—

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2007)0095),

—

s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 285 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0091/2007),

—

s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A6-0285/2007),

1.

schvaluje návrh Komise v pozměněném znění;

2.

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

—

s ohledem na podnět Finské republiky (16336/2006) (1),

—

s ohledem na čl. 10 odst. 1 Úmluvy přijaté na základě článku K.3 Smlouvy o EU o zřízení Evropského policejního úřadu (úmluva Europol), která byla podepsána v Bruselu dne 26. července 1995 (2),

—

s ohledem na čl. 30 odst. 1 písm. b), čl. 30 odst. 2 a čl. 34 odst. 2 písm. c) Smlouvy o EU,

—

s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o EU, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0048/2007),

—

s ohledem na akt Rady ze dne 3. listopadu 1998, kterým se přijímají prováděcí pravidla pro pracovní soubory Europolu pro účely analýzy (3),

—

s ohledem na akty Rady ze dne 27. listopadu 2003, kterým se na základě čl. 43 odst. 1 Úmluvy o Europolu vypracovává protokol pozměňující tuto úmluvu (4),

—

s ohledem na články 93 a 51 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0288/2007),

1.

schvaluje pozměněný podnět Finské republiky;

2.

vyzývá Radu, aby odpovídajícím způsobem změnila návrh;

3.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.

vyzývá Radu, aby konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit podnět Finské republiky;

5.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládě Finské republiky.

—

s ohledem na články 2, 6 a 174 Smlouvy o ES,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2006 o lesních požárech a povodních (1), na své usnesení ze dne 5. září 2002 o povodních v Evropě (2), na své usnesení ze dne 14. dubna 2005 o suchu v Portugalsku (3), na své usnesení ze dne 12. května 2005 o suchu ve Španělsku (4), na své usnesení ze dne 8. září 2005 o přírodních katastrofách (požárech a povodních) tohoto léta v Evropě (5) a na svá usnesení ze dne 18. května 2006 o přírodních katastrofách (požáry, sucha a povodně) - zemědělská hlediska (6), aspekty regionálního rozvoje (7) a aspekty životního prostředí (8),

—

s ohledem na dvě společná veřejná slyšení organizovaná jeho Výborem pro regionální rozvoj, Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výborem pro zemědělství a rozvoj venkova na téma „Evropská strategie pro přírodní katastrofy“ (dne 20. března 2006) a „Evropská civilní ochrana: Europe aid“ (dne 5. října 2006),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady 2001/792/ES, Euratom ze dne 23. října 2001 o vytvoření mechanismu Společenství na podporu zesílené spolupráce při asistenčních zásazích v oblasti civilní ochrany (9), na předpokládané přijetí přepracované verze rozhodnutí Rady o vytvoření mechanismu civilní ochrany Společenství a stanovisko Parlamentu ze dne 24. října 2006 (10),

—

s ohledem na návrh Komise na nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (KOM(2005)0108) a na stanovisko Parlamentu ze dne 18. května 2006 (11),

—

s ohledem na zprávu Michela Barniera ze dne 9. května 2006 nazvanou „Za evropskou jednotku civilní ochrany: Europe aid“,

—

s ohledem na postoj ze dne 25. dubna 2007 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (12),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady 2007/162/ES, Euratom ze dne 5. března 2007 o zřízení finančního nástroje pro civilní ochranu (13),

—

s ohledem na závěry Rady ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci konané ve dnech 12. a 13. června 2007 týkající se posílení koordinační kapacity Monitorovacího a informačního střediska (MIC) v rámci mechanismu civilní ochrany Společenství,

—

s ohledem na Kjótský protokol k rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (UNFCCC) ze dne 11. prosince 1997 a na ratifikaci tohoto protokolu Společenstvím dne 4. března 2002,

—

s ohledem na nařízení (ES) č. 2152/2003 (14) ze dne 17. listopadu 2003 o monitorování lesů a environmentálních interakcí ve společenství (Forest Focus) (nařízení o monitorování lesů),

—

s ohledem na bod 12 závěrů předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo v Bruselu ve dnech 15.-16. června 2006 týkající se schopnosti Unie reagovat na mimořádné události, krize a katastrofy,

—

s ohledem na sdělení Komise o řešení problému nedostatku vody a sucha v Evropské unii (KOM(2007)0414),

—

s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k ničivým požárům a mohutným povodním, které v průběhu léta 2007 způsobily v Evropě, zejména v Řecku a ve Spojeném království, ztráty na životech a zkázu, a postihly členské státy EU a některé nejvzdálenější regiony, zejména Martinique a Guadalupe, které zasáhl hurikán Dean, kandidátské země a země v bezprostředním sousedství EU, vzhledem k tomu, že již oblasti zpustošené v průběhu měsíce července odpovídají celkové ploše zpustošené požáry v průběhu celého loňského roku; vzhledem k tomu, že Řecko zažilo během měsíce srpna vážnou národní tragédii způsobenou jedněmi z nejosudovějších požárů, které svět zažil od roku 1871,

B.

vzhledem k tomu, že celková plocha vegetace a zalesněného území, kterou v Evropě letos v létě zasáhly požáry, představuje více než 700 000 hektarů, včetně lokalit významných pro Společenství (SCI), které jsou součástí sítě Natura 2000, a dalších významných ekologicky hodnotných oblastí, které z hlediska životního prostředí propojují celý region, a vzhledem k tomu, že nejvíce postiženými státy jsou Řecko, Itálie, Bulharsko, Kypr, Chorvatsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Španělsko (a zejména Kanárské ostrovy a provincie Castillón), Ukrajina, Turecko a Albánie,

C.

vzhledem k tomu, že nedávné zničující lesní požáry v Řecku způsobily ztrátu více než 60 lidských životů a zranění mnoha lidí, zpustošení více než 250 000 hektarů, včetně tisíců hektarů lesů a křovinatých porostů, úhyn zvířat, zničení mnoha domů a nemovitostí a vyhlazení vesnic,

D.

vzhledem k tomu, že další části Evropy, zejména Spojené království, zároveň postihly vážné povodně, jež měly za následek ztrátu nejméně 10 lidských životů, škody na obytných domech, školách, infrastruktuře a zemědělství, jejichž výše se odhaduje na 5 miliard eur, a selhání zásobování čistou vodou pro 420 000 lidí, což vedlo k přesídlení velkého počtu lidí a k podstatným ztrátám pro podniky, zemědělství a turistický průmysl; vzhledem k tomu, že Itálie zažila kritickou záplavovou situaci ve střední a severní části a sucha a požáry na jihu, přičemž se ve východní Evropě, zejména v Rumunsku, vyskytla extrémní sucha,

E.

vzhledem k tomu, že během dvou měsíců byl mechanismus civilní ochrany Společenství dvanáctkrát aktivován na základě téhož druhu mimořádné události a sedm z těchto případů proběhlo současně; vzhledem k tomu, že pomoc členských států nestačila k tomu, aby ve všech případech těchto mimořádných událostí došlo k zajištění rychlé a odpovídající reakce v oblasti civilní ochrany,

F.

vzhledem k tomu, že díky stále teplejším a sušším létům v jižní Evropě jsou lesní a jiné požáry opakujícím se jevem, avšak rok od roku se dramaticky liší co do intenzity a zeměpisné polohy; vzhledem k tomu, že výskyt těchto katastrofálních jevů je také ovlivněn změnou klimatu a souvisí se stále častějšími vlnami horka a sucha, jak konstatuje výše uvedené sdělení Komise o obdobích sucha; vzhledem k tomu, že investice do boje proti změně klimatu je proto investicí do prevence sucha a katastrofických lesních požárů; vzhledem k tomu, že během suchých období, která se neustále prodlužují, bude obnova lesů po požáru stále obtížnější, přičemž hrozí vznik pouští,

G.

vzhledem k ničivým hospodářským a sociálním následkům přírodních katastrof na regionální ekonomiky, výrobní činnost a cestovní ruch,

H.

vzhledem k tomu, že vysoký počet požárů v jižní Evropě v roce 2007, jakož i jejich rozsah, je důsledek působení mnoha faktorů, včetně změny klimatu, nedostatečného vymezení lesních území a péče o ně a kombinace přirozených příčin a lidské nedbalosti, ale také lidské trestné činnosti, společně s nedostatečným prováděním zákonů, které zakazují nelegální stavění na vypálené půdě,

I.

vzhledem k tomu, že Evropská unie musí uznat specifický charakter přírodních katastrof, ke kterým dochází v souvislosti s požáry a suchem v oblasti Středozemního moře, a že mu musí přizpůsobit svůj systém prevence, výzkum, řízení rizik, civilní ochranu a nástroje solidarity,

1.

vyjadřuje svou upřímnou soustrast a plnou solidaritu s příbuznými osob, které přišly o život, jakož i s obyvateli postižených oblastí;

2.

vzdává poctu hasičům, ostatním profesionálům i dobrovolníkům, kteří riskovali svůj život a neúnavně usilovali o uhašení požárů, záchranu lidských životů a omezení škod způsobených přírodními katastrofami tohoto léta, jakož i mnoha jednotlivcům, kteří bojovali za záchranu své obživy a prostředí, které je obklopovalo;

3.

