Úřední věstník L 327/24.

24.11.2006

Úřední věstník Evropské unie

L 327/1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1717/2006

ze dne 15. listopadu 2006

o zřízení nástroje stability

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 179 odst. 1 a článek 181a této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Společenství je významným poskytovatelem hospodářské, finanční, technické, humanitární a makroekonomické pomoci třetím zemím. Podpora stabilních podmínek rozvoje lidstva a hospodářského rozvoje a prosazování lidských práv, demokracie a základních svobod zůstávají jedním z klíčových cílů vnější činnosti Evropské unie (dále jen „EU“), k nimž přispívají nástroje vnější pomoci Společenství. Rada a zástupci vlád členských států zasedající v Radě ve svých závěrech o efektivnosti vnější činnosti EU přijatých v listopadu 2004 uvádějí, že „jak mír, bezpečnost a stabilita, tak i lidská práva, demokracie a řádná správa věcí veřejných jsou podstatnými prvky udržitelného hospodářského růstu a vymýcení chudoby“.

(2)

Program EU pro předcházení násilným konfliktům, který schválila Evropská rada, vyzdvihuje „politický závazek EU usilovat o předcházení konfliktů jako jeden z hlavních cílů vnějších vztahů EU“, a stanoví, že nástroje rozvojové spolupráce Společenství mohou přispívat k naplňování tohoto cíle a k rozvoji EU jako globálního aktéra.

(3)

Opatření přijatá v rámci tohoto nařízení za účelem plnění cílů stanovených v článcích 177 a 181a Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen „Smlouva o ES“) mohou doplňovat opatření přijatá EU za účelem plnění cílů společné zahraniční a bezpečnostní politiky v rámci hlavy V a opatření přijatá v rámci hlavy VI Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a musí být s nimi v souladu. Rada a Komise by měly v rámci svých pravomocí spolupracovat, aby zajistily důslednost.

(4)

Evropský konsensus o rozvoji, který přijala Rada a zástupci vlád členských států zasedající v Radě, Evropský parlament a Komise dne 22. listopadu 2005 a který byl příznivě přijat na zasedání Evropské rady ve dnech 15. a 16. prosince 2005, uvádí, že Společenství vypracuje v rámci příslušných pravomocí svých orgánů komplexní preventivní přístup ke zranitelnosti států, ke konfliktům, k přírodním katastrofám a k jiným druhům krizí, a k tomuto účelu by mělo přispět i toto nařízení.

(5)	Evropská rada schválila Evropskou bezpečnostní strategii dne 12. prosince 2003.

(6)

Prohlášení Evropské rady o boji proti terorismu ze dne 25. března 2004 požaduje, aby byly do programů vnější pomoci začleněny cíle boje proti terorismu. Kromě toho Strategie tisíciletí EU o prevenci a potírání organizovaného zločinu, přijatá Radou 27. března 2000, vyzývá k užší spolupráci s třetími zeměmi.

(7)	Stabilizace po ukončení krize vyžaduje trvalé a pružné zapojení mezinárodního společenství na základě integrovaných transformačních strategií, zejména v prvních letech po ukončení krize.

(8)

Provádění programů pomoci v dobách krize a politické nestability vyžaduje zvláštní opatření, jejichž účelem je zajistit pružnost rozhodovacích procesů a přidělování rozpočtových prostředků, a rovněž rozšířená opatření, jejichž účelem je zajistit soulad s dvoustrannou pomocí a vytvoření mechanismů ke sdružování finančních prostředků od dárců, včetně přenesení úkolů veřejné moci prostřednictvím nepřímého centralizovaného řízení.

(9)	Usnesení Evropského parlamentu a závěry Rady v návaznosti na sdělení Komise o provázání okamžité pomoci, obnovy a rozvoje kladou důraz na potřebu zajištění účinného propojení operací financovaných z různých finančních nástrojů Společenství v souvislosti s krizí.

(10)

Mají-li být výše uvedené záležitosti splněny účinně a včas, musí existovat zvláštní finanční zdroje a nástroje financování, které mohou doplňovat humanitární pomoc a nástroje dlouhodobé spolupráce. Humanitární pomoc by měla být nadále poskytována podle nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci (2).

(11)

Kromě opatření dohodnutých s partnerskými zeměmi v souvislosti s politickým rámcem pro spolupráci zřízeným podle souvisejících nástrojů Společenství pro vnější pomoc musí být Společenství rovněž schopno poskytovat pomoc zaměřenou na nejvýznamnější světové a přeshraniční problémy, které mohou mít destabilizující účinek.

(12)	„Hlavní směry pro posilování operativní koordinace mezi Společenstvím, zastoupeným Komisí, a členskými státy v oblasti vnější pomoci“ z roku 2001 zdůrazňují potřebu zesílené koordinace vnější pomoci EU.

(13)	Toto nařízení stanoví na období 2007–2013 finanční krytí, které představuje pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (3).

(14)	Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. července 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (4).

(15)	Cílem tohoto nařízení je pokrýt působnost několika stávajících nařízení o vnější pomoci Společenství a nahradit je; uvedená nařízení by proto měla být zrušena.

(16)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto, z důvodu potřeby koordinované multilaterální reakce v oblastech stanovených tímto nařízením a vzhledem k rozsahu a globálním důsledkům opatření stanovených v tomto nařízení, jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o ES. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

CÍLE A PŮSOBNOST

Článek 1

Cíle

1. Společenství přijímá opatření pro rozvojovou spolupráci a opatření pro finanční, hospodářskou a technickou spolupráci se třetími zeměmi podle podmínek stanovených v tomto nařízení.

a)	přispět v krizové situaci nebo nově vznikající krizi ke stabilitě poskytnutím účinné reakce, která pomůže zachovat, vytvořit nebo obnovit podmínky potřebné k řádnému provádění politik Společenství týkajících se rozvoje a spolupráce;
b)	pomoci v kontextu stabilních podmínek pro provádění politik spolupráce Společenství ve třetích zemích budovat kapacity k řešení zvláštních globálních a nadregionálních hrozeb, které způsobují nestabilitu, a k zajištění připravenosti řešit situace před krizí a po ní.

3. Opatření přijatá v rámci tohoto nařízení mohou doplňovat opatření přijatá podle hlavy V a hlavy VI Smlouvy o EU a musí být s nimi v souladu, aniž by tím uvedená opatření byla dotčena.

Článek 2

Doplňkovost pomoci Společenství

1. Pomoc Společenství poskytovaná v souladu s tímto nařízením doplňuje pomoc poskytovanou na základě obdobných nástrojů vnější pomoci Společenství. Tato pomoc je poskytována pouze v míře, v níž odpovídající a účinná reakce nemůže být poskytnuta na základě uvedených nástrojů.

2. Komise zajistí, aby opatření přijatá podle tohoto nařízení byla v souladu s celkovým strategickým rámcem politiky Společenství pro danou partnerskou zemi, zejména s cíli nástrojů uvedených v odstavci 1, a také s dalšími příslušnými opatřeními Společenství.

3. Aby zvýšila účinnost a soudržnost opatření pomoci Společenství a jednotlivých států, prosazuje Komise úzkou koordinaci vlastních činností a činností členských států na rozhodovací úrovni i přímo na místě. K tomuto účelu provozují členské státy a Komise systém pro výměnu informací.

Článek 3

Pomoc v reakci na krizové situace nebo na nově vznikající krize

1. Technickou a finanční pomoc Společenství k dosažení zvláštních cílů stanovených v čl. 1 odst. 2 písm. a) lze poskytnout v reakci na naléhavou situaci, krizi nebo vznikající krizi, dále na situaci, která představuje ohrožení demokracie, veřejného pořádku, ochrany lidských práv a základních svobod nebo ochrany a bezpečnosti osob, nebo na situaci, u které hrozí, že by mohla vyústit v ozbrojený konflikt nebo by mohla vážně destabilizovat dotyčnou třetí zemi nebo země. Tato opatření mohou rovněž směřovat k řešení situací, kdy se Společenství odvolalo na základní ustanovení mezinárodních dohod, aby částečně či úplně pozastavilo spolupráci se třetími zeměmi.

a)	podporu uskutečňovanou poskytováním technické a logistické pomoci, která se zaměřuje na úsilí mezinárodních a regionálních organizací a státních a nestátních subjektů prosazovat budování důvěry, vyjednávání, dialog a smír;
b)	podporu zřízení a fungování prozatímních správ ustavených v souladu s mezinárodním právem;
c)	podporu rozvoje demokratických státních institucí fungujících na principu plurality, včetně opatření na podporu úlohy žen v takových institucích, podporu účinné občanské správy a související právní úpravy na celostátní a místní úrovni, podporu nezávislého soudnictví, řádné správy věcí veřejných a veřejného pořádku, včetně nevojenské technické spolupráce k posílení celkové civilní kontroly, podporu dohledu nad bezpečnostním systémem a opatření k posílení kapacity donucovacích orgánů a orgánů soudnictví zapojených do boje proti nezákonnému obchodování s lidmi, drogami, zbraněmi a výbušninami;
d)	podporu mezinárodních trestních tribunálů a mimořádných vnitrostátních tribunálů, komisí pro pravdu a usmíření, mechanismů pro právní urovnání případů týkajících se lidských práv a mechanismů uplatňování majetkových práv a rozhodování o nich zavedených v souladu s mezinárodně uznávanými lidskými právy a zásadami právního státu;
e)	podporu opatření nezbytných k zahájení obnovy a rekonstrukce základní infrastruktury, bydlení, veřejných budov a hospodářského majetku, jakož i základní výrobní kapacity, a rovněž obnovení hospodářské činnosti, vytváření pracovních míst a nastolení minimálních podmínek nutných pro udržitelný sociální rozvoj;
f)	podporu civilních opatření týkajících se demobilizace a opětovného začlenění bývalých bojovníků do civilní společnosti a v případě potřeby jejich návratu do vlasti a rovněž opatření týkajících se problematiky dětských vojáků a vojákyní;
g)	podporu opatření na zmírnění sociálních následků restrukturalizace ozbrojených sil;
h)	podporu opatření uskutečňovaných v rámci politik spolupráce Společenství a jejich cílů k řešení socioekonomických následků způsobených civilnímu obyvatelstvu protipěchotními minami, nevybuchlým zbrojním arzenálem nebo výbušninami z války; činnosti financované na základě tohoto nařízení zahrnují informování o nebezpečí, pomoc obětem, odhalování min a odminování a s tím spojenou likvidaci zásob;
i)	podporu opatření uskutečňovaných v rámci politik spolupráce Společenství a jejich cílů k řešení následků způsobených civilnímu obyvatelstvu nedovoleným používáním střelných zbraní a jejich dostupností; tato pomoc se omezuje na průzkum, pomoc obětem, zvyšování veřejné informovanosti a rozvoj právní a správní odbornosti a dobré praxe. Pomoc je poskytována pouze v míře nezbytné k obnovení podmínek pro společenský a hospodářský rozvoj příslušného obyvatelstva v krizové situaci nebo nově vznikající krizi uvedené v odstavci 1. Nezahrnuje podporu opatření na boj proti šíření zbraní;
j)	podporu opatření, která zajistí, že budou dostatečně uspokojeny zvláštní potřeby žen a dětí v krizových situacích a konfliktech, včetně situací, kdy jsou ženy vystaveny násilnostem vzhledem ke svému pohlaví;
k)	podporu rehabilitace obětí ozbrojených konfliktů a jejich opětovného začlenění do společnosti, včetně opatření, která řeší zvláštní potřeby žen a dětí;
l)	podporu opatření, jejichž cílem je prosazovat a hájit úctu k lidským právům a základním svobodám, demokracii a právnímu státu a k příslušným mezinárodním nástrojům;
m)	podporu socioekonomických opatření, která prosazují spravedlivý přístup k přírodním zdrojům v krizové situaci nebo nově vznikající krizi a průhlednou správu těchto zdrojů;
n)	podporu socioekonomických opatření, která řeší dopad náhlých přesunů obyvatelstva, včetně opatření, která řeší potřeby hostitelských zemí v krizové situaci nebo nově vznikající krizi;
o)	podporu opatření, která podporují rozvoj a organizovanost občanské společnosti a její účast na politickém procesu, včetně opatření, která mají podpořit úlohu ženy v těchto procesech a nezávislé, pluralitní a profesionální sdělovací prostředky;
p)	podporu opatření v reakci na přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy a na ohrožení veřejného zdraví, která buď zastoupí, nebo doplní humanitární pomoc Společenství.

—	která patří do obecné oblasti působnosti a zvláštních cílů stanovených v čl. 1 odst. 2 písm. a),
—	která jsou časově omezena na období stanovené v čl. 6 odst. 2 a
—	na která by se obvykle vztahovaly ostatní nástroje Společenství pro poskytování vnější pomoci, ale na která by v souladu s článkem 2 mělo být uplatněno toto nařízení kvůli potřebě rychlé reakce na krizovou situaci nebo nově vznikající krizi.

Článek 4

Pomoc v kontextu stabilních podmínek spolupráce

Ohrožení veřejného pořádku, ochrany a bezpečnosti osob, strategické infrastruktury a veřejného zdraví.

Pomoc zahrnuje:

posílení kapacit donucovacích orgánů a soudních a civilních orgánů, které zasahují v boji proti terorismu i organizované trestné činnosti, včetně nezákonného obchodování s lidmi, drogami, střelnými zbraněmi a výbušninami, a provádějí účinnou kontrolu nezákonného obchodu a tranzitu.

Prioritou je regionální přeshraniční spolupráce se zapojením třetích zemí, které projevily jednoznačnou politickou vůli tyto problémy řešit. Opatření v této oblasti musí zejména klást důraz na řádnou správu věcí veřejných a musí být v souladu s mezinárodním právem, zejména s právem v oblasti lidských práv a s mezinárodním humanitárním právem.

Pokud jde o pomoc orgánům zasahujícím v boji proti terorismu, je prioritou podpora opatření týkajících se vypracovávání a posilování právních předpisů směřujících proti terorismu, provádění a uplatňování právních předpisů ve finanční oblasti, celní oblasti a v oblasti přistěhovalectví a vypracovávání mezinárodních donucovacích postupů.

Pokud jde o pomoc v souvislosti s problémem drog, je třeba věnovat náležitou pozornost mezinárodní spolupráci s cílem šířit osvědčené postupy vedoucí ke snižování poptávky, výroby a napáchaných škod;

podporu pro opatření v případě hrozeb pro mezinárodní dopravu, energetické operace a strategickou infrastrukturu, včetně osobní a nákladní dopravy a distribuce energie.

Opatření přijatá v této oblasti musí klást důraz zejména na regionální přeshraniční spolupráci a uplatňování mezinárodních standardů v oblastech informování o rizicích, analýzy zranitelnosti, připravenosti na mimořádné situace, varování a zvládání důsledků;

příspěvek k zajištění přiměřené reakce na náhlá závažná ohrožení veřejného zdraví, jako jsou epidemie s potenciálním nadnárodním dopadem.

Zvláštní důraz je třeba klást na plánování pro případ mimořádných situací, správu vakcín a zásob léčivých přípravků, mezinárodní spolupráci, systémy včasného upozornění a varování.

Snižování rizika a připravenost v souvislosti s chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými materiály nebo látkami.

Pomoc zahrnuje:

a)	podporu civilních výzkumných činností jako alternativy k obrannému výzkumu a podporu pro rekvalifikaci a náhradní zaměstnávání vědců a inženýrů dříve zaměstnaných v oborech souvisejících se zbraněmi;

b)	podporu opatření k posílení zabezpečovacích technik pro civilní objekty, v nichž jsou uloženy nebezpečné chemické, biologické, radiologické nebo jaderné materiály nebo látky nebo v nichž se tyto materiály nebo látky využívají v rámci civilních výzkumných programů;

podporu v rámci politik spolupráce Společenství a jejich cílů pro vytváření civilní infrastruktury a příslušných civilních studií nutných k demontáži, dekontaminaci nebo přebudování zařízení a prostor sloužících k výrobě nebo skladování zbraní a lokalit, u nichž je vyhlášeno, že již nejsou součástí obranného programu;

posílení kapacity příslušných civilních orgánů účastnících se vytváření a prosazování účinné kontroly nedovoleného obchodu s chemickými, biologickými, radiologické a jadernými materiály nebo látkami (včetně zařízení pro jejich výrobu nebo převoz), mimo jiné například pomocí instalace moderních logistických, vyhodnocovacích a kontrolních zařízení;

e)	vytváření právního rámce a institucionálních kapacit pro zavedení a prosazování účinných kontrol vývozu zboží dvojího užití, včetně opatření regionální spolupráce;

f)	vypracování účinných civilních opatření v oblasti připravenosti na katastrofy, plánování pro případ mimořádných situací, reakce na krizi a kapacit pro sanační opatření v souvislosti s možnými ekologickými haváriemi v této oblasti.

Pokud jde o opatření uvedená v písmenech b) a d), je třeba klást zvláštní důraz na pomoc těm regionům nebo zemím, kde jsou stále zásoby materiálů nebo látek uvedených v písmenech b) a d) a kde je riziko šíření takových materiálů nebo látek.

Budování kapacit pro situaci před krizí a po krizi.

Podpora pro dlouhodobá opatření s cílem budovat a posilovat kapacitu mezinárodních, regionálních a subregionálních organizací a státních a nestátních subjektů v souvislosti s jejich snahami o:

a)	podporu včasného varování, vytváření důvěry, zprostředkovávání a urovnávání sporů a řešení vznikajícího napětí mezi společenstvími;

b)	zlepšení obnovy po skončení vojenského konfliktu nebo po přírodní katastrofě.

Opatření podle tohoto bodu zahrnují předávání know-how, výměnu informací, posuzování, zkoumání a analýzu rizika nebo ohrožení, systémy včasného varování a školení. Opatření mohou také v případě potřeby zahrnovat finanční a technickou pomoc při uplatňování těch doporučení Komise OSN pro budování míru, na která se vztahují cíle politiky spolupráce Společenství.

HLAVA II

PROVÁDĚNÍ

Článek 5

Obecný rámec pro provádění

a)	mimořádná opatření pomoci a programy prozatímní reakce;

b)	strategické dokumenty pro více zemí, tematické strategické dokumenty a víceleté orientační programy;

c)	roční akční programy;

d)	zvláštní opatření.

Článek 6

Mimořádná opatření pomoci a programy prozatímní reakce

1. Pomoc Společenství podle článku 3 se provádí jako mimořádná opatření pomoci nebo programy prozatímní reakce.

2. Komise může přijmout mimořádná opatření pomoci v krizové situaci uvedené v čl. 3 odst. 1 a také ve výjimečných a nepředpokládaných situacích uvedených v čl. 3 odst. 3, u kterých efektivita těchto opatření závisí na jejich rychlém a pružném provedení. Tato opatření mohou trvat až osmnáct měsíců. Délka jednotlivých opatření může být prodloužena o dalších šest měsíců v případě objektivních a nepředvídaných překážek bránících jejich provedení, jestliže se tím nezvýší finanční částka určená pro opatření.

3. Pokud náklady na mimořádné opatření pomoci převyšují částku 20 000 000 EUR, přijímají se tato opatření postupem podle čl. 22 odst. 2.

4. Komise může přijmout programy prozatímní reakce s cílem vytvořit nebo obnovit základní podmínky nezbytné k účinnému provádění politik vnější spolupráce Společenství. Programy prozatímní reakce vycházejí z mimořádných opatření pomoci. Tyto programy se přijímají postupem podle čl. 22 odst. 2.

5. Komise Radu pravidelně informuje o svých plánech týkajících se pomoci Společenství podle článku 3. Před přijetím nebo prodloužením mimořádných opatření pomoci, jež vyžadují náklady až do výše 20 000 000 EUR, informuje Komise Radu o jejich povaze, cílech a předpokládaných finančních částkách. V zájmu soudržnosti vnější činnosti Evropské unie Komise zohlední politický přístup přijatý Radou jak při plánování, tak při následném provádění těchto opatření. Komise rovněž informuje Radu dříve, než přistoupí k zásadním změnám mimořádných opatření pomoci, která již byla přijata.

6. Komise podá co nejdříve po přijetí mimořádných opatření pomoci, a v každém případě do sedmi měsíců, zprávu Evropskému parlamentu a Radě, ve které souhrnně informuje o stávající a plánované reakci Společenství, včetně budoucích příspěvků z jiných finančních nástrojů Společenství, o statusu stávajících strategických dokumentů pro danou zemi nebo více zemí a o úloze Společenství v širší mezinárodní a mnohostranné reakci. Tato zpráva také uvede, zda má Komise v úmyslu pokračovat v mimořádných opatřeních pomoci, a pokud ano, po jak dlouhou dobu.

Článek 7

Strategické dokumenty pro více zemí, tematické strategické dokumenty a víceleté orientační programy

1. Strategické dokumenty pro více zemí a tematické strategické dokumenty představují obecný základ pro provádění pomoci podle článku 4.

2. Strategické dokumenty pro více zemí a tematické strategické dokumenty stanoví strategii Společenství pro dotčené země nebo témata s přihlédnutím k potřebám dotyčných zemí, prioritám Společenství, mezinárodní situaci a činnostem hlavních partnerů.

3. Strategické dokumenty pro více zemí a tematické strategické dokumenty a jakýkoli přezkum nebo rozšíření těchto dokumentů se přijímají postupem podle čl. 22 odst. 2. Pokrývají počáteční období trvající nejvýše po dobu použitelnosti tohoto nařízení a jsou přezkoumávány v polovině období.

4. Strategické dokumenty musí být v souladu se strategickými dokumenty jednotlivých zemí, strategickými dokumenty pro více zemí nebo tematickými strategickými dokumenty přijatými na základě jiných nástrojů Společenství pro vnější pomoc a je třeba se vyhnout jejich zdvojování. Strategické dokumenty jsou založeny podle potřeby na dialogu s partnerskou zemí, zeměmi nebo dotčeným regionem zahrnujícím občanskou společnost a mají podporovat rozvojové strategie států a zajišťovat účast a zapojení partnerské země, zemí nebo regionu. Kromě toho se konají společné konzultace mezi Komisí, členskými státy a případně dalšími dárci, aby se činnosti spolupráce Společenství, členských států a dalších dárců vzájemně doplňovaly. Ve vhodných případech mohou být zapojeny i další zúčastněné subjekty.

5. Ke každému strategickému dokumentu pro více zemí je případně připojen víceletý orientační program, který shrnuje prioritní oblasti vybrané pro financování Společenstvím, zvláštní cíle, očekávané výsledky, harmonogram pomoci Společenství a orientační výši finančního příspěvku na všechny oblasti priorit dohromady a na každou zvlášť. Finanční příspěvky se mohou v případě nutnosti uvést v podobě rozpětí.

6. Víceleté orientační programy stanoví finanční příděly na každý program podle průhledných kritérií založených na potřebách a výkonnosti dotyčných partnerských zemí nebo regionů s přihlédnutím ke zvláštním obtížím, jimž čelí země nebo regiony procházející krizí či konfliktem.

7. Víceleté orientační programy a jakékoli jejich revize či rozšíření se přijímají postupem podle čl. 22 odst. 2. Ve vhodných případech se tvoří po konzultaci s dotyčnými partnerskými zeměmi nebo regiony.

8. Finanční částky víceletých orientačních programů mohou být zvýšeny nebo sníženy postupem uvedeným v odstavci 7 na základě přezkoumání s ohledem na změny situace země, výkonnosti a potřeb.

Článek 8

Roční akční programy

1. Roční akční programy stanoví opatření, která je třeba přijmout na základě strategických dokumentů pro více zemí, víceletých orientačních programů a tematických strategických dokumentů uvedených v článku 7.

2. Roční akční programy blíže určují sledované cíle, oblasti pomoci, očekávané výsledky, řídicí postupy a celkovou plánovanou částku financování. Obsahují obecný popis operací, které mají být financovány, informaci o částkách přidělených na každou operaci a orientační harmonogram provádění. Pokud je to důležité, měly by zahrnovat zkušenosti získané z předchozí pomoci. Cíle musí být měřitelné.

3. Roční akční programy a jakékoli jejich revize nebo rozšíření se přijímají postupem podle čl. 22 odst. 2.

Článek 9

Zvláštní opatření

1. Aniž jsou dotčeny články 7 a 8, může Komise v případě nenadálé potřeby či okolností přijmout zvláštní opatření nestanovená ve strategických dokumentech pro více zemí, víceletých orientačních programech a tematických strategických dokumentech uvedených v článku 7 nebo ročních akčních programech uvedených v článku 8.

2. Zvláštní opatření blíže určují sledované cíle, oblasti činnosti, očekávané výsledky, použité řídicí postupy a celkovou plánovanou částku financování. Obsahují popis operací, které mají být financovány, údaje o částkách přidělených pro každou operaci a orientační harmonogram provádění.

3. Zvláštní opatření, jež vyžadují náklady přesahující 5 000 000 EUR, se přijímají postupem podle čl. 22 odst. 2.

4. Komise informuje výbor zřízený podle čl. 22 odst. 1 o zvláštních opatřeních, jež vyžadují náklady až do výše 5 000 000 EUR, do jednoho měsíce po jejich přijetí.

HLAVA III

PŘÍJEMCI A FORMY FINANCOVÁNÍ

Článek 10

Způsobilost

partnerské země a regiony a jejich instituce;

decentralizované subjekty v partnerských zemích, například regiony, kraje, okresy a obce;

společné subjekty zřízené partnerskými zeměmi a regiony a Společenstvím;

mezinárodní organizace včetně regionálních organizací, útvarů, služeb a misí OSN, mezinárodních finančních institucí a rozvojových bank a institucí mezinárodního práva, pokud přispívají k naplňování cílů tohoto nařízení;

evropské agentury;

tyto subjekty členských států, partnerských zemí a regionů a jakýchkoliv jiných třetích zemí, pokud přispívají k dosahování cílů tohoto nařízení:

i)	veřejné a polostátní subjekty, místní úřady nebo správní orgány a jejich sdružení,

ii)	společnosti, firmy a jiné soukromé organizace a podniky,

iii)	finanční instituce, které poskytují, podporují a financují soukromé investice v partnerských zemích a regionech,

iv)	nestátní subjekty uvedené v odstavci 2,

v)	fyzické osoby.

2. Nestátní subjekty způsobilé k získání finanční podpory podle tohoto nařízení zahrnují: nevládní organizace, organizace zastupující domorodé obyvatelstvo, místní občanská sdružení a sdružení obchodníků, družstva, odbory, organizace zastupující hospodářské a sociální zájmy, místní organizace (včetně sítí) podílející se na decentralizované regionální spolupráci a integraci, organizace spotřebitelů, ženské a mládežnické organizace, vzdělávací, kulturní, výzkumné a vědecké organizace, univerzity, církve a náboženská sdružení a společenství, sdělovací prostředky a jakákoli nevládní sdružení a veřejné a soukromé nadace, které mohou přispívat k rozvoji vnějšího rozměru vnitřních politik.

3. Pokud je to nutné k dosažení cílů tohoto nařízení, mohou finanční podporu získat další subjekty neuvedené v odstavcích 1 a 2.

Článek 11

Druhy opatření

projekty a programy;

podpora rozpočtu určitého odvětví nebo podpora souhrnného rozpočtu, pokud je řízení veřejných výdajů v partnerské zemi dostatečně průhledné, spolehlivé a efektivní a pokud partnerská země přijala řádné odvětvové a makroekonomické politiky schválené hlavními dárci včetně, pokud je to vhodné, mezinárodních finančních institucí. Podpora rozpočtu může mít obecně podobu jednoho z několika možných nástrojů. Poskytuje se za přesným účelem a se souvisejícími srovnávacími kritérii. Vyplácení rozpočtové podpory je podmíněno uspokojivým pokrokem směrem k dosažení cílů z hlediska účinků a výsledků;

ve výjimečných případech odvětvové a obecné programy na podporu dovozu, které mohou mít podobu:

i)	odvětvových programů pro dovoz v naturáliích,

ii)	odvětvových programů pro dovoz poskytující cizí měnu k financování dovozu pro dané odvětví,

iii)	obecných programů pro dovoz poskytující cizí měnu k financování obecného dovozu širokého sortimentu výrobků;

finanční prostředky zpřístupněné v souladu s článkem 20 dalším finančním zprostředkovatelům s cílem poskytovat půjčky (například na podporu investic a rozvoje soukromého sektoru), rizikový kapitál (ve formě podřízených nebo podmíněných půjček) nebo jiné dočasné menšinové účasti na základním kapitálu podniku v takovém rozsahu, aby finanční riziko Společenství bylo omezeno na tyto finanční prostředky;

granty na financování opatření;

granty na financování provozních nákladů;

financování programů partnerství mezi veřejnými institucemi, vnitrostátními veřejnými či soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby členského státu a takovými institucemi a subjekty partnerské země nebo regionu;

příspěvky do mezinárodních fondů, zejména spravovaných mezinárodními nebo regionálními organizacemi;

příspěvky do vnitrostátních fondů zřízených partnerskými zeměmi a regiony za účelem získání společného financování od více dárců nebo příspěvky do fondů zřízených jedním nebo více dárci za účelem společného provádění operací;

lidské a materiální zdroje nezbytné pro účinnou správu projektů a programů partnerskými zeměmi a regiony a pro účinný dohled nad nimi.

2. Financování Společenstvím v zásadě nesmí být použito na úhradu daní, cel nebo poplatků v zemích, které jsou příjemci pomoci.

3. Činnosti, které spadají do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1257/96 a které mohou získat financování podle uvedeného nařízení, nesmějí být financovány podle tohoto nařízení.

