Úřední věstník L 266/2015

13.10.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 266/3

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/1829

ze dne 23. dubna 2015,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1144/2014 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1144/2014 ze dne 22. října 2014 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 3/2008 (1), a zejména na čl. 7 odst. 2, čl. 11 odst. 1, čl. 13 odst. 1 druhý pododstavec a čl. 15 odst. 8 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (2), a zejména na čl. 64 odst. 6 písm. a) a čl. 66 odst. 3 písm. d) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) č. 1144/2014 zrušilo nařízení Rady (ES) č. 3/2008 (3) a stanovilo nová pravidla, podle nichž mohou být informační a propagační opatření, která se týkají zemědělských produktů a některých potravinářských výrobků vyrobených ze zemědělských produktů a která se uskutečňují na vnitřním trhu nebo ve třetích zemích, zcela nebo částečně financována z rozpočtu Unie.

(2)

Pravidla stanovená v tomto nařízení se týkají převážně jednoduchých programů, které řídí členské státy. U složených programů, které řídí přímo Komise, by se mělo uplatňovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (4). Podmínky stanovené v článku 1 tohoto nařízení, za nichž navrhující organizace může předložit program, by se však měly vztahovat jak na složené, tak jednoduché programy.

(3)

Článek 7 nařízení (EU) č. 1144/2014 stanoví seznam navrhujících organizací. Je nezbytné konkretizovat podmínky, za kterých mohou jednotlivé kategorie navrhujících organizací podávat návrh informačního a propagačního programu, který má být spolufinancován Unií. Aby bylo zajištěno, že budou navrhující organizace pro dotčené odvětví reprezentativní, je nutné nezbytnou úroveň reprezentace specifikovat. Pokud je to možné, mělo by se uplatňovat jednoduché pravidlo, že reprezentují většinu daného odvětví.

(4)

Informační a propagační opatření spolufinancovaná Unií by se měla zaměřovat na otevírání nových trhů ve třetích zemích a měla by být prováděna širším okruhem organizací. V zájmu posílení hospodářské soutěže a zajištění co nejširšího přístupu k režimu propagace Unie by měla být stanovena pravidla, která zajistí, že organizace neobdrží podporu na stejný propagační program vícekrát než dvě po sobě jdoucí období.

(5)

Při výběru subjektů odpovědných za provádění jednoduchých programů musí navrhující organizace zajistit co nejlepší poměr mezi kvalitou a cenou. Zároveň musí zabránit možnému střetu zájmů. Pokud je navrhující organizací veřejnoprávní subjekt ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (5), použijí se pravidla stanovená v uvedené směrnici a provedená do vnitrostátního práva.

(6)	Režim propagace Unie by měl doplnit a posílit režimy uskutečňované členskými státy a měl by se zaměřit na sdělení týkající se Unie. V tomto ohledu by měla informační a propagační opatření spolufinancovaná Unií prokázat specifický unijní rozměr, pro který je třeba stanovit nezbytná kritéria.

(7)

Doposud se navrhující organizace téměř u dvou třetin programů prováděných na vnitřním trhu zaměřovaly pouze na členský stát původu. Kromě toho může být nyní za určitých podmínek původ produktu uveden na informačních a propagačních materiálech. Aby se zajistila skutečná přidaná hodnota pro Unii, měly by se trhy, na které se zaměřují programy spolufinancované Unií a uskutečňované na vnitřním trhu, rozšířit a neomezovat se na členský stát původu navrhující organizace, pokud tyto programy netlumočí sdělení týkající se evropských systémů jakosti nebo správných stravovacích návyků v souladu s bílou knihou Evropské komise o strategii týkající se zdravotních problémů souvisejících s výživou, nadváhou a obezitou (6).

(8)

Aby nedocházelo k překrývání s propagačními opatřeními financovanými podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (7), je nezbytné vyloučit z financování podle tohoto nařízení programy, které mají pouze místní dopad, a upřednostnit programy, které budou zejména na vnitřním trhu významné z hlediska přeshraničního působení.

(9)

Informační a propagační opatření, jež Unie spolufinancuje, by neměla být zaměřena na určité obchodní značky nebo na určitý původ, ale měla by zprostředkovávat nějaké sdělení týkající se Unie. V této souvislosti by informační a propagační opatření na vnitřním trhu vztahující se na určitý režim podle čl. 5 odst. 4 nařízení (EU) č. 1144/2014 mělo tlumočit informace o charakteristikách nebo zárukách, které tyto režimy nabízejí, a zejména se zaměřit na zvyšování povědomí o režimech jakosti Unie a jejich uznávání.

(10)

V zájmu informování spotřebitelů by mělo být výslovně uvedeno, že jakékoli informace o dopadu produktu na zdraví musí být založeny na uznávaných vědeckých poznatcích a musí být v souladu s přílohou nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 (8) nebo musí být potvrzeny příslušnými vnitrostátními orgány odpovědnými za veřejné zdraví v zemi, kde se operace provádějí.

(11)	Vzhledem ke specifické povaze propagačních opatření by měla být stanovena pravidla pro způsobilost nákladů, které vzniknou příjemci při provádění programu.

(12)

Jednoduché programy by měly být financovány na základě nařízení (EU) č. 1306/2013. V čl. 19 odst. 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 (9) se stanoví, že poplatky týkající se jistot by měla nést strana, která jistotu poskytuje. Podle čl. 126 odst. 3 druhého pododstavce písm. a) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, které by se mělo vztahovat na složené programy, by se měly náklady související s jistotou, kterou příjemce grantu složil pro účely předběžného financování, považovat za způsobilé pro financování z prostředků Unie. Aby se zajistilo rovné zacházení u jednoduchých a složených programů, které mohou předkládat tytéž navrhující organizace, je třeba stanovit odchylku od čl. 19 odst. 4 nařízení (EU) č. 907/2014 a povolit, aby byly náklady na složení jistoty způsobilé pro financování z prostředků Unie.

(13)

Za účelem účinné ochrany finančních zájmů Unie je třeba přijmout odpovídající opatření k boji proti podvodům a vážným zanedbáním. Měly by být proto stanoveny účinné, odrazující a přiměřené správní sankce. Správní sankce podle tohoto nařízení by měly být považovány za dostatečně odrazující od úmyslného nedodržování předpisů.

(14)	V zájmu srozumitelnosti a právní jistoty by mělo být zrušeno nařízení Komise (ES) č. 501/2008 (10), kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 3/2008. Mělo by však nadále platit pro programy, které byly vybrány podle jeho ustanovení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Podmínky, za jakých může navrhující organizace předložit jednoduchý nebo složený program

1. Navrhující organizace uvedené v čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) č. 1144/2014 mohou předložit návrh informačního a propagačního programu za předpokladu, že reprezentativně zastupují příslušné odvětví nebo produkt, takto:

oborová nebo mezioborová organizace usazená v členském státě nebo na úrovni Unie, jak je uvedena v čl. 7 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 1144/2014, se považuje za reprezentativní pro odvětví, kterého se program týká:

i)	pokud na ni v dotyčném členském státě nebo na úrovni Unie připadá alespoň 50 % z počtu producentů nebo 50 % z objemu či hodnoty tržní produkce produktů nebo dotčeného odvětví, nebo

ii)	pokud se jedná o mezioborovou organizaci uznanou členským státem podle článku 158 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (11) nebo podle článku 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 (12);

seskupení ve smyslu čl. 3 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (13), na které odkazuje čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1144/2014, se považuje za reprezentativní pro název chráněný podle nařízení (EU) č. 1151/2012, na který se vztahuje program, pokud na ně připadá alespoň 50 % z objemu nebo hodnoty tržní produkce produktů, jejichž název je chráněn;

organizace producentů nebo sdružení organizací producentů podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1144/2014 se považují za reprezentativní pro produkty nebo odvětví, kterých se program týká, pokud jsou uznány členským státem v souladu s články 154 nebo 156 nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo s článkem 14 nařízení (EU) č. 1379/2013;

d)	s výjimkou programů prováděných po ztrátě důvěry spotřebitelů je subjekt agropotravinářského sektoru uvedený v čl. 7 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 1144/2014 reprezentativní pro příslušná odvětví, kterých se program týká, pokud má mezi svými členy zástupce uvedených produktů nebo odvětví.

2. Odchylně od odst. 1 písm. a) bodu i) a odst. 1 písm. b) mohou být akceptovány nižší prahové hodnoty, pokud navrhující organizace v předloženém návrhu prokáže, že existují zvláštní okolnosti, mimo jiné důkazy týkající se struktury trhu, které by odůvodnily, aby se s navrhující organizací zacházelo jako s reprezentativní pro příslušné produkty nebo odvětví.

3. Navrhující organizace má nezbytné technické, finanční a odborné zdroje pro účinné provádění programu.

4. Navrhující organizace neobdrží podporu na informační a propagační programy týkající se stejného produktu nebo režimu, které jsou prováděny na stejném zeměpisném trhu, vícekrát než dvě po sobě jdoucí období.

Článek 2

Výběr subjektů pověřených prováděním jednoduchých programů

1. Při výběru subjektů pověřených prováděním jednoduchých programů musí navrhující organizace zajistit nejlepší poměr mezi kvalitou a cenou. Musí přijmout veškerá opatření, aby zabránila jakékoli situaci, kdy by bylo nezaujaté a objektivní provádění programu ohroženo z důvodů souvisejících s ekonomickými zájmy, politickou nebo státní příslušností, rodinnými či citovými vazbami nebo jakýmkoli jiným společným zájmem („střet zájmů“).

2. Pokud je navrhující organizací veřejnoprávní subjekt ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 4 směrnice 2014/24/EU, musí vybrat subjekty pověřené prováděním jednoduchých programů v souladu s vnitrostátními právními předpisy provádějícími uvedenou směrnici.

Článek 3

Způsobilost jednoduchých programů

1. Aby byl jednoduchý program způsobilý, musí:

a)	splňovat právní předpisy Unie týkající se příslušných produktů a jejich uvádění na trh;

být významný svým rozsahem, zejména pokud jde o jeho plánovaný měřitelný přeshraniční dopad. Na vnitřním trhu to znamená, že program se bude provádět alespoň ve dvou členských státech a že podíl z přiděleného rozpočtu bude logicky odpovídat zejména velikosti příslušného trhu v dotčených členských státech, nebo že se bude provádět v jednom členském státě, pokud je tento členský stát jiný než členský stát původu navrhující organizace. Tento požadavek neplatí pro programy, které tlumočí nějaké sdělení, jež se týká režimů jakosti Unie uvedených v čl. 5 odst. 4 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 1144/2014, a pro programy, které tlumočí nějaké sdělení, které se týká správných stravovacích návyků;

mít unijní rozměr, a to jak z hlediska obsahu sdělení, tak dopadu, zejména poskytovat informace týkající se evropských norem produkce, jakosti a bezpečnosti evropských potravinářských výrobků a evropských stravovacích návyků a kultury, zlepšovat vnímání evropských produktů na vnitřním trhu a na mezinárodních trzích a zvyšovat povědomí o evropských produktech a logách u široké veřejnosti a v obchodních podnicích. To znamená, že zejména program na vnitřním trhu, který zahrnuje jeden nebo více režimů podle čl. 5 odst. 4 nařízení (EU) č. 1144/2014, by se měl na tento režim (tyto režimy) zaměřit ve svém hlavním sdělení týkajícím se Unie. Pokud je v tomto programu režim znázorněn jedním nebo několika produkty, jsou ve vztahu k hlavnímu sdělení Unie až na druhém místě.

