Úřední věstník L 123/2023

8.5.2023

Úřední věstník Evropské unie

L 123/1

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/923

ze dne 3. května 2023,

kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, pokud jde o olovo a jeho sloučeniny v PVC

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (1), a zejména na čl. 68 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 16. prosince 2016 předložila Evropská agentura pro chemické látky (dále jen „agentura“) na žádost Komise dokumentaci (2) podle čl. 69 odst. 1 nařízení (ES) č. 1907/2006 (dále jen „dokumentace podle přílohy XV“), která prokazuje, že uvolňování olova z předmětů vyrobených z polymerů nebo kopolymerů vinylchloridu (PVC) obsahujících stabilizátory na bázi olova během jejich životního cyklu přispívá přímo i nepřímo k expozici člověka olovu. Agentura v dokumentaci podle přílohy XV navrhla omezit uvádění na trh nebo použití olova v předmětech vyrobených z PVC, je-li koncentrace olova rovna 0,1 % hmotnostních materiálu z PVC nebo vyšší. Vzhledem k tomu, že sloučeniny olova nemohou účinně stabilizovat PVC při koncentraci nižší než zhruba 0,5 % hmotnostních, měl by navržený limit koncentrace zajistit, že k úmyslnému přidávání sloučenin olova jako stabilizátorů během výroby PVC v Unii již nebude docházet. Agentura rovněž do dokumentace podle přílohy XV zahrnula řadu odchylek z tohoto omezení, zejména pro výrobky z PVC obsahující recyklovaný neboli znovu využitý PVC materiál. Pojem „využitý“ je použit v souladu s definicí „materiálového využití“ v čl. 3 odst. 15a, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (3).

(2)

Olovo je toxická látka, která ovlivňuje vývoj nervového systému, vyvolává chronické onemocnění ledvin a má nepříznivý účinek na krevní tlak. Ačkoli nebyla stanovena prahová hodnota pro účinky na vývoj nervové soustavy u dětí a pro renální účinky, podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin stávající expozice olovu z potravin a ostatních zdrojů stále přesahuje přípustnou úroveň expozice a vede k nepříznivým účinkům na vývoj nervové soustavy u dětí (4).

(3)

Stabilizátory na bázi olova zvyšují tepelnou stabilitu PVC při jeho výrobě a při výrobě předmětů z PVC. Chrání rovněž PVC před fotodegradací. Výrobní odvětví v Unii používání stabilizátorů na bázi olova při výrobě PVC a předmětů z PVC dobrovolně postupně ukončovala a oznámila, že uvedený proces byl úspěšně dokončen v roce 2015 (5). Předměty z PVC obsahující olovo, zejména stavební výrobky, mají dlouhou životnost, vydrží použití po dlouhá časová období přesahující několik desetiletí a poté se z nich po odstranění stává odpad, který lze recyklovat, přičemž může dojít k opětovnému přidání olova do výrobků prostřednictvím recyklovaného PVC. Z dokumentace podle přílohy XV vyplynulo, že vzhledem k postupnému ukončování používání stabilizátorů na bázi olova v Unii bylo možné 90 % celkových odhadovaných emisí olova z předmětů z PVC v Unii v roce 2016 přičíst dováženým výrobkům z PVC.

(4)	Aby se usnadnilo prosazování navrhovaného omezení, je vhodné omezit veškeré olovo přítomné v PVC bez ohledu na jeho zamýšlenou funkci.

(5)

Dne 5. prosince 2017 přijal Výbor pro posuzování rizik (dále jen „RAC“) agentury své konečné stanovisko (6), v němž dospěl k závěru, že omezení navrhované agenturou je nejvhodnějším opatřením na úrovni Unie k řešení zjištěných rizik, která představují sloučeniny olova obsažené v předmětech z PVC jako stabilizátory, pokud jde o účinnost snižování těchto rizik, praktičnost a sledovatelnost.

(6)

Výbor RAC navrhl ve výrobcích z PVC zakázat použití olova v jakékoli koncentraci. Výbor RAC rovněž souhlasil s agenturou, že by měla být stanovena odchylka pro výrobky z PVC obsahující recyklované PVC. Výbor RAC však navrhl, aby byly pro některé výrobky z PVC stanoveny vyšší limity obsahu olova, a to 2 % hmotnostní pro takové výrobky obsahující recyklované tvrdé PVC a 1 % hmotnostní pro výrobky obsahující recyklované měkčené PVC. Návrh zohlednil odhad, že alternativní způsoby recyklace takových předmětů, např. odstranění odpadního PVC prostřednictvím skládkování nebo spalování, by zvýšily emise do životního prostředí, a nikoli snížily riziko. Různé navrhované limity zohlednily předpokládaný průměrný obsah olova v odpadu z tvrdého a měkčeného PVC v roce 2013, očekávaný dopad na objem recyklace a skutečnost, že u měkčeného PVC je známa vyšší míra uvolňování olova než u tvrdého PVC. Byla náležitě zohledněna skutečnost, že některé předměty mají vysoký obsah recyklovaného PVC, který může dosáhnout 100 % hmotnostních PVC v konečném předmětu.

(7)

Dne 15. března 2018 přijal Výbor pro socioekonomickou analýzu (dále jen „SEAC“) agentury konečné stanovisko (7), v němž dospěl k závěru, že omezení navrhované agenturou ve znění pozměněném výbory RAC a SEAC představuje nejvhodnější opatření na úrovni Unie k řešení zjištěných rizik, pokud jde o socioekonomické přínosy a socioekonomické náklady. Výbor SEAC k tomuto závěru dospěl na základě nejlepších dostupných informací, přičemž vzal v potaz vlastnosti olova jakožto toxické látky bez prahové hodnoty, jeho dopad na lidské zdraví i dostupnost nákladů spojených s navrhovaným omezením. Výbor SEAC konstatoval, že existují vhodné alternativy, které jsou široce dostupné a v Unii jsou již využívány. Rovněž zohlednil nákladovou efektivnost omezení. Nakonec dospěl k závěru, že i kdyby se jednalo pouze o omezené dopady na lidské zdraví spojené se snížením inteligenčního kvocientu, přínosy omezení by podle analýzy nákladů a přínosů dostatečně převýšily jeho náklady.

(8)

Výbor SEAC souhlasil s návrhem v dokumentaci podle přílohy XV, že vzhledem k očekávanému vývoji by koncentrace olova v recyklovaném PVC klesla tato koncentrace do roku 2035–2040 v dostatečné míře na to, aby předměty z PVC obsahující recyklovaný PVC splňovaly navrhovaný obecně použitelný limit pro koncentraci olova ve výši 0,1 %. Odchylka pro některé výrobky z PVC obsahující recyklované PVC by proto měla platit po dobu 15 let od vstupu omezení v platnost. Výbor SEAC dále souhlasil, že kvůli zohlednění nejistoty, pokud jde o budoucí vývoj týkající se množství odpadu z PVC určeného k recyklaci a obsahu olova v něm, by mělo být uvedené období použitelnosti znovu posouzeno ve lhůtě 10 let od vstupu omezení v platnost. V souladu s cílem akčního plánu EU pro oběhové hospodářství (8) z roku 2015 podporovat oběh netoxických materiálů a zachovat vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí se Komise domnívá, že by tato lhůta pro podání žádosti měla být znovu posouzena do sedmi a půl roku od vstupu omezení v platnost.

(9)	Ohledně navrhovaného omezení bylo konzultováno fórum agentury pro výměnu informací o prosazování a jeho stanovisko bylo vzato v potaz, což vedlo k úpravě popisu rozsahu působnosti a odchylek z navrhovaného omezení.

(10)	Dne 26. dubna 2018 předala agentura konečná stanoviska výborů RAC a SEAC Komisi.

(11)

S ohledem na dokumentaci uvedenou v příloze XV a stanoviska výboru RAC a výboru SEAC a vzhledem k tomu, že olovo ve výrobcích z PVC představuje nepřijatelné riziko pro lidské zdraví, předložila Komise návrh nařízení Komise, kterým se omezuje používání olova v jakékoli koncentraci a jeho sloučenin ve výrobcích z PVC a jejich uvádění na trh v koncentraci rovnající se nebo vyšší 0,1 % hmotnostních materiálu z PVC (dále jen „návrh nařízení“). Výbor zřízený podle článku 133 nařízení (ES) č. 1907/2006 vydal dne 20. listopadu 2019 k návrhu nařízení kladné stanovisko.

(12)	V souladu s regulativním postupem s kontrolou podle čl. 133 odst. 4 nařízení (ES) č. 1907/2006 přijalo plénum Evropského parlamentu dne 12. února 2020 usnesení o námitkách proti návrhu nařízení (9). Komise proto návrh nařízení nepřijala.

(13)

Parlament ve svém usnesení požádal Komisi, aby zrušila odchylky pro recyklované PVC, protože by to vedlo k přenosu olova do nových výrobků. Parlament rovněž požádal o zrušení odchylky pro dva pigmenty na bázi olova, které podléhají režimu povolování podle nařízení REACH. Kromě toho byla Komise požádána, aby zrušila navrhované požadavky na označování výrobků z PVC obsahujících recyklované PVC, protože je považuje za zavádějící a neodrážející skutečnost, že recyklované PVC obsahuje vyšší množství olova než nově vyrobené PVC. Nakonec Parlament požádal Komisi, aby zkrátila navrhované přechodné období, během něhož se ustanovení nařízení použijí.

(14)

Komise usnesení Parlamentu pečlivě posoudila a uznala, že je třeba se některými obavami zabývat. Kromě toho se domnívá, že olovo ve výrobcích z PVC stále představuje nepřijatelné riziko pro lidské zdraví, které je třeba řešit na úrovni EU. V této souvislosti se Komise rozhodla změnit některá ustanovení návrhu nařízení, aby zohlednila argumenty předložené Parlamentem a nové relevantní údaje předložené agenturou a zúčastněnými stranami.

(15)

Komise se zejména domnívá, že by měly být podporovány čisté recyklační technologie, které umožňují odstranění starších látek vzbuzujících obavy, včetně olova, z odpadu z PVC. Stávající recyklační technologie ale mohou omezit, nikoli však zcela odstranit starší látky. Je proto nezbytné stanovit limit pro koncentraci ve výši 0,1 % hmotnostních olova nejen pro uvádění na trh, ale také pro použití olova a jeho sloučenin v PVC, aby bylo možné uvádět na trh předměty obsahující méně než 0,1 % hmotnostních olova v materiálech z PVC a nadále používat předměty z PVC materiálů obsahujících olovo pod tímto limitem, jako je PVC materiál získaný prostřednictvím chemické recyklace nebo rozpouštěním v rozpouštědle a obsahující velmi malá množství olova.

(16)	Odstranění odchylky pro výrobky z PVC obsahující recyklované měkčené PVC z návrhu nařízení by mělo být prostředkem k omezení přenosu olova do nových výrobků. Hospodářským subjektům by však měla být poskytnuta 24měsíční lhůta, aby se mohly novým požadavkům přizpůsobit.

(17)

Měla by se však stanovit odchylka pro určité výrobky z PVC s obsahem recyklovaného tvrdého PVC, aby se dosáhlo vhodné rovnováhy mezi celkovými dlouhodobými přínosy oběhového využívání těchto materiálů a obecnými dlouhodobými obavami o zdraví souvisejícími s uvedeným materiálem. V návaznosti na zprávy průmyslového odvětví, že průměrná koncentrace olova v recyklovaném tvrdém PVC je nižší než 1,5 % v důsledku běžného mísení předspotřebního a spotřebitelského odpadu, by měl být povolený limit pro koncentraci olova v recyklovaném tvrdém PVC snížen z 2 % na 1,5 % hmotnostních. Aby se zabránilo možnému uvolňování olova a vzniku prachu obsahujícího olovo, mělo by být recyklované tvrdé PVC ve výrobcích, na které se vztahuje odchylka, zcela izolováno vrstvou nově vyrobeného PVC, recyklovaného PVC nebo jiného vhodného materiálu, který obsahuje méně než 0,1 % hmotnostních olova, pokud není výrobek, na který se vztahuje odchylka, při běžném používání nedostupný. Komise dále souhlasí s Parlamentem, že přínosy pro zdraví, jichž má být dosaženo daným omezením, by měly být zajištěny rychleji. Trvání odchylky by se proto mělo zkrátit z 15 na 10 let. Přezkum odchylky by se měl uskutečnit nejpozději 5 let po vstupu omezení v platnost. Tento přezkum by měl zahrnovat ověření trendů týkajících se koncentrace olova v recyklovaném PVC, dostupnosti vhodných dekontaminačních technik a socioekonomického dopadu zrušení odchylky ve vztahu k riziku pro lidské zdraví a životní prostředí.

