Úřední věstník C 373/2013

20.12.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 373/1

INTERINSTITUCIONÁLNÍ DOHODA

ze dne 2. prosince 2013

mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení

2013/C 373/01

EVROPSKÝ PARLAMENT, RADA EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÁ KOMISE,

dále jen „orgány“,

SE DOHODLY TAKTO:

1.	Cílem této dohody přijaté v souladu s článkem 295 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) je uplatňovat rozpočtovou kázeň a zdokonalit fungování ročního rozpočtového procesu a spolupráci mezi orgány v rozpočtových záležitostech, jakož i zajistit řádné finanční řízení.

2.	Rozpočtová kázeň ve smyslu této dohody platí pro všechny výdaje. Tato dohoda je závazná pro všechny orgány po celou dobu své platnosti.

Touto dohodou nejsou dotčeny rozpočtové pravomoci orgánů stanovené ve Smlouvách, v nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (1), (dále jen „nařízení o víceletém finančním rámci“), a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (2) (dále jen „finanční nařízení“).

4.	Každá změna této dohody vyžaduje vzájemnou dohodu všech orgánů.

Tuto dohodu tvoří tři části:

—	část I obsahuje doplňující ustanovení k víceletému finančnímu rámci a ustanovení o zvláštních nástrojích, jež nejsou zahrnuty do víceletého finančního rámce,

—	část II se týká spolupráce mezi orgány během rozpočtového procesu,

—	část III obsahuje ustanovení o řádném finančním řízení finančních prostředků Unie.

6.	Tato dohoda vstupuje v platnost dnem 23. prosince 2013 a nahrazuje interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (3).

ČÁST I

VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC A ZVLÁŠTNÍ NÁSTROJE

A. Ustanovení týkající se víceletého finančního rámce

7.	Údaje o operacích nezahrnutých do souhrnného rozpočtu Unie a o předpokládaném vývoji jednotlivých kategorií vlastních zdrojů Unie jsou uvedeny orientačně v samostatných tabulkách. Tyto údaje jsou každoročně aktualizovány a předkládány spolu s podklady pro návrh rozpočtu.

Během rozpočtového procesu a při přijímání rozpočtu orgány v zájmu řádného finančního řízení v co největším možném rozsahu zajistí, aby v rámci stropů jednotlivých okruhů víceletého finančního rámce zůstala k dispozici dostatečná rozpětí s výjimkou podokruhu „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“.

Aktualizace prognóz vývoje prostředků na platby po roce 2020

V roce 2017 provede Komise aktualizaci prognóz vývoje prostředků na platby po roce 2020. V této aktualizaci přihlédne ke všem relevantním informacím, včetně skutečného vynakládání rozpočtových prostředků na závazky a rozpočtových prostředků na platby, a také prognóz jejich vynakládání. Zohlední dále jednak pravidla určená pro zajišťování řádného vývoje prostředků na platby ve vztahu k prostředkům na závazky, jednak prognózy růstu hrubého národního důchodu Unie.

B. Ustanovení o zvláštních nástrojích, jež nejsou zahrnuty do víceletého finančního rámce

Rezerva na pomoc při mimořádných událostech

10.

Dojde-li Komise k závěru, že je třeba rezervu na pomoc při mimořádných událostech využít, předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků z této rezervy do příslušných rozpočtových položek.

Před předložením návrhu na převod prostředků z rezervy však Komise nejprve ověří možnost přerozdělení prostředků v rozpočtu.

Není-li dosaženo dohody, zahájí se třístranný rozhovor.

Převody z rezervy se provedou v souladu s finančním nařízením.

Fond solidarity Evropské unie

11.

Jsou-li splněny podmínky pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie stanovené v příslušném základním právním aktu, navrhne Komise, aby byly prostředky z fondu uvolněny. Jestliže lze v rámci okruhu, který vyžaduje další výdaje, prostředky přerozdělit, Komise k tomu přihlédne při předkládání nezbytného návrhu v podobě vhodného rozpočtového nástroje v souladu s finančním nařízením. Rozhodnutí o uvolnění prostředků z Fondu solidarity přijímají společně Evropský parlament a Rada. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou a Evropský parlament většinou hlasů všech svých členů a třípětinovou většinou odevzdaných hlasů.

Není-li dosaženo dohody, zahájí se třístranný rozhovor.

Nástroj pružnosti

12.

Komise předloží návrh na uvolnění prostředků z nástroje pružnosti až poté, co prozkoumá všechny možnosti přerozdělení prostředků v rámci okruhu, který vyžaduje další výdaje.

V návrhu budou uvedeny potřeby, jež je třeba pokrýt, a příslušná částka. Návrh lze předložit pro kterýkoli rozpočtový rok během příslušného rozpočtového procesu.

Rozhodnutí o uvolnění prostředků z nástroje pružnosti přijímají společně Evropský parlament a Rada. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou a Evropský parlament většinou hlasů všech svých členů a třípětinovou většinou odevzdaných hlasů.

K dohodě dochází v rámci ročního rozpočtového procesu.

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci

13.

Jsou-li splněny podmínky pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci stanovené v příslušném základním právním aktu, navrhne Komise, aby byly prostředky z fondu uvolněny. Rozhodnutí o uvolnění prostředků z Fondu pro přizpůsobení se globalizaci přijímají společně Evropský parlament a Rada. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou a Evropský parlament většinou hlasů všech svých členů a třípětinovou většinou odevzdaných hlasů.

Současně s návrhem rozhodnutí o uvolnění prostředků z fondu pro přizpůsobení se globalizaci předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků do příslušných rozpočtových položek.

Není-li dosaženo dohody, zahájí se třístranný rozhovor.

Převody prostředků v souvislosti s Fondem pro přizpůsobení se globalizaci se provedou v souladu s finančním nařízením.

Rozpětí pro nepředvídané události

14.

Uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události či jeho části navrhuje Komise až poté, co provede důkladný rozbor všech ostatních finančních možností. Takový návrh může být předložen pouze v souvislosti s návrhem opravného nebo ročního rozpočtu, k jehož přijetí je takový návrh nezbytný. K návrhu na uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události připojí Komise návrh, aby byly ve stávajícím rozpočtu přerozděleny prostředky ve významném rozsahu, pokud to bude podloženo rozborem Komise.

Rozhodnutí o uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události přijímají společně Evropský parlament a Rada, jež současně schválí opravný nebo souhrnný rozpočet Unie, jejichž přijetí rozpětí pro nepředvídané události napomáhá. Evropský parlament a Rada jednají v souladu s pravidly hlasování stanovenými v článku 314 Smlouvy o fungování EU pro schvalování souhrnného rozpočtu Unie.

ČÁST II

ZLEPŠENÍ SPOLUPRÁCE MEZI ORGÁNY V ROZPOČTOVÝCH ZÁLEŽITOSTECH

A. Postup spolupráce mezi orgány

15.	Podrobnosti spolupráce mezi orgány během rozpočtového procesu jsou upraveny v příloze.

Rozpočtová transparentnost

16.

Komise vypracuje výroční zprávu, která se připojí k souhrnnému rozpočtu Unie a v níž jsou zahrnuty dostupné informace, jež nejsou důvěrné povahy, týkající se:

—	aktiv a pasiv Unie, včetně těch, jež vyplývají z výpůjčních a úvěrových operací prováděných Unií v souladu s jejími pravomocemi podle Smluv,

—	příjmů, výdajů, aktiv a pasiv Evropského rozvojového fondu (ERF), Evropského nástroje finanční stability (EFSF), Evropského mechanismu stability (ESM) a dalších případných budoucích mechanismů, včetně svěřeneckých fondů,

—	výdajů, které vznikly členským státům v rámci posílené spolupráce, v rozsahu, v němž nejsou zahrnuty v souhrnném rozpočtu Unie.

B. Začleňování finančních ustanovení do legislativních aktů

17.

Veškeré legislativní akty, jež se týkají víceletých programů a jsou přijímány řádným legislativním postupem, musí obsahovat ustanovení, jímž legislativní orgán stanoví finanční krytí programu.

Tato částka představuje pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu hlavní referenční částku.

Evropský parlament a Rada, jakož i Komise při sestavování návrhu rozpočtu, se zavazují, že se od této částky po celou dobu trvání daného programu neodchýlí o více než 10 %, ledaže nastanou nové, objektivní a dlouhodobé okolnosti, jež musí být výslovně a přesně doloženy s přihlédnutím k výsledkům provádění programu, zejména na základě hodnocení. Nárůst vyplývající z takových změn nesmí překročit stávající strop pro daný okruh, aniž je dotčeno použití nástrojů uvedených v nařízení o víceletém finančním rámci a v této dohodě.

Tento bod se nepoužije ve vztahu k prostředkům vyhrazeným na politiku soudržnosti, jež byly schváleny řádným legislativním postupem, předem přiděleny členským státům a u nichž je stanoveno finanční krytí pro celou dobu trvání programu, ani k velkým projektům uvedeným v článku 16 nařízení o víceletém finančním rámci.

18.

Legislativní akty, jež se týkají víceletých programů a nejsou přijímány řádným legislativním postupem, neobsahují „částku považovanou za nezbytnou“.

Jestliže si Rada přeje stanovit finanční referenční částku, považuje se to za projev vůle legislativního orgánu a nejsou tím dotčeny rozpočtové pravomoci Evropského parlamentu a Rady stanovené ve Smlouvě o fungování EU. Všechny legislativní akty, které takovou finanční referenční částku stanoví, musí obsahovat ustanovení za tímto účelem.

Jestliže byla dotčená částka předmětem dohody přijaté dohodovacím postupem stanoveným ve společném prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 4. března 1975 (4), považuje se za referenční částku ve smyslu bodu 17 této dohody.

C. Výdaje související s dohodami o rybolovu

19.

Výdaje související s dohodami o rybolovu se řídí těmito zvláštními pravidly:

Komise se zavazuje, že bude Evropský parlament pravidelně informovat o přípravě a průběhu jednání, včetně jejich rozpočtového dopadu.

Orgány se zavazují, že v průběhu legislativního postupu týkajícího se dohod o rybolovu vyvinou veškeré úsilí k tomu, aby byly všechny postupy provedeny co nejrychleji.

Částky vyčleněné v rozpočtu na nové dohody o rybolovu nebo na prodloužení platnosti dohod o rybolovu, jež vstupují v platnost po 1. lednu daného rozpočtového roku, se zapisují do rezervy.

Jestliže se ukáže, že jsou prostředky přidělené na dohody o rybolovu (včetně rezervy) nedostatečné, poskytne Komise Evropskému parlamentu a Radě informace potřebné k výměně názorů formou třístranného rozhovoru, případně ve zjednodušené podobě, o příčinách nastalé situace a o opatřeních, která lze přijmout zavedenými postupy. V případě potřeby navrhne Komise vhodná opatření.

Komise předkládá čtvrtletně Evropskému parlamentu a Radě podrobné informace o provádění platných dohod o rybolovu a finanční prognózu pro zbývající část rozpočtového roku.

20.

