jestliže nevyužití předchozích víz bylo způsobeno okolnostmi nezávislými na vůli žadatele; například dlouhodobou pracovní absencí řidiče kamionu z důvodu nemoci.

Viz bod II. 2.2.1 o dokladech prokazujících účel cesty pro vydávání víz pro více vstupů kategoriím osob uvedeným v článku 5 dohody.

2.2.3.   Držitelé diplomatických a služebních pasů.

V článku 10 dohody se stanoví:

„1.   Občané Ukrajiny, kteří jsou držiteli platných diplomatických pasů, mohou vstupovat na území členských států, projíždět jím a opouštět jej bez víz.

2.   Občané Ukrajiny, kteří jsou držiteli platných biometrických služebních pasů, smějí vstupovat na území členských států, projíždět jím a opouštět jej bez víz.

3.   Osoby uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku smějí pobývat na území členských států nejdéle 90 dnů během 180 denního období.“

Stávající dvoustranné dohody nebo ujednání, které stanoví osvobození od vízové povinnosti pro držitele nebiometrických služebních pasů, nadále platí, pokud nebyly vypovězeny nebo pozastaveny (viz bod I.1.6).

Touto dohodou není upraveno vysílání diplomatů do členských států. Pro tyto případy se použije obvyklý akreditační postup.

III.   STATISTIKA

Aby smíšený výbor mohl účinně sledovat provádění dohody, musí diplomatické mise a konzulární úřady členských států předkládat Komisi statistiky každých šest měsíců, zejména, pokud je to možné, a za každý měsíc:

o druzích víz udělených různým kategoriím osob, na které se dohoda vztahuje;

o počtu víz zamítnutých různým kategoriím osob, na které se dohoda vztahuje;

o podílu žadatelů v jednotlivých kategoriích osob, kteří byli pozváni k osobnímu pohovoru;

o vízech pro více vstupů s platností na pět let udělených ukrajinským státním příslušníkům (podle jednotlivých zemí).

o podílu víz udělených bezplatně různým kategoriím osob, na které se dohoda vztahuje.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1).

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 1).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77).