(18)

Aby se omezila přítomnost olova z recyklovaného PVC na určité známé výrobky, mělo by se recyklované PVC získané zpětným získáváním profilů a desek v budovách a inženýrských stavbách a obsahující více než 0,1 % hmotnostních olova v PVC používat pouze pro výrobu nových profilů a desek z PVC pro stejné typy použití. Kombinace tohoto ustanovení s příslušnými povinnostmi označování by měla zároveň zajistit identifikaci výrobků obsahujících olovo a usnadnit budoucí dekontaminační činnost. Měla by rovněž podpořit tříděný sběr a recyklaci trubek z PVC (které se v současnosti recyklují jen zřídka), neboť výrobci trubek, kteří v současné době používají PVC získaný z profilů a desek k výrobě nových trubek, budou nuceni tento zdroj nahradit alternativním zdrojem PVC. Aby však hospodářské subjekty měly dostatek času na zavedení zvláštního sběru a recyklace odpadu z PVC, reorganizaci svých dodavatelských řetězců a v případě potřeby pořízení recyklovaného PVC jiného původu, než jsou profily a desky, měla by tato povinnost platit po 36 měsících od vstupu tohoto nařízení v platnost.

(19)

Pro účely prosazování předpisů a zajištění toho, aby byli odborníci a spotřebitelé dostatečně informováni o možných rizicích, by měly být výrobky z PVC obsahující recyklované PVC označeny, pokud obsahují olovo v koncentraci rovnající se nebo vyšší než 0,1 % hmotnostních materiálu z PVC. Měl by se tím usnadnit i tříděný sběr odpadu s obsahem olova.

(20)

Vzhledem k tomu, že je obtížné určit, zda PVC v předmětech pochází z recyklace, měli by být dodavatelé předmětů, na něž se odchylky související s obsahem recyklovaného PVC v těchto předmětech vztahují, schopni prokázat recyklovaný původ materiálu tím, že předloží písemné doklady. Provozovatelé recyklace v Unii mají k dispozici několik certifikačních systémů na podporu tvrzení o sledovatelnosti recyklovaného PVC, přičemž všechny vycházejí z technických specifikací normy EN 15343:2007 (10). Jelikož donucovací orgány nemají dostatek vhodných praktických prostředků k ověření tvrzení ohledně recyklace v souvislosti s recyklovaným PVC v dovážených předmětech, měla by být tato tvrzení dokládána osvědčením vydaným nezávislou třetí stranou.

(21)

Konkrétní odchylka dříve navržená pro pigmenty na bázi olova „sulfochroman olovnatý, žluť“ a „chroman-molybdenan-síran olovnatý, červeň“ by měla být z návrhu nařízení odstraněna. S ohledem na nedávnou judikaturu (11) a záměr agentury předložit dokumentaci týkající se omezení podle čl. 69 odst. 2 nařízení (ES) č. 1907/2006 v souvislosti s riziky vyplývajícími z používání těchto dvou pigmentů na bázi olova se Komise domnívá, že tato odchylka již není nutná.

(22)	Vzhledem k nízkým rizikům a neexistenci vhodných alternativ by měla být stanovena odchylka pro separátory z PVC a křemíku v olověných bateriích na období 10 let od vstupu tohoto nařízení v platnost, po němž se očekává, že budou k dispozici vhodné alternativy.

(23)	Aby se zabránilo dvojí regulaci, měla by být stanovena odchylka pro předměty, na které se již vztahuje nařízení (ES) č. 1907/2006 či jiné právní předpisy Unie upravující obsah olova v PVC.

(24)

Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví v Unii nepoužívá v PVC od roku 2015 stabilizátory na bázi olova, považuje se lhůta 18 měsíců za dostatečnou k tomu, aby se většina hospodářských subjektů mohla přizpůsobit novým požadavkům, odstranit své zásoby a sdělit příslušné informace o omezení v rámci svých dodavatelských řetězců. Omezení by se navíc nemělo vztahovat na předměty z PVC, které již byly uvedeny na trh před uplynutím uvedeného období, jelikož by to vedlo ke značným problémům při prosazování.

(25)	Nařízení (ES) č. 1907/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(26)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 133 nařízení (ES) č. 1907/2006,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 3. května 2023.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1.

(2) https://echa.europa.eu/documents/10162/e70aee23-157b-b2a4-2cae-c42a1278072c (zpráva); https://echa.europa.eu/documents/10162/cc1c37a8-22f9-7a7a-cb33-5c29edba7094 (příloha).

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

(4) Vědecká komise EFSA pro kontaminující látky v potravinovém řetězci (CONTAM); vědecké stanovisko týkající se olova v potravinách. EFSA Journal 2010; 8(4):1570.

(5) Průběžná zpráva VinylPlus za rok 2017, s. 14; viz https://vinylplus.eu/uploads/downloads/VinylPlus_Progress_Report_2017.pdf.

(6) https://echa.europa.eu/documents/10162/86b00b9e-2852-d8d4-5fd7-be1e747ad7fa.

(7) https://echa.europa.eu/documents/10162/86b00b9e-2852-d8d4-5fd7-be1e747ad7fa.

(8) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství. KOM/2015/0614 v konečném znění.

(9) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2020 o návrhu nařízení Komise, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), pokud jde o olovo a jeho sloučeniny (Úř. věst. C 294, 23.7.2021, s. 2).

(10) Norma EN 15343:2007 Plasty - Recyklované plasty - Sledovatelnost a posuzování shody při recyklaci plastů a stanovení obsahu recyklovaného materiálu, schváleno Evropským výborem pro normalizaci dne 2. listopadu 2007.

(11) Evropská komise v. Švédské království, věc C-389/19 P, ECLI:EU:C:2021:131.

PŘÍLOHA

V položce 63 sloupci 2 přílohy XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 se doplňují tyto odstavce:

„15.	Nesmějí být uváděny na trh nebo používány ve výrobcích, které se vyrábějí z polymerů nebo kopolymerů vinylchloridu (PVC), je-li koncentrace olova rovna nebo vyšší než 0,1 % hmotnostních PVC materiálu.

16.	Odstavec 15 se použije s účinkem od 29. listopadu 2024.

17.	Odchylně se odstavec 15 nepoužije na výrobky z PVC obsahující recyklovaný měkčený PVC do 28. května 2025.

18.

Odchylně se odstavec 15 nepoužije na tyto výrobky z PVC obsahující recyklovaný tvrdý PVC do 28. května 2033, je-li koncentrace olova (vyjádřeného jako kov) nižší než 1,5 % hmotnostních recyklovaného tvrdého PVC:

a)	profily a desky pro vnější použití v budovách a při inženýrských stavbách kromě venkovních podlah a teras,

b)	profily a desky pro venkovní podlahy a terasy, pokud se recyklovaný PVC používá ve střední vrstvě a je zcela pokryt vrstvou PVC nebo jiného materiálu, u něhož je koncentrace olova nižší než 0,1 % hmotnostních,

c)	profily a desky pro použití ve skrytých prostorech nebo dutinách v budovách a inženýrských stavbách (kde jsou během běžného používání kromě údržby nedostupné, například kabelovody),

d)	profily a desky k vnitřnímu použití ve stavebnictví, pokud je celý povrch profilu nebo desky směřující do obydlených prostor budovy po instalaci vyroben za použití PVC nebo jiného materiálu, nebo jiného materiálu, u něhož je koncentrace olova nižší než 0,1 % hmotnostních,

e)	vícevrstvé potrubí (kromě potrubí pro rozvod pitné vody), pokud se recyklovaný PVC používá ve střední vrstvě a je zcela pokryt vrstvou PVC nebo jiného materiálu, u něhož je koncentrace olova nižší než 0,1 % hmotnostních,

f)	spojovací části, kromě spojovacích částí potrubí sloužících k rozvodu pitné vody.

Od 28. května 2026 se tvrdý PVC získaný z kategorií výrobků uvedených v písmenech a) až d) smí používat pouze k výrobě nových výrobků kterékoli z těchto kategorií.

Dodavatelé výrobků z PVC obsahujících recyklovaný tvrdý PVC s koncentrací olova rovnající se nebo vyšší než 0,1 % hmotnostních materiálu PVC zajistí před uvedením těchto výrobků na trh, aby byly viditelně, čitelně a nesmazatelně označeny nápisem: „Obsahuje ≥ 0,1 % olova“. Pokud vzhledem k povaze předmětu nelze na výrobku uvést označení, musí být toto uvedeno na obalu výrobku.

Dodavatelé výrobků z PVC obsahujících recyklovaný tvrdý PVC předloží vnitrostátním orgánům dozoru na vyžádání písemné doklady na podporu tvrzení o recyklovaném původu PVC v uvedených výrobcích. K doložení těchto tvrzení o výrobcích vyrobených v Unii lze použít osvědčení vydaná prostřednictvím systémů za účelem doložení sledovatelnosti a recyklovaného obsahu, jako jsou osvědčení vyvinutá v souladu s normou EN 15343:2007 nebo rovnocennými uznávanými normami. Tvrzení o recyklovaném původu PVC v dovážených výrobcích by měla být doprovázena osvědčením vystaveným nezávislou třetí stranou, v němž je poskytnuto rovnocenné doložení sledovatelnosti a recyklovaného obsahu.

Do 28. května 2028, přezkoumá Komise tento odstavec s ohledem na nové vědecké informace a případně jej odpovídajícím způsobem upraví.

19.

Na základě výjimky se odstavec 15 nevztahuje na:

a)	separátory z PVC a oxidu křemičitého v olověných akumulátorech – do 28. května 2033,

b)	výrobky, na něž se vztahuje odstavec 1, v souladu s odstavci 2 až 5, a výrobky, na něž se vztahuje odstavec 7, v souladu s odstavci 8 a 10,

výrobky spadající do oblasti působnosti:

i)	nařízení (ES) č. 1935/2004,

ii)	směrnice 2011/65/EU,

iii)	směrnice 94/62/ES,

iv)	směrnice 2009/48/ES.

20.	Odchylně se odstavec 15 nepoužije na výrobky z PVC uvedené na trh do 28. listopadu 2024.“

8.5.2023

Úřední věstník Evropské unie

L 123/7

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2023/924

ze dne 24. dubna 2023

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve Smíšeném výboru EHP ke změnám přílohy I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) a přílohy II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) Dohody o EHP

(Text s významem pro EHP)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2894/94 ze dne 28. listopadu 1994 o některých prováděcích pravidlech k Dohodě o Evropském hospodářském prostoru (1), a zejména na čl. 1 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dohoda o Evropském hospodářském prostoru (2) (dále jen „Dohoda o EHP“) vstoupila v platnost dne 1. ledna 1994.

(2)	Podle článku 98 Dohody o EHP může Smíšený výbor EHP zřízený Dohodou o EHP (dále jen „Smíšený výbor EHP“) rozhodnout mimo jiné o změně přílohy I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) a přílohy II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) Dohody o EHP

(3)	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009 (3) má být začleněno do Dohody o EHP.

(4)	Přílohy I a II Dohody o EHP by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(5)	Postoj Unie ve Smíšeném výboru EHP by proto měl vycházet z připojeného návrhu rozhodnutí,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být zaujat jménem Unie ve Smíšeném výboru EHP k navrhované změně přílohy I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) a přílohy II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) Dohody o EHP, vychází z návrhu rozhodnutí Smíšeného výboru EHP připojeného k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 24. dubna 2023.

Za Radu

předseda

J. BORRELL FONTELLES

(1) Úř. věst. L 305, 30.11.1994, s. 6.

(2) Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3.

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009 ze dne 5. června 2019, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh a kterým se mění nařízení (ES) č. 1069/2009 a (ES) č. 1107/2009 a zrušuje nařízení (ES) č. 2003/2003 (Úř. věst. L 170, 25.6.2019, s. 1).