Článek 12

Podpůrná opatření

1. Financování Společenstvím může krýt také výdaje na činnosti spojené s přípravou, dozorem, sledováním, auditem a hodnocením, které jsou přímo nezbytné pro provádění tohoto nařízení a pro dosažení jeho cílů. Financování Společenstvím kryje také výdaje na administrativní podpůrný personál zaměstnaný v delegacích Komise k řízení projektů financovaných podle tohoto nařízení.

2. Podpora může být financována mimo rámec víceletých orientačních programů. Komise přijme tato podpůrná opatření podle článku 9.

Článek 13

Spolufinancování

a)	členské státy, a zejména jejich veřejné a polostátní instituce;
b)	jiné dárcovské země, a zejména jejich veřejné a polostátní instituce;
c)	mezinárodní a regionální organizace, a zejména mezinárodní a regionální finanční instituce;
d)	společnosti, firmy, jiné soukromé organizace a podniky a jiné nestátní subjekty uvedené v čl. 10 odst. 2;
e)	partnerské země nebo regiony, které jsou příjemci finanční pomoci, a další subjekty způsobilé pro financování podle článku 10.

2. V případě souběžného spolufinancování je projekt nebo program rozdělen do více zřetelně odlišitelných dílčích projektů, z nichž každý financuje jiný partner, který poskytuje spolufinancování takovým způsobem, že konečné použití finančních prostředků lze vždy identifikovat. V případě sdíleného spolufinancování sdílejí partneři, kteří zajišťují spolufinancování, celkové náklady na projekt nebo program a zdroje se slučují takovým způsobem, že není možné identifikovat zdroj finančních prostředků pro konkrétní činnost provedenou jako součást projektu nebo programu.

3. V případě sdíleného spolufinancování může Komise přijmout a spravovat finanční prostředky jménem subjektů uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c) za účelem provádění společných opatření. Komise v tom případě provádí společná opatření na ústřední úrovni, a to buď přímo, nebo nepřímo tak, že daný úkol svěří agenturám nebo subjektům zřízeným Společenstvím. S takovými finančními prostředky se zachází jako s účelově vázaným příjmem v souladu s článkem 18 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (5).

Článek 14

Řídicí postupy

1. Opatření financovaná podle tohoto nařízení se řídí, sledují a hodnotí v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 1605/2002 a rovněž jsou o nich podle tohoto nařízení vypracovávány zprávy.

2. Komise může svěřit úkoly veřejné moci, a zejména úkoly plnění rozpočtu, subjektům uvedeným v čl. 54 odst. 2 písm. c) nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002, pokud mají uznávané mezinárodní postavení, dodržují mezinárodně uznávané systémy řízení a kontroly a jsou pod dohledem orgánu veřejné moci.

3. V případě decentralizovaného řízení se může Komise rozhodnout použít postupy pro zadávání zakázek nebo poskytování grantů přijímající partnerské země nebo regionu.

Článek 15

Rozpočtové závazky

1. Rozpočtové závazky se přijímají na základě rozhodnutí přijatých Komisí podle článků 6, 8, 9 a 12.

—	finanční dohody,
—	grantové dohody,
—	zakázky,
—	pracovní smlouvy.

Článek 16

Ochrana finančních zájmů Společenství

1. Veškeré dohody vyplývající z tohoto nařízení obsahují ustanovení zajišťující ochranu finančních zájmů Společenství, zejména s ohledem na podvody, korupci a jakékoli další nesrovnalosti, podle nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (6), nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (7) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (8).

2. Dohody uvedené v odstavci 1 poskytují Komisi výslovně právo auditu, a to na základě dokladů i na místě, všech dodavatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky Společenství. Dohody také výslovně opravňují Komisi k provádění kontrol a inspekcí na místě podle nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96.

3. Veškeré smlouvy uzavřené v souvislosti s prováděním pomoci zajistí během plnění smluv i po něm práva Komise a Účetního dvora stanovená v odstavci 2.

Článek 17

Účast a pravidla původu

1. Účast na zadávání zakázek nebo poskytování grantů financovaných podle tohoto nařízení je otevřena všem fyzickým nebo právnickým osobám z členských států.

—	kterékoliv země, která je příjemcem v rámci nástroje předvstupní pomoci (9),
—	kteréhokoliv členského státu Evropského hospodářského prostoru mimo EU a
—	kterékoliv třetí země nebo území, pokud byl sjednán přístup k vnější pomoci na základě vzájemnosti.

3. V případě, že jsou opatření prováděna v kterékoliv třetí zemi, která je podle kritérií stanovených OECD považována za nejméně rozvinutou zemi, je účast na zadávání zakázek nebo poskytování grantů umožněna na celosvětovém základě.

4. V případě mimořádných opatření pomoci a programů prozatímní reakce podle článku 6 je účast na zadávání zakázek nebo poskytování grantů umožněna na celosvětovém základě.

5. V případě opatření přijatých k dosažení cílů stanovených v článku 4 je účast na zadávání zakázek nebo poskytování grantů otevřena všem fyzickým a právnickým osobám rozvojové nebo transformující se země podle definic OECD a jakékoliv další fyzické a právnické osoby země způsobilé podle dané strategie a rozšiřují se na ně i pravidla původu.

6. Účast na zadávání zakázek nebo poskytování grantů financovaných v rámci tohoto nařízení je otevřena mezinárodním organizacím.

7. Odborníci navržení v rámci postupů pro zadávání zakázek nemusí splňovat pravidla pro státní příslušnost stanovená v tomto článku.

8. Všechny dodávky a materiály zakoupené na základě zakázky financované podle tohoto nařízení musí pocházet ze Společenství nebo ze země způsobilé podle odstavců 2 až 5.

9. V jednotlivých případech může být povolena účast fyzických a právnických osob ze třetích zemí či území, které mají tradiční hospodářské, obchodní nebo zeměpisné vazby s partnerskou zemí. Komise může dále v řádně odůvodněných případech povolit účast fyzických a právnických osob z jiných zemí nebo nákup dodávek a materiálů jiného původu.

Článek 18

Předběžné financování

Úrok vzniklý na základě předběžných plateb příjemcům se odečte od konečné platby.

Článek 19

Granty

V souladu s článkem 114 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 mohou granty získat i fyzické osoby.

Článek 20

Finanční prostředky poskytnuté Evropské investiční bance nebo jiným finančním zprostředkovatelům

Finanční prostředky uvedené v čl. 11 odst. 1 písm. d) spravují finanční zprostředkovatelé, Evropská investiční banka (EIB) nebo jakákoliv jiná banka nebo organizace, která je schopna je spravovat. Komise přijímá pro každý jednotlivý případ zvlášť prováděcí pravidla k tomuto článku, která upravují sdílení rizik, odměny pro zprostředkovatele pověřeného prováděním, použití a inkasování úroků z fondu a finanční uzavření operace.

Článek 21

Hodnocení

Komise pravidelně vyhodnocuje výsledky a účinnost politik a programů a efektivnost programování, aby se přesvědčila, zda jsou plněny, a aby mohla sestavit doporučení pro zlepšení dalších operací. Komise zasílá významné hodnotící zprávy k projednání výboru zřízenému čl. 22 odst. 1. Tyto výsledky se použijí jako zpětná vazba pro sestavování programu a přidělování prostředků.

HLAVA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 22

Výbor

1. Komisi je nápomocen výbor.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 zmíněného rozhodnutí je 30 dní.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

4. Jednání výboru týkající se otázek souvisejících s Evropskou investiční bankou se účastní její pozorovatel.

Článek 23

Zpráva

Komise posoudí pokrok dosažený při provádění opatření přijatých podle tohoto nařízení a předloží Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o provádění pomoci. Tato zpráva se předkládá rovněž Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Obsahuje informace vztahující se k předešlému roku týkající se financovaných opatření, výsledků sledování a hodnocení a plnění rozpočtových závazků a plateb podle jednotlivých zemí, regionů a odvětví spolupráce.

Článek 24

Finanční krytí

Finanční krytí pro provádění tohoto nařízení na období 2007–2013 se stanoví na 2 062 000 000 EUR. Roční položky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního rámce.

V období 2007–2013:

a)	nejvýše 7 procentních bodů finančního krytí se přidělí na opatření podle čl. 4 bodu 1;

b)	nejvýše 15 procentních bodů finančního krytí se přidělí na opatření podle čl. 4 bodu 2;

c)	nejvýše 5 procentních bodů finančního krytí se přidělí na opatření podle čl. 4 bodu 3.

Článek 25

Přezkum

Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2010 zprávu hodnotící provádění tohoto nařízení v prvních třech letech a v případě potřeby i návrh jeho úprav.

Článek 26

Zrušovací ustanovení

—	nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2130/2001 ze dne 29. října 2001 o akcích na pomoc vykořeněným skupinám obyvatel v rozvojových zemích Asie a Latinské Ameriky (10),

—	nařízení Rady (ES) č. 1725/2001 ze dne 23. července 2001 o boji proti protipěchotním minám ve třetích zemích jiných než rozvojových zemích (11),

—	nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1724/2001 ze dne 23. července 2001 o boji proti protipěchotním minám v rozvojových zemích (12),

—	nařízení Rady (ES) č. 381/2001 ze dne 26. února 2001 o vytvoření mechanismu rychlé reakce (13),

—	nařízení Rady (ES) č. 1080/2000 ze dne 22. května 2000 o podpoře Prozatímní mise Organizace spojených národů v Kosovu (UNMIK) a Úřadu vysokého zástupce v Bosně a Hercegovině (OHR) (14), s výjimkou článku 1a uvedeného nařízení,

—	nařízení Rady (ES) č. 2046/97 ze dne 13. října 1997 o spolupráci mezi severem a jihem v boji proti drogám a drogové závislosti (15),

—	nařízení Rady (ES) č. 2258/96 ze dne 22. listopadu 1996 o akcích obnovy a rekonstrukce v rozvojových zemích (16).

2. Zrušená nařízení se i nadále použijí na právní úkony a závazky, kterými se plní rozpočty let před rokem 2007.

Článek 27

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2007 do dne 31. prosince 2013.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku 15. listopadu 2006.

Za Evropský parlament

předseda

J. BORRELL FONTELLES

Za Radu

předsedkyně

P. LEHTOMÄKI

(1) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 6. července 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 7. listopadu 2006.

(2) Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(3) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

(4) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím Rady 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

(5) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(6) Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

(7) Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

(8) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

(9) Nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 ze dne 17. července 2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP) (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 82).

(10) Úř. věst. L 287, 31.10.2001, s. 3.

(11) Úř. věst. L 234, 1.9.2001, s. 6.

(12) Úř. věst. L 234, 1.9.2001, s. 1.

(13) Úř. věst. L 57, 27.2.2001, s. 5.

(14) Úř. věst. L 122, 24.5.2000, s. 27.

(15) Úř. věst. L 287, 21.10.1997, s. 1.

(16) Úř. věst. L 306, 28.11.1996, s. 1.

24.11.2006

Úřední věstník Evropské unie

L 327/12

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 1718/2006/ES

ze dne 15. listopadu 2006

o provádění programu podpory evropského audiovizuálního odvětví (MEDIA 2007)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 150 odst. 4 a čl. 157 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropské audiovizuální odvětví musí hrát prvořadou roli při vytváření evropského občanství, neboť představuje jeden z hlavních prostředků přiblížení společných a sdílených základních, společenských a kulturních hodnot Unie Evropanům, zvláště pak mladým lidem. Podpora Společenství má za cíl pomoci audiovizuálnímu odvětví podporovat dialog mezi kulturami, zvyšovat vzájemné povědomí mezi evropskými kulturami a rozvíjet jeho politický, kulturní, společenský a hospodářský potenciál, který tvoří skutečnou přidanou hodnotu při naplňování úkolu, aby se evropské občanství stalo skutečností. Tato podpora má za cíl posílení jeho konkurenceschopnosti a zejména zvýšení podílu zahraničních evropských děl na trhu v Evropě.

(2)	Je rovněž nezbytné podporovat aktivní občanství a znásobit úsilí s cílem zajistit dodržování zásady lidské důstojnosti, podporovat rovnost mezi muži a ženami a bojovat proti všem formám diskriminace a vyloučení, včetně rasismu a xenofobie.

(3)	Všechna opatření přijatá podle tohoto programu by měla být slučitelná s Listinou základních práv Evropské unie, a zejména s jejím článkem 11 o svobodě projevu a pluralitě sdělovacích prostředků.

(4)	Článek 22 uvedené listiny uvádí, že Unie respektuje kulturní a jazykovou rozmanitost. Proto je nezbytné věnovat pozornost zvláštním potřebám menších členských států a potřebám zemí s více než jednou jazykovou oblastí.

(5)	Podpora Společenství audiovizuálnímu odvětví se opírá o článek 151 Smlouvy.

(6)

Podpora Společenství audiovizuálnímu odvětví je rovněž v souladu s novým strategickým cílem, definovaným pro Unii Evropskou radou na zasedání v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000, kterým je posílení odborné přípravy, zaměstnanosti, hospodářské reformy a sociální soudržnosti v rámci ekonomiky založené na znalostech. Ve svých závěrech Evropská rada konstatovala, že „odvětví tvorby obsahu vytváří přidanou hodnotu prostřednictvím využívání a šíření evropské kulturní rozmanitosti“. Tento přístup byl potvrzen v závěrech zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 20. a 21. března 2003.

(7)	Podpora Společenství audiovizuálnímu odvětví je založena na značných zkušenostech získaných v průběhu programů MEDIA I, MEDIA II, MEDIA Plus a Vzdělávání MEDIA (4), které od roku 1991 pomáhají rozvoji evropského audiovizuálního průmyslu, jak se jasně ukázalo při hodnocení těchto programů.

(8)

Ze získaných výsledků vyplývá, že činnost Společenství se musí zejména soustředit:

—	v fázi předcházející audiovizuální výrobě na rozvoj evropských audiovizuálních děl a na získávání a zlepšování dovedností v audiovizuální oblasti, přičemž toto zlepšování dovedností musí být považováno za nedílnou součást procesu přípravy výroby audiovizuálních děl,

—	ve fázi následující po audiovizuální výrobě na distribuci, uvádění v kinech a propagaci evropských audiovizuálních děl,

—	na digitalizaci, která rozhodujícím způsobem přispívá k posílení audiovizuálního odvětví, a na to, aby byla hlavním bodem programu MEDIA 2007. Podpora digitálních služeb a evropských katalogů je jednou z priorit programu, aby byla překonána roztříštěnost evropského audiovizuálního trhu.

(9)	Program Media by měl povzbudit autory (scénáristy a režiséry) v tvůrčím procesu a vést je k tomu, aby rozvíjeli a používali nové tvůrčí techniky, které posílí inovační schopnosti evropského audiovizuálního odvětví.

(10)	Existuje více platforem digitalizace v projekcích filmů, v závislosti na různých použitích, uživatelích a potřebách. Pilotní projekty programu MEDIA jsou zkušební základnou pro další vývoj audiovizuálního odvětví.

(11)

Přípravná akce „Růst a audiovizuální oblast: Audiovizuální oblast i2i“, doplňující programy MEDIA Plus a Vzdělávání MEDIA, představovala další etapu v provádění politiky podpory Společenství audiovizuálnímu odvětví. Měla zejména za cíl vyřešit problémy související s přístupem malých a středních podniků audiovizuálního odvětví k financování. Hodnocení akce „Růst a audiovizuální oblast: Audiovizuální oblast i2i“ potvrdilo, že akce odpovídala potřebám odvětví a že je třeba pokračovat v činnosti Společenství v tomto směru, ale že by měla být více zaměřená na zvláštní potřeby odvětví.

(12)

Pro evropské audiovizuální odvětví je charakteristický značný potenciál růstu, inovace a dynamiky, dále roztříštěnost trhu vyplývající z kulturní a jazykové rozmanitosti a s tím související značný počet středních, malých a velmi malých podniků s trvalým nedostatkem kapitálu. Pro účely provádění podpory Společenství je třeba vzít v úvahu zvláštní povahu audiovizuálního odvětví a je třeba zajistit, aby byly správní a finanční postupy týkající se částky podpory v co nejvyšší možné míře zjednodušeny a přizpůsobeny sledovaným cílům a praxi a požadavkům audiovizuálního odvětví.

(13)	Jednou z hlavních překážek hospodářské soutěže v celé EU je téměř úplný nedostatek společností specializujících se na poskytování úvěrového financování v audiovizuálním odvětví.

(14)

Komise a členské státy by měly přezkoumat svou podporu audiovizuálnímu odvětví, zejména výsledky přípravné akce „Růst a audiovizuální oblast: Audiovizuální oblast i2i“, aby stanovily, do jaké míry může budoucí podpora zjednodušit rozvoj zvláštních nabídek malým a středním podnikům na uvěrové financování.

(15)	Systémy úvěrového financování, které byly v členských státech vyvinuty za účelem podpory vnitrostátních audiovizuálních projektů a mobilizace soukromého kapitálu, by měly být prozkoumány za účelem zjištění, zda by tento kapitál mohl být zpřístupněn pro zahraniční evropské projekty.

(16)

Větší transparentnost a lepší šíření informací o evropském audiovizuálním trhu mohou zvýšit konkurenceschopnost subjektů v odvětví, a zejména malých a středních podniků. To by mohlo povzbudit důvěru soukromých investorů na základě lepšího pochopení potenciálu průmyslu. Usnadňuje to také hodnocení a sledování akce Společenství. Účast Evropské unie v Evropské audiovizuální observatoři by jí měla pomoci k dosažení těchto cílů.

(17)

Ve Společenství s 25 členskými státy se spolupráce stále více stává strategickou odpovědí za účelem posílení konkurenceschopnosti evropského filmového průmyslu. Proto je zde potřeba větší podpory pro projekty sítí v rámci celé EU na všech úrovních programu MEDIA – v odborné přípravě, rozvoji, distribuci a propagaci. To se týká zejména spolupráce s příslušnými subjekty z členských zemí, které přistoupily k Evropské unii po 30. dubnu 2004. Je třeba zdůraznit, že všechny strategie spolupráce mezi subjekty působícími v audiovizuálním odvětví by měly být v souladu s právními předpisy Společenství v oblasti hospodářské soutěže.

(18)	Veřejná podpora kinu na evropské, celostátní, regionální nebo místní úrovni je podstatná pro překonání strukturálních obtíží odvětví a umožnění evropskému audiovizuálnímu průmyslu reagovat na výzvu globalizace.

(19)	Země přistupující k Evropské unii a ty země ESVO, které jsou stranami Dohody o EHP, jsou uznávány za možné účastníky programů Společenství v souladu s dohodami, které jsou s těmito zeměmi uzavřeny.

(20)	Je třeba posílit spolupráci mezi MEDIA a Eurimages, aniž by to ovšem vedlo k integraci ve finančních a správních záležitostech.

(21)

Evropská rada přijala na svém zasedání v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003„Agendu pro západní Balkán: směrem k evropské integraci“, která stanoví, že programy Společenství by měly být otevřeny zemím, které jsou v procesu stabilizace a přidružení, a to na základě rámcových dohod, které mají být mezi Společenstvím a těmito zeměmi podepsány.

(22)

Ostatní evropské země, které jsou stranami Úmluvy Rady Evropy o přeshraniční televizi, jsou nedílnou součástí evropské audiovizuální oblasti a mělo by jim proto být umožněno, pokud si to přejí a s ohledem na rozpočtové úvahy nebo priority jejich audiovizuálních odvětví, účastnit se tohoto programu nebo využívat formu omezenější spolupráce na základě dodatečných rozpočtových položek a zvláštních ujednání v souladu s podmínkami, které budou stanoveny v dohodách mezi dotyčnými stranami.

(23)

Spolupráce s neevropskými třetími zeměmi rozvinutá na základě vzájemných a vyvážených zájmů může vytvořit přidanou hodnotu pro evropský audiovizuální průmysl v oblasti propagace, přístupu na trh, distribuce, šíření a uvádění evropských děl v těchto zemích. Taková spolupráce by měla být rozvíjena na základě dodatečných rozpočtových položek a zvláštních ujednání, která budou mezi dotyčnými stranami dohodnuta.

(24)	Měla by být provedena vhodná opatření, aby se předešlo nesrovnalostem a podvodům a aby byly ztracené, neoprávněně vyplacené nebo neoprávněně použité finanční prostředky získány zpět.

(25)

Toto rozhodnutí stanoví pro celou dobu trvání programu finanční krytí, které je pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotou při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném rozpočtovém řízení (5).

(26)	Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (6).

(27)	Opatření pro sledování a hodnocení akcí by měla zahrnovat podrobné výroční zprávy, jakož i konkrétní, měřitelné, dosažitelné, relevantní a termínované cíle a ukazatele.

(28)	Je třeba stanovit opatření s cílem zajistit přechod od programů MEDIA Plus a Vzdělávání MEDIA k programu zavedenému tímto rozhodnutím.

(29)

Jelikož cílů tohoto rozhodnutí nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a účinků akce lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů,

ROZHODLY TAKTO:

KAPITOLA I

CELKOVÉ CÍLE A ROZPOČET

Článek 1

Celkové cíle a priority programu

1. Tímto rozhodnutím se zavádí program podpory evropského audiovizuálního odvětví, dále jen „program“, na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

2. Audiovizuální odvětví je hlavním prostředkem pro vyjadřování a rozvoj evropských kulturních hodnot a pro vytváření vysoce kvalifikovaných perspektivních zaměstnání. Tvořivost audiovizuálního odvětví je pozitivním faktorem konkurenceschopnosti a kulturní přitažlivosti pro veřejnost. Tento program má za cíl ekonomicky posílit audiovizuální odvětví, aby mu prostřednictvím rozvoje průmyslu s působivým a rozmanitým obsahem a hodnotným a dostupným dědictvím umožnil účinněji plnit jeho kulturní roli a poskytnout vnitrostátní podpoře přidanou hodnotu.

Obecné cíle programu jsou:

a)	zachovávat a posilovat evropskou kulturní a jazykovou rozmanitost a kinematografické a audiovizuální dědictví, zaručit jeho dostupnost veřejnosti a podporovat dialog mezi kulturami;

b)	zvýšit oběh a sledovanost evropských audiovizuálních děl uvnitř Evropské unie i mimo ni, mimo jiné prostřednictvím větší spolupráce mezi subjekty působícími v daném odvětví;

c)	posílit konkurenceschopnost evropského audiovizuálního odvětví v rámci otevřeného a konkurenčního evropského trhu příznivého pro zaměstnanost, a to i podporou vazeb mezi profesionály z audiovizuálního odvětví.

a)	ve fázi předcházející audiovizuální výrobě: získávání a zlepšování dovedností v audiovizuální oblasti a rozvoj evropských audiovizuálních děl;
b)	ve fázi následující po audiovizuální výrobě: distribuci a propagaci evropských audiovizuálních děl;
c)	pilotní projekty pro zajištění přizpůsobení programu vývoji trhu.

a)	podpora tvořivosti v audiovizuálním odvětví a podpora znalostí a šíření evropského kinematografického a audiovizuálního dědictví;
b)	posílení struktury evropského audiovizuálního odvětví, zejména malých a středních podniků;
c)	snižování rozdílů existujících na evropském audiovizuálním trhu mezi zeměmi s vysokou audiovizuální výrobní kapacitou a zeměmi nebo regiony s nízkou audiovizuální výrobní kapacitou nebo s omezenou zeměpisnou a jazykovou oblastí;
d)	sledování a podpora vývoje trhu s ohledem na digitalizaci, včetně propagace atraktivních digitálních katalogů evropských filmů v digitálních platformách.

Článek 2

Finanční krytí

1. Finanční krytí pro provádění tohoto programu na období uvedené v čl. 1 odst. 1 se stanoví na 754 950 000 EUR. Orientační rozdělení této částky podle oblastí je uvedeno v kapitole II bodě 1.4 přílohy.

2. Roční rozpočtové položky schválí rozpočtový orgán v mezích finančního rámce.

KAPITOLA II

ZVLÁŠTNÍ CÍLE VE FÁZI PŘEDCHÁZEJÍCÍ AUDIOVIZUÁLNÍ VÝROBĚ

Článek 3

Získávání a zlepšování dovedností v audiovizuální oblasti

Posilování dovedností evropských profesionálů v audiovizuálním odvětví v oblastech rozvoje, výroby, distribuce/šíření a propagace, aby se zlepšila kvalita a potenciál evropských audiovizuálních děl. Program podporuje zejména akce v těchto oblastech:

a)	techniky psaní scénářů s cílem zvýšit kvalitu evropských audiovizuálních děl a jejich možný oběh;

b)	ekonomické, finanční a obchodní řízení tvorby, distribuce a propagace audiovizuálních děl s cílem umožnit vypracování evropských strategií počínaje fází vývoje;

zohledňování digitálních technologií při výrobě, postprodukci, distribuci, uvádění na trh a archivaci evropských audiovizuálních programů.

Přijmou se rovněž kroky k zajištění účasti profesionálů a školitelů z jiných zemí, než ve kterých se konají činnosti odborné přípravy podporované podle bodu 2 písm. a), b) a c).

Posilování evropského rozměru činností odborné přípravy v audiovizuální oblasti:

podporou vytváření sítí a mobility evropských profesionálních školitelů, zejména:

—	evropských filmových škol,

—	ústavů odborné přípravy,

—	partnerů v odborném odvětví;

b)	vzděláváním školitelů;

c)	podporou filmových škol;

d)	přijímáním koordinačních činností a propagací subjektů podporovaných v souvislostmi s činnostmi uvedenými v bodě 1.

3.	Prostřednictvím zvláštních stipendií umožňovat profesionálům z členských států, které přistoupily k Evropské unii po 30. dubnu 2004, účastnit se činností odborné přípravy uvedených v bodě 1.

Opatření uvedená v bodech 1, 2 a 3 se provádějí v souladu s ustanoveními přílohy.

Článek 4

Rozvoj

a)	podpora rozvoje produkčních projektů určených pro evropský a mezinárodní trh a předložených nezávislými produkčními společnostmi;
b)	podpora vypracování plánů financování pro společnosti a projekty evropské výroby, zejména financování koprodukcí.

2. Komise učiní kroky k zajištění toho, aby se činnosti podporované v oblasti zlepšování odborných dovedností a činnosti uvedené v odstavci 1 vzájemně doplňovaly.

3. Opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 se provádějí v souladu s ustanoveními přílohy.

KAPITOLA III

ZVLÁŠTNÍ CÍLE VE FÁZI NÁSLEDUJÍCÍ PO AUDIOVIZUÁLNÍ VÝROBĚ

Článek 5

Distribuce a šíření

a)	posilovánít evropské distribuce povzbuzením distributorů, aby investovali do koprodukce, získávání a propagace zahraničních evropských filmů a zaváděli koordinované strategie uvádění na trh;

b)	zlepšení šíření zahraničních evropských filmů na evropských nebo mezinárodních trzích prostřednictvím pobídkových opatření pro vývoz, distribuci na všech nosičích a uvádění v kinech;

c)	prosazování nadnárodního šíření evropských audiovizuálních děl vyráběných nezávislými produkčními společnostmi povzbuzováním spolupráce mezi subjekty provozujícími vysílání na jedné straně a nezávislými výrobci a distributory na straně druhé;

d)	podpora digitalizace evropských audiovizuálních děl a rozvoje konkurenceschopného digitálního tržního prostředí;

e)	podpora kin, aby využívala možností nabízených digitální distribucí.

Opatření uvedená v písmenech a) až e) se provádějí v souladu s ustanoveními přílohy.

Článek 6

Propagace

a)	zlepšení šíření evropských audiovizuálních děl zajištěním přístupu evropského audiovizuálního odvětví na evropské a mezinárodní profesionální trhy;

b)	zlepšení přístupu evropské a mezinárodní veřejnosti k evropským audiovizuálním dílům;

c)	povzbuzování společné akce vnitrostátních organizací pro propagaci filmů a audiovizuálních programů;

d)	povzbuzování propagace evropského kinematografického a audiovizuálního dědictví a zlepšení přístupu veřejnosti k němu, a to na evropské i mezinárodní úrovni.

Opatření uvedená v písmenech a) až d) se provádějí v souladu s ustanoveními přílohy.

KAPITOLA IV

PILOTNÍ PROJEKTY

Článek 7

Pilotní projekty

1. Aby bylo zajištěno přizpůsobení programu vývoji trhu, zejména pokud jde o zavádění a používání informačních a komunikačních technologií, může program podporovat pilotní projekty.

2. Za účelem provádění odstavce 1 jsou Komisi nápomocny technické poradní skupiny složené z odborníků určených členskými státy na návrh Komise.

KAPITOLA V

OPATŘENÍ PRO PROVÁDĚNÍ PROGRAMU A FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 8

Ustanovení týkající se třetích zemí

a)	zemí ESVO, které jsou členy EHP, v souladu ustanoveními Dohody o EHP;
b)	přistupujících zemí, které využívají strategie před přistoupením k Evropské unii v souladu s obecnými zásadami, obecnými podmínkami a ujednáními pro účast těchto zěmí na programech Společenství, stanovenými v rámcových smlouvách a v rozhodnutích rad přidružení;
c)	zemí západního Balkánu v souladu s ujednáními dohodnutými s těmito zeměmi v návaznosti na rámcové dohody o jejich účasti na programech Společenství, které budou vypracovány.

2. Program je rovněž otevřen účasti jiných států, než byly uvedeny v odstavci 1, které jsou stranami Úmluvy Rady Evropy o přeshraniční televizi, pokud budou obdrženy dodatečné rozpočtové položky v souladu s podmínkami, které budou mezi dotyčnými stranami dohodnuty.

