ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 137

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 59
26. května 2016


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/822 ze dne 21. dubna 2016, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 153/2013, pokud jde o časové horizonty pro likvidační období pro různé kategorie finančních nástrojů ( 1 )

1

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/823 ze dne 25. května 2016, kterým se mění nařízení (ES) č. 771/2008, kterým se stanoví organizační a jednací řád odvolacího senátu Evropské agentury pro chemické látky ( 1 )

4

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/824 ze dne 25. května 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o obsah a formát popisu fungování mnohostranných obchodních systémů a organizovaných obchodních systémů a oznámení Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů ( 1 )

10

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/825 ze dne 25. května 2016 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

17

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/826 ze dne 25. května 2016 o ukončení intervenčního nákupu sušeného odstředěného mléka za pevnou cenu pro intervenční období končící dnem 30. září 2016 a o zahájení nabídkového řízení pro nákup

19

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Komise (EU) 2016/827 ze dne 20. května 2016 o obnovení mandátu Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích

22

 

 

Opravy

 

*

Oprava nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni ( Úř. věst. L 81, 21.3.2001 ) (Zvláštní vydání v češtině, kapitola 19, svazek 4, s. 65)

27

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

26.5.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 137/1


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/822

ze dne 21. dubna 2016,

kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 153/2013, pokud jde o časové horizonty pro likvidační období pro různé kategorie finančních nástrojů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (1), a zejména na čl. 41 odst. 5 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 153/2013 (2) stanoví regulační technické normy týkající se požadavků na ústřední protistrany ohledně časových horizontů pro likvidační období pro různé kategorie finančních nástrojů. Je nezbytné aktualizovat tyto regulační technické normy v souladu s příslušným vývojem v oblasti právních předpisů.

(2)

Pokud jde o výpočet požadavků na marže nutných k pokrytí expozice ústřední protistrany vůči tržnímu riziku, poskytují některé struktury účtů na základě minimálně jednodenního likvidačního období vypočteného z hrubého základu ústředním protistranám dostatečnou úroveň krytí a lépe chrání klienty a omezují systémová rizika. Uvedené minimální jednodenní likvidační období by proto mělo být za předpokladu splnění určitých podmínek povoleno pro clearing pozic klientů u finančních nástrojů kromě OTC derivátů.

(3)

Vzhledem k tomu, že jednotlivé oddělené účty zajišťují klientům ještě vyšší úroveň ochrany než souhrnné účty na hrubém základě, mělo by být v případě jednotlivých oddělených účtů možné pro výpočet marží využívat minimálního likvidačního období stejné délky jako u souhrnných účtů na hrubém základě.

(4)

Pro ústřední protistrany, které během dne nepřiřazují obchody každému klientovi, může snížení minimálního likvidačního období ze dvou dnů na jeden den znamenat, že u nových obchodů, jejichž clearing byl proveden v daný den a jež nebyly přiřazeny jednotlivým klientům, požadují marži na jednodenním čistém základě. To může ústřední protistraně způsobit značné ztráty v případě vnitrodenních cenových pohybů, které nevedou k aktivaci výzvy k úhradě vnitrodenních marží. Proto je nutné stanovit určitou prahovou hodnotu, aby bylo zajištěno, že ústřední protistrany budou vyzývat k úhradě vnitrodenních marží a zůstanou dostatečně chráněny bez ohledu na zkrácení likvidačního období.

(5)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 153/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem předloženého Komisi Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA) po konzultaci s Evropským orgánem pro bankovnictví a Evropským systémem centrálních bank.

(7)

Orgán ESMA v souladu s článkem 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (3) uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z kterých toto nařízení vychází, provedl analýzu možných souvisejících nákladů a přínosů a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou podle článku 37 nařízení (EU) č. 1095/2010,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Článek 26 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 153/2013 se mění takto:

1)

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.   Pro účely článku 41 nařízení (EU) č. 648/2012 stanoví ústřední protistrana přiměřené časové horizonty pro likvidační období s přihlédnutím k charakteristikám finančního nástroje, jehož clearing se provádí, k druhu účtu, na kterém je finanční nástroj veden, k trhu, na kterém je finanční nástroj obchodován, a k těmto minimálním časovým horizontům pro likvidační období:

a)

pět obchodních dnů pro OTC deriváty;

b)

dva obchodní dny pro finanční nástroje kromě OTC derivátů vedené na účtech, které nesplňují podmínky stanovené v písmeni c);

c)

jeden obchodní den pro finanční nástroje kromě OTC derivátů vedené na souhrnných účtech klientů nebo individuálních účtech klientů za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

i)

ústřední protistrana vede oddělené záznamy o pozicích každého klienta alespoň na konci každého dne, provádí výpočet marží pro každého klienta a realizuje souhrn maržových požadavků na každého klienta na hrubém základě,

ii)

ústřední protistraně je známa totožnost všech klientů,

iii)

pozice vedené na účtu nejsou vlastnickými pozicemi podniků patřícími do stejné skupiny jako člen clearingového systému,

iv)

ústřední protistrana měří expozice a provádí výpočet pro každý účet téměř v reálném čase a alespoň každou hodinu v průběhu dne s využitím aktualizovaných pozic a cen požadavky na počáteční a variační marže,

v)

v případě, že ústřední protistrana nepřiřazuje nové obchody každému klientovi v průběhu dne, realizuje ústřední protistrana marže v rámci jedné hodiny, jestliže jsou maržové požadavky vypočtené podle bodu iv) vyšší než 110 % aktualizovaného dostupného zajištění v souladu s kapitolou X, ledaže částka vnitrodenních marží, která má být ústřední protistraně zaplacena, není podstatná vzhledem k částce předem stanovené ústřední protistranou a schválené příslušným orgánem, a v rozsahu, ve kterém je marže u obchodů dříve přiřazených klientům požadována odděleně od obchodů, které nejsou přiřazeny v průběhu dne.

2.   Ve všech případech musí ústřední protistrana pro stanovení přiměřených časových horizontů pro likvidační období vyhodnotit a sečíst alespoň toto:

a)

nejdelší možné období, které může uplynout od poslední realizace marží až do prohlášení selhání ústřední protistranou nebo aktivace procesu řízení selhání ústřední protistranou;

b)

odhadovanou dobu potřebnou k přípravě a provedení strategie pro řízení selhání člena clearingového systému podle zvláštností každé kategorie finančních nástrojů, včetně úrovně likvidity a velikosti a koncentrace pozic, a trhů, které ústřední protistrana použije na uzavření nebo úplné zajištění pozice člena clearingového systému;

c)

v příslušných případech dobu potřebnou na pokrytí rizika protistrany, jemuž je ústřední protistrana vystavena.“;

2)

v odstavci 4 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

takový časový horizont činí alespoň dva obchodní dny, nebo jeden obchodní den v případě, že jsou splněny podmínky stanovené v odst. 1 písm. c).“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. dubna 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 153/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012, pokud jde o regulační technické normy týkající se požadavků na ústřední protistrany (Úř. věst. L 52, 23.2.2013, s. 41).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).


26.5.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 137/4


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/823

ze dne 25. května 2016,

kterým se mění nařízení (ES) č. 771/2008, kterým se stanoví organizační a jednací řád odvolacího senátu Evropské agentury pro chemické látky

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (1), a zejména na čl. 93 odst. 4 a článek 132 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Přezkum nařízení Komise (ES) č. 771/2008 (2) vedl k závěru, že uvedené nařízení by mělo být v několika ohledech pozměněno.