Zástupci Evropského parlamentu se mohou jako pozorovatelé účastnit dvoustranných a mnohostranných konferencí, na kterých jsou sjednávány mezinárodní dohody o rybolovu, s ohledem na pravomoci Evropského parlamentu v oblasti dohod o rybolovu a v souladu s body 25 a 26 rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí (5).

21.	Aniž jsou dotčeny příslušné postupy, jimiž se řídí sjednávání dohod o rybolovu, se Evropský parlament a Rada zavazují dosáhnout v rámci spolupráce v rozpočtových záležitostech včasné dohody o náležitém financování dohod o rybolovu.

D. Výdaje související s rezervou pro případ krizí v odvětví zemědělství

22.

Prostředky na rezervu pro případ krizí v odvětví zemědělství uvedené v článku 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (6), se zapisují přímo do souhrnného rozpočtu Unie. Jakákoli částka rezervy, která nebude uvolněna na krizová opatření, bude převedena na přímé platby.

Výdaje spojené s opatřeními v reakci na krize, které nastanou v době od 16. října do konce rozpočtového roku, mohou být financovány z rezervy následujícího rozpočtového roku v souladu s požadavky stanovenými v třetím pododstavci.

Dojde-li Komise k závěru, že je třeba rezervu v souladu s příslušným legislativním aktem využít, předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků z rezervy do rozpočtových položek, jež slouží k financování opatření, která považuje za nutná. Každému návrhu Komise na převod prostředků z rezervy musí předcházet ověření možností přerozdělení prostředků v rámci rozpočtu.

Převody z rezervy se provedou v souladu finančním nařízením.

Není-li dosaženo shody, zahájí se třístranný rozhovor.

E. Financování společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP)

23.

Celková částka provozních výdajů v rámci SZBP se zapisuje v plném rozsahu do jediné kapitoly rozpočtu nazvané SZBP. Tato částka pokrývá skutečné předvídatelné potřeby posuzované při sestavování návrhu rozpočtu na základě prognóz vypracovávaných každoročně vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) a ponechává přiměřené rozpětí pro nepředvídané akce. Žádné finanční prostředky nesmějí být zapsány do rezervy.

24.

U výdajů v rámci SZBP, které jsou hrazeny ze souhrnného rozpočtu Unie v souladu s článkem 41 Smlouvy o Evropské unii, se orgány snaží v dohodovacím výboru a na základě návrhu rozpočtu sestaveného Komisí dospět každoročně k dohodě o výši provozních výdajů, které mají být hrazeny ze souhrnného rozpočtu Unie, a o rozdělení této částky mezi články rozpočtové kapitoly „SZBP“, které jsou navrženy ve čtvrtém pododstavci tohoto bodu. Nedojde-li k dohodě, rozumí se, že Evropský parlament a Rada zapíší do rozpočtu částku z předchozího rozpočtu, nebo částku navrženou v návrhu rozpočtu, podle toho, která je nižší.

Celková částka provozních výdajů v rámci SZBP se rozdělí mezi články rozpočtové kapitoly „SZBP“ navržené ve čtvrtém pododstavci. Každý článek bude zahrnovat již přijaté nástroje, nástroje plánované, ale dosud nepřijaté, a všechny další budoucí, to jest nepředvídané nástroje, které přijme Rada během daného rozpočtového roku.

Tím, že má Komise podle finančního nařízení pravomoc samostatně převádět prostředky mezi články rozpočtové kapitoly „SZBP“, je zajištěna pružnost považovaná za nezbytnou pro rychlé provádění akcí SZBP. Pokud částka vyčleněná v rozpočtové kapitole „SZBP“ nepostačuje během rozpočtového roku k pokrytí nutných výdajů, budou Evropský parlament a Rada na návrh Komise usilovat o urychlené řešení s přihlédnutím k článku 3 nařízení o víceletém finančním rámci a k bodu 10 této dohody.

V rámci rozpočtové kapitoly „SZBP“ mohou být články, do nichž se zapisují akce SZBP, označeny takto:

—	jednotlivé hlavní mise uvedené v čl. 49 odst. 1 písm. g) finančního nařízení,

—	operace pro řešení krizí, předcházení vzniku konfliktů, řešení a stabilizaci, a sledování a provádění mírového procesu a procesu zajištění bezpečnosti,

—	nešíření zbraní a odzbrojování,

—	naléhavá opatření,

—	přípravná a následná opatření,

—	zvláštní zástupci Evropské unie.

25.

Vysoký představitel konzultuje každoročně s Evropským parlamentem výhledový dokument, který je předkládán do 15. června předmětného roku a týká se hlavních hledisek a základních voleb v rámci SZBP, včetně finančních dopadů na souhrnný rozpočet Unie, hodnocení opatření zahájených v roce n–1 a posouzení koordinace SZBP s jinými vnějšími finančními nástroji Unie a doplňkové povahy SZBP ve vztahu k těmto finančním nástrojům. Vysoký představitel dále pravidelně informuje Evropský parlament v rámci pravidelného politického dialogu o SZBP na společných konzultačních jednáních konaných nejméně pětkrát ročně, jež budou dohodnuta nejpozději v dohodovacím výboru. Účast na těchto jednáních určí Evropský parlament, popřípadě Rada s ohledem na cíle a povahu informací, které na nich budou projednávány.

Komise je k účasti na těchto jednáních přizvána.

Pokud Rada přijme rozhodnutí v oblasti SZBP, které je spojeno s vynakládáním výdajů, předá vysoký představitel Evropskému parlamentu neprodleně a v každém případě do pěti pracovních dnů odhad plánovaných nákladů („finanční výkaz“), zejména nákladů souvisejících s časovým rámcem, zaměstnanci, využitím prostor a další infrastruktury, dopravním zařízením, potřebami školení a bezpečnostními opatřeními.

Komise čtvrtletně informuje Evropský parlament a Radu o provádění akcí SZBP a o finančních prognózách pro zbytek rozpočtového roku.

F. Zapojení orgánů v souvislosti s otázkami rozvojové politiky a s Evropským rozvojovým fondem

26.

Komise zahájí s Evropským parlamentem neformální dialog o otázkách rozvojové politiky, a to bez ohledu na zdroj financování. Kontrola, kterou Evropský parlament vykonává nad Evropským rozvojovým fondem (ERF), bude na základě dobrovolnosti sladěna s právem vykonávat kontrolu nad souhrnným rozpočtem Unie, jmenovitě nad nástrojem pro rozvojovou spolupráci, a to v souladu s podrobnými ujednáními, jež budou při tomto neformálním dialogu stanoveny.

Evropský parlament a Rada berou na vědomí, že Komise hodlá, mimo jiné s cílem zvýšit demokratickou kontrolu rozvojové politiky, navrhnout, aby byl ERF od roku 2021 zahrnut do rozpočtu.

G. Spolupráce orgánů v otázce správních výdajů během rozpočtového procesu

27.

Úspory vyplývající ze stropu pro okruh 5 stanoveného v příloze nařízení o víceletém finančním rámci se přiměřeně rozloží mezi všechny orgány a další subjekty Unie na základě jejich jednotlivých podílů na správních rozpočtech.

Očekává se, že každý orgán, instituce nebo jiný subjekt předloží v rámci ročního rozpočtového procesu odhady výdajů, které budou v souladu s pokyny uvedenými v prvním pododstavci.

Za účelem vstřebání dodatečné kapacity vzniklé prodloužením pracovní doby na 40 hodin týdně se Evropský parlament, Rada a Komise dohodly postupně snížit počet zaměstnanců o 5 % oproti počtu v plánu pracovních míst k 1. lednu 2013 (7). Toto snížení by se mělo vztahovat na všechny orgány, instituce a jiné subjekty a mělo by být provedeno v letech 2013 až 2017. Tím však nejsou dotčena rozpočtová práva Evropského parlamentu a Rady.

ČÁST III

ŘÁDNÉ FINANČNÍ ŘÍZENÍ PROSTŘEDKŮ UNIE

A. Společné řízení

28.

Komise zajistí, aby Evropský parlament, Rada a Účetní dvůr obdržely na požádání jakékoli informace a dokumenty týkající se finančních prostředků Unie vynaložených prostřednictvím mezinárodních organizací, získaných na základě dohod o ověřování uzavřených s těmito organizacemi, které jsou považovány za nezbytné pro výkon pravomocí Evropského parlamentu, Rady a Účetního dvora podle Smlouvy o fungování EU.

Hodnotící zpráva

29.	V hodnotící zprávě podle článku 318 Smlouvy o fungování EU Komise rozliší vnitřní politiky zaměřené na strategii Evropa 2020 a vnější politiky a ve větší míře využije informací o výkonnosti, včetně výsledků auditu výkonnosti, za účelem hodnocení financí Unie na základě dosažených výsledků.

Finanční plán

30.

Komise předkládá dvakrát ročně úplný finanční plán pro okruh 1 (s výjimkou podokruhu „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“), 2 (pouze pro „životní prostředí“ a „rybolov“), 3 a 4 víceletého finančního rámce, poprvé v dubnu nebo květnu (spolu s podklady pro návrh rozpočtu) a podruhé v prosinci nebo lednu (po přijetí souhrnného rozpočtu Unie). V tomto plánu, rozčleněném podle okruhů, oblastí politiky a rozpočtových položek, by měly být uvedeny:

platné právní předpisy s rozlišením mezi víceletými programy a ročními akcemi:

—	u víceletých programů by Komise měla uvést postup, jakým byly přijaty (řádný či zvláštní legislativní postup), dobu jejich trvání, celkové finanční krytí a podíl vyhrazený na správní výdaje,

—	u ročních akcí (týkajících se pilotních projektů, přípravných akcí a agentur) a akcí financovaných na základě jejích výsad by Komise měla předložit víceleté odhady a uvést výši zbývajících rozpětí v rámci schválených stropů stanovených v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (8),

b)	projednávané legislativní návrhy: projednávané návrhy Komise spolu s poslední aktualizací.

V zájmu přesnějších a spolehlivějších prognóz by měla Komise zvážit zavedení systému křížových odkazů mezi finančním plánem a svým legislativním plánem. U každého legislativního návrhu by Komise měla uvést, zda je zahrnut do dubnového plánu nebo do prosincového plánu. Evropský parlament a Rada by měly být informovány především o:

a)	veškerých nových přijatých legislativních aktech a projednávaných návrzích, jež byly předloženy, ale nebyly zahrnuty do dubnového nebo prosincového plánu (s uvedením příslušných částek);

b)	právních předpisech předpokládaných v ročním plánu legislativní práce Komise s uvedením, zda je pravděpodobné, že akce budou mít finanční dopad.

V případě potřeby by Komise měla uvést, jakou změnu plánu si nové legislativní návrhy vyžádají.

B. Agentury a Evropské školy

31.