3. Otevření programu pro evropské třetí země uvedené v odstavcích 1 a 2 může být podrobeno předběžnému přezkoumání slučitelnosti jejich vnitrostátních právních předpisů s právními předpisy Společenství, včetně čl. 6 odst. 5 směrnice Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání (7). Toto ustanovení neplatí pro akce podle článku 3 tohoto rozhodnutí.

4. Program je také otevřený spolupráci s jinými třetími zeměmi, které uzavřely s Evropskou unií dohody o přidružení nebo spolupráci obsahující ustanovení o audiovizuálním odvětví, a to na základě dodatečných rozpočtových položek a zvláštních ujednání, která budou dohodnuta. Země západního Balkánu uvedené v odstavci 1, které si nepřejí plnou účast na programu, mohou využívat spolupráci s programem za podmínek uvedených v tomto odstavci.

Článek 9

Finanční ustanovení

1. Příjemci programu mohou být právnické a fyzické osoby.

Aniž jsou dotčeny dohody a úmluvy, jichž je Společenství smluvní stranou, musí být podniky čerpající podporu z programu, a to v daném okamžiku i v budoucnu, přímo nebo formou většinové účasti vlastněny členskými státy nebo jejich státními příslušníky.

2. V závislosti na příjemcích a druhu akce může Komise rozhodnout, zda mohou být osvobozeni od povinnosti ověření odborných dovedností a kvalifikace požadovaných pro úspěšné dokončení určité akce nebo pracovního programu. Komise může rovněž vzít v úvahu druh podporované akce, zvláštní charakteristiku cílové skupiny veřejnosti z příslušného audiovizuálního odvětví, jakož i cíle programu.

3. V závislosti na druhu akce může mít finanční podpora formu grantů nebo stipendií nebo jakéhokoli jiného nástroje schváleného nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (8). Komise může také udělit ceny za činnost nebo projekty prováděné v rámci programu. Podle povahy činnosti může být povoleno použití stupnic jednotkových nákladů nebo paušální financování pro příspěvky, které nepřekračují částku uvedenou v článku 181 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 (9).

4. Komise dodržuje zásadu proporcionality z hlediska administrativních a finančních požadavků, jako jsou kritéria způsobilosti a finanční způsobilost, s ohledem na výši uděleného grantu.

5. Finanční podpora poskytnutá podle podmínek programu nesmí přesáhnout 50 % konečných nákladů na podporovanou činnost. V případech výslovně uvedených v příloze však může finanční podpora dosáhnout až 75 %. Taková podpora se kromě toho poskytuje za předpokladu, že jsou zajištěny transparentní a objektivní postupy pro její udělení.

6. Podle zvláštní povahy spolufinancovaných činností a v souladu s čl. 112 odst. 1 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 může Komise považovat za způsobilé ty náklady, které jsou přímo spjaté s prováděním podporované činnosti, a to i tehdy, pokud jejich část příjemce vynaložil již před výběrovým řízením.

7. V souladu s čl. 113 odst. 1 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 a ve spojení s článkem 172 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 může být spolufinancování úplně nebo částečně provedeno v naturáliích, pokud výše příspěvku nepřesahuje skutečné náklady a je řádně doložena účetními doklady, nebo pokud nepřesahuje náklady obvyklé na dotyčném trhu. Do takových příspěvků je možné zahrnout zabezpečení prostor pro vzdělávání nebo propagaci.

8. Jakékoli částky vrácené v rámci programu, částky z programů MEDIA (1991 až 2006) a částky nepoužité vybranými projekty se přidělí pro potřeby programu MEDIA 2007.

Článek 10

Provádění tohoto rozhodnutí

1. Za provádění tohoto programu v souladu s ustanoveními přílohy je odpovědná Komise.

a)	obecné zásady pro všechna opatření popsaná v příloze;
b)	obsah výzev k předkládání návrhů, definice kritérií a postupy pro výběr projektů;
c)	otázky týkající se ročního vnitřního rozdělování zdrojů programu, včetně rozdělování mezi opatření v oblastech zlepšování odborných dovedností, rozvoje, distribuce, šíření a propagace;
d)	opatření pro sledování a hodnocení akcí;
e)	jakýkoli návrh na přidělení finančních prostředků Společenství přesahujících 200 000 EUR na příjemce a rok v případě odborné přípravy a propagace, 200 000 EUR v případě rozvoje a 300 000 EUR v případě distribuce;
f)	výběr pilotních projektů uvedených v článku 7.

3. Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí pro všechny ostatní oblasti se přijímají postupem podle čl. 11 odst. 3.

Článek 11

Postup ve výboru

1. Komisi je nápomocen výbor.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

3. Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je dva měsíce.

4. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

5. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 12

Kanceláře MEDIA desk

1. Evropská síť kanceláří MEDIA desk působí jako prováděcí subjekt pro šíření informací o programu na vnitrostátní úrovni, zejména pro přeshraniční projekty, pro zlepšování jeho viditelnosti a podporu jeho využívání, přičemž je dodržován čl. 54 odst. 2 písm. c) a odst. 3 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002, jak je stanoveno v kapitole II bodě 2.2 přílohy.

2. Podporuje se spolupráce mezi kancelářemi MEDIA desk prostřednictvím sítí, zejména blízkých sítí, s cílem usnadnit výměnu a kontakty mezi profesionály, zlepšit informovanost veřejnosti o klíčových událostech podporovaných programem, jakož i podpořit udělování cen a odměn.

a)	mít dostatečný počet zaměstnanců s odbornými a jazykovými schopnostmi vhodnými pro práci v prostředí mezinárodní spolupráce;
b)	mít vhodnou infrastrukturou, zejména pokud jde o počítačové vybavení a komunikační prostředky;
c)	působit ve správním rámci, který jim umožní uspokojivě plnit úkolya zabránit střetu zájmů.

Článek 13

Slučitelnost a doplňkovost

1. Komise při provádění programu zajistí v těsné spolupráci s členskými státy obecnou slučitelnost a doplňkovost s ostatními příslušnými politikami, programy a akcemi Společenství, které se dotýkají oblasti odborné přípravy a audiovizuální oblasti.

2. Komise rovněž zajistí koordinaci mezi tímto programem a jinými programy Společenství v oblastech vzdělávání, odborné přípravy, výzkumu a informační společnosti.

3. Komise zajistí účinné spojení mezi tímto programem a programy a akcemi v oblasti odborné přípravy a audiovizuální oblasti, které jsou prováděny v rámci spolupráce Společenství se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi, zejména s Radou Evropy (Eurimages a Evropská audiovizuální observatoř (dále jen „observatoř“)).

Článek 14

Sledování a hodnocení

1. Komise zajistí, aby u činností, na které se vztahuje toto rozhodnutí, bylo prováděno předběžné hodnocení, sledování a následné hodnocení. Výsledky procesu sledování a hodnocení se vezmou v úvahu při provádění programu.

Komise zajistí pravidelné vnější a nezávislé hodnocení programu. Za účelem účinného hodnocení programu může Komise shromažďovat údaje pro posouzení všech činností podporovaných programem. Toto hodnocení by mělo vzít v úvahu opatření Komise pro sledování a hodnocení podle čl. 10 odst. 2 písm. d).

Tento proces sledování zahrnuje vypracovávání zpráv uvedených v odst. 2 písm. a) a c) a zvláštní činnosti.

2. Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů:

a)	do tří let od začátku programu průběžnou hodnotící zprávu o výsledcích a kvalitativních a kvantitativních hlediscích provádění programu;

b)	do čtyř let od začátku programu sdělení o pokračování programu;

c)	do 31. prosince 2015 podrobnou zprávu o následném hodnocení týkající se provádění a výsledků programu po dokončení jeho provádění.

Komise zveřejní a rozšíří prostřednictvím kanceláří MEDIA desk všechny příslušné statistiky a analýzy.

3. Zprávy vypracované podle odst. 2 písm. a) a c) určí přidanou hodnotu programu.

Článek 15

Přechodná ustanovení

Činnosti zahájené před 31. prosincem 2006 na základě rozhodnutí Rady 2000/821/ES (10) a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 163/2001/ES (11) jsou nadále řízeny až do svého skončení v souladu s ustanoveními uvedených rozhodnutí.

Výbor uvedený v článku 8 rozhodnutí 2000/821/ES a v článku 6 rozhodnutí č. 163/2001/ES se nahrazuje výborem uvedeným v článku 11 tohoto rozhodnutí.

KAPITOLA VI

INFORMACE O EVROPSKÉM AUDIOVIZUÁLNÍM ODVĚTVÍ A ÚČAST V EVROPSKÉ AUDIOVIZUÁLNÍ OBSERVATOŘI

Článek 16

Informace o evropském audiovizuálním odvětví

Evropská unie přispívá k větší transparentnosti a lepšímu šíření informací o evropském audiovizuálním odvětví.

Článek 17

Účast v Evropské audiovizuální observatoři

Za účelem provádění článku 16 je Evropská unie po celou dobu trvání programu členem observatoře.

Ve vztazích s observatoří zastupuje Evropskou unii Komise.

Článek 18

Příspěvek k plnění cílů programu

podporou transparentnosti na trhu prostřednictvím lepší srovnatelnosti údajů získaných v jednotlivých zemích a zajištěním přístupu subjektů k finančním a právním statistikám a informacím, zejména o členských státech, které přistoupily k Evropské unii po 30. dubnu 2004, čímž se posiluje schopnost evropského audiovizuálního odvětví soutěžit a rozvíjet se;

b)	umožněním účinnějšího sledování programu a usnadněním jeho hodnocení.

Článek 19

Sledování a hodnocení

Sledování a hodnocení účasti Evropské unie v observatoři je uskutečňováno v rámci sledování a hodnocení programu podle článku 14.

KAPITOLA VII

VSTUP V PLATNOST

Článek 20

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 1. ledna 2007.

Ve Štrasburku 15. listopadu 2006.

Za Evropský parlament

předseda

J. BORRELL FONTELLES

Za Radu

předsedkyně

P. LEHTOMÄKI

(1) Úř. věst. C 255, 14.10.2005, s. 39.

(2) Úř. věst. C 164, 5.7.2005, s. 76.

(3) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 25. října 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 24. července 2006 (Úř. věst. C 251 E, 17.10.2006, s. 1) a postoj Evropského parlamentu ze dne 25. října 2006 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(4) Programy zřízené

—	rozhodnutím Rady 90/685/EHS ze dne 21. prosince 1990 o provádění akčního programu na podporu rozvoje evropského průmyslu audiovizuálních pořadů (MEDIA) (1991–1995) (Úř. věst. L 380, 31.12.1990, s. 37) (MEDIA I),

—

rozhodnutím Rady 95/563/ES ze dne 10. července 1995 o provádění programu na podporu rozvoje a distribuce evropských audiovizuálních děl (MEDIA II – Rozvoj a distribuce) (1996–2000) (Úř. věst. L 321, 30.12.1995, s. 25) a rozhodnutím Rady 95/564/ES ze dne 22. prosince 1995 o provádění vzdělávacího programu pro odborníky v evropském průmyslu audiovizuálních pořadů (MEDIA II – Vzdělávání) (Úř. věst. L 321, 30.12.1995, s. 33) (MEDIA II),

—

rozhodnutím Rady 2000/821/ES ze dne 20. prosince 2000 o provádění programu na podporu rozvoje, distribuce a propagace evropských audiovizuálních děl (MEDIA Plus – Rozvoj, distribuce a propagace) (2001–2005) (Úř. věst. L 336, 30.12.2000, s. 82). Rozhodnutí naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 885/2004 (Úř. věst. L 168, 1.5.2004, s. 1) (MEDIA Plus) a

—

rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 163/2001/ES ze dne 19. ledna 2001 o provádění vzdělávacího programu pro odborníky v evropském průmyslu audiovizuálních pořadů (Vzdělávání MEDIA) (2001–2005) (Úř. věst. L 26, 27.1.2001, s. 1). Rozhodnutí naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 885/2004 (program vzdělávání MEDIA).

(5) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

(6) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

(7) Úř. věst. L 298, 17.10.1989, s. 23.

(8) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(9) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1.

(10) Úř. věst. L 13, 17.1.2001, s. 82.

(11) Úř. věst. L 26, 27.1.2001, s. 1.

PŘÍLOHA

KAPITOLA I

OPERATIVNÍ CÍLE A AKCE, KTERÉ MAJÍ BÝT PROVÁDĚNY

1. Získávání a zlepšování dovedností v audiovizuální oblasti

1.1 Zdokonalování odborných dovedností evropských profesionálů v audiovizuálním odvětví v oblastech rozvoje, výroby, distribuce/šíření a propagace s cílem zlepšit kvalitu a potenciál evropských audiovizuálních děl

1.1.1 Techniky psaní scénářů

Operativní cíl

—	Umožnit zkušeným scénáristům zlepšit jejich schopnosti vyvíjet techniky založené na tradičních a interaktivních metodách psaní.

Akce, které mají být prováděny

—	Podporovat vypracování, provádění a aktualizaci vzdělávacích modulů v oblasti určení cílového publika, redakce a tvorby scénářů pro mezinárodní publikum, jakož i vztahů, mimo jiné mezi scénáristou, redaktorem, režisérem, výrobcem a distributorem.

—	Podporovat dálkové studium, jakož i výměny a partnerství sdružující země a regiony s nízkou audiovizuální výrobní kapacitou nebo s omezenou jazykovou nebo zeměpisnou oblastí.

1.1.2 Ekonomické, finanční a obchodní řízení výroby, distribuce a propagace audiovizuálních děl

Operativní cíl

—	Rozvíjet schopnost profesionálů chápat evropský rozměr a integrovat jej do oblasti rozvoje, výroby, uvádění na trh, distribuce/šíření a propagace audiovizuálních programů.

Akce, které mají být prováděny

—	Podporovat vypracování, provádění a aktualizaci vzdělávacích modulů v oblasti řízení, a to s přihlédnutím k evropskému rozměru.

—	Podporovat dálkové studium, jakož i výměny a partnerství sdružující země a regiony s nízkou audiovizuální výrobní kapacitou nebo s omezenou jazykovou nebo zeměpisnou oblastí.

1.1.3 Zohledňování digitálních technologií při výrobě, postprodukci, distribuci, uvádění na trh a archivaci evropských audiovizuálních programů

Operativní cíl

—	Rozvíjet schopnost profesionálů používat digitální technologie, zejména v oblastech výroby, postprodukce, distribuce, uvádění na trh, archivace a multimédií.

Akce, které mají být prováděny

—	Podporovat vypracování, provádění a aktualizaci vzdělávacích modulů v oblasti digitálních audiovizuálních technologií.

—	Podporovat dálkové studium, jakož i výměny a partnerství sdružující země a regiony s nízkou audiovizuální výrobní kapacitou nebo s omezenou jazykovou nebo zeměpisnou oblastí.

1.2 Posilování evropského rozměru činností odborné přípravy v audiovizuální oblasti

1.2.1 Podpora vytváření sítí a mobility evropských profesionálních školitelů, zejména evropských filmových škol, ústavů odborné přípravy, partnerů odborného odvětví

Operativní cíl

—	Podporovat výměny a spolupráce mezi stávajícími institucemi odborné přípravy nebo činnostmi.

Akce, která má být prováděna

—

Povzbuzovat příjemce podpory z programu, aby zlepšili koordinaci svých činností odborné přípravy, zejména těch, které zahrnují další vzdělávání, za účelem vytvoření evropské sítě, která může obdržet podporu Společenství, zejména pro spolupráci zahrnující subjekty působící v odvětví, včetně subjektů provozujících televizní vysílání.

1.2.2 Vzdělávání školitelů

Operativní cíl

—	Zajistit kvalifikovanost školitelů.

Akce, která má být prováděna

—	Přispět k vzdělávání školitelů, zejména dálkovým studiem.

1.2.3 Podpora filmových škol

Operativní cíl

—	Podporovat mobilitu studentů kinematografie v Evropě.

Akce, které mají být prováděny

—	Podporovat stipendia na mobilitu vázaná na vzdělávací projekt.

—	Podporovat rozvoj nových talentů a profesionálů zavedením Ceny pro nové talenty.

1.2.4 Zavedení koordinačních a propagačních opatření subjektů podporovaných podle bodu 2.1

Operativní cíl

—	Podporovat koordinaci a propagaci projektů podporovaných programem.

Akce, která má být prováděna

—	Přispět k přijetí cílených opatření zaměřených na koordinaci a propagaci činností odborné přípravy podporovaných programem.

1.2.5 Prostřednictvím zvláštních stipendií umožňovat profesionálům z členských států, které přistoupily k Evropské unii po 30. dubnu 2004, účastnit se činností odborné přípravy uvedených v bodě 1.1

Operativní cíl

—	Usnadnit účast profesionálů z členských států, které přistoupily k Evropské unii po 30. dubnu 2004, na projektech podporovaných programem.

Akce, která má být prováděna

—	Přispět k zavedení mechanismu grantů.

2. Rozvoj

2.1 Podpora rozvoje produkčních projektů určených pro evropský a mezinárodní trh a předložených nezávislými produkčními společnostmi, zejména malými a středními podniky

Operativní cíle

—	Podporovat rozvoj evropských děl těchto žánrů: hraného, animovaného, dokumentárního a multimediálního.

—	Podporovat společnosti ve výrobě kvalitních děl s mezinárodním potenciálem.

—	Podporovat společnosti v používání digitálních technologií ve výrobě a distribuci již od fáze rozvoje.

—	Podporovat společnosti ve vypracovávání strategií pro mezinárodní promítání, uvádění na trh a distribuci již od fáze rozvoje.

—	Umožnit malým a středním podnikům, aby měly přístup k podpoře pro rozvoj a aby mohly přizpůsobit činnosti svým potřebám.

—	Posílit doplňkovost s akcemi podporovanými programem MEDIA s cílem zlepšit dovednosti profesionálů v audiovizuálním odvětví.

Akce, které mají být prováděny

—	Podporovat rozvoj audiovizuálních projektů nebo katalogů projektů.

—	Podporovat digitalizaci evropských audiovizuálních děl již od fáze rozvoje.

2.2 Podpora vypracovávání plánů financování pro společnosti a projekty evropské výroby, včetně koprodukčních projektů

Operativní cíle

—	Podporovat vypracovávání plánů financování produkčními společnostmi pro díla těchto žánrů: hraného, animovaného, dokumentárního a multimediálního.

—	V návaznosti na přípravnou akci „Růst a audiovizuální oblast: Audiovizuální oblast i2i“ podporovat hledání finančních partnerů na evropské úrovni za účelem dosažení součinnosti mezi veřejnými a soukromými investory a podporovat vypracování distribučních strategií již od fáze výroby.

Akce, které mají být prováděny

—	Podporovat vedlejší náklady soukromého financování produkčních a koprodukčních projektů předložených malými a středními podniky (např. finanční výdaje a náklady na pojištění a záruky na dokončení projektu).

—	Podporovat přístup malých a středních podniků, zejména nezávislých produkčních společností, ke společnostem poskytujícím finanční služby, činným v oblasti vypracovávání investičních plánů rozvoje a koprodukce audiovizuálních děl s mezinárodním distribučním potenciálem.

—	Povzbuzovat finanční zprostředkovatele, aby podporovali rozvoj a koprodukci audiovizuálních děl s mezinárodním distribučním potenciálem.

—	Podporovat spolupráci mezi vnitrostátními agenturami v audiovizuálním odvětví.

3. Distribuce a šíření

Horizontální operativní cíl

—	Zvýšit kulturní a jazykovou rozmanitost distribuovaných evropských audiovizuálních děl.

Akce, která má být prováděna

—	Podporovat dabing a titulkování pro distribuci a šíření evropských audiovizuálních děl všemi dostupnými kanály, zejména digitálními, ve prospěch výrobců, distributorů a subjektů provozujících vysílání.

3.1 Posilování evropské distribuce povzbuzováním distributorů, aby investovali do koprodukce, získávání a propagace zahraničních evropských filmů a zaváděli koordinované strategie uvádění na trh

Operativní cíl č. 1

—	Povzbuzovat filmové distributory, aby investovali do koprodukce, získávání užívacích práv a propagace zahraničních evropských filmů.

Akce, které mají být prováděny

—	Zavést systém automatické podpory evropským distributorům v poměru k počtu návštěvníků zahraničních evropských filmů v členských státech, které se účastní programu, s částkou omezenou stropem na každý film a upravenou pro každou zemi.

—

Takto vytvořená podpora může být využita distributory pouze pro investice do:

—	koprodukce zahraničních evropských filmů,

—	získávání užívacích práv na zahraniční evropské filmy,

—	úprav (výroba kopií, dabing a titulkování), propagace a reklamy zahraničních evropských filmů.

Operativní cíl č. 2

—	Povzbuzovat evropské distributory ke spolupráci s cílem přijetí společných strategií na evropském trhu.

Akce, která má být prováděna

—	Zavést systém selektivní pomoci pro distribuci zahraničních evropských filmů určený pro seskupení evropských distributorů a poskytnout jim přímou pomoc, jsou-li tato seskupení trvalá.

Operativní cíl č. 3

—	Podporovat spolupráci mezi distributory, výrobci a obchodními zástupci s cílem zavedení mezinárodní strategie uvádění na trh pro evropské filmy již od fáze rozvoje.

Akce, která má být prováděna

—	Zavést systém podpory pro vytvoření propagačního balíčku pro evropská kinematografická díla (včetně kopie s titulky, mezinárodní zvukové stopy – hudba a efekty – a propagačních materiálů).

Operativní cíl č. 4

—	Podporovat přístup malých a středních podniků k finančním prostředkům pro distribuci a mezinárodní prodej zahraničních evropských děl.

Akce, která má být prováděna

—	Podporovat vedlejší náklady (např. finanční výdaje nebo pojistné) spojené s distribucí nebo mezinárodními prodejními činnostmi jako jsou: pořizování katalogů zahraničních evropských filmů, vyhledávání nových trhů pro takové filmy a zřizování stálých seskupení evropských distributorů.

3.2 Zlepšení šíření zahraničních evropských filmů na evropských a mezinárodních trzích prostřednictvím pobídkových opatření pro vývoz, distribuci na všech nosičích a uvádění v kinech.

Operativní cíl č. 1

—	Povzbuzovat kinematografické distributory, aby investovali do přiměřeného vydávání a propagace zahraničních evropských filmů.

Akce, které mají být prováděny

—	Zavést systém selektivní podpory kinematografických distributorů pro propagaci a uvádění na trh zahraničních evropských filmů. Kritéria výběru filmů mohou obsahovat ustanovení pro rozlišení projektů podle jejich původu a podle velikosti jejich rozpočtu.

—	Poskytnout zvláštní podporu filmům, které mají význam pro rozvoj evropské kulturní a jazykové rozmanitosti.

—	Poskytnout podporu zveřejňování přehledů zahraničních evropských děl v daném období.

Operativní cíl č. 2

—	Podporovat uvádění zahraničních evropských filmů na evropském trhu, a to zejména podporou koordinace sítě kin.

Akce, které mají být prováděny

—

Podporovat majitele a provozovatele kin, aby uváděli v premiérových kinech významný podíl zahraničních evropských filmů po stanovenou minimální dobu. Podpora přidělená každému kinu bude stanovena podle programového hlediska a s ohledem na počet vstupenek prodaných na zahraniční evropské filmy za referenční období.

—	Přispívat k rozvoji vzdělávacích a osvětových činností pro mladé návštěvníky kin.

—	Podporovat vytvoření a upevnění sítě majitelů evropských kin, kteří rozvíjejí společnou činnost tohoto druhu.

Operativní cíl č. 3

—	Podporovat mezinárodní prodej a vývoz evropských filmů, zejména zahraničních evropských filmů v rámci Evropy.

Akce, která má být prováděna

—

Zavést systém podpory evropských společností mezinárodně distribuujících kinematografická filmová díla (obchodních zástupců) podle jejich výkonnosti na trhu za dané období. Tato podpora musí být investována do získávání nových zahraničních evropských filmů a do jejich propagace na evropských a mezinárodních trzích.

3.3 Prosazování nadnárodního rozhlasového a televizního vysílání evropských audiovizuálních děl vyráběných nezávislými produkčními společnostmi povzbuzováním spolupráce mezi subjekty provozujícími vysílání na straně jedné a nezávislými výrobci a distributory na straně druhé.

Operativní cíl č. 1

—	Podporovat vysílání zahraničních evropských audiovizuálních děl pocházejících od nezávislých produkčních společností.

Akce, která má být prováděna

—

Povzbuzovat nezávislé výrobce k tomu, aby vyráběli díla (hraná, dokumentární a animovaná) s účastí nejméně tří subjektů provozujících vysílání a pocházejících z několika členských států. Kritéria výběru příjemců budou zahrnovat ustanovení zaměřená na rozlišení projektů podle velikosti jejich rozpočtu. Poskytovat zvláštní podporu filmům, které mají význam pro posílení evropské kulturní a jazykové rozmanitosti a audiovizuálního dědictví.

Operativní cíl č. 2

—	Usnadnit přístup nezávislých evropských produkčních společností k finančním prostředkům.

Akce, která má být prováděna

—

Podporovat vedlejší náklady (např. finanční náklady a náklady na pojištění a záruky na dokončení díla) spojené s výrobou děl (hraných, dokumentárních a animovaných) s účastí nejméně tří subjektů provozujících vysílání a pocházejících z několika členských států, které patří do různých jazykových oblastí.

Operativní cíl č. 3

—	Podporovat mezinárodní distribuci evropských televizních programů vyrobených nezávislými výrobci. Distribuce takových programů bude vyžadovat souhlas nezávislého výrobce, který musí obdržet odpovídající podíl na výnosech z prodeje.

Akce, která má být prováděna

—

Zavést systém podpory evropských společností mezinárodně distribuujících audiovizuální díla (mezinárodních distributorů) podle jejich výkonnosti na trhu za dané období. Takto vytvořená podpora musí být mezinárodními distributory investována do získávání a propagace nových evropských děl na evropských a mezinárodních trzích.

3.4 Podpora digitalizace evropských audiovizuálních děl

Operativní cíl č. 1

—	Zlepšit distribuci zahraničních evropských děl na digitálních nosičích pro soukromé použití (DVD), zejména povzbuzováním vydavatelů ke spolupráci na vytváření vícejazyčných originálních kopií v evropském měřítku.

—	Podporovat používání digitálních technologií v evropských dílech (tvorba digitálních originálních kopií, které mohou být využity všemi evropskými distributory).

—	Povzbuzovat vydavatele, aby investovali zejména do odpovídající propagace a distribuce zahraničních evropských audiovizuálních děl.

—	Podporovat vícejazyčnost evropských děl (dabing, titulkování a vícejazyčná produkce).

Akce, které mají být prováděny

—

Zavést systém automatické podpory vydavatelů evropských kinematografických a audiovizuálních děl na nosičích určených pro soukromé využití (jako jsou DVD, DVD-ROM) podle jejich výkonnosti na trhu za dané období. Takto vytvořená podpora musí být vydavateli investována do vydávání a distribuce zahraničních evropských děl na digitálních nosičích.

—	Podporovat digitalizaci obsahu pro distribuci.

Operativní cíl č. 2

—	Podporovat dodávání zahraničních evropských děl za účelem on-line distribuce prostřednictvím vyspělých distribučních služeb a nových médií (Internet, video-on-demand, pay-per-view) a zároveň vyvíjet techniky umožňující zabezpečení on-line děl v zájmu boje proti pirátství.

—	Podporovat přizpůsobování evropského průmyslu audiovizuálních programů vývoji digitální technologie, zejména pokud jde o vyspělé služby on-line distribuce.

Akce, které mají být prováděny

—	Podporovat evropské společnosti (dodavatele on-line přístupu, tematické kanály atd.) opatřeními ve prospěch digitalizace děl a tvorby propagačního a publicistického materiálu na digitálním nosiči za účelem vytváření přehledů evropských děl v digitálním formátu určených k použití na nových médiích.

—	Podporovat vývoj digitálních služeb, které nabízejí evropské katalogy.

3.5 Podpora kin uvádějící významný podíl zahraničních evropských děl, aby využívala možností nabízených digitální distribucí

Operativní cíl

—	Podporovat kina v tom, aby investovala do digitálního vybavení, a to usnadněním přístupu majitelů kin k úvěrům.

Akce, která má být prováděna

—	Podporovat vedlejší náklady (např. finanční výdaje nebo pojistné), které vyvstanou majitelům a provozovatelům kin při investování do digitálního vybavení.

4. Propagace

4.1 Zlepšení šíření evropských audiovizuálních děl zajištěním přístupu evropského audiovizuálního odvětví na evropské a mezinárodní profesionální audiovizuální trhy

Operativní cíl č. 1

—	Zlepšit podmínky přístupu profesionálů k obchodním akcím a na profesionální audiovizuální trhy v Evropě a mimo ni.

Akce, která má být prováděna

—

Poskytovat technickou a finanční pomoc ve spojení s událostmi jako jsou:

—	hlavní evropské a mezinárodní filmové trhy,

—	hlavní evropské a mezinárodní televizní trhy,

—	tematické trhy, zejména trhy kresleného filmu, dokumentárního filmu, multimédií a nových technologií.

Operativní cíl č. 2 a akce, která má být prováděna

—	Podporovat sestavení evropských katalogů a vytvoření databází evropských programových katalogů určených pro profesionály.