2. Pokud se navíc sdělení tlumočené programem týká informací o dopadu na zdraví, musí toto sdělení:

a)	na vnitřním trhu – splňovat ustanovení přílohy nařízení (ES) č. 1924/2006 nebo být potvrzeno příslušným vnitrostátním orgánem odpovědným za veřejné zdraví v členském státě, kde se operace provádějí;

b)	ve třetích zemích – být potvrzeno vnitrostátním orgánem odpovědným za veřejné zdraví v zemi, kde se operace provádějí.

Článek 4

Náklady na jednoduché programy způsobilé pro financování z prostředků Unie

1. Náklady způsobilé pro financování z prostředků Unie musí splňovat všechna tato kritéria:

a)	skutečně vznikly navrhující organizaci během provádění programu, s výjimkou nákladů, které se týkají závěrečných zpráv a hodnocení;

b)	jsou uvedeny v celkovém odhadovaném rozpočtu programu;

c)	jsou nezbytné k provedení programu, na který se spolufinancování vztahuje;

d)	lze je identifikovat a ověřit, zejména tím, že jsou zaznamenány v účetních záznamech navrhující organizace a stanoveny v souladu s platnými účetními standardy členského státu, v němž je navrhující organizace usazena;

e)	splňují požadavky platných daňových předpisů a předpisů v oblasti sociálního zabezpečení;

f)	jsou přiměřené, odůvodněné a splňují zásadu řádného finančního řízení, zejména pokud jde o hospodárnost a účelnost.

2. Kategorie nákladů, které jsou považovány za způsobilé pro financování Unií, jsou stanoveny ve výzvách k předkládání návrhů podle čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) č. 1144/2014.

Způsobilé jsou nicméně tyto kategorie nákladů:

a)	odchylně od čl. 19 odst. 4 nařízení (EU) č. 907/2014 náklady spojené s jistotou, kterou poskytla banka nebo finanční instituce a složila navrhující organizace, pokud je jistota požadována podle čl. 15 odst. 6 nařízení (EU) č. 1144/2014;

b)	náklady spojené s externími audity, pokud jsou tyto audity požadovány na doložení žádostí o platbu;

personální náklady omezené na platy, příspěvky na sociální zabezpečení a další náklady zahrnuté do odměn zaměstnanců zapojených do provádění programu, vyplývající z platných vnitrostátních právních předpisů nebo z pracovní smlouvy, náklady na fyzické osoby pracující na základě jiného přímého smluvního vztahu s navrhující organizací, než je pracovní smlouva, nebo vyslané za úplatu třetí stranou;

d)	daň z přidané hodnoty (DPH), pokud je bez nároku na odpočet podle platných vnitrostátních právních předpisů o DPH a pokud ji hradí jiný příjemce než osoba nepovinná k dani podle čl. 13 odst. 1 prvního pododstavce směrnice Rady 2006/112/ES (14);

e)	náklady na studie hodnotící výsledky informačních a propagačních opatření, jak je uvedeno v čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) č. 1144/2014, které jsou prováděny nezávislým a kvalifikovaným externím subjektem.

3. Nepřímé způsobilé náklady se stanoví za použití paušální sazby ve výši 4 % celkových přímých způsobilých nákladů na zaměstnance navrhující organizace.

Článek 5

Správní sankce, které se týkají jednoduchých programů

1. V případě nesrovnalostí se uloží navrhující organizaci správní sankce, kterou tvoří dvojnásobek rozdílu mezi původně vyplacenou částkou nebo částkou požadovanou a částkou skutečně dlužnou.

2. V případě vážného pochybení, zejména opakovaného výskytu nesrovnalostí uvedených v odstavci 1, nebo pokud bylo zjištěno, že navrhující organizace závažně porušila své povinnosti v rámci výběrového řízení nebo při provádění programů, je navrhující organizace zbavena práva účastnit se na informačních a propagačních opatřeních po dobu tří let od data, kdy bylo pochybení zjištěno.

Článek 6

Zrušení

Nařízení (ES) č. 501/2008 se zrušuje. Zůstává však použitelné pro programy schválené v souladu s jeho ustanoveními před 1. prosincem 2015.

Článek 7

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. prosince 2015 na návrhy programů předložené 1. prosince 2015 a po tomto datu.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. dubna 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 56.

(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549.

(3) Nařízení Rady (ES) č. 3/2008 ze dne 17. prosince 2007 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích (Úř. věst. L 3, 5.1.2008, s. 1).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65). Směrnice 2004/18/ES se zrušuje s účinkem od 18. dubna 2016.

(6) KOM(2007) 279 v konečném znění ze dne 30. května 2007.

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin (Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 9).

(9) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schválení účetní závěrky, jistoty a použití eura (Úř. věst. L 255, 28.8.2014, s. 18).

(10) Nařízení Komise (ES) č. 501/2008 ze dne 5. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 3/2008 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích (Úř. věst. L 147, 6.6.2008, s. 3).

(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1).

(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).

(14) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).

13.10.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 266/9

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/1830

ze dne 8. července 2015,

kterým se mění nařízení (EHS) č. 2568/91 o charakteristikách olivového oleje a olivového oleje z pokrutin a o příslušných metodách analýzy

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na čl. 75 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (EHS) č. 2568/91 (2) definuje fyzikálně-chemické a organoleptické charakteristiky olivového oleje a olivového oleje z pokrutin a stanoví metody hodnocení těchto charakteristik. Tyto metody a mezní hodnoty charakteristik olejů jsou pravidelně aktualizovány na základě stanoviska odborníků v oboru chemie a v souladu s činností probíhající v rámci Mezinárodní rady pro olivový olej.

(2)

Aby bylo na úrovni Unie zajištěno provádění aktuálních mezinárodních norem stanovených Mezinárodní radou pro olivový olej, měly by být upraveny hodnoty spodní hranice pro kyselinu linolovou, které jsou stanoveny v poznámce u druhé tabulky v příloze I nařízení (EHS) č. 2568/91. Kromě toho by měl být odkaz na rok 2015 v časovém harmonogramu pro postupné snížení limitu ethylesteru mastných kyselin u extra panenského olivového oleje stanoveného v příloze nahrazen odkazem na rok 2016.

(3)	Metoda pro zjišťování cizích rostlinných olejů v olivových olejích uvedená v příloze XXa nařízení (EHS) č. 2568/91 se již nepoužívá. Poznámka u první tabulky přílohy I uvedeného nařízení, která se této metody týká, by proto měla být vypuštěna.

(4)	Nařízení (EHS) č. 2568/91 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (EHS) č. 2568/91 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 8. července 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2) Nařízení Komise (EHS) č. 2568/91 ze dne 11. července 1991 o charakteristikách olivového oleje a olivového oleje z pokrutin a o příslušných metodách analýzy (Úř. věst. L 248, 5.9.1991, s. 1).

PŘÍLOHA

„

PŘÍLOHA I

CHARAKTERISTIKY OLIVOVÉHO OLEJE

Kategorie

Ethylestery mastných kyselin (EMK) (*)

Kyselost

(%) (*)

Peroxidové číslo

mEq O2/kg (*)

Vosky

mg/kg (**)

2-glyceryl monopalmitát

(%)

Stigmastadieny

mg/kg (1)

Rozdíl: ECN42 (HPLC) a ECN42

(teoretický výpočet)

K232 (*)

K268 nebo K270 (*)

Delta-K (*)

Organoleptické hodnocení

Medián závad (Md) (*)

Organoleptické hodnocení

Medián znaku ovocná chuť a vůně (Mf) (*)

1.	Extra panenský olivový olej

EMK ≤ 40 mg/kg (hospodářský rok 2013–2014) (2)

EMK ≤ 35 mg/kg (hospodářský rok 2014–2016)

EMK ≤ 30 mg/kg (hospodářské roky po roce 2016)

≤ 0,8

≤ 20

C42 + C44 + C46 ≤ 150

≤ 0,9, pokud celkové množství palmitové kyseliny v % ≤ 14 %

≤ 0,05

≤ |0,2|

≤ 2,50

≤ 0,22

≤ 0,01

Md = 0

Mf > 0

≤ 1,0 pokud celkové množství palmitové kyseliny v % > 14 %

2.	Panenský olivový olej

—

≤ 2,0

≤ 20

C42 + C44 + C46 ≤ 150

≤ 0,9, pokud celkové množství palmitové kyseliny v % ≤ 14 %

≤ 0,05

≤ |0,2|

≤ 2,60

≤ 0,25

≤ 0,01

Md ≤ 3,5

Mf > 0

≤ 1,0 pokud celkové množství palmitové kyseliny v % > 14 %

3.	Lampantový olivový olej

—

> 2,0

—

C40 + C42 + C44 + C46 ≤ 300 (3)

≤ 0,9, pokud celkové množství palmitové kyseliny v % ≤ 14 %

≤ 0,50

≤ |0,3|

—

Md > 3,5 (4)

—

≤ 1,1 pokud celkové množství palmitové kyseliny v % > 14 %

4.	Rafinovaný olivový olej

—

≤ 0,3

≤ 5

C40 + C42 + C44 + C46 ≤ 350

≤ 0,9, pokud celkové množství palmitové kyseliny v % ≤ 14 %

—

≤ |0,3|

—

≤ 1,10

≤ 0,16

—

≤ 1,1 pokud celkové množství palmitové kyseliny v % > 14 %

5.	Olivový olej složený z rafinovaného a panenského olivového oleje

—

≤ 1,0

≤ 15

C40 + C42 + C44 + C46 ≤ 350

≤ 0,9 pokud celkové množství palmitové kyseliny v % ≤ 14 %

—

≤ |0,3|

—

≤ 0,90

≤ 0,15

—

≤ 1,0 pokud celkové množství palmitové kyseliny v % > 14 %

6.	Surový olivový olej z pokrutin

—

C40 + C42 + C44 + C46 > 350 (5)

≤ 1,4

—

≤ |0,6|

—

7.	Rafinovaný olivový olej z pokrutin

—

≤ 0,3

≤ 5

C40 + C42 + C44 + C46 > 350

≤ 1,4

—

≤ |0,5|

—

≤ 2,00

≤ 0,20

—

8.	Olivový olej z pokrutin

—

≤ 1,0

≤ 15

C40 + C42 + C44 + C46 > 350

≤ 1,2

—

≤ |0,5|

—

≤ 1,70

≤ 0,18

—

Kategorie

Složení mastných kyselin (6)

Úhrn transizomerů kyseliny olejové

(%)

Úhrn transizomerů kyseliny linolové + linolenové

(%)

Složení sterolů

Steroly celkem

(mg/kg)

Erythrodiol a uvaol

(%) (**)

Myristová

(%)

Linolenová

(%)

Arachidová

(%)

Eikosanová

(%)

Behenová

(%)

Lignocerová

(%)

Cholesterol

(%)

Brassikasterol

(%)

Kampesterol (7)

(%)

Stigmasterol

(%)

App βsitosterol (8)

(%) (**)

Delta-7-stigmastenol (7)

(%)

1.	Extra panenský olivový olej

≤ 0,03

≤ 1,00

≤ 0,60

≤ 0,40

≤ 0,20

≤ 0,05

≤ 0,5

≤ 0,1

≤ 4,0

< kamp.