Před předložením návrhu na zřízení nové agentury by Komise měla zpracovat řádné, úplné a objektivní posouzení dopadů, v němž zohlední mimo jiné nezbytný minimální stav zaměstnanců a rozsah potřebných kompetencí, hlediska týkající se nákladů a přínosů, zásady subsidiarity a proporcionality, dopad na činnosti na úrovni členských států a Unie, jakož i rozpočtový dopad na příslušný výdajový okruh. Na základě těchto informací a aniž jsou dotčeny legislativní postupy, jež se na zřízení této agentury použijí, se Evropský parlament a Rada zavazují dosáhnout v rámci spolupráce v rozpočtových záležitostech včasné dohody o financování navrhované agentury.

Postupuje se v souladu s následujícími kroky:

—

Za prvé, návrh na zřízení nové agentury předkládá Komise vždy k projednávání v rámci prvního třístranného rozhovoru, jež se koná po přijetí tohoto návrhu; spolu s ním předloží finanční výkaz připojený k návrhu právního aktu, kterým se zřízení dané agentury navrhuje, a popíše jeho důsledky po zbytek období, na které se finanční plán vztahuje.

—	Za druhé je Komise v průběhu legislativního procesu nápomocna legislativnímu o orgánu při posuzování finančních dopadů navržených změn. Tyto finanční dopady by měly být posouzeny během příslušných legislativních třístranných rozhovorů.

—

Za třetí Komise před ukončením legislativního procesu přeloží aktualizovaný finanční výkaz, v němž zohlední případné změny provedené legislativním orgánem. Tento konečný finanční výkaz se zařadí na pořad jednání závěrečného legislativního třístranného rozhovoru a formálně ho potvrdí legislativní orgán. Zařadí se rovněž na pořad jednání příštího rozpočtového třístranného rozhovoru (v naléhavých případech ve zjednodušené podobě) s cílem dosáhnout dohody o financování.

—	Za čtvrté je dohoda dosažená během třístranného rozhovoru, při zohlednění posouzení rozpočtových dopadů provedeného Komisí s ohledem na obsah legislativního procesu, potvrzena ve společném prohlášení. Tuto dohodu schválí Evropský parlament i Rada v souladu se svými jednacími řády.

Tentýž postup by měl být uplatněn na změny právního aktu týkajícího se agentury, které by měly dopad na zdroje dotyčné agentury.

Pokud se úkoly agentury významným způsobem změní, aniž současně dojde ke změně jejího zřizovacího právního aktu, Komise o tom informuje Evropský parlament a Radu prostřednictvím revidovaného finančního výkazu, tak aby Evropský parlament a Rada mohly dospět včas k dohodě o financování této agentury.

32.	Příslušná ustanovení společného přístupu připojeného ke společnému prohlášení Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise o decentralizovaných agenturách podepsanému dne 19. července 2012 by měla být náležitě zohledněna v rámci rozpočtového procesu.

33.	Zamýšlí-li Nejvyšší rada zřídit novou evropskou školu, použije se v souvislosti s rozpočtovými dopady, které tento záměr bude mít na souhrnný rozpočet Unie, obdobný postup.

V Bruselu dne 9. prosince 2013.

Za Radu

předseda

J. BERNATONIS

Za Komisi

J. LEWANDOWSKI

člen Komise

Ve Štrasburku dne 10. prosince 2013.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

(1) Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 20. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(3) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

(4) Úř. věst. C 89, 22.4.1975, s. 1.

(5) Úř. věst. L 304, 20.11.2010, s. 47.

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).

(7) Rada a Komise již provedly první snížení počtu zaměstnanců o 1 % oproti počtu v jejich plánu pracovních míst k 1. lednu 2013.

(8) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

PŘÍLOHA

Spolupráce mezi orgány během rozpočtového procesu

Část A. Harmonogram rozpočtového procesu

1.	Orgány se každoročně v dostatečném předstihu před zahájením rozpočtového procesu dohodnou na realistickém harmonogramu na základě současné praxe.

Část B. Priority rozpočtového procesu

2.	V dostatečném předstihu před přijetím návrhu rozpočtu Komisí se koná třístranný rozhovor, v jehož průběhu jsou projednány případné rozpočtové priority pro nadcházející rozpočtový rok.

Část C. Sestavení návrhu rozpočtu a aktualizace odhadů

3.	Orgány s výjimkou Komise by měly svůj výkaz odhadů schválit do konce března.

Komise předkládá každý rok návrh rozpočtu odpovídající skutečným potřebám financování Unie.

Komise přitom zohlední:

a)	prognózy členských států týkající se strukturálních fondů,

b)	kapacitu pro využití prostředků ve snaze udržovat přísnou souvztažnost mezi prostředky na závazky a prostředky na platby,

možnosti zavádění nových politik pomocí pilotních projektů, nových přípravných akcí či obojího, nebo pokračování víceletých akcí, které mají skončit, přičemž Komise nejprve posoudí, bude-li možné zajistit přijetí základního právního aktu ve smyslu finančního nařízení (definice základního právního aktu, nutnost jeho existence za účelem využití prostředků a výjimky),

d)	potřebu zajistit, aby každá změna výdajů ve srovnání s předchozím rozpočtovým rokem byla v souladu s požadavky rozpočtové kázně.

5.	Orgány zajistí, aby do rozpočtu byly co nejméně zařazovány položky se zanedbatelnými provozními výdaji.

6.	Evropský parlament a Rada se rovněž zavazují zohlednit hodnocení možností plnění rozpočtu, které provádí Komise ve svých návrzích a též v souvislosti s plněním rozpočtu na aktuální rozpočtový rok.

V zájmu řádného finančního řízení a vzhledem k důsledkům vyplývajícím z hlavních změn hlav a kapitol rozpočtové nomenklatury, pokud jde o odpovědnost útvarů Komise za předkládání zpráv o řízení se Evropský parlament a Rada zavazují projednat veškeré podstatné změny s Komisí během dohodovacího postupu.

V zájmu loajální a řádné spolupráce mezi orgány se Evropský parlament a Rada zavazují, že budou v průběhu celého rozpočtového procesu a zejména během dohodovacího období udržovat prostřednictvím svých příslušných vyjednavačů pravidelné a aktivní kontakty na všech úrovních. Evropský parlament a Rada se zavazují k tomu, že zajistí včasnou a soustavnou vzájemnou výměnu příslušných informací a dokumentů na formální i neformální úrovni a že během dohodovacího období ve spolupráci s Komisí upořádají případná technická nebo neformální jednání. Komise zajistí včasný a rovný přístup Evropského parlamentu a Rady k informacím a dokumentům.

V souladu s čl. 314 odst. 2 Smlouvy o fungování EU může Komise v případě potřeby návrh rozpočtu až do svolání dohodovacího výboru měnit, a to i formou návrhu na změnu, který aktualizuje odhady výdajů na zemědělství. Informace o těchto aktualizacích předkládá Komise k projednání Evropskému parlamentu a Radě, jakmile jsou dané údaje k dispozici. Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě všechna potřebná odůvodnění, která si případně vyžádají.

Část D. Rozpočtový proces před dohodovacím postupem

10.	Třístranný rozhovor se koná v dostatečném předstihu před čtením návrhu rozpočtu v Radě, aby měly orgány možnost vyměnit si na názory na tento návrh rozpočtu.

11.

Aby mohla Komise včas posoudit proveditelnost změn zamýšlených Evropským parlamentem a Radou, kterými se zavádí nové přípravné akce nebo pilotní projekty nebo se prodlužují probíhající akce nebo projekty, uvědomí Evropský parlament a Rada Komisi o svých příslušných záměrech tak, aby k prvnímu projednání mohlo dojít již na tomto třístranném rozhovoru.

12.	Třístranný rozhovor se může konat před hlasováním v plénu Evropského parlamentu.

Část E Dohodovací postup

13.

Pokud Evropský parlament přijme změny postoje Rady, předseda Rady vezme na stejném plenárním zasedání na vědomí rozdíly v postojích obou orgánů a sdělí předsedovi Evropského parlamentu svůj souhlas s okamžitým svoláním dohodovacího výboru. Dopis, kterým se svolává dohodovací výbor, se odešle nejpozději první pracovní den týdne následujícího po ukončení parlamentního zasedání, na kterém proběhlo plenární hlasování, a dohodovací období začne následující den. Lhůta dvaceti jednoho dne se vypočítá v souladu s nařízením Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny (1).

14.	Jestliže Rada nesouhlasí se všemi změnami, jež Evropský parlament přijal, potvrdí svůj postoj dopisem, který musí být odeslán ještě před konáním první schůze naplánované na dohodovací období. Dohodovací výbor v takovém případě postupuje v souladu s podmínkami stanovenými v následujících bodech.

15.

Dohodovacímu výboru předsedají společně zástupci Evropského parlamentu a Rady. Schůzím dohodovacího výboru předsedá ten ze spolupředsedů, který zastupuje pořádající orgán. Každá orgán určí v souladu se svým jednacím řádem osoby, jež se za ně budou jednotlivých schůzí účastnit, a vymezí jejich mandát k vyjednávání. Evropský parlament a Rada jsou v dohodovacím výboru zastoupeny na odpovídající úrovni, aby každá delegace mohla přijímat politické závazky za svůj příslušný orgán a bylo možno dosáhnout skutečného pokroku ve snaze dospět ke konečné dohodě.

16.	V souladu s čl. 314 odst. 5 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování EU se Komise účastní dohodovacího výboru a vyvíjí veškerou činnost potřebnou ke sblížení postojů Evropského parlamentu a Rady.

17.	Během dohodovacího postupu probíhají na různých úrovních jednání třístranné rozhovory, jejichž cílem je vyřešit zbývající otázky a vytvořit předpoklady pro dosažení dohody v dohodovacím výboru.

18.	Schůze dohodovacího výboru a třístranné rozhovory se konají střídavě v prostorách Evropského parlamentu a Rady tak, aby byla zařízení včetně tlumočnických zařízení využívána stejným dílem.

19.	Termíny schůzí dohodovacího výboru a třístranných rozhovorů jsou stanoveny předem dohodou všech tří orgánů.

20.

Dohodovacímu výboru je předložen společný soubor dokumentů (dále jen „vstupní dokumenty“), jež skýtají srovnání jednotlivých fází rozpočtového procesu (2). Tyto dokumenty obsahují číselné údaje v podobě „položka po položce“ celkové součty v členění podle okruhů víceletého finančního rámce a konsolidovaný dokument s číselnými údaji a poznámkami ke všem rozpočtovým položkám, jež jsou z technického hlediska pokládány za „otevřené“. Ve zvláštním dokumentu jsou pak uvedeny všechny rozpočtové položky považované z technického hlediska za uzavřené (3); tím není dotčeno konečné rozhodnutí dohodovacího výboru. Tyto dokumenty jsou členěny v souladu s rozpočtovou nomenklaturou.

K vstupním dokumentům určeným pro dohodovací výbor jsou připojeny další dokumenty včetně dopisu Komise o proveditelnosti postoje Rady a změn odhlasovaných Evropským parlamentem, jakož i případných dopisů dalších orgánů k postoji Rady nebo ke změnám Evropského parlamentu.

21.