Operativní cíl č. 3

—	Povzbuzovat podporu propagace od fáze před výrobou či od fáze výroby.

Akce, které mají být prováděny

—	Podporovat organizování fór pro rozvoj, financování, koprodukci a distribuci evropských (nebo převážně evropských) děl a programů.

—	Vypracovat a zahájit marketingové a obchodně propagační kampaně evropských kinematografických a audiovizuálních programů ve fázi výroby.

4.2 Zlepšení přístupu evropské a mezinárodní veřejnosti k evropským audiovizuálním dílům

Operativní cíle a akce, které mají být prováděny

—	Podporovat audiovizuální festivaly v tom, aby většinu nebo významný podíl jejich programu tvořila evropská díla.

—	Upřednostňovat a podporovat festivaly přispívající k propagaci děl členských států nebo regionů s nízkou audiovizuální výrobní kapacitou a k propagaci děl mladých evropských tvůrců a napomáhající kulturní a jazykové rozmanitosti a dialogu mezi kulturami.

—	Podporovat vzdělávací iniciativy zaměřené na kinematografii, které jsou organizovány festivaly pro mladé diváky, zvláště v úzké spolupráci se školami a jinými institucemi.

—

Podporovat iniciativy profesionálů, zejména majitelů kin, veřejných nebo soukromých televizních kanálů, festivalů a kulturních institucí zaměřených na organizování propagačních akcí určených široké veřejnosti ve prospěch evropské kinematografické a audiovizuální tvorby, a to v úzké spolupráci s členskými státy a Komisí.

—	Podporovat organizování událostí s velkým mediálním pokrytím, jako například udělování cen a Dny evropského filmu.

4.3 Povzbuzování společných akcí vnitrostátních organizací pro propagaci filmů a audiovizuálních programů

Operativní cíl:

—	Podporovat vytváření sítí a koordinaci evropských společných akcí a projektů.

Akce, které mají být prováděny

—	Podporovat vytváření evropských propagačních platforem.

—	Podporovat evropská seskupení a zastřešující organizace pro celostátní nebo regionální propagaci na evropských a světových trzích.

—	Podporovat vytváření sítí festivalů, zejména pokud jde o výměnu při vytváření programů a výměnu odborných znalostí.

—	Podporovat seskupování projektů sledujících stejné, podobné nebo doplňující se cíle.

—	Podporovat zavádění sítí databází a katalogů.

4.4 Povzbuzování propagace evropského kinematografického a audiovizuálního dědictví a přístupu k němu

Operativní cíl a akce, která má být prováděna

—	Podporovat organizaci událostí, zejména těch, které jsou zaměřeny na mladé lidi, s cílem propagovat evropské kinematografické a audiovizuální dědictví.

5. Pilotní projekty

Operativní cíl

—	Zajistit, aby byl program přizpůsoben vývoji trhu, zejména ve spojení se zaváděním a používáním informačních a komunikačních technologií.

Akce, které mají být prováděny

—	Podporovat pilotní projekty v oblastech, o nichž se předpokládá, že jsou ovlivněny zaváděním a používáním nových informačních a komunikačních technologií.

—	Zveřejňovat v širokém měřítku výsledky pilotních projektů organizováním konferencí nebo on-line a off-line událostí podporu šíření správných postupů.

KAPITOLA II

PROVÁDĚCÍ OPATŘENÍ

1. Podpora Společenství

1.1 Podíl příspěvku Společenství na nákladech podporovaných činností

Finanční příspěvek z programu MEDIA nesmí přesáhnout 50 % nákladů podporovaných činností, s výjimkou následujících případů.

a)	činností odborné přírpavy v zemích či regionech s nízkou audiovizuální výrobní kapacitou nebo s omezenými jazykovými nebo zeměpisnými oblastmi;

b)	projektů předložených v rámci rozvoje, distribuce/šíření a propagace, jejichž význam spočívá ve zvýraznění hodnoty evropské jazykové a kulturní rozmanitosti;

c)	akcí, které jsou mezi akcemi uvedenými v kapitole I bodě 3 této přílohy (distribuce a šíření), u kterých bylo určeno, že jsou v souladu s postupem stanoveným v čl. 11 odst. 2.

Finanční příspěvek z programu MEDIA může dosáhnout až 75 % nákladů podporovaných činností v případě činností odborné přípravy v členských státech, které přistoupily k Evropské unii po 30. dubnu 2004. Toto ustanovení bude předmětem zvláštní pozornosti v rámci hodnocení programu v polovině období.

1.2 Opatření týkající se podpory Společenství

Komise zajistí, že program bude dostupný a že bude prováděn transparentním způsobem.

Podpora Společenství je poskytována ve formě grantů nebo stipendií.

V odvětví odborné přípravy musí být každoročně v rámci možností přidělena odpovídající částka z dostupných finančních prostředků na nové činnosti.

1.3 Výběr projektů

—	ustanoveními tohoto rozhodnutí a jeho přílohy,

—	ustanoveními nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 a (ES, Euratom) č. 2342/2002.

1.4. Rozdělení zdrojů

Dostupné finanční prostředky se rozdělí podle těchto obecných zásad:

Získávání a zlepšování dovedností	přibližně 7 %
Rozvoj	nejméně 20 %
Distribuce	nejméně 55 %
Propagace	přibližně 9 %
Pilotní projekty	přibližně 4 %
Horizontální otázky	nejméně 5 %

Uvedené procentní údaje jsou orientační a podléhají změně postupem podle čl. 11 odst. 2.

Pro zabezpečení celkové účinnosti a vhodného provádění cílů programu stanovených v článku 1 by se akce Společenství měly soustředit na rozvoj akcí prováděných podle předchozích programů uvedených v 7. bodě odůvodnění.

Všechny akce se každoročně přezkoumávají postupem podle čl. 10 odst. 2, aby Společenství mohlo reagovat na potřeby a vývoj daného odvětví.

Pro zabezpečení celkových kulturních a průmyslových cílů programu by rozhodnutí o ročním rozdělení finančního krytí mělo být založeno na průběžném sledování účinnosti akcí v programu.

2. Komunikace

2.1 Komise

Komise může organizovat semináře, sympozia nebo setkání, aby napomohla provádění programu a může zavést jakákoli vhodná informační, publikační a distribuční opatření, zejména ve spojení se sledováním a hodnocením programu. Takové činnosti mohou být financovány prostřednictvím grantů nebo výzev k podávání nabídek nebo mohou být organizovány a financovány přímo Komisí.

2.2 Kanceláře MEDIA desk a MEDIA antennae

a)	informování profesionálů v audiovizuálním odvětví o různých formách podpor, které jsou k dispozici v rámci politik Evropské unie;

b)	popularizace a propagace programu;

c)	podněcování co největší účasti profesionálů na činnostech v rámci programu;

d)	pomoci profesionálům s předkládáním projektů na základě výzev k podávání návrhů;

e)	povzbuzování přeshraniční spolupráce mezi profesionály, institucemi a sítěmi;

f)	podpory Komise při navazování spojení s různými podpůrnými subjekty v členských státech s cílem zajistit, aby činnosti v rámci tohoto programu doplňovaly vnitrostátní podpůrná opatření;

g)	zpřístupnění údajů o vnitrostátních audiovizuálních trzích zúčastněným stranám.

3. Informace o evropském audiovizuálním trhu a účast v observatoři a možná spolupráce s podpůrným fondem Eurimages Rady Evropy

Program poskytuje právní základ pro výdaje nezbytné pro sledování opatření Společenství v oblasti audiovizuální politiky.

Program stanoví další účast Evropské unie v observatoři. Tato účast usnadní subjektům přístup k informacím a šíření informací v odvětví. Přispěje rovněž k větší transparentnosti výroby. Program by mohl navíc umožnit Evropské unii využít možností pro spolupráci (s vyloučením finančních a správních záležitostí) s podpůrným fondem Eurimages za účelem podpory konkurenceschopnosti evropského audiovizuálního odvětví na mezinárodním trhu.

4. Úkoly řízení

Finanční příděly programu mohou také pokrývat výdaje týkající se přípravy, sledování, kontroly, auditu a hodnocení, přímo vyžadovaných k řízení a uskutečňování cílů programu, zejména studie, setkání, informační a publikační akce, výdaje spojené s informačními sítěmi zaměřenými na výměnu informací a veškeré jiné výdaje na technickou a administrativní pomoc, ke kterým může Komise sáhnout při řízení programu. Odborníci z technických poradních skupin nebo jiné hodnotící a výběrové postupy mohou být náležitě odměněny.

Při provádění programu zajistí Komise soulad s cíli a prioritami stanovenými v článku 1 a zajistí také, že účast profesionálů na programu bude vyváženým odrazem evropské kulturní rozmanitosti.

5. Kontroly a audity

Pro projekty vybrané v souladu s postupem uvedeným v článku 9 se vytvoří systém namátkových kontrol.

Příjemce grantu uchovává pro potřebu Komise veškeré doklady o uskutečněných výdajích po dobu pěti let ode dne poslední platby. Zajistí, aby byly Komisi v případě potřeby poskytnuty doklady, které uchovávají jeho partneři nebo členové.

Komise může nechat provést audit využití grantu, který provedou buď přímo její zaměstnanci, nebo jiný kvalifikovaný vnější subjekt podle jejího výběru. Tyto audity lze provádět po celou dobu trvání smlouvy a po dobu pěti let ode dne vyplacení zůstatku z grantu. Výsledky auditu mohou případně vést Komisi k tomu, že bude požadovat vrácení vyplacených částek.

Zaměstnanci Komise a vnější osoby pověřené Komisí mají zaručen odpovídající přístup do kanceláří příjemce a ke všem informacím, včetně informací v elektronické podobě, jež jsou potřeba k provádění auditů.

Účetní dvůr a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) mají stejná práva jako Komise, zejména právo na přístup.

Za účelem ochrany finančních zájmů Společenství proti podvodům a ostatním jiným nesrovnalostem je Komise oprávněna v rámci tohoto programu provádět kontroly a inspekce na místě v souladu s nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (1). V případě potřeby provede šetření OLAF na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (2).

(1) Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

(2) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

24.11.2006

Úřední věstník Evropské unie

L 327/30

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 1719/2006/ES

ze dne 15. listopadu 2006,

kterým se zavádí program „Mládež v akci“ na období 2007 až 2013

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 149 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Smlouva o založení Evropského společenství (dále jen „Smlouva“) zavádí občanství Unie a stanoví, že činnost Společenství v oblasti všeobecného a odborného vzdělávání a mládeže je zaměřena zejména na podporu rozvoje výměn mládeže a pedagogických pracovníků a kvalitního vzdělávání.

(2)	Smlouva o Evropské unii je založena na zásadách svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod, rovnosti mužů a žen a zákazu diskriminace. K rozvíjení těchto hodnot má přispět podpora aktivního občanství mladých lidí.

(3)	Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1031/2000/ES (4) byl zaveden akční program Společenství „Mládež“. Na základě zkušeností získaných z tohoto programu by měla pokračovat spolupráce a činnost Společenství v této oblasti.

(4)	Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 790/2004/ES (5) byl zaveden akční program Společenství na podporu subjektů činných na evropské úrovni v oblasti mládeže.

(5)

Mimořádné zasedání Evropské rady v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000 stanovilo pro Evropskou unii strategický cíl, zahrnující mimo jiné aktivní politiku zaměstnanosti přikládající větší význam celoživotnímu vzdělávání; tento cíl doplnila Evropská rada na zasedání v Göteborgu ve dnech 15. a 16. června 2001 o strategii udržitelného rozvoje.

(6)	Laekenské prohlášení, připojené k závěrům předsednictví ze zasedání Evropské rady ve dnech 14. a 15. prosince 2001, potvrzuje, že jedním ze základních úkolů, které má Evropská unie řešit, je, jak přiblížit občany, a především mladé lidi, evropskému projektu a evropským institucím.

(7)

Dne 21. listopadu 2001 přijala Komise bílou knihu nazvanou „Nový podnět pro evropskou mládež“, v níž navrhuje rámec spolupráce v oblasti mládeže zaměřený především na posílení účasti, informovanosti, dobrovolných činností mladých a na větší porozumění mladým lidem. Evropský parlament přijal tyto návrhy v usnesení ze dne 14. května 2002 (6).

(8)

Usnesení Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, ze dne 27. června 2002 (7) zavádí především otevřenou metodu koordinace vztahující se na priority v oblasti účasti, informovanosti, dobrovolných činností mladých lidí a většího porozumění mládeži. To by mělo být vzato v úvahu při provádění programu „Mládež v akci“ (dále jen „program“).

(9)

Rada v závěrech ze dne 6. května 2003 (8) zdůrazňuje, že je nezbytné udržet a rozvíjet stávající nástroje Společenství konkrétně určené pro mladé lidi, neboť jsou zásadní pro posílení spolupráce členských států v oblasti mládeže, a že by priority a cíle těchto nástrojů měly být rovněž harmonizovány s rámcem evropské spolupráce v oblasti mládeže.

(10)

Evropská rada na jarním zasedání ve dnech 22. a 23. března 2005 přijala Evropský pakt pro mládež jako jeden z nástrojů přispívajících k dosažení lisabonských cílů růstu a zaměstnanosti. Pakt se soustřeďuje na tři oblasti: zaměstnanost, integraci a sociální rozvoj; vzdělávání, odbornou přípravu a mobilitu; zajišťování souladu mezi pracovním a rodinným životem.

(11)	Akce Společenství zahrnuje příspěvek na vysoce kvalitní vzdělávání a odbornou přípravu a v souladu s čl. 3 odst. 2 Smlouvy musí být zaměřena na odstranění nerovností a podporu rovného zacházení pro muže a ženy.

(12)	Je třeba reagovat na zvláštní potřeby postižených osob.

(13)

Je nezbytné podporovat aktivní občanství a při provádění směrů činnosti zesílit v souladu s čl. 13 odst. 1 Smlouvy boj proti všem formám vyloučení a diskriminace, včetně diskriminace na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.

(14)	Kandidátské země a země ESVO, které jsou stranami Dohody o EHP, se mohou v souladu s dohodami uzavřenými s těmito zeměmi podílet na programech Společenství.

(15)

Evropská rada přijala na zasedání v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003„Soluňskou agendu pro západní Balkán: směrem k evropské integraci“, která stanoví, že by programy Společenství měly být otevřeny zemím, které jsou součástí procesu stabilizace a přidružení, a to na základě rámcových dohod, které mají být podepsány mezi Společenstvím a těmito zeměmi.

(16)	Měla by být přijata opatření s cílem otevřít program Švýcarsku.

(17)

Barcelonské prohlášení, přijaté na Evropsko-středomořské konferenci v roce 1995, uvádí, že výměny mladých lidí by měly být prostředkem pro přípravu budoucích generací na užší spolupráci mezi evropskými a středomořskými partnery při současném dodržování zásad v oblasti lidských práv a základních svobod.

(18)

Na základě sdělení Komise nazvaného „Rozšířená Evropa – sousedství: nový rámec pro vztahy s našimi sousedy na východě a na jihu“ stanoví Rada ve svých závěrech ze dne 16. června 2003 akční směry Společenství pro zesílení kulturní spolupráce, vzájemného porozumění a spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy se sousedními zeměmi.

(19)

Zprávy o průběžném hodnocení stávajícího programu Mládež a veřejné konzultace týkající se budoucnosti činnosti Společenství v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže odkrývají naléhavou a v některých ohledech rostoucí potřebu další spolupráce a mobility v oblasti mládeže na evropské úrovni a vyjadřují přání jednoduššího, vstřícnějšího a pružnějšího přístupu k provádění těchto akcí.

(20)	V souladu se zásadou řádného finančního řízení může být provádění programu zjednodušeno využitím paušálního financování ve vztahu buď k podpoře udělené účastníkům programu, nebo k podpoře Společenství na struktury zřízené k řízení programu na vnitrostátní úrovni.

(21)	Program by měl být pravidelně sledován a hodnocen ve spolupráci mezi Komisí a členskými státy tak, aby bylo možné provádět úpravy, především co se týče priorit pro provádění opatření. Uvedené sledování a hodnocení by mělo zahrnovat měřitelné a důležité cíle a ukazatele.

(22)

Formulace právního základu programu musí být dostatečně pružná, aby umožňovala vhodné úpravy akcí, jež by reagovaly na měnící se potřeby v období let 2007 až 2013, a aby se předešlo zbytečně podrobným ustanovením předchozích programů; je třeba cílevědomě omezit toto rozhodnutí na obecný popis akcí a nejdůležitějších souvisejících správních a finančních ustanovení.

(23)	Je vhodé zajistit řádné ukončení programu, zejména pokud jde o pokračování víceletých ujednání pro jeho řízení, jako je financování technické a správní pomoci. Od 1. ledna 2014 zajistí technická a správní pomoc, bude-li to třeba, řízení akcí nedokončených do konce roku 2013.

(24)

Je třeba stanovit zvláštní úpravu k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (9), a k prováděcím pravidlům k němu, jakož i odchylky od těchto aktů, nezbytné kvůli vlastnostem příjemců a druhu akcí.

(25)	Měla by být prováděna vhodná opatření, aby se předešlo nesrovnalostem a podvodům a aby byly ztracené nebo neoprávněně vyplacené nebo použité finanční prostředky získány zpět.

(26)

Toto rozhodnutí stanoví pro celou dobu trvání programu finanční krytí, které je pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotou při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finačním řízení (10).

(27)

Jelikož cílů tohoto programu nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, neboť tyto cíle vyžadují zejména vícestranná partnerství, nadnárodní opatření pro mobilitu a výměnu informací na evropské úrovni, a proto jich může být z důvodu nadnárodní a vícestranné povahy navrhovaných akcí a opatření lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity uvedenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(28)	Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (11).

(29)	Přechodná opatření pro sledování akcí zahájených před 31. prosincem 2006 by měla být přijata na základě rozhodnutí č. 1031/2000/ES a rozhodnutí č. 790/2004/ES,

ROZHODLY TAKTO:

Článek 1

Zavedení programu

1. Tímto rozhodnutím se zavádí akční program Společenství „Mládež v akci“ (dále jen „program“), jehož cílem je rozvoj spolupráce v oblasti mládeže v Evropské unii.

2. Program začíná dne 1. ledna 2007 a končí dne 31. prosince 2013.

Článek 2

Obecné cíle programu

a)	podporovat aktivní občanství mladých lidí obecně a jejich evropské občanství zvláště;
b)	rozvíjet solidaritu a podporovat toleranci u mladých lidí, zejména za účelem posílení sociální soudržnosti Evropské unie;
c)	podporovat vzájemné porozumění mezi mladými lidmi v různých zemích;
d)	přispívat k rozvoji kvality systémů na podporu mládežnických aktivit a schopností organizací občanské společnosti v oblasti mládeže;
e)	podporovat evropskou spolupráci v oblasti mládeže.

2. Obecné cíle programu doplňují cíle sledované v dalších oblastech činností Společenství, zejména v oblasti celoživotního učení, včetně odborné přípravy a neformálního a informálního učení, jakož i v jiných oblastech, jako jsou kultura, sport a zaměstnanost.

3. Obecné cíle programu přispívají k rozvoji politik Evropské unie, zejména pokud jde o uznání kulturní, multikulturní a jazykové rozmanitosti Evropy, o podporu sociálního začlenění a boji proti veškeré diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace, jakož i pokud jde o udržitelný rozvoj.

Článek 3

Zvláštní cíle programu

V rámci obecného cíle týkajícího se podpory aktivního občanství mladých lidí obecně a jejich evropského občanství zvláště:

a)	poskytnout mladým lidem a mládežnickým organizacím příležitost podílet se na rozvoji společnosti obecně a Evropské unie zvláště;

b)	rozvíjet u mladých lidí pocit sounáležitosti s Evropskou unií;

c)	podporovat účast mladých lidí na demokratickém životě Evropy;

d)	podporovat mobilitu mladých lidí v Evropě;

e)	rozvíjet mezikulturní vzdělávání v oblasti mládeže;

f)	propagovat mezi mladými lidmi základní hodnoty Evropské unie, zejména úctu k lidské důstojnosti, rovnost, dodržování lidských práv, toleranci a nepřípustnost diskriminace;

g)	podporovat iniciativu, podnikavost a tvořivost;

h)	umožňovat účast na programu mladým lidem, kteří mají méně příležitostí, včetně zdravotně postižených mladých lidí;

i)	zajišťovat, aby při účasti v programu byla dodržována zásada rovnosti mezi muži a ženami a aby při jednotlivých akcích byla podporována rovnost žen a mužů;

j)	poskytovat příležitosti pro neformální a informální učení v evropském rozměru a otevírat inovační příležitosti v souvislosti s aktivním občanstvím.

V rámci obecného cíle týkajícího se rozvoje solidarity a podpory tolerance u mladých lidí, zejména za účelem posílení sociální soudržnosti Evropské unie:

a)	poskytnout mladým lidem příležitost, aby svou osobní angažovanost vyjádřili prostřednictvím dobrovolné činnosti na evropské a mezinárodní úrovni;

b)	zapojit mladé lidi do akcí podporujících solidaritu mezi občany Evropské unie.

V rámci obecného cíle týkajícího se podpory vzájemného porozumění mezi mladými lidmi v různých zemích:

a)	rozvíjet výměny a mezikulturní dialog mezi mladými Evropany a mladými lidmi ze sousedních zemí;

b)	přispívat v těchto zemích k rozvoji kvality struktur na podporu mladých lidí a úlohy osob, které se aktivně podílejí na práci s mládeží a na činnosti mládežnických organizací;

c)	rozvíjet spolu s dalšími zeměmi projekty tematické spolupráce, do níž budou zapojeni mladí lidé a osoby, které se aktivně podílejí na práci s mládeží a na činnosti mládežnických organizací.

V rámci obecného cíle týkajícího se přínosu k rozvoji kvality systémů na podporu činnosti mladých lidí a schopností organizací občanské společnosti v oblasti mládeže:

a)	přispívat k vytváření sítí dotyčných organizací;

b)	rozvíjet odbornou přípravu osob, které se aktivně podílejí na práci s mládeží a na činnosti mládežnických organizací, jakož i spolupráci mezi nimi;

c)	podporovat inovaci při rozvoji aktivit pro mladé lidi;

d)	přispívat ke zlepšení informovanosti mladých lidí a současně věnovat zvláštní pozornost přístupu zdravotně postižených mladých lidí k informacím;

e)	podporovat dlouhodobé projekty a iniciativy prováděné regionálními a místními subjekty v oblasti mládeže;

f)	zjednodušit uznávání neformálního vzdělání a dovedností mladých lidí získaných díky účasti na programu;

g)	vyměňovat si osvědčené postupy.

V rámci obecného cíle týkajícího se podpory evropské spolupráce v oblasti mládeže, s náležitým přihlédnutím k místním a regionálním rysům:

a)	podporovat výměnu osvědčených postupů a spolupráci mezi správními orgány a politickými činiteli na všech úrovních;

b)	podporovat strukturovaný dialog mezi politickými činiteli a mladými lidmi;

c)	zlepšit znalosti o mládeži a porozumění mládeži;

d)	přispívat ke spolupráci mezi různými vnitrostátními a mezinárodními mládežnickými dobrovolnými činnostmi.

Článek 4

Akce

Mládež pro Evropu

Cílem této akce je:

—	podporovat výměny mladých lidí v zájmu zvýšení jejich mobility,

—	podporovat v oblasti mládeže iniciativy, projekty a aktivity týkající se účasti na demokratickém životě v zájmu rozvíjení občanství a vzájemného porozumění mladých lidí.

2.	Evropská dobrovolná služba Cílem této akce je podpořit účast mladých lidí na různých formách dobrovolné činnosti jak uvnitř Evropské unie, tak mimo ni.

Mládež ve světě

Cílem této akce je:

—	podporovat projekty s partnerskými zeměmi uvedenými v čl. 5 odst. 2, zejména výměny mladých lidí a osob, které se aktivně podílejí na práci s mládeží a na činnosti mládežnických organizací,

—	podporovat iniciativy posilující vzájemné porozumění mezi mladými lidmi, jejich smysl pro solidaritu a toleranci, jakož i rozvoj spolupráce v oblasti mládeže a občanské společnosti v těchto zemích.

Systémy na podporu mládeže

Cílem této akce je podpořit subjekty, které jsou na evropské úrovni činné v oblasti mládeže, zejména fungování nevládních mládežnických organizací, vytváření jejich sítí, poradenství pro osoby, které vypracovávají projekty, a zajištění kvality prostřednictvím výměny, odborné přípravy a vytváření sítí osob, které se aktivně podílejí na práci s mládeží a na činnosti mládežnických organizací, prostřednictvím podpory inovace a kvality, informovanosti mladých lidí, vytváření struktur a činností nezbytných pro program, aby bylo dosaženo jeho cílů, a prostřednictvím podpory partnerství s místními a regionálními orgány.

Podpora evropské spolupráce v oblasti mládeže

Cílem této akce je:

—	organizovat strukturovaný dialog mezi různými činiteli v oblasti mládeže, zejména mladými lidmi navzájem, osobami, které se aktivně podílejí na práci s mládeží a na činnosti mládežnických organizací, a politickými činiteli,

—	podporovat mládežnické semináře zaměřené na sociální, kulturní a politické otázky, o které se mladí lidé zajímají,

—	přispívat k rozvoji politiky spolupráce v oblasti mládeže,

—	podporovat rozvoj sítí nezbytných pro větší porozumění mládeži.

Článek 5

Účast na programu

a)	členské státy;

b)	země ESVO, které jsou stranami Dohody o EHP, v souladu s ustanoveními uvedené dohody;

c)	kandidátské země, které využívají předvstupní strategie, v souladu s obecnými zásadami, podmínkami a postupy pro účast těchto zemí na programech Společenství, stanovenými v rámcových dohodách uzavřených s těmito zeměmi;

d)	země západního Balkánu v souladu s pravidly, která budou stanovena společně s těmito zeměmi po uzavření rámcových dohod o jejich účasti na programech Společenství;

e)	Švýcarsko, s výhradou uzavření dvoustranné dohody s touto zemí.

2. Akce uvedené v bodech 2 a 3 přílohy jsou otevřeny pro spolupráci se třetími zeměmi, které uzavřely dohody se Společenstvím týkající se oblasti mládeže (dále jen „partnerské země“).

Tato spolupráce je v případě potřeby založena na dodatečných rozpočtových prostředcích přidělených partnerskými zeměmi v souladu s postupy dohodnutými s těmito zeměmi.

Článek 6

Přístup k programu

1. Program je určen na podporu neziskových projektů pro mladé lidi, skupiny mladých lidí, osoby, které se aktivně podílejí na práci s mládeží a na činnosti mládežnických organizací, pro jiné neziskové organizace a sdružení a v některých odůvodněných případech pro jiné partnery působící v oblasti mládeže.

2. Aniž jsou dotčena pravidla stanovená v příloze pro provádění akcí, je program určen mladým lidem ve věku od 15 do 28 let, ačkoli některé akce mohou být otevřeny mladým lidem od 13 nebo až do 30 let věku.

3. Příjemci musí mít zákonné bydliště v některé ze zemí účastnících se programu nebo, podle povahy akce, v některé z partnerských zemí.

4. Všichni mladí lidé bez rozdílu musí mít možnost přístupu k činnostem programu, s výhradou ustanovení přílohy. Komise a zúčastněné země zajistí, aby bylo vynaloženo zvláštní úsilí ve prospěch mladých lidí, kteří mají účast na programu ztíženou ze vzdělávacích, sociálních, fyzických, psychologických, hospodářských nebo kulturních důvodů nebo z důvodu bydliště v odlehlých oblastech.

5. Zúčastněné země usilují o přijetí vhodných opatření, aby účastníci programu mohli mít přístup ke zdravotní péči v souladu s právními předpisy Společenství. Země původu usiluje o přijetí příslušných opatření, aby mohla být účastníkům Evropské dobrovolné služby zachována jejich sociální ochrana. Zúčastněné země rovněž usilují o přijetí vhodných opatření, v souladu se Smlouvou, pro odstranění právních a administrativních překážek znemožňujících přístup k programu.

Článek 7

Mezinárodní spolupráce

Program je rovněž otevřen spolupráci s mezinárodními organizacemi působícími v oblasti mládeže, zejména s Radou Evropy.

Článek 8

Provádění programu

1. Komise zajistí provádění akcí, na které se vztahuje program, v souladu s přílohou.

2. Komise a zúčastněné země přijmou vhodná opatření pro vytvoření struktur na evropské, celostátní a v případě potřeby regionální nebo místní úrovni, aby bylo dosaženo cílů programu a v co největší míře využity akce programu.

3. Komise a zúčastněné země přijmou vhodná opatření, aby podpořily uznávání neformálního a informálního učení mladých lidí, například vydáváním dokladů nebo osvědčení, s přihlédnutím k vnitrostátní situaci, kterými se uznávají zkušenosti získané příjemci a které potvrzují přímou účast mladých lidí nebo osob, jež se aktivně podílejí na práci s mládeží a na činnosti mládežnických organizací, na určité akci programu. Tento cíl může být posílen doplněním dalších akcí Společenství podle článku 11.

4. Komise ve spolupráci se zúčastněnými zeměmi zajistí náležitou ochranu finančních zájmů Společenství tím, že zavede účinná, přiměřená a odrazující opatření, správní kontroly a sankce.