(2)

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 (3) je agentuře svěřena pravomoc přijímat určitá individuální rozhodnutí a odvolací senát zřízený podle nařízení (ES) č. 1907/2006 má pravomoc rozhodovat o odvoláních proti rozhodnutím uvedeným v čl. 77 odst. 1 nařízení (EU) č. 528/2012. Je proto nezbytné stanovit pravidla týkající se odvolání proti rozhodnutím uvedeným v čl. 77 odst. 1 nařízení (EU) č. 528/2012.

(3)

Prováděcím nařízením Komise (EU) č. 564/2013 (4) jsou stanoveny poplatky za odvolání proti rozhodnutím agentury podle článku 77 nařízení (EU) č. 528/2012. Je proto nezbytné stanovit pravidla týkající se poplatků za odvolání proti rozhodnutím agentury podle článku 77 nařízení (EU) č. 528/2012.

(4)

Vzhledem k tomu, že odvolací senát je v současnosti zřízen jako stálá struktura v rámci agentury, je nezbytné zajistit, aby mohla být odvolání vyřizována v uspokojivých lhůtách. Mělo by proto být možné přidělovat odvolání dalším členům nebo náhradníkům.

(5)

Na základě současné praxe je rovněž vhodné poskytnout účastníkům řízení možnost, aby mezi sebou dosáhli smírčí dohody. Ke zvýšení transparentnosti by měl být jmenován člen odvolacího senátu, který bude napomáhat dosažení smírčí dohody. Shrnutí smírčí dohody by mělo být veřejně dostupné na internetových stránkách agentury.

(6)

K zajištění nezávislosti odvolacího senátu je nezbytné, aby tajemníka jmenoval přímo předseda odvolacího senátu.

(7)

Z důvodů právní jistoty je rovněž zapotřebí vyjasnit stávající ustanovení týkající se požadavků na zachování důvěrnosti, zejména toho, že údaje požadované v oznámení nelze považovat za důvěrné.

(8)

S cílem zajistit účinnou účast vedlejších účastníků by se měl postup pro vstup do řízení zjednodušit a dále vyjasnit a lhůta pro podání žádosti o vstup do řízení by se měla prodloužit. V případech souvisejících s hlavou VI kapitolou 2 nařízení (ES) č. 1907/2006 by mělo být členským státům dovoleno požádat o vstup do řízení, aniž by musely prokazovat svůj zájem na výsledku případu.

(9)

Z důvodů právní jistoty je vhodné upřesnit ustanovení týkající se nákladů v tom smyslu, že každý účastník řízení nese své náklady.

(10)

Pro usnadnění přístupu ke spravedlnosti a snížení nákladů je rovněž vhodné upřesnit, že účastníci řízení mohou být zastupováni jakoukoli osobou s oprávněním jednat, a nikoli nutně zástupcem s procesní plnou mocí.

(11)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 133 nařízení (ES) č. 1907/2006,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 771/2008 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. května 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1.

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 771/2008 ze dne 1. srpna 2008, kterým se stanoví organizační a jednací řád odvolacího senátu Evropské agentury pro chemické látky (Úř. věst. L 206, 2.8.2008, s. 5).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1).

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 564/2013 ze dne 18. června 2013 o poplatcích a platbách splatných Evropské agentuře pro chemické látky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. L 167, 19.6.2013, s. 17).


PŘÍLOHA

Nařízení (ES) č. 771/2008 se mění takto:

1)

V článku 1 se doplňuje nový odstavec 4, který zní:

„4.   Aby mohla být odvolání vyřizována v uspokojivých lhůtách, může předseda po konzultaci se správní radou agentury přidělit odvolání náhradníkům nebo dalším členům. V takových případech může předseda určit zastupujícího předsedu.“

2)

Vkládá se nový článek 1a, který zní:

„Článek 1a

Smírčí dohoda

V zájmu řízení může předseda odvolacího senátu vyzvat strany, aby dosáhly smírčí dohody. V takovém případě jmenuje předseda jednoho člena, který bude napomáhat dosažení smírčí dohody. Předseda oznámí rozhodnutí jmenovat jednoho člena účastníkům řízení.

Pokud účastníci řízení dosáhnou smírčí dohody, tento jeden člen řízení ukončí a shrnutí smírčí dohody se zveřejní na internetových stránkách agentury. Pokud k dosažení smírčí dohody do dvou měsíců od rozhodnutí přidělit případ jednomu členu nedojde, předá se tento případ zpět odvolacímu senátu.“

3)

Vkládá se nový článek 1b, který zní:

„Článek 1b

Zpětvzetí odvolání

Je-li odvolání vzato zpět, předseda řízení ukončí.“

4)

V článku 5 se odstavce 4 a 5 nahrazují tímto:

„4.   Pracovníci spisovny včetně tajemníka se neúčastní žádných řízení agentury vztahujících se k rozhodnutím, která mohou být předmětem odvolání podle čl. 91 odst. 1 nařízení (ES) č. 1907/2006 nebo podle čl. 77 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 (*).

5.   Odvolacímu senátu je při výkonu povinností nápomocen tajemník, kterého jmenuje předseda.

Předseda má vedoucí a organizační pravomoc dávat tajemníkovi konkrétní pokyny, pokud jde o záležitosti související s plněním funkcí odvolacího senátu.

(*)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1).“"

5)

V čl. 6 odst. 1 se písmeno g) nahrazuje tímto:

„g)

popřípadě označení, které informace v odvolání mají být pokládány za důvěrné a proč;“

6)

V článku 6 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   K odvolání musí být přiložen doklad o zaplacení poplatku za odvolání podle článku 10 nařízení (ES) č. 340/2008, nebo případně podle článku 4 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 564/2013 (**).

(**)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 564/2013 ze dne 18. června 2013 o poplatcích a platbách splatných Evropské agentuře pro chemické látky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. L 167, 19.6.2013, s. 17).“"

7)

V čl. 6 odst. 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Během této lhůty se staví běh lhůty podle čl. 93 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 1907/2006.“

8)

V čl. 6 odst. 5 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pokud odvolatel není adresátem napadeného rozhodnutí, informuje tajemník adresáta o tom, že bylo proti uvedenému rozhodnutí podáno odvolání.“

9)

V čl. 6 odst. 6 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Aniž je dotčeno ustanovení prvního pododstavce, rozhodne předseda, zda se informace označené odvolatelem podle odst. 1 písm. g) mají pokládat za důvěrné, a zajistí, aby žádné informace, které jsou pokládány za důvěrné, nebyly zveřejněny v oznámení. Praktické podrobnosti zveřejnění se určí v souladu s postupem podle čl. 27 odst. 3.“

10)

V čl. 7 odst. 2 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d)

popřípadě označení, které informace v odpovědi na odvolání mají být pokládány za důvěrné a proč;“

11)

Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Vstup vedlejšího účastníka do řízení

1.   Kdokoli, kdo prokáže oprávněný zájem na výsledku odvolání podaného odvolacímu senátu, může vstoupit do řízení před odvolacím senátem.