žádá Komisi, aby bezodkladně a co možná nejpružněji mobilizovala stávající Fond solidarity EU (EUSF), a to bez časově náročných postupů či administrativních překážek; domnívá se v tomto ohledu, že potřebné zdroje musí být neprodleně zpřístupněny s cílem ulehčit utrpení a uspokojit potřeby obětí přírodních katastrof a jejich nejbližších rodinných příslušníků prostřednictvím EUSF, veškerých dalších nástrojů Společenství (např. strukturálních fondů či Evropského fondu rozvoje venkova (EFRV)) nebo prostřednictvím jakýchkoli dalších možných finančních prostředků; na základě uplatňování podmínek financování z fondů Společenství, jako jsou zásady partnerství a udržitelného rozvoje;

4.

naléhavě žádá Komisi, aby navrhla mimořádnou pomoc Společenství, především finančního charakteru, s cílem podpořit obnovu oblastí, které utrpěly těžké škody, obnovit výrobní potenciál postižených oblastí a usilovat o oživení procesu vytváření pracovních míst, a aby přijala účinná opatření na kompenzaci sociální zátěže spojené se ztrátou zaměstnání a jiných zdrojů příjmu;

5.

zdůrazňuje, že je třeba urychlit postup pro přístup k fondům EU za účelem oživení zemědělské půdy po povodních a požárech a za účelem poskytnutí větší finanční podpory rozvoje ochranných protipovodňových hrází; vyzývá Komisi a členské státy, aby přehodnotily a sdílely osvědčené postupy z hlediska nejnovějších poznatků o zvýšeném riziku povodní a lesních požárů, jehož příčina spočívá ve způsobu, jakým je spravována půda, přírodní stanoviště a odvodňování; naléhavě vyzývá členské státy, aby v co největší míře usnadňovaly přirozené odvodňování a zadržování vody v životním prostředí a současně zvyšovaly možnost regulace povodní a odvodňovacích systémů, které omezí škody způsobené extrémním srážkovým úhrnem;

6.

oceňuje solidaritu Evropské unie, jejích členských států a dalších zemí při pomoci postiženým regionům během nouzových situací způsobených lesními požáry poskytnutím letadel, protipožární techniky a odborných znalostí, jakož i pomoc poskytnutou příslušnými orgány a záchrannými službami; domnívá se, že měřítko těchto událostí a jejich dopad často překračují regionální i národní měřítko a možnosti a naléhavě vyžadují účinnou evropskou podporu;

7.

uznává podíl, kterým přispělo Monitorovací a informační středisko (MIC) při podpoře a usnadňování mobilizace a koordinace civilní ochrany a pomoci pro mimořádné situace; nicméně konstatuje, že zdroje členských států určené na boj proti lesním požárům, zejména pak za použití letadel, jsou omezené a členské státy nemají vždy možnost nabídnout podporu v případech, kdy jsou zdroje potřebné na národní úrovni; konstatuje, že následkem této situace byla pomoc poskytnutá některým členským státům menší než jiným, a že se tyto členské státy musely spolehnout na bilaterální dohody se státy vně EU s ohledem na pomoc; lituje tudíž, že v některých případech se EU jakožto celku nepodařilo ukázat dostatečnou solidaritu;

8.

naléhavě vybízí Radu, aby bezodkladně dospěla k rozhodnutí o navrženém nařízení o Fondu solidarity EU, přičemž je třeba si uvědomit, že Evropský parlament přijal své stanovisko v květnu 2006; domnívá se, že opoždění Rady je v tomto ohledu nepřijatelné; je přesvědčen, že nové nařízení, které - kromě jiných opatření - snižuje prahové hodnoty pro mobilizaci Fondu solidarity EU, bude schopné reagovat na škody účinněji, pružněji a včas; vyzývá úřadující portugalské předsednictví a ministry financí, životního prostředí, zemědělství a regionálního rozvoje v EU, aby bezodkladně přijali rychlá a přísná opatření; navrhuje, aby bylo za tímto účelem svoláno mimořádné společné zasedání Rady ministrů EU odpovědných za tyto oblasti, u kterého by byli přítomni zástupci Parlamentu a Komise jakožto pozorovatelé;

9.

vyzývá k vytvoření evropské jednotky, která by byla schopna okamžité reakce v mimořádných případech, jak ji navrhovala zpráva komisaře Barniera, a vyjadřuje politování nad absencí odpovědi i následných opatření v této věci; v tomto kontextu dále zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v rozvoji kapacit rychlého nasazení založených na mechanismech civilní ochrany členských států, jak k tomu na svém zasedání v Bruselu ve dnech 16. a 17. června 2006 vyzývala Evropská rada; vyzývá Komisi, aby za tímto účelem připravila konkrétní návrh; zdůrazňuje úlohu členských států a jejich místních orgánů při účinné prevenci požárů a boji proti nim;

10.

10 naléhavě vyzývá Komisi, aby po členských státech požadovala operační programy a zkušenosti z jejich uplatňování v případech přírodních katastrof a aby posoudila přiměřenost prevence, připravenost a použitá opatření v reakci na takové situace za účelem výměny zkušeností a vyvození závěrů v oblasti bezprostředních opatření, koordinace správních a operačních orgánů a dostupnosti potřebných lidských zdrojů a materiálu; vybízí Komisi, aby přezkoumala možnost spolupráce se zeměmi sousedícími s EU a s dalšími třetími zeměmi při boji proti katastrofickým požárům, výměně osvědčených postupů nebo kapacit v průběhu nebezpečných letních měsíců, což umožní lépe se připravit na léto 2008;

11.

domnívá se, že zkušenost z posledních let i doby nedávné zdůrazňuje potřebu posílit prevenci, připravenost a schopnost reakce v oblasti civilní ochrany Společenství proti lesním a jiným požárům, a naléhavě žádá Komisi, aby za tímto účelem přijala vhodná opatření;

12.

vyzývá Komisi, aby přezkoumala možnosti, jak předem zajistit přístup k doplňkovým kapacitám získaným z jiných zdrojů, včetně komerčního sektoru, aby se zajistila rychlá reakce na závažné mimořádné události; navrhuje, aby byly náklady na pohotovostní jednotku pokryty prostřednictvím finančního nástroje pro civilní ochranu;

13.

vítá nedávné rozhodnutí Rady 2007/162/ES, Euratom ze dne 5. března 2007 o zřízení finančního nástroje pro civilní ochranu a je přesvědčen, že by činnosti financované na základě tohoto nástroje měly být viditelným výrazem evropské solidarity a poskytovat dodatečný evropský přínos pro účinné zvládání přírodních katastrof; obává se nicméně, že částka, jež byla tomuto novému nástroji přidělena, nebude postačovat k účinnému provádění jeho ambiciózních úkolů;

14.

zdůrazňuje, že je zapotřebí přísnějších opatření určených na prevenci přírodních katastrof, a v tomto ohledu netrpělivě očekává v roce 2008 zveřejnění dvou studií Komise zaměřených na vytvoření integrované strategie předcházení přírodním katastrofám; dále navrhuje, aby se Komise za účelem předcházení přírodním katastrofám zabývala možným využitím otevřené koordinace prostřednictvím rozšířené územní péče, jež by u vodních těles zlepšila schopnost déle zadržovat vodu, a rozšířené péče o lesy s cílem co nejvíce snížit požární zatížení lesa a rozsah a rychlost požáru; poukazuje na to, že obnovená biomasa by mohla přispět k ekonomické proveditelnosti této operace;

15.

vyzývá Komisi, aby provedla rozsáhlejší výzkum v oblasti zlepšování prevence lesních požárů a metod a materiálů pro boj s nimi a aby přehodnotila územní plánování a využití půdy; naléhavě vyzývá členské státy, aby učinily razantní opatření na zlepšení a dodržování svého legislativního rámce pro ochranu lesů a aby se vyhnuly komercializaci, privatizaci a změně statutu lesní půdy, a zamezily tak jejímu nezákonnému využívání a spekulacím; domnívá se, že by se mělo k tomuto účelu využít veškerého dostupného know-how EU, včetně satelitních systémů;

16.

s politováním konstatuje, že mnoho z těchto lesních požárů bylo zřejmě zahájeno žhářstvím a je obzvláště znepokojen skutečností, že trestné činy žhářství zaviňují čím dál více lesních požárů v Evropě; vyzývá proto členské státy, aby posílily postihy za trestné činy, které poškozují životní prostředí, a zejména za ty, které způsobují lesní požáry, a je přesvědčen, že pohotové a efektivní vyšetřování, které povede k odhalení viníků a po němž bude následovat odpovídající trest, by odradilo nedbalé i záměrné jednání;