5. Komise a zúčastněné země zajistí, aby akce podporované programem byly řádně propagovány.

přijmou opatření nezbytná k zajištění řádného fungování programu na vnitrostátní úrovni se zapojením stran zabývajících se jednotlivými aspekty mládeže v souladu s vnitrostátní praxí;

zřídí nebo určí a kontrolují vnitrostátní agentury při provádění akcí programu na vnitrostátní úrovni v souladu s čl. 54 odst. 2 písm. c) nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 a v souladu s těmito kritérii:

i)	subjekt zřízený nebo určený jako vnitrostátní agentura je právnickou osobou nebo je součástí organizace s právní subjektivitou (a řídí se právem zúčastněné země). Takovou agenturou nemůže být určeno ministerstvo;

ii)	tento subjekt má dostatečný počet pracovníků s odpovídající kvalifikací pro práci v prostředí mezinárodní spolupráce, vhodnou infrastrukturu a správní prostředí, které mu umožní vyhnout se každému střetu zájmů;

iii)	tento subjekt je schopen uplatňovat pravidla správy prostředků a smluvní podmínky stanovené na úrovni Společenství;

iv)	tento subjekt má dostatečné finanční záruky (nejlépe od orgánu veřejné moci) a správní kapacitu odpovídající objemu prostředků Společenství, které bude muset spravovat;

přebírají odpovědnost za to, že vnitrostátní agentury uvedené v písmenu b) řádně spravují poukázané prostředky určené pro projekty. Zejména odpovídají za zajištění toho, aby vnitrostátní agentury dodržovaly zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu kumulace podpor z jiných prostředků Společenství, a za povinnost vymáhat zpět všechny prostředky, které mají uhradit příjemci;

přijmou nezbytná opatření k provádění auditu a kontroly finančních prostředků vnitrostátních agentur uvedených v písmenu b), zejména:

i)	před zahájením činnosti vnitrostátní agentury poskytnou Komisi nezbytné záruky ohledně existence, významnosti a funkčnosti vnitrostátní agentury v souladu s pravidly řádné finanční správy, vhodných postupů, kontrolních systémů, účetních systémů a postupů pro zadávání zakázek a přidělování grantů;

ii)	na konci každého rozpočtového roku ujistí Komisi o spolehlivosti finančních systémů a postupů vnitrostátních agentur a o správnosti jejich účtů;

iii)	v případě nesrovnalostí, nedbalosti nebo podvodu ze strany vnitrostátní agentury uvedené v písmenu b), v jejichž důsledku musí Komise vymáhat prostředky od vnitrostátních agentur, přebírají odpovědnost za veškeré prostředky nezískané zpět.

7. V rámci postupu uvedeného v čl. 10 odst. 1 může Komise vypracovat pro každou akci uvedenou v příloze obecné zásady za účelem přizpůsobení programu jakýmkoli změnám priorit evropské spolupráce v oblasti mládeže.

Článek 9

Výbor

1. Komisi je nápomocen výbor.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je dva měsíce.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.

4. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 10

Prováděcí opatření

a)	způsoby provádění programu, včetně ročního pracovního plánu;
b)	všeobecná rovnováha mezi jednotlivými akcemi programu;
c)	ve finanční oblasti kritéria (například mladé obyvatelstvo, HDP a zeměpisná vzdálenost mezi zeměmi) pro stanovení orientačního rozdělení prostředků mezi členské státy pro akce řízené decentralizovaným způsobem;
d)	sledování dohody uvedené v bodě 4.2 přílohy, včetně ročního pracovního plánu a výroční zprávy Evropského fóra mládeže;
e)	způsoby hodnocení programu;
f)	způsoby osvědčování účasti dotyčných mladých lidí;
g)	způsoby přizpůsobení akcí programu podle čl. 8 odst. 7.

2. Ve všech ostatních otázkách se opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí přijímají postupem podle čl. 9 odst. 3.

Článek 11

Doplňkovost s dalšími akcemi Společenství

1. Komise zajistí doplňkovost programu ve vztahu k jiným oblastem činnosti Společenství, jako je zejména vzdělávání, odborná příprava, kultura, občanství, sport, jazyky, zaměstnanost, zdraví, výzkum, podnikání, vnější činnost Unie, sociální začlenění, rovnost žen a mužů a boj proti diskriminaci.

2. Program může v případě slučitelnosti sdílet zdroje s jinými nástroji Společenství za účelem provádění akcí, které splňují cíle programu i těchto nástrojů.

3. Komise a členské státy kladou důraz na akce programu, které přispívají k rozvoji cílů jiných oblastí činnosti Společenství, jako je vzdělávání, odborná příprava, kultura a sport, jazyky, sociální začlenění, rovnost pohlaví a boj proti diskriminaci.

Článek 12

Doplňkovost s vnitrostátními politikami a nástroji

1. Zúčastněné země mohou požádat Komisi o oprávnění udělit evropskou značku celostátním, regionálním nebo místním akcím podobným těm, které jsou uvedeny v článku 4.

2. Zúčastněná země může příjemcům poskytnout vnitrostátní prostředky, které budou spravovány podle pravidel programu, a k tomuto účelu může využít decentralizovaných struktur programu, pokud zajistí poměrné doplňkové financování těchto struktur.

Článek 13

Obecná finanční ustanovení

1. Rozpočet pro provádění tohoto programu na období uvedené v článku 1 se stanoví na 885 000 000 EUR.

2. Roční rozpočtové položky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního rámce.

Článek 14

Finanční ustanovení týkající se příjemců

1. Granty v rámci programu mohou získat právnické a fyzické osoby.

2. Komise může podle charakteristik příjemců a povahy akcí rozhodnout, že je lze osvobodit od ověřování odborných schopností a kvalifikace požadované k provedení navrhované akce nebo pracovního programu. Při určování požadavků ve vztahu k výši finanční podpory dodržuje Komise zásadu proporcionality, s přihlédnutím k vlastnostem příjemců, jejich věku, povaze akce a výši finanční podpory.

3. Podle povahy akce může mít finanční podpora formu dotací nebo stipendií. Komise může rovněž udělit ceny za akce nebo projekty uskutečněné v rámci programu. Podle povahy akce může být povoleno paušální financování nebo použití stupnic jednotkových nákladů.

4. V případě grantů na akce by dohody měly být podepsány do dvou měsíců od udělení grantů.

5. Granty na provozní náklady poskytnuté v rámci programu organizacím činným na evropské úrovni, definovaným v článku 162 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (12), nejsou v případě opětovného poskytnutí automaticky snižovány podle čl. 113 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

6. V souladu s čl. 54 odst. 2 písm. c) nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 smí Komise svěřit úkoly veřejné moci, a zejména úkoly plnění rozpočtu, strukturám uvedeným v čl. 8 odst. 2 tohoto rozhodnutí.

7. V souladu s čl. 38 odst. 1 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 platí možnost uvedená v odstavci 6 tohoto článku také pro struktury ve všech zúčastněných zemích.

Článek 15

Kontrola a hodnocení

1. Komise zajistí, aby byl program pravidelně kontrolován z hlediska plnění jeho cílů. Kontrola zahrnuje zprávy uvedené v odstavci 3 a zvláštní činnosti. Konzultací Komise týkajících se této kontroly se účastní mladí lidé.

2. Komise zajistí pravidelné, nezávislé a externí hodnocení programu.

3. Zúčastněné země předloží Komisi do 30. června 2010 zprávu o provádění programu a do 30. června 2015 zprávu o dopadu programu.

a)	do 31. března 2011 průběžnou hodnotící zprávu o dosažených výsledcích a kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění programu;
b)	do 31. prosince 2011 sdělení o pokračování programu;
c)	do 31. března 2016 zprávu o následném hodnocení.

Článek 16

Přechodné ustanovení

Na akce zahájené před 31. prosincem 2006 na základě rozhodnutí č. 1031/2000/ES a rozhodnutí č. 790/2004/ES se až do jejich ukončení nadále použijí uvedená rozhodnutí.

V případě potřeby mohou být rozpočtové položky zapsány do rozpočtu na dobu po roce 2013 na krytí technické a správní pomoci nezbytné pro umožnění řízení akcí nedokončených do 31. prosince 2013. Výbor uvedený v článku 8 rozhodnutí č. 1031/2000/ES se nahrazuje výborem uvedeným v článku 9 tohoto rozhodnutí.

Jak stanoví článek 18 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002, mohou být pro program zpřístupněny položky odpovídající účelově vázaným příjmům z náhrady částek vyplacených bez právního důvodu podle rozhodnutí č. 1031/2000/ES a rozhodnutí č. 790/2004/ES.

Článek 17

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2007.

Ve Štrasburku dne 15. listopadu 2006.

Za Evropský parlament

předseda

J. BORRELL FONTELLES

Za Radu

předsedkyně

P. LEHTOMÄKI

(1) Úř. věst. C 234, 22.9.2005, s. 46.

(2) Úř. věst. C 71, 22.3.2005, s. 34.

(3) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 25. října 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 24. července 2006 (Úř. věst. C 251 E, 17.10.2006, s. 20) a postoj Evropského parlamentu ze dne 25. října 2006 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(4) Úř. věst. L 117, 18.5.2000, s. 1. Rozhodnutí naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 885/2004 (Úř. věst. L 168, 1.5.2004, s. 1).

(5) Úř. věst. L 138, 30.4.2004, s. 24.

(6) Úř. věst. C 180 E, 31.7.2003, s. 145.

(7) Úř. věst. C 168, 13.7.2002, s. 2.

(8) Úř. věst. C 115, 15.5.2003, s. 1.

(9) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(10) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

(11) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

(12) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1.

PŘÍLOHA

Akce prováděné za účelem dosažení obecných a zvláštních cílů programu podporují menší projekty prosazující aktivní účast mladých lidí, přičemž zajišťují evropskou viditelnost a dopad projektů.

Účast mladých lidí na tomto programu nevyžaduje žádné zvláštní předchozí zkušenosti ani kvalifikaci, s výjimkou výjimečných případů.

Program by měl být prováděn uživatelsky přístupným způsobem.

Program by měl podporovat iniciativu, podnikavost a tvořivost mladých lidí, usnadnit účast na programu mladým lidem s méně příležitostmi, včetně zdravotně postižených mladých lidí, a zajistit, aby byla respektována zásada rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o účast na programu, a aby rovnost žen a mužů byla prosazována v rámci všech akcí.

Účast na akcích je možná za předpokladu, že je k dispozici vhodné pojistné krytí, které zajistí ochranu mladých lidí během provádění činností programu.

AKCE

Akce se uskutečňují prostřednictvím těchto opatření:

Akce 1 – Mládež pro Evropu

Cílem této akce je posílit aktivní občanství mladých lidí a vzájemné porozumění mezi nimi prostřednictvím těchto opatření:

1.1 Výměny mládeže

Výměny mládeže umožňují, aby jedna nebo více skupin mladých lidí navštívila skupinu z jiné země za účelem společné účasti na společném programu činností. Těchto výměn mohou v zásadě využívat mladí lidé ve věku od 13 do 25 let.

Tyto činnosti, jejichž základem jsou nadnárodní partnerství mezi různými účastníky projektu, vyžadují aktivní účast mladých lidí a jsou určeny k tomu, aby jim umožnily objevit a poznat různé sociální a kulturní skutečnosti, vzájemně se od sebe něco naučit a posílit své vědomí, že jsou občany Evropy. Podpora je zaměřena především na mnohostranné činnosti mobility skupin, avšak nevylučuje dvoustranné činnosti tohoto druhu.

Dvoustranné výměny skupin jsou oprávněné zejména tehdy, pokud se jedná o jejich první evropskou aktivitu nebo pokud účastníci tvoří malé nebo místní skupiny bez zkušeností na evropské úrovni. Zejména jsou vítány výměnné pobyty pro mladé lidi, kteří mají méně příležitostí, aby se tak posílila jejich účast na programu.

Toto opatření rovněž podporuje přípravu a následné činnosti s cílem posílit aktivní účast mladých lidí na projektech, a to zejména ty činnosti, jež mají za cíl pomoci mladým lidem v jazykové a mezikulturní oblasti.

1.2 Podpora iniciativ mladých lidí

Toto opatření podporuje projekty, v nichž se mladí lidé aktivně a přímo účastní činností, jež sami navrhli a v nichž hrají hlavní roli, aby se tak rozvíjela jejich iniciativa, podnikavost a tvořivost. Toto opatření je v zásadě určeno mladým lidem ve věku od 18 do 30 let, ačkoliv některých iniciativ se mohou účastnit mladí lidé ve věku od 15 let, pokud je zajištěn odpovídající dohled.

Toto opatření podporuje skupinové projekty vytvořené na místní, regionální a celostátní úrovni a propojení podobných projektů v různých zemích, aby se posílil jejich evropský aspekt a zlepšila se spolupráce a výměna zkušeností mezi mladými lidmi.

Zvláštní pozornost je věnována těm mladým lidem, kteří mají méně příležitostí.

1.3 Projekty participativní demokracie

Toto opatření podporuje účast mladých lidí na demokratickém životě. Tyto projekty a činnosti podporují aktivní účast mladých lidí na životě jejich společenství na místní, regionální nebo vnitrostátní úrovni nebo na mezinárodní úrovni.

Toto opatření je v zásadě určeno mladým lidem ve věku od 13 do 30 let.

Tyto projekty nebo činnosti jsou založeny na mezinárodních partnerstvích, která umožňují sdílet na evropské úrovni náměty, zkušenosti a osvědčené postupy z projektů nebo činností na místní nebo regionální úrovni, aby se zlepšila účast mladých lidí na různých úrovních. V jejich rámci mohou být pořádány konzultace s mladými lidmi pro zjištění jejich potřeb a přání s cílem rozvíjet nové přístupy k jejich aktivní účasti na demokratické Evropě.

Akce 2 – Evropská dobrovolná služba

Cílem dobrovolné služby je rozvíjet solidaritu a podporovat aktivní občanství a vzájemné porozumění mezi mladými lidmi prostřednictvím následujících opatření.

Mladý dobrovolník se v jiné zemi, než je země jeho bydliště, účastní neziskové a neplacené činnosti ve prospěch široké veřejnosti. Evropská dobrovolná služba nesmí mít nepříznivý dopad na potenciální nebo již existující placená zaměstnání ani nesmí být považována za jejich náhradu.

Služba trvá nejméně dva měsíce a může trvat až dvanáct měsíců. V řádně odůvodněných případech, zejména za účelem usnadnění účasti mladých lidí majících méně příležitostí, mohou být povolena kratší období a projekty dobrovolné služby umožňující účast skupinám mladých lidí.

Toto opatření také podporuje projekty dobrovolné služby, které umožňují skupinám mladých lidí podílet se kolektivně na činnostech pořádaných na místní, regionální, celostátní, evropské nebo mezinárodní úrovni v řadě oblastí, včetně například kultury, sportu, civilní obrany, životního prostředí a rozvojové pomoci.

Ve výjimečných případech a podle úkolů, jež mají být plněny, a situací, do nichž jsou dobrovolníci umisťováni, mohou některé typy projektů vyžadovat výběr uchazečů se zvláštními dovednostmi.

Toto opatření je určeno mladým lidem ve věku od 18 do 30 let; některých činností se však mohou účastnit mladí lidé ve věku od 16 let, pokud je zajištěn odpovídající dohled.

Toto opatření pokrývá zcela nebo částečně výdaje dobrovolníka, jeho pojištění, diety a cestovné, jakož i případně další příspěvky pro mladé lidi, kteří mají méně příležitostí. Rovněž podporuje činnosti, jejichž cílem je vzdělávat a odborně vést mladé dobrovolníky a zajišťovat koordinaci mezi jednotlivými partnery, jakož i iniciativy, které mají za cíl rozvíjet zkušenosti získané mladými lidmi během evropské dobrovolné služby.

Členské státy a Komise zajistí, aby byly dodržovány určité normy kvality: dobrovolná práce musí zahrnovat rozměr neformálního vzdělávání doloženého pedagogickými činnostmi, jakož i průběžnou osobní podporu, v zájmu přípravy mladých lidí na personální, mezikulturní a technické úrovni. Za mimořádně důležité je považováno partnerství mezi jednotlivými účastníky projektu a prevence rizik.

Akce 3 – Mládež ve světě

Cílem této akce je rozvíjet vzájemné porozumění mezi lidmi v duchu otevřenosti a současně přispět k rozvoji kvalitních systémů, které podporují činnosti mladých lidí v dotčených zemích. Je otevřena pro partnerské země programu.

3.1 Spolupráce se zeměmi sousedícími s Evropskou unií

Toto opatření podporuje projekty s partnerskými zeměmi programu, jež jsou považovány za sousedské země podle ustanovení evropské sousedské politiky Evropské unie a ve smyslu čl. 5 odst. 2, jakož i s Ruskou federací a zeměmi západního Balkánu, dokud nebudou splňovat požadavky čl. 5 odst. 1 písm. d).

Toto opatření podporuje výměny mládeže, především vícestranné, aniž jsou vyloučeny dvoustranné výměny, které umožňují různým skupinám mladých lidí ze zemí účastnících se programu a sousedních zemí, aby se setkávaly a společně se účastnily programu činností. Toto opatření je v zásadě určeno mladým lidem ve věku od 13 do 25 let. Tyto činnosti založené na nadnárodních partnerstvích mezi jednotlivými účastníky nějakého projektu zahrnují předchozí vzdělávání řídících pracovníků a aktivní účast mladých lidí, aby mohli objevit a poznat jiné sociální a kulturní skutečnosti. Pro financování mohou být způsobilé činnosti pro posílení účasti mladých lidí na projektech, zejména těch, jež mají za cíl pomoci jim na jazykové a mezikulturní úrovni.

Jakmile jsou v sousedních zemích vytvořeny odpovídající vnitrostátní struktury řízení, mohou být v těchto zemích podporovány individuální nebo skupinové iniciativy na místní, regionální a celostátní úrovni, pokud jsou prováděny společně s podobnými iniciativami v zemích účastnících se programu. Jsou to činnosti, které navrhli sami mladí lidé a v nichž tito mladí lidé hrají hlavní roli. Tato činnost je v zásadě určena mladým lidem ve věku od 18 do 30 let, ačkoliv některých iniciativ se mohou účastnit mladí lidé ve věku od 16 let, pokud je zajištěn odpovídající dohled.

Toto opatření podporuje činnosti, jejichž cílem je vytvářet sítě nevládních organizací působících v oblasti mládeže a zlepšit jejich možnosti, přičemž bere v úvahu významnou úlohu, kterou mohou tyto subjekty hrát při rozvoji občanské společnosti v sousedních zemích. Vztahuje se na odbornou přípravu osob, které se aktivně podílejí na práci s mládeží a na činnosti mládežnických organizací, a na vzájemné výměny zkušeností, odborných poznatků a osvědčených postupů. Podporuje činnosti, jež mohou vést k vytvoření dlouhotrvajících a kvalitních projektů a partnerství.

Toto opatření rovněž podporuje projekty povzbuzující inovace a kvalitu, jež jsou zaměřeny na zavádění, provádění a podporu inovačních přístupů v oblasti mládeže. Finanční podporu je možno poskytnout informačním činnostem určeným pro mladé lidi a osoby, které se aktivně podílejí na práci s mládeží a na činnosti mládežnických organizací.

Toto opatření rovněž podporuje činnosti propagující spolupráci v oblasti mládeže se sousedními zeměmi, například podporování spolupráce a výměny nápadů a osvědčených postupů v oblasti mládeže, jakož i další opatření na propagaci a šíření výsledků projektů a činností v oblasti mládeže podporovaných v dotčených zemích.

3.2 Spolupráce s jinými zeměmi

Toto opatření podporuje činnosti spolupráce v oblasti mládeže, zejména výměnu osvědčených postupů s ostatními partnerskými zeměmi.

Podporuje výměny mezi osobami, které se aktivně podílejí na práci s mládeží a na činnosti mládežnických organizací, a jejich vzdělávání, rozvoj partnerství a sítí mládežnických organizací.

Na tematickém základě je možno provádět vícestranné a dvoustranné výměny mladých lidí mezi těmito zeměmi a zúčastněnými zeměmi.

Finanční prostředky se poskytují na činnosti, u nichž se prokáže potenciál k multiplikačnímu účinku.

V rámci spolupráce s průmyslovými zeměmi toto opatření poskytuje prostředky pouze evropským příjemcům podpory z projektů.

Akce 4 – Systémy podpory mládeže

Cílem této akce je rozvíjet kvalitu struktur na podporu mládeže, podpořit úlohu osob, které se aktivně podílejí na práci s mládeží a na činnosti mládežnických organizací, rozvíjet kvalitu programu a podpořit občanskou angažovanost mladých lidí na evropské úrovni prostřednictvím podpory subjektů, které na evropské úrovni působí v oblasti mládeže.

4.1 Podpora subjektů, které na evropské úrovni působí v oblasti mládeže

Toto opatření podporuje činnost nevládních organizací působících na evropské úrovni v oblasti mládeže, které sledují cíl obecného evropského zájmu. Jejich činnosti musí přispívat k účasti mladých lidí na veřejném a společenském životě a k vytváření a provádění činností evropské spolupráce v oblasti mládeže v širokém smyslu.

—	od svého zřízení v souladu s právními předpisy musí svoji činnost vykonávat po dobu nejméně jednoho roku,

—	musí být neziskový,

—	musí být usazen v některé ze zemí účastnících se programu podle čl. 5 odst. 1 nebo v některé z určitých zemí východní Evropy (totiž v Bělorusku, v Moldavsku, v Ruské federaci nebo na Ukrajině),

—	svou činnost musí vykonávat na evropské úrovni, sám nebo ve spolupráci s jinými sdruženími, a jeho struktura a činnosti musí pokrývat nejméně osm zúčastněných zemí; může to být evropská síť zastupující subjekty působící v oblasti mládeže,

—	jeho činnosti musí být v souladu se zásadami, které jsou základem činnosti Společenství v oblasti mládeže,

—	může jít o subjekt vykonávající činnosti výhradně ve prospěch mladých lidí nebo o subjekt s širšími cíli, jehož některé činnosti jsou mladým lidem prospěšné,

—	musí zapojit mladé lidi do řízení činností prováděných v jejich prospěch.

Příjemci jsou vybráni na základě výzvy k předkládání návrhů. S vybranými subjekty lze uzavřít víceleté rámcové dohody o partnerství. Takové rámcové dohody ovšem nevylučují možnost podat každý rok výzvu k navržení dalších příjemců.

—	vyjadřování názorů a zájmů mladých lidí v jejich rozmanitosti na evropské úrovni,

—	výměny mládeže a dobrovolné služby,

—	neformální a informální učení a programy činností mládeže,

—	podpora mezikulturního vzdělávání a porozumění,

—	diskuse o evropských otázkách, politikách Evropské unie nebo politikách týkajících se mládeže,

—	šíření informací o akci Společenství,

—	akce podporující účast a iniciativu mladých lidí.

V rámci tohoto opatření se při stanovování grantu pro provozní náklady zohledňují pouze náklady nezbytné pro řádné vykonávání běžných činností vybraného subjektu, zejména personální náklady, režijní náklady (nájemné, poplatky spojené s nemovitostí, vybavení, kancelářské potřeby, telekomunikace, poštovní poplatky atd.), náklady na interní schůze, náklady na zveřejňování, informování a šíření.

Při udělování grantu se náležitě zohledňuje nezávislost subjektu při výběru jeho členů a jeho samostatnost při přesném určování jeho činností.

Nejméně 20 % rozpočtu dotčených subjektů musí být pokryto z jiných zdrojů, než jsou zdroje Společenství.

4.2 Podpora Evropského fóra mládeže

—	nezávislost fóra při výběru svých členů, čímž se zajistí co nejširší zastoupení různých druhů mládežnických organizací,

—	jeho samostatnost při konkrétním určování jeho činností,

—	co nejširší zapojení mládežnických organizací ze třetích zemí a neorganizovaných mladých lidí do činností fóra,

—	aktivní přispívání fóra k politickým procesům, které se týkají mládeže na evropské úrovni, především poskytováním odpovědí evropským institucím při konzultacích občanské společnosti a vysvětlováním stanovisek přijatých těmito institucemi svým členům.

Způsobilé výdaje fóra zahrnují provozní náklady a výdaje na provádění jeho akcí. Vzhledem k potřebě zajistit průběžnou činnost fóra se zdroje na program přidělují podle této obecné zásady: roční zdroje přidělené fóru činí nejméně 2 miliony EUR.

Fóru mohou být přiděleny granty po obdržení odpovídajícího pracovního plánu a rozpočtu. Granty mohou být přidělovány ročně nebo formou prodloužení na základě rámcové dohody o partnerství s Komisí.

Nejméně 20 % rozpočtu fóra musí být kryto z jiných zdrojů, než jsou zdroje Společenství.

—	zastupování mládežnických organizací ve vztahu k Evropské unii,

—	koordinace postojů jeho členů ve vztahu k Evropské unii,

—	předávání informací o mládeži evropským institucím,

—	předávání informací z Evropské unie vnitrostátním mládežnickým radám a nevládním organizacím,

—	podpora a příprava účasti mladých lidí na demokratickém životě,

—	přispívání k novému rámci spolupráce v oblasti mládeže vytvořenému na úrovni Evropské unie,

—	přispívání k vytváření politik týkajících se mládeže, práce s mládeží a příležitostí ke vzdělávání, jakož i přispívání k předávání informací o mladých lidech a rozvoji struktur zastupujících mladé lidi po celé Evropě,

—	účast při diskusích a úvahách o mládeži v Evropě a v jiných částech světa a o akci Společenství pro mladé lidi.

4.3 Vzdělávání a vytváření sítí osob, které se aktivně podílejí na práci s mládeží a na činnosti mládežnických organizací

Toto opatření podporuje vzdělávání osob, které se aktivně podílejí na práci s mládeží a na činnosti mládežnických organizací v této oblasti, zejména vedoucích projektů, poradců pro mládež a pracovníků dohledu při těchto projektech. Rovněž podporuje výměnu zkušeností, odborných poznatků a osvědčených postupů mezi osobami, které se aktivně podílejí na práci s mládeží a na činnosti mládežnických organizací, jakož i činnosti, jež mohou vést k vytvoření dlouhodobých kvalitních projektů, partnerství a sítí. To může například zahrnovat získávání zkušeností pozorováním zkušeného pracovníka.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat činnostem podporujícím účast těch mladých lidí, pro něž je nejobtížnější účastnit se akcí Společenství.

4.4 Projekty podporující inovaci a kvalitu

Toto opatření podporuje projekty zaměřené na zavádění, provádění a podporu inovačních přístupů v oblasti mládeže. Tyto inovační aspekty se mohou týkat obsahu a cílů, v souladu s rozvojem evropského rámce spolupráce v oblasti mládeže, účasti partnerů z různého prostředí nebo šíření informací.

4.5 Informační činnosti pro mladé lidi a osoby, které se aktivně podílejí na práci s mládeží a na činnosti mládežnických organizací

Toto opatření podporuje informace a sdělení určené mladým lidem zlepšením jejich přístupu k důležitým informacím i komunikačním službám, aby se zvýšila jejich účast na veřejném životě a usnadnilo se uplatnění jejich potenciálu jakožto aktivních a odpovědných občanů. Za tímto účelem jsou na evropské a vnitrostátní úrovni podporovány činnosti, jež zlepšují přístup mladých lidí k informacím a ke komunikačním službám a zlepšují poskytování kvalitních informací a účast mladých lidí na přípravě a šíření informací.

Toto opatření přispívá například k rozvoji evropských, celostátních, regionálních a místních mládežnických portálů pro šíření informací určených zejména mladým lidem, a to všemi druhy informačních kanálů, zejména těmi, které mladí lidé používají nejčastěji. Rovněž může podporovat opatření prosazující zapojení mladých lidí do přípravy a šíření srozumitelných, uživatelsky přístupných a cílených informačních produktů a rad, aby se zlepšila kvalita informací a přístup k nim pro všechny mladé lidi. Všechny publikace musí respektovat rovnost a rozmanitost.

4.6 Partnerství

Toto opatření je určeno k financování partnerství s regionálními nebo místními subjekty, aby se dlouhodobě rozvíjely projekty, které kombinují různá opatření v tomto programu. Financování se zaměřuje na projekty a koordinační činnosti.

4.7 Podpora pro struktury programu

Toto opatření financuje struktury stanovené v čl. 8 odst. 2, především vnitrostátní agentury. Toto opatření rovněž umožňuje financovat přidružené subjekty, jako jsou vnitrostátní koordinátoři, střediska správy zdrojů, síť EURODESK, Evropsko-středomořská platforma mládeže a sdružení mladých evropských dobrovolníků, které působí jako prováděcí subjekty na vnitrostátní úrovni v plném souladu s čl. 54 odst. 2 písm. c) a odst. 3 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

4.8 Zvyšování hodnoty programu

Komise může pořádat semináře, kolokvia nebo setkání pro usnadnění provádění programu a pořádat vhodné akce za účelem informování, zveřejňování a šíření, jakož i provádět kontrolu a vyhodnocování programu. Tyto činnosti je možno financovat prostřednictvím grantů a nakoupit prostřednictvím zadávání zakázek nebo je může pořádat a financovat přímo Komise.

Akce 5 – Podpora evropské spolupráce v oblasti mládeže

Cílem této akce je podporovat evropskou spolupráci v oblasti mládeže.

5.1 Setkání mladých lidí a činitelů odpovědných za politiku týkající se mládeže

Toto opatření podporuje spolupráci, semináře a strukturovaný dialog mezi mladými lidmi, osobami, které se aktivně podílejí na práci s mládeží a na činnosti mládežnických organizací, a činiteli odpovědnými za politiku týkající se mládeže. Tyto činnosti zahrnují zejména podporu spolupráce a výměnu názorů a osvědčených postupů v oblasti mládeže, konferencí pořádaných předsednictvími Evropské unie a dalších opatření na využití a šíření výsledků projektů a výsledků činností Společenství v oblasti mládeže.