Odchylně od prvního pododstavce v případech souvisejících s hlavou VI kapitolou 2 nařízení (ES) č. 1907/2006 by měl mít členský stát, jehož příslušný orgán provedl hodnocení látky, dovoleno požádat o vstup do řízení, aniž by musel prokazovat svůj zájem na výsledku případu.

2.   Žádost, v níž se uvedou okolnosti, které zakládají právo vstoupit do řízení, musí být předložena do tří týdnů od zveřejnění oznámení podle čl. 6 odst. 6.

3.   Vstup do řízení se omezí na úplnou či částečnou podporu nebo úplné či částečné odmítnutí odvolacího návrhu jednoho z účastníků řízení.

Vstup do řízení nezakládá stejná procesní práva, jako jsou procesní práva přiznaná účastníkům řízení, a je ve vztahu k hlavnímu řízení podpůrný. Stává se bezpředmětným, je-li věc vyškrtnuta z rejstříku odvolacího senátu, dojde-li k zastavení řízení či zpětvzetí návrhu nebo ke smírčí dohodě mezi účastníky řízení nebo je-li odvolání prohlášeno za nepřípustné.

Vedlejší účastníci přijmou věc v takovém stavu, v jakém se nachází v době jejich vstupu do řízení.

4.   Žádost o vstup do řízení musí obsahovat:

a)

označení věci;

b)

jména účastníků řízení;

c)

jméno (název) a bydliště (sídlo) vedlejšího účastníka;

d)

pokud vedlejší účastník podle článku 9 určil zástupce, jméno a místo podnikání zástupce;

e)

adresu pro účely doručování, pokud je jiná než adresy uvedené podle písmen c) a d);

f)

odvolací návrh podaný jedním nebo více účastníky řízení, na jehož podporu žádá vedlejší účastník o povolení vstupu do řízení;

g)

popis okolností zakládajících právo na vstup do řízení;

h)

informace, zda vedlejší účastník souhlasí s tím, aby mu, případně jeho zástupci, byla korespondence doručována faxem, e-mailem nebo jinými technickými komunikačními prostředky.

Žádost o vstup do řízení se doručuje účastníkům řízení, aby se k ní případně mohli jakkoli vyjádřit, než o ní odvolací senát rozhodne.

5.   Pokud odvolací senát rozhodne umožnit vstup do řízení, obdrží vedlejší účastník opis veškerých procesních písemností doručených účastníkům řízení, které účastníci řízení za tímto účelem odvolacímu senátu poskytnou. Z této výměny se vyloučí důvěrné položky či dokumenty.

6.   Odvolací senát rozhodne, zda vyhoví žádosti o vstup do řízení.

Pokud odvolací senát vstup do řízení povolí, určí předseda lhůtu, v níž může vedlejší účastník předložit spis vedlejšího účastníka.

Spis vedlejšího účastníka musí obsahovat:

a)

uvedení odvolacího návrhu vedlejšího účastníka směřujícího k podpoře odvolacího návrhu jednoho z účastníků řízení jako celku nebo jeho části, nebo proti odvolacímu návrhu jednoho z účastníků řízení jako celku nebo jeho části;

b)

odvolací důvody a příslušné skutkové a právní argumenty;

c)

případně povahu jakýchkoli navrhovaných důkazů na podporu žádosti;

d)

popřípadě označení, které informace v žádosti o vstup do řízení mají být pokládány za důvěrné a proč.

Po doručení spisu vedlejšího účastníka může předseda určit lhůtu, v níž se účastníci řízení mohou k tomuto spisu vyjádřit.

7.   Vedlejší účastníci nesou své náklady.“

12)

Článek 9 se nahrazuje tímto:

„Článek 9

Zastupování

Pokud si účastník nebo vedlejší účastník řízení určil zástupce, musí tento zástupce předložit oprávnění jednat udělené zastupovaným účastníkem nebo vedlejším účastníkem řízení.“

13)

V čl. 11 odst. 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)

odvolání není podáno proti rozhodnutí uvedenému v čl. 91 odst. 1 nařízení (ES) č. 1907/2006 nebo v čl. 77 odst. 1 nařízení (EU) č. 528/2012.“

14)

V článku 13 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Jednání před odvolacím senátem jsou veřejná, pokud se odvolací senát z vlastního podnětu nebo na žádost jednoho z účastníků řízení nerozhodne jinak a je-li toto rozhodnutí řádně odůvodněné.“

15)

V čl. 15 odst. 2 se doplňuje nové písmeno d), které zní:

„d)

napomoci dosažení smírčí dohody mezi účastníky řízení.“

16)

Vkládá se nový článek 17a, který zní:

„Článek 17a

Náklady

Účastníci řízení nesou své náklady.“

17)

V čl. 21 odst. 1 se písmeno h) nahrazuje tímto:

„h)

usnesení odvolacího senátu a, je-li to nutné, uložení náhrady nákladů na provedení důkazů a rozhodnutí o navrácení poplatků podle čl. 10 odst. 4 nařízení (ES) č. 340/2008 nebo čl. 4 odst. 4 prováděcího nařízení (EU) č. 564/2013.“

18)

V článku 21 se doplňuje nový odstavec 6, který zní:

„6.   Předseda rozhodne, zda informace uvedené odvolatelem podle čl. 6 odst. 1 písm. g), agenturou podle čl. 7 odst. 2 písm. d) nebo vedlejším účastníkem řízení podle čl. 8 odst. 6 písm. d) je třeba považovat za důvěrné. Předseda zajistí, aby žádné informace, které jsou pokládány za důvěrné, nebyly zveřejněny v konečném rozhodnutí.“



26.5.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 137/10


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/824

ze dne 25. května 2016,

kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o obsah a formát popisu fungování mnohostranných obchodních systémů a organizovaných obchodních systémů a oznámení Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (1), a zejména na čl. 18 odst. 11 třetí pododstavec uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Je důležité uznat, že příslušné orgány potřebují dostávat úplné informace o účelu, struktuře a organizaci mnohostranných obchodních systémů a organizovaných obchodních systémů, nad nimiž budou povinny vykonávat dohled, tak aby zajistily efektivní a řádné fungování finančních trhů.

(2)

Tyto informace by měly vycházet z informací, které má investiční podnik nebo organizátor trhu povinnost poskytnout v rámci obecných požadavků pro povolení podle směrnice 2014/65/EU. Měly by být zaměřeny na specifickou funkci obchodního systému tak, aby příslušným orgánům umožňovaly posoudit, zda daný systém odpovídá definici mnohostranného obchodního systému nebo organizovaného obchodního systému a zda je v souladu s konkrétními požadavky orientovanými na obchodní systém, které stanoví směrnice 2014/65/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (2). Požadavek na podrobný popis by neměl mít vliv na povinnost investičního podniku nebo organizátora trhu poskytovat svému příslušnému orgánu další informace v souladu se směrnicí 2014/65/EU a nařízením (EU) č. 600/2014 ani na právo příslušných orgánů vyžádat si další informace v rámci trvalého dohledu nad obchodními systémy.

(3)

Prostřednictvím informací poskytovaných příslušným orgánům by mělo být zajištěno jednotné shromažďování podrobných popisů fungování mnohostranného obchodního systému a organizovaného obchodního systému podle směrnice 2014/65/EU a dosaženo efektivního zpracování informací o stávajících mnohostranných obchodních systémech, které v době, kdy požadavek na předložení podrobného popisu vstoupí v platnost, již fungují v souladu s vnitrostátním povolením.