17.

vyjadřuje své znepokojení nad zvyšujícím se počtem katastrof způsobených extrémními klimatickými jevy, které lze podle odborníků z velké části přisuzovat změně klimatu v důsledku globálního oteplování; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby provedly nezbytné kroky k dosažení cílů z Kjóta, a vyzývá Komisi, aby přijala opatření pro zajištění dodržování závazků z Kjóta a jejich kontroly; vyzývá Komisi a všechny příslušné orgány veřejné moci, aby v zájmu zmírnění škod při sestavování rozpočtů a rezerv na mimořádné výdaje pro pohotovostní služby vzaly v úvahu změnu klimatu a zvýšenou pravděpodobnost katastrof, jako jsou povodně či lesní požáry;

18.

vyzývá Komisi, aby pokračovala ve své spolupráci s vnitrostátními orgány, jejímž cílem je vypracování politik, jež minimalizují environmentální škody způsobené požáry; vyzývá k vytvoření politiky opětovného zalesňování založené na respektování bioklimatických a environmentálních charakteristik; zdůrazňuje potřebu shromažďování a evidence údajů o přírodních zdrojích jednotlivých členských států, k čemuž by sloužilo zřízení databáze „zelených národních účtů“, která by byla přístupná všem občanům;

19.

zdůrazňuje, že v případě přírodních katastrof je třeba věnovat zvláštní pozornost specifickým potřebám lidí s postižením, a to u všech kroků prováděných v rámci mechanismů civilní ochrany;

20.

domnívá se, že je třeba neodkladně podpořit dobrovolnou činnost v oblasti civilní ochrany a napomoci jí aktivitami v oblasti základní odborné přípravy a vybavením, které by umožňovalo propojení s pokročilými technologiemi, neboť to je jeden z hlavních zdrojů, které mají členské státy k dispozici při řešení mimořádných událostí vzniklých v důsledku přírodních katastrof; vyzývá Evropskou unii a její členské státy, aby veřejnost seznámily s hodnotou našich lesů a jejich zdrojů a přínosem plynoucím z jejich zachování a aby podporovaly zapojení občanské společnosti prostřednictvím organizované dobrovolné činnosti či jiným způsobem;

21.

má za to, že předpokladem dlouhodobé ochrany lesů a územní péče o ně je udržitelné plánování a provádění regionálních a venkovských plánů rozvoje, které mají za cíl zamezit tomu, aby obyvatelé venkova opouštěli venkovské oblasti, vytvářet na venkově nové diverzifikované příjmy, zejména pro mladou generaci, a budovat potřebnou modernizovanou infrastrukturu, která by do venkovských oblastí přilákala udržitelný turistický ruch a služby;

22.

zdůrazňuje, že přírodní katastrofy - a zejména lesní požáry - v letošním roce značně ohrozily památky a archeologická naleziště, které mají zásadní význam pro evropské kulturní dědictví; v tomto ohledu zdůrazňuje zejména hrozbu starověké Olympii, místa zrodu olympijských her, a jejímu muzeu, jakožto památce, která figuruje v seznamu světového dědictví; požaduje, aby v případě poškození památek tvořících součást evropského kulturního dědictví, pokračujícími lesními požáry byly poskytnuty příslušné zdroje;

23.

naléhavě žádá členské státy, aby zajistily, že všechny spálené lesní plochy zůstanou lesem a budou zahrnuty do programů opětovného zalesňování, včetně povinných podmínek, a aby neumožnily žádnou změnu ve využívání půdy; dále aby uplatňovaly příslušné právní předpisy o ochraně a vhodném využívání půdy, zahrnující udržitelné zemědělské a lesnické postupy, vodohospodářství a účinné řízení rizik, a aby ihned začaly s plánováním rozsáhlé politiky obnovy cestovního ruchu a postiženého místního hospodářství;

24.

vyzývá Komisi, aby monitorovala řádné, účinné a přínosné využití všech mimořádných finančních prostředků, které členské státy obdrží na odstranění následků přírodních katastrof a vyzývá členské státy, aby zajistily vrácení nepatřičně použité finanční pomoci Společenství, např. nebudou-li dodrženy plány na opětovné zalesnění, a aktualizaci katastru nemovitostí;

25.

odsuzuje praxi legalizace nelegální výstavby na chráněných územích a obecně neschválených územích, a naléhavě žádá, aby veškeré pokusy omezit ochranu lesů změnou řecké ústavy (článku 24) byly neprodleně zastaveny;

26.

navrhuje, aby byla do zemí nejvíce postižených nedávnými přírodními katastrofami vyslána parlamentní delegace, která by vyjádřila svou solidaritu s jejich obyvatelstvem, zjistila újmu na životech, majetku, sociálních sítích, životním prostředí a hospodářství a vyvodila užitečné závěry pro zlepšení prevence a reakce na podobné extrémní situace v EU do budoucna;

27.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům a vládám členských států.

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2000 o zprávách, které Komise předložila Evropské radě pod názvem „Zdokonalení tvorby právních předpisů v roce 1998 - společná zodpovědnost (1998)“ a „Zdokonalení tvorby právních předpisů v roce 1999“ (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 29. listopadu 2001 o bílé knize Komise o evropské správě (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. dubna 2003 o zprávách, které Komise předložila Evropské radě pod názvem „Zdokonalení tvorby právních předpisů v roce 2000“ a „Zdokonalení tvorby právních předpisů v roce 2001“ (3),

—

ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2004 o zprávě Komise nazvané „Zdokonalení tvorby právních předpisů v roce 2002“ (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2004 o sdělení Komise o zjednodušení a zdokonalení právního rámce Společenství (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. dubna 2004 o posouzení dopadu právních předpisů Společenství a postupů konzultace (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. května 2006 o strategii pro zjednodušení právního prostředí (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. května 2006 o zdokonalení tvorby právních předpisů 2004: o používání zásady subsidiarity - 12. výroční zpráva (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. května 2006 o výsledku prověření legislativních návrhů v legislativním procesu (9),

—

s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 14. listopadu 2006 pod názvem „Lepší právní předpisy v Evropské unii - strategický přezkum“ (KOM(2006)0689),

—

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro regionální rozvoj (A6-0273/2007),

A.

vzhledem k tomu, že úspěšné dosažení cíle „zdokonalení právních předpisů“ tvoří jednu z hlavních priorit Evropské unie, protože využívat v co největší míře moderní, racionální a účinné právní předpisy a zároveň snížit na minimum jejich náklady by zajistilo nejvyšší úroveň produktivity, růstu, přijímání politik a nakonec i zaměstnanosti v celé Evropě,

B.

vzhledem k tomu, že Komise ve svém výše uvedeném sdělení ze dne 14. listopadu 2006 analyzuje pokrok, jehož již bylo dosaženo v oblasti zdokonalení právních předpisů, a vymezuje hlavní výzvy, a poukazuje také na pokrok, kterého je třeba ještě dosáhnout jak na evropské úrovni, tak na úrovni členských států, čímž vytváří celkový přístup s cílem učinit vnitrostátní právní předpisy i předpisy Společenství snadněji uplatňovatelné a tudíž i méně nákladné,

C.

vzhledem k tomu, že tento přístup, který pro Komisi, Radu a Evropský parlament představuje užitečný nástroj pro dosažení cílů lisabonské strategie, vyžaduje úzké partnerství v této oblasti, jak mezi evropskými orgány, tak mezi těmito orgány a orgány vnitrostátními,

D.

vzhledem k tomu, že ve výše uvedeném sdělení Komise navrhuje zintenzívnit posuzování dopadů vytvořením nezávislého Výboru pro posouzení dopadu, který bude podřízen předsedovi Komise a bude věnován přijímání preventivnějších opatření a sledování legislativní činnosti členských států v raných fázích za účelem usnadnění správného provádění klíčových směrnic,

E.

vzhledem k tomu, že by podle názoru Komise měly Evropský parlament a Rada provádět systematičtější posuzování dopadů hlavních změn návrhů Komise a přidělovat vyšší prioritu jak dosud neschváleným návrhům na zjednodušení, tak kodifikaci a zrušení zastaralých právních předpisů,

F.

vzhledem k tomu, že Komise navrhuje, aby členské státy rozvinuly a prosadily mechanismy konzultace a programy pro zjednodušení tam, kde dosud neexistují, a aby systematičtěji posuzovaly hospodářské, sociální a environmentální dopady společně s lepším uplatňováním práva Společenství,

G.