V zájmu dosažení dohody do konce dohodovacího období se v rámci třístranných rozhovorů:

—	vymezí rozsah jednání o rozpočtových otázkách, které je třeba řešit;

—	potvrdí seznam rozpočtových položek, jež jsou z technického hlediska považovány za uzavřené, s výhradou konečné dohody o celkovém rozpočtu na daný rozpočtový rok,

—	projednají otázky určené v souladu s první odrážkou s cílem dosáhnout možných dohod, které má potvrdit dohodovací výbor;

—	řeší tematické otázky, a to i podle okruhů víceletého finančního rámce.

Předběžné závěry jsou vyvozeny společně během jednotlivých třístranných rozhovorů či bezprostředně po jejich skončení a současně se dohodne pořad příštího jednání. Orgán, jenž třístranný rozhovor pořádá, tyto závěry zaznamená s tím, že po uplynutí 24 hodin jsou tyto závěry pokládány za prozatímně schválené, aniž je tím dotčeno konečné rozhodnutí dohodovacího výboru.

22.	Dohodovací výbor má na své schůzi k dispozici závěry třístranných rozhovorů a dokument určený k případnému potvrzení, spolu s rozpočtovými položkami, o nichž bylo během třístranných rozhovorů dosaženo předběžné dohody.

23.

Za pomoci Komise vypracují sekretariáty Evropského parlamentu a Rady společný návrh podle čl. 314 odst. 5 Smlouvy o fungování EU. Tento návrh se skládá z průvodního dopisu zaslaného předsedy obou delegací předsedovi Evropského parlamentu a předsedovi Rady, jenž uvádí datum dosažení dohody v dohodovacím výboru, a z příloh, jež obsahují:

—	číselné údaje pro všechny rozpočtové body v podobě „položka po položce“ a souhrnné číselné údaje podle okruhů finančního rámce;

—	konsolidovaný dokument uvádějící číselné údaje a konečné znění všech položek, které byly v průběhu dohodovacího postupu změněny;

—	seznam položek, které nebyly ve s rovnání s návrhem rozpočtu nebo postojem Rady k němu změněny.

Dohodovací výbor může schválit i závěry a případná společná stanoviska k rozpočtu.

24.

Společný návrh je přeložen (útvary Evropského parlamentu) do úředních jazyků orgánů Unie a předložen ke schválení Evropskému parlamentu a Radě ve lhůtě čtrnácti dnů ode dne dohody o společném návrhu podle bodu 23

Po přijetí společného návrhu je rozpočet po právní a jazykové stránce finalizován, přičemž přílohy společného návrhu jsou začleněny mezi rozpočtové položky, které nebyly během dohodovacího postupu změněny.

25.

Orgán, jenž schůzi (třístranný rozhovor či dohodovací výbor) pořádá, zajistí tlumočení do všech jazyků v případě schůze dohodovacího výboru a tlumočení do jazyků podle potřeby v případě třístranných rozhovorů.

Orgán, jenž schůzi pořádá, zajistí tisk a distribuci pracovních dokumentů.

Útvary všech tří orgánů spolupracují při zapracování výsledků jednání za účelem finalizace společného návrhu.

Část F. Opravné rozpočty

Obecné zásady

26.

Vzhledem k tomu, že předmětem opravných rozpočtů jsou často specifické a nezřídka i naléhavé otázky, sjednávají orgány tyto zásady, jež mají zajistit náležitou spolupráci mezi nimi v zájmu hladkého a rychlého rozhodovacího procesu za účelem přijímání opravných rozpočtů, při němž bude co největším možném rozsahu zamezeno nutnosti svolávat za tímto účelem dohodovací výbor.

27.	Orgány co největším možném rozsahu usilují o omezení počtu opravných rozpočtů.

Harmonogram

28.	O případných termínech přijetí návrhů opravných rozpočtů uvědomí Komise předem Evropský parlament a Radu, aniž je dotčen termín jejich konečného přijetí.

29.	Evropský parlament a Rada usilují v souladu se svými jednacími řády o to, aby návrh opravného rozpočtu vypracovaný Komisí projednaly bez zbytečného odkladu poté, co Komise tento návrh přijme.

30.

V zájmu urychlení tohoto postupu Evropský parlament a Rada zajistí, aby byly jejich příslušné pracovní plány vzájemně co nejvíce sladěny, aby mohl tento postup probíhat koordinovaně a provázaně. Usilují tedy o to, aby byl co nejdříve sestaven orientační harmonogram jednotlivých fází vedoucích ke konečnému přijetí daného opravného rozpočtu.

Evropský parlament a Rada zohlední relativní naléhavost daného opravného rozpočtu a potřebu jeho včasného schválení tak, aby zakládal účinky v daném rozpočtovém roce.

Spolupráce během čtení

31.

Orgány v průběhu celého tohoto postupu spolupracují v dobré víře a vytvářejí co nejlepší předpoklady k tomu, aby byly opravné rozpočty přijaty v rané fázi tohoto postupu.

V případě potřeby a potenciálních názorových rozdílů mohou Evropský parlament nebo Rada před přijetím svého konečného postoje k opravnému rozpočtu nebo Komise kdykoliv navrhnout uspořádání zvláštního třístranného rozhovoru, kde budou tyto rozdíly projednány a kde se strany pokusí dosáhnout kompromisu.

32.

Na pořad jednání třístranných rozhovorů plánovaných v rámci ročního rozpočtového procesu jsou zařazovány všechny návrhy opravných rozpočtů vypracované Komisí, jež dosud nebyly s konečnou platností schváleny. Komise předloží dané návrhy opravných rozpočtů a Evropský parlament a Rada k nim v co největším možném rozsahu sdělí svůj postoj před konáním třístranného rozhovoru.

33.	Je-li během třístranného rozhovoru dosaženo kompromisu, zavazují se Evropský parlament a Rada přihlédnout k výsledku třístranného rozhovoru při projednávání daného opravného rozpočtu v souladu se Smlouvou o fungování EU a svými jednacími řády.

Spolupráce po čtení

34.	Jestliže Evropský parlament schválí postoj Rady beze změn, je opravný rozpočet přijat v souladu se Smlouvou o fungování EU.

35.

Jestliže Evropský parlament přijme změny většinou hlasů všech svých členů, použije se čl. 314 odst. 4 písm. c) Smlouvy o fungování EU. Před schůzí dohodovacího výboru však musí být uspořádán třístranný rozhovor:

—	je-li během třístranného rozhovoru dosaženo dohody, je dohodovací postup ukončen výměnou dopisů za předpokladu, že Evropský parlament a Rada vysloví s výsledky tohoto třístranného rozhovoru souhlas; dohodovací výbor se v takovém případě nesejde.

—

pokud v průběhu třístranného rozhovoru není dosaženo dohody, dohodovací výbor se sejde a s ohledem na okolnosti uspořádá svou práci tak, aby dokončil rozhodovací proces v co největším možném rozsahu před uplynutím lhůty dvaceti jednoho dne stanovené v čl. 314 odst. 5 Smlouvy o fungování EU. Dohodovací výbor může svou činnost ukončit výměnou dopisů.

Část G. Zbývající závazky (reste à liquider) (RAL)

36.

Vzhledem k nutnosti zajistit řádný vývoj celkových prostředků na platby ve vztahu k prostředkům na závazky a zabránit tak jakémukoli neúměrnému převádění zbývajících závazků z jednoho roku na druhý se Evropský parlament, Rada a Komise dohodly, že budou výši zbývajících závazků bedlivě sledovat, aby snížily riziko, že provádění programů Unie bude na konci období víceletého finančního rámce ohroženo v důsledku chybějících prostředků na platby.

Aby byla zajištěna zvládnutelná úroveň a profil plateb ve všech okruzích, uplatňují se ve všech okruzích důsledně pravidla pro zrušení přidělení prostředků na závazek, zejména pravidla pro automatické zrušení.

V průběhu rozpočtového procesu se orgány pravidelně scházejí za účelem společného posouzení aktuálního stavu a výhledu plnění rozpočtu v daném roce i v následujících letech. Tyto schůzky probíhají formou zvláštních interinstitucionálních jednání na odpovídající úrovni, přičemž Komise v předstihu před jejich konáním poskytne podrobné informace o aktuálním stavu provádění plateb v členění podle fondu a členského státu o obdržených žádostech o vrácení finančních prostředků a revidovaných prognózách. Aby bylo zajištěno, že Unie bude v souladu s článkem 323 Smlouvy o fungování EU moci plnit všechny své finanční povinnosti vyplývající ze stávajících a budoucích závazků v období 2014 až 2020, Evropský parlament a Rada analyzují a projednávají odhady Komise z hlediska potřebné výše prostředků na platby.

(1) Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny (Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1).

(2) K těmto fázím patří: rozpočet na aktuální rozpočtový rok (včetně přijatých opravných rozpočtů); původní návrh rozpočtu; postoj Rady k návrhu rozpočtu; změny v postoji Rady odhlasované Evropským parlamentem a návrhy na změnu předložené Komisí (v případě, že je dosud s konečnou platností neschválily všechny orgány).

(3) Rozpočtová položka považovaná z technického hlediska za uzavřenou je položka, jež není předmětem neshody mezi Evropským parlamentem a Radou, ani předmětem návrhu na změnu.

20.12.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 373/12

Prohlášení Komise (rámcový program)

2013/C 373/02

PROHLÁŠENÍ KOMISE

Pokud jde o rámcový program Horizont 2020, Evropská komise navrhuje, aby se k rozhodování o etické otázce financování výzkumu lidských embryonálních kmenových buněk ze zdrojů EU přistupovalo stejně jako v sedmém rámcovém programu.

Evropská komise navrhuje tento etický rámec zachovat, neboť se jí díky němu podařilo na základě zkušeností vypracovat odpovědný přístup k této velmi slibné oblasti vědy. Zároveň se tento přístup osvědčil v kontextu výzkumného programu, jehož se účastní výzkumní pracovníci z mnoha zemí s velice odlišnými právními předpisy.

Rozhodnutí o rámcovém programu Horizont 2020 výslovně z financování ze zdrojů Společenství vylučuje tři oblasti výzkumu:

—	výzkumné činnosti za účelem klonování lidí k reprodukčním účelům,

—	výzkumné činnosti zaměřené na změny genetického dědictví člověka, která by mohla učinit tyto změny dědičnými,

—	výzkumné činnosti zaměřené na vytvoření lidských embryí výlučně za účelem výzkumu nebo za účelem získání kmenových buněk, mimo jiné prostřednictvím přenosu jádra somatické buňky.

2.	Nebude financována žádná činnost, která je zakázána ve všech členských státech. Činnost, která je v některém členském státě zakázána, v něm rovněž nebude financována.

3.	Rozhodnutí o programu Horizont 2020 a ustanovení o etickém rámci pro financování výzkumu lidských embryonálních kmenových buněk ze zdrojů Společenství v žádném případě nechtějí hodnotit regulační či etický rámec pro tento výzkum v členských státech.

Výzvami k předkládání návrhů Evropská komise výslovně nepodněcuje k používání lidských embryonálních kmenových buněk. Případné použití lidských kmenových buněk, ať už se jedná o buňky dospělých jedinců nebo o buňky embryonální, závisí na posouzení vědců s ohledem na cíle, kterých chtějí dosáhnout. V praxi je zdaleka největší část finančních prostředků Společenství určených pro výzkum lidských kmenových buněk věnována použití kmenových buněk dospělých jedinců. Není důvod, proč by se tento přístup měl v rámcovém programu Horizont 2020 výrazně změnit.