(4)

Jelikož se na trhy pro růst malých a středních podniků na rozdíl od ostatních mnohostranných obchodních systémů vztahují podle směrnice 2014/65/EU dodatečná pravidla, je nezbytné, aby trhy pro růst malých a středních podniků poskytovaly další informace.

(5)

Jelikož se organizované obchodní systémy od mnohostranných obchodních systémů liší tím, že postup obchodování může obnášet používání pravidel stanovených provozovatelem podle vlastního úsudku, a protože provozovatel organizovaného obchodního systému bude odpovědný vůči uživatelům tohoto systému, měly by organizované obchodní systémy poskytovat další informace.

(6)

V zájmu efektivního zpracování by měly být požadované informace poskytovány v elektronickém formátu.

(7)

Aby mohl Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (dále též „orgán ESMA“) snadněji zveřejňovat seznam všech mnohostranných obchodních systémů a organizovaných obchodních systémů v Unii, zahrnující informace o službách, které poskytují, a jedinečný kód, který je identifikuje, měla by se pro tyto informace používat standardní šablona.

(8)

V zájmu konzistentnosti a k zajištění hladkého fungování finančních trhů je nezbytné, aby se ustanovení tohoto nařízení a související vnitrostátní předpisy, jimiž se provádí směrnice 2014/65/EU, použily od stejného data.

(9)

Veškeré osobní údaje poskytnuté na základě tohoto nařízení by měly sloužit pro konkrétní, výslovně vyjádřené a legitimní účely, a neměly by být dále zpracovávány způsobem s těmito účely neslučitelným. V souladu s článkem 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (3) by osobní údaje neměly být uchovávány po dobu delší, než je pro účel výkonu dohledu nezbytné, a měla by být stanovena maximální doba jejich uchovávání.

(10)

Toto nařízení je založeno na návrzích prováděcích technických norem předložených Komisi orgánem ESMA.

(11)

Orgán ESMA vedl o návrzích prováděcích technických norem, na nichž je toto nařízení založeno, otevřené veřejné konzultace, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a vyžádal si stanovisko skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízené článkem 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (4),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„příslušným provozovatelem“:

a)

investiční podnik provozující mnohostranný obchodní systém;

b)

investiční podnik provozující organizovaný obchodní systém;

c)

organizátor trhu provozující mnohostranný obchodní systém;

d)

organizátor trhu provozující organizovaný obchodní systém;

2)

„kategoriemi aktiv“ kategorie finančních nástrojů uvedené v příloze I oddílu C směrnice 2014/65/EU.

Článek 2

Informace, které je třeba poskytnout o mnohostranných obchodních systémech a organizovaných obchodních systémech

1.   Příslušný provozovatel poskytne svému příslušnému orgánu tyto informace:

a)

kategorie aktiv finančních nástrojů obchodovaných v mnohostranném obchodním systému nebo organizovaném obchodním systému;

b)

pravidla a postupy pro poskytování finančních nástrojů k obchodování spolu s údaji o systémech pro zveřejňování informací používaných pro zpřístupňování těchto informací veřejnosti;

c)

pravidla a postupy pro zajištění objektivního a nediskriminačního přístupu k obchodním systémům spolu s údaji o systémech pro zveřejňování informací používaných pro zpřístupňování těchto informací veřejnosti;

d)

opatření a postupy zajišťující, aby byly uživatelům mnohostranného obchodního systému nebo organizovaného obchodního systému veřejně dostupné informace dostatečné k tomu, aby mohli činit investiční rozhodnutí, a to s přihlédnutím k povaze uživatelů i ke kategoriím obchodovaných finančních nástrojů;

e)

systémy, postupy a opatření zajišťující splnění podmínek stanovených v článcích 48 a 49 směrnice 2014/65/EU;

f)

podrobný popis případných opatření umožňujících poskytnout systému likviditu, jako jsou režimy tvorby trhu;

g)

opatření a postupy pro sledování obchodů v souladu s požadavky článku 31 směrnice 2014/65/EU;

h)

pravidla a postupy pro pozastavení obchodování s finančními nástroji a jejich stažení z obchodování v souladu s požadavky článku 32 směrnice 2014/65/EU;

i)

opatření k plnění povinností týkajících se předobchodní a poobchodní transparentnosti, které se vztahují na obchodované finanční nástroje a na funkci obchodování mnohostranného obchodního systému nebo organizovaného obchodního systému; tyto informace musí být doprovázeny informacemi o případném záměru použít výjimky podle článků 4 a 9 nařízení (EU) č. 600/2014 a odklad uveřejnění podle článků 7 a 11 uvedeného nařízení;

j)

opatření k efektivnímu vypořádávání obchodů provedených v rámci jeho systémů a k zajištění toho, aby byli uživatelé informováni o tom, jakou má každý z nich v této souvislosti odpovědnost;

k)

seznam členů nebo účastníků mnohostranného obchodního systému nebo organizovaného obchodního systému, který provozuje.

2.   Příslušný provozovatel poskytne svému příslušnému orgánu podrobný popis fungování svého obchodního systému, v němž uvede:

a)

zda systém funguje na hlasovém, elektronickém nebo hybridním základě;

b)

v případě elektronického nebo hybridního obchodního systému povahu veškerých algoritmů nebo programů používaných k rozhodování o párování a realizaci obchodních zájmů;

c)

v případě hlasového obchodního systému pravidla a protokoly používané k rozhodování o párování a realizaci obchodních zájmů;

d)

popis vysvětlující, jak obchodní systém odpovídá každé složce definice mnohostranného obchodního systému nebo organizovaného obchodního systému.

3.   Příslušný provozovatel poskytne svému příslušnému orgánu informace o tom, jak a v jakých případech provoz mnohostranného obchodního systému nebo organizovaného obchodního systému povede k možným střetům mezi zájmy mnohostranného obchodního systému nebo organizovaného obchodního systému, jeho provozovatele nebo jeho vlastníků a řádným fungováním mnohostranného obchodního systému nebo organizovaného obchodního systému. Příslušný provozovatel uvede postupy a opatření ke splnění požadavků stanovených v čl. 18 odst. 4 směrnice 2014/65/EU.

4.   Příslušný provozovatel poskytne svému příslušnému orgánu tyto informace o externím zajištění služeb nebo činností v oblasti řízení nebo provozování mnohostranného obchodního systému nebo organizovaného obchodního systému či dohledu nad nimi:

a)

organizační opatření k určování rizik souvisejících s těmito externě zajišťovanými činnostmi a ke sledování externě zajišťovaných činností;

b)

smluvní ujednání mezi příslušným provozovatelem a subjektem poskytujícím externě zajišťovanou službu, ve kterém jsou popsány její povaha, rozsah a cíle a obsažena dohoda o úrovni služeb.

5.   Příslušný provozovatel poskytne svému příslušnému orgánu informace o případných vazbách na jiný regulovaný trh, mnohostranný obchodní systém, organizovaný obchodní systém či systematického internalizátora ve vlastnictví téhož příslušného provozovatele a o účasti na něm.