≥ 93,0

≤ 0,5

≥ 1 000

≤ 4,5

2.	Panenský olivový olej

≤ 0,03

≤ 1,00

≤ 0,60

≤ 0,40

≤ 0,20

≤ 0,05

≤ 0,5

≤ 0,1

≤ 4,0

< kamp.

≥ 93,0

≤ 0,5

≥ 1 000

≤ 4,5

3.	Lampantový olivový olej

≤ 0,03

≤ 1,00

≤ 0,60

≤ 0,40

≤ 0,20

≤ 0,10

≤ 0,5

≤ 0,1

≤ 4,0

—

≥ 93,0

≤ 0,5

≥ 1 000

≤ 4,5 (9)

4.	Rafinovaný olivový olej

≤ 0,03

≤ 1,00

≤ 0,60

≤ 0,40

≤ 0,20

≤ 0,30

≤ 0,5

≤ 0,1

≤ 4,0

< kamp.

≥ 93,0

≤ 0,5

≥ 1 000

≤ 4,5

5.	Olivový olej složený z rafinovaného a panenského olivového oleje

≤ 0,03

≤ 1,00

≤ 0,60

≤ 0,40

≤ 0,20

≤ 0,30

≤ 0,5

≤ 0,1

≤ 4,0

< kamp.

≥ 93,0

≤ 0,5

≥ 1 000

≤ 4,5

6.	Surový olivový olej z pokrutin

≤ 0,03

≤ 1,00

≤ 0,60

≤ 0,40

≤ 0,30

≤ 0,20

≤ 0,10

≤ 0,5

≤ 0,2

≤ 4,0

—

≥ 93,0

≤ 0,5

≥ 2 500

> 4,5 (10)

7.	Rafinovaný olivový olej z pokrutin

≤ 0,03

≤ 1,00

≤ 0,60

≤ 0,40

≤ 0,30

≤ 0,20

≤ 0,40

≤ 0,35

≤ 0,5

≤ 0,2

≤ 4,0

< kamp.

≥ 93,0

≤ 0,5

≥ 1 800

> 4,5

8.	Olivový olej z pokrutin

≤ 0,03

≤ 1,00

≤ 0,60

≤ 0,40

≤ 0,30

≤ 0,20

≤ 0,40

≤ 0,35

≤ 0,5

≤ 0,2

≤ 4,0

< kamp.

≥ 93,0

≤ 0,5

≥ 1 600

> 4,5

Poznámky:

a)	Výsledky zkoušek se uvádějí na stejný počet desetinných míst, jaký je předepsán pro každou charakteristiku. Poslední desetinné místo se přitom zaokrouhlí nahoru, pokud je číslice na dalším desetinném místě vyšší než 4.

b)	Pokud jakákoli charakteristika neodpovídá předepsaným mezním hodnotám, zařadí se olivový olej do jiné kategorie nebo se označí jako nesplňující požadavky na čistotu pro účely tohoto nařízení.

Jakostní charakteristiky olejů označené hvězdičkou (*) znamenají, že: – v případě lampantového olivového oleje nemusí být stanovené mezní hodnoty dodrženy současně, – v případě panenských olivových olejů je nedodržení jedné nebo více mezních hodnot důvodem pro změnu kategorie v rámci skupiny panenského olivového oleje.

d)	Charakteristiky olejů označené dvěma hvězdičkami (**) znamenají, že v případě všech olivových olejů z pokrutin nemusí být stanovené mezní hodnoty dodrženy současně.

Dodatek

ROZHODOVACÍ SCHÉMA

Kampesterol – rozhodovací schéma pro panenské a extra panenské olivové oleje:

Ostatní parametry musí být v souladu s limity stanovenými v tomto nařízení.

Delta-7-stigmastenol – rozhodovací schéma pro:

—	extra panenské a panenské olivové oleje

Ostatní parametry musí být v souladu s limity stanovenými v tomto nařízení.

—	olivové oleje z pokrutin (surové a rafinované)

“

(1) Celkové množství izomerů, které by mohly (nebo nemohly) být separovány kapilární kolonou.

(2) Tento limit se vztahuje na olivové oleje vyrobené po 1. březnu 2014.

(3) Oleje s obsahem vosků od 300 mg/kg do 350 mg/kg jsou považovány za lampantové olivové oleje, pokud je celkový obsah alifatických alkoholů menší nebo roven 350 mg/kg nebo pokud obsah erythrodiolu a uvaolu je menší nebo roven 3,5 %.

(4) Medián závad může být menší nebo roven 3,5 a medián znaku ovocná chuť a vůně roven 0.

(5) Oleje s obsahem vosků od 300 mg/kg do 350 mg/kg jsou považovány za surový olej z pokrutin, pokud je celkový obsah alifatických alkoholů vyšší než 350 mg/kg a pokud je obsah erythrodiolu a uvaolu větší než 3,5 %.

(6) Obsah ostatních mastných kyselin (%): palmitová: 7,50 – 20,00; palmitolejová: 0,30 – 3,50; heptadekanová: ≤ 0,30; heptadecenová: ≤ 0,30; stearová: 0,50 – 5,00; olejová: 55,00 – 83,00; linolová: 2,50 – 21,00.

(7) Viz dodatek k této příloze.

(8) App β-sitosterol: δ-5,23-stigmastadienol + chlerosterol + β-sitosterol + sitostanol + δ-5-avenasterol + δ-5,24-stigmastadienol.

(9) Oleje s obsahem vosků od 300 mg/kg do 350 mg/kg jsou považovány za lampantové olivové oleje, pokud je celkový obsah alifatických alkoholů menší nebo roven 350 mg/kg nebo pokud obsah erythrodiolu a uvaolu je menší nebo roven 3,5 %.

(10) Oleje s obsahem vosku od 300 mg/kg do 350 mg/kg jsou považovány za surový olej z pokrutin, pokud je celkový obsah alifatických alkoholů vyšší než 350 mg/kg a pokud je obsah erythrodiolu a uvaolu větší než 3,5 %.

13.10.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 266/14

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1831

ze dne 7. října 2015,

kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1144/2014 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1144/2014 ze dne 22. října 2014 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 3/2008 (1), a zejména na čl. 4 odst. 3, čl. 13 odst. 2 druhý pododstavec, čl. 14 odst. 1 druhý pododstavec a článek 25 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) č. 1144/2014 zrušilo nařízení Rady (ES) č. 3/2008 (2) a stanovilo nová pravidla týkající se informačních a propagačních opatření na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích. Uvedené nařízení rovněž zmocňuje Komisi přijímat v tomto ohledu akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty. Aby nový právní rámec fungoval bezproblémově a používal se jednotně, je třeba prostřednictvím těchto aktů přijmout některá pravidla. Uvedené akty by měly nahradit nařízení Komise (ES) č. 501/2008 (3), které bylo zrušeno nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1829 (4).

(2)	Informační a propagační opatření by neměla být zaměřena na původ. Podle čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) č. 1144/2014 je však možné za určitých podmínek uvádět původ produktů. Měla by být stanovena pravidla, která zajistí zejména to, aby odkaz na původ neoslabil hlavní sdělení Unie v programu.

(3)

Aby nehrozilo, že bude cílová veřejnost uvedena v omyl, pokud jde o rozdíl mezi všeobecnou kampaní poukazující na původ a kampaní poukazující na konkrétní produkty s chráněným zeměpisným označením zapsané v režimech jakosti Unie, měly by se údaje o původu omezovat pouze na údaje o zemi původu. S ohledem na seznam způsobilých režimů uvedených v čl. 5 odst. 4 nařízení (EU) č. 1144/2014 by však mělo být možné u těchto konkrétních režimů uvést původ i jiným způsobem než uvedením informace o zemi původu. Kromě toho by mělo být možné uvádět i původ ve větší nadnárodní oblasti, než jen zemi původu, např. severské, alpské nebo středomořské země, protože toto označení je běžné v celé Evropě.

(4)

Informační a propagační opatření by neměla být zaměřena na obchodní značky. Podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 1144/2014 je však možné uvádět obchodní značky produktů při určitých akcích a za určitých podmínek. Uvádění obchodních značek by mělo být omezeno na předváděcí akce a ochutnávky, konkrétně na činnosti, které se zaměřují speciálně na zvýšení prodeje, a na příslušné informační a propagační materiály předkládané během těchto konkrétních činností. Měla by být stanovena pravidla pro zajištění toho, aby každá obchodní značka byla stejně viditelná a graficky znázorněna v menším formátu, než ve kterém je prezentováno hlavní sdělení Unie v kampani. Aby zůstala zachována povaha opatření, tj. že nejsou zaměřena na obchodní značky, měla by být stanovena pravidla, která zajistí, že se s výjimkou řádně odůvodněných případů bude prezentovat několik obchodních značek najednou a tyto značky budou zabírat jen určité maximální procento plochy sdělení.

(5)	Nařízení (EU) č. 1144/2014 umožňuje, aby navrhující organizace prováděly některé části svých programů. Je vhodné stanovit pravidla pro uplatňování těchto ustanovení.

(6)

Jednoduché programy se mají provádět v rámci sdíleného řízení mezi členskými státy a Unií v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (5), zatímco složené programy mají být financovány podle pravidel přímého řízení v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (6). Vzhledem k tomu, že tatáž navrhující organizace by mohla mít současně jednoduchý i složený program, měla by se prováděcí pravidla pro oba typy programů lišit co nejméně. Za tímto účelem by se na jednoduché programy měla vztahovat pravidla rovnocenná ustanovením nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, která se týkají grantů pro složené programy, jako je například neexistence požadavku složit jistotu pro zajištění řádného plnění smlouvy.

(7)

Členské státy odpovídají za řádné provádění jednoduchých programů vybraných Komisí. Je třeba stanovit vnitrostátní orgány odpovědné za provádění tohoto nařízení. Pro zajištění jednotných podmínek by měla být stanovena pravidla týkající se uzavírání smluv pro účely provádění vybraných jednoduchých programů. Proto by měla Komise poskytnout členským státům vzorovou smlouvu a měla by být stanovena přiměřená lhůta pro uzavření smlouvy. Nicméně s ohledem na různé typy opatření, která mohou být součástí programu, je třeba poskytnout určitou flexibilitu, pokud jde o datum zahájení programu.

(8)	V zájmu řádného finančního řízení by měly být navrhující organizace a provádějící subjekty povinny uchovávat záznamy a další podkladové dokumenty potřebné k prokázání správného provádění programu a způsobilosti nákladů vykázaných pro financování Unií.