5.	Každý projekt navrhující použití lidských embryonálních kmenových buněk musí být úspěšně podroben vědeckému hodnocení, v jehož průběhu nezávislí vědečtí odborníci posoudí nezbytnost používání těchto kmenových buněk pro dosažení daných vědeckých cílů.

Návrhy, které úspěšně projdou vědeckým hodnocením, jsou poté předmětem přísného etického přezkumu organizovaného Evropskou komisí. V rámci tohoto přezkumu se zohlední zásady uvedené v Listině základních práv Evropské unie a v příslušných mezinárodních úmluvách, jako je Úmluva Rady Evropy o lidských právech a biomedicíně podepsaná v Oviedu dne 4. dubna 1997 a její dodatkové protokoly a Všeobecná deklarace o lidském genomu a lidských právech přijatá organizací UNESCO. Etický přezkum rovněž slouží k ověření toho, že návrhy dodržují předpisy platné v zemích, v nichž bude výzkum prováděn.

7.	V určitých konkrétních případech může být etický přezkum proveden rovněž během doby realizace projektu.

Každý projekt navrhující použití lidských embryonálních kmenových buněk musí být před zahájením schválen příslušnou vnitrostátní nebo místní etickou komisí. Je třeba dodržet veškerá vnitrostátní pravidla a postupy, včetně pravidel a postupů týkajících se otázky rodičovského souhlasu, absence finančních pobídek atd. Bude prověřeno, zda projekty obsahují odkazy na licenční a kontrolní opatření, jež mají být přijata příslušnými orgány členského státu, ve kterém bude výzkum prováděn.

Návrhy, které úspěšně projdou vědeckým hodnocením, vnitrostátním či místním etickým přezkumem a evropským etickým přezkumem, budou na individuálním základě předloženy ke schválení členským státům zasedajícím jako výbor, který jedná v souladu s přezkumným postupem. Projekt předpokládající použití lidských embryonálních kmenových buněk, který nebyl schválen členskými státy, nebude financován.

10.	Evropská komise bude i nadále usilovat o to, aby výsledky výzkumu kmenových buněk financovaného Společenstvím byly snadno přístupné pro všechny výzkumné pracovníky, tak aby byl přínos pro pacienty ve všech zemích maximální.

11.

Evropská komise bude podporovat činnosti a iniciativy, které přispívají ke koordinaci a racionalizaci výzkumu lidských embryonálních kmenových buněk v rámci odpovědného etického přístupu. Komise bude zejména dále podporovat vytvoření evropského registru linií lidských embryonálních kmenových buněk. Podpora tohoto registru umožní sledovat existující lidské embryonální kmenové buňky v Evropě, přispěje k maximalizaci jejich využití ze strany vědců a může pomoci zabránit zbytečným derivacím nových linií kmenových buněk.

12.

Evropská komise bude pokračovat v současném postupu a nebude výboru, který jedná v souladu s přezkumným postupem, předkládat návrhy projektů zahrnujících výzkumné činnosti, při kterých dochází ke zničení lidských embryí, včetně případů, které slouží ke získávání kmenových buněk. Vyloučení této fáze výzkumu z financování neznamená, že Společenství nebude financovat následné fáze výzkumu předpokládající použití lidských embryonálních kmenových buněk.

Prohlášení o energii

„Komise uznává, že pro budoucnost má zásadní úlohu energetická účinnost u koncového uživatele a obnovitelné energie, uznává význam lepších sítí a skladování při maximalizaci jejich potenciálu a nutnost přijmout opatření pro uvádění na trh s cílem budovat kapacitu, zlepšovat řízení a překonávat tržní překážky, aby se mohla rozvíjet řešení v oblasti energetické účinnosti a obnovitelné energie.

Komise bude usilovat o to, aby nejméně 85 % rozpočtu programu Horizont 2020 určeného na řešení výzvy v oblasti energetiky bylo vynaloženo v oblastech, které nevyužívají fosilní paliva, a aby v rámci těchto prostředků bylo nejméně 15 % celkového rozpočtu pro řešení výzvy v oblasti energetiky vynaloženo na činnosti týkající se uvádění na trh stávajících technologií v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti v programu Inteligentní energie – Evropa III. Program bude prováděn prostřednictvím zvláštní řídící struktury a bude rovněž zahrnovat podporu provádění politiky udržitelné energie, budování kapacit a mobilizaci financování pro investice, jak tomu bylo doposud.

Zbývající část bude věnována na technologie a možnosti rozvoje založené na fosilních palivech, které jsou považovány za nezbytné pro dosažení cílů pro rok 2050 a pro podporu přechodu na udržitelný energetický systém.

Pokrok při plnění těchto cílů bude monitorován a Komise bude pravidelně o dosaženém pokroku podávat zprávy.“

Prohlášení o čl. 6 odst. 5

„Aniž je dotčen roční rozpočtový proces, Komise hodlá v rámci strukturovaného dialogu s Evropským parlamentem o roční zprávě o plnění rozpočtu předložit přehled uvedený v příloze II Horizontu 2020, který bude rozdělený podle priorit a specifických cílů v rámci těchto priorit, včetně uplatňování čl. 6 odst. 5.“

Prohlášení o článku 12

„Komise na žádost předloží příslušnému výboru Evropského parlamentu přijaté pracovní programy.“

Prohlášení o známce vysoké kvality

„Činnost na úrovni Unie umožňuje pořádat celounijní výběrová řízení, v nichž jsou vybrány nejlepší návrhy. Tím se zvyšuje kvalita a zajišťuje známost v rámci špičkového výzkumu a inovací.

Komise má za to, že pozitivně vyhodnocené návrhy Evropské výzkumné rady, opatření Marie Sklodowska-Curie, týmové akce, nástroj pro MSP druhé fáze nebo návrhy projektů spolupráce, které nemohly být financovány z rozpočtových důvodů, splňují kritérium špičkové kvality v rámci programu Horizont 2020.

Se souhlasem účastníků mohou být tyto informace poskytovány odpovědným orgánům.

Komise proto vítá veškeré iniciativy na financování těchto projektů ze státních, regionálních nebo soukromých zdrojů. V této souvislosti hraje klíčovou úlohu také politika soudržnosti, a to budováním kapacit.“

Prohlášení o šíření špičkové kvality a rozšiřování účasti

„Komise se zavázala, že v rámci „šíření špičkové kvality a rozšiřování účasti“ přijme a realizuje opatření, jejichž cílem bude odstranit rozdíly v úrovni výzkumu a inovací v Evropě. Výše finančních prostředků na tato opatření nebude nižší než částka vynaložená v sedmém rámcovém programu na akce týkající se „rozšiřování účasti“.

Nové činnosti COST prováděné v kontextu „rozšiřování účasti“ by měly být podporovány z rozpočtu na „šíření špičkové kvality a rozšiřování účasti“. Ostatní činnosti COST, které do tohoto kontextu nespadají a které by si měly vyžádat stejný objem prostředků z rozpočtu, by měly být podporovány z prostředků vyčleněných na cíl „6. Evropa v měnícím se světě: inovativní a přemýšlivé společnosti podporující začlenění“.

Hlavní část činností týkajících se Nástroje na podporu politiky a nadnárodních sítí vnitrostátních kontaktních míst by měly být rovněž podporovány z rozpočtu pro cíl „6. Evropa v měnícím se světě: inovativní a přemýšlivé společnosti podporující začlenění“.“

Prohlášení o nástroji pro malé a střední podniky (MSP)

„Podpora MSP v programu Horizont 2020 má velký význam a je jeho klíčovou částí z hlediska dosažení cíle podpory inovací, hospodářského růstu a vytváření pracovních příležitostí. Komise proto zajistí vysokou viditelnost podpory MSP v programu Horizont 2020, zejména prostřednictvím nástroje pro MSP v pracovních programech, pokynech a komunikačních činnostech. Bude učiněno vše pro to, aby MSP dokázaly snadno rozpoznat příležitosti, které jim nabízí oblasti „společenské výzvy“ a „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ (LEIT).

Nástroj MSP bude prováděn prostřednictvím jediné centrální řídící struktury odpovědné za hodnocení a řízení projektů, včetně společných IT systémů a obchodních procesů.

Nástroj MSP by měl přilákat nejnáročnější inovační projekty malých a středních podniků. Měl by být prováděn primárně postupem zdola nahoru prostřednictvím průběžně probíhajícího výběrového řízení uzpůsobeného potřebám MSP dle specifického cíle „inovace v MSP“. Současně by měl zohledňovat priority a cíle oblastí „LEIT“ a „společenských výzev“ a akceptovat návrhy spadající do více oblastí v souladu s přístupem zdola nahoru. Výběrové řízení může být revidováno/obnovováno každé dva roky, aby bylo možné zohlednit půlroční strategické programy. Kromě výběrových řízení uvedených výše budou ve vhodných případech pořádána výběrová řízení týkající se specifických témat strategického zájmu. V těchto řízeních bude využívána koncepce a postupy nástroje MSP, jediné vstupní místo pro žadatele a doprovodné poradenské a vzdělávací služby.“

20.12.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 373/16

Prohlášení Komise (pravidla pro účast)

2013/C 373/03

Prohlášení o „Rychlé cestě k inovacím“

„Komise má v úmyslu zajistit přiměřenou známost tohoto nástroje mezi výzkumnou a inovační komunitou prostřednictvím osvětových a komunikačních činností, které proběhnou před pilotní výzvou v roce 2015.

Komise nehodlá předem omezovat trvání činností v rámci „Rychlé cesty k inovacím“. Při posuzování „dopadu“ každého návrhu je třeba patřičně zohlednit faktory, jako je časová citlivost a stav mezinárodní konkurence, aby byla zajištěna flexibilita s ohledem na specifické rysy různých oblastí aplikovaného výzkumu.

Kromě hloubkového posouzení v rámci průběžného hodnocení programu Horizont 2020 bude tento pilotní projekt průběžně monitorován, pokud jde o všechny praktické aspekty týkající se předkládání, hodnocení, výběru a rozpočtu návrhů výzvy v rámci „Rychlé cesty k inovacím“, a to od prvního termínu pro podávání návrhů v roce 2015.

Je možné, že bude třeba podporovat až stovku projektů, aby byl pilotní projekt efektivní a mohlo být prováděno řádné hodnocení.“

Prohlášení o pokynech pro kritéria uplatňování „bonusu“

„Pokud je o dodatečné odměny, má Komise v úmyslu neprodleně po přijetí pravidel programu Horizontu 2020 pro účast a šíření vydat pokyny pro kritéria jejich uplatňování.“

Prohlášení k článku 42 pravidel pro účast

„Záměrem Komise je stanovit ve vzorových grantových dohodách časové lhůty pro ochranu výsledků s ohledem na časové lhůty sedmého rámcového programu.“

Prohlášení o přímých nákladech velkých výzkumných infrastruktur

„V reakci na požadavky zúčastněných stran hodlá Komise objasnit otázku přímých nákladů velkých výzkumných infrastruktur ve smyslu tohoto prohlášení.