Článek 3

Další informace, které je třeba poskytnout o mnohostranných obchodních systémech

Vedle informací uvedených v článku 2 poskytne příslušný provozovatel svému příslušnému orgánu tyto informace týkající se požadavků stanovených v čl. 19 odst. 3 směrnice 2014/65/EU:

a)

popis opatření a systémů zavedených za účelem řízení rizik, kterým je provozovatel vystaven, vymezení všech významných rizik pro jeho fungování a přijetí účinných opatření ke zmírnění těchto rizik;

b)

popis zavedených mechanismů umožňujících efektivní a včasné dokončení obchodů prováděných v rámci systémů provozovatele;

c)

s ohledem na povahu a rozsah obchodů uzavíraných na trhu a rozsah a stupeň rizik, kterým je provozovatel vystaven, popis finančních zdrojů považovaných za dostatečné pro jeho řádné fungování.

Článek 4

Informace, které je třeba poskytnout o již provozovaných mnohostranných obchodních systémech

V případě investičního podniku nebo organizátora trhu, který má povoleno provozovat mnohostranný obchodní systém podle článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (5) a jehož mnohostranný obchodní systém je v provozu k datu použitelnosti tohoto nařízení, poskytne tento podnik nebo organizátor informace uvedené v článcích 2 a 3 tohoto nařízení, jestliže se požaduje, aby:

a)

opravil, aktualizoval nebo objasnil informace, které příslušný provozovatel předložil svému příslušnému orgánu dříve;

b)

prokázal splnění povinností stanovených ve směrnici 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 600/2014, které se na dotčený mnohostranný obchodní systém před použitelností tohoto nařízení nevztahovaly.

Článek 5

Další informace, které je třeba poskytnout o mnohostranných obchodních systémech za účelem jejich registrace jako trhů pro růst malých a středních podniků

Žádá-li příslušný provozovatel o registraci mnohostranného obchodního systému jako trhu pro růst malých a středních podniků, zajistí, aby bylo v informacích poskytnutých podle článků 2 a 3 jasně uvedeno, které funkce nebo opatření jsou pro daný trh pro růst malých a středních podniků použitelné.

Článek 6

Další informace, které je třeba poskytnout o organizovaných obchodních systémech

Příslušný provozovatel provozující organizovaný obchodní systém poskytne svému příslušnému orgánu nad rámec článku 2 tyto informace:

a)

informace o tom, zda je v souladu s čl. 20 odst. 5 směrnice 2014/65/EU do nezávislého výkonu činnosti tvorby trhu v jeho organizovaném obchodním systému zapojen jiný investiční podnik;

b)

podrobný popis toho, jak a za jakých okolností v souladu s čl. 20 odst. 6 směrnice 2014/65/EU provádí pokyny v organizovaném obchodním systému podle vlastního uvážení;

c)

pravidla, postupy a protokoly, které provozovateli umožňují nasměrovat obchodní zájem člena nebo účastníka mimo organizovaný obchodní systém;

d)

popis používání obchodování párováním pokynů na vlastní účet, přičemž se vyžaduje soulad s čl. 20 odst. 7 směrnice 2014/65/EU;

e)

pravidla a postupy zajišťující dodržování článků 24, 25, 27 a 28 směrnice 2014/65/EU u obchodů uzavíraných v organizovaném obchodním systému, pokud jsou tato pravidla použitelná pro příslušného provozovatele ve vztahu k uživateli organizovaného obchodního systému.

Článek 7

Informace týkající se jednotlivých kategorií aktiv

Jestliže příslušný provozovatel mnohostranného obchodního systému nebo organizovaného obchodního systému používá různá pravidla pro různé kategorie aktiv, poskytne informace vyžadované tímto nařízením za každou z těchto kategorií aktiv zvlášť.

Článek 8

Podstatné změny

1.   Příslušný provozovatel poskytne svému příslušnému orgánu popis veškerých podstatných změn informací, jež podle tohoto nařízení předložil dříve, pokud by měly význam pro posouzení toho, zda daný provozovatel dodržuje směrnici 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 600/2014.

2.   Jestliže příslušný provozovatel svému příslušnému orgánu zašle nové informace za účelem opravy, aktualizace nebo objasnění informací, jež podle tohoto nařízení předložil dříve, nemusí do nich zahrnout informace, které jsou pouze menšího významu nebo technické povahy a nejsou významné k posouzení toho, zda dodržuje směrnici 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 600/2014.

3.   Investiční podnik nebo organizátor trhu, který má povolení provozovat mnohostranný obchodní systém podle směrnice 2004/39/ES a jehož mnohostranný obchodní systém je v provozu k datu použitelnosti tohoto nařízení, poskytne svému příslušnému orgánu nad rámec odstavce 1 tohoto článku popis veškerých podstatných změn informací, jež podle tohoto nařízení svému příslušnému orgánu o tomto mnohostranném obchodním systému podle uvedené směrnice předložil dříve.

Článek 9

Formát poskytovaného popisu

1.   Jestliže příslušný provozovatel v souladu s tímto nařízením poskytne svému příslušnému orgánu popis fungování mnohostranného obchodního systému nebo organizovaného obchodního systému, který provozuje, zahrne do svého podání jasné odkazy splňující požadavky dané šablonou uvedenou v tabulce 1 přílohy.

2.   Při poskytování informací vyžadovaných tímto nařízením uvede příslušný provozovatel odkazy na příslušná ustanovení pravidel svého mnohostranného obchodního systému nebo organizovaného obchodního systému, dohod nebo smluv s účastníky nebo relevantními třetími stranami a vnitřních postupů a směrnic.

3.   Informace vyžadované tímto nařízením poskytne příslušný provozovatel svému příslušnému orgánu v elektronickém formátu.

4.   Při poskytnutí informací vyžadovaných tímto nařízením příslušný provozovatel:

a)

přidělí každému předkládanému dokumentu jedinečné referenční číslo;

b)

zajistí, aby v předkládaných informacích bylo jasně uvedeno, kterého konkrétního požadavku tohoto nařízení se týkají a ve kterém dokumentu jsou tyto informace uvedeny, a to tak, že uvede jedinečné referenční číslo daného dokumentu;

c)

zajistí, aby byla v případě, že se na něj některý požadavek tohoto nařízení nevztahuje, tato skutečnost uvedena spolu s odpovídajícím vysvětlením;

d)

předloží tyto informace ve formátu stanoveném v tabulce 1 přílohy.

5.   Jestliže se popis poskytuje v souvislosti s žádostí o povolení, předloží subjekt žádající o povolení poskytovat zároveň více než jednu službu jednu žádost, v níž jasně uvede služby, kterých se poskytnuté informace týkají. Pokud má být za účelem poskytnutí informací ve formátu stanoveném v tabulce 1 přílohy tentýž dokument považován za součást několika žádostí o povolení, použije se při předložení téhož dokumentu pro několik žádostí stejné referenční číslo.

Článek 10

Oznámení orgánu ESMA

Příslušný orgán oznámí orgánu ESMA udělení povolení příslušnému provozovateli působit jako mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém, a to v elektronickém formátu a ve formátu stanoveném v tabulce 2 přílohy.

Článek 11

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne uvedeného v čl. 93 odst. 1 druhém pododstavci směrnice 2014/65/EU.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. května 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1).