vzhledem k tomu, že zdokonalení právních předpisů neznamená pouze snižování byrokracie a administrativní zátěže, zjednodušování existující legislativy nebo deregulaci, ale znamená také zajištění toho, aby se do legislativního procesu zapojily všechny příslušné vládní a nevládní subjekty na všech úrovních a aby bylo navázáno úzké partnerství mezi evropskými orgány a národními, regionálními a místními úřady za účelem přijímání vysoce kvalitních právních předpisů,

H.

vzhledem k tomu, že každý stupeň správy věcí veřejných musí být odhodlán prosazovat zdokonalení právních předpisů, aby se dosáhlo jakéhokoli snížení administrativní zátěže,

I.

vzhledem k tomu, že místní a regionální orgány jsou často postaveny před úkol uplatňovat a prosazovat právní předpisy EU,

J.

a konečně vzhledem k tomu, že Komise navrhuje, aby se jak Evropská unie, tak členské státy dohodly na ambiciózní strategii snižování administrativní zátěže, která vzniká v souvislosti s evropskými i vnitrostátními právními předpisy, a že společného cíle snížit administrativní zátěž by mělo být dosaženo do roku 2012,

1.

rozhodně podporuje proces zdokonalení právních předpisů s cílem zvýšit efektivitu, účinnost, koherenci, odpovědnost a transparentnost práva EU; zdůrazňuje však, že tento proces se musí zakládat na řadě předběžných podmínek:

2.

podporuje cíl Komise zlepšovat kvalitu právních předpisů a snižovat administrativní zátěž; domnívá se, že opatření uvedená ve sdělení Komise prokazují jasné a trvalé odhodlání tohoto cíle dosáhnout, ale má za to, že v řadě oblastí je zapotřebí ještě většího úsilí, aby se zajistilo, že právní předpisy pro vnitřní trh přinesou maximální hospodářský prospěch;

3.

naléhavě žádá Komisi, aby vyvinula veškeré nutné úsilí s cílem zefektivnit a zmodernizovat stávající právní předpisy Společenství za pomoci vhodné strategie pro zjednodušení, do které by se měly řádně zapojit členské státy a zúčastněné strany; potvrzuje však své stanovisko, že ačkoli je třeba, aby cíl zdokonalení právních předpisů sdílely všechny evropské orgány, hraje Komise zásadní úlohu při přípravě vysoce kvalitních legislativních návrhů, které tvoří nejlepší výchozí bod pro celý proces zjednodušování;

4.

naléhavě žádá Komisi, aby kladla větší důraz na uplatňování, prosazování a hodnocení právních předpisů Společenství jakožto základní součásti procesu prosazování zdokonalení právních předpisů;

5.

souhlasí s Komisí, že zdokonalení tvorby právních předpisů nelze dosáhnout bez celkového přehledu o hospodářských, sociálních, environmentálních, zdravotních a mezinárodních dopadech každého legislativního návrhu; plně tudíž podporuje vytvoření Výboru pro posouzení dopadu v rámci Komise, který by byl podřízen jejímu předsedovi a jehož úkolem by bylo monitorování toho, jak odpovědní zaměstnanci Komise uplatňují tyto zásady při navrhování posuzování dopadů;

6.

zdůrazňuje nicméně, že by se za účelem zaručení minimální úrovně nezávislé kontroly návrhů posuzování dopadů měl vytvořit nezávislý panel odborníků, který by namátkovými kontrolami monitoroval kvalitu stanovisek předkládaných Výborem pro posouzení dopadu a že by se měli na jejich provádění podílet také zástupci zúčastněných stran;

7.

domnívá se, že je nutné, aby Výbor pro posouzení dopadu zaručil používání společné metodiky pro posuzování dopadů, která umožní vyhnout se protichůdným přístupům a usnadní porovnatelnost;

8.

trvá na tom, aby byl Parlament pravidelně informován o rozhodnutích přijatých Výborem pro posouzení dopadu pod dohledem předsedy Komise s cílem zajistit transparentní dialog mezi oběma orgány;

9.

vyzývá Komisi, aby zajišťovala posuzování dopadů, která uvádějí dostatečný počet scénářů a politických možností (včetně, podle potřeby, možnosti „nečinnosti“), jakožto základu pro nákladově efektivní, udržitelná a společensky akceptovatelná řešení;

10.

považuje za obecné pravidlo, že všechna posouzení dopadu musí zohledňovat veškeré případné významné účinky politického návrhu na společnost, životní prostředí a ekonomiku, a dále, že tam, kde je to možné a v souladu s příslušnými oblastmi legislativy, musejí posuzování dopadů rovněž řádně zohledňovat všechny případné významné účinky na zranitelné nebo menšinové skupiny, jakož i aspekty týkající se rovnosti pohlaví a dalších citlivých cílových skupiny, jako jsou například etnické menšiny, rodiče vychovávající děti či starší, trvale nemocní a postižení lidé (tzv. „sociální benchmarking“);

11.

žádá Komisi, aby při přípravě posouzení dopadu věc konzultovala s příslušnými zúčastněnými stranami, zejména národními, regionálními a místními orgány, aby mohly být řádně zohledněny místní nebo regionální rozdíly, a aby včas oznámila výsledky posouzení dopadu Parlamentu, Výboru regionů a všem příslušným státním orgánům na regionální a místní úrovni;

12.

domnívá se, že za tímto účelem musí být na všech úrovních konzultovány všechny příslušné zúčastněné strany, například intenzivnějším využíváním internetových stránek Komise při oznamování veřejných slyšení, jejichž výsledek by jinak mohl být nejistý, a za pomoci nových a strukturovanějších způsobů konzultace, které byly navrženy ve sdělení Komise nazvaném „Směrem k posílení kultury konzultace a dialogu - obecné zásady a minimální standardy pro konzultace zúčastněných stran prováděné Komisí“ (KOM(2002)0704); je toho názoru, že Komise musí v této souvislosti zachovávat maximální transparentnost tím, že bude zveřejňovat reakce zúčastněných stran;

13.

zdůrazňuje, že by Parlament a Rada měly poskytovat systematičtější posuzování dopadů významných pozměňovacích návrhů k návrhům Komise;

14.

naléhavě žádá Komisi, aby uvedla fázi, jíž bylo dosaženo při zpracovávání posuzování dopadů, která nebyla dosud zveřejněna, a současně aby vyjasnila, zda jsou tato posouzení ještě zpracovávána či byla stažena, odložena nebo z různých důvodů znovu zahájena atd.;

15.

trvá na tom, aby členské státy zajišťovaly posouzení dopadu svých iniciativ v oblasti policejní a soudní spolupráce v trestních věcech na základě čl. 34 odst. 2 Smlouvy o EU; domnívá se, že by se členské státy měly v této věci zavázat k uznání skutečné povinnosti;

16.

podporuje pravidelné provádění prověřování a stahování dosud neschválených návrhů Komise; nadále se nicméně domnívá, že uvedenou činnost Komise je třeba posuzovat s ohledem na výsady různých orgánů Společenství v legislativním procesu na základě jejich definice ve smlouvách a v souladu se zásadou loajální spolupráce orgánů Společenství;

17.

podporuje právní předpisy založené na zásadách a zaměření pozornosti na kvalitu, spíše než na kvantitu; v diskusi o zdokonalení právních předpisů spatřuje příležitost k úvahám o tvorbě právních předpisů, jakožto o postupu určeném k dosažení jasně definovaných úkolů politiky tím, že všechny zúčastněné strany se budou angažovat ve všech stadiích postupu, od přípravy až po prosazování, a budou do tohoto postupu zapojeny;

18.

považuje zkušenost s Lamfalussyho postupem v regulaci finančních trhů a zvláště dialog mezi regulačním orgánem a účastníky trhu za cenný argument pro dynamický legislativní proces;

19.

má za to, že Lamfalussyho postup je vhodný mechanismus; domnívá se, že konvergence postupů v oblasti dohledu je zásadní; vítá práci výborů úrovně 3 v tomto ohledu a podporuje jejich požadavek na odpovídající nástroje; je přesvědčen, že poskytnutí manévrovacího prostoru orgánu dohledu může vést k odstranění značné části zátěže způsobené technickými detaily obsaženými v právních předpisech a k vytvoření vhodných pravidel pro dynamický trh; zdůrazňuje však, že tím nelze nikdy odejmout politickou odpovědnost za konečné cíle; trvá na tom, že zákonodárci by měli postup pozorně sledovat, a znovu opakuje, že práva Parlamentu v legislativním procesu musí být plně respektována;

20.

je přesvědčen, že by Komise měla přezkoumávat důležitost dosud nepřijatých právních předpisů průběžně, a nikoli jen po převzetí úřadu, a že by měla stahovat návrhy, které již nejsou relevantní, přičemž by měla věnovat zvláštní pozornost těm předpisům, které po určitou dobu nebyly předmětem jednání;

21.