(9)

Členské státy by měly kontrolovat provádění jednoduchých programů v souladu s nařízením (EU) č. 1306/2013. Měly by být rovněž povinny schválit výběr provádějícího subjektu před uzavřením smlouvy s dotyčnou navrhující organizací a kontrolovat všechny žádosti o platby před jejich uskutečněním. S výjimkou žádosti o výplatu zálohy by měly všechny žádosti o platbu obsahovat také finanční zprávu uvádějící a specifikující způsobilé náklady, které vznikly navrhující organizaci, zprávu o technickém provedení programu a u žádostí o platbu zůstatku navíc i hodnotící zprávu.

(10)

Za účelem zjednodušení a snížení administrativní zátěže by měla být období, k nimž se vztahují průběžné zprávy a odpovídající žádosti o platbu, stanovena na jeden rok. Kromě toho by mělo být v případě, že se žádá o úhradu určitých částek, předloženo osvědčení o finančních výkazech vydané nezávislým a kvalifikovaným auditorem. Osvědčení by mělo členským státům prokázat způsobilost vykázaných nákladů.

(11)

Aby členské státy mohly ověřit, zda jsou materiály vyrobené při provádění programu v souladu s právem Unie podle čl. 14 odst. 1 nařízení (EU) č. 1144/2014, a zejména zda byla použita ustanovení týkající se hlavního sdělení Unie a uvádění původu a obchodních značek, měla by být stanovena povinnost předkládat použité materiály, včetně jejich vizuální stránky, členskému státu.

(12)

Aby měly navrhující organizace k dispozici počáteční hotovost, je třeba stanovit režim záloh. Pro účinnou ochranu finančních zájmů Unie by měla výplata zálohy podléhat složení jistoty. Tato jistota by měla zůstat platná až do vyplacení zůstatku, kdy bude záloha vyúčtována. Vzhledem k tomu, že navrhující organizace usazené v členských státech, které využívají finanční pomoci, mohou mít problémy s poskytnutím jistoty na celou částku, která může být vyplacena jako záloha, je třeba přijmout zvláštní ustanovení, která jim umožní získat zálohu ve dvou částech.

(13)	V zájmu řádné finanční správy je třeba stanovit požadavek, aby zálohy a průběžné platby zůstaly nižší než celkový příspěvek Unie včetně bezpečné rezervy.

(14)

Na základě dosavadních zkušeností by měl být stanoven obsah kontrol na místě, které mají provést členské státy, a zejména jejich četnost, rozsah a místo. Je proto vhodné požadovat, aby byl každý program během svého provádění nejméně jednou předmětem kontroly na místě. S přihlédnutím ke skutečnosti, že informační a propagační činnosti se uskutečňují v různé době a často jsou časově omezeny, a ke skutečnosti, že některé programy jsou prováděny mimo členský stát původu navrhující organizace či mimo území Unie, by se měly kontroly na místě provádět v prostorách navrhující organizace a případně i v prostorách provádějícího subjektu.

(15)	Úroková sazba v případě neoprávněných plateb by měla být upravena podle odpovídající úrokové sazby uplatnitelné pro složené programy.

(16)	Aby bylo možno posoudit účinnost a efektivitu informačních a propagačních programů, je třeba po navrhujících organizacích i po členských státech požadovat vhodné sledování a hodnocení programů i celkových výsledků propagačních opatření.

(17)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EU) č. 1144/2014, pokud jde o viditelnost označení původu a obchodních značek u jednoduchých a složených programů a také pravidla, na jejichž základě může být navrhující organizaci povoleno, aby prováděla některé části jednoduchého programu.

Stanoví rovněž zvláštní pravidla pro uzavírání smluv, řízení, sledování a kontroly jednoduchých programů a systém ukazatelů pro hodnocení dopadu informačních a propagačních programů.

KAPITOLA II

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ PRO JEDNODUCHÉ A SLOŽENÉ PROGRAMY

ODDÍL 1

Viditelnost označení původu

Článek 2

Obecné požadavky na uvádění původu ve všech informačních a propagačních materiálech

1. Hlavním sdělením programu musí být sdělení Unie a nesmí se zaměřovat na konkrétní původ.

2. Uvedení původu musí splňovat tyto kumulativní podmínky:

a)	nemá za následek omezení volného pohybu zemědělských a potravinářských produktů, což by bylo porušením článku 34 Smlouvy o fungování Evropské unie;

b)	nepobízí spotřebitele ke koupi domácích výrobků pouze na základě jejich původu a spíše než na pouhý původ odkazuje na zvláštní vlastnosti produktu a

c)	doplňuje hlavní sdělení Unie.

3. Hlavní sdělení Unie v rámci programu nesmí být zastíněno materiály týkajícími se původu produktu, jako jsou např. obrázky, barvy, symboly nebo hudba. Označení původu se uvádí na jiném místě než hlavní sdělení Unie.

4. Původ smí být uveden pouze na vizuálních informačních a propagačních materiálech. V audiomateriálech nesmí být původ zmíněn.

Článek 3

Zvláštní zmínka o původu v informačních a propagačních materiálech podle čl. 4 odst. 2 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 1144/2014

1. Uvádění původu v informačních a propagačních materiálech podle čl. 4 odst. 2 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 1144/2014 se omezí na zemi původu, a sice na název členského státu, nebo na společný nadnárodní původ. Označení původu může být vyjádřeno přímo nebo nepřímo.

2. Musí být dodržovány podmínky stanovené v čl. 4 odst. 2 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 1144/2014 a musí být zohledněno výsadní postavení textu nebo symbolu, včetně obrázků a všeobecné prezentace, který odkazuje na původ, v porovnání s významem textu nebo symbolu, který odkazuje na hlavní sdělení Unie daného programu.

Článek 4

Uvedení původu v informačních a propagačních materiálech týkajících se režimů způsobilých podle čl. 5 odst. 4 písm. c) a d) nařízení (EU) č. 1144/2014

1. V informačních a propagačních opatřeních týkajících se režimů způsobilých podle čl. 5 odst. 4 písm. c) nařízení (EU) č. 1144/2014 lze uvést název nejvzdálenějších regionů pomocí odpovídajících grafických symbolů za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v nařízení Komise v přenesené pravomoci (ES) č. 179/2014 (7), a v souvisejících vizuálních materiálech za předpokladu, že splňují podmínky stanovené v čl. 4 odst. 2 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 1144/2014.

2. Odchylně od čl. 3 odst. 1 mohou informační a propagační opatření týkající se režimů způsobilých podle čl. 5 odst. 4 písm. d) nařízení (EU) č. 1144/2014, jejichž název odkazuje na původ, tento konkrétní původ uvádět za předpokladu, že splňují podmínky stanovené v čl. 4 odst. 2 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 1144/2014.

ODDÍL 2

Viditelnost obchodních značek

Článek 5

Obecné požadavky

1. Obchodní značky uvedené v článku 4 nařízení (EU) č. 1144/2014 jsou chápány jako ochranné známky ve smyslu článků 4 a 66 nařízení Rady (ES) č. 207/2009 (8) nebo článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES (9).

2. Obchodní značky produktů propagovaných navrhujícími organizacemi jsou viditelné pouze při předváděcích akcích či ochutnávkách.

Použijí se tyto definice:

a)	„předváděcími akcemi“ se rozumí všechny způsoby předvádění kvalit nějakého produktu nebo režimu potenciálnímu zákazníkovi, které mají pobídnout k nákupu tohoto produktu na veletrzích nebo mezipodnikových akcích a na internetových stránkách;

b)	„ochutnávkami“ se rozumí jakákoli činnost, kdy může potenciální zákazník ochutnat produkt na veletrzích nebo při mezipodnikových akcích či na prodejních místech.

3. Obchodní značky mohou být rovněž viditelné v informačních a propagačních materiálech předkládaných nebo rozdávaných na předváděcích akcích a ochutnávkách.

4. Navrhující organizace prezentující obchodní značky splňují tyto podmínky:

a)	v žádosti o program odůvodní, proč je uvedení obchodní značky nezbytné ke splnění cílů kampaně, a potvrdí, že prezentace značek se omezí na předváděcí akce a na ochutnávky;

b)	vedou záznamy o tom, že všem členům dotyčné navrhující organizace byla dána stejná příležitost prezentovat svou obchodní značku;

zajistí, aby:

i)	byly obchodní značky prezentovány společně stejně viditelným způsobem na jiném místě, než které je vyčleněno pro hlavní sdělení Unie;

ii)	prezentace obchodních značek neoslabila hlavní sdělení Unie;

iii)	hlavní sdělení Unie nebylo zastíněno prezentací materiálů odkazujících na obchodní značky, jako jsou např. obrázky, barvy či symboly;

iv)	prezentace obchodních značek byla omezena jen na vizuální materiály s výjimkou propagačních předmětů a maskotů a aby byly prezentovány v menším formátu než hlavní sdělení Unie. V audiomateriálech nesmí být obchodní značky uvedeny.

Článek 6

Zvláštní požadavky

1. Při předváděcích akcích a ochutnávkách mohou být obchodní značky prezentovány pouze:

a)	společně na transparentu umístěném na přední straně stánku nebo obdobné konstrukce. Transparent nesmí zabírat více než 5 % celkové plochy přední strany stánku nebo obdobné konstrukce; nebo

b)	jednotlivě na samostatných a stejných stáncích, a to neutrálním a identickým způsobem, na přední straně stánku nebo obdobné konstrukce pro každou obchodní značku. V tomto případě nesmí zobrazení názvu obchodní značky zabírat více než 5 % celkové plochy přední strany stánku nebo obdobné konstrukce.

2. Pokud jde o internetové stránky, mohou být obchodní značky prezentovány pouze společně jedním z těchto dvou způsobů:

a)	na banneru umístěném dole na internetové stránce, jenž nesmí zabírat více než 5 % celkové plochy stránky, přičemž každá obchodní značka musí být menší než znak Unie odkazující na spolufinancování Unií;

b)	na zvláštní internetové stránce odlišné od domovské, a to neutrálním a identickým způsobem pro každou značku.

3. Pokud jde o tištěné materiály distribuované při předváděcích akcích nebo ochutnávkách, mohou být obchodní značky prezentovány pouze společně na jednom banneru dole na stránce a jeho plocha nesmí zabírat více než 5 % celkové plochy dané stránky.

Článek 7

Počet prezentovaných obchodních značek

1. Prezentuje se minimálně pět obchodních značek.

2. Odchylně od odstavce 1 se může prezentovat méně než pět značek za předpokladu, že jsou splněny tyto dvě podmínky:

a)	pro produkt nebo režim programu existuje méně obchodních značek z členského státu původu navrhující organizace;

b)	z řádně opodstatněných důvodů nebylo možno uskutečnit program zahrnující více produktů nebo více zemí, který by umožnil prezentaci více obchodních značek.

3. Splnění podmínek uvedených v odstavci 2 musí navrhující organizace řádně odůvodnit a doložit všemi potřebnými dokumenty, včetně důkazů, že byly kontaktovány další navrhující organizace a že jim dotyčná navrhující organizace navrhla, aby společně uskutečnily program zahrnující více produktů nebo více zemí, a důvodů, proč se takový program nerealizoval.

4. Pokud se prezentuje méně než pět obchodních značek, použijí se pravidla uvedená v článku 6 a plocha přidělená obchodním značkám se úměrně sníží.