PŘÍLOHA

Formáty

Tabulka 1

Informace provozovatelů mnohostranných obchodních systémů a organizovaných obchodních systémů

Příslušný provozovatel, za nějž se žádost podává

Příslušný článek prováděcího nařízení (EU) 2016/824

Referenční číslo dokumentu

Název dokumentu

Kapitola nebo oddíl nebo strana dokumentu, kde jsou uvedeny informace, nebo důvody, proč informace uvedeny nejsou

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Tabulka 2

Informace, jež mají být odeslány orgánu ESMA

Oznamující příslušný orgán

Název příslušného provozovatele

Název provozovaného mnohostranného obchodního systému nebo organizovaného obchodního systému

Identifikační kód trhu (MIC)

Služby poskytované mnohostranným obchodním systémem nebo organizovaným obchodním systémem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


26.5.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 137/17


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/825

ze dne 25. května 2016

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/ 2001 a (ES) č. 1234/2007 (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. května 2016.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kód třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

MA

101,2

TR

60,8

ZZ

81,0

0707 00 05

TR

99,6

ZZ

99,6

0709 93 10

TR

133,0

ZZ

133,0

0805 10 20

EG

53,2

IL

42,6

MA

56,1

TR

42,3

ZA

80,4

ZZ

54,9

0805 50 10

AR

129,2

TR

143,1

ZA

175,0

ZZ

149,1

0808 10 80

AR

107,3

BR

101,7

CL

120,4

CN

65,7

NZ

153,7

US

227,3

ZA

107,1

ZZ

126,2

0809 29 00

TR

538,5

US

931,3

ZZ

734,9


(1)  Klasifikace zemí podle nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


26.5.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 137/19


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/826

ze dne 25. května 2016

o ukončení intervenčního nákupu sušeného odstředěného mléka za pevnou cenu pro intervenční období končící dnem 30. září 2016 a o zahájení nabídkového řízení pro nákup

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1),

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1370/2013 ze dne 16. prosince 2013, kterým se určují opatření týkající se stanovení některých podpor a náhrad v souvislosti se společnou organizací trhů se zemědělskými produkty (2), a zejména na čl. 3 odst. 6 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Komise (EU) č. 1272/2009 ze dne 11. prosince 2009, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o nákup a prodej zemědělských produktů v rámci veřejné intervence (3), a zejména na článek 14 a čl. 16 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1549 (4) lze veřejnou intervenci u sušeného odstředěného mléka použít do 30. září 2016.

(2)

Podle oznámení členských států předložených dne 25. května 2016 v souladu s čl. 13 odst. 1 a 3 nařízení (EU) č. 1272/2009 se zdá, že celkové množství sušeného odstředěného mléka nabídnutého k intervenci za pevnou cenu od 1. ledna 2016 překročilo limit 218 000 tun stanovený v čl. 3 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1370/2013. Z tohoto důvodu by měl být pro intervenční období končící dne 30. září 2016 ukončen intervenční nákup sušeného odstředěného mléka za pevnou cenu a měl by být stanoven koeficient přidělení pro množství, která nabídly intervenční agentury členských států dne 24. května 2016 a měly by být odmítnuty nabídky, které intervenční agentury členských států obdržely dne 25. května 2016 a po tomto dni.

(3)

Podle čl. 28 odst. 2 nařízení (EU) č. 1272/2009 se sušené odstředěné mléko nabídnuté k intervenci musí plnit do pytlů o čisté hmotnosti 25 kilogramů. Množství nabídnutého sušeného odstředěného mléka vynásobené koeficientem přidělení je tedy třeba zaokrouhlit dolů na nejbližší násobek 25 kg.

(4)

V souladu s čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) č. 1370/2013 má být pro sušené odstředěné mléko zahájeno nabídkové řízení za účelem stanovení maximální nákupní ceny.

(5)

Oddíl III kapitoly I hlavy II nařízení (EU) č. 1272/2009 stanoví pravidla, která se mají dodržovat v případech, kdy Komise zahájí intervenční nákup produktů uvedených v článku 11 nařízení (EU) č. 1308/2013 prostřednictvím nabídkového řízení.

(6)

Podle čl. 16 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 1272/2009 se mají stanovit období pro podání nabídek do nabídkového řízení.

(7)

V souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) č. 1272/2009 se mají stanovit lhůty, v nichž intervenční agentury oznámí Komisi všechny přijatelné nabídky do nabídkového řízení.

(8)

V zájmu účinné správy by členské státy měly pro oznámení předávaná Komisi používat informační systémy v souladu s nařízením Komise (ES) č. 792/2009 (5).

(9)

Vzhledem k tomu, že intervenční agentury by měly okamžitě po vyhlášení tohoto nařízení informovat nabízející o ukončení intervenčního nákupu za pevnou cenu a o koeficientu přidělení, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Ukončení intervenčního nákupu za pevnou cenu

1.   Intervenční nákup sušeného odstředěného mléka za pevnou cenu je pro intervenční období končící dnem 30. září 2016 ukončen.

Celkové množství sušeného odstředěného mléka nabídnutého k intervenci, které intervenční agentury členských států obdržely od všech nabízejících dne 24. května 2016, se přijme po vynásobení koeficientem přidělení 10,4707 % a zaokrouhlení dolů na nejbližší násobek 25 kg.

2.   Nabídky za pevnou cenu, které intervenční agentury členských států obdrží dne 25. května 2016 a po tomto dni do 30. září 2016, se odmítnou.

Článek 2

Zahájení nabídkového řízení

Intervenční nákup sušeného odstředěného mléka prostřednictvím nabídkového řízení pro množství, která přesahují omezení stanovené v čl. 3 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1370/2013, je zahájen do 30. září 2016 podle podmínek stanovených v oddílu III kapitoly I hlavy II nařízení (EU) č. 1272/2009 a v tomto nařízení.

Článek 3

Podávání nabídek do nabídkového řízení

1.   Lhůta pro podávání nabídek do prvního jednotlivého nabídkového řízení končí dne 7. června 2016 ve 12:00 hodin (bruselského času).

Konečné datum pro podávání nabídek do následujících nabídkových řízení je první a třetí úterý v měsíci ve 12:00 hodin (bruselského času).

Pokud je úterý dnem státního svátku, lhůta končí ve 12:00 hodin (bruselského času) předchozího pracovního dne.

2.   Nabídky se podávají intervenčním agenturám, které jsou schválené členskými státy (6).

Článek 4

Oznámení Komisi

Oznámení podle čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) č. 1272/2009 musí být učiněno do 16:00 hodin (bruselského času) v den uplynutí lhůty pro předložení nabídek do nabídkového řízení uvedený v článku 3 tohoto nařízení, v souladu s nařízením (ES) č. 792/2009.

Odchylně od čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) č. 1272/2009, pokud členský stát neoznámí Komisi přijatelnou nabídku ve lhůtách uvedených v prvním pododstavci, má se za to, že oznámil Komisi nulový počet nabídek.

Článek 5

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. května 2016.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 12.

(3)  Úř. věst. L 349, 29.12.2009, s. 1.

(4)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1549 ze dne 17. září 2015, kterým se stanoví dočasná mimořádná opatření pro odvětví mléka a mléčných výrobků spočívající v prodloužení období veřejné intervence u másla a sušeného odstředěného mléka v roce 2015 a v dřívějším zahájení veřejné intervence u másla a sušeného odstředěného mléka v roce 2016 (Úř. věst. L 242, 18.9.2015, s. 28).