NÁVRH

ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU EHP č. […]

ze dne […],

kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) a příloha II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) Dohody o EHP

SMÍŠENÝ VÝBOR EHP,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“), a zejména na článek 98 této dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009 ze dne 5. června 2019, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh a kterým se mění nařízení (ES) č. 1069/2009 a (ES) č. 1107/2009 a zrušuje nařízení (ES) č. 2003/2003 (1), ve znění oprav zveřejněných v Úř. věst. L 83, 10.3.2022, s. 66 a Úř. věst. L 161, 16.6.2022, s. 121, má být začleněno do Dohody o EHP.

(2)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1768 ze dne 23. června 2021, kterým se přizpůsobují technickému pokroku přílohy I, II, III a IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh (2), má být začleněno do Dohody o EHP.

(3)	Rozhodnutí Komise (EU) 2020/1178 ze dne 27. července 2020 o vnitrostátních předpisech oznámených Dánským královstvím podle čl. 114 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie týkajících se obsahu kadmia v hnojivech (3) má být začleněno do Dohody o EHP.

(4)	Rozhodnutí Komise (EU) 2020/1184 ze dne 17. července 2020 o vnitrostátních předpisech oznámených Maďarskem podle čl. 114 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie týkajících se obsahu kadmia ve fosforečných hnojivech (4) má být začleněno do Dohody o EHP.

(5)	Rozhodnutí Komise (EU) 2020/1205 ze dne 6. srpna 2020 o vnitrostátních předpisech oznámených Slovenskou republikou podle čl. 114 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie týkajících se obsahu kadmia ve fosforečných hnojivech (5) má být začleněno do Dohody o EHP.

(6)	Sdělení Komise o vzhledu etikety na hnojivých výrobcích EU podle přílohy III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009 (6) má být začleněno do Dohody o EHP.

(7)	Nařízením (EU) 2019/1009 se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 (7), které je začleněno do Dohody o EHP, a které by proto mělo být v rámci Dohody o EHP zrušeno.

(8)

Odchylka umožňující státům ESVO omezit uvádění hnojiv na svůj trh kvůli obsahu kadmia existuje v Dohodě o EHP od jejího vstupu v platnost v roce 1994. Pokud jde o členské státy EU, kterým byly uděleny stejné výjimky, co se týče obsahu kadmia v hnojivech, skutkové okolnosti, které tuto odchylku vyžadují, přetrvávají i nadále.

(9)

Nařízení Komise (ES) č. 2076/2004 (8), (ES) č. 162/2007 (9), (ES) č. 1107/2008 (10), (ES) č. 1020/2009 (11), (EU) č. 137/2011 (12), (EU) č. 223/2012 (13), (EU) č. 463/2013 (14), (EU) č. 1257/2014 (15), (EU) 2016/1618 (16), (EU) 2019/1102 (17), (EU) 2020/1666 (18) a (EU) 2021/862 (19), která jsou začleněna do Dohody o EHP, zastarala, a proto by měla být v v rámci Dohody o EHP zrušena.

(10)

Toto rozhodnutí obsahuje ustanovení týkající se veterinárních záležitostí. Právní předpisy o veterinárních otázkách se nepoužijí na Lichtenštejnsko po celou dobu, po niž je na Lichtenštejnsko rozšířena působnost Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty, jak je uvedeno v odvětvových úpravách v příloze I.

(11)	Přílohy I a II Dohody o EHP by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V Dohodě o EHP v příloze I kapitole I části 7.1 bodě 9b (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009) se doplňuje nová odrážka, která zní:

„—	32019 R 1009: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009 ze dne 5. června 2019 (Úř. věst. L 170, 25.6.2019, s. 1), ve znění opravy v Úř. věst. L 83, 10.3.2022, s. 66 a Úř. věst. L 161, 16.6.2022, s. 121.“

Článek 2

Příloha II Dohody o EHP se mění takto:

Znění bodu 1 (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003) v kapitole XIV se nahrazuje tímto:

„32019 R 1009: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009 ze dne 5. června 2019, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh a kterým se mění nařízení (ES) č. 1069/2009 a (ES) č. 1107/2009 a zrušuje nařízení (ES) č. 2003/2003 (Úř. věst. L 170, 25.6.2019, s. 1), ve znění opravy zveřejněné v Úř. věst. L 83, 10.3.2022, s. 66 a Úř. věst. L 161, 16.6.2022, s. 121 a ve znění:

—	32021 R 1768: nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1768 ze dne 23. června 2021 (Úř. věst. L 356, 8.10.2021, s. 8).

Pro účely této dohody se ustanovení uvedeného nařízení upravují takto:

Státy ESVO mohou nadále používat své vnitrostátní mezní hodnoty pro kadmium ve fosforečných hnojivech platné ke dni vstupu rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. .../... ze dne [toto rozhodnutí] v platnost, dokud nebudou v Evropském hospodářském prostoru platit harmonizované mezní hodnoty pro obsah kadmia ve fosforečných hnojivech, které jsou nižší nebo rovny těmto mezním hodnotám.

V čl. 1 odst. 2 se za písmeno p) doplňují nová písmena, která znějí:

„q)	vnitrostátních rostlinolékařských právních předpisů států ESVO;

r)	vnitrostátních právních předpisů států ESVO o invazních nepůvodních druzích.“

c)	V článku 52 se s ohledem na státy ESVO, za slova „16. července 2022“ vkládají slova „nebo dnem vstupu rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. …/… ze dne [toto rozhodnutí] v platnost podle toho, co nastane dříve“.“

Za bod 5 (rozhodnutí Komise 2006/390/ES) v kapitole XIV se vkládá nový bod, který zní:

„6.	32020 D 1178: Rozhodnutí Komise (EU) 2020/1178 ze dne 27. července 2020 o vnitrostátních předpisech oznámených Dánským královstvím podle čl. 114 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie týkajících se obsahu kadmia v hnojivech (Úř. věst. L 259, 10.8.2020, s. 14).

7.	32022 D 1184: Rozhodnutí Komise (EU) 2020/1184 ze dne 17. července 2020 o vnitrostátních předpisech oznámených Maďarskem podle čl. 114 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie týkajících se obsahu kadmia v hnojivech (Úř. věst. L 261, 11.8.2020, s. 42).

8.	32020 D 1205: Rozhodnutí Komise (EU) 2020/1205 ze dne 6. srpna 2020 o vnitrostátních předpisech oznámených Slovenskou republikou podle čl. 114 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie týkajících se obsahu kadmia ve fosforečných hnojivech (Úř. věst. L 270, 18.8.2020, s. 7).

AKTY, KTERÉ BEROU SMLUVNÍ STRANY NA VĚDOMÍ

Smluvní strany berou na vědomí tyto akty:

1.	52021XC0407(04): Sdělení Komise o vzhledu etikety na hnojivých výrobcích EU podle přílohy III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009 (Úř. věst. C 119, 7.4.2021, s. 1).“

Bod 13 (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009) v kapitole XV se mění takto:

doplňuje se nová odrážka, která zní:

„—	32019 R 1009: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009 (Úř. věst. L 170, 25.6.2019, s. 1), ve znění opravy zveřejněné v Úř. věst. L 83, 10.3.2022, s. 66 a Úř. věst. L 161, 16.6.2022, s. 121.“

ii)	úpravy i) a j) se označují jako úpravy j) a k).

iii)

za úpravu h) se doplňuje nová úprava, která zní:

„i)	v čl. 80 odst. 8 se s ohledem na státy ESVO slova „15. červencem 2019“ nahrazují slovy „dnem vstupu rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. …/… ze dne … [toto rozhodnutí] v platnost.““

Článek 3

Znění nařízení (EU) 2019/1009, ve znění opravy zveřejněné v Úř. věst. L 83, 10.3.2022, s. 66 a Úř. věst. L 161, 16.6.2022, s. 121, a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/1768, rozhodnutí (EU) 2020/1178, (EU) 2020/1184 a (EU) 2020/1205 a sdělení Komise o vizuálním vzhledu označení hnojivých výrobků EU uvedených v příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009 v islandském a norském jazyce, která mají být zveřejněna v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie, jsou platná.

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po učinění posledního oznámení podle čl. 103 odst. 1 Dohody o EHP (*).

Článek 5

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v oddíle EHP a v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne […].

Za Smíšený výbor EHP

Předseda nebo předsedkyně

tajemníci

Smíšeného výboru EHP

(1) Úř. věst. L 170, 25.6.2019, s. 1.

(2) Úř. věst. L 356, 8.10.2021, s. 8.

(3) Úř. věst. L 259, 10.8.2020, s. 14.

(4) Úř. věst. L 261, 11.8.2020, s. 42.

(5) Úř. věst. L 270, 18.8.2020, s. 7.

(6) Úř. věst. C 119, 7.4.2021, s. 1.

(7) Úř. věst. L 304, 21.11.2003, s. 1.

(8) Úř. věst. L 359, 4.12.2004, s. 25.

(9) Úř. věst. L 51, 20.2.2007, s. 7.

(10) Úř. věst. L 299, 8.11.2008, s. 13.

(11) Úř. věst. L 282, 29.10.2009, s. 7.

(12) Úř. věst. L 43, 17.2.2011, s. 1.

(13) Úř. věst. L 75, 15.3.2012, s. 12.

(14) Úř. věst. L 134, 18.5.2013, s. 1.

(15) Úř. věst. L 337, 25.11.2014, s. 53.

(16) Úř. věst. L 242, 9.9.2016, s. 24.

(17) Úř. věst. L 175, 28.6.2019, s. 25.

(18) Úř. věst. L 377, 11.11.2020, s. 3.

(19) Úř. věst. L 190, 31.5.2021, s. 74.

(*) [Nebyly oznámeny žádné ústavní požadavky.] [Byly oznámeny ústavní požadavky.]

8.5.2023

Úřední věstník Evropské unie

L 123/13

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2023/925

ze dne 24. dubna 2023

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve Smíšeném výboru EHP ke změnám přílohy II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) a přílohy XIII (Doprava) Dohody o EHP (nařízení o EASA)

(Text s významem pro EHP)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 100 odst. 2 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dohoda o Evropském hospodářském prostoru (2) (dále jen „Dohoda o EHP“) vstoupila v platnost dne 1. ledna 1994.

(2)	Podle článku 98 Dohody o EHP může Smíšený výbor EHP rozhodnout mimo jiné o změně přílohy II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) a přílohy XIII (Doprava) Dohody o EHP.

(3)	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 (3) by mělo být začleněno do Dohody o EHP.

(4)	Příloha II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) a příloha XIII (Doprava) Dohody o EHP by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(5)	Postoj Unie ve Smíšeném výboru EHP by proto měl vycházet z připojeného návrhu rozhodnutí,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být zaujat jménem Unie ve Smíšeném výboru EHP k navrhované změně přílohy II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) a přílohy XIII (Doprava) Dohody o EHP, vychází z návrhu rozhodnutí Smíšeného výboru EHP připojeného k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 24. dubna 2023.

Za Radu

předseda

J. BORRELL FONTELLES

(1) Úř. věst. L 305, 30.11.1994, s. 6.

(2) Úř. věst. L 001, 3.1.1994, s. 3.

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1).

NÁVRH

ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU EHP č. .../2023

ze dne ...,

kterým se mění příloha II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) a příloha XIII (Doprava) Dohody o EHP

SMÍŠENÝ VÝBOR EHP,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“), a zejména na článek 98 této dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (1) by mělo být začleněno do Dohody o EHP.

(2)	Činnosti Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura“) mohou ovlivňovat úroveň bezpečnosti civilního letectví v rámci Evropského hospodářského prostoru.

(3)	Nařízení (EU) 2018/1139 by proto mělo být začleněno do Dohody o EHP, aby se do činnosti Evropské agentury pro bezpečnost letectví mohly plně zapojit státy ESVO.

(4)

Některá ustanovení nařízení (EU) 2018/1139 týkající se uspořádání letového provozu / letových navigačních služeb, jakož i akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty přijaté na jeho základě pocházejí z příloh Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (Chicagská úmluva), postupů pro letové navigační služby (PANS) a regionálních doplňkových postupů (SUPPS) platných pro regiony ICAO Evropa (EUR) nebo Afrika-Indický oceán (AFI) a mohou být nevhodné nebo neslučitelné s těmi, které platí pro region ICAO severní Atlantik (NAT). Přestože Island je odhodlán plnit a dodržovat ustanovení nařízení (EU) 2018/1139, jeho umístění v regionu NAT znamená, že musí plnit a dodržovat SUPPS platné pro region NAT. SUPPS pro region NAT a poradenský materiál specifický pro region NAT lze proto považovat za vhodné přijatelné způsoby průkazu (AMC) a poradenský materiál (GM) pro Island.