Článek 8

Uvádění režimů způsobilých podle čl. 5 odst. 4 písm. d) nařízení (EU) č. 1144/2014, které jsou zapsány jako ochranné známky

Pokud se program týká režimu podle čl. 5 odst. 4 písm. d) nařízení (EU) č. 1144/2014, články 5, 6 a 7 se nepoužijí na názvy ani loga těch režimů, které jsou zapsány jako ochranné známky.

KAPITOLA III

ŘÍZENÍ JEDNODUCHÝCH PROGRAMŮ

ODDÍL 1

Provádění a financování programů

Článek 9

Určení příslušných orgánů

Členské státy určí příslušné vnitrostátní orgány odpovědné za provádění tohoto nařízení.

Názvy a úplné údaje o určených orgánech a všechny případné změny v této oblasti sdělí Komisi.

Komise tyto údaje vhodným způsobem zpřístupní veřejnosti.

Článek 10

Uzavírání smluv

1. Jakmile Komise přijme prováděcí akt uvedený v čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) č. 1144/2014, zašle kopie vybraných programů dotyčným členským státům.

2. Členské státy neprodleně informují dotyčné navrhující organizace o tom, zda jejich žádost byla přijata či nikoli.

3. Členské státy uzavřou smlouvy o provádění programů s vybranými navrhujícími organizacemi do 90 kalendářních dnů od oznámení aktu Komise uvedeného v čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) č. 1144/2014 za předpokladu, že byly provádějící subjekty podle článku 13 uvedeného nařízení vybrány postupem stanoveným v článku 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/1829. Po vypršení této lhůty nemůže již být uzavřena žádná smlouva bez předchozího povolení Komise.

4. Datum zahájení provádění programu je první den měsíce následujícího po datu podpisu smlouvy. Nicméně toto datum je možno posunout až o 6 měsíců, zejména proto, aby se vzala v úvahu sezonní povaha dotčeného produktu, na který se program vztahuje, nebo účast na konkrétní akci či veletrhu.

5. Členské státy použijí vzorové smlouvy, které jim poskytne Komise.

6. Členské státy mohou případně s ohledem na vnitrostátní předpisy upravit určité podmínky obsažené ve vzorových smlouvách, aniž by tím však byly porušeny právní předpisy Unie.

Článek 11

Provádění programů navrhujícími organizacemi

Navrhující organizace může provádět určité části jednoduchého programu sama, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)	navrhující organizace má nejméně tříletou praxi v oblasti provádění informačních a propagačních opatření a

b)	navrhující organizace zaručí, že náklady na opatření, která se chystá sama provést, nepřekročí sazby běžně používané na trhu.

Článek 12

Povinnosti týkající se informací a záznamů

1. Navrhující organizace jsou povinny aktualizovat informace a informovat dotčený členský stát o událostech a okolnostech, které by mohly významně ovlivnit provádění programu nebo finanční zájmy Unie.

2. Navrhující organizace a provádějící subjekty uchovávají záznamy a další dokumenty prokazující řádné provádění programu a náklady vykázané jako způsobilé, zejména:

u skutečných nákladů: odpovídající záznamy a další dokumenty prokazující vykázané náklady, jako jsou smlouvy, subdodavatelské smlouvy, faktury a účetní záznamy. Účetní praxe v oblasti účtování nákladů a vnitřní kontrolní postupy umožňují přímé srovnání vykázaných částek s částkami zapsanými v jejich účetních výkazech, jakož i s částkami uvedenými v podkladových dokumentech.

Pokud jde o personální náklady, navrhující organizace a provádějící subjekty vedou pracovní výkazy s vykázaným počtem hodin. Neexistují-li spolehlivé pracovní výkazy hodin odpracovaných na dané akci, může členský stát přijmout jiný druh dokladu prokazujícího vykázaný počet hodin, pokud má za to, že takový doklad nabízí záruky srovnatelné úrovně.

U osob, jež pracují výhradně na programu, se nevyžaduje vedení pracovního výkazu, pouze podepsané prohlášení, že dané osoby pracovaly výhradně na dané akci;

b)	u paušálních nákladů: odpovídající záznamy a další dokumenty dokládající způsobilost nákladů, na jejichž základě byla vypočtena paušální sazba.

Článek 13

Výplata zálohy

1. Do 30 dnů ode dne, kdy byla podepsána smlouva uvedená v článku 10, může navrhující organizace dotčenému členskému státu předložit žádost o zálohu spolu s jistotou stanovenou podle odstavce 2 tohoto článku.

2. Záloha je vyplacena pod podmínkou, že navrhující organizace složila ve prospěch příslušného členského státu jistotu, která se rovná výši zálohy, v souladu s kapitolou IV nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 (10).

3. Záloha činí nejvýše 20 % maximálního finančního příspěvku Unie, jak je uvedeno v článku 15 nařízení (EU) č. 1144/2014.

4. Členský stát provede platbu zálohy buď do 30 dnů od data přijetí jistoty uvedené v odstavci 2, nebo ve lhůtě 30 dnů od 10. dne před zahájením provádění programu, podle toho, co nastane později.

5. Záloha se vyúčtuje při platbě zůstatku.

6. Odchylně od odstavců 1 a 5 tohoto článku mohou navrhující organizace usazené v členských státech přijímajících finanční pomoc podle čl. 15 odst. 3 nařízení (EU) č. 1144/2014 předložit své žádosti o zálohu ve dvou částech. Žadatelé, kteří se rozhodnou využít této možnosti, požádají o první část zálohy ve lhůtě stanovené v odstavci 1 tohoto článku. Žádost o zbývající část zálohy lze podat až po vyúčtování první části zálohy.

Článek 14

Žádost o průběžné platby

1. S výjimkou posledního roku provádění programu předkládá navrhující organizace žádosti o průběžnou platbu finančního příspěvku Unie členskému státu ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy je dokončen rok provádění programu.

2. Tyto žádosti se vztahují na způsobilé náklady vzniklé během dotyčného roku a přikládá se k nim průběžná zpráva obsahující pravidelnou finanční zprávu a pravidelnou technickou zprávu.

3. Pravidelná finanční zpráva uvedená v odstavci 2 obsahuje:

finanční výkaz od každé navrhující organizace s podrobnými způsobilými náklady zahrnutými do programu a prohlášení potvrzující, že:

—	poskytnuté informace jsou úplné, spolehlivé a pravdivé,

—	vykázané náklady jsou způsobilé v souladu s článkem 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/1829,

—	náklady lze doložit odpovídajícími záznamy a dokumenty, které budou předloženy na vyžádání nebo v rámci kontrol stanovených v tomto nařízení;

osvědčení o finančních výkazech vypracovaná pro dotyčnou navrhující organizaci schváleným externím auditorem, pokud činí finanční příspěvek Unie na skutečné náklady programu 750 000 EUR a více a částka finančního příspěvku Unie na skutečné náklady požadovaná ve formě průběžné platby 325 000 EUR a více. Osvědčení prokazuje způsobilost nákladů navržených v souladu s článkem 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/1829 a dodržení povinností stanovených v čl. 12 odst. 2 tohoto nařízení;

c)	kopie příslušných faktur a dokladů prokazujících způsobilost nákladů v případě, že se osvědčení podle písmene b) nevyžaduje.

4. Pravidelná technická zpráva uvedená v odstavci 2 obsahuje:

a)	kopie všech použitých materiálů a vizuálních materiálů, které ještě nebyly členskému státu předloženy;

b)	popis činností provedených v období, kterého se předběžná platba týká, používající ukazatele výstupů a výsledků programu podle článku 22, a

c)	odůvodnění případných rozdílů mezi činnostmi plánovanými v rámci programu a jejich očekávanými výstupy a výsledky a mezi těmi, které byly skutečně provedeny.

Článek 15

Žádost o vyplacení zůstatku

1. Žádosti o vyplacení zůstatku podává navrhující organizace členskému státu ve lhůtě 90 dnů po ukončení programu, na nějž se vztahuje smlouva uvedená v článku 10.

2. Žádost se považuje za přípustnou, pokud je k ní připojena průběžná finanční zpráva, závěrečná zpráva a studie vyhodnocující výsledky propagačních a informačních opatření.

3. Závěrečná průběžná zpráva uvedená v odstavci 2 se vztahuje k poslednímu roku provádění programu. Navrhující organizace ve svých finančních výkazech potvrdí, že byly přiznány všechny příjmy.

4. Závěrečná zpráva uvedená v odstavci 2 obsahuje:

a)	závěrečnou finanční zprávu, která obsahuje závěrečný souhrnný finanční výkaz vypracovaný navrhující organizací, konsolidující finanční výkazy za všechny průběžné platby vykazující všechny vzniklé výdaje;

závěrečnou technickou zprávu obsahující:

i)	přehled provedených činností a výstupů a výsledků programu s použitím ukazatelů uvedených v článku 22 a

ii)	souhrnné informace určené ke zveřejnění.

5. Studii hodnotící výsledky propagačních a informačních opatření podle odstavce 2 provádí nezávislý externí subjekt. Tento subjekt použije ukazatele uvedené v článku 22.

Článek 16

Platby prováděné členskými státy

1. Průběžné platby a vyplácení záloh podle článků 13 a 14 nesmí společně překročit 90 % celkového finančního příspěvku Unie uvedeného v článku 15 nařízení (EU) č. 1144/2014.

2. Členský stát provede platby stanovené v článcích 14 a 15 do 60 dnů od obdržení žádosti o platbu, pokud byly provedeny všechny kontroly v souladu s tímto nařízením.

3. Pokud jsou nezbytné další administrativní kontroly nebo kontroly na místě podle článků 19 a 20, může členský stát lhůtu uvedenou v odstavci 2 prodloužit a tuto skutečnost oznámit navrhující organizaci.

Článek 17

Odmítnutí nezpůsobilých nákladů a zpětné získávání neoprávněně vyplacených částek

1. V okamžiku průběžné platby, konečné platby nebo po provedení těchto plateb odmítnou členské státy veškeré náklady, které jsou zejména na základě kontrol stanovených v tomto nařízení považovány za nezpůsobilé.

2. Navrhující organizace je povinna uhradit neoprávněně vyplacené částky v souladu s oddílem 1 kapitoly III prováděcího nařízení Komise (EU) č. 908/2014 (11).

Použije se úroková sazba stanovená v čl. 83 odst. 2 písm. b) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (12).

ODDÍL 2

Kontrola provádění programů a oznámení členských států

Článek 18

Kontroly výběrového řízení u provádějících subjektů

Před podpisem smlouvy podle článku 10 členské státy zkontrolují, zda byly provádějící subjekty vybrány na základě výběrového řízení stanoveného v článku 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/1829.

Článek 19

Administrativní kontroly u jednoduchých programů

1. Při administrativních kontrolách členské státy systematicky ověřují žádosti o platby, zejména zprávy připojené k žádostem a způsobilost nákladů podle článku 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/1829.

2. Členské státy požadují veškeré doplňující informace, které považují za nezbytné, a případně provedou další kontroly, zejména v případě, že:

a)	požadované zprávy nebyly předloženy či jsou neúplné;

b)	administrativní přezkum osvědčení o finančních výkazech neposkytuje dostatečné důkazy o způsobilosti nákladů podle článku 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/1829 a o dodržování povinností uvedených v čl. 12 odst. 2 tohoto nařízení; nebo

c)	existují pochybnosti ohledně způsobilosti nákladů vykázaných ve finančních výkazech.