(5)  Nařízení Komise (ES) č. 792/2009 ze dne 31. srpna 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro předávání informací a dokumentů členskými státy Komisi v rámci provádění společné organizace trhů, režimu přímých plateb, propagace zemědělských produktů a režimů platných pro nejvzdálenější regiony a menší ostrovy v Egejském moři (Úř. věst. L 228, 1.9.2009. s. 3).

(6)  Adresy intervenčních agentur jsou uvedeny na internetových stránkách systému CIRCA Evropské komise (http://ec.europa.eu/agriculture/milk/policy-instruments/index_en.htm).


ROZHODNUTÍ

26.5.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 137/22


ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2016/827

ze dne 20. května 2016

o obnovení mandátu Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V článku 2 Smlouvy o Evropské unii jsou zakotveny hodnoty, na nichž je Unie založena, a článek 6 přiznává Chartě základních práv stejnou právní sílu, jakou mají Smlouvy, a stanoví, že základní práva tvoří obecné zásady práva Unie.

(2)

Evropská komise dne 20. listopadu 1991 rozhodla, že začlení etiku do rozhodovacího procesu politik Společenství v oblasti výzkumu a technologického rozvoje, a zřídila skupinu poradců pro etické dopady biotechnologií (GAEIB).

(3)

Dne 16. prosince 1997 se Komise rozhodla nahradit skupinu GAEIB Evropskou skupinou pro etiku ve vědě a nových technologiích (EGE) a rozšířila mandát této skupiny tak, aby zahrnoval všechny oblasti využití vědy a technologie. Mandát skupiny EGE byl následně obnovován, naposledy rozhodnutím Komise 2010/1/EU (1). Nyní je vhodné tento mandát obnovit na dobu pěti let a následně jmenovat nové členy.

(4)

Evropská skupina pro etiku ve vědě a nových technologiích má za úkol poskytovat Komisi etické poradenství buď na žádost Komise, nebo z vlastního podnětu a po dohodě s Komisí. Komise může skupinu EGE upozornit na otázky, které Evropský parlament a Rada považují za velmi významné z etického hlediska.

(5)

Měla by být stanovena pravidla pro sdělování informací členy skupiny.

(6)

Osobní údaje by měly být zpracovávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (2).

(7)

Rozhodnutí 2010/1/EU by mělo být zrušeno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Mandát

Mandát Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích, dále jen „skupiny EGE“, se obnovuje na dobu pěti let.

Článek 2

Poslání

Posláním skupiny EGE je poskytovat Komisi poradenství v etických otázkách týkajících se vědy a nových technologií a v otázkách širších společenských dopadů pokroku v uvedených oblastech, a to buď na žádost Komise, nebo na žádost svého předsedy se souhlasem útvarů Komise. Skupina proto:

a)

identifikuje, vymezuje a přezkoumává etické otázky v souvislosti s vývojem v oblasti vědy a technologie;

b)

poskytuje poradenství ve formě analýz a doporučení, které se zaměřují na podporu etického vytváření politik EU s náležitým ohledem na Listinu základních práv Evropské unie.

Článek 3

Konzultace

Komise může se skupinou konzultovat jakékoli záležitosti spadající do oblasti působnosti uvedené v článku 2. V této souvislosti může Komise upozornit skupinu EGE na otázky, které Evropský parlament a Rada považují za velmi významné z etického hlediska.

Článek 4

Členství – jmenování

1.   Skupina EGE má nejvýše 15 členů. Členové mají pravomoci v oblasti působnosti uvedené v článku 2.

2.   Členové jsou jmenováni za svou osobu. Poskytují Komisi poradenství ve veřejném zájmu a nezávisle na jakémkoli vnějším vlivu. Členové včas informují Komisi o jakémkoli střetu zájmů, jenž by mohl ohrozit jejich nezávislost.

3.   Členové jsou jmenováni předsedou Komise na základě návrhu člena Komise odpovědného za výzkum, vědu a inovace poté, co byla předložena jejich kandidatura v reakci na výzvu k vyjádření zájmu o členství ve skupině EGE a byl proveden výběr pod dohledem identifikačního výboru, a to na základě kritérií stanovených v odstavcích 4 a 6 tohoto článku.

4.   Identifikační výbor ve svém návrhu složení skupiny EGE usiluje o to, aby v nejvyšší možné míře zajistil vysokou úroveň odbornosti a pluralismu, zeměpisnou vyváženost a rovněž vyvážené zastoupení příslušného know-how a oblastí zájmu, přičemž bere v úvahu konkrétní úkoly skupiny EGE, požadované druhy odbornosti a reakce na výzvu k vyjádření zájmu. Skupina EGE je nezávislá, pluralitní a multidisciplinární.

5.   Každý člen skupiny EGE je jmenován na období dvou a půl roku. Na konci období lze jeho jmenování obnovit. Členství ve skupině EGE je omezeno nejvýše na tři období.

6.   Při výběru kandidátů na členství ve skupině se berou v úvahu tyto faktory a kritéria:

a)

Složení skupiny zajišťuje poskytování nezávislého poradenství nejvyšší kvality, v němž se spojuje moudrost a předvídavost. Důvěryhodnost skupiny pramení z rovnováhy kvalit mužů a žen, kteří ji tvoří a kteří jako celek odrážejí široké perspektivy z celé Evropy. Je třeba nezbytně zohlednit genderovou vyváženost a náležitě přihlédnout k rovnováze věkových skupin a geografickému zastoupení.

b)

Členy skupiny jsou mezinárodně uznávaní odborníci, kteří prokázali svou excelenci a mají zkušenosti na evropské a celosvětové úrovni.

c)

Členové odrážejí širokou interdisciplinární oblast působnosti mandátu skupiny, která zahrnuje filozofii a etiku, přírodní a společenské vědy i právo. Nepovažují se však za představitele určité disciplíny, světonázoru nebo oblasti výzkumu; mají obecnější vizi, která je ve svém celku odrazem pochopení významných existujících i nově vznikajících vývojových trendů, včetně inter-, trans- a multidisciplinárních perspektiv, a významu poradenství v etických otázkách na evropské úrovni.

d)

Kromě prokazatelné dobré pověsti mají členové jako celek zkušenosti s poskytováním poradenství v etických otázkách tvůrcům politik, jichž nabyli v nejrůznějších členských státech i na evropské a mezinárodní úrovni.

e)

Skupina zahrnuje členy se zkušenostmi v orgánech, jako jsou poradní sbory a výbory, vládní poradci, národní rady pro etiku, univerzity a výzkumné ústavy. Pro skupinu může být užitečné, aby zahrnovala členy, kteří získali zkušenosti ve více než jedné zemi, a členy ze zemí mimo Evropskou unii.

7.   Výběr členů skupiny EGE se uskuteční na základě otevřené výzvy k vyjádření zájmu, v níž se uvádí postup pro podání úplné přihlášky. Komise výzvu zveřejní na internetových stránkách Europa. Bude rovněž zajištěn odkaz na internetové stránky Europa z Rejstříku expertních skupin Komise a dalších podobných subjektů (dále jen „rejstřík expertních skupin“).