Pokyny pro výpočet přímých nákladů velkých výzkumných infrastruktur v programu Horizont 2020 se budou vztahovat na náklady velkých výzkumných infrastruktur o celkové hodnotě nejméně 20 milionů EUR na jednoho příjemce. Náklady se vypočítají jako součet historických hodnot aktiv jednotlivých výzkumných infrastruktur dle údajů v poslední rozvaze daného příjemce uzavřené před datem podpisu grantové dohody nebo se určí na základě nákladů na pronájem nebo leasing výzkumných infrastruktur.

Pod tímto limitem se pokyny pro výpočet přímých nákladů velkých výzkumných infrastruktur v programu Horizont 2020 nepoužijí. Jednotlivé nákladové položky mohou být deklarovány jako způsobilé přímé náklady v souladu s příslušnými ustanoveními grantové dohody.

Obecně platí, že jako přímé náklady bude možné vykazovat veškeré náklady, které splňují všeobecné podmínky způsobilosti a mají přímý vztah k provádění dané akce, takže k ní mohou být přímo přiřazeny.

U velké výzkumné infrastruktury využívané v rámci provádění projektu se bude obvykle jednat o odpisové náklady a provozní náklady.

„Odpisovými náklady“ se rozumí náklady na zřízení nebo obnovení velké výzkumné infrastruktury a některé náklady na konkrétní opravy a údržbové práce na velké výzkumné infrastruktuře a na náhradní díly nebo základní konstrukční části.

„Provozními náklady“ se rozumí náklady, které příjemci vznikají v souvislosti s provozem velké výzkumné infrastruktury.

Některé náklady naopak nemohou být obvykle deklarovány jako přímé náklady, avšak mohou být proplaceny ve formě paušální sazby na nepřímé náklady, např. pronájem, leasing nebo odpisové náklady správních budov a ústředí.

Pokud jsou náklady spojeny s činnostmi projektu pouze částečně, může být deklarována pouze část, která se přímo vztahuje k projektu.

Za tímto účelem musí být v účetním systému příjemce přesně vyčíslena aktuální skutečná hodnota nákladů projektu (tj. reálná spotřeba nebo použití pro účely projektu). Tak tomu bude, pokud budou údaje pocházet z faktury dodavatele.

Měření nákladů je obvykle spojeno s časem stráveným při provádění projektu, který musí odpovídat skutečným hodinám/dnům/měsícům, kdy byla při provádění projektu používána výzkumná infrastruktura. Celkový počet produktivních hodin/dnů/měsíců musí odpovídat plnému potenciálu využití (plné kapacitě) výzkumné infrastruktury. Výpočet plné kapacity bude zahrnovat veškerý čas, kdy je výzkumnou infrastrukturu možné používat, avšak není využita. Při výpočtu plné kapacity se zohlední reálná omezení, jako jsou provozní hodiny a čas nutný k opravám a údržbě (včetně kalibrace a testování).

Pokud lze určitý náklad přímo přiřadit k dané výzkumné infrastruktuře, avšak z důvodu technických omezení jej není možné přiřadit přímo k projektu, přijatelnou alternativou bude měření těchto nákladů pomocí jednotek skutečného použití vhodných pro daný projekt na základě přesných technických specifikací a aktuálních údajů a náklady budou stanoveny na základě analytického systému nákladového účetnictví příjemce.

Náklady a jejich přesné přiřazení k projektu je nutné doložit vhodnými doklady, které umožňují pozdější audit.

Příjemce může doložit existenci přímé vazby jinými důkazy, pokud jsou dostatečně přesvědčivé.

Útvary Komise budou vydávat doporučení týkající se osvědčených postupů pro přímé měření a pro příslušné doklady (např. u odpisových nákladů: účetní výkazy, k nimž jsou připojena pravidla pro odpisy, jimiž se příjemce řídí ve své běžné účetní praxi, z nichž jsou patrné výpočty potenciálního užívání a hospodářského života daného aktiva, a doklady o jeho skutečném využívání pro účely projektu; u provozních nákladů: konkrétní explicitně označené faktury týkající velké výzkumné infrastruktury, smluv, projektového času atd.).

S ohledem na dostupné zdroje a zásadu nákladové účinnosti je Komise ochotna provést na žádost příjemce s velkými výzkumnými infrastrukturami předběžné posouzení metod, které příjemce používá pro výpočet přímých nákladů, a to jednoduchou a transparentní formou. Tím bude zajištěna právní jistota. Tato předběžná posouzení budou plně zohledněna při pozdějších auditech.

Komise kromě toho ustaví skupinu tvořenou zástupci příslušných zúčastněných organizací, která vyhodnotí uplatňování pokynů.

Komise potvrzuje, že jakmile budou přijata nařízení týkající se programu Horizont 2020, rychle přijme pokyny pro přímé náklady u velkých výzkumných infrastruktur.“

Prohlášení k článkům 3 a 4

„V zájmu nalezení vhodné rovnováhy mezi různými zájmy usiluje Komise o to, aby grantové dohody obsahovaly odkazy na vnitrostátní právo v oblasti přístupu veřejnosti k dokumentům a ohledně důvěrnosti.“

Prohlášení k článku 28

(možnost 100 % proplácení neziskovým subjektům v případě inovačních akcí)

„Komise poukazuje na to, že i neziskové subjekty mohou provádět hospodářské činnosti, které mají úzkou vazbu na trh a jejichž subvencování by mohlo vytvářet deformace vnitřního trhu. Komise bude proto předem posuzovat, zda mají způsobilé činnosti hospodářskou povahu, zda je účinně zamezeno křížovým dotacím hospodářských činností a zda sazba financování způsobilých hospodářských činností nemá negativní dopady na hospodářskou soutěž na vnitřním trhu, které nejsou vyváženy pozitivními účinky.“

20.12.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 373/18

Prohlášení Komise k čl. 5 odst. 7 zvláštního programu

2013/C 373/04

„Komise vyjadřuje hluboké politování nad tím, že byl do článku 5 zařazen odstavec 7, kterým se zavádí přezkumný postup uvedený v článku 5 nařízení (EU) č. 182/2011 pro poskytování finanční pomoci Unie projektům nebo jejich částem, které byly vybrány po zveřejnění výzvy k předkládání návrhů na základě pracovních programů uvedených v článku 5 zvláštního programu k provedení Horizontu 2020. Komise připomíná, že tento postup nenavrhla v žádném z odvětvových aktů víceletého finančního rámce (VFR). Cílem bylo zjednodušit programy VFR v zájmu příjemců finančních prostředků EU. Pokud by se rozhodnutí o udělení grantu schvalovala bez přezkumu ze strany výborů, daný postup by se urychlil a doba nutná pro přiznání grantu by se ve prospěch příjemců zkrátila, zároveň by se zamezilo zbytečné byrokracii a nákladům. Komise dále připomíná, že přijímání rozhodnutí o udělení grantu patří k její institucionální výsadě, která souvisí s plněním rozpočtu, a tudíž by tato rozhodnutí neměla být přijímána postupem projednávání ve výborech.

Komise má rovněž za to, že toto zařazení nemůže sloužit jako precedens pro jiné finanční nástroje.“

20.12.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 373/19

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Případ COMP/M.7057 – Suntory/Glaxosmithkline (Ribena & Lucozade Soft Drinks Business))

(Text s významem pro EHP)

2013/C 373/05

Dne 27. listopadu 2013 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné se společným trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004. Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—	v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32013M7057. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

20.12.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 373/19

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Případ COMP/M.7044 – Blackstone/Cambourne/Goldman Sachs/Rothesay)

(Text s významem pro EHP)

2013/C 373/06

Dne 29. listopadu 2013 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné se společným trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004. Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

—

—	v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32013M7044. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

20.12.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 373/20

Oznámení pro osoby, na něž se vztahují omezující opatření stanovená v rozhodnutí Rady 2011/72/SZBP a v nařízení Rady (EU) č. 101/2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Tunisku

2013/C 373/07

RADA EVROPSKÉ UNIE

Osobám, které jsou uvedeny v příloze rozhodnutí Rady 2011/72/SZBP (1) a v příloze I nařízení Rady (EU) č. 101/2011 (2) o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Tunisku, se dávají na vědomí následující informace.

Rada má v úmyslu pozměnit odůvodnění v případě osob uvedených na seznamu v příloze rozhodnutí Rady 2000/72/SZBP a v příloze I nařízení Rady (EU) č. 101/2011, s výjimkou čísel 1, 4, 5, 25 a 46, takto:

„Osoba je soudně vyšetřovaná tuniskými orgány pro spoluúčast při zpronevěře veřejných finančních prostředků veřejným činitelem, spoluúčast na zneužití pravomoci veřejného činitele za účelem neoprávněného zvýhodnění třetí osoby, čímž státní správě vznikla škoda, a spoluúčast při nezákonném ovlivňování veřejného činitele za účelem přímého či nepřímého získání výhod ve prospěch jiných osob.“

Rada má v úmyslu pozměnit odůvodnění v případě osob uvedených v bodě 1 přílohy rozhodnutí Rady 2011/72/SZBP a přílohy I nařízení Rady (EU) č. 101/2011 takto:

„Osoba je soudně vyšetřovaná tuniskými orgány pro zpronevěru veřejných finančních prostředků veřejným činitelem, zneužití pravomoci veřejného činitele za účelem neoprávněného zvýhodnění třetí osoby, čímž státní správě vznikla škoda, a nezákonné ovlivňování veřejného činitele za účelem přímého či nepřímého získání výhod ve prospěch jiných osob“.

Dotčené osoby mohou do 7. ledna 2014 Radě zaslat připomínky včetně podpůrných dokumentů na tuto adresu:

Council of the European Union

General Secretariat

DG C 1C

Rue de la Loi/Wetstraat 175

1048 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

E-mail: sanctions@consilium.europa.eu

Rada veškeré obdržené připomínky zohlední v souladu s článkem 5 rozhodnutí 2011/72/SZBP a čl. 12 odst. 4 nařízení (EU) č. 101/2011 při pravidelném přezkumu.

(1) Úř. věst. L 28, 2.2.2011, s. 62.

(2) Úř. věst. L 31, 5.2.2011, s. 1.