(5)	Přílohy II a XIII Dohody o EHP by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha II Dohody o EHP se mění takto:

V bodě 7e (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU) kapitoly X se doplňují nová slova a nová odrážka, které znějí:

„, ve znění:

—	32018 R 1139: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 (Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1).“

V bodě 4zzr (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU) kapitoly XVIII se doplňují nová slova a nová odrážka, které znějí:

„, ve znění:

—	32018 R 1139: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 (Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1).“

Článek 2

Příloha XIII Dohody o EHP se mění takto:

Bod 64a (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008) se mění takto:

doplňuje se nová odrážka, která zní:

„—	32018 R 1139: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 (Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1).“;

ii)

za úpravu c) se doplňuje nová úprava, která zní:

„d)	V článku 25 se doplňuje nový odstavec, který zní: „3. Státy ESVO se plně účastní činnosti výboru zřízeného podle odstavce 1 a mají v něm stejná práva a povinnosti jako členské státy EU, kromě hlasovacího práva. Kontrolní úřad ESVO má ve výboru status pozorovatele.““

V bodech 66a (nařízení Rady (EHS) č. 3922/91), 66n (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008) a 66w (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004) se doplňuje nová odrážka, která zní:

„—	32018 R 1139: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 (Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1).“

V bodech 66d (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010) a 66gc (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014) se doplňují nová slova a nová odrážka, které znějí:

„, ve znění:

—	32018 R 1139: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 (Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1).“

Bod 66za (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005) se mění takto:

doplňují se nová slova a nová odrážka, které znějí:

„, ve znění:

—	32018 R 1139: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 (Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1).“;

ii)

znění úpravy c) se nahrazuje tímto:

„V článku 15 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„6. Státy ESVO se plně účastní činnosti výboru zřízeného podle odstavce 1 a mají v něm stejná práva a povinnosti jako členské státy EU, kromě hlasovacího práva. Kontrolní úřad ESVO má ve výboru status pozorovatele.““

Za bod 66zab (nařízení Komise (ES) č. 474/2006) se vkládá nový bod, který zní:

„66zb.

32018 R 1139: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1).

Pro účely této dohody se uvedené nařízení upravuje takto:

Není-li níže stanoveno jinak, a bez ohledu na ustanovení protokolu 1 k dohodě se má za to, že výrazy „členský stát“ nebo „členské státy“ a další výrazy odkazující na jejich veřejnoprávní subjekty obsažené v nařízení zahrnují kromě svého významu v nařízení i státy ESVO a jejich veřejnoprávní subjekty. Použije se odstavec 11 protokolu 1.

b)	Pokud jde o státy ESVO, je agentura podle potřeby nápomocna Kontrolnímu úřadu ESVO nebo případně Stálému výboru států ESVO při plnění jejich úkolů. Agentura a Kontrolní úřad ESVO nebo případně Stálý výbor států ESVO spolu podle potřeby spolupracují a vzájemně si vyměňují informace.

c)	Žádné ustanovení tohoto nařízení nelze vykládat tak, že pověřuje agenturu, aby jednala jménem států ESVO v rámci mezinárodních dohod pro jiné účely než účely podpory při plnění jejich povinností podle těchto dohod.

Příslušné požadavky týkající se uspořádání letového provozu / letových navigačních služeb v nařízení, jeho prováděcích aktech a aktech v přenesené pravomoci, které vyplývají z ustanovení použitelných na regiony ICAO Evropa (EUR) a/nebo Afrika-Indický oceán (AFI), by neměly být chápány jako požadavky na Island, pokud Island dodržuje regionální doplňkové postupy ICAO pro severní Atlantik (NAT). Ty lze pro Island považovat za přijatelné způsoby průkazu (AMC) a poradenský materiál (GM).

Odkazy v nařízení nebo v jeho prováděcích aktech a aktech v přenesené pravomoci týkající se uspořádání letového provozu / letových navigačních služeb na jiná nařízení EU, jejichž zeměpisná působnost je omezena na regiony ICAO EUR anebo AFI, nejsou pro Island závazné, pokud Island výslovně neuvede, že jsou tato nařízení na Islandu použitelná.

e)	Pokud Island dodržuje regionální doplňkové postupy (SUPPS) anebo poradenský materiál (GM) specifické pro region NAT, použití alternativních způsobů průkazu (AltMOC) a jejich následné oznamování se nevyžaduje.

f)	Státy ESVO se podílejí na databázi informací zřízené agenturou ve spolupráci s Komisí, Kontrolním úřadem ESVO a příslušnými vnitrostátními orgány podle článku 74.

V článku 62:

i)	v odstavci 1 se za slovo „Komise,“ vkládají slova „Kontrolní úřad ESVO,“;

ii)	v odst. 5 písm. a) se za slova „těmito členskými státy“ vkládají slova „a státem ESVO“;

iii)

pokud jde o státy ESVO, odst. 5 druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Dotčené státy ESVO nejpozději šest měsíců ode dne vstupu rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. …/… ze dne… [toto rozhodnutí] v platnost oznámí Komisi, agentuře a Kontrolnímu úřadu ESVO své rozhodnutí o sdílených pravomocích a poskytnou jim veškeré příslušné informace, zejména dohodu uvedenou v písmeni a) a opatření přijatá k zajištění toho, aby tyto úkoly byly účinně prováděny v souladu s písmenem b). Komise a Kontrolní úřad ESVO při posuzování oznámení spolupracují.“;

iv)	v odst. 5 třetím pododstavci se za slovo „Komise“ vkládají slova „nebo, pokud jde o státy ESVO, Kontrolní úřad ESVO“ a za slova „informují o tom Komisi“ se vkládají slova „, Kontrolní úřad ESVO“;

v)	v odstavci 9 se za slovo „Komise,“ vkládají slova „Kontrolní úřad ESVO,“.

V článku 66:

i)	v odstavci 1 se za slovo „Komise“ vkládají slova „,nebo, pokud jde o státy ESVO, Kontrolní úřad ESVO“, případně „nebo, pokud jde o státy ESVO, Kontrolního úřadu ESVO“;

ii)	v odstavci 3 se za slovo „Komisi“ vkládají slova „, Kontrolnímu úřadu ESVO“;

iii)	v odstavci 4 se za slova „Komisi“ vkládají slova „nebo případně Kontrolní úřad ESVO“.

V článku 68:

i)	v odst. 1 písm. a) se za slovo „Unií“ vkládají slova „, státem nebo státy ESVO“;

ii)	v odst. 1 písm. c) se za slovo „členským státem“ vkládají slova „, státem nebo státy ESVO“;

iii)

v odstavci 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Kdykoliv Unie zahájí konzultace se třetí zemí s cílem uzavřít dohody o uznávání osvědčení nebo takové dohody uzavře, jsou státy ESVO řádně informovány a Unie a její členské státy usilují o to, aby státům ESVO otevřely možnost přistoupit k uvedené dohodě nebo aby pro státy ESVO získaly nabídku podobné dohody s danou třetí zemí. Obdobně státy ESVO usilují o to, aby se třetími zeměmi uzavíraly dohody, které odpovídají dohodám Unie.“

V článku 72:

i)	v odstavcích 1 a 6 se za slovo „Komise“ vkládají slova „, Kontrolní úřad ESVO“;

ii)	v odstavci 4 se za slovo „Komise“ vkládají slova „nebo, pokud jde o státy ESVO, Kontrolního úřadu ESVO“;

iii)	doplňuje se nový odstavec, který zní: „8. Informace nebo údaje pocházející ze států ESVO a Kontrolního úřadu ESVO by měly mít vždy rovnocennou ochranu jako informace nebo údaje pocházející z členských států EU, agentury a Komise.“

k)	V čl. 74 odst. 1 až 7 se za slovo „Komise“, případně „Komisí“ vkládají slova „nebo, pokud jde o státy ESVO, Kontrolního úřadu ESVO“ nebo „nebo, pokud jde o státy ESVO, Kontrolní úřad ESVO“, případně „nebo, pokud jde o státy ESVO, Kontrolním úřadem ESVO“.

l)	V článku 75 se doplňuje nový odstavec, který zní: „3. Agentura je rovněž nápomocna Kontrolnímu úřadu ESVO, pokud jde o opatření a úkoly podle tohoto článku.“

V článku 76:

i)	v odstavci 2 se za slovo „Komisi“ vkládají slova „nebo, pokud jde o státy ESVO, Kontrolnímu úřadu ESVO“;

ii)	v odst. 4 třetím pododstavci se za slova „Komisi“ vkládají slova „, Kontrolnímu úřadu ESVO“.

V článku 84:

v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pravomoc ukládat pokuty a penále fyzické nebo právnické osobě, jíž agentura v souladu s tímto nařízením vydala osvědčení nebo která předložila prohlášení, je svěřena Kontrolnímu úřadu ESVO, pokud má tato fyzická nebo právnická osoba hlavní místo podnikání ve státě ESVO, nebo nemá-li tato osoba žádné hlavní místo podnikání, pokud má ve státě ESVO sídlo či bydliště nebo místo usazení.“;

ii)	v odstavci 3 se za slovo „Komise“ vkládají slova „nebo, pokud jde o státy ESVO, Kontrolní úřad ESVO“;

iii)	v odstavci 5 se za slova „Soudní dvůr“ vkládají slova „nebo, pokud jde o státy ESVO, Soud ESVO“ a za slovo „Komise“ se vkládají slova „nebo, pokud jde o státy ESVO, Kontrolního úřadu ESVO“;

iv)	v odstavci 6 se za slovo „Komise“ vkládají slova „nebo, pokud jde o státy ESVO, Kontrolního úřadu ESVO“.

V článku 85 se v odstavci 1 doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Agentura je rovněž nápomocna Kontrolnímu úřadu ESVO a poskytuje mu stejnou podporu, pokud daná opatření a úkoly spadají podle Dohody o EHP do pravomoci Kontrolního úřadu ESVO. Agentura předkládá Kontrolnímu úřadu ESVO zprávu o kontrolách a další monitorovací činnosti provedené ve státě ESVO.“

V článku 88:

i)	v odstavci 1 se za slovo „Komise“ vkládají slova „, Kontrolní úřad ESVO“;

ii)	v odstavci 2 se za slovo „Komisi“ vkládají slova „a Kontrolnímu úřadu ESVO“;

iii)	v odstavci 3 se za slovo „Komise“ vkládají slova „nebo, pokud jde o státy ESVO, Kontrolního úřadu ESVO“.

q)	V čl. 89 odst. 1 se za slovo „Komise“ vkládají slova „, Kontrolní úřad ESVO“.

r)	V čl. 90 odst. 4 se za slovo „Komisí“ vkládají slova „, Kontrolním úřadem ESVO“.

s)	V článku 93 se za slovo „Komise“, případně „Komisi“ vkládají slova „a Kontrolního úřadu ESVO“, případně „a Kontrolnímu úřadu ESVO“.

V článku 95 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3. Odchylně od čl. 12 odst. 2 písm. a) a čl. 82 odst. 3 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců může výkonný ředitel agentury zaměstnávat státní příslušníky států ESVO mající plná občanská práva.

Odchylně od čl. 12 odst. 2 písm. e), čl. 82 odst. 3 písm. e) a čl. 85 odst. 3 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie považuje agentura s ohledem na své zaměstnance jazyky uvedené v čl. 129 odst. 1 Dohody o EHP za jazyky Unie uvedené v čl. 55 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii.“

u)	V článku 96 se se doplňuje nová věta, která zní: „Státy ESVO udělí agentuře a jejím zaměstnancům výsady a imunity rovnocenné těm, které jsou obsaženy v Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie připojeném ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie.“

v)	V článku 99 se doplňuje nový odstavec, který zní: „6. Státy ESVO se plně podílejí na činnosti správní rady a mají v jejím rámci stejná práva a povinnosti jako členské státy EU, s výjimkou hlasovacího práva. Kontrolní úřad ESVO jakožto pozorovatel jmenuje jednoho zástupce a jednoho náhradníka.“

w)	V článku 106 se doplňuje nový odstavec, který zní: „7. Státní příslušníci států ESVO mohou být ustaveni členy, jakož i předsedou odvolacího senátu. Při sestavování seznamu kvalifikovaných kandidátů uvedeného v odstavci 1 zvažuje Komise jako kandidáty rovněž státní příslušníky ESVO.“

x)	V čl. 114 odst. 3 se za slova „členské státy“ vkládají slova „, Kontrolní úřad ESVO a státy ESVO“.