Článek 20

Kontroly na místě u jednoduchých programů

1. Členské státy vyberou žádosti o platby, které mají být zkontrolovány, na základě analýzy rizik.

Výběr se provede tak, aby bylo zajištěno, že každý jednoduchý program je předmětem kontroly na místě nejméně jednou během svého provádění mezi první průběžnou platbou a platbou zůstatku.

2. Kontroly na místě zahrnují technické a účetní kontroly v prostorách navrhující organizace a případně provádějícího subjektu. Členské státy ověří, že:

a)	předložené informace a dokumenty jsou přesné;

b)	náklady byly vykázány v souladu s článkem 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/1829 a s čl. 12 odst. 2 tohoto nařízení;

c)	všechny povinnosti vyplývající ze smlouvy podle článku 10 byly splněny;

d)	články 10 a 15 nařízení (EU) č. 1144/2014 byly dodrženy.

Aniž je dotčeno nařízení Komise (ES) č. 1848/2006 (13), uvědomí členské státy Komisi co nejdříve o všech nesrovnalostech zjištěných při kontrolách.

Kontroly na místě mohou být omezeny na vzorek zahrnující nejméně 30 % způsobilých nákladů. Tento vzorek musí být spolehlivý a reprezentativní.

V případě, že se zjistí nesoulad, členský stát ověří veškeré doklady týkající se vykázaných nákladů nebo se výsledky vzorku extrapolují.

3. Členské státy vypracují o každé kontrole na místě zprávu. Tato zpráva jasně určí rozsah a výsledky provedených kontrol.

Článek 21

Oznámení Komisi o jednoduchých programech

1. U všech plateb uskutečněných na jednoduché programy oznámí členské státy Komisi do 15. července každého roku tyto údaje za předcházející kalendářní rok týkající se:

a)	finančního plnění a ukazatelů výstupu podle článku 22;

b)	dopadu programů hodnoceného na základě systému ukazatelů uvedeného v článku 22;

c)	výsledků administrativních kontrol a kontrol na místě provedených v souladu s články 19 a 20.

2. Toto oznámení se provádí elektronicky za použití technických specifikací pro přenos údajů poskytnutých Komisí.

KAPITOLA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 22

Systém ukazatelů pro hodnocení dopadu informačních a propagačních programů

1. Toto nařízení stanoví společný rámec pro hodnocení dopadu informačních a propagačních programů založený na systému ukazatelů. Systém zahrnuje tyto tři soubory ukazatelů výkonnosti: ukazatele výstupů, výsledků a dopadu.

a)	Ukazatele výstupů určují míru provádění činností plánovaných v rámci každého programu.

b)	Ukazatele výsledků měří přímé a okamžité účinky činností.

c)	Ukazatele dopadu měří přínosy, které přesahující okamžité účinky.

2. Každý návrh informačního a propagačního programu předložený navrhující organizací Komisi obsahuje údaje o tom, jaké ukazatele z každého souboru ukazatelů výkonnosti budou použity při hodnocení dopadu tohoto programu. Navrhující organizace případně použije ukazatele uvedené v příloze nebo může použít jiné ukazatele, pokud může doložit, že vzhledem k charakteru dotyčného programu jsou tyto ukazatele vhodnější.

Článek 23

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. prosince 2015 na návrhy programů předložené počínaje 1. prosincem 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. října 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 56.

(2) Nařízení Rady (ES) č. 3/2008 ze dne 17. prosince 2007 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích (Úř. věst. L 3, 5.1.2008, s. 1).

(3) Nařízení Komise (ES) č. 501/2008 ze dne 5. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 3/2008 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích (Úř. věst. L 147, 6.6.2008, s. 3).

(4) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1829 ze dne 23. dubna 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1144/2014 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích (viz strana 3 tohoto Úředního věstníku).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(7) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 179/2014 ze dne 6. listopadu 2013, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, pokud jde o rejstřík hospodářských subjektů, výši podpory pro uvádění produktů na trh mimo oblast produkce, grafický symbol, osvobození některého skotu od dovozního cla a financování některých opatření týkajících se zvláštních opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie (Úř. věst. L 63, 4.3.2014, s. 3).

(8) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1).

(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES ze dne 22. října 2008, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. L 299, 8.11.2008, s. 25).

(10) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schválení účetní závěrky, jistoty a použití eura (Úř. věst. L 255, 28.8.2014, s. 18).

(11) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 908/2014 ze dne 6. srpna 2014, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schvalování účetní závěrky, pravidla pro kontroly, jistoty a transparentnost (Úř. věst. L 255, 28.8.2014, s. 59).

(12) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(13) Nařízení Komise (ES) č. 1848/2006 ze dne 14. prosince 2006 o nesrovnalostech a zpětném získávání částek neoprávněně vyplacených v rámci financování společné zemědělské politiky, o organizaci informačního systému v této oblasti a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 595/91 (Úř. věst. L 355, 15.12.2006, s. 56).

PŘÍLOHA

Seznam ukazatelů pro hodnocení dopadu informačních a propagačních programů podle článku 22

Systém ukazatelů pro akce prováděné navrhujícími organizacemi v rámci informačních a propagačních programů nezohledňuje nutně všechny faktory, které se mohou objevit a ovlivnit výstupy, výsledky a dopad operačního programu. V této souvislosti by měly být informace poskytnuté na základě ukazatelů vykládány s ohledem na kvantitativní a kvalitativní informace týkající se jiných klíčových faktorů přispívajících k úspěchu či neúspěchu provedení programu.

K ukazatelům výstupů patří například:

—	počet uspořádaných akcí,

—	počet spotů vysílaných v televizi nebo v rozhlase nebo počet reklam zveřejněných v tisku nebo na internetu,

—	počet tiskových zpráv,

—	velikost cílové skupiny, na kterou se zaměřují konkrétní činnosti (například počet odborníků, jimž byly adresovány reklamní dopisy),

—	počet předplatitelů elektronických zpravodajů.

K ukazatelům výsledků patří například:

—	počet profesionálů/odborníků/dovozců/uživatelů, kteří se zúčastnili akcí (jako jsou semináře, workshopy, ochutnávky atd.),

—	počet profesionálů/odborníků/dovozců/spotřebitelů, k nimž se dostal televizní/rozhlasový spot nebo tištěná či internetová reklama,

—	počet profesionálů/odborníků/dovozců/uživatelů, kteří se zúčastnili akcí a kontaktovali organizaci producentů nebo producenty,

—	počet nehonorovaných článků otištěných v tisku v období, na které se zpráva o informační kampani vztahuje,

—	počet návštěvníků na internetové stránce nebo „To se mi líbí“ na jejich facebookové stránce,

—	hodnota výstřižků z tisku.

K ukazatelům dopadu patří například:

—	trendy prodeje v daném odvětví v roce následujícím po propagačních kampaních v regionu, kde se konaly, v porovnání s předchozím rokem a s obecnými trendy prodeje na příslušném trhu,

—	trendy ve spotřebě daného produktu v dané zemi,

—	hodnota a objem vývozu propagovaného produktu z Unie,

—	změna podílu těchto produktů Unie na trhu,

—	vývoj průměrné prodejní ceny vyváženého produktu v zemi, kde se kampaně uskutečnily,

—	změna míry rozpoznávání log používaných pro režimy jakosti Unie,

—	změna image vysoce kvalitních produktů Unie,

—	zvýšení povědomí o skutečné hodnotě nebo jiných přednostech zemědělských produktů Unie, jak jsou uvedeny v čl. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 1144/2014,

—	zvýšení důvěry spotřebitelů v důsledku provádění programu,

—	návratnost investic.

13.10.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 266/29

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1833

ze dne 12. října 2015,

kterým se mění nařízení (EHS) č. 2568/91 o charakteristikách olivového oleje a olivového oleje z pokrutin a o příslušných metodách analýzy

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (EHS) č. 2568/91 (2) definuje fyzikálně-chemické a organoleptické charakteristiky olivového oleje a olivového oleje z pokrutin a stanoví metody hodnocení těchto charakteristik. Uvedené metody jsou pravidelně aktualizovány na základě stanoviska chemiků a v souladu s činností prováděnou v Mezinárodní radě pro olivy (dále jen „IOC“).

(2)	Aby bylo na úrovni Unie zajištěno provádění aktuálních mezinárodních norem stanovených IOC, měly by být aktualizovány některé metody analýzy stanovené v nařízení (EHS) č. 2568/91.

(3)	Na základě zkušeností se zdá, že metoda pro zjišťování cizích rostlinných olejů v olivových olejích může přinášet falešné pozitivní výsledky. Odkazy na tuto metodu by proto měly být zrušeny.

(4)	Nařízení (EHS) č. 2568/91 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EHS) č. 2568/91 se mění takto:

V článku 2 se odstavec 1 mění takto:

první pododstavec se mění takto:

písmeno g) se nahrazuje tímto:

„g)	stanovení složení mastných kyselin metodou uvedenou v příloze X;“,

ii)

písmeno l) se nahrazuje tímto:

„l)	stanovení obsahu alifatických a triterpenických alkoholů metodou uvedenou v příloze XIX“;

b)	druhý pododstavec se zrušuje.

Obsah s přílohami se mění takto:

a)	odkazy na přílohu X A a X B včetně názvů těchto příloh se nahrazují tímto jediným odkazem: „PŘÍLOHA X: Stanovení methylesterů mastných kyselin plynovou chromatografií“;

b)	v odkazu na přílohu XIX se název nahrazuje tímto: „Stanovení obsahu alifatických a triterpenických alkoholů kapilární plynovou chromatografií“;

c)	odkaz na přílohu XXa se zrušuje.

3)	Dodatek 1 k příloze Ib se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

4)	Příloha V se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.

5)	Příloha IX se nahrazuje zněním uvedeným v příloze III tohoto nařízení.

6)	Přílohy X A a X B se nahrazují zněním uvedeným v příloze IV tohoto nařízení.

7)	Příloha XII se mění v souladu s přílohou V tohoto nařízení.

8)	Příloha XIX se mění v souladu s přílohou VI tohoto nařízení.

9)	Příloha XXa se zrušuje.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 12. října 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

PŘÍLOHA I

V dodatku 1 k příloze Ib nařízení (EHS) č. 2568/91 se srovnávací tabulka mění takto:

řádky týkající se trans-isomerů mastných kyselin a obsahu mastných kyselin se nahrazují tímto:

„—	Trans-isomery mastných kyselin

Příloha X

Stanovení methylesterů mastných kyselin plynovou chromatografií

—	Obsah mastných kyselin

Příloha X

Stanovení methylesterů mastných kyselin plynovou chromatografií“

řádek týkající se alifatických alkoholů se nahrazuje tímto:

„—	Alifatické a triterpenické alkoholy

Příloha XIX

‚Stanovení obsahu alifatických a triterpenických alkoholů kapilární plynovou chromatografií‘;“

PŘÍLOHA II

V příloze V nařízení (EHS) č. 2568/91 se bod 6.2 nahrazuje tímto:

„6.2.