zdůrazňuje, že je rovněž nutné zjednodušit interakci Komise s občany např. v oblasti zadávání zakázek, finančních služeb, výzkumných programů, pravidel státní podpory a žádostí o poskytnutí grantů;

22.

v zásadě podporuje rychlejší přijetí dosud nepřijatých návrhů na zjednodušení, ale považuje za nezbytné posuzovat případ od případu, zda má daný návrh širší dopad, a jeho přijetí proto bude vyžadovat více času;

23.

je si vědom skutečnosti, že legislativní činnost v rámci Unie by mohla být prováděna systematičtěji; vyzývá proto Komisi, aby přehodnotila své pracovní metody a způsob organizace své práce, aby byla schopna řešit různé záležitosti horizontálnějším způsobem, přičemž hlavním účelem této změny by mělo být zajistit větší koherenci, stavět na možné součinnosti a zamezit nesrovnalostem;

24.

domnívá se, že by Komise měla zvažovat stanoviska Parlamentu, pokud stahuje návrhy, které nebyly dosud dokončeny, aby zůstal zachován základní prvek důvěry mezi Komisí a Parlamentem;

25.

vítá sdělení Komise o stažení 68 návrhů, které považovala za neslučitelné s cíli lisabonské strategie a se zásadami zdokonalení právních předpisů, avšak lituje, že Komise stáhla návrh směrnice o statutu evropské vzájemné společnosti, přestože se jedná o jeden ze základních prvků lisabonské strategie, a vyzývá proto Komisi, aby do konce roku 2007 podnikla kroky k tomu, aby mohl být vypracován návrh statutu evropské vzájemné společnosti a evropského sdružení;

26.

akceptuje skutečnost, že Rada i Parlament musí vzít v úvahu dopad svých hlavních pozměňovacích návrhů na posouzení dopadu provedené Komisí; zdůrazňuje potřebu analýz nákladů a přínosů, které lépe odrážejí komplexní struktury nákladů na regulaci v případě, kdy jsou směrnice prováděny pomocí vnitrostátních právních předpisů a mění regulační rámec, v němž společnosti a jednotlivci působí; důrazně se zasazuje o transparentnost a nezávislou kontrolu provádění posuzování dopadů při plné odpovědnosti zákonodárců v souvislosti s jejich politickými prioritami;

27.

plně podporuje všechny snahy Komise, jejichž cílem je obecné posílení prosazování práva Společenství prostřednictvím preventivnějších opatření společně s postupem monitorování legislativní činnosti členských států v raném stadiu, kterým se usnadňuje správné provádění klíčových směrnic, a doporučuje, aby se takových iniciativ řádně účastnil také Evropský parlament;

28.

domnívá se, že by Komise měla při monitorování uplatňování práva Společenství členským státům uložit - a nikoli jim pouze navrhnout -, aby vytvořily odpovídající srovnávací tabulky a poznámky k provádění, zejména s ohledem na kontrolu všech vnitrostátních procesů provádění směrnic; domnívá se, že za tímto účelem by Komise měla vyzvat členské státy k přijetí společné referenční metodiky;

29.

domnívá se, že by důraz kladený na význam posuzování dopadů neměl vést v rámci Komise k situaci, kdy jsou zdroje určené na monitorování řádného uplatňování práva Společenství a na zpracovávání případů jeho porušení přidělovány na posuzování dopadů; zdůrazňuje, že je třeba navýšit zdroje určené k zajištění toho, aby uplatňování práva Společenství bylo účinně monitorováno;

30.

odsuzuje praxi tzv. „pozlacování“ (gold-plating), a vyzývá Komisi k prozkoumání možností, jaká další opatření by mohla být přijata, aby se této praxi zabránilo, včetně zavedení práva přímého jednání pro občany; žádá o následná posuzování dopadů, která budou analyzovat, jakým způsobem jsou ve skutečnosti prováděna rozhodnutí v členských státech a na místní úrovni; podporuje zvýšené používání nařízení v případě potřeby;

31.

připomíná důležitost uvážlivého využívání „ustanovení o ukončení platnosti“ (sunset clause) při zajišťování zachování přiměřenosti právních předpisů;

32.

trvá na tom, že se při představování legislativních návrhů musí Komise vyvarovat nejasných a obšírných výrazů a upřednostnit jednoduchý a srozumitelný jazyk, při současném zachování terminologické přesnosti a právní jistoty; domnívá se, že musí být upuštěno zejména od používání nepochopitelných zkratek a přehnaného počtu nadbytečných bodů odůvodnění; vybízí také orgány veřejné moci na všech úrovních k tomu, aby pokud možno používaly jednoduchý jazyk, který je lehce srozumitelný pro občany;

33.

žádá Komisi, aby při prosazování zdokonalení právních předpisů zajistila, aby nová nařízení a jejich prosazování byly pro zúčastněné strany a jejich adresáty konzistentní, ospravedlnitelné, transparentní a srozumitelné;

34.

vyzývá Komisi, aby v případě nařízení předem vypracovala pro členské státy, regionální a místní orgány a specializované agentury pokyny k jejich provádění;

35.

důrazně potvrzuje, že zdokonalení právních předpisů musí vždy zahrnovat plné zapojení Parlamentu jak do interinstitucionální debaty, tak do přijímání právních předpisů, které jsou na základě jeho úlohy jakožto jejich spolutvůrce předmětem takového procesu; dále zdůrazňuje, že Parlament má vždy právo posoudit, zda právní nástroje, které mají být přijaty, byly zvoleny vhodně (nařízení, směrnice nebo rozhodnutí) nebo zda by bylo vhodnější použít alternativní metody regulace;

36.

podporuje Komisi při zkoumání alternativ právních předpisů za účelem zlepšení fungování vnitřního trhu, včetně samoregulace a vzájemného uznávání vnitrostátních předpisů; zdůrazňuje přitom, že by to nemělo bránit demokratické kontrole Evropského parlamentu a parlamentů členských států; zdůrazňuje, že na právní předpisy Společenství je třeba hledět v kontextu mezinárodní hospodářské soutěže a celosvětových trhů;

37.

domnívá se, že nová pravidla komitologie, která posilují kontrolu Parlamentu a Rady nad výkonem prováděcích pravomocí svěřených Komisi, tvoří další způsob, jak zjednodušit právní předpisy Společenství, neboť umožňují, aby byl široký okruh regulačních pravomocí týkajících se méně podstatných a technických detailů přenesen na Komisi, a dávají tudíž Parlamentu a Radě možnost soustředit jejich legislativní činnost na zásadnější předpisy;

38.

vítá závěry ze zasedání Evropské rady z jara 2007 o zdokonalení právních předpisů, a zvláště rozhodnutí o snížení administrativní zátěže pro malé a střední podniky (MSP) vyplývající z právních předpisů Společenství o 25 % do roku 2012; domnívá se, že výsledkem takto stanoveného cíle by měly být promyšlenější, účinnější a pro uživatele srozumitelnější právní předpisy, které by minimalizovaly zbytečnou administrativní zátěž pro malé a střední podniky, aniž by snížily standardy obsažené ve stávajících právních předpisech; podporuje zejména rozhodnutí Rady vyzvat členské státy, aby stanovily vnitrostátní cíle do roku 2008, a požaduje, aby Komise a členské státy stanovily jednotné monitorovací mechanismy, které by umožnily, aby byl tento postup v členských státech efektivně uplatňován na vnitrostátní, regionální i místní úrovni;

39.

vyzývá Komisi, aby každoročně předkládala své dosažené výsledky a plánované kroky k dosažení slibovaných cílů, pokud jde o snižování administrativní zátěže;

40.

vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s Radou a Evropským parlamentem vypracovala institucionální reformy v rámci Společenství, které pomohou zajistit vyšší finanční úspory a usnadní spolupráci těchto orgánů při zajišťování dokonalejších nebo promyšlenějších právních předpisů;

41.

vyzývá Komisi, aby při své další práci v oblasti zdokonalení právních předpisů zohledňovala výsledky studie „Zjednodušování politiky EU v oblasti životního prostředí“ (10), která vznikla na žádost parlamentního Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin v souvislosti s procesem zjednodušování právních předpisů;

42.

je znepokojen zjištěními různých nezávislých studií (11), že pokyny pro posuzování dopadů, které vydala Komise, generální ředitelství Komise plně nedodržují, že byl kladen důraz na posuzování a vyčíslení hospodářských dopadů na úkor environmentálních, sociálních a mezinárodních dopadů, že se v daleko větší míře než přínosy posuzují náklady spojené s právními předpisy a že krátkodobé úvahy převažují nad dlouhodobými; vítá plány Komise na ustavení Výboru pro posouzení dopadu a na zavedení externích hodnocení jejího systému posuzování dopadu; oba tyto kroky by měly přispět k tomu, aby výše zmíněné přetrvávající nedostatky byly s konečnou platností odstraněny;

43.

podporuje závěr vyplývající ze studie nazvané „Zjednodušování politiky EU v oblasti životního prostředí“, který uvádí, že posuzování dopadů mohou sehrát hlavní roli při zajišťování zdokonalení právních předpisů a že je třeba zlepšit kvalitu některých posouzení; naléhavě žádá Komisi, aby zajistila:

uznává, že posouzení dopadů by mohla sehrát zásadní roli také v případě pozměňovacích návrhů předkládaných Evropským parlamentem nebo Radou, které mohou mít značné dopady;

44.

vyzývá Komisi, aby dále podporovala výměny informací o osvědčených postupech týkajících se zjednodušování politiky EU v oblasti životního prostředí v členských státech, jako jsou:

45.

vyzývá členské státy, aby v průběhu legislativního procesu vytvořily a zavedly mechanismy konzultace s místními a regionálními orgány, a aby během jednání na ministerské úrovni přihlédly k zájmům těchto orgánů a posílily jejich úlohu při procesu provádění a uplatňování právních předpisů EU;

46.