V článku 119:

i)	v odstavci 1 se za slova „(ES) č. 1049/2001.“ vkládá nová věta, která zní: „Pro účely uplatňování tohoto nařízení se nařízení (ES) č. 1049/2001 vztahuje na veškeré dokumenty agentury týkající se států ESVO.“;

ii)	v odstavci 3 se za slova „jazyků Unie“ vkládají slova „, islandštiny a norštiny“;

iii)	v odstavci 5 se za slova „jazyků Unie“ vkládají slova „nebo v islandštině či norštině“.

z)	V článku 120 se doplňuje nový odstavec, který zní: „13. Státy ESVO se podílejí na finančním příspěvku Unie uvedeném v odst. 1 písm. a). Pro tento účel se použijí obdobně postupy stanovené v čl. 82 odst. 1 písm. a) a v protokolu 32 k dohodě.“

za)	V článku 127 se doplňuje nový odstavec, který zní: „5. Státy ESVO se plně účastní činnosti výboru zřízeného podle odstavce 1 a mají v něm stejná práva a povinnosti jako členské státy EU, kromě hlasovacího práva. Kontrolní úřad ESVO má ve výboru status pozorovatele.“

zb)	V čl. 128 odst. 4 se za slova „jednotlivými členskými státy“ vkládají slova „a státy ESVO“.

zc)	Pro státy ESVO se nepoužije čl. 140 odst. 6.

zd)	Není-li uvedeno jinak, výše uvedené úpravy se v případě potřeby použijí obdobně na ostatní právní předpisy Unie, které udělují pravomoci agentuře a jsou začleněny do této dohody.“

Článek 3

Znění nařízení (EU) 2018/1139 v islandském a norském jazyce, která mají být zveřejněna v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie, jsou závazná.

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem ... nebo prvním dnem po učinění posledního oznámení podle čl. 103 odst. 1 Dohody o EHP (*), podle toho, co nastane později.

Článek 5

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v oddíle EHP a v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne ...

Za Smíšený výbor EHP

předseda nebo předsedkyně

tajemníci

Smíšeného výboru EHP

(1) Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1.

(*) [Nebyly oznámeny žádné ústavní požadavky.] [Byly oznámeny ústavní požadavky.]

Společné prohlášení smluvních stran o rozhodnutí č. …/…, kterým se nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 začleňuje do Dohody

Strany uznávají, že začleněním tohoto aktu není dotčeno přímé uplatňování protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie na státní příslušníky států ESVO na území všech členských států Evropské unie podle článku 11 uvedeného protokolu.

8.5.2023

Úřední věstník Evropské unie

L 123/22

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2023/926

ze dne 24. dubna 2023,

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve Smíšeném výboru EHP ke změně Protokolu 31 k Dohodě o EHP o spolupráci v některých oblastech mimo čtyři svobody (EU-OSHA)

(Text s významem pro EHP)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 153 odst. 2 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dohoda o Evropském hospodářském prostoru (2) (dále jen „Dohoda o EHP“) vstoupila v platnost dne 1. ledna 1994.

(2)	Podle článku 98 Dohody o EHP může Smíšený výbor EHP rozhodnout mimo jiné o změně protokolu 31 k Dohodě o EHP o spolupráci v některých oblastech mimo čtyři svobody.

(3)	Je vhodné rozšířit spolupráci smluvních stran Dohody o EHP tak, aby zahrnovala nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/126 (3).

(4)	Protokol 31 k Dohodě o EHP by proto měl být změněn tak, aby umožňoval tuto rozšířenou spolupráci od 1. ledna 2023.

(5)	Postoj Unie ve Smíšeném výboru EHP by proto měl vycházet z připojeného návrhu rozhodnutí,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být zaujat jménem Unie ve Smíšeném výboru EHP k navrhované změně Protokolu 31 k Dohodě o EHP o spolupráci v některých oblastech mimo čtyři svobody, vychází z návrhu rozhodnutí Smíšeného výboru EHP připojeného k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 24. dubna 2023.

Za Radu

předseda

J. BORRELL FONTELLES

(1) Úř. věst. L 305, 30.11.1994, s. 6.

(2) Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3.

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/126 ze dne 16. ledna 2019 o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2062/94 (Úř. věst. L 30, 31.1.2019, s. 58).

NÁVRH

ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU EHP č. …

ze dne …,

kterým se mění protokol 31 k Dohodě o EHP o spolupráci v některých oblastech mimo čtyři svobody

SMÍŠENÝ VÝBOR EHP,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“), a zejména na článek 98 této dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Je vhodné rozšířit spolupráci smluvních stran Dohody o EHP tak, aby zahrnovala nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/126 ze dne 16. ledna 2019 o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2062/94 (1).

(2)	Nařízením (EU) 2019/126 se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 2062/94 (2), které je začleněno do Dohody o EHP, a které je proto třeba v rámci Dohody o EHP zrušit.

(3)	Protokol 31 k Dohodě o EHP by proto měl být změněn tak, aby umožňoval tuto rozšířenou spolupráci od 1. ledna 2023,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V článku 5 protokolu 31 k Dohodě se odstavec 11 nahrazuje tímto:

„a)

Státy ESVO se plně podílejí na činnostech Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA), dále jen „agentura“, zřízené tímto aktem Unie:

—	32019 R 0126: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/126 ze dne 16. ledna 2019 o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2062/94 (Úř. věst. L 30, 31.1.2019, s. 58).

b)	Státy ESVO finančně přispívají na činnosti uvedené v písmenu a) v souladu s čl. 82 odst. 1 písm. a) Dohody a protokolem 32 k Dohodě.

c)	Státy ESVO se plně podílejí na činnosti správní rady a mají v jejím rámci stejná práva a povinnosti jako členské státy EU, s výjimkou hlasovacího práva.

d)	Výrazy „členský stát“ nebo „členské státy“ a další výrazy odkazující na jeho/jejich veřejnoprávní subjekty obsažené v článku 12 nařízení zahrnují kromě svého významu v nařízení i státy ESVO a jejich veřejnoprávní subjekty.

e)	Agentura má právní subjektivitu. Ve všech státech smluvních stran má nejširší právní způsobilost, jakou přiznává právnickým osobám právo uvedených států.

f)	Státy ESVO poskytují agentuře a jejím zaměstnancům výsady a imunity rovnocenné těm, jež jsou obsaženy v Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie.

g)	Odchylně od čl. 12 odst. 2 písm. a) a čl. 82 odst. 3 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie je výkonný ředitel agentury oprávněn zaměstnávat na základě smlouvy státní příslušníky států ESVO, kteří požívají veškerých občanských práv.

h)	Odchylně od čl. 12 odst. 2 písm. e), čl. 82 odst. 3 písm. e) a čl. 85 odst. 3 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie považuje agentura s ohledem na své zaměstnance jazyky uvedené v čl. 129 odst. 1 Dohody za jazyky Unie uvedené v čl. 55 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii.

i)	Na základě čl. 79 odst. 3 Dohody se na tento odstavec použije část VII Dohody (institucionální ustanovení).

j)	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (3) se pro účely uplatňování nařízení (EU) 2019/126 vztahuje rovněž na veškeré dokumenty agentury týkající se států ESVO.“

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem poté, co bude učiněno poslední oznámení podle čl. 103 odst. 1 Dohody o EHP (*).

Použije se ode dne 1. ledna 2023.

Článek 3

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v oddíle EHP a v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne ...

Za Smíšený výbor EHP

předseda nebo předsedkyně

tajemníci

Smíšeného výboru EHP

(1) Úř. věst. L 30, 31.1.2019, s. 58.

(2) Úř. věst. L 216, 20.8.1994, s. 1.

(3) Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

(*) [Nebyly oznámeny žádné ústavní požadavky.] [Byly oznámeny ústavní požadavky.]

Společné prohlášení smluvních stran o rozhodnutí č. …/…,

kterým se do Dohody začleňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/126

Strany uznávají, že začleněním tohoto aktu není dotčeno přímé uplatňování protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie na státní příslušníky států ESVO na území každého členského státu Evropské unie podle článku 11 uvedeného protokolu.

8.5.2023

Úřední věstník Evropské unie

L 123/27

ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2023/927

ze dne 5. května 2023

o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu ukrajinských ozbrojených sil poskytováním munice

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1 a čl. 41 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutím Rady (SZBP) 2021/509 (1) byl zřízen Evropský mírový nástroj, kterým členské státy financují činnost Unie v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) zaměřenou na zachovávání míru, předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti podle čl. 21 odst. 2 písm. c) Smlouvy. Podle čl. 1 odst. 2 rozhodnutí (SZBP) 2021/509 mají být z Evropského mírového nástroje financována opatření pomoci, jako jsou akce k posílení kapacit třetích států a regionálních a mezinárodních organizací souvisejících s vojenskými a obrannými záležitostmi.

(2)	Ukrajinské ozbrojené síly již několik let bojují proti ruské agresi, přičemž nadále dochází k vojenským i civilním ztrátám. V únoru 2022 se ruská agrese dramaticky vystupňovala v důsledku nevyprovokované totální invaze ozbrojených sil Ruské federace na Ukrajinu.

(3)	Dne 25. února 2022 vláda Ukrajiny naléhavě požádala Unii o pomoc ve formě poskytnutí vojenského vybavení. V reakci na to je od 28. února 2022 poskytována podpora v rámci Evropského mírového nástroje na základě rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/338 (2) a (SZBP) 2022/339 (3).

(4)

Během 24. summitu EU–Ukrajina konaného dne 3. února 2023 Unie a její členské státy opětovně potvrdily, že budou podporovat Ukrajinu a ukrajinský lid v boji proti probíhající útočné válce Ruska tak dlouho, jak bude potřeba. Na mimořádném zasedání Evropské rady ve dnech 9. a 10. února 2023 zdůraznil ukrajinský prezident naléhavou potřebu další vojenské podpory Ukrajině.

(5)	Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) obdržel dne 2. března 2023 žádost Ukrajiny, aby Unie dále pomáhala ukrajinským ozbrojeným silám s dodávkami dělostřeleckých nábojů ráže 155 mm.

(6)

Dne 20. března 2023 se Rada dohodla na třístupňovém přístupu, jehož účelem je zejména urychlit dodávky a společný nákup s cílem získat pro Ukrajinu společným úsilím v příštích 12 měsících jeden milion kusů dělostřelecké munice, a vyzvala k urychlenému provedení těchto tří stupňů, které jsou navzájem propojeny a jež je třeba realizovat souběžně a koordinovaným způsobem. Rada vyzvala členské státy k urychlenému dodání pozemní a dělostřelecké munice Ukrajině, a pokud o to bude požádáno, i raketových střel. Pokud jde o třetí stupeň, vyzvala Rada dále Komisi, aby předložila konkrétní návrhy na urychlenou podporu zvýšení výrobních kapacit evropského obranného průmyslu, zabezpečení dodavatelských řetězců, usnadnění efektivních mechanismů nákupu, řešení nedostatků ve výrobních kapacitách a podporu investic, případně včetně uvolnění prostředků z rozpočtu Unie.

(7)

Rada dále vyzvala členské státy, aby od evropského obranného průmyslu (a Norska) pro Ukrajinu co nejrychleji přede dnem 30. září 2023 společně nakoupily munici ráže 155 mm a, pokud o to bude požádáno, raketové střely v rámci parametrů stanovených v souvislosti se stávajícím projektem Evropské obranné agentury nebo prostřednictvím doplňkových projektů společných akvizic vedených členským státem.

(8)

Podmínky stanovené v tomto rozhodnutí jsou relevantní pouze pro společné nákupy uvedené v odstavci 3 poznámky o „Urychlení dodávek a společného nákupu munice pro Ukrajinu“, kterou Rada schválila dne 20. března 2023, a nejsou jimi dotčeny žádné podmínky budoucích rozhodnutí nebo nařízení týkajících se evropského obranného průmyslu.