20.12.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 373/22

Směnné kurzy vůči euru (1)

19. prosince 2013

2013/C 373/08

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,3667
JPY	japonský jen	142,55
DKK	dánská koruna	7,4600
GBP	britská libra	0,83490
SEK	švédská koruna	8,9539
CHF	švýcarský frank	1,2261
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	8,3830
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	27,657
HUF	maďarský forint	299,38
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,7028
PLN	polský zlotý	4,1739
RON	rumunský lei	4,4813
TRY	turecká lira	2,8338
AUD	australský dolar	1,5445
CAD	kanadský dolar	1,4650
HKD	hongkongský dolar	10,5964
NZD	novozélandský dolar	1,6715
SGD	singapurský dolar	1,7313
KRW	jihokorejský won	1 449,92
ZAR	jihoafrický rand	14,1911
CNY	čínský juan	8,3011
HRK	chorvatská kuna	7,6358
IDR	indonéská rupie	16 525,38
MYR	malajsijský ringgit	4,4770
PHP	filipínské peso	60,793
RUB	ruský rubl	44,9955
THB	thajský baht	44,370
BRL	brazilský real	3,2112
MXN	mexické peso	17,7312
INR	indická rupie	85,2490

(1) Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

20.12.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 373/23

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 12. prosince 2013,

kterým se zřizuje Evropská rada pro výzkum

2013/C 373/09

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2013/743/EU ze dne 3 prosince 2013 o zřízení zvláštního programu k provedení Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020) (1), a zejména na čl. 6 odst. 1 a 2 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Aby byla zajištěna kontinuita s opatřeními a činnostmi prováděnými podle rozhodnutí Rady 2006/972/ES (2), měla by Evropská rada pro výzkum (dále jen „ERV“), která má být zřízena podle rozhodnutí 2013/743/EU, nahradit Evropskou radu pro výzkum zřízenou rozhodnutím Komise 2007/134/ES a být její nástupkyní (3).

(2)

V čl. 6 odst. 2 rozhodnutí 2013/743/EU se stanoví, že ERV se bude skládat z nezávislé vědecké rady a specializované prováděcí struktury. Specializovaná prováděcí struktura by měla být vytvořena jako vnější struktura ve formě výkonné agentury, která se zřídí samostatným právním předpisem v souladu s nařízením Rady (ES) č. 58/2003 (4).

(3)	Vědecká rada by měla být složena z nejuznávanějších vědců, inženýrů a akademických pracovníků. Její členové by měli být nezávislí na cizích zájmech a měli by být jmenováni takovým způsobem, aby byla zajištěna kontinuita práce této rady.

(4)

Aby bylo zajištěno včasné provádění zvláštního programu, zaujala již vědecká rada ERV zřízená rozhodnutím 2007/134/ES předběžná stanoviska týkající se plánovaných opatření, která mají být přijata v souladu s článkem 7 rozhodnutí 2013/743/EU. Tato předběžná stanoviska by měla být podpořena nebo zamítnuta vědeckou radou zřízenou tímto rozhodnutím.

(5)	Měla by být stanovena nezbytná ustanovení týkající se činnosti vědecké rady.

(6)	Měla by být vypracována ustanovení zajišťující hladkou spolupráci mezi vědeckou radou a specializovanou prováděcí strukturou ERV.

(7)	Vědecká rada by měla mít přístup k dokumentům a údajům, které jsou pro její práci v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 nezbytné (5).

(8)	Rozhodnutí 2013/743/EU stanoví náhrady pro členy vědecké rady za úkoly, na nichž pracují, a za tímto účelem by měla být stanovena pravidla.

(9)	Rozhodnutí 2007/134/ES by mělo být zrušeno,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Zřízení Evropské rady pro výzkum

Na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 se zřizuje Evropská rada pro výzkum (dále jen „ERV“). Nahrazuje Evropskou radu pro výzkum zřízenou rozhodnutím Komise 2007/134/ES a je její nástupkyní.

Článek 2

Členové vědecké rady

1. Vědecká rada se skládá z předsedy ERV (dále jen „předseda ERV“) a 21 dalších členů. 21 osob uvedených v příloze I se tímto jmenuje do funkce dalších členů vědecké rady na funkční období stanovené v uvedené příloze.

2. Členové jednají nezávisle bez jakéhokoli vnějšího vlivu. Včas informují Komisi o jakémkoliv střetu zájmů, jenž by mohl ohrozit jejich objektivitu.

3. Členové jsou jmenováni na až čtyřleté funkční období, jež může být jednou prodlouženo. Pro odstupňovanou obměnu členů vědecké rady však může být člen jmenován i na kratší období, než je stanovené maximum. Členové zůstávají ve funkci, dokud nedojde k jejich výměně nebo dokud neskončí jejich funkční období.

4. Komise může v řádně odůvodněných případech a za účelem zajištění celistvosti nebo kontinuity vědecké rady ukončit funkční období člena ze své vlastní iniciativy.

Článek 3

Činnost vědecké rady

1. Vědecká rada přijme svůj jednací řád, jakož i kodex chování týkající se důvěrnosti, střetu zájmů a zpracování osobních údajů v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001.

2. Vědecká rada se schází na plenárním zasedání podle potřeby. Souhrnný zápis z plenárního zasedání se zveřejňuje na internetových stránkách ERV.

3. Předseda může rozhodnout, že bude pořádat uzavřená zasedání v souladu s jednacím řádem vědecké rady.

4. Vědecká rada může ze svých členů sestavovat stálé výbory, pracovní skupiny a jiné útvary, které pověří konkrétními úkoly.

5. Předběžná stanoviska vědecké rady zřízené rozhodnutím 2007/134/ES týkající se opatření, která mají být přijata v souladu s článkem 7 rozhodnutí 2013/743/EU, podpoří nebo zamítne vědecká rada zřízená tímto rozhodnutím okamžitě po svém zřízení.

Článek 4

Spolupráce s Evropskou radou pro výzkum

Vědecká rada a specializovaná prováděcí struktura zajistí soudržnost mezi strategickými a operačními aspekty všech činností ERV. Předseda ERV, místopředsedové vědecké rady a ředitel specializované prováděcí struktury pořádají za účelem zajištění účinné spolupráce pravidelné koordinační schůzky.

Článek 5

Přístup k dokumentům a údajům

1. Komise a specializovaná prováděcí struktura poskytnou vědecké radě dokumenty, údaje a pomoc nezbytné pro její práci, které jí umožní pracovat samostatně a nezávisle v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001.

2. Členové vědecké rady využívají tyto dokumenty a údaje, které jim byly poskytnuty podle odstavce 1, pouze pro účely a úkoly, pro které jsou určeny, a jsou vázáni povinností zachovávat důvěrnost.

3. Aby se předešlo jakémukoli nepovolenému rozšíření informací nebo přístupu k nim, náhodnému nebo nedovolenému zničení, ztrátě či úpravám údajů a dokumentů, stanoví vědecká rada vhodná organizační a technická opatření na zajištění bezpečnosti a důvěrnosti dokumentů a údajů.

4. Členové vědecké rady dbají na legitimitu, přiměřenost, důležitost, přesnost, nezbytnost a časové omezení týkající se shromažďování, zpracování a uchovávání osobních údajů.

5. V případě, že přístup k dokumentům a údajům nebo přístup k osobním údajům nemůže být povolen z důvodů ochrany osobních údajů, důvěrnosti, bezpečnosti nebo veřejného zájmu, poskytne Komise a specializovaná prováděcí struktura vědecké radě písemné odůvodnění, a rovněž veškeré informace k danému tématu, u nichž se domnívá, že je může poskytnout v souladu s právními předpisy.

Článek 6

Náhrady pro členy vědecké rady kromě předsedy ERV

Pravidla pro honoráře za úkoly prováděné členy vědecké rady kromě předsedy ERV a náhrady jejich výdajů na cestu a pobyt jsou stanoveny v příloze II.

Článek 7

Zrušení

Rozhodnutí 2007/134/ES se zrušuje. Odkazy na zrušené rozhodnutí se považují za odkazy na toto rozhodnutí.

Článek 8

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost 1. ledna 2014.

V Bruselu dne 12. prosince 2013.

Za Komisi

Máire GEOGHEGAN-QUINN

členka Komise

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 965.

(2) Rozhodnutí Rady 2006/972/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu Myšlenky, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013) (Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 243).

(3) Rozhodnutí Komise 2007/134/ES ze dne 2. února 2007, kterým se zřizuje Evropská rada pro výzkum (Úř. věst. L 57, 24.2.2007, s. 14).

(4) Nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství (Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

PŘÍLOHA I

Členové vědecké rady

Jméno a institut	Konec funkčního období
Klaus BOCK, Danish National Research Foundation	31. prosince 2016
Nicholas CANNY, National University of Ireland, Galway	31. prosince 2014
Sierd A.P.L. CLOETINGH, Utrecht University	31. prosince 2015
Tomasz DIETL, Polish Academy of Sciences	31. prosince 2014
Daniel DOLEV, Hebrew University of Jerusalem	31. prosince 2014
Athene DONALD, University of Cambridge	31. prosince 2016
Barbara ENSOLI, Istituto Superiore di Sanità, Roma	31. prosince 2016
Pavel EXNER, Akademie věd České republiky	31. prosince 2014
Nuria Sebastian GALLES, University of Pompeu Fabra, Barcelona	31. prosince 2016
Reinhard GENZEL, Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics	31. prosince 2016
Carl-Henrik HELDIN, Ludwig Institute for Cancer Research, Uppsala	31. prosince 2014
Timothy HUNT, Cancer Research UK, South Mimms	31. prosince 2014
Matthias KLEINER, Technical University of Dortmund	31. prosince 2016
Éva KONDOROSI, Hungarian Academy of Sciences	31. prosince 2016
Mart SAARMA, University of Helsinki	31. prosince 2014
Nils Christian STENSETH, University of Oslo	31. prosince 2017
Martin STOKHOF, University of Amsterdam	31. prosince 2017
Anna TRAMONTANO, Sapienza University of Rome	31. prosince 2014
Isabelle VERNOS, Centre for Genomic Regulation, Barcelona	31. prosince 2014
Reinhilde VEUGELERS, Catholic University of Leuven	31. prosince 2016
Michel WIEVIORKA, Centre for Sociological Analysis and Intervention, Paris	31. prosince 2017

PŘÍLOHA II

Pravidla pro náhrady členům vědecké rady, kromě předsedy ERV, podle článku 6

1.	Honoráře členů vědecké rady, kromě předsedy ERV, jakož i náhrady jejich výdajů na cestu a pobyt v souvislosti s prováděním jejich úkolů hradí specializovaná prováděcí struktura v souladu se smlouvou, včetně podmínek stanovených v bodech 2 až 5.

2.	Honorář místopředsedů vědecké rady činí 3 500 EUR za plnou účast na plenárním zasedání a 1 750 EUR za částečnou účast.

3.	Honorář ostatních členů uvedených v bodě 1 činí 2 000 EUR za plnou účast na plenárním zasedání a 1 000 EUR za částečnou účast.

Platby povoluje ředitel specializované prováděcí struktury nebo jeho zástupce na základě prezenční listiny potvrzené předsedou ERV a ředitelem specializované prováděcí struktury nebo jejich zástupců. Na prezenční listině se u jednotlivých členů vyznačí, zda se zúčastnili celého zasedání („plná účast“) nebo jen části („částečná účast“).

5.	Pokud jde o zasedání jiná než plenární, uhradí specializovaná prováděcí struktura členům vědecké rady případně takové výdaje na cestu a pobyt, které jsou nezbytné pro jejich činnosti, v souladu s jejich smlouvou a s pravidly Komise pro poskytování náhrad externím odborníkům (1).