žádá Komisi, aby úzce spolupracovala se všemi orgány členských států, které odpovídají za provádění právních předpisů EU, a zároveň doporučuje Komisi, aby i na lokální úrovni organizovala semináře o provádění právních předpisů EU ve vnitrostátním právu, čímž by se důležité informace dostaly srozumitelně a jednoduše přímo k příslušným subjektům;

47.

vyzývá členské státy, aby vytvářely a prosazovaly nezbytné, účinné a jasné postupy pro lepší spolupráci mezi regionálními a ústředními vládami s cílem zjednodušit prováděcí proces a uznat rostoucí roli regionů s legislativními pravomocemi;

48.

vybízí orgány členských států, aby vypracovaly formální prováděcí strategie, aby byly jasně definovány role a povinnosti regionálních a národních vlád pro lepší a rychlejší provádění ve vnitrostátním právu;

49.

vybízí Komisi, aby prováděcí pravidla pro směrnice zveřejnila pokud možno současně se samotnými směrnicemi s cílem umožnit národním a regionálním orgánům veřejné moci, aby je zohlednily před zahájením prováděcího procesu, a s cílem umožnit správné a včasné provedení v členských státech;

50.

vyzývá Komisi, aby urychlila dokončení komplexní, volně přístupné veřejné databáze vnitrostátních prováděcích předpisů, včetně případných regionálních odchylek;

51.

je toho názoru, že zdokonalení právních předpisů nemůže vést ke snížení standardů pro životní prostředí, sociálních standardů a standardů kvality;

52.

vyzývá členské státy, aby při provádění právních předpisů EU neukládaly fyzickým a právnickým osobám povinnosti, které překračují rámec prováděného právního předpisu a které zbytečně administrativně zatěžují zejména MSP, které jsou hybnou silou trvale udržitelného rozvoje evropských regionů;

53.

žádá Komisi, aby zlepšila způsob poskytování informací o prováděcím řízení a řízení o porušení a aby tyto informace zveřejnila a zpřístupnila na svých internetových stránkách;

54.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2000 o zprávách, které Komise předložila Evropské radě pod názvem „Zdokonalení tvorby právních předpisů v roce 1998 - společná zodpovědnost (1998)“ a „Zdokonalení tvorby právních předpisů v roce 1999“ (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 29. listopadu 2001 o bílé knize Komise o evropské správě (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. dubna 2003 ke zprávám, které Komise předložila Evropské radě pod názvem „Zdokonalení tvorby právních předpisů v roce 2000“ a „Zdokonalení tvorby právních předpisů v roce 2001“ (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2004 o zprávě Komise nazvané „Zdokonalení tvorby právních předpisů v roce 2002“ (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2004 o sdělení Komise o zjednodušení a zdokonalení právního rámce Společenství (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. dubna 2004 o posouzení dopadu právních předpisů Společenství a postupů konzultace (6),

—

s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu nazvané „Zlepšení právní úpravy v oblasti růstu a pracovních míst v Evropské unii“ (KOM(2005)0097),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. května 2006 o strategii pro zjednodušení právního prostředí (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. května 2006 o zdokonalení tvorby právních předpisů 2004: o používání zásady subsidiarity - 12. výroční zpráva (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. května 2006 o výsledku prověření legislativních návrhů v legislativním procesu (9),

—

s ohledem na zprávu Komise - „Zlepšení tvorby právních předpisů v roce 2005“ podle článku 9 Protokolu o uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality (13. zpráva) (KOM(2006)0289),

—

s ohledem na pracovní dokument Komise - „Měření administrativních nákladů a snižování administrativního zatížení v Evropské unii“ (KOM(2006)0691),

—

s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Akční program pro snižování administrativní zátěže v Evropské unii“ (KOM(2007)0023),

—

s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Lepší právní předpisy v Evropské unii - strategický přezkum“ (KOM(2006)0689),

—

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A6-0280/2007),

A.

vzhledem k tomu, že úspěšné dosažení cíle „zdokonalení právních předpisů“ tvoří jednu z hlavních priorit EU, protože využívat v co největší míře moderní, racionální a účinné právní předpisy a zároveň snížit na minimum jejich náklady by zajistilo nejvyšší úroveň produktivity, růstu a nakonec i zaměstnanosti v celé Evropě,

B.

vzhledem k tomu, že zásada subsidiarity hraje zásadní úlohu při ustavování autority právních předpisů Společenství a při rozhodování, zda mají být zákony přijímány na úrovni EU, což dokazuje, že se jedná o klíčový prvek při sledování rozdělení pravomocí mezi EU a členskými státy a užitečný nástroj, který členským státům umožňuje převzít legislativní pravomoci,

C.

vzhledem k tomu, že zásadu proporcionality musí plně zohledňovat evropské i vnitrostátní právní předpisy, aby byla posílena právní jistota,

D.

vzhledem k tomu, že Soudní dvůr je odpovědný za sledování toho, jak jsou zásady subsidiarity a proporcionality uplatňovány,

E.

vzhledem k tomu, že evropské právní předpisy, které jsou často výsledkem obtížného politického kompromisu, mohou být nejasné a může dojít k tomu, že členské státy nebudou schopny či ochotny je správně provádět,

F.

vzhledem k tomu, že pověst a účinnost evropských právních předpisů jsou ovlivněny zbytečnou a nepřiměřenou administrativní zátěží, kterou občanům a podnikům často působí pravidla EU,

G.

vzhledem k tomu, že snížení zbytečné administrativní zátěže o 25% může představovat zásadní podnět pro růst evropského HDP, a že tedy může cenným způsobem přispět k dosažení lisabonských cílů,

H.

vzhledem k tomu, že zbytečná administrativní zátěž plynoucí z evropských právních předpisů narušuje jejich účinnost a důvěryhodnost,

I.

vzhledem k tomu, že evropské právní předpisy mají občanům a podnikům umožňovat, aby snáze a co nejvíce těžili z vnitřního trhu, a nemají je zatěžovat vysokými náklady, kterých se lze vyvarovat,

J.

vzhledem k tomu, že ke zefektivnění acquis communautaire zjednodušením a snížením zbytečné administrativní zátěže by nemělo dojít na úkor právní jistoty a ochrany poskytované evropskými právními předpisy,

1.

souhlasí s tím, že právní prostředí, ve kterém podniky působí, předurčuje jejich konkurenceschopnost, udržitelný rozvoj a zaměstnavatelské možnosti, a že zajištění toho, aby bylo stávající i budoucí právní prostředí transparentní, jednoznačné, účinné a obecně vysoce kvalitní, by mělo být významným cílem politiky EU;

2.

domnívá se, že nízká kvalita právních předpisů v členských státech a na úrovni Společenství oslabuje zásady právního státu a odcizuje občanům jejich instituce;

3.

plně podporuje veškeré úsilí Komise propagovat celkové prohloubení účinnosti a prosazování práva Společenství prostřednictvím jakékoli náležité iniciativy;

4.

vítá úspěch internetového portálu „Váš hlas v Evropě“ a vyzývá Komisi, aby před předložením legislativního návrhu vytvořila další účinné způsoby konzultování zainteresovaných stran o každém aspektu návrhu, včetně posouzení dopadu;

5.

zdůrazňuje význam náležitých a nezávislých posouzení dopadů, založených na rozsáhlých konzultacích se zainteresovanými stranami, a vyzývá Komisi, aby poskytla dostatečný počet scénářů a politických možností (včetně případné možnosti nečinnosti) jakožto základu pro nákladově efektivní a udržitelná řešení;

6.

vítá, že se Komise zavázala zvýšit transparentnost a odpovědnost, pokud jde o její odborné skupiny, a zřídit soupis stávajících případů samoregulace a společné regulace EU;

7.