Procentní podíl jednotlivých sterolů z poměru plochy příslušného píku k celkové ploše píků sterolů se vypočítá podle vzorce:.

Formula

kde:

Ax	=	plocha píku sterolu x;
ΣA	=	celková plocha píků sterolů.“

PŘÍLOHA III

„PŘÍLOHA IX

SPEKTROFOTOMETRICKÁ ANALÝZA V ULTRAFIALOVÉ OBLASTI SPEKTRA

ÚVOD

Spektrofotometrická analýza v ultrafialové oblasti spektra může poskytnout informace o jakosti tuku, stavu jeho zachovalosti a změnách způsobených technologickými procesy. Absorpce při vlnových délkách specifikovaných v metodě je dána přítomností systémů konjugovaných dienů a trienů, které jsou výsledkem procesů oxidace a/nebo rafinace. Tyto absorpce jsou vyjádřeny jako specifické extinkce Formula (extinkce vyvolaná 1 % roztokem tuku v předepsaném rozpouštědle, v 10mm kyvetě) obvykle označované písmenem K (též zmiňované jako ‚extinkční koeficient‘).

1. OBLAST PŮSOBNOSTI

Tato příloha popisuje postup spektrofotometrické analýzy olivového oleje v ultrafialové oblasti spektra.

2. PODSTATA METODY

Vzorek se rozpustí v požadovaném rozpouštědle a změří se absorbance roztoku při určitých vlnových délkách proti čistému rozpouštědlu.

Vypočítá se specifická extinkce při 232 nm a 268 nm v isooktanu nebo při 232 nm a 270 nm v cyklohexanu pro 1 % hmotnostní koncentrace v 10mm kyvetě.

3. VYBAVENÍ

3.1. Spektrofotometr vhodný pro měření v ultrafialových vlnových délkách (mezi 220 nm a 360 nm) s možností odečítání jednotlivých nanometrických jednotek. Doporučuje se provádět pravidelné kontroly přesnosti a reprodukovatelnosti rozsahu absorbance a vlnových délek, jakož i rozptýleného světla.

3.1.1. Rozsah vlnových délek: rozsah vlnových délek se může ověřit pomocí referenčního materiálu tvořeného optickým skleněným filtrem obsahujícím oxid holmia nebo roztok oxidu holmia (uzavřený či neuzavřený), který má různá absorpční pásma. Referenční materiály slouží k ověřování a kalibraci stupnice vlnových délek spektrofotometrů ve viditelné a ultrafialové oblasti spektra s nominální spektrální šířkou pásma 5 nm nebo méně. Podle pokynů přiložených k referenčním materiálům se měření provádějí proti vzdušnému slepému vzorku v rozsahu vlnových délek od 640 do 240 nm. Při každé změně štěrbiny se provede korekce základní linie bez kyvety v optické dráze. Vlnové délky normy jsou uvedeny v osvědčení referenčního materiálu.

3.1.2. Stupnice absorbance: ověřit ji lze pomocí obchodně dostupného uzavřeného referenčního materiálu tvořeného roztoky dichromanu draselného v určitých koncentracích a certifikovaných hodnotách absorbance při jejich λmax (čtyřmi roztoky dichromanu draselného v kyselině chloristé uzavřenými ve čtyřech křemenných kyvetách pro UV k měření linearity a referenční fotometrické přesnosti v UV oblasti spektra). Roztoky dichromanu draselného se měří proti slepému vzorku kyseliny použité po základní korekci podle pokynů přiložených k referenčnímu materiálu. Hodnoty absorbance jsou uvedeny v osvědčení referenčního materiálu.

Při kontrole odezvy fotočlánku a fotonásobiče lze rovněž postupovat takto: naváží se 0,2000 g čistého chromanu draselného pro spektrofotometrii a rozpustí se v roztoku hydroxidu draselného o koncentraci 0,05 N v 1 000ml odměrné baňce a doplní po značku. Odebere se přesně 25 ml získaného roztoku, převede do odměrné baňky na 500 ml a doplní po značku stejným roztokem hydroxidu draselného.

Extinkce takto získaného roztoku se změří při vlnové délce 275 nm s použitím roztoku hydroxidu draselného jako reference. Extinkce naměřená pomocí jednocentimetrové kyvety by měla být 0,200 ± 0,005.

3.2. Obdélníkové křemenné kyvety s víčky, vhodné pro měření v ultrafialových vlnových délkách (mezi 220 a 360 nm) o délce optické dráhy 10 mm. Naplněné vodou nebo jiným vhodným rozpouštědlem by se neměly vzájemně lišit o více než 0,01 jednotky extinkce.

3.3. Odměrné baňky s jednou značkou o objemu 25 ml třídy A.

3.4. Analytické váhy, které lze odečítat s přesností na 0,0001 g.

4. ČINIDLA

Není-li uvedeno jinak, používají se během analýzy pouze činidla uznané analytické kvality a destilovaná nebo demineralizovaná voda nebo voda rovnocenné čistoty.

Rozpouštědlo: isooktan (2,2,4-trimethylpentan) pro měření při 232 nm a 268 nm a cyklohexan pro měření při 232 nm a 270 nm, s absorbancí nižší než 0,12 při 232 nm a nižší než 0,05 při 270 nm proti destilované vodě, měřeno v 10mm kyvetě.

5. POSTUP

5.1. Zkoumaný vzorek musí být dokonale homogenní a bez suspendovaných nečistot. Není-li tomu tak, musí být přefiltrován přes papír při teplotě přibližně 30 °C.

5.2. Takto připraveného vzorku se odváží přibližně 0,25 g (s přesností na 1 mg) do odměrné baňky o objemu 25 ml, doplní se po rysku předepsaným rozpouštědlem a homogenizuje se. Výsledný roztok musí být dokonale čirý. Je-li roztok zakalený nebo obsahuje nečistoty, je nutno jej rychle přefiltrovat přes papír.

POZNÁMKA: Pro měření absorbance panenských a extra panenských olivových olejů při při 232 nm a 268 nm zpravidla stačí hmotnost 0,25–0,30 g. Pro měření při 232 nm se obvykle požaduje vzorek o váze 0,05 g, takže se obvykle připraví dva různé roztoky. Pro měření absorbance olivového oleje z pokrutin, rafinovaného olivového oleje nebo kontaminovaného olivového oleje je vzhledem k jeho vyšší absorbanci zapotřebí menší část vzorku, např. 0,1 g.

5.3. Je-li to třeba, proveďte korekci základní linie (220–290 nm) rozpouštědlem v obou křemenných kyvetách (ve vzorku i v referenční kyvetě), potom naplňte vzorkovou křemennou kyvetu zkušebním roztokem a změřte extinkce při 232, 268 nebo 270 nm proti rozpouštědlu, které bylo použito jako reference.

Zaznamenané hodnoty extinkce musí být v rozmezí 0,1 až 0,8 nebo v rozsahu linearity spektrofotometru, kterou je nutno ověřit. Pokud tomu tak není, musí se měření zopakovat s koncentrovanějšími nebo případně zředěnějšími roztoky.

5.4. Po měření absorbance při 268 nebo 270 nm, změřte absorbanci při λmax, λmax + 4 a λmax – 4. Tyto hodnoty absorbance se používají ke stanovení změny specifické extinkce (ΔΚ).

POZNÁMKA: Má se za to, že λmax činí 268 nm pro isooktan použitý jako rozpouštědlo a 270 nm pro cyklohexan.

6. VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

6.1. Zaznamenávají se specifické extinkce (extinkční koeficienty) při různých vlnových délkách vypočtené ze vzorce:

Formula

kde:

Kλ	=	specifická extinkce při vlnové délce λ,
Eλ	=	extinkce měřená při vlnové délce λ;
c	=	koncentrace roztoku v g/100 ml;
s	=	délka dráhy křemenné kyvety v cm;

vyjádřeno s přesností na dvě desetinná místa.

6.2. Změna specifické extinkce (ΔΚ)

Změny absolutní hodnoty extinkce (ΔΚ) je dána vzorcem:

Formula

kde Km je specifická extinkce při vlnové délce pro maximální absorpce ve výši 270 nm a 268 nm v závislosti na použitém rozpouštědle,

vyjádřeno s přesností na dvě desetinná místa.“

PŘÍLOHA IV

„

PŘÍLOHA X

STANOVENÍ METHYLESTERŮ MASTNÝCH KYSELIN PLYNOVOU CHROMATOGRAFIÍ

1. OBLAST PŮSOBNOSTI

Tato příloha obsahuje pokyny pro stanovení volných a vázaných mastných kyselin v rostlinných tucích a olejích plynovou chromatografií po jejich přeměně na methylestery mastných kyselin (FAME).

Vázané mastné kyseliny triacylglycerolů (TAG) a v závislosti na metodě esterifikace volné mastné kyseliny (FFA) se přeměňují na methylestery mastných kyselin (FAME), které se stanoví kapilární plynovou chromatografií.

Metoda popsaná v této příloze umožňuje stanovovat methylestery mastných kyselin od C12 po C24, včetně methylesterů nasycených, cis- a trans-mononenasycených a cis- a trans-polynenasycených mastných kyselin.

2. PODSTATA

Pro kvantitativní analýzu FAME se používá plynová chromatografie (GC). Methylestery mastných kyselin se připraví podle části A. Poté se vstříknou do injektoru a uvnitř něj se odpaří. Separace methylesterů mastných kyselin se provádí v analytických kolonách se specifickou polaritou a délkou. Pro detekci FAME se používá plameno-ionizační detektor (FID). Podmínky analýzy jsou uvedeny v části B.

V plynové chromatografii methylesterů mastných kyselin s FID lze jako nosný plyn (mobilní fáze) použít vodík nebo helium. Vodík urychluje separaci a zajišťuje výraznější píky. Stacionární fáze je mikroskopickou vrstvou tenkého tekutého filmu na inertním pevném povrchu z taveného křemene.

Když analyzované odtěkané sloučeniny procházejí kapilární kolonou, reagují se stacionární fází, jež je pokrytím na vnitřním povrchu kolony. Vzhledem k tomuto různému působení rozdílných sloučenin dochází k eluaci v různou dobu, která se nazývá retenčním časem sloučenin pro daný soubor parametrů analýzy. Srovnání retenčních časů se používá stanovení jednotlivých sloučenin.

ČÁST A

PŘÍPRAVA METHYLESTERŮ MASTNÝCH KYSELIN Z OLIVOVÉHO OLEJE A OLIVOVÉHO OLEJE Z POKRUTIN

1. OBLAST PŮSOBNOSTI

Tato část upřesňuje přípravu methylesterů mastných kyselin. Zahrnuje metody pro přípravu methylesterů mastných kyselin z olivového oleje a olivového oleje z pokrutin.