Toto opatření zahrnuje Evropský týden mládeže, jehož součástí mohou být události v jednotlivých členských státech a na evropské úrovni týkající se práce evropských institucí, dialogu mezi evropskými rozhodovacími orgány a mladými lidmi a uznání vysoce kvalitních projektů podporovaných programem.

Toto opatření může zejména podpořit cíle uskutečňované prostřednictvím otevřené metody koordinace v oblasti mládeže a Evropského paktu pro mládež, jakož i spolupráce mezi vnitrostátními a mezinárodními dobrovolnými činnostmi mládeže.

5.2 Podpora činností zaměřených na lepší porozumění a znalost oblasti mládeže

Toto opatření podporuje zvláštní projekty, jejichž účelem je zjistit stav znalostí souvisejících s prioritami v oblasti mládeže stanovenými pomocí otevřené metody koordinace, a projekty určené k jejich doplnění, aktualizaci nebo usnadnění přístupu k nim.

Rovněž je určeno na podporu rozvoje metod analýzy a porovnávání výsledků studií a zaručení jejich kvality.

Program může rovněž podpořit vytváření sítí jednotlivých účastníků působících v oblasti mládeže.

5.3 Spolupráce s mezinárodními organizacemi

Tuto akci je možno využít na podporu spolupráce Evropské unie s mezinárodními organizacemi pracujícími v oblasti mládeže, zejména s Radou Evropy a Organizací spojených národů nebo jejími specializovanými orgány.

INFORMACE

Za účelem uvedení příkladů osvědčených postupů a modelových projektů bude vytvořena databáze obsahující informace o stávajících záměrech týkajících se činností mládeže na evropské úrovni.

Komise poskytne návod objasňující cíle, pravidla a postupy programu, vysvětlující zejména práva a povinnosti vznikající přijetím grantu.

ŘÍZENÍ PROGRAMU

Minimální příděly finančních prostředků

S výhradou článku 13 se ve vztahu k finančnímu krytí stanovenému v uvedeném článku přidělují na následující akce tyto minimální částky:

Akce 1: Mládež pro Evropu 30 %

Akce 2: Evropská dobrovolná služba 23 %

Akce 3: Mládež ve světě 6 %

Akce 4: Systémy podpory mládeže 15 %

Akce 5: Podpora evropské spolupráce v oblasti mládeže 4 %

Rozpočet programu může rovněž zahrnovat výdaje spojené s přípravou, sledováním, kontrolou, auditem a hodnocením, jež jsou přímo nezbytné pro řízení programu a pro splnění jeho cílů, zejména studie, setkání, informační a publikační činnost, výdaje spojené s počítačovými sítěmi pro výměnu informací a veškeré jiné výdaje na správní a technickou pomoc, o nichž může Komise rozhodnout k zajištění řízení programu.

KONTROLY A AUDITY

Pro projekty vybrané postupem podle čl. 14 odst. 3 tohoto rozhodnutí byl vytvořen systém namátkových kontrol.

Příjemci grantu musí pro Komisi uchovávat doklady o všech výdajích po dobu pěti let ode dne poslední platby. Musí zajistit, aby byly Komisi v případě potřeby poskytnuty doklady, jež uchovávají partneři nebo jejich členové.

Komise může nechat provést audit využití grantu, který provedou buď přímo její zaměstnanci, nebo jiný oprávněný externí subjekt podle jejího výběru. Tyto audity lze provádět po celou dobu trvání smlouvy a po dobu pěti let ode dne vyplacení zůstatku z grantu. Výsledky auditu mohou případně vést Komisi k tomu, že bude požadovat vrácení zaplacených částek.

Zaměstnanci Komise a externí osoby pověřené Komisí musí mít zaručen odpovídající přístup do kanceláří příjemce a ke všem informacím, včetně informací v elektronické podobě, jež jsou potřeba k provádění auditů.

Účetní dvůr a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) mají stejná práva jako Komise, především právo na přístup.

Rozhodnutí Komise přijatá na základě článku 10, smlouvy s vnitrostátními agenturami, dohody s třetími zúčastněnými zeměmi a smlouvy a dohody s nimi spojené zejména stanoví, aby Komise nebo jí pověřený zástupce, OLAF a Účetní dvůr prováděli kontroly a finanční audity, v případě potřeby i na místě. Kontroly lze provádět u vnitrostátních agentur nebo v případě potřeby u příjemců grantů.

Komise může v souladu s nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (1) provádět rovněž kontroly na místě.

U akcí Společenství, jež jsou uvedeny v tomto rozhodnutí, se „nesrovnalostí“ uvedenou v čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (2) rozumí jakékoli porušení právního předpisu Společenství nebo jakékoliv nesplnění smluvní povinnosti vyplývající z jednání nebo opomenutí jednou stranou, v důsledku kterého je nebo by mohl být z důvodu neoprávněné výdajové položky poškozen souhrnný rozpočet Evropské unie nebo rozpočty spravované Společenstvími.

(1) Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

(2) Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

24.11.2006

Úřední věstník Evropské unie

L 327/45

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č 1720/2006/ES

ze dne 15. listopadu 2006,

kterým se zavádí akční program v oblasti celoživotního učení

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 149 odst. 4 a čl. 150 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Rozhodnutím Rady 1999/382/ES (4) byla zavedena druhá fáze akčního programu Společenství v oblasti odborného vzdělávání „Leonardo da Vinci“.

(2)	Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 253/2000/ES (5) byla zavedena druhá fáze akčního programu Společenství v oblasti vzdělávání „Socrates“.

(3)	Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 2318/2003/ES (6) byl přijat víceletý program pro účinnou integraci informačních a komunikačních technologií (ICT) do vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy v Evropě (program e-učení).

(4)	Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 791/2004/ES (7) byl zaveden akční program Společenství na podporu subjektů činných na evropské úrovni v oblasti vzdělávání a odborného vzdělávání a na podporu určitých činností v této oblasti.

(5)	Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 2241/2004/ES (8) byl vytvořen jednotný rámec pro průhlednost v oblasti kvalifikací a schopností (Europass).

(6)	Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 2317/2003/ES (9) byl vytvořen program pro zlepšování kvality vysokého školství a pro podporu mezikulturního porozumění prostřednictvím spolupráce se třetími zeměmi (Erasmus Mundus) (2004 až 2008).

(7)	Boloňskou deklarací podepsanou dne 19. června 1999 ministry školství 29 evropských zemí byl vytvořen mezivládní proces zaměřený na vytvoření „Evropské oblasti vysokoškolského vzdělávání“ do roku 2010, který vyžaduje podporu na úrovni Společenství.

(8)

Evropská rada na svém zasedání v Lisabonu konaném ve dnech 23. a 24. března 2000 stanovila strategický cíl pro Evropskou unii, podle nějž se má stát nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě, schopnou udržitelného hospodářského růstu, s větším počtem pracovních míst, s lepšími pracovními místy a větší sociální soudržností, a vyzvala Radu ve složení pro vzdělávání, aby provedla celkovou reflexi konkrétních budoucích cílů vzdělávacích systémů se zaměřením na společné zájmy a priority při respektování rozmanitosti jednotlivých států.

(9)	Znalostní společnost vysoké úrovně je klíčem k výraznějšímu růstu a k vyšší zaměstnanosti. Vzdělávání a odborná příprava jsou pro Evropskou unii zásadními prioritami pro naplnění lisabonských cílů.

(10)	Dne 12. února 2001 Rada přijala zprávu o konkrétních budoucích cílech vzdělávacích systémů vzdělávání a odborné přípravy. Dne 14. června 2002 pak přijala podrobný pracovní program o činnostech navazujících na tyto cíle, jenž vyžaduje podporu na úrovni Společenství.

(11)	Evropská rada se na zasedání v Göteborgu ve dnech 15. a 16. června 2001 dohodla na strategii pro udržitelný rozvoj a dodala environmentální rozměr Lisabonskému procesu pro zaměstnanost, hospodářské reformy a sociální soudržnost.

(12)

Evropská rada na zasedání v Barceloně ve dnech 15. a 16. března 2002 stanovila cíl, podle nějž se systémy vzdělávání a odborné přípravy Evropské unie mají do roku 2010 stát zárukou světové kvality, a vyzvala k provádění opatření vedoucích ke zlepšení osvojování základních dovedností, zejména výukou alespoň dvou cizích jazyků od útlého věku.

(13)	Sdělení Komise a usnesení Rady ze dne 27. června 2002 o celoživotním učení (10) potvrzují, že by celoživotní učení mělo být posíleno akcemi a politikami vytvořenými v této oblasti v rámci programů Společenství.

(14)

Usnesením Rady ze dne 19. prosince 2002 (11) byl vytvořen proces posílené evropské spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a odborné přípravy vyžadující podporu na úrovni Společenství. Kodaňská deklarace odsouhlasená dne 30. listopadu 2002 ministry školství 31 evropských zemí zapojila do uvedeného procesu sociální partnery a kandidátské země.

(15)	Sdělení Komise o akčním plánu pro dovednosti a mobilitu poukázalo na trvající potřebu akcí na evropské úrovni pro zlepšení uznávání všeobecných a odborných kvalifikací.

(16)	Sdělení Komise o akčním plánu na podporu studia jazyků a jazykové rozmanitosti stanovilo akce, které je třeba provést na evropské úrovni v období 2004 až 2006, a vyžaduje návaznou činnost.

(17)	Podpora výuky a studia cizích jazyků a podpora jazykové rozmanitosti by měla být pro akce Společenství v oblasti vzdělávání a odborné přípravy prioritou. Výuka a studium cizích jazyků jsou zvlášť důležité pro sousedící členské státy.

(18)

Průběžné hodnotící zprávy o stávajících programech Socrates a Leonardo da Vinci a veřejné konzultace ohledně budoucnosti činností Společenství v oblasti vzdělání a odborné přípravy odhalily silnou a v některých ohledech rostoucí potřebu trvající spolupráce a mobility v těchto oblastech na evropské úrovni. Zprávy zdůraznily význam vytvoření užších vazeb mezi programy Společenství a rozvojem politiky vzdělávání a odborné přípravy, vyjádřily přání, aby akce Společenství byla strukturovaná tak, aby lépe odpovídala zásadám celoživotního učení, a požadovaly jednodušší, uživatelsky přístupnější a pružnější přístup k provádění takové akce.

(19)	V souladu se zásadou řádného finančního řízení může být provádění programu zjednodušeno prostřednictvím financování paušálními částkami, pokud jde o podporu udělovanou účastníkům programu nebo o podporu Společenství pro struktury zřizované na vnitrostátní úrovni za účelem správy programu.

(20)

Podstatné výhody by vzešly z integrace podpory Společenství ve prospěch mezinárodní spolupráce a mobility v oblastech vzdělávání a odborné přípravy do jediného programu, který by umožnil větší součinnost mezi různými oblastmi činností a nabídl více kapacit na podporu rozvoje celoživotního učení a soudržnější, jednotnější a účinnější správu. Jediný program by rovněž podnítil lepší spolupráci mezi jednotlivými stupni vzdělávání a odborné přípravy.

(21)	Měl by proto být zaveden program celoživotního učení, který by prostřednictvím celoživotního učení přispíval k rozvoji Evropské unie jako vyspělé společnosti založené na znalostech s udržitelným hospodářským rozvojem, větším počtem a vyšší kvalitou pracovních míst a větší sociální soudržností.

(22)

Vzhledem ke zvláštnostem odvětví školského vzdělávání, vysokoškolského vzdělávání, odborného vzdělávání a dalšího vzdělávání a k následné potřebě akce Společenství, která má být založena na cílech, formách akce a organizačních strukturách jim uzpůsobeným, je vhodné ponechat jednotlivé programy v rámci programu celoživotního učení zaměřeného na každý z těchto čtyřech odvětví při maximalizaci soudržnosti a společných prvků mezi nimi.

(23)

Ve svém sdělení „Budování naší společné budoucnosti: Politické výzvy a rozpočtové prostředky rozšířené Unie 2007–2013“ Komise stanovila řadu kvantifikovaných cílů, jichž má být dosaženo novou generací vzdělávacích programů a programů odborné přípravy Společenství, vyžadujících podstatný nárůst akcí pro mobilitu a partnerství.

(24)

Vzhledem k prokázaným prospěšným dopadům mezinárodní mobility na jednotlivce a na vzdělávací systémy a systémy odborné přípravy, ke značné výši neuspokojené poptávky po mobilitě ve všech odvětvích a k jejímu významu v souvislosti s lisabonským cílem je nutné podstatně zvýšit objem podpory pro mezinárodní mobilitu ve čtyřech odvětvových podprogramech.

(25)	Za účelem přiměřenějšího krytí skutečných dodatečných nákladů nesených studenty studujícími v zahraničí by standardní grant na mobilitu studenta měl být po celou dobu trvání programu zachován na průměrné výši 200 EUR na měsíc v reálných hodnotách.

(26)

Mělo by být zavedeno více opatření pro potřeby mobility jednotlivých žáků středních škol a jednotlivých účastníků dalšího vzdělávání, jež dosud nebyly programy Společenství pokryty, a to zavedením nových typů akcí mobility do programů Comenius a Grundtvig. Rovněž by se ve větší míře měly využívat příležitosti mobility jednotlivých učitelů ve vztahu k rozvoji dlouhodobé spolupráce mezi školami v sousedících regionech.

(27)

Malé a střední podniky hrají v evropském hospodářství důležitou roli. Dosud byla ovšem účast těchto podniků v programu Leonardo da Vinci omezená. Měly by být podniknuty kroky ke zvýšení atraktivity akce Společenství pro tyto podniky, zejména prostřednictvím zajištění většího počtu příležitostí mobility dostupných učňům. Měla by rovněž být podniknuta vhodná opatření pro uznávání výsledků takovéto mobility, podobná opatřením existujícím v rámci programu Erasmus.

(28)	S ohledem na zvláštní vzdělávací problémy, jimž čelí děti osob cestujících v souvislosti s povoláním a mobilních pracovníků v Evropě, by měly být příležitosti dostupné v rámci programu Comenius plně využity k podpoře mezinárodních činností zaměřených na potřeby těchto dětí.

(29)	Zvýšenou mobilitu v celé Evropě by měly doprovázet neustále se zvyšující standardy.

(30)

Čtyři odvětvové podprogramy je vhodné doplnit programem průřezovým, a to s cílem reagovat na zvýšenou potřebu podpůrných činností na evropské úrovni určených pro dosažení těchto politických cílů, za účelem poskytnutí prostředků podpory činnosti mezi odvětvími v oblasti jazyků a informačních a komunikačních technologií a s cílem posílit šíření a využívání výsledků programu.

(31)

S cílem reagovat na rostoucí potřebu znalostí a dialogu o evropském integračním procesu a jeho vývoji je důležité podporovat vysokou kvalitu výuky, výzkumu a reflexe v této oblasti podporou vysokoškolských institucí zaměřujících se na studium evropského integračního procesu, evropských sdružení v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a akce Jean Monnet.

(32)	Je nutné zajistit dostatečnou pružnost ve formulaci tohoto rozhodnutí a umožnit vhodné úpravy akcí programu celoživotního učení tak, aby odpovídal měnícím se potřebám v období let 2007 až 2013 a aby se vyhnul nepřiměřeně podrobným ustanovením předchozích fází programů Socrates a Leonardo da Vinci.

(33)	Ve všech svých činnostech má Společenství odstraňovat nerovnosti a podporovat rovnost mezi muži a ženami podle čl. 3 odst. 2 Smlouvy.

(34)

Dále podle článku 151 Smlouvy má Společenství při své činnosti podle ostatních ustanovení Smlouvy přihlížet ke kulturním hlediskům, zejména s cílem uznávat a podporovat rozmanitost svých kultur. Zvláštní pozornost je třeba věnovat součinnosti mezi oblastí kultury a vzdělávání a odborné přípravy. Rovněž by měl být podněcován mezikulturní dialog.

(35)	Je třeba podporovat aktivní občanství a úctu k lidským právům a demokracii a zesílit boj proti všem formám vyloučení včetně rasismu a xenofobie.

(36)

Při provádění všech částí programu je třeba rozšířit přístup pro členy znevýhodněných skupin a zabývat se aktivně zvláštními vzdělávacími potřebami osob se zdravotním postižením, a to včetně využití vyšších grantů s ohledem na zvýšené náklady účastníků se zdravotním postižením a včetně poskytnutí podpory pro výuku a používání znakových řečí a Braillova písma.

(37)	Je třeba vzít v úvahu úspěchy Evropského roku vzdělávání prostřednictvím sportu (2004) a možný vzdělávací prospěch plynoucí ze spolupráce mezi vzdělávacími institucemi a sportovními organizacemi, kterou tento evropský rok vyzdvihl.

(38)	Kandidátské země na přistoupení k Evropské unii a země ESVO, které jsou členy EHP, se mohou účastnit programů Společenství v souladu s dohodami, které mají být mezi nimi a Společenstvím podepsány.

(39)

Evropská rada na zasedání v Soluni konaném ve dnech 19. a 20. června 2003 schválila závěry Rady ze dne 16. června 2003 o západním Balkánu včetně přílohy, nazvané „Soluňská agenda pro západní Balkán: směrem k evropské integraci“, která stanoví, že programy Společenství by měly být otevřeny zemím, které jsou v procesu stabilizace a přidružení, a to na základě rámcových dohod, které mají být podepsány mezi Společenstvím a těmito zeměmi.

(40)	Společenství a Švýcarská konfederace oznámily svůj záměr jednat o uzavření dohod v oblastech společného zájmu, jako jsou programy Společenství pro vzdělávání, odbornou přípravu a mládež.

(41)	Program celoživotního učení by měl být pravidelně sledován a vyhodnocován ve spolupráci mezi Komisí a členskými státy za účelem možnosti provádění úprav, a to zejména priorit pro provádění opatření. Hodnocení by mělo zahrnovat vnější hodnocení prováděné nezávislými a nestrannými subjekty.

(42)	Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 28. února 2002 o provádění programu Socrates (12) upozornil na nepřiměřeně obtížné administrativní postupy pro žadatele o grant v druhé fázi programu.

(43)

Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (13), a nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (14), jež chrání finanční zájmy Společenství, musí být používána se zřetelem na zásady jednoduchosti a jednotnosti ve výběru rozpočtových nástrojů, na omezení počtu případů, kde si Komise ponechává přímou odpovědnost za jejich provádění a řízení, a na požadovanou úměrnost mezi výší zdrojů a administrativní zátěží související s jejich použitím.

(44)	Pro úspěšné provádění programu je zásadní radikální administrativní zjednodušení postupů předkládání žádostí. Administrativní a účetní požadavky by měly být přiměřené výši grantu.

(45)	Rovněž by měla být přijata vhodná opatření pro zabránění nesrovnalostem a podvodům a měly by být podniknuty nezbytné kroky pro získání zpět ztracených, nesprávně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků.

(46)

Je vhodné zajistit řádné uzavření programu celoživotního učení, zejména pokud jde o pokračování víceletých opatření pro jeho řízení, jako je financování technické a správní pomoci. Od 1. ledna 2014 by v případě potřeby měla technická a správní pomoc zajistit řízení akcí, jež nebyly ukončeny ke konci roku 2013, včetně sledování a auditu.

(47)

Jelikož cíle tohoto rozhodnutí, totiž přínosu evropské spolupráce ke kvalitnímu vzdělávání a odborné přípravě, nemůže být z důvodu potřeby mnohostranných partnerství, mezinárodní mobility a výměny informací v rámci celého Společenství uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a může jich tedy být s ohledem na povahu nezbytných akcí a opatření lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je pro dosažení uvedeného cíle nezbytné.

(48)

Toto rozhodnutí stanoví pro celou dobu trvání programu finanční krytí, které je pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotou při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (15).

(49)	Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (16),

ROZHODLY TAKTO:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA I

Program celoživotního učení

Článek 1

Zavedení programu celoživotního učení

1. Tímto rozhodnutím se zavádí akční program Společenství v oblasti celoživotního učení, dále jen „program celoživotního učení“.

2. Obecným cílem programu celoživotního učení je přispívat prostřednictvím celoživotního učení k rozvoji Společenství jako vyspělé znalostní společnosti s udržitelným hospodářským rozvojem, s větším počtem a vyšší kvalitou pracovních míst a s větší sociální soudržností při zajištění dobré ochrany životního prostředí pro budoucí generace. Program se zejména zaměřuje na podporu výměny, spolupráce a mobility mezi vzdělávacími systémy a systémy odborné přípravy v rámci Společenství tak, aby se staly zárukou světové kvality.

a)	přispívat k rozvoji kvalitního celoživotního učení a podporovat vysokou výkonnost, inovace a evropský rozměr v systémech a postupech v dané oblasti;
b)	podporovat realizaci Evropského prostoru celoživotního učení;
c)	napomáhat zvyšování kvality, přitažlivosti a dosažitelnosti příležitostí celoživotního učení dostupných v členských státech;
d)	posilovat přínos celoživotního učení k sociální soudržnosti, aktivnímu občanství, mezikulturnímu dialogu, rovnosti žen a mužů a osobnímu naplnění;
e)	napomáhat podpoře tvořivosti, konkurenceschopnosti, zaměstnatelnosti a růstu podnikatelského ducha;
f)	přispívat k zvýšené účasti lidí všech věkových kategorií na celoživotním učení, a to včetně jedinců se zvláštními potřebami a znevýhodněných skupin, bez ohledu na jejich socio-ekonomické zázemí;
g)	podporovat studium jazyků a jazykovou rozmanitost;
h)	podporovat rozvoj inovačního obsahu, služeb, pedagogik a praxe využívaných na základě informačních a komunikačních technologií v oblasti celoživotního učení;
i)	posilovat úlohu celoživotního učení při vytváření smyslu pro evropské občanství založeného na pochopení a respektování lidských práv a demokracie a při podpoře tolerance a úcty vůči ostatním národům a kulturám;
j)	podporovat spolupráci při zajišťování kvality ve všech oblastech vzdělávání a odborné přípravy v Evropě;
k)	podněcovat nejlepší využití výsledků, inovačních výrobků a procesů a vyměňovat si osvědčené postupy v oblastech, kterých se program celoživotního učení týká, a to za účelem zvýšení kvality vzdělávání a odborné přípravy.

4. V souladu se správními ustanoveními stanovenými v příloze program celoživotního učení podporuje a doplňuje opatření přijatá členskými státy, přičemž plně respektuje jejich odpovědnost za obsah systémů vzdělávání a odborné přípravy a jejich kulturní a jazykovou rozmanitost.

5. Podle článku 3 jsou cíle programu celoživotního učení sledovány prováděním čtyř odvětvových programů, jednoho průřezového programu a programu Jean Monnet (společně dále jen „podprogramy“).

6. Toto rozhodnutí se provádí v období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013. Přípravná opatření včetně rozhodnutí Komise podle článku 9 však mohou být prováděna od vstupu tohoto rozhodnutí v platnost.

Článek 2

Definice

1.	„předškolním“ organizovaná vzdělávací činnost uskutečňovaná před začátkem povinné základní školní docházky;

2.	„žákem“ osoba zapsaná pro výuku ve škole;

3.	„školou“ všechny druhy institucí zajišťujících všeobecné vzdělání (předškolní, základní nebo střední), odborné a technické vzdělání a výjimečně, v případě opatření na podporu studia jazyků, neškolské instituce poskytující učňovskou odbornou přípravu;

4.	„učiteli/pedagogickými pracovníky“ osoby, které jsou prostřednictvím svých povinností přímo zapojeny do vzdělávacího procesu ve členských státech;

5.	„školiteli“ osoby, které jsou prostřednictvím svých povinností přímo zapojeny do procesu odborného vzdělávání a přípravy v členských státech;

6.	„studentem“ osoba zapsaná u vysokoškolské instituce, bez ohledu na oblast studia, za účelem vysokoškolského studia vedoucího k získání uznávaného akademického titulu nebo jiné uznávané vysokoškolské kvalifikace, a to až po úroveň doktorátu včetně;

7.	„učněm“ osoba podstupující odbornou přípravu v instituci nebo organizaci poskytující odbornou přípravu nebo na pracovišti;

8.	„účastníkem dalšího vzdělávání“ žák účastnící se dalšího vzdělávání;

9.	„osobami na trhu práce“ osoby pracující, osoby samostatně výdělečně činné nebo osoby, jež mohou být zaměstnány;

10.

„vysokoškolskou institucí“:

a)	jakýkoli druh vysokoškolské instituce podle vnitrostátních právních předpisů nebo praxe, která nabízí uznávané akademické tituly nebo jiné uznávané vysokoškolské kvalifikace, a to bez ohledu na to, jak jsou tyto instituce ve členských státech nazývány;

b)	jakákoliv instituce, která v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo praxí nabízí odborné vzdělání či přípravu na vysokoškolské úrovni;

11.

„Joint Masters“ („společným magisterským programem“) magisterské kurzy v rámci vysokoškolského vzdělávání, které:

a)	zahrnují minimálně tři vysokoškolské instituce ze tří různých členských států;

b)	provádí studijní program, který zahrnuje dobu studia v alespoň dvou z těchto tří institucí;

c)	disponují stálými mechanismy pro uznávání doby studia strávené v partnerských institucích založenými na evropském systému převodu kreditů nebo s ním slučitelnými;

d)	končí udělením jednoho společného, dvou nebo několika akademických titulů ze strany zúčastněných institucí, přičemž tyto tituly jsou členskými státy uznávány nebo akreditovány;

12.

„odbornou přípravou“ jakákoli forma počátečního odborného vzdělávání nebo přípravy včetně technické a odborné výuky a učňovského vzdělávání, která přispívá k dosažení odborné kvalifikace uznávané příslušnými orgány v členském státě, v němž je tato kvalifikace získána, jakož i jakékoliv další odborné vzdělávání či příprava, jimž se daná osoba během pracovního života věnuje;

13.	„dalším vzděláváním“ všechny formy všeobecného dalšího vzdělávání, ať již formální, neformální či informální povahy;

14.	„studijním pobytem“ krátkodobý pobyt zaměřený na studium konkrétního aspektu celoživotního učení v jiném členském státě;

15.

„mobilitou“ strávení určitého období v jiném členském státě za účelem studia, získávání pracovních zkušeností, jiného vzdělávání nebo výuky či souvisejících administrativních činností, které je podle potřeby podporováno formou přípravných či opakovacích kurzů přípravou v jazyce hostitelské země nebo v pracovním jazyce;

16.

„stáží“ strávení určitého období v podniku či organizaci v jiném členském státě, které je podle potřeby podporováno formou přípravných či opakovacích kurzů v jazyce hostitelské země nebo v pracovním jazyce, s cílem pomoci jednotlivcům přizpůsobit se požadavkům trhu práce v rámci Společenství, získat konkrétní dovednosti a v souvislosti se získáním pracovních zkušeností zlepšit pochopení hospodářské a sociální kultury dané země;

17.	„jednostranným“ zahrnující jednu instituci;

18.	„dvoustranným“ zahrnující partnery ze dvou členských států;

19.	„mnohostranným“ zahrnující partnery z nejméně tří členských států. Komise může považovat sdružení nebo jiné subjekty, jež mají členy ze tří nebo více členských států, za mnohostranné;

20.	„partnerstvím“ dvoustranná nebo mnohostranná dohoda mezi skupinou institucí nebo organizací v různých členských státech, jejímž účelem je provádění společných evropských činností v celoživotním učení;

21.	„sítí“ formální nebo neformální seskupení subjektů činných v konkrétní oblasti, oboru nebo odvětví celoživotního učení;

22.	„projektem“ činnost s definovaným výstupem společně prováděná formálním nebo neformálním seskupením organizací nebo institucí na základě spolupráce;

23.	„koordinátorem projektu“ organizace nebo instituce, která řídí provádění projektu mnohostranným seskupením;

24.	„partnery projektu“ organizace nebo instituce jiné než koordinátor, které tvoří mnohostranné seskupení;

25.	„podnikem“ každý podnik zapojený do hospodářské činnosti ve veřejném nebo soukromém sektoru bez ohledu na velikost, právní status nebo hospodářské odvětví, ve kterém působí, včetně sociálního hospodářství;

26.	„sociálními partnery“ se rozumí na vnitrostátní úrovni organizace zaměstnavatelů a pracujících v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo praxí, na úrovni Společenství pak organizace zaměstnavatelů a pracujících účastnící se sociálního dialogu na úrovni Společenství;

27.	„poradenstvím“ takové činnosti, jako jsou poskytování informací, hodnocení, orientace a konzultace, které mají pomáhat studujícím, školitelům a jiným pracovníkům při výběru vzdělávacích programů, programů odborné přípravy nebo pracovních příležitostí;

28.	„šířením a využíváním výsledků“ činnosti určené k zajištění toho, aby byly výsledky programu celoživotního učení a jeho předchůdců v širokém měřítku náležitě zkoumány, demonstrovány a prováděny;

29.

„celoživotním učením“ veškeré všeobecné vzdělávání, odborné vzdělávání a odborná příprava, neformální vzdělávání a informální učení v průběhu života, jejichž výsledkem je zdokonalení znalostí, dovedností a schopností v osobní, občanské, sociální nebo se zaměstnáním související perspektivě. Zahrnuje poskytování poradenských služeb.