zdůrazňuje význam neustálého sledování toho, jak se uplatňují zásady subsidiarity a proporcionality, ze strany orgánů Společenství i ze strany členských států prostřednictvím regionálních a místních orgánů i na centrální, ministerské úrovni;

8.

vítá akční program Komise na měření administrativních nákladů u podniků v Evropě a na snížení zbytečné a nepřiměřené administrativní zátěže o 25 % do roku 2012;

9.

poznamenává, že strategie snížení o 25 % se týká zbytečné administrativní zátěže podniků, a nemůže být proto stavěna na roveň deregulaci ani vést ke změně cílů politik a k méně ambiciózním právním předpisům Společenství; vyzývá Komisi, aby zajistila, že ke snížení zbytečné administrativní zátěže plynoucí z nařízení nedojde na úkor původních cílů dotyčných nařízení;

10.

podporuje závěr, že toto musí být společným cílem, kterého lze dosáhnout pouze na základě společného úsilí členských států a evropských orgánů;

11.

zdůrazňuje zejména, že účinnou strategii snížení zbytečné administrativní zátěže v Evropě musí realizovat jak Komise, pokud jde o zbytečnou administrativní zátěž plynoucí z evropských nařízení a směrnic, tak členské státy, pokud jde o zátěž plynoucí z vnitrostátních právních předpisů; vyzývá Komisi, aby převzala iniciativu a nečinila opatření ke snížení zbytečné administrativní zátěže na úrovni EU tak, aby byla závislá na opatřeních, která ke snížení zbytečné administrativní zátěže plynoucí z vnitrostátních právních předpisů podnikají členské státy;

12.

vítá jakožto pragmatický a účinný přístup, že Komise určila 13 prioritních oblastí, kde mají být změřeny administrativní náklady a snížena zbytečná administrativní zátěž, ale vyzývá Komisi, aby v dlouhodobějším časovém horizontu měřila administrativní náklady a snižovala zbytečnou administrativní zátěž i mimo tyto prioritní oblasti; domnívá se, že se k tomu může přistoupit mimo jiné během hodnocení stanoveného v příslušných evropských nařízeních;

13.

je velice znepokojen skutečností, že sdělení Komise (KOM(2007)0023) navrhuje (v příloze I) omezit rozsah akčního programu na povinnosti podniků; domnívá se nicméně, že strategie pro rozvoj a zaměstnanost vyžaduje, aby akční program pokrýval veškerou administrativní zátěž;

14.

zdůrazňuje význam zapojení zainteresovaných stran do určování legislativních návrhů, které způsobují zbytečnou administrativní zátěž, a do vymezování opatření na snížení takovéto zátěže; vyzývá Komisi, aby v rámci každého generálního ředitelství navázala dialog s evropskými zainteresovanými stranami, pokud jde o 13 prioritních oblastí i o určení nových prioritních oblastí;

15.

zdůrazňuje, že snížení zbytečné administrativní zátěže o 25 % musí realisticky odrážet skutečné snížení; zdůrazňuje proto význam počátečního základního měření a stanovení plánovaného snížení o 25 % jakožto konečného cíle tak, aby byla při závěrečném hodnocení v roce 2012 zohledněna i další zbytečná administrativní zátěž plynoucí z nových evropských nařízení, a aby tak bylo zjištěno, zda v EU došlo ke snížení zbytečné administrativní zátěže o čtvrtinu;

16.

podporuje návrh Komise, aby byly u veškerých žádostí o informace zavedeny limity, které tyto žádosti u malých a středních podniků co nejvíce omezí;

17.

zdůrazňuje, že do snižování zbytečné administrativní zátěže musí být zapojena všechna generální ředitelství Komise; zdůrazňuje, že každé generální ředitelství musí být prostřednictvím počátečního základního měření uvědomeno o zbytečném administrativním zatížení, které vytváří, a že plánované snížení musí být u každého generálního ředitelství založeno na tomto měření;

18.

vyzývá Komisi, aby každý rok zveřejnila přijatá a plánovaná opatření na snížení zbytečné administrativní zátěže v EU, nárůst administrativní zátěže v EU plynoucí z nových nařízení a předpokládanou, procentuálně vyjádřenou čistou hodnotu toho, jak tato opatření přispívají k plánovanému snížení o 25 % do roku 2012;

19.

vítá záměr Komise až do vypracování hodnocení zbytečné administrativní zátěže v roce 2008 významnou měrou krátkodobě přispívat k jejímu snížení prostřednictvím takzvaných „urychlených opatření“ u nejevidentnějších případů této zátěže; vyzývá Komisi, aby na základě zkušeností členských států, které již základní měření provedly, určila další oblasti, v nichž lze dosáhnout jednoduchého snížení zbytečné administrativní zátěže, a aby navrhla plánovaná snížení;

20.

podporuje snahy Komise zmapovat zbytečnou administrativní zátěž plynoucí z nových evropských právních předpisů začleněním metody standardních nákladů do postupu posuzování dopadu zátěže; považuje za nezbytné, aby informace potřebné pro metodu standardních nákladů pomáhaly shromažďovat zainteresované strany; zdůrazňuje, že kvalitu posuzování dopadu zátěže musí kontrolovat Výbor pro posouzení dopadu prostřednictvím veřejně dostupných stanovisek;

21.

zdůrazňuje, že Parlament by neměl brát v úvahu žádné legislativní návrhy Komise, k nimž není připojeno nezávisle zkontrolované posouzení dopadu obsahující hodnocení existence zbytečné administrativní zátěže prostřednictvím metody standardních nákladů;

22.

zastává názor, že přínos postupů posuzování dopadu ze strany Výboru pro posouzení dopadu by měl být vyhodnocen před koncem roku 2008; vyzývá Komisi, aby za tímto účelem vytvořila ukazatele a vycházela přitom ze stávajících zkušeností mezinárodních organizací a členských států;

23.

navrhuje, aby položky v poslední době uvolněné z rozpočtu EU na pilotní projekt minimalizace administrativních nákladů byly využity ke zřízení nezávislé skupiny odborníků, kteří budou namátkovými kontrolami sledovat kvalitu stanovisek vydávaných Výborem pro posouzení dopadu, zejména pokud jde o mapování zbytečné administrativní zátěže, a dohlížet nad prováděním evropského akčního programu pro snižování administrativní zátěže;

24.

zdůrazňuje význam jasného odlišení případů zastaralých, nadbytečných či příliš normativních informačních povinností od případů, ve kterých jsou informační povinnosti i nadále nezbytné z důvodů týkajících se ochrany veřejného zdraví, zdraví, bezpečnosti, kvality práce a práv pracovníků, životního prostředí nebo finančních zájmů Společenství;

25.

upozorňuje, že je zapotřebí, aby Rada a Parlament přijímaly zjednodušené návrhy rychleji, a vyzdvihuje proto význam uzavření interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 16. prosince 2003 (10) za účelem změny pracovních metod Rady a Parlamentu, například zřízením struktur ad hoc konkrétně pověřených zjednodušením právních předpisů;

26.

navrhuje, aby souběžně s akčním programem pro snižování zbytečné administrativní zátěže Komise vypracovala studii za účelem:

27.

naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby přezkoumaly případy, ve kterých jsou často stejné informace vyžadovány od různých stran, a zamezily vzájemnému překrývání informací;

28.

vyzývá členské státy, aby znásobily své úsilí při snižování zátěže, která plyne z čistě vnitrostátních právních předpisů;

29.

rovněž vyzývá členské státy, aby při šíření informací namísto tištěné formy používaly formu elektronickou, využívaly internet a tam, kde je to možné, inteligentní internetové portály;

30.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

—

s ohledem na interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 16. prosince 2003 (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2000 o zprávách, které Komise předložila Evropské radě pod názvem: „Zdokonalení tvorby právních předpisů v roce 1998 - společná odpovědnost (1998)“ a „Zdokonalení tvorby právních předpisů v roce 1999“ (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 29. listopadu 2001 o bílé knize Komise o evropské správě (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. dubna 2003 o zprávách, které Komise předložila Evropské radě pod názvem „Zdokonalení tvorby právních předpisů v roce 2000“ a „Zdokonalení tvorby právních předpisů v roce 2001“ (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2004 o zprávě Komise „Zdokonalení tvorby právních předpisů v roce 2002“ (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2004 o sdělení Komise o zjednodušení a zdokonalení právního rámce Společenství (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. dubna 2004 o posouzení dopadu právních předpisů Společenství a postupů konzultace (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. května 2006 o strategii pro zjednodušení právního prostředí (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. května 2006 o zdokonalení tvorby právních předpisů 2004: o používání zásady subsidiarity - 12. výroční zpráva (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. května 2006 o výsledku prověření legislativních návrhů v legislativním procesu (10),

—

s ohledem na pracovní dokument Komise ze dne 14. listopadu 2006 s názvem „První zpráva o pokroku strategie pro zjednodušení právního prostředí“ (KOM(2006)0690),