8.   Kandidatury je možné předkládat, pokud se kandidát řídí postupem pro podání úplné přihlášky.

9.   Komise zveřejní seznam členů skupiny EGE v rejstříku expertních skupin.

10.   Vhodní kandidáti, kteří nejsou jmenováni podle odstavce 2 tohoto článku, se zařadí na rezervní seznam. Předseda Komise může jmenovat členy z rezervního seznamu.

11.   Pokud člen již nemůže efektivně přispívat k práci skupiny EGE nebo pokud odstoupí či nesplňuje podmínky uvedené v článku 339 Smlouvy o fungování Evropské unie, může předseda Komise na zbývající dobu trvání funkčního období původního člena jmenovat náhradního člena z rezervního seznamu.

Článek 5

Fungování skupiny

1.   Za koordinaci a organizaci práce skupiny EGE a zajištění jejího sekretariátu odpovídá Generální ředitelství pro výzkum a inovace v úzké spolupráci s předsedou skupiny EGE.

2.   Skupina EGE si ze svých členů na dobu jejich funkčního období zvolí prostou většinou předsedu a místopředsedu.

3.   Členové skupiny EGE, jakož i přizvaní odborníci jsou povinni dodržovat závazky týkající se služebního tajemství stanovené Smlouvami a jejich prováděcími pravidly a rovněž bezpečnostní pravidla Komise týkající se ochrany utajovaných skutečností EU, která jsou stanovena v rozhodnutích Komise (EU, Euratom) 2015/443 (3) a (EU, Euratom) 2015/444 (4). Pokud tyto závazky nedodrží, může Komise přijmout veškerá vhodná opatření.

4.   Pracovní program skupiny EGE, včetně etických analýz navržených z vlastní iniciativy skupiny EGE, odsouhlasí Komise. Každá žádost o etickou analýzu obsahuje parametry požadované analýzy. Pokud Komise žádá skupinu EGE o poradenství, stanoví lhůtu, v níž je nutno poradenství poskytnout.

5.   Stanoviska skupiny EGE obsahují soubor doporučení. Opírají se o přehled současného stavu příslušných věd a technologií a o důkladnou analýzu zkoumaných etických otázek. O doporučeních vypracovaných skupinou EGE jsou informovány příslušné útvary Komise.

6.   Skupina EGE pracuje kolektivním způsobem a usiluje o dosažení konsenzu mezi členy. Skupina EGE přijme se souhlasem zástupce Komise svůj jednací řád na základě vzorového jednacího řádu pro expertní skupiny. Cílem pracovních postupů je zajistit, aby se všichni členové aktivně podíleli na činnosti skupiny.

7.   Zasedání skupiny EGE se obvykle konají v prostorách Komise podle postupu a harmonogramu stanoveného Komisí. Skupina EGE by se měla sejít nejméně šestkrát během 12 měsíců, což by mělo přestavovat přibližně 12 pracovních dní v roce. Se souhlasem zástupce Komise se mohou podle potřeby konat další zasedání.

Pro účely přípravy analýz skupiny EGE a v rámci dostupných zdrojů může zástupce Komise:

přizvat odborníky a zástupce příslušných nevládních organizací nebo zastupitelských organizací k výměně názorů ad hoc, je-li to vhodné. Komise může rovněž požádat externí odborníky, aby se dočasně nebo ad hoc účastnili práce skupiny EGE, považuje-li to za nezbytné k pokrytí širokého spektra etických otázek souvisejících s pokrokem v oblasti vědy a nových technologií,

zadávat studie za účelem shromáždění všech nezbytných vědeckých a technických informací,

umožnit zřízení pracovních skupin pro konkrétní otázky,

vytvářet úzké vazby se zástupci různých etických orgánů v členských státech i ve třetích zemích.

Navíc Komise pořádá veřejný kulatý stůl, aby podpořila dialog a zlepšila transparentnost každého stanoviska, které skupina EGE vydává. Skupina EGE vytváří úzké vazby s útvary Komise zabývajícími se otázkami, na nichž skupina pracuje.

8.   Skupina usiluje o dosažení konsenzu. Není-li však stanovisko přijato jednomyslně, musí obsahovat případný nesouhlasný názor (v podobě „menšinového stanoviska“) spolu se jménem nesouhlasícího člena (členů). Stanovisko se předá předsedovi Komise nebo předsedou jmenovanému zástupci. Každé stanovisko je po přijetí neprodleně zveřejněno a předáno Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie.

9.   Jestliže provozní okolnosti vyžadují, aby bylo poradenství k určitému tématu poskytnuto rychleji, než jak umožňuje přijetí stanoviska, lze vypracovat krátké prohlášení nebo jiný druh analýzy, na něž může v případě potřeby navazovat úplnější analýza v podobě stanoviska, a to za respektování transparentnosti jako v případě jakéhokoli jiného stanoviska. Prohlášení se zveřejní a zpřístupní se na internetových stránkách skupiny EGE. Skupina EGE může v rámci svého pracovního programu po dohodě se zástupcem Komise stanovisko aktualizovat, považuje-li to za nezbytné.

10.   Jednání skupiny EGE jsou důvěrná. Skupina EGE může po dohodě se zástupcem Komise prostou většinou svých členů rozhodnout, že její jednání bude veřejné.

11.   Veškeré příslušné dokumenty o činnosti skupiny EGE (jako jsou pořady jednání, zápisy, stanoviska a příspěvky účastníků) jsou dány k dispozici buď v rejstříku expertních skupin, nebo prostřednictvím odkazu z rejstříku na zvláštní internetovou stránku. Výjimky ve zveřejnění jsou možné v případech, kdy se má za to, že by zveřejnění dokumentu vedlo k porušení veřejného nebo soukromého zájmu podle definice v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (5).

12.   Předseda je odpovědný za to, že před koncem mandátu se vypracuje zpráva o činnosti skupiny EGE. Tato zpráva se zveřejní a předá v souladu s postupem stanoveným v odstavci 11.

Článek 6

Výdaje na zasedání

1.   Účastníkům podílejícím se na činnosti skupiny EGE nepřísluší za poskytované služby odměna.

2.   Cestovní výdaje a výdaje na pobyt související se zasedáními skupiny EGE hradí Komise v souladu s platnými předpisy.

3.   Tyto výdaje se hradí v mezích disponibilních prostředků, které jsou přiděleny v rámci ročního postupu pro přidělování finančních prostředků.

Článek 7

Závěrečná ustanovení

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie a vstupuje v platnost prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. Rozhodnutí 2010/1/EU se zrušuje.

V Bruselu dne 20. května 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Rozhodnutí Komise 2010/1/EU ze dne 23. prosince 2009 o obnovení mandátu Evropské skupiny pro etiku vevědě a nových technologiích (Úř. věst. L 1, 5.1.2010, s. 8).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(3)  Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41).

(4)  Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).


Opravy

26.5.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 137/27


Oprava nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni

( Úřední věstník Evropské unie L 81 ze dne 21. března 2001 )

(Zvláštní vydání v češtině, kapitola 19, svazek 4, s. 65)

Strana 71 zvláštního vydání, příloha I „Společný seznam uvedený v čl. 1 odst. 2“, nadpis:

místo:

„Příloha I“,

má být:

„Příloha II“.