Článek 3

Podprogramy

a)	program Comenius, který je zaměřen na výukové a vzdělávací potřeby osob v předškolním a školním vzdělávání až po úroveň ukončení vyššího středního vzdělání a na instituce a organizace nabízející toto vzdělávání;
b)	program Erasmus, který je zaměřen na výukové a vzdělávací potřeby všech osob ve formálním vysokoškolském vzdělávání a odborném vzdělávání a odborné přípravě na vysokoškolské úrovni bez ohledu na délku příslušného studia nebo kvalifikace a včetně doktorského studia a na instituce a organizace nabízející nebo podporující toto vzdělávání nebo přípravu;
c)	program Leonardo da Vinci, který je zaměřen na výukové a vzdělávací potřeby všech osob účastnících se odborného vzdělávání a odborné přípravy na jiné než vysokoškolské úrovni a na instituce a organizace nabízející nebo podporující toto vzdělávání a přípravu;
d)	program Grundtvig, který je zaměřen na výukové a vzdělávací potřeby osob ve všech formách dalšího vzdělávání a na instituce a organizace nabízející nebo podporující toto vzdělávání.

a)	spolupráce a inovace politik v oblasti celoživotního učení;
b)	podpora studia jazyků;
c)	rozvoj inovačního obsahu, služeb, pedagogik a postupů využívaných na základě informačních a komunikačních technologií v oblasti celoživotního učení;
d)	šíření a využívání výsledků akcí podporovaných podle tohoto programu a předchozích souvisejících programů a výměna osvědčených postupů.

a)	akci Jean Monnet;
b)	provozní granty na podporu určených institucí zabývajících se otázkami souvisejícími s evropskou integrací;
c)	provozní granty na podporu dalších evropských institucí a sdružení v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

Článek 4

Přístup k programu celoživotního učení

a)	žáky, studenty, učně a účastníky dalšího vzdělávání;

b)	učitele, školitele a jiné pracovníky účastnící se kteréhokoli aspektu celoživotního učení;

c)	osoby na trhu práce;

d)	instituce nebo organizace poskytující možnosti vzdělávání v souvislosti s programem celoživotního učení nebo v mezích jeho podprogramů;

e)	osoby a subjekty zodpovědné za systémy a politiky týkající se kteréhokoli aspektu celoživotního učení na místní, regionální a celostátní úrovni;

f)	podniky, sociální partnery a jejich organizace na všech úrovních, včetně obchodních organizací a obchodních a průmyslových komor;

g)	subjekty poskytující poradenské, konzultační a informační služby související se všemi aspekty celoživotního učení;

h)	sdružení pracující v oblasti celoživotního učení včetně sdružení studentů, učňů, žáků, učitelů, rodičů a účastníků dalšího vzdělávání;

i)	výzkumná střediska a subjekty zabývající se otázkami celoživotního učení;

j)	neziskové organizace, dobrovolné organizace, nevládní organizace.

Článek 5

Akce Společenství

a)	mobilita osob při celoživotním učení;
b)	dvoustranná a mnohostranná partnerství;
c)	mnohostranné projekty určené zejména na podporu kvality systémů vzdělávání a odborné přípravy formou předávání inovací na mezinárodní úrovni;
d)	jednostranné a vnitrostátní projekty;
e)	mnohostranné projekty a sítě;
f)	pozorování a analýza politik a systémů v oblasti celoživotního učení, vytváření a pravidelné zlepšování referenčního materiálu včetně průzkumů, statistik, analýz a ukazatelů, opatření na podporu průhlednosti a uznávání kvalifikací a předchozího vzdělání, a opatření na podporu spolupráce v zajištění kvality;
g)	provozní granty na úhradu některých provozních a správních nákladů institucí a sdružení činných v oblasti, kterou pokrývá program celoživotního učení;
h)	další iniciativy zaměřené na podporu cílů programu celoživotního učení („doprovodná opatření“).

2. Podpora Společenství může být poskytována na přípravné návštěvy související s jakýmikoli akcemi uvedenými v tomto článku.

3. Komise může pořádat semináře, konference nebo schůzky, jež mohou usnadnit provádění programu celoživotního učení, vykonávat vhodnou informační a publikační činnost a činnost spočívající v šíření získaných poznatků a zvyšování povědomí o programu a rovněž může program sledovat a hodnotit.

4. Akce uvedené v tomto článku mohou být prováděny prostřednictvím výzev k podávání návrhů, výzev k podávání nabídek nebo přímo Komisí.

Článek 6

Úkoly Komise a členských států

1. Komise zajistí účinné a účelné provádění akcí Společenství podle programu celoživotního učení.

podniknou kroky nezbytné pro zajištění účinného fungování programu celoživotního učení na vnitrostátní úrovni a zapojí všechny strany zabývající se aspekty celoživotního učení v souladu s vnitrostátní praxí nebo právními předpisy;

zřídí nebo určí náležitou strukturu pro koordinované řízení provádění akcí programu celoživotního učení na vnitrostátní úrovni (vnitrostátní agentury) a tuto strukturu sledují, včetně rozpočtového řízení v souladu s čl. 54 odst. 2 písm. c) nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 a článkem 38 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 a v souladu s těmito kritérii:

i)	organizace zřízená nebo určená jako vnitrostátní agentura musí mít právní subjektivitu nebo být součástí subjektu, který právní subjektivitu má, a musí se řídit právem dotyčného členského státu. Za vnitrostátní agenturu nelze určit ministerstvo;

ii)	každá vnitrostátní agentura musí pro plnění svých úkolů disponovat dostatečným počtem pracovníků s odbornými a jazykovými schopnostmi, které jsou nutné pro práci v prostředí mezinárodní spolupráce v oblasti vzdělání a odborné přípravy;

iii)	musí disponovat vhodnou infrastrukturou, zejména pokud se týká informačních a komunikačních technologií;

iv)	musí pracovat v administrativním prostředí, které jí umožňuje plnit své úkoly uspokojivým způsobem a vyhnout se konfliktu zájmů;

v)	musí být v rámci svého postavení schopna uplatňovat pravidla finančního řízení a smluvní podmínky stanovené na úrovni Společenství;

vi)	musí nabízet odpovídající finanční záruky, vydané pokud možno orgánem veřejné moci, a její řídící kapacity musí být přiměřené míře prostředků Společenství, které bude spravovat;

nesou odpovědnost za to, že vnitrostátní agentury uvedené v písmenu b) řádně spravují úvěry, které na ně byly převedeny na podporu projektů, a zejména nesou odpovědnost za to, že vnitrostátní agentury dodržují zásady průhlednosti a rovnosti zacházení, zabraňují dvojímu financování ve vztahu k dalším zdrojům prostředků Společenství, sledují projekty a vymáhají zpět veškeré prostředky, které jsou příjemci povinni vrátit;

podniknou nutné kroky pro zajištění odpovídajícího auditu a finančního dohledu nad vnitrostátními agenturami uvedenými v písmenu b) a zejména:

poskytnou Komisi před zahájením činnosti vnitrostátní agentury nezbytné záruky ohledně její existence a vhodnosti a dále záruky toho, že jsou v agentuře v souladu s pravidly řádného finančního řízení řádně používány příslušné postupy, řídicí systémy, účetní systémy a postupy zadávání zakázek a přidělování grantů;

ii)	každý rok předloží Komisi prohlášení o zabezpečení spolehlivosti finančních systémů a postupů vnitrostátních agentur a řádného vedení jejich účetnictví;

v případě nesrovnalosti, nedbalosti nebo podvodu, který lze přičíst vnitrostátní agentuře zřízené nebo určené podle písmena b), kdy uvedená skutečnost vede k vzniku nároků Komise vůči vnitrostátní agentuře, které nejsou uspokojeny v plné výši, nesou odpovědnost za prostředky, které nejsou získány zpět;

na žádost Komise označí instituce či organizace poskytující možnosti vzdělávání nebo druhy takových institucí či organizací, jež by mohly být považovány za způsobilé pro účast v programu celoživotního učení na jejich území;

vyvinou úsilí k přijetí všech vhodných opatření pro odstranění právních a správních překážek řádného fungování programu celoživotního učení;

podniknou kroky k zajištění toho, aby k případné součinnosti s dalšími programy a finančními nástroji Společenství a s dalšími souvisejícími programy prováděnými v daném členském státě docházelo na vnitrostátní úrovni.

a)	přechod mezi akcemi prováděnými v rámci předchozích programů v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení a činnostmi, které mají být prováděny v rámci programu celoživotního učení;
b)	dostatečnou ochranu finančních zájmů Společenství, zejména zavedením účinných, přiměřených a odrazujících opatření, správních kontrol a sankcí;
c)	šíření informací, publicitu a návazné kroky týkající se akcí podporovaných v rámci programu celoživotního učení;
d)	sběr, analýzu a zpracování dostupných údajů, jež jsou nezbytné pro měření výsledků a účinků programu a pro sledování a vyhodnocení činností uvedených v článku 15;
e)	šíření výsledků předchozího kola vzdělávacích programů, programů odborné přípravy a programu celoživotního učení.

Článek 7

Účast třetích zemí

a)	zemí ESVO, které jsou členy EHP, v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP;
b)	kandidátských zemí, které využívají předvstupní strategie v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí na programech Společenství, stanovenými v rámcových dohodách uzavřených s těmito zeměmi;
c)	zemí západního Balkánu v souladu s postupy stanovenými s těmito zeměmi v návaznosti na rámcové dohody o jejich účasti na programech Společenství;
d)	Švýcarské konfederace na základě dvoustranné dohody, která s ní bude uzavřena.

2. Hlavní činnost 1 programu Jean Monnet uvedená v čl. 3 odst. 3 písm. a) je otevřená také vysokoškolským institucím v jakékoli jiné třetí zemi.

3. Na třetí země účastnící se programu celoživotního učení se vztahují všechny povinnosti a všechny úkoly stanovené tímto rozhodnutím ve vztahu k členským státům.

Článek 8

Mezinárodní spolupráce

V rámci programu celoživotního učení a podle článku 9 může Komise spolupracovat se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi, zejména Radou Evropy, Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Organizací OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO).

KAPITOLA II

Provádění programu celoživotního učení

Článek 9

Prováděcí opatření

a)	ročního plánu práce včetně priorit;
b)	ročních přídělů a rozdělení prostředků mezi podprogramy a v jejich rámci;
c)	všeobecných pokynů pro provádění podprogramů (včetně rozhodnutí o povaze akcí, jejich trvání a úrovni financování), výběrových kritérií a postupů;
d)	návrhů Komise týkajících se výběru žádostí o mnohostranné projekty a sítě podle čl. 33 odst. 1 písm. b) a c);
e)	návrhů Komise týkajících se výběru žádostí o akce uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e), na něž se nevztahuje písmeno d) tohoto odstavce, a v čl. 5 odst. 1 písm. f), g) a h), pro něž podpora Společenství přesahuje částku 1 milion EUR;
f)	definicí jednotlivých rolí a povinností Komise, členských států a vnitrostátních agentur ve vztahu k „postupu vnitrostátní agentury“ stanovenému v příloze;
g)	rozdělení prostředků mezi členskými státy pro akce, které budou řízeny „postupem vnitrostátní agentury“ stanoveným v příloze;
h)	opatření pro zajištění vnitřní soudržnosti v rámci programu celoživotního učení;
i)	opatření pro sledování a vyhodnocování programu celoživotního učení a podprogramů a pro šíření a předávání výsledků.

2. Prováděcí opatření pro veškeré ostatní záležitosti, které nejsou uvedeny v odstavci 1, se přijímají postupem podle čl. 10 odst. 3.

Článek 10

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen výbor (dále jen „výbor“).

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je dva měsíce.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.

4. Výbor přijme svůj jednací řád.

5. Členské státy nemohou být zastupovány osobami zaměstnanými ve vnitrostátních agenturách uvedených v čl. 6 odst. 2 písm. b) nebo osobami, které nesou odpovědnost za jejich provoz.

Článek 11

Sociální partneři

1. Kdykoli je výbor konzultován v jakékoli záležitosti týkající se použití tohoto rozhodnutí v souvislosti s odborným vzděláváním a odbornou přípravou, mohou se zástupci sociálních partnerů jmenovaní Komisí na základě návrhů evropských sociálních partnerů podílet na práci výboru jako pozorovatelé.

Počet těchto pozorovatelů se rovná počtu zástupců členských států.

2. Pozorovatelé mají právo požádat, aby byl v zápisu ze schůze výboru uveden jejich postoj.

Článek 12

Horizontální politiky

a)	podporou zvyšování povědomí o významu kulturní a jazykové rozmanitosti v Evropě a o potřebě boje proti rasismu, předsudkům a xenofobii;

b)	prováděním opatření pro studující se zvláštními potřebami a zejména podporou jejich zapojení do hlavního proudu vzdělávání a odborné přípravy;

c)	podporou rovnosti žen a mužů a přispíváním k boji proti všem formám diskriminace založené na pohlaví, rase nebo etnickém původu, náboženském vyznání nebo světovém názoru, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci.

Článek 13

Soudržnost a doplňkovost s dalšími politikami

1. Komise ve spolupráci s členskými státy zajistí celkovou soudržnost a doplňkovost s pracovním programem „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ a s dalšími příslušnými politikami, nástroji a akcemi Společenství, zejména s těmi, jež se týkají oblasti kultury, médií, mládeže, výzkumu a rozvoje, zaměstnanosti, uznávání kvalifikací, podniků, životního prostředí, informačních a komunikačních technologií a statistického programu Společenství.

Komise ve spolupráci s členskými státy zajistí dobře fungující vazbu mezi programem celoživotního učení a programy a akcemi v oblasti vzdělávání a odborné přípravy prováděnými v rámci předvstupních nástrojů Společenství a jinou spoluprací s třetími zeměmi a příslušnými mezinárodními organizacemi.

2. Komise výbor pravidelně informuje o dalších významných iniciativách Společenství v oblasti celoživotního učení včetně spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi.

3. Při provádění akcí v rámci programu celoživotního učení bere Komise i členské státy ohled na priority stanovené v integrovaných hlavních směrech pro zaměstnanost přijatých Radou jako součást lisabonského partnerství pro růst a zaměstnanost.

4. V partnerství s evropskými sociálními partnery Komise vyvine úsilí k rozvoji náležité koordinace mezi programem celoživotního učení a sociálním dialogem na úrovni Společenství včetně různých hospodářských odvětví.

5. Při provádění programu celoživotního učení Komise zajistí vhodnou pomoc Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) v oblastech, které souvisí s jeho pravomocí, a v souladu s opatřeními stanovenými v nařízení Rady (EHS) č. 337/75 (17). V případě potřeby může rovněž Komise zajistit podporu Evropské nadace odborného vzdělávání v rozsahu jejího pověření a v souladu s opatřeními stanovenými v nařízení Rady (EHS) č. 1360/90 (18).

6. Komise pravidelně informuje Poradní výbor pro odborné vzdělávání o příslušném pokroku v oblasti odborného vzdělávání a přípravy.

KAPITOLA III

Finanční ustanovení – hodnocení

Článek 14

Financování

1. Orientační finanční krytí pro provádění tohoto rozhodnutí v období 7 let od 1. ledna 2007 se stanoví na 6 970 000 000 EUR. Částky, které se v rámci tohoto krytí přidělují programům Comenius, Erasmus, Leonardo da Vinci a Grundtvig, nesmí být nižší, než je uvedeno v části B bodě 11 přílohy. Tyto příděly může Komise změnit postupem podle čl. 10 odst. 2.

2. Až 1 % přídělů programu celoživotního učení může být použito na podporu účasti v partnerství, projektech a sítích organizovaných v rámci programu celoživotního učení partnerů ze třetích zemí, kteří se neúčastní programu celoživotního učení na základě článku 7.

3. Roční rozpočtové položky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního rámce.

Článek 15

Sledování a hodnocení

1. Komise ve spolupráci s členskými státy pravidelně sleduje a hodnotí program celoživotního učení v porovnání s jeho cíli.

2. Komise zajistí pravidelná nezávislá externí hodnocení programu celoživotního učení a pravidelně zveřejňuje statistické údaje o výsledcích sledování.

3. Při provádění programu celoživotního učení se zohlední výsledky sledování a hodnocení programu a předchozího kola vzdělávacích programů a programů odborné přípravy.

4. Členské státy předloží Komisi do 30. června 2010 zprávu o provádění programu celoživotního učení a do 30. června 2015 zprávu o jeho dopadu.

a)	do 31. března 2011 průběžnou hodnotící zprávu o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění programu celoživotního učení včetně analýzy dosažených výsledků;
b)	do 31. prosince 2011 sdělení o pokračování programu celoživotního učení;
c)	do 31. března 2016 zprávu o následném hodnocení.

HLAVA II

PODPROGRAMY

KAPITOLA I

Program Comenius

Článek 16

Přístup k programu Comenius

a)	žáky v rámci školního vzdělávání až do ukončení vyššího středního vzdělání;

b)	školy uvedené členskými státy;

c)	učitele a jiné pracovníky v těchto školách;

d)	sdružení, neziskové organizace, nevládní organizace a zástupce subjektů, které jsou zapojeny do školního vzdělávání;

e)	osoby a subjekty odpovědné za organizaci a zajišťování vzdělávání na místní, regionální a celostátní úrovni;

f)	výzkumná střediska a subjekty zabývající se otázkami celoživotního učení;

g)	vysokoškolské instituce;

h)	subjekty poskytující poradenské, konzultační a informační služby ohledně všech aspektů celoživotního učení.

Článek 17

Cíle programu Comenius

a)	rozvíjet znalosti a porozumění mezi mladými lidmi a pedagogickými pracovníky ohledně rozmanitosti evropských kultur a jazyků a ohledně její hodnoty;
b)	pomáhat mladým lidem získávat základní životní dovednosti a schopnosti nezbytné pro osobní rozvoj, pro budoucí zaměstnání a pro aktivní evropské občanství.

a)	zlepšit kvalitu a zvýšit objem mobility žáků a pedagogických pracovníků v různých členských státech;
b)	zlepšit kvalitu a zvýšit objem partnerství mezi školami v různých členských státech, aby se společných vzdělávacích činností během trvání programu zúčastnily alespoň 3 miliony žáků;
c)	podporovat studium moderních cizích jazyků;
d)	podporovat rozvoj inovačního obsahu, služeb, pedagogik a praxe založených na informačních a komunikačních technologií v oblasti celoživotního učení;
e)	zvýšit kvalitu a evropský rozměr vzdělávání učitelů;
f)	podporovat zlepšování pedagogických přístupů a vedení škol.

Článek 18

Akce programu Comenius

mobilitu osob uvedenou v čl. 5 odst. 1 písm. a). Při zajišťování nebo podpoře organizace této mobility se přijmou nezbytná přípravná opatření a věnuje se pozornost tomu, aby byl pro osoby využívající mobilitu zabezpečen přiměřený dohled, poradenství a podpora.

Tato mobilita může zahrnovat:

i)	výměnu žáků a pracovníků;

ii)	mobilitu žáků do škol a stáže pedagogických pracovníků ve školách nebo podnicích;

iii)	účast učitelů a dalších pedagogických pracovníků na vzdělávacích kurzech;

iv)	studijní a přípravné pobyty pro mobilitu, partnerství, projektové nebo síťové činnosti;

v)	asistenční pobyty učitelů a potenciálních učitelů;

rozvoj partnerství uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. b) mezi:

i)	školami s cílem rozvoje společných vzdělávacích projektů pro žáky a jejich učitele („partnerství škol v rámci programu Comenius“);

ii)	organizacemi odpovědnými za všechna hlediska školního vzdělávání za účelem posílení meziregionální spolupráce včetně spolupráce příhraničních regionů („regionální partnerství v rámci programu Comenius“);

mnohostranné projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e). Ty mohou zahrnovat projekty zaměřené na:

i)	rozvoj, podporu a šíření osvědčených vzdělávacích postupů, včetně nových výukových metod nebo materiálů;

ii)	rozvoj nebo výměnu zkušeností se systémy poskytujícími informace nebo poradenství zejména přizpůsobené studujícím, učitelům a jiným pracovníkům, kterých se týká program Comenius;

iii)	rozvoj, podporu a šíření nových vzdělávacích kurzů pro učitele nebo jejich nového obsahu;

mnohostranné sítě uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e). Ty mohou zahrnovat sítě zaměřené na:

i)	rozvoj vzdělávání v oboru nebo oblasti, ve kterých působí, k vlastnímu užitku a celkově ve prospěch vzdělávání;

ii)	získávání a šíření příslušných osvědčených postupů a inovací;

iii)	poskytování podpory obsahu pro projekty a partnerství vytvořené někým jiným;

iv)	podporu rozvoje analýzy potřeb a jejího praktického využití ve školním vzdělávání;

další iniciativy zaměřené na podporu cílů programu Comenius uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. h) („doprovodná opatření“).

2. O provozních podrobnostech akcí uvedených v odstavci 1 se rozhodne postupem podle čl. 10 odst. 2.

Článek 19

Částky přidělené programu Comenius

Alespoň 80 % z částek přidělených programu Comenius je věnováno podpoře mobility podle čl. 18 odst. 1 písm. a) a partnerstvím v rámci programu Comenius podle čl. 18 odst. 1 písm. b).

KAPITOLA II

Program Erasmus

Článek 20

Přístup k programu Erasmus

a)	studenty a učně studující ve všech formách vysokoškolského vzdělávání a odborné přípravy;

b)	vysokoškolské instituce uvedené členskými státy;

c)	učitele, školitele a jiné pracovníky v těchto institucích;

d)	sdružení a zástupce subjektů, které jsou zapojeny do vysokoškolského vzdělávání, včetně příslušných sdružení studentů, vysokých škol a učitelů či a školitelů;

e)	podniky, sociální partnery a další zástupce pracovního života;

f)	veřejné a soukromé subjekty včetně neziskových a nevládních organizací, zodpovědné za organizaci a zajišťování vzdělávání a odborné přípravy na místní, regionální a celostátní úrovni;

g)	výzkumná střediska a subjekty zabývající se otázkami celoživotního učení;

h)	subjekty poskytující poradenské, konzultační a informační služby ohledně všech aspektů celoživotního učení.

Článek 21

Cíle programu Erasmus

a)	podporovat realizaci Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání;
b)	posilovat přínos vysokoškolského vzdělávání a dalšího odborného vzdělávání inovačnímu procesu.

a)	zlepšit kvalitu a zvýšit objem mobility studentů a pedagogických pracovníků v rámci Evropy, a přispět tak k dosažení toho, aby se do roku 2012 zúčastnily mobility studentů podle programu Erasmus a programů, které mu předcházely, alespoň 3 miliony osob;
b)	zlepšit kvalitu a zvýšit objem mnohostranné spolupráce mezi vysokoškolskými institucemi v Evropě;
c)	zvýšit úroveň průhlednosti a slučitelnosti kvalifikací vysokoškolského vzdělávání a dalšího odborného vzdělávání získaných v Evropě;
d)	zlepšit kvalitu a zvýšit objem spolupráce mezi vysokoškolskými institucemi a podniky;
e)	usnadňovat rozvoj inovačních postupů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy na vysokoškolské úrovni a jejich předávání včetně předávání z jedné zúčastněné země do dalších;
f)	podporovat rozvoj inovačního obsahu, služeb, pedagogických postupů a praxe založených na informačních a komunikačních technologiích v oblasti celoživotního učení.

Článek 22

Akce programu Erasmus

mobilitu osob uvedenou v čl. 5 odst. 1 písm. a). Tato mobilita může zahrnovat:

i)	mobilitu studentů za účelem studia nebo odborné přípravy na vysokoškolských institucích v členských státech a stáže v podnicích, školicích střediscích, výzkumných střediscích nebo jiných organizacích;

ii)	mobilitu pedagogických pracovníků vysokoškolských institucí za účelem výuky nebo odborné přípravy v zahraniční partnerské instituci;

iii)	mobilitu jiných pracovníků vysokoškolských institucí a zaměstnanců podniků za účelem odborné přípravy nebo výuky;

iv)	intenzivní programy Erasmus pořádané na mnohostranném základě.

Podporu mohou získat také domácí a hostitelské vysokoškolské instituce nebo podniky pro akce na zajištění kvality ve všech fázích opatření pro mobilitu, včetně přípravných a opakovacích jazykových kursů;

mnohostranné projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e), zaměřené mimo jiné na inovace, pokusy a výměnu osvědčených postupů v oblastech uvedených ve zvláštních a operativních cílech;

mnohostranné sítě uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e), provozované asociacemi vysokoškolských institucí a představující oblast jednoho vědního oboru nebo oblast napříč vědními obory („tematické sítě v rámci programu Erasmus“), které jsou zaměřeny na rozvoj nových studijních konceptů a schopností. Tyto sítě mohou také zahrnovat zástupce jiných veřejných subjektů nebo podniků či sdružení;

další iniciativy zaměřené na podporu cílů programu Erasmus uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. h) („doprovodná opatření“).

studenti vysokoškolských institucí, kteří jsou zapsáni alespoň do druhého roku studia, v rámci akce mobility programu Erasmus absolvují studijní období v jiném členském státě, bez ohledu na to, zda získali finanční podporu v rámci daného programu či nikoli. Tato období jsou plně uznávána podle interinstitucionálních dohod mezi vysílající a hostitelskou institucí. Hostitelské instituce těmto studentům neúčtují školné;

b)	studenti zapsaní v programech Joint Masters (společný magisterský program) a účastnící se mobility;

c)	studenti vysokoškolských institucí účastnící se stáží.

3. O provozních podrobnostech akcí uvedených v odstavci 1 se rozhodne postupem podle čl. 10 odst. 2.

Článek 23

Částky přidělené programu Erasmus

Alespoň 80 % z částek přidělených programu Erasmus je věnováno podpoře mobility podle čl. 22 odst. 1 písm. a).

KAPITOLA III

Program Leonardo da Vinci

Článek 24

Přístup k programu Leonardo da Vinci

a)	osoby účastnící se všech forem odborného vzdělávání a přípravy s výjimkou vysokoškolské úrovně;

b)	osoby na trhu práce;

c)	instituce nebo organizace poskytující možnosti vzdělávání v oblastech, na které se vztahuje program Leonardo da Vinci;

d)	učitele, školitele a jiné pracovníky v těchto institucích nebo organizacích;

e)	sdružení a zástupce subjektů, které jsou zapojeny do odborného vzdělávání a přípravy, včetně sdružení učňů, rodičů a učitelů;

f)	podniky, sociální partnery a další zástupce pracovního života včetně obchodních komor a jiných obchodních organizací;

g)	subjekty poskytující poradenské, konzultační a informační služby související se všemi aspekty celoživotního učení;

h)	osoby a subjekty zodpovědné za systémy a politiky týkající se jakéhokoli aspektu odborného vzdělávání a přípravy na místní, regionální a celostátní úrovni;

i)	výzkumná střediska a subjekty zabývající se otázkami celoživotního učení;

j)	vysokoškolské instituce;

k)	neziskové organizace, dobrovolné organizace, nevládní organizace.

Článek 25

Cíle programu Leonardo da Vinci

a)	podporovat účastníky odborné přípravy a dalších vzdělávacích činností v získávání a používání vědomostí, dovedností a kvalifikací podporujících osobní rozvoj, zaměstnatelnost a účast na evropském trhu práce;
b)	podporovat zvyšování kvality a inovace v systémech, institucích a postupech odborného vzdělávání a přípravy;
c)	zvýšit přitažlivost odborného vzdělávání a přípravy a mobility pro zaměstnavatele a jednotlivce a usnadňovat mobilitu učňů.

a)	zlepšit kvalitu a zvýšit objem mobility osob zapojených do počátečního odborného vzdělávání a přípravy a do další odborné přípravy v rámci Evropy, aby do ukončení programu celoživotního učení došlo k nárůstu stáží v podnicích alespoň na 80 000 za rok;
b)	zlepšit kvalitu a zvýšit objem spolupráce mezi institucemi nebo organizacemi poskytujícími možnosti vzdělávání, podniky, sociálními partnery a dalšími příslušnými subjekty v Evropě;
c)	podporovat rozvoj inovačních postupů v oblasti odborného vzdělávání a přípravy na jiné než vysokoškolské úrovni a jejich předávání, včetně předávání z jedné zúčastněné země do dalších;
d)	zlepšit průhlednost a uznávání kvalifikací a schopností, včetně kvalifikací a schopností získaných neformálním vzděláváním a informálním učením;
e)	podporovat studium moderních cizích jazyků;
f)	podporovat rozvoj inovačního obsahu, služeb, pedagogik a praxe založených na informačních a komunikačních technologiích v oblasti celoživotního učení.

Článek 26

Akce programu Leonardo da Vinci

mobilitu osob uvedenou v čl. 5 odst. 1 písm. a). Při zajišťování nebo podpoře organizace této mobility se přijmou nezbytná přípravná opatření, včetně jazykové přípravy, a zajistí se, aby byl pro osoby účastnící se mobility zabezpečen přiměřený dohled a podpora. Tato mobilita může zahrnovat:

i)	mezinárodní stáže v podnicích nebo vzdělávacích institucích;

ii)	stáže a výměny zaměřené na další profesní rozvoj školitelů a poradců a na osoby zodpovědné za zařízení odborné přípravy, plánování odborné přípravy a profesní poradenství v podnicích;

partnerství uvedená v čl. 5 odst. 1 písm. b) zaměřená na témata společného zájmu zúčastněných organizací;

mnohostranné projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. c), zejména projekty zaměřené na zdokonalení systémů odborné přípravy, a to zaměřením se na předávání inovací zahrnující jazykové, kulturní a právní přizpůsobení vnitrostátním potřebám inovačních výrobků a procesů vyvinutých v odlišných podmínkách;

mnohostranné projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e), zaměřené na zdokonalení systémů odborné přípravy, a to zaměřením se na rozvoj inovací a osvědčených postupů;

tematické sítě odborníků a organizací uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e), pracující na konkrétních problémech týkajících se odborného vzdělávání a přípravy;

další iniciativy zaměřené na podporu cílů programu Leonardo da Vinci uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. h) („doprovodná opatření“).