—

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0271/2007),

A.

vzhledem k tomu, že Komise, Rada a Evropský parlament vyvíjejí nyní již systematické úsilí o definování, zavádění a zdokonalení nástrojů na zjednodušení právních předpisů,

B.

vzhledem k tomu, že zjednodušení právního rámce a zaručení jasnosti, účinnosti a kvality právních předpisů je nutnou podmínkou pro splnění cíle dokonalejší tvorby právních předpisů, který je sám o sobě přednostní činností Evropské unie směřující k zajištění vysoké úrovně růstu a zaměstnanosti,

C.

vzhledem k tomu, že jeden z hlavních výsledků tohoto zjednodušení spočívá v jeho postupném rozšiřování na všechna odvětví, do nichž Společenství zasahuje právními předpisy,

D.

vzhledem k závazkům a cílům uvedeným v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů, zejména těm, které se týkají zjednodušení a snížení množství právních předpisů Společenství, a k dopadům těchto právních předpisů v členských státech,

E.

vzhledem k tomu, že výše uvedený pracovní dokument Komise přímo navazuje na sdělení Komise ze dne 25. října 2005 s názvem „Provádění lisabonského programu Společenství: Strategie pro zjednodušení právního prostředí“ (KOM(2005)0535) a provádí jej,

F.

vzhledem k tomu, že výše uvedený pracovní dokument obsahuje nový program přinášející zjednodušení na období 2006-2009, v němž se uvádějí opatření na formální zjednodušení, spočívající ve 43 přepracováních, 12 kodifikacích a 8 zrušeních, i 46 dalších opatření na podstatné zjednodušení obvykle definované jako případy „revize“,

G.

vzhledem k tomu, že k předchozím opatřením na zjednodušení se připojuje přibližně 500 nových legislativních podnětů (z nichž přibližně 200 jen v roce 2007), jejichž výčet je uveden v průběžném programu specificky věnovaném kodifikacím,

H.

vzhledem k tomu, že Komise upřesňuje, že program kodifikace zůstává orientační v té míře, v jaké závisí na dostupnosti aktů, jež je třeba kodifikovat ve všech jazycích Společenství, a že podle jejího názoru musí být kodifikace odložena v případech, kdy se předpokládají nové změny aktů tak, aby Komise mohla s ohledem na tyto dvě skutečnosti měnit pořadí, v němž předkládá kodifikace uvedené v průběžném programu,

I.

vzhledem k tomu, že ve výše uvedeném pracovním dokumentu Komise navrhuje, že bude ještě častěji zařazovat do svých návrhů vysvětlující prohlášení, v němž se budou jasněji vysvětlovat důvody navrhovaných zjednodušení,

J.

vzhledem k tomu, že činitele úspěchu iniciativ na zjednodušení závisejí na solidní metodologické platformě, jež se zdokonaluje pomocí konzultace se všemi zúčastněnými subjekty, a na rozvoji odvětvových analýz a úzké spolupráci mezi Komisí, Evropským parlamentem a Radou, i rozšířenějším využíváním postupů samoregulace a společné regulace,

K.

vzhledem k tomu, že zjednodušení prosazované na evropské úrovni by mělo být provázeno odpovídajícím zjednodušením na vnitrostátní úrovni, jež by zaručilo, že výhody zjednodušení na úrovni Společenství nebudou negativně ovlivňovány vnitrostátními normami a překážkami technické povahy,

1.

naléhavě žádá Komisi, aby kladla větší důraz na provádění, prosazování a hodnocení právních předpisů Společenství jakožto základní součásti procesu zdokonalení právních předpisů;

2.

vítá skutečnost, že poprvé byly podněty na zjednodušení zařazeny do legislativního a pracovního programu Komise na rok 2007, a nabádá, že je třeba strategii zjednodušení dát politickou prioritu;

3.

žádá Komisi, aby nadále systematicky zařazovala podněty na zjednodušení jako jednu ze součástí legislativního a pracovního programu; Komise by měla mimo jiné při této příležitosti vyjádřit, jaké priority hodlá přisoudit každému z těchto podnětů a za tímto cílem upřesnit již ve své roční politické strategii, jaké návrhy na zjednodušení budou uvedeny na úvod ročního procesu legislativního plánování; konečně, by se měla vyhnout růstu počtu dokumentů obsahujících seznamy podnětů na zjednodušení s cílem dosáhnout co nejpřesnějšího referenčního rámce;

4.

navrhuje, aby Parlament, Komise a Rada uzavřely interinstitucionální dohodu o zrychlené pracovní metodě pro všechna zjednodušující opatření, stejně jako to učinily pro účely kodifikace acquis communautaire  (11);

5.

vítá úsilí Komise o zintenzivnění kodifikační činnosti zaměřené na acquis communautaire, jako primární a základní způsob, jak zjednodušit právní prostředí;

6.

vyzývá Komisi, aby co nejrychleji čelila obtížím spojeným s překlady a zamezila tomu, aby mělo předložení nových legislativních návrhů negativní dopady na kodifikační podněty a aby neškodilo celému procesu zjednodušení; trvá proto na tom, aby byla Komise vnitřně koherentní a nezařazovala do svého legislativního a pracovního programu návrhy na kodifikaci v oblastech, v nichž se chystá vypracovat vlastní legislativní návrhy;

7.

navrhuje Komisi, aby přijala jednou provždy přepracování jako obvyklou legislativní techniku, aby pro každý podnět předložila úplné znění, i pokud jde pouze o bodové změny, a aby jasně uvedla, jaké části se mění a jaké zůstávají beze změny, což by vedlo k větší srozumitelnosti a transparentnosti právních předpisů Společenství;

8.

vyzývá mimo jiné Komisi, aby si byla vědoma toho, že pokud není možné přepracování, měla by být řádnou legislativní technikou kodifikace dané legislativní oblasti, a to ve lhůtě šesti měsíců; v souladu s výše uvedenou interinstitucionální dohodou se domnívá, že by mohl spolu s Radou a s Komisí a za předpokladu, že budou nutně zapojeny zainteresované strany, vytvořit ad hoc specializované struktury právě za účelem prosazení zjednodušení;

9.

vítá úsilí Komise o vypracování pevných metodologických základů pro práci na zjednodušení; vyzývá ji za tímto účelem, aby trvala na cestě konzultací se zúčastněnými stranami, například pokud rozšíří na další odvětví iniciativy již ohlašované v říjnu 2005 v oblasti zemědělství a rybolovu a posílí opatření, která zamýšlela v této souvislosti přijmout v oblasti práva společností a autorských práv; vybízí Komisi, aby prohloubila odvětvové analýzy a hodnocení administrativních nákladů způsobovaných platnými právními předpisy Společenství;

10.

zdůrazňuje zásadní význam spolupráce mezi orgány Společenství jako nezbytné podmínky úspěchu jakékoli strategie zjednodušení; upozorňuje přitom na jasný projev dobré vůle, kterou Evropský parlament projevil v této věci, když pozměnil svůj jednací řád s cílem usnadnit postup přijímání kodifikací a zavést legislativní postup ad hoc pro přepracování;

11.

znovu připomíná, že k dosažení cílů stanovených ve Smlouvě musí být nadále běžně používány tradiční legislativní nástroje; je názoru, že společná regulace a samoregulace budou moci do sebe užitečně začlenit legislativní opatření nebo je nahradit, a že takové metody povedou ke zlepšení o stejném nebo větším dosahu, než jaké umožňují dosáhnout právní předpisy; zdůrazňuje, že jakékoli využití alternativních regulačních postupů musí probíhat v souladu s interinstitucionální dohodou o zdokonalení tvorby právních předpisů; připomíná, že Komise je povinna stanovit podmínky a omezení, které musí jednotliví aktéři dodržovat při výkonu takových praktik a že lze tyto praktiky používat pouze pod kontrolou Komise a aniž by byla dotčena práva Parlamentu postavit se proti jejich používání;

12.

vyzývá Komisi, aby učinila, co bude v jejích silách, aby postup zjednodušení prosazovaný na evropské úrovni s cílem zjednodušit regulaci a obecně zlepšit její kvalitu nebyl na vnitrostátní úrovni narušován vnitřními právními předpisy nebo překážkami technické povahy; žádá Komisi, aby řídila a sledovala takový proces také na vnitrostátní úrovni, například tím, že bude přijímat a šířit osvědčené postupy vypracované v Evropské unii a v členských státech a zejména bude reagovat na upozornění od zainteresovaných stran;

13.

zdůrazňuje, že pravidelné a pečlivé posuzování dopadů hraje v procesu zjednodušování zásadní roli a že by při předkládání pozměňovacích návrhů k určitému návrhu během legislativního procesu měla Rada a Parlament tato posuzování brát v úvahu;

14.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám i parlamentům členských států.