(9)

Opatření pomoci mají být prováděna s přihlédnutím k zásadám a požadavkům stanoveným v rozhodnutí (SZBP) 2021/509, zejména pokud jde o dodržování společného postoje Rady 2008/944/SZBP (4), a v souladu s pravidly pro plnění příjmů a výdajů financovaných z Evropského mírového nástroje (dále jen „prováděcí pravidla EPF“), včetně pravidel týkajících se původu vojenského vybavení. Odchylně od článku 50 knihy 3 prováděcích pravidel EPF a vzhledem ke zvláštním okolnostem je účast v mechanismech společného nákupu munice a raketových střel financovaných v rámci tohoto opatření pomoci otevřena pouze pro hospodářské subjekty, které jsou usazeny v Unii či v Norsku a které v Unii či Norsku vyrábějí tuto munici a raketové střely, přičemž nejsou dotčena jakákoli budoucí rozhodnutí. Použijí se pravidla původu stanovená v článku 60 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (5). Za způsobilé se považují rovněž munice a raketové střely, u nichž se v Unii či v Norsku uskutečnila důležitá fáze výroby, která spočívá v konečné montáži. Dodavatelské řetězce těchto hospodářských subjektů mohou zahrnovat hospodářské subjekty, které jsou usazeny mimo Unii a Norsko nebo které mimo Unii a Norskou uskutečňují výrobu. V tomto ohledu by měl být brán zřetel na bezpečnostní a obranné zájmy členských států.

(10)

Rada znovu potvrzuje své odhodlání chránit, prosazovat a naplňovat lidská práva, základní svobody a demokratické zásady a posilovat právní stát a řádnou správu věcí veřejných v souladu s Chartou OSN, s Všeobecnou deklarací lidských práv a s mezinárodním právem, zejména s mezinárodním právem v oblasti lidských práv a mezinárodním humanitárním právem.

(11)

Rada bude pravidelně dostávat aktuální měsíční informace o provádění opatření pomoci podle tohoto rozhodnutí, aby mohla monitorovat pokrok při dosahování cíle, jímž je poskytnout Ukrajině jeden milion kusů dělostřelecké munice. Rovněž budou v zájmu zajištění odpovídajícího provádění každého ze tří stupňů pořádána pravidelná setkání na úrovni národních ředitelů pro vyzbrojování s pracovní skupinou pro společné nákupy v oblasti obrany (Komise, Evropská služba pro vnější činnost, Evropská obranná agentura) s cílem posoudit potřeby a schopnosti průmyslu, jakož i zajistit nezbytnou úzkou koordinaci, zejména pokud jde o poskytování ze zásob, změnu priorit stávajících objednávek a jednotlivé projekty společných akvizic.

(12)	Koordinované a souběžné provádění třístupňového přístupu bude sledovat Výbor stálých zástupců.

(13)

Rada rovněž uvedla, že je i nadále odhodlána poskytovat Ukrajině politickou a vojenskou podporu, především prostřednictvím Evropského mírového nástroje a vojenské pomocné mise EU na podporu Ukrajiny, aniž by byla dotčena zvláštní povaha bezpečnostní a obranné politiky některých členských států a při zajištění řádného zohlednění bezpečnostních a obranných zájmů všech členských států,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Zřízení, cíle, oblast působnosti a doba trvání

1. Zřizuje se opatření pomoci ve prospěch Ukrajiny (dále jen „příjemce“), jež bude financováno v rámci Evropského mírového nástroje (dále jen „opatření pomoci“).

2. Cílem opatření pomoci je přispět k posílení schopností a odolnosti ukrajinských ozbrojených sil za účelem obrany nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny a ochrany civilního obyvatelstva před pokračující vojenskou agresí prostřednictvím společného a co nejrychlejšího poskytování dělostřeleckých nábojů ráže 155 mm a, pokud o to bude požádáno, raketových střel získaných společným nákupem od evropského obranného průmyslu.

3. Za účelem dosažení cíle stanoveného v odstavci 2 se z opatření pomoci financuje poskytování dělostřeleckých nábojů ráže 155 mm, a pokud o to bude požádáno, raketových střel ukrajinským ozbrojeným silám. Takováto munice a raketové střely se společně nakupují od hospodářských subjektů, které jsou usazeny v Unii či v Norsku a které tuto munici a raketové střely v Unii či Norsku vyrábějí. Použijí se pravidla původu stanovená v článku 60 nařízení (EU) č. 952/2013. Za způsobilé se považují rovněž munice a raketové střely, u nichž se v Unii či v Norsku uskutečnila důležitá fáze výroby, která spočívá v konečné montáži. Dodavatelské řetězce těchto subjektů mohou zahrnovat subjekty, které jsou usazeny mimo Unii a Norsko nebo které mimo Unii a Norskou uskutečňují výrobu. V tomto ohledu je brán zřetel na bezpečnostní a obranné zájmy členských států. Společné nákupy uskutečňované v rámci tohoto opatření pomoci provádějí subjekty uvedené v čl. 4 odst. 3 v rámci parametrů stanovených v souvislosti se stávajícím projektem Evropské obranné agentury nebo prostřednictvím doplňkových projektů společných akvizic vedených členským státem.

4. Doba trvání opatření pomoci je 56 měsíců ode dne přijetí tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Finanční ustanovení

1. Finanční referenční částka určená na krytí výdajů souvisejících s opatřením pomoci činí 1 000 000 000 EUR.

2. Veškeré výdaje jsou spravovány v souladu s rozhodnutím (SZBP) 2021/509 a s pravidly pro plnění příjmů a výdajů financovaných z Evropského mírového nástroje (dále jen „prováděcí pravidla EPF“), včetně pravidel týkajících se původu vojenského vybavení. Odchylně od článku 50 knihy 3 prováděcích pravidel EPF je účast v mechanismech společného nákupu otevřena pouze pro hospodářské subjekty uvedené v čl. 1 odst. 3.

3. V souladu s čl. 29 odst. 5 rozhodnutí (SZBP) 2021/509 může správce pro opatření pomoci po přijetí tohoto rozhodnutí vyzvat k úhradě příspěvků až do výše 1 000 000 000 EUR. Finanční prostředky, jichž se výzva správce pro opatření pomoci týká, se použijí pouze k úhradě výdajů v mezích schválených výborem zřízeným rozhodnutím (SZBP) 2021/509 v souvisejících opravných a ročních rozpočtech odpovídajících dotyčnému opatření pomoci.

4. Nákupní smlouvy nebo objednávky k nákupu pro provádění opatření pomoci se uzavírají co nejrychlejším možným způsobem v době od 20. března 2023 do 30. září 2023. Související výdaje jsou způsobilé od 20. března 2023 do dne, který určí Rada.

Článek 3

Ujednání s příjemcem

1. Vysoký představitel uzavře s příjemcem ujednání nezbytná k zajištění toho, aby příjemce dodržoval mezinárodní právo, zejména mezinárodní právo v oblasti lidských práv a mezinárodní humanitární právo, a čl. 62 odst. 2 rozhodnutí (SZBP) 2021/509 jakožto podmínku pro poskytování podpory v rámci opatření pomoci.

2. Ujednání uvedená v odstavci 1 musí obsahovat ustanovení o pozastavení a ukončení podpory v rámci opatření pomoci v případě, že je zjištěno, že příjemce porušuje povinnosti uvedené v odstavci 1.

Článek 4

Provádění

1. Vysoký představitel odpovídá za zajištění toho, aby toto rozhodnutí bylo prováděno v souladu s rozhodnutím (SZBP) 2021/509 a prováděcími pravidly EPF, a to v souladu s integrovaným metodickým rámcem pro hodnocení a identifikaci požadovaných opatření a kontrol pro opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje.

2. Specifikace dělostřeleckých nábojů ráže 155 mm a raketových střel, jež mají být v rámci opatření pomoci poskytovány, odpovídají prioritám sděleným Ukrajinou prostřednictvím informačního střediska Vojenského štábu EU. Výbor zřízený rozhodnutím (SZBP) 2021/509 rozhodne o rámci použitelném na financování činností uvedených v čl. 1 odst. 3 a případně o podmínkách úhrady.

3. Činnosti uvedené v čl. 1 odst. 3 může provádět:

a)	ministerstvo obrany Belgie,

b)	ministerstvo obrany Bulharska,

c)	ministerstvo obrany Chorvatska,

d)	ministerstvo obrany Kypru,

e)	ministerstvo obrany České republiky,

f)	ministerstvo obrany Dánska,

g)	Estonské středisko pro obranné investice (ECDI) jménem ministerstva obrany Estonska;

h)	ministerstvo obrany Finska,

i)	ministerstvo obrany Francie,

j)	ministerstvo obrany, ministerstvo zahraničních věcí a spolkové ministerstvo vnitra a vlasti Německa;

k)	ministerstvo obrany Řecka,

l)	ministerstvo obrany Itálie,

m)	ministerstvo obrany Lotyšska a Lotyšské státní středisko pro logistiku a zadávání zakázek v oblasti obrany,

n)	ministerstvo národní obrany Litvy,

o)	ředitelství obrany Ministerstva zahraničních věcí a evropských záležitostí Lucemburska,

p)	ministerstvo obrany Nizozemska,

q)	ministerstvo obrany Polska,

r)	ministerstvo obrany Portugalska,

s)	ministerstvo národní obrany Rumunska,

t)	ministerstvo obrany Slovenské republiky,

u)	ministerstvo obrany Slovinska,

v)	ministerstvo obrany Španělska,

w)	ministerstvo obrany Švédska/švédská správa obranného materiálu.

Článek 5

Podpora ze strany členských států

Členské státy umožní tranzit dělostřeleckých nábojů ráže 155 mm a raketových střel včetně doprovodného personálu přes své území, včetně vzdušného prostoru, v souladu s čl. 56 odst. 3 rozhodnutí (SZBP) 2021/509.

Článek 6

Monitorování, kontrola a hodnocení

1. Vysoký představitel monitoruje, zda příjemce dodržuje povinnosti stanovené v článku 3. Tímto monitorováním se zajistí informovanost o souvislostech a rizicích porušování povinností stanovených v článku 3 a přispěje se k předcházení tohoto porušování, včetně porušování mezinárodního práva v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva jednotkami ukrajinských ozbrojených sil podporovaných v rámci opatření pomoci.

2. Kontrola vybavení po odeslání je organizována v souladu s integrovaným metodickým rámcem pro hodnocení a identifikaci požadovaných opatření a kontrol pro opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje.

Článek 7

Podávání zpráv

Během prováděcího období předkládá vysoký představitel v souladu s článkem 63 rozhodnutí (SZBP) 2021/509 Politickému a bezpečnostnímu výboru zprávy o provádění opatření pomoci za období šesti měsíců. Zprávy budou doplněny o pravidelné aktuální měsíční informace Radě o provádění opatření pomoci, včetně informací o pokroku dosaženém při plnění jeho cíle, a to na základě informací poskytnutých členskými státy o dodávkách dělostřeleckých nábojů ráže 155 mm a, pokud o ně bude požádáno, raketových střel. Správce pro opatření pomoci pravidelně informuje výbor Evropského mírového nástroje zřízený rozhodnutím (SZBP) 2021/509 o plnění příjmů a výdajů v souladu s článkem 38 uvedeného rozhodnutí, a to včetně poskytování informací o zúčastněných zhotovitelích, dodavatelích, poskytovatelích a subdodavatelích.

Článek 8

Pozastavení a ukončení

1. Politický a bezpečnostní výbor může v souladu s článkem 64 rozhodnutí (SZBP) 2021/509 rozhodnout o úplném nebo částečném pozastavení provádění opatření pomoci.

2. Politický a bezpečnostní výbor může rovněž doporučit, aby Rada opatření pomoci ukončila.

Článek 9

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

Použije se ode dne 20. března 2023.

V Bruselu dne 5. května 2023.

Za Radu

předsedkyně

J. ROSWALL

(1) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/509 ze dne 22. března 2021 o zřízení Evropského mírového nástroje a o zrušení rozhodnutí (SZBP) 2015/528 (Úř. věst. L 102, 24.3.2021, s. 14).

(2) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/338 ze dne 28. února 2022 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na dodávky vojenského vybavení a platforem určených k použití smrtící síly ukrajinským ozbrojeným silám (Úř. věst. L 60, 28.2.2022, s. 1).

(3) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/339 ze dne 28. února 2022 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu ukrajinských ozbrojených sil (Úř. věst. L 61, 28.2.2022, s. 1).