6.	Honoráře a výdaje na cestu a pobyt budou vypláceny z provozního rozpočtu zvláštního programu stanoveného rozhodnutím 2013/743/EU.

(1) Rozhodnutí Komise K(2007) 5858.

20.12.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 373/27

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ NÁVRHŮ – EACEA 24/13

Program spolupráce se zeměmi nástroje pro spolupráci s průmyslovými zeměmi (ICI) v oblasti vzdělávání

Spolupráce v oblasti vysokoškolského vzdělávání a odborné přípravy mezi Evropskou unií a Austrálií, Evropskou unií a Japonskem, a Evropskou unií a Korejskou republikou

Výzva k předkládání návrhů 2013 ohledně společných projektů mobility (JMP) a projektů společných vysokoškolských titulů (JDP)

2013/C 373/10

1. Cíle a popis

Obecným cílem je podporovat vzájemné porozumění mezi občany EU a partnerskými zeměmi, včetně širšího poznání jejich jazyků, kultur a institucí, a dále zlepšit kvalitu vysokoškolského vzdělávání a odborné přípravy prostřednictvím podpory vyvážených partnerství mezi vysokoškolskými institucemi a institucemi odborného vzdělávání v EU a partnerských zemích.

2. Způsobilí žadatelé

Níže uvedená výzva je otevřena pro konsorcium vysokoškolských institucí a/nebo institucí postsekundární odborné přípravy.

Způsobilí žadatelé musí být usazeni v jedné z partnerských zemí a v jednom z 28 členských států Evropské unie.

3. Způsobilé činnosti

Do této výzvy spadají dva typy činností, konkrétně společné projekty mobility a projekty společných vysokoškolských titulů.

Cílem podpory společných projektů mobility (JMP) je umožnit konsorciím institucí postsekundární odborné přípravy nebo vysokoškolských institucí z partnerských zemí EU realizovat společné studijní programy a programy odborné přípravy a provádět mobilitu studentů a fakult. Součástí podpory je paušální částka určená na financování administrativy a grantů pro studenty a akademické a administrativní pracovníky. Konsorcium žádající o poskytnutí grantu na společný projekt mobility ICI-ECP se musí skládat z minimálně dvou institucí postsekundární odborné přípravy nebo vysokoškolských institucí ze dvou různých členských států EU a minimálně dvou takových institucí z partnerské země. Maximální doba trvání společných projektů mobility je 36 měsíců. Zvláštní pozornost bude věnována projektům, které zahrnují stáže a odborné praxe.

Cílem podpory projektů společných vysokoškolských titulů (JDP) je rozvoj a provádění programů zakončených dvojitými/dvojnásobnými nebo společnými tituly. Součástí podpory je paušální částka určená na financování prací spojených s přípravou programů, administrativy a grantů pro studenty a akademické a administrativní pracovníky. Konsorcium žádající o poskytnutí grantu na projekt společných vysokoškolských titulů ICI-ECP se musí skládat z minimálně dvou vysokoškolských institucí ze dvou různých členských států EU a minimálně dvou institucí z partnerské země. Maximální doba trvání projektů společných vysokoškolských titulů je 48 měsíců. Zvláštní pozornost bude věnována žádostem týkajícím se projektů společných vysokoškolských titulů.

Zahájení činností je naplánováno na říjen 2014.

4. Kritéria pro udělení grantu

Význam projektu pro vztahy mezi EU a partnerskými zeměmi a podpora kvality a vysoké odborné úrovně (20 %) budou stanoveny na základě těchto faktorů:

a)	vhodnost návrhu s ohledem na cíle výzvy k předkládání návrhů a vztahy mezi EU a partnerskou zemí,

b)	přínos projektu v rámci kvality, vysoké odborné úrovně a inovativnosti vzdělávání v daném oboru.

Kvalita realizace projektu (80 %) bude stanovena na základě těchto faktorů:

c)	řízení partnerství a spolupráce mezi partnery,

d)	program mobility studentů,

e)	mechanismy týkající se převodu a uznávání akademických kreditů,

f)	přijetí studentů a pracovníků fakult, služby pro studenty, jazyková a kulturní příprava,

g)	program mobility pracovníků fakult,

h)	plán hodnocení,

i)	plán šíření informací,

j)	plán udržitelnosti.

5. Rozpočet

Rozpočet EU, který je k dispozici, činí přibližně 2,2 milionu EUR. Srovnatelné finanční prostředky poskytnou partnerské země v souladu s příslušnými pravidly týkajícími se každé z těchto zemí. (1)

Maximální výše finančních prostředků na straně EU bude 350 000 EUR pro čtyřletý projekt JDP se dvěma či více institucemi EU a 190 000 EUR pro tříletý projekt JMP se dvěma institucemi EU nebo 197 500 EUR pro tříletý projekt JMP se třemi či více institucemi EU.

6. Termín pro podání návrhů

Žádosti musí být předloženy jak v EU, tak i prováděcím institucím v Austrálii ( (Australian Government – Department of Education), v Japonsku (Japonská organizace služeb pro studenty (Japan Student Services Organisation – JASSO)), a v Korejské republice (Národní korejská nadace pro výzkum (National Research Foundation – NRF)).

Žádosti předkládané jménem hlavní instituce v EU musí být zaslány Výkonné agentuře pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast nejpozději do 15. května 2014. Na žádosti s poštovním razítkem po tomto datu nebude brán zřetel. Žádosti musí být zaslány na adresu:

The Education, Audiovisual and Culture Executive Agency

EU-ICI ECP Call for proposals 24/13

BOUR 02/17

Avenue du Bourget/Bourgetlaan 1

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Žádosti v EU podávané jménem hlavní instituce v EU musí být předloženy na správném formuláři, řádně vyplněné, opatřené datem a podepsané osobou oprávněnou uzavírat jménem žádající organizace právní závazky.

Australské žádosti a průvodní dokumenty by měly být zaslány doporučenou poštou na adresu:

The Director, Strategic Policy, Europe & Americas

International and Infrastructure Group

Department Education

GPO Box 9880

Canberra ACT 2601

AUSTRALIA

Japonské žádosti a průvodní dokumenty by měly být zaslány doporučenou poštou na adresu:

Tetsuya Yamamoto

Director

Student Exchange Support Division

Student Exchange Department

Japan Student Services Organisation (JASSO)

2-2-1 Aomi, Koto-ku

Tokyo 135-8630

JAPAN

Korejské žádosti: https://ernd.nrf.re.kr/index.do

7. Další informace

Pokyny a formuláře žádosti jsou k dispozici na této internetové stránce:

http://eacea.ec.europa.eu/bilateral_cooperation/eu_ici_ecp/index_en.php

Žádosti musí být předloženy na předepsaném formuláři a musí obsahovat veškeré požadované přílohy a informace.

(1) Společné projekty budou financovány za předpokladu dostupnosti rozpočtu v dotčené partnerské zemi.

20.12.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 373/30

Oznámení o pozbytí platnosti některých antidumpingových opatření

2013/C 373/11

V návaznosti na zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (1), po němž nebyla podána žádná řádně podložená žádost o přezkum, Komise oznamuje, že níže uvedené antidumpingové opatření zanedlouho pozbude platnosti.

Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 (2) o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství.

Výrobek	Země původu nebo vývozu	Opatření	Referenční číslo	Datum ukončení platnosti (3)
Lana ze syntetických vláken	Indie	Antidumpingové clo	prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1242/2010 (Úř. věst. L 338, 22.12.2010, s. 10)	23.12.2013

(1) Úř. věst. C 85, 23.3.2013, s. 14.

(2) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(3) Platnost opatření končí o půlnoci dne uvedeného v tomto sloupci.

20.12.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 373/31

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc COMP/M.7078 – Santander Customer Finance/El Corte Inglés/Financier El Corte Inglés)

(Text s významem pro EHP)

2013/C 373/12

Komise dne 13. prosince 2013 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Santander Customer Finance SA („SCF“, Španělsko) patřící do skupiny Santander a podnik El Corte Inglés SA („ECI“, Španělsko) získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování nákupem akcií společnou kontrolu nad podnikem Financiera El Corte Inglés E.F.C., SA („FECI“, Španělsko).

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

—	podniku SCF: nabízí služby v oblasti úvěrových činností (konkrétně vydávání karet a poskytování půjček) zákazníkům v EHP, a to přímo i prostřednictvím obchodních zástupců a prodejních míst,

—	podniku ECI: působí v oblasti maloobchodní distribuce v síti obchodních domů ve Španělsku a Portugalsku,

—	podniku FECI: specializovaná úvěrová instituce, která nabízí osobní půjčky zákazníkům a financování prostřednictvím zvláštních karet pro nákup zboží a služeb v obchodních domech skupiny ECI a v některých maloobchodních prodejnách.

3.	Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu nebo poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.7078 – Santander Customer Finance/El Corte Inglés/Financier El Corte Inglés na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:

European Commission

Directorate-General for Competition

Merger Registry

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení ES o spojování“).

		ISSN 1977-0863 doi:10.3000/19770863.C_2013.373.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 373

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 56 20. prosince 2013

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	II Sdělení
	INTERINSTITUCIONÁLNÍ DOHODY
	Evropský parlament Rada Evropská komise
2013/C 373/01	Interinstitucionální dohoda ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení	1

	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2013/C 373/02	Prohlášení Komise (rámcový program)	12

2013/C 373/03	Prohlášení Komise (pravidla pro účast)	16

2013/C 373/04	Prohlášení Komise k čl. 5 odst. 7 zvláštního programu	18

2013/C 373/05	Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ COMP/M.7057 – Suntory/Glaxosmithkline (Ribena & Lucozade Soft Drinks Business)) ( 1 )	19

2013/C 373/06	Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ COMP/M.7044 – Blackstone/Cambourne/Goldman Sachs/Rothesay) ( 1 )	19

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Rada
2013/C 373/07	Oznámení pro osoby, na něž se vztahují omezující opatření stanovená v rozhodnutí Rady 2011/72/SZBP a v nařízení Rady (EU) č. 101/2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Tunisku	20

	Evropská komise
2013/C 373/08	Směnné kurzy vůči euru	22

2013/C 373/09	Rozhodnutí Komise ze dne 12. prosince 2013, kterým se zřizuje Evropská rada pro výzkum	23

	V Oznámení
	SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
	Evropská komise
2013/C 373/10	Výzva k předkládání návrhů – EACEA 24/13 – Program spolupráce se zeměmi nástroje pro spolupráci s průmyslovými zeměmi (ICI) v oblasti vzdělávání – Spolupráce v oblasti vysokoškolského vzdělávání a odborné přípravy mezi Evropskou unií a Austrálií, Evropskou unií a Japonskem, a Evropskou unií a Korejskou republikou – Výzva k předkládání návrhů 2013 ohledně společných projektů mobility (JMP) a projektů společných vysokoškolských titulů (JDP)	27

	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Evropská komise
2013/C 373/11	Oznámení o pozbytí platnosti některých antidumpingových opatření	30

2013/C 373/12	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc COMP/M.7078 – Santander Customer Finance/El Corte Inglés/Financier El Corte Inglés) ( 1 )	31