2. O provozních podrobnostech těchto akcí se rozhodne postupem podle čl. 10 odst. 2.

Článek 27

Částky přidělené programu Leonardo da Vinci

Alespoň 60 % z částek přidělených programu Leonardo da Vinci je věnováno podpoře mobility a partnerstvím podle čl. 26 odst. 1 písm. a) a b).

KAPITOLA IV

Program Grundtvig

Článek 28

Přístup k programu Grundtvig

a)	účastníky dalšího vzdělávání;

b)	instituce nebo organizace poskytující možnosti vzdělávání dospělých;

c)	učitele a jiné pracovníky v těchto institucích nebo organizacích;

d)	instituce zapojené do počáteční nebo další odborné přípravy pracovníků působících v dalším vzdělávání;

e)	sdružení a zástupce subjektů, které jsou zapojeny do dalšího vzdělávání, včetně sdružení studujících a učitelů;

f)	subjekty poskytující poradenské, konzultační a informační služby týkající se všech aspektů celoživotního učení;

g)	osoby a subjekty zodpovědné za systémy a politiky týkající se jakéhokoli aspektu dalšího vzdělávání na místní, regionální a celostátní úrovni;

h)	výzkumná střediska a subjekty zabývající se otázkami celoživotního učení;

podniky;

j)	neziskové organizace, dobrovolné organizace, nevládní organizace;

k)	vysokoškolské instituce.

Článek 29

Cíle programu Grundtvig

a)	reagovat na otázku vzdělávání stárnoucí populace v Evropě;
b)	pomáhat zajišťovat dospělým osobám cesty ke zdokonalení znalostí a schopností.

a)	zvýšit kvalitu a dostupnost mobility osob zapojených do dalšího vzdělávání v celé Evropě a zvýšit objem této mobility, aby do roku 2013 byla podporována mobilita alespoň 7 000 těchto osob ročně;
b)	zlepšit kvalitu a zvýšit objem spolupráce mezi organizacemi zapojenými do dalšího vzdělávání v Evropě;
c)	pomáhat osobám ze slabých sociálních skupin a osobám v okrajových sociálních podmínkách, zejména pak starším osobám a osobám, které skončily vzdělávání bez dosažení základní kvalifikace, aby získaly jiné příležitosti zapojit se do dalšího vzdělávání;
d)	podporovat rozvoj inovačních postupů v dalším vzdělávání a jejich předávání, včetně předávání ze zemí účastnících se tohoto programu do jiných zemí;
e)	podporovat rozvoj inovačního obsahu, služeb, pedagogik a praxe založených na informačních a komunikačních technologií v oblasti celoživotního učení;
f)	zdokonalit pedagogické přístupy a řízení organizací zabývajících se dalším vzděláváním.

Článek 30

Akce programu Grundtvig

mobilitu osob uvedenou v čl. 5 odst. 1 písm. a). Při zajišťování nebo podpoře organizace této mobility se přijmou nezbytná přípravná opatření a zajistí se, aby byl pro osoby účastnící se mobility zabezpečen přiměřený dohled a podpora. Tato mobilita může zahrnovat návštěvy, asistenční pobyty a výměny účastníků formálního a neformálního dalšího vzdělávání, včetně odborné přípravy a profesního rozvoje pracovníků působících v dalším vzdělávání, a to především v součinnosti s partnerstvími a projekty;

partnerství uvedená v čl. 5 odst. 1 písm. b) („studijní partnerství v rámci programu Grundtvig“), zaměřující se na témata společného zájmu zúčastněných organizací;

mnohostranné projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e), zaměřené na zdokonalení systémů dalšího vzdělávání prostřednictvím rozvoje a předávání inovací a osvědčených postupů;

tematické sítě odborníků a organizací uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e) („sítě programu Grundtvig“), pracující zejména na:

i)	rozvoji dalšího vzdělávání v oboru, oblasti nebo aspektu řízení, se kterým souvisí;

ii)	určování, zdokonalování a šíření významných osvědčených postupů a inovací;

iii)	poskytování podpory obsahu pro projekty a partnerství vytvořené někým jiným a podporování vzájemné součinnosti mezi těmito projekty a partnerstvími;

iv)	podporování rozvoje analýzy potřeb a zabezpečování jakosti v rámci dalšího vzdělávání;

další iniciativy zaměřené na podporu cílů programu Grundtvig uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. h) („doprovodná opatření“).

2. O provozních podrobnostech akcí uvedených v odstavci 1 se rozhodne postupem podle čl. 10 odst. 2.

Článek 31

Částky přidělené programu Grundtvig

Alespoň 55 % z částek přidělených programu Grundtvig je věnováno podpoře mobility a partnerstvím podle čl. 30 odst. 1 písm. a) a b).

KAPITOLA V

Průřezový program

Článek 32

Cíle průřezového programu

a)	podporovat evropskou spolupráci v oblastech pokrývajících dva či více odvětvových podprogramů;
b)	podporovat kvalitu a průhlednost vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy členských států.

a)	podporovat rozvoj politiky a spolupráci v oblasti celoživotního učení na evropské úrovni, zejména v rámci Lisabonského procesu a pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“, jakož i Boloňského a Kodaňského procesu a jejich následovníků;
b)	zajistit dostatečný přísun srovnatelných údajů, statistik a analýz pro podchycení vývoje politiky celoživotního učení, jakož i sledovat pokrok v plnění cílů a úkolů celoživotního vzdělávání a určovat oblasti, kterým je třeba věnovat zvláštní pozornost;
c)	podporovat studium jazyků a jazykovou rozmanitost v členských státech;
d)	podporovat rozvoj inovačního obsahu, služeb, pedagogik a praxe založených na informačních a komunikačních technologiích v oblasti celoživotního učení;
e)	zajistit, aby výsledky programu celoživotního učení byly v širokém měřítku náležitě uznávány, demonstrovány a prováděny.

Článek 33

Akce průřezového programu

mobilita osob uvedená v čl. 5 odst. 1 písm. a) včetně studijních pobytů odborníků a úředníků určených státními, regionálními nebo místními orgány, ředitelů vzdělávacích institucí, institucí odborné přípravy a poradenských služeb, jakož i služeb akreditace praxe, a sociálních partnerů;

mnohostranné projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e), zaměřené na přípravu a testování návrhů politik vytvořených na úrovni Společenství a inovace v celoživotním učení;

mnohostranné sítě uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e) složené z odborníků nebo institucí spolupracujících na otázkách politik. Tyto sítě mohou zahrnovat:

tematické sítě pracující na otázkách souvisejících s obsahem celoživotního učení nebo s metodikami a politikami celoživotního učení. Tyto sítě mohou sledovat, vyměňovat, určovat a analyzovat osvědčené postupy a inovace a podávat návrhy na lepší a širší používání těchto postupů v rámci členských států;

ii)	fóra o strategických otázkách celoživotního učení;

sledování a analýza politik a systémů v oblasti celoživotního učení podle čl. 5 odst. 1 písm. f), které mohou zahrnovat:

i)	studie a srovnávací výzkum;

ii)	rozvoj ukazatelů a statistických průzkumů, včetně podpory práce v oblasti celoživotního učení ve spolupráci s Eurostatem;

iii)	podpora provozu sítě Eurydice a financování evropské jednotky Eurydice zřízené Komisí;

akce na podporu průhlednosti a uznávání kvalifikací a schopností, včetně kvalifikací a schopností získaných neformálním vzděláváním a informálním učením, informací a poradenství o mobilitě pro studijní účely a spolupráce v zajišťování jakosti uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. f), které mohou zahrnovat:

i)	sítě organizací, které usnadňují mobilitu a uznávání, jako jsou Euroguidance a národní informační střediska pro akademické uznávání (NARIC);

ii)	podporu pro nadnárodní webové služby, jako je Ploteus;

iii)	činnosti v rámci iniciativy Europass podle rozhodnutí č. 2241/2004/ES;

další iniciativy uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. h) („doprovodná opatření“), včetně činností vzájemného učení zaměřených na podporu cílů hlavní činnosti uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a).

mnohostranné projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e), zaměřené mimo jiné na:

i)	vývoj nových učebních materiálů pro studium jazyků, včetně on-line kurzů, a nástrojů pro jazykové testy;

ii)	vývoj nástrojů a kurzů pro přípravu učitelů jazyků, školitelů a jiných pracovníků;

mnohostranné sítě uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e) v oblasti studia jazyků a jazykové rozmanitosti;

další iniciativy, které jsou v souladu s cíli programu celoživotního učení, uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. h), včetně činností zaměřených na zatraktivnění studia jazyků pro studující prostřednictvím masmédií nebo marketingových, propagačních a informačních kampaní, jakož i konferencí, studií a vývoje statistických ukazatelů v oblasti studia jazyků a jazykové rozmanitosti.

a)	mnohostranné projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e), zaměřené na vývoj a případně na šíření inovačních metod, obsahů, služeb a prostředí;
b)	mnohostranné sítě uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e), zaměřené na sdílení a výměnu znalostí, zkušeností a osvědčených postupů;
c)	další akce zaměřené na zlepšení politiky a praxe celoživotního učení uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. f), které mohou zahrnovat mechanismy pro hodnocení, sledování, srovnávání, zlepšování kvality a analýzu trendů, pokud jde o technologie a pedagogiku.

jednostranné a vnitrostátní projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. d);

mnohostranné projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e), zaměřené mimo jiné na:

i)	podporu využívání a zavádění inovačních výrobků a procesů;

ii)	podporu spolupráce mezi projekty prováděnými ve stejné oblasti;

iii)	vývoj osvědčených postupů, pokud jde o metody šíření;

vytváření referenčního materiálu uvedeného v čl. 5 odst. 1 písm. f), což může zahrnovat sběr příslušných statistických údajů a studií v oblasti šíření, využívání výsledků a výměny osvědčených postupů.

KAPITOLA VI

Program Jean Monnet

Článek 34

Přístup k programu Jean Monnet

a)	studenty a výzkumné pracovníky v oblasti evropské integrace ve všech formách vysokoškolského vzdělávání na území Společenství a mimo něj;

b)	vysokoškolské instituce ve Společenství i mimo něj uznávané ve svých zemích;

c)	pedagogické a jiné pracovníky těchto institucí;

d)	sdružení a zástupce subjektů, které jsou zapojeny do vzdělávání a odborné přípravy na území Společenství a mimo něj;

e)	veřejné a soukromé subjekty zodpovědné za organizaci a poskytování vzdělávání a odbornou přípravu na místní, regionální a celostátní úrovni;

f)	výzkumná střediska a subjekty zabývající se otázkami evropské integrace na území Společenství a mimo něj.

Článek 35

Cíle programu Jean Monnet

a)	podněcovat výukové a výzkumné činnosti a reflexi v oblasti studií evropské integrace;
b)	podporovat existenci přiměřeného spektra institucí a sdružení zaměřených na otázky související s evropskou integrací a se vzděláváním a odbornou přípravou v evropské perspektivě.

a)	podněcovat vysokou kvalitu výuky, výzkumu a reflexe ve studiích evropské integrace ve vysokoškolských institucích na území Společenství a mimo něj;
b)	zvyšovat znalosti a povědomí mezi specializovanými akademickými pracovníky a evropskými občany obecně o otázkách evropské integrace;
c)	podporovat klíčové evropské instituce zabývající se otázkami evropské integrace;
d)	podporovat existenci vysoce kvalitních evropských institucí a sdružení působících v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

Článek 36

Akce programu Jean Monnet

jednostranné a vnitrostátní projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. d), které mohou zahrnovat:

i)	katedry Jean Monnet, centra excelence a výukové moduly;

ii)	sdružení profesorů, jiných učitelů ve vysokoškolském vzdělávání a výzkumných pracovníků specializujících se na evropskou integraci;

iii)	podporu pro mladé výzkumné pracovníky specializující se na studium evropské integrace;

iv)	informační a výzkumné činnosti související se Společenstvím a zaměřené na podporu diskuse o procesu evropské integrace, jeho reflexe a znalostí o něm;

mnohostranné projekty a sítě uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e), které mohou zahrnovat podporu pro vytváření mnohostranných výzkumných skupin v oblasti evropské integrace.

a)	Evropská univerzita v Brugách a Natolinu;
b)	Evropský univerzitní institut ve Florencii;
c)	Evropský institut veřejné správy v Maastrichtu;
d)	Akademie evropského práva v Trevíru;
e)	Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání v Middelfartu;
f)	Mezinárodní středisko evropského vzdělávání v Nice.

3. V rámci hlavní činnosti uvedené v čl. 3 odst. 3 písm. c) mohou být přidělovány provozní granty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. g) na úhradu některých provozních a správních nákladů evropských institucí nebo sdružení činných v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

4. Granty mohou být přidělovány jednou ročně nebo opakovaně podle rámcové dohody o partnerství s Komisí.

Článek 37

Částky přidělované programu Jean Monnet

Alespoň 16 % z částek přidělených programu Jean Monnet je věnováno podpoře hlavní činnosti uvedené v čl. 3 odst. 3 písm. a), alespoň 65 % hlavní činnosti uvedené v čl. 3 odst. 3 písm. b) a alespoň 19 % hlavní činnosti uvedené v čl. 3 odst. 3 písm. c).

HLAVA III

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 38

Přechodné ustanovení

1. Akce, které byly zahájeny dne 31. prosince 2006 nebo před tímto datem na základě rozhodnutí 1999/382/ES, rozhodnutí č. 253/2000/ES, rozhodnutí č. 2318/2003/ES, rozhodnutí č. 791/2004/ES nebo rozhodnutí č. 2241/2004/ES, jsou řízeny v souladu s ustanoveními uvedených rozhodnutí, s tou výjimkou, že se výbory zřízené uvedenými rozhodnutími nahrazují výborem zřízeným článkem 10 tohoto rozhodnutí.

2. V souladu s článkem 18 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 mohou být položky odpovídající přiděleným příjmům z vrácení částek nesprávně vyplacených podle rozhodnutí 1999/382/ES, rozhodnutí č. 253/2000/ES, rozhodnutí č. 2318/2003/ES, rozhodnutí č. 791/2004/ES nebo rozhodnutí č. 2241/2004/ES dány k dispozici programu celoživotního učení.

Článek 39

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ve Štrasburku dne 15. listopadu 2006.

Za Evropský parlament

předseda

J. BORRELL FONTELLES

Za Radu

předsedkyně

P. LEHTOMÄKI

(1) Úř. věst. C 221, 8.9.2005, s. 134.

(2) Úř. věst. C 164, 5.7.2005, s. 59.

(3) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 25. října 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 24. července 2006 (Úř. věst. C 251 E, 17.10.2006, s. 37), postoj Evropského parlamentu ze dne 25. října 2006 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(4) Úř. věst. L 146, 11.6.1999, s. 33. Rozhodnutí naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 885/2004 (Úř. věst. L 168, 1.5.2004, s. 1).

(5) Úř. věst. L 28, 3.2.2000, s. 1. Rozhodnutí naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 885/2004.

(6) Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 9.

(7) Úř. věst. L 138, 30.4.2004, s. 31.

(8) Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 6.

(9) Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 1.

(10) Úř. věst. C 163, 9.7.2002, s. 1.

(11) Úř. věst. C 13, 18.1.2003, s. 2.

(12) Úř. věst. C 293 E, 28.11.2002, s. 103.

(13) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(14) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES, Euratom) č. 1248/2006 (Úř. věst. L 227, 19.8.2006, s. 3).

(15) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

(16) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

(17) Úř. věst. L 39, 13.2.1975, s. 1.

(18) Úř. věst. L 131, 23.5.1990, s. 1.

PŘÍLOHA

SPRÁVNÍ A FINANČNÍ USTANOVENÍ

A. Správní ustanovení

Postupy navrhování a výběru akcí obsažených v programu celoživotního učení jsou tyto:

1. Postup vnitrostátní agentury

1.1

Postup 1

„Postupem vnitrostátní agentury 1“ se řídí následující akce, u nichž o výběru rozhodují příslušné vnitrostátní agentury:

a)	mobilita osob v celoživotním učení uvedená v čl. 5 odst. 1 písm. a);

b)	dvoustranná a mnohostranná partnerství uvedená v čl. 5 odst. 1 písm. b);

c)	dvoustranné a vnitrostátní projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. d), jsou-li financovány podle čl. 33 odst. 4 písm. a).

Žádosti o finanční podporu předložené v rámci těchto akcí se zasílají příslušným vnitrostátním agenturám stanoveným členskými státy podle čl. 6 odst. 2 písm. b). Vnitrostátní agentury provádějí výběr a přidělují finanční podporu žadatelům vybraným v souladu s obecnými zásadami, které se stanoví podle čl. 9 odst. 1 písm. c). Vnitrostátní agentury rozdělují granty příjemcům usazeným v jejich příslušném členském státě. Každý partner v dvoustranném nebo mnohostranném partnerství získává prostředky přímo od své vnitrostátní agentury.

1.2

Postup 2

„Postupem vnitrostátní agentury 2“ se řídí následující akce, u nichž o výběru rozhoduje Komise, avšak hodnocení a uzavírání smluv provádějí příslušné vnitrostátní agentury:

—	mnohostranné projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. c).

Žádosti o finanční podporu předložené v rámci těchto akcí se zasílají vnitrostátní agentuře stanovené členským státem koordinátora projektu podle čl. 6 odst. 2 písm. b). Vnitrostátní agentura členského státu koordinátora projektu žádosti vyhodnotí a předloží Komisi užší seznam žádostí, jejichž schválení navrhuje. Komise rozhodne o navrhovaném užším seznamu, načež vnitrostátní agentura přidělí příslušnou finanční podporu žadatelům vybraným v souladu s obecnými zásadami, které se stanoví podle čl. 9 odst. 1 písm. c).

Před předložením užšího seznamu Komisi vnitrostátní agentura země koordinátora projektu naváže spolupráci s vnitrostátními agenturami zemí všech dalších partnerů projektu. Vnitrostátní agentury rozdělí granty vybraným koordinátorům projektu nacházejícím se v jejich příslušných členských státech, kteří pak odpovídají za rozdělení prostředků partnerům zapojeným do daných projektů.

2. Postup Komise

a)	dvoustranné a vnitrostátní projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. d), s výjimkou projektů financovaných podle čl. 33 odst. 4 písm. a);

b)	mnohostranné projekty a sítě uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e);

c)	sledování a analýza politik a systémů v oblasti celoživotního učení, vytváření referenčního materiálu, včetně průzkumů, statistik, analýz a ukazatelů, a akce na podporu průhlednosti a uznávání kvalifikací a předchozího vzdělání uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. f);

d)	provozní granty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. g);

e)	další iniciativy zaměřené na podporu cílů programu celoživotního učení uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. h) („doprovodná opatření“).

Žádosti o finanční podporu předložené v rámci těchto akcí se zasílají Komisi, která provede výběr a přidělí finanční podporu žadatelům vybraným v souladu s obecnými zásadami, které se stanoví podle čl. 9 odst. 1 písm. c).

B. Finanční ustanovení

Komise zajistí, aby byly finanční a správní požadavky na příjemce grantů poskytovaných podle programu celoživotního učení přiměřené výši grantu. Komise zejména zajistí, aby finanční pravidla a požadavky na žádosti a podávání zpráv pro mobilitu osob a pro partnerství zůstávaly uživatelsky přístupné a dostatečně jednoduché tak, aby neomezovaly přístup pro znevýhodněné osoby či instituce nebo organizace, které s nimi pracují.

—	smluvní strany,

—	trvání smlouvy, jež je zároveň obdobím způsobilosti výdajů,

—	maximální výše přidělených prostředků,

—	stručný popis dotyčné akce,

—	požadavky na podávání zpráv a na audit.

Vnitrostátním agenturám tato kritéria rovněž umožní stanovit, že spolufinancování ze strany příjemců může mít formu naturálií. Ty musí být možné fakticky ověřit, ale není třeba je podrobovat finančnímu hodnocení.

1. Akce řízené postupem vnitrostátní agentury

1.1

Prostředky Společenství určené na finanční podporu v rámci akcí, které mají být řízeny postupem vnitrostátní agentury podle oddílu A bodu 1.1 této přílohy, se rozdělí mezi členské státy podle vzorce stanoveného Komisí v souladu s čl. 10 odst. 2, který může zahrnovat tyto prvky:

a)	minimální částka přidělená každému členskému státu, jež se stanoví podle dostupnosti rozpočtu pro danou akci;

zbývající část se přidělí různým členským státům na základě:

celkového počtu v rámci každého členského státu:

—	žáků a učitelů ve školním vzděláváním pro akce partnerství škol a mobility programu Comenius stanovené v čl. 18 odst. 1 písm. a) a b),

—	studentů nebo absolventů ve vysokoškolském vzdělávání pro akce mobility studentů a intenzivní akce programu Erasmus stanovené v čl. 22 odst. 1 písm. a) bodech i) a iv),

—	učitelů vysokoškolských institucí pro akce mobility učitelů a jiných pracovníků programu Erasmus stanovené v čl. 22 odst. 1 písm. a) bodech ii) a iii),

—	celkové populace a v poměru k ní počtu 15 až 35letých osob pro akce mobility, partnerství a mnohostranných projektů programu Leonardo da Vinci stanovené v čl. 26 odst. 1 písm. a), b) a c),

—	dospělých pro akce mobility a partnerství programu Grundtvig stanovené v čl. 30 odst. 1 písm. a) a b);

ii)	rozdílnosti životních nákladů mezi členskými státy;

iii)	vzdálenosti mezi hlavními městy každého ze členských států;

iv)	úrovně poptávky nebo realizace pro danou akci v každém členském státě.

1.2	Tento vzorec by měl být pokud možno neutrální ve vztahu k rozdílným systémům vzdělávání a odborné přípravy jednotlivých členských států.

1.3	Takto rozdělené prostředky Společenství spravují vnitrostátní agentury uvedené v čl. 6 odst. 2 písm. b).

1.4

Komise ve spolupráci s členskými státy přijme nezbytná opatření na podporu vyvážené účasti na úrovni Společenství, jednotlivých států a případně i na regionální úrovni, ve vhodných případech pak v různých oblastech studia. Poměrná část přidělená na tato opatření nesmí překročit 5 % ročních přídělů pro financování každé z daných akcí.

2. Určení příjemců

Instituce uvedené v čl. 36 odst. 2 tohoto rozhodnutí jsou příjemci grantů v rámci programu celoživotního učení podle článku 168 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002.

Národní jednotky tvořící součást sítě NARIC, sítě Eurydice, sítě Euroguidance, národní podpůrná střediska pro akci e-Twinning a národní střediska Europass slouží jako nástroje pro provádění programu na vnitrostátní úrovni v souladu s čl. 54 odst. 2 písm. c) nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 a článkem 38 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002.

3. Druhy příjemců

Podle čl. 114 odst. 1 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 mohou být granty poskytovány právnickým nebo fyzickým osobám. V případě fyzických osob mohou mít granty formu stipendia.

4. Paušální granty, stupnice jednotkových nákladů a ceny

V případě akcí uvedených v článku 5 mohou být použity paušální granty nebo stupnice jednotkových nákladů podle čl. 181 odst. 1 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002.

Paušální granty lze využít až do maximální výše 25 000 EUR na jeden grant. Lze je kombinovat až do maximální výše 100 000 EUR nebo využít ve spojení se stupnicemi jednotkových nákladů.

Komise může stanovit udělování cen v souvislosti s činnostmi prováděnými v rámci programu celoživotního učení.

5. Zadávání zakázek

Zadává-li příjemce při provádění akcí podporovaných v rámci programu celoživotního učení veřejné zakázky, použijí se řízení pro zakázky nízké hodnoty uvedená v článku 129 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002.

6. Dohody o partnerství

Pokud jsou akce v rámci programu celoživotního učení podporovány v souladu s článkem 163 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 granty založenými na dohodách o partnerství, mohou být tato partnerství vybírána a financována pro čtyřletá období s výhradou zjednodušeného postupu prodlužování.

7. Veřejné instituce nebo organizace poskytující možnosti vzdělávání

U veškerých škol a vysokoškolských institucí určených členskými státy a u veškerých institucí nebo organizací poskytujících možnosti vzdělávání, jež za poslední dva roky získaly více než 50 % svých ročních příjmů z veřejných zdrojů nebo jež jsou řízeny veřejnoprávními subjekty či jejich zástupci, má Komise za to, že disponují dostatečnou finanční, odbornou a správní kapacitou a že jsou finančně dostatečně stabilní, aby mohly provádět projekty v rámci programu celoživotního učení; nepožaduje se, aby tuto skutečnost dále prokazovaly. Takovéto instituce nebo organizace mohou být zproštěny požadavků na audit podle čl. 173 odst. 4 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002.

8. Subjekty sledující cíle obecného evropského zájmu

Při poskytování provozních grantů podle programu celoživotního učení subjektům, které sledují cíle obecného evropského zájmu podle článku 162 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002, nepodléhají tyto subjekty podle čl. 113 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 při opětovném poskytování zásadě postupného snižování.

9. Odborné schopnosti a kvalifikace žadatelů

Komise může podle čl. 176 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 rozhodnout, že určené kategorie příjemců mají odborné schopnosti a kvalifikace požadované pro dokončení navržené akce nebo pracovního programu.

10. Účast partnerů ze třetích zemí

Partneři ze třetích zemí se mohou účastnit mnohostranných projektů, sítí nebo partnerství za podmínek čl. 14 odst. 2 podle uvážení Komise nebo příslušné vnitrostátní agentury. Rozhodnutí, zda tyto partnery podpořit, se odvíjí od stupně přidané hodnoty na evropské úrovni, kterou bude pravděpodobně mít jejich účast na daném projektu, síti nebo partnerství.

11. Minimální příděly

Comenius 13 %

Erasmus 40 %

Leonardo da Vinci 25 %

Grundtvig 4 %

12. Vnitrostátní agentury

Finanční podpora Společenství je poskytována na podporu činností vnitrostátních agentur zřízených nebo určených členskými státy podle čl. 6 odst. 2 písm. b).

Podle čl. 38 odst. 1 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 může být činnost vnitrostátní agentury v třetích zemích účastnících se programu celoživotního učení podle čl. 7 odst. 1 tohoto rozhodnutí vykonávána veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty vykonávajícími veřejné služby a řídícími se právem dotyčné země.

V souladu se zásadou proporcionality se udržuje míra požadavků na osvědčení a podávání zpráv na příslušné minimální nutné úrovni.

13. Technická podpora

Finanční krytí programu celoživotního učení může také pokrývat výdaje související s přípravnými opatřeními, sledováním, kontrolou, auditem a hodnocením přímo nezbytnými pro provádění tohoto programu a pro dosažení jeho cílů. Tyto výdaje mohou zahrnovat zejména studie, jednání, informační a publikační činnost, výdaje na informační sítě pro výměnu informací a jakékoli další výdaje na technickou a správní podporu, kterou může Komise potřebovat pro provádění programu.

14. Boj proti podvodům

Rozhodnutí Komise přijatá podle článku 9, smlouvy a dohody z nich vyplývající, stejně jako dohody se zúčastněnými třetími zeměmi, stanoví zejména dohled a finanční kontrolu ze strany Komise (nebo jí pověřených zástupců) včetně Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), v případě auditů ze strany Účetního dvora, a to v případě potřeby přímo na místě. Tyto kontroly mohou být prováděny s vnitrostátními agenturami a v případě potřeby s příjemci grantů.

Příjemce provozního grantu uchovává k dispozici Komisi všechny podklady, včetně auditovaného finančního výkazu, ohledně výdajů vzniklých během roku, ve kterém byl poskytnut grant, a to po dobu pěti let od poslední platby. Zajistí, aby byly Komisi v případě potřeby poskytnuty doklady, které uchovávají jeho partneři nebo členové.

Účetní dvůr a OLAF mají stejná práva jako Komise, zejména právo na přístup.

Kromě toho může Komise v rámci programu celoživotního učení provádět kontroly a inspekce na místě v souladu s nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (1).

Pokud jde o akce Společenství financované podle tohoto rozhodnutí, pojmem „nesrovnalostí“ podle čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (2) se rozumí jakékoliv porušení právního předpisu Společenství nebo jakékoliv nesplnění smluvní povinnosti vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v důsledku kterého je nebo by mohl být z důvodu neoprávněného výdaje poškozen souhrnný rozpočet Evropské unie nebo rozpočty jí spravované.

(1) Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

(2) Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

		ISSN 1725-5074
Úřední věstník Evropské unie		L 327

České vydání	Právní předpisy	Svazek 49 24. listopadu 2006

Obsah		I Akty, jejichž zveřejnění je povinné	Strana
	*	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1717/2006 ze dne 15. listopadu 2006 o zřízení nástroje stability	1
	*	Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1718/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006 o provádění programu podpory evropského audiovizuálního odvětví (MEDIA 2007)	12
	*	Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1719/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006, kterým se zavádí program Mládež v akci na období 2007 až 2013	30
	*	Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č 1720/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006, kterým se zavádí akční program v oblasti celoživotního učení	45