(4) Společný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu (Úř. věst. L 335, 13.12.2008, s. 99).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1)

8.5.2023

Úřední věstník Evropské unie

L 123/32

ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU ZŘÍZENÉHO DOHODOU MEZI EVROPSKOU UNIÍ A UKRAJINOU O SILNIČNÍ NÁKLADNÍ DOPRAVĚ č. 1/2023

ze dne 16. března 2023

o přijetí jednacího řádu smíšeného výboru [2023/928]

SMÍŠENÝ VÝBOR,

s ohledem na Dohodu mezi Evropskou unií a Ukrajinou o silniční nákladní dopravě (1), a zejména na čl. 7 odst. 6 této dohody,

vzhledem k tomu, že podle čl. 7 odst. 6 Dohody mezi Evropskou unií a Ukrajinou o silniční nákladní dopravě (dále jen „dohoda“) má smíšený výbor přijmout svůj jednací řád, měl by být přijat jednací řád obsažený v příloze tohoto rozhodnutí,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Jednací řád

Přijímá se jednací řád smíšeného výboru obsažený v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 16. března 2023.

Za smíšený výbor

Spolupředsedové

Oleksandr KUBRAKOV

Kristian SCHMIDT

(1) Úř. věst. EU L 179, 6.7.2022, s. 4.

PŘÍLOHA

JEDNACÍ ŘÁD SMÍŠENÉHO VÝBORU

Článek 1

Vedoucí delegací

1. Smíšený výbor se skládá ze zástupců stran. Každá strana jmenuje vedoucího své delegace a případně jeho zástupce. Vedoucího delegace může pro konkrétní zasedání nahradit zástupce vedoucího nebo jmenovaný zástupce.

2. Smíšenému výboru střídavě předsedá zástupce Evropské unie a zástupce Ukrajiny. Funkci předsedy vykonává vedoucí příslušné delegace nebo, v případě jeho nepřítomnosti, zástupce vedoucího či jmenovaný zástupce, který má pověření je nahradit.

Článek 2

Zasedání

1. Smíšený výbor zasedá podle potřeby. O svolání zasedání může požádat kterákoli strana. V souladu s čl. 6 odst. 2 se smíšený výbor rovněž svolá nejpozději tři měsíce před uplynutím platnosti dohody, aby posoudil a rozhodl, zda je v provádění dohody potřeba pokračovat.

2. Smíšený výbor může pořádat zasedání s osobní účastí nebo za využití jiných prostředků (například prostřednictvím telefonické konference nebo videokonference).

3. Zasedání se pokud možno konají střídavě v některém členském státě Evropské unie a na Ukrajině, nedohodnou-li se strany jinak.

4. Pracovním jazykem je angličtina.

5. Jakmile se strany dohodnou na dni a místě zasedání, svolá ho za Evropskou unii Evropská komise a za Ukrajinu ministerstvo odpovědné za silniční dopravu.

6. Nedohodnou-li se strany jinak, jsou zasedání smíšeného výboru neveřejná. V případě potřeby může být na konci zasedání po vzájemné dohodě vypracována tisková zpráva.

Článek 3

Delegace

1. Před každým zasedáním se vedoucí delegací navzájem informují o zamýšleném složení svých delegací pro účely daného zasedání.

2. Pokud se na tom smíšený výbor dohodne na základě konsenzu, k účasti na zasedáních nebo částech zasedání mohou být jako pozorovatelé přizváni zástupci zúčastněných subjektů z odvětví silniční dopravy.

3. Smíšený výbor může po dohodě na základě konsenzu přizvat k účasti na zasedáních nebo jejich částech i jiné zúčastněné strany nebo odborníky za účelem poskytnutí informací o konkrétních záležitostech.

4. Pozorovatelé se rozhodovacího procesu smíšeného výboru neúčastní.

Článek 4

Sekretariát

Jako tajemníci smíšeného výboru působí společně jeden úředník z útvarů Evropské komise a jeden úředník ministerstva odpovědného za silniční dopravu Ukrajiny.

Článek 5

Pořad jednání zasedání

1. Vedoucí delegací stanoví vzájemnou dohodou předběžný pořad jednání každého zasedání. Tajemníci ho zašlou členům delegací nejpozději patnáct dnů přede dnem zasedání.

2. Smíšený výbor přijme pořad jednání na začátku každého zasedání. Pokud se na tom smíšený výbor dohodne, mohou být na pořad jednání zařazeny i body neuvedené na předběžném pořadu jednání.

3. S ohledem na okolnosti nebo naléhavost konkrétního případu mohou vedoucí delegací lhůtu uvedenou v odstavci 1 zkrátit.

Článek 6

Zápisy z jednání

1. Po každém zasedání smíšeného výboru se vypracuje návrh zápisu z jednání. Obsahuje projednávané body a přijatá rozhodnutí.

2. Do jednoho měsíce po zasedání předloží vedoucí hostitelské delegace, prostřednictvím tajemníků smíšeného výboru, návrh zápisu z jednání druhému vedoucímu delegace ke schválení písemným postupem.

3. Schválený zápis z jednání podepíší ve dvou vyhotoveních vedoucí delegací a každá strana zaeviduje jeden exemplář. Vedoucí delegací mohou rozhodnout, že ke splnění tohoto požadavku postačuje podpis a výměna elektronicky zpracovaných vyhotovení.

4. Pokud některá ze stran nepožádá jinak, jsou zápisy ze zasedání smíšeného výboru veřejné.

5. S ohledem na okolnosti nebo naléhavost konkrétního případu mohou vedoucí delegací lhůtu uvedenou v odstavci 2 zkrátit a dohodnout se na datu schválení podle odstavce 3.

Článek 7

Písemný postup

Pokud je to nutné a řádně odůvodněné, mohou být rozhodnutí smíšeného výboru přijímána písemným postupem. Za tímto účelem si vedoucí delegací vymění návrhy opatření, o nichž má smíšený výbor vydat rozhodnutí, jež může být následně potvrzeno prostřednictvím výměny korespondence. Strany však mohou požádat o svolání smíšeného výboru za účelem projednání určité otázky.

Článek 8

Rozhodování

1. Smíšený výbor přijímá rozhodnutí na základě konsenzu stran.

2. Rozhodnutí smíšeného výboru se označují slovem „rozhodnutí“, po němž následuje pořadové číslo, datum jejich přijetí a popis jejich předmětu.

3. Rozhodnutí smíšeného výboru podepisují vedoucí delegací a připojují se k zápisu z jednání.

4. Rozhodnutí přijatá smíšeným výborem provádějí strany v souladu se svými vlastními vnitřními postupy.

5. Rozhodnutí přijatá smíšeným výborem mohou strany zveřejnit ve svých příslušných sbírkách úředních aktů. Každá strana zaeviduje jeden exemplář všech rozhodnutí.

Článek 9

Pracovní skupiny

1. Smíšený výbor může zřídit pracovní skupiny, které jsou mu nápomocny při plnění jeho povinností. Mandát pracovní skupiny musí být schválen smíšeným výborem v souladu s čl. 7 odst. 5 dohody a přiložen k rozhodnutí o zřízení pracovní skupiny.

2. Pracovní skupiny se skládají ze zástupců stran.

3. Pracovní skupiny pracují pod vedením smíšeného výboru, jemuž po každém svém zasedání podávají zprávu. Nepřijímají rozhodnutí, ale mohou smíšenému výboru podávat doporučení.

4. Smíšený výbor může kdykoli rozhodnout o zrušení jakékoli stávající pracovní skupiny, o změně jejího mandátu nebo o zřízení nových pracovních skupin, aby mu napomáhaly při plnění jeho povinností.

Článek 10

Výdaje

1. Každá smluvní strana hradí výdaje, které jí vznikají v důsledku účasti na zasedáních smíšeného výboru a pracovních skupin, a to jak výdaje na zaměstnance, cestovní výlohy a diety, tak výdaje za poštovné a telekomunikace.

2. Jakékoli ostatní výlohy spojené s vlastní organizací zasedání nese smluvní strana, jež zasedání pořádá.

Článek 11

Změny jednacího řádu

Smíšený výbor může tento jednací řád kdykoli změnit rozhodnutím přijatým v souladu s čl. 7 odst. 5 dohody.

8.5.2023

Úřední věstník Evropské unie

L 123/38

ROZHODNUTÍ VÝBORU PRO PŘIDRUŽENÍ EU-UKRAJINA VE SLOŽENÍ PRO OBCHOD č. 1/2023

ze dne 24. dubna 2023,

pokud jde o změnu dodatku XVII-3 (Pravidla vztahující se na telekomunikační služby) k příloze XVII Dohod o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé [2023/930]

VÝBOR PRO PŘIDRUŽENÍ VE SLOŽENÍ PRO OBCHOD (dále jen „Výbor pro obchod“),

s ohledem na Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé, a zejména na čl. 465 odst. 3 této dohody a článek 11 přílohy XVII této dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé (dále jen „dohoda“) vstoupila v platnost dne 1. září 2017.

(2)	V čl. 1 odst. 2 písm. d) dohody se stanoví, že cílem dohody je mimo jiné podpořit snahy Ukrajiny dokončit přechod k fungujícímu tržnímu hospodářství, mimo jiné prostřednictvím postupného sbližování jejích právních předpisů s právními předpisy Unie.

(3)

V článku 124 dohody uznávají strany význam sbližování stávajících právních předpisů Ukrajiny s právními předpisy Unie v odvětví telekomunikačních služeb. Ukrajina se zavázala, že zajistí, aby se její stávající a budoucí právní předpisy staly slučitelnými s acquis Unie. Předpokládá se, že toto sbližování se postupně rozšíří na všechny akty acquis Unie uvedené v dodatcích XVII-2 až XVII-5 k příloze XVII dohody a mělo by, jakmile pro to budou splněny podmínky, vést k postupné integraci Ukrajiny do vnitřního trhu EU, zejména prostřednictvím vzájemného udělení statusu účastníka na vnitřním trhu v souladu s čl. 4 odst. 3 přílohy XVII dohody.

(4)	Ukrajina požádala o další integraci, pokud jde o roaming ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii, konkrétně o udělení statusu účastníka na vnitřním trhu pro účely roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích.

(5)

Pravidla týkající se roamingu jsou součástí acquis Unie v oblasti telekomunikací, ale nebyla zahrnuta do dodatku XVII-3 (Pravidla vztahující se na telekomunikační služby) k příloze XVII dohody. Do dodatku XVII-3 by proto měly být doplněny příslušné akty Evropské unie týkající se roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích.

(6)

V současné fázi hospodářského a právního rozvoje vnitřního trhu EU v oblasti telekomunikačních služeb jsou příslušné akty Unie týkající se roamingu tyto: směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 (1), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/612 (2), prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/2286 (3), nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/654 (4).

(7)

Směrnice (EU) 2018/1972 je v dodatku XVII-3 k příloze XVII dohody již obsažena. Je nezbytné do uvedeného dodatku zahrnout další akty týkající se roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích, aby se umožnil postupný přechod Ukrajiny k úplnému přijetí a úplnému a řádnému provedení všech platných ustanovení pro odvětví telekomunikací, a zejména ustanovení o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích.

(8)

Kladné hodnocení ukrajinských právních předpisů, jejich provádění a prosazování v souladu se zásadami stanovenými v příloze XVII dohody je nezbytným předpokladem pro jakékoli rozhodnutí Výboru pro obchod o udělení statusu účastníka na vnitřním trhu podle čl. 4 odst. 3 přílohy XVII s ohledem na konkrétní odvětví. V souvislosti s acquis Unie týkajícím se roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích by požadavek dosáhnout úplného přijetí a úplného a řádného provedení před přijetím rozhodnutí o udělení statusu účastníka na vnitřním trhu podle čl. 4 odst. 3 přílohy XVII neměl být chápán tak, že zahrnuje uplatňování ochranných limitů pro průměrné velkoobchodní ceny za poskytování regulovaných služeb souvisejících s roamingem ve veřejných mobilních komunikačních sítích mezi stranami dohody. Totéž platí pro regulované maximální sazby za ukončení hlasového volání pro službu ukončení volání koncovému uživateli v jejich síti. Tyto sazby mají být mezi stranami dohody vzájemně poskytovány ode dne stanoveného v případném rozhodnutí Výboru pro obchod o udělení statusu účastníka na vnitřním trhu pro roaming ve veřejných mobilních komunikačních sítích podle čl. 4 odst. 3 přílohy XVII.

(9)

Postupná integrace Ukrajiny do vnitřního trhu EU, zejména v oblasti telekomunikačních služeb, bude mimo jiné vyžadovat úplné a řádné provedení nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/654 v souladu s cíli uvedeného nařízení. Ukrajina v současné době není schopna provést a plně uplatňovat jednotné maximální sazby za ukončení volání po celé Unii pro účely vnitrostátních služeb ukončení volání na Ukrajině. Zavedení jednotných maximálních sazeb za ukončení volání po celé Unii i pro účely vnitrostátních služeb ukončení hlasového volání na Ukrajině však není naprosto nezbytné pro další integraci, pokud jde o roaming ve veřejných mobilních komunikačních sítích. Pro uvedený aspekt nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/654, jejž se Ukrajina zavazuje plně provést do tří let od případného rozhodnutí Výboru pro obchod o udělení statusu účastníka na vnitřním trhu pro roaming ve veřejných mobilních komunikačních sítích podle čl. 4 odst. 3 přílohy XVII dohody, je proto stanoven jiný harmonogram provádění.

(10)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/654 se za určitých podmínek použije i na volání uskutečněná z čísel třetích zemí s cílem uplatňovat jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání po celé Unii otevřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem a omezit vyloučení volání uskutečněných z čísel třetích zemí na to, co je nezbytně nutné pro dosažení cílů vnitřního trhu a pro zajištění proporcionality. Ukrajina v současné době není schopna provést a plně uplatňovat jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání po celé Unii pro účely volání uskutečněných z čísel třetích zemí. Ačkoli zavedení jednotných maximálních sazeb za ukončení volání po celé Unii i pro účely ukončení volání z čísel třetích zemí není naprosto nezbytné pro další integraci, pokud jde o roaming ve veřejných mobilních komunikačních sítích, k zajištění souladu s platnými pravidly vnitřního trhu telekomunikačních služeb EU by bylo zapotřebí úplné přijetí a úplné a řádné provedení nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/654 ze strany Ukrajiny. Pro uvedený aspekt nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/654, jejž se Ukrajina zavazuje plně provést před přijetím případného rozhodnutí Výboru pro obchod o udělení statusu účastníka na vnitřním trhu pro telekomunikační služby podle čl. 4 odst. 3 přílohy XVII dohody, je proto stanoven jiný harmonogram provádění.

(11)

Ustanovení čl. 1 odst. 4 nařízení (EU) 2022/612 a čl. 3 odst. 2 a 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/654 odkazují na referenční směnné kurzy zveřejněné Evropskou centrální bankou v Úředním věstníku Evropské unie. Evropská centrální banka v současné době nezveřejňuje směnné kurzy ukrajinské hřivny. Uvedená ustanovení je proto třeba upravit tak, aby umožňovala používat směnné kurzy mezi eurem a ukrajinskou hřivnou zveřejňované Ukrajinskou národní bankou do té doby, než Evropská centrální banka zveřejní směnné kurzy pro ukrajinskou hřivnu.

(12)	Článek 11 přílohy XVII dohody zmocňuje Výbor pro obchod k doplnění zbývajících čtyř aktů Unie do přílohy XVII dohody prostřednictvím změny uvedené přílohy.

(13)

Jakmile se bude Ukrajina domnívat, že určitý právní akt Unie byl řádně přijat a proveden, má spolutajemníkovi Unie Výboru pro obchod předložit příslušnou transpoziční tabulku spolu s oficiálním překladem prováděcího ukrajinského právního aktu do anglického jazyka, aby Evropská komise mohla přistoupit k souhrnnému hodnocení stanovenému v dodatku XVII-6 k příloze XVII dohody.

(14)

S ohledem na pokračující ruskou útočnou válku proti Ukrajině se může ukázat, že splnění povinností stanovených v tomto rozhodnutí ve stanovených lhůtách je objektivně nemožné nebo nadměrně obtížné. V takovém případě by Ukrajina měla záležitost předložit Výboru pro obchod podle článku 11 přílohy XVII dohody, který záležitost posoudí v souladu s čl. 3 odst. 4 a 5 přílohy XVII dohody,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Dodatek XVII-3 (Pravidla vztahující se na telekomunikační služby) k příloze XVII dohody se mění podle přílohy tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je vyhotoveno v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském a ukrajinském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 24. dubna 2023.

Za Výbor pro přidružení ve složení pro obchod

předseda

Léon DELVAUX

tajemníci

Rikke MENGEL-JØRGENSEN

Oleksandra NECHYPORENKO

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/612 ze dne 6. dubna 2022 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii (Úř. věst. L 115, 13.4.2022, s. 1).

(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/2286 ze dne 15. prosince 2016, kterým se stanoví podrobná pravidla týkající se uplatňování politiky přiměřeného využívání a metodologie posuzování udržitelnosti zrušení maloobchodních příplatků za roaming a týkající se žádosti, kterou má podat poskytovatel roamingu pro účely tohoto posouzení (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 46).

(4) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/654 ze dne 18. prosince 2020, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 stanovením jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v mobilní síti po celé Unii a jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v pevné síti po celé Unii (Úř. věst. L 137, 22.4.2021, s. 1).

PŘÍLOHA

Dodatek XVII-3 (Pravidla vztahující se na telekomunikační služby) se mění tak, že se do oddílu „A. Celková evropská politika v oblasti elektronických komunikací“ za bod týkající se „směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU ze dne 15. května 2014 o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací“ doplňují nové body, které znějí:

„Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/612 ze dne 6. dubna 2022 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii (přepracované znění)

Pro účely této dohody se nařízení upravuje takto: ustanovení čl. 1 odst. 4 odkazuje na referenční směnné kurzy zveřejněné Evropskou centrální bankou v Úředním věstníku Evropské unie. Dokud Evropská centrální banka nezveřejní směnné kurzy ukrajinské hřivny, použijí se pro účely čl. 1 odst. 4 směnné kurzy mezi eurem a ukrajinskou hřivnou zveřejněné Ukrajinskou národní bankou. Referenční období a podmínky stanovené v čl. 1 odst. 4 zůstávají nezměněny.

—

Provedou se veškerá ustanovení s výjimkou těchto:

—

článek 7 – Provádění politiky přiměřeného využívání a mechanismu udržitelnosti, odstavce 1–3. Výjimkou týkající se čl. 7 odst. 1 až 3 není dotčena povinnost Ukrajiny provést prováděcí akty o uplatňování politik přiměřeného využívání, metodiku posuzování udržitelnosti poskytování maloobchodních roamingových služeb za vnitrostátní ceny a žádost, kterou má podat poskytovatel roamingu pro účely posouzení udržitelnosti,

—	článek 20 – Postup projednávání ve výboru.

Harmonogram: ustanovení nařízení (EU) 2022/612 se provedou do 12 měsíců ode dne vstupu rozhodnutí [č. 1/2023] v platnost.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/2286 ze dne 15. prosince 2016, kterým se stanoví podrobná pravidla týkající se uplatňování politiky přiměřeného využívání a metodologie posuzování udržitelnosti zrušení maloobchodních příplatků za roaming a týkající se žádosti, kterou má podat poskytovatel roamingu pro účely tohoto posouzení

Harmonogram: ustanovení prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/2286 se provedou do 12 měsíců ode dne vstupu rozhodnutí [č. 1/2023] v platnost.

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/654 ze dne 18. prosince 2020, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 stanovením jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v mobilní síti po celé Unii a jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v pevné síti po celé Unii

Pro účely této dohody se nařízení upravuje takto: ustanovení čl. 3 odst. 2 a 3 odkazují na referenční směnné kurzy zveřejněné Evropskou centrální bankou v Úředním věstníku Evropské unie. Dokud Evropská centrální banka nezveřejní směnné kurzy ukrajinské hřivny, použijí se pro účely čl. 3 odst. 2 a 3 směnné kurzy mezi eurem a ukrajinskou hřivnou zveřejněné Ukrajinskou národní bankou. Referenční období a podmínky stanovené v čl. 3 odst. 2 a 3 zůstávají nezměněny.

Harmonogram: ustanovení nařízení Komise v přenesené pravomoci. (EU) 2021/654 se provedou před provedením ustanovení nařízení (EU) 2022/612 a do 11 měsíců ode dne vstupu rozhodnutí [č. 1/2023] v platnost, s těmito výjimkami:

—

pokud jde o vnitrostátní volání uskutečněná z ukrajinských čísel a ukončená na ukrajinských číslech na Ukrajině, použije se čl. 1 odst. 3 do tří let ode dne stanoveného v případném rozhodnutí Výboru pro obchod o udělení statusu účastníka na vnitřním trhu pro roaming podle čl. 4 odst. 3 přílohy XVII,

—	ustanovení čl. 1 odst. 4 se provede před přijetím případného rozhodnutí Výboru pro obchod o udělení statusu účastníka na vnitřním trhu pro telekomunikační služby podle čl. 4 odst. 3 přílohy XVII.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1971 ze dne 11. prosince 2018 o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Agentury na podporu BEREC (Úřad BEREC), o změně nařízení (EU) 2015/2120 a o zrušení nařízení (ES) č. 1211/2009

—

Vnitrostátní regulační orgán Ukrajiny s primární odpovědností za dohled nad každodenním fungováním trhů sítí a služeb elektronických komunikací se plně účastní práce Rady regulačních orgánů BEREC, pracovních skupin BEREC a správní rady Úřadu BEREC: vnitrostátní regulační orgán Ukrajiny má stejná práva a povinnosti jako vnitrostátní regulační orgány členských států EU, s výjimkou hlasovacího práva a předsednictví v Radě regulačních orgánů a správní radě.

—

S ohledem na výše uvedené skutečnosti je vnitrostátní regulační orgán Ukrajiny zastoupen na příslušné úrovni v souladu s ustanoveními nařízení o sdružení BEREC. V souladu s příslušnými pravidly výše uvedených nařízení EU jsou sdružení BEREC a případně Úřad BEREC nápomocny vnitrostátnímu regulačnímu orgánu Ukrajiny při plnění jeho úkolů.

—	Vnitrostátní regulační orgán Ukrajiny v nejvyšší možné míře zohlední veškeré pokyny, stanoviska, doporučení, společné postoje a osvědčené postupy přijaté sdružením BEREC s cílem zajistit jednotné provádění regulačního rámce pro elektronické komunikace.

Harmonogram: ustanovení nařízení (EU) 2018/1971 se provedou do 12 měsíců ode dne vstupu rozhodnutí [č. 1/2023] v platnost.“

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Komise (EU) 2023/923 ze dne 3. května 2023, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, pokud jde o olovo a jeho sloučeniny v PVC ( 1 )	1
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2023/924 ze dne 24. dubna 2023 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve Smíšeném výboru EHP ke změnám přílohy I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) a přílohy II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) Dohody o EHP ( 1 )	7
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2023/925 ze dne 24. dubna 2023 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve Smíšeném výboru EHP ke změnám přílohy II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) a přílohy XIII (Doprava) Dohody o EHP (nařízení o EASA) ( 1 )	13
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2023/926 ze dne 24. dubna 2023, o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve Smíšeném výboru EHP ke změně Protokolu 31 k Dohodě o EHP o spolupráci v některých oblastech mimo čtyři svobody (EU-OSHA) ( 1 )	22
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2023/927 ze dne 5. května 2023 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu ukrajinských ozbrojených sil poskytováním munice	27
		AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU
	*	Rozhodnutí smíšeného výboru zřízeného Dohodou mezi Evropskou unií a Ukrajinou o silniční nákladní dopravě č. 1/2023 ze dne 16. března 2023 o přijetí jednacího řádu smíšeného výboru [2023/928]	32
	*	Rozhodnutí smíšeného výboru zřízeného Dohodou mezi Evropskou unií a Ukrajinou o silniční nákladní dopravě č. 2/2023 ze dne 16. března 2023 o pokračování v provádění dohody [2023/929]	36
	*	Rozhodnutí Výboru pro přidružení EU-Ukrajina ve složení pro obchod č. 1/2023 ze dne 24. dubna 2023, pokud jde o změnu dodatku XVII-3 (Pravidla vztahující se na telekomunikační služby) k příloze XVII Dohod o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé [2023/930]	38

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 123

České vydání	Právní předpisy	Ročník 66 8. května 2023