2. OBLAST POUŽITÍ

Příprava methylesterů mastných kyselin z olivového oleje a olivového oleje z pokrutin se provádí transesterifikací pomocí methanolového roztoku hydroxidu draselného při pokojové teplotě. Nezbytnost čištění vzorku před transesterifikací vzorku závisí na obsahu volných mastných kyselin ve vzorku a analytickém parametru, který má být stanoven, přičemž rozhodnout se lze podle následující tabulky:

Kategorie oleje

Metoda

Panenský olivový olej s kyselostí ≤ 2,0 %

1.	Mastné kyseliny

2.	Trans-mastné kyseliny

3.	ΔECN42 (po čištění pomocí silikagelu SPE)

Rafinovaný olivový olej

Olivový olej složený z rafinovaného a panenského olivového oleje

Rafinovaný olivový olej z pokrutin

Olivový olej z pokrutin

Panenský olivový olej s kyselostí > 2,0 %

Surový olivový olej z pokrutin

1.	Mastné kyseliny (po čištění pomocí silikagelu SPE)

2.	Trans-mastné kyseliny (po čištění pomocí silikagelu SPE)

3.	ΔECN42 (po čištění pomocí silikagelu SPE)

3. METODIKA

3.1. Transesterifikace pomocí methanolového roztoku hydroxidu draselného při pokojové teplotě

3.1.1. Podstata

Methylestery se vytvářejí transesterifikací pomocí methanolového roztoku hydroxidu draselného jako mezistupeň před zmýdelněním.

3.1.2. Činidla

3.1.2.1. Methanol s obsahem maximálně 0,5 % (m/m) vody

3.1.2.2. Hexan pro chromatografii

3.1.2.3. Heptan pro chromatografii

3.1.2.4. Diethylether, stabilizovaný pro účely analýzy

3.1.2.5. Aceton pro chromatografii

3.1.2.6. Eluční rozpouštědlo pro čištění oleje směsí hexanu/diethyletheru 87/13 (v/v) pro sloupcovou chromatografii/chromatografii SPE)

3.1.2.7. Hydroxid draselný, přibližně 2M methanolový roztok: 11,2 g hydroxidu draselného se rozpustí ve 100 ml methanolu.

3.1.2.8. Silikagelové patrony 1 g (6 ml) pro extrakci na pevnou fázi.

3.1.3. Přístroje a pomůcky

3.1.3.1. Zkumavky se šroubovacím uzávěrem (o objemu 5 ml) opatřené spojem z PTFE

3.1.3.2. Dělené nebo automatické pipety, 2 ml a 0,2 ml

3.1.4. Čištění vzorků oleje

V případě potřeby budou vzorky oleje čištěny na silikagelových patronách pro extrakci na pevnou fázi. Silikagelová patrona (3.1.2.8) se vloží do vakuového elučního zařízení a promývá se s 6 ml hexanu (3.1.2.2), promývání se provádí mimo vakuum. Poté se do kolony vlije roztok oleje (přibližně 0,12 g) v 0,5 ml hexanu (3.1.2.2). Tento roztok se po průchodu kolonou eluuje s 10 ml hexanu/diethyletheru (87/13 v/v) (3.1.2.6). Kombinované eluáty se homogenizují a rozdělí na dva obdobné objemy. Alikvotní část se odpaří do sucha na rotační odparce za sníženého tlaku při pokojové teplotě. Residuum se rozpustí v 1 ml n-heptanu a roztok je připraven k analýze mastných kyselin plynovou chromatografií. Případně se odpaří druhá alikvotní část a residuum se rozpustí v 1 ml acetonu pro analýzu triglyceridů vysoce účinnou kapalinovou chromatografií (HPLC).

3.1.5. Postup

Do 5ml zkumavky se šroubovacím uzávěrem (3.1.3.1) se odváží přibližně 0,1 g vzorku oleje. Přidá se 2 ml heptanu (3.1.2.2) a vše se protřepe. Přidá se 0,2 ml roztoku hydroxidu draselného (3.1.2.7), přidá se uzávěr se spojem z PTFE, uzávěr se utěsní a důkladně protřepe po dobu 30 sekund. Nechá se odstát, dokud nebude svrchní vrstva roztoku čirá. Svrchní vrstva obsahující methylestery se slije. Roztok heptanu je připraven k nástřiku do plynového chromatografu. Do analýzy plynovou chromatografií je vhodné roztok uchovávat v ledničce. Nedoporučuje se skladovat roztok déle než 12 hodin.

ČÁST B

ANALÝZA METHYLESTERŮ MASTNÝCH KYSELIN PLYNOVOU CHROMATOGRAFIÍ

1. OBLAST PŮSOBNOSTI

Tato metoda popisuje použití plynové chromatografie v kapilární koloně pro stanovení kvalitativního a kvantitativního složení směsi methylesterů mastných kyselin získaných podle metody uvedené v části A.

Tato část není použitelná pro polymerní mastné kyseliny.

2. ČINIDLA

2.1. Nosný plyn

Inertní plyn (helium nebo vodík), dokonale vysušený a s obsahem kyslíku menším než 10 mg/kg.

Poznámka 1:

Vodík umožňuje dvakrát zvýšit rychlost analýzy, ale je nebezpečný. Dostupná jsou bezpečnostní zařízení.

2.2. Pomocné plyny

2.2.1. Vodík (čistota ≥ 99,9 %), neobsahující organické nečistoty.

2.2.2. Vzduch nebo kyslík, neobsahující organické nečistoty.

2.2.3. Dusík (čistota > 99 %).

2.3. Referenční standard

Směs methylesterů čistých mastných kyselin, nebo methylestery z tuku známého složení; výhodné je složení podobné analyzovanému tuku. Pro stanovení trans-isomerů nenasycených kyselin jsou užitečné cis- a trans-isomery methylesterů oktadecenové, oktadekadienové a oktadekatrienové kyseliny.

Pozornost je třeba věnovat ochraně polynenasycených mastných kyselin před oxidací.

3. PŘÍSTROJE A POMŮCKY

Uvedené pokyny se vztahují na obvyklá zařízení používaná pro plynovou chromatografii, která používají kapilární kolony a plameno-ionizační detektor.

3.1. Plynový chromatograf

Plynový chromatograf obsahuje tyto části:

3.1.1. Injektor

Injektor se používá pro kapilární kolonu, kde by injektor měl být konstruován přímo pro použití s touto kolonou. V tomto případě může být prováděn buď nástřik pomocí děliče (split type), nebo bez dělení přímo na kolonu (splitless type) nástřik ‚on column‘.

3.1.2. Termostat

Termostat má mít schopnost vyhřát kolonu na teplotu nejméně 260 °C a udržovat žádanou teplotu s přesností na 0,1 °C. Poslední požadavek je zvlášť důležitý při použití trubice z taveného křemene.

Použití ohřevu s programovanou teplotou je doporučeno ve všech případech, zejména pro mastné kyseliny s méně než 16 atomy uhlíku.

3.1.3. Kapilární kolona

3.1.3.1. Trubice vyrobená z materiálu, který je inertní k analyzovaným látkám (obvykle sklo nebo tavený křemen). Vnitřní průměr se pohybuje mezi 0,20 mm až 0,32 mm. Vnitřní povrch musí být před pokrytím stacionární fází přiměřeným způsobem upraven (např. příprava povrchu, inaktivace). Pro cis- a trans-isomery mastných kyselin je dostatečná délka 60 m.

3.1.3.2. U stacionární fáze jsou vhodné polární polysiloxany (kyanosilikony) vázané stacionární fáze (zesíťované).

Poznámka 2:

Při použití polárních polysiloxanů je nebezpečí obtížné identifikace a separace kyseliny linolenové a kyselin C20.

Pokrytí má být tenké, tj. 0,1 μm až 0,2 μm.

3.1.3.3. Montáž a kondicionace kolony

Při montáži kapilární kolony, např. úpravě kolony v termostatu (nosič), výběru a provedení spojů (netěsné spoje), polohy konce kolony v injektoru a detektoru (zmenšení mrtvých prostorů) je nutno zachovat běžnou opatrnost. Kolonou se nechá protékat nosný plyn (např. 0,3 bar (30 kPa) pro kolonu délky 25 m a vnitřním průměru 0,3 mm).

Kolona se ohřívá v termostatu za programované teploty rychlostí 3 °C/min od teploty okolí do teploty 10 °C pod limitní hodnotu, při které dochází k rozložení stacionární fáze. Termostat se udržuje při této teplotě po dobu jedné hodiny, dokud nedojde k ustálení základní linie. Potom se termostat ochladí na 180 °C a pracuje se za isotermních podmínek.

Poznámka 3:

Vhodné kondiciované kolony jsou obchodně dostupné.

3.1.4. Plameno-ionizační detektor a konverzní zesilovač

3.2. Stříkačka

Stříkačka o maximálním objemu 10 μl, dělená po 0,1 μl.

3.3. Systém pro sběr dat

Systém pro sběr dat napojený online na detektory a používaný se softwarovým programem pro integraci píků a normalizaci.

4. POSTUP

Operace popsané v odstavcích 4.1 až 4.3 se týkají použití plameno-ionizačního detektoru.

4.1. Zkušební podmínky

4.1.1. Výběr optimálních pracovních podmínek u kapilárních kolon

Účinnost a permeabilita kapilárních kolon způsobují, že dělení složek a doba trvání analýzy jsou značně závislé na průtoku nosného plynu kolonou. Bude proto nezbytné optimalizovat pracovní podmínky působením na tyto parametry (nebo jednodušeji na tlakovou ztrátu na koloně) podle toho, zda je cílem zlepšit dělení, nebo zrychlit analýzu.

Tyto podmínky se ukázaly být vhodné pro separaci FAME (C4 až C26). Příklady chromatogramů jsou uvedeny v dodatku B:

Teplota injektoru:	250 °C
Teplota detektoru:	250 °C
Teplota termostatu:	165 °C (8 min) až 210 °C při 2 °C/min
Nosný plyn – vodík:	tlak na koloně: 179 kPa,
Celkový průtok:	154,0 ml/min;
Oddělovací poměr:	1:100
Objem nástřiku:	1 μl

4.1.2. Stanovení rozlišení (viz dodatek A)

Rozlišení R dvou sousedních píků I a II se vypočte podle vzorce:

R = 2 × ((dr(II) – dr(I) )/(ω(I) + ω(II))) nebo R = 2 × ((tr(II) – tr(I) )/(ω(I) + ω(II))) (USP) (lékopis USA)

nebo

R = 1,18 × ((tr(II) – tr(I))/(ω0,5(I) + ω0,5(II))) (EP, BP, JP, DAB) (JP (lékopis Japonska), EP (Evropský lékopis), BP (lékopis UK))

kde:

d r(I) je retenční vzdálenost píku I;

d r(I) je retenční vzdálenost píku II;

t r(I) je retenční čas píku I;

t r(II) je retenční čas píku II;

ω(I) je šířka základu píku I;

ω(I) je šířka základu píku II;

ω0,5 je šířka píku uvedené sloučeniny, při střední výšce píku;

Pokud ω(I) ≈ ω(II), R se vypočte podle těchto vzorců:

R = (dr(II) – d r(I))/ω = (dr(II) – d r(I))/4σ

kde

σ je směrodatná odchylka (viz Dodatek A, obrázek 1).

Pokud se vzdálenost dr mezi dvěma píky d r(II) – d r(I) rovná 4σ, faktor rozlišení R = 1.

Nejsou-li dva píky úplně separovány, tečny vedené inflexními body dvou píků se protnou v bodě C. Pro úplnou separaci dvou píků musí být vzdálenost mezi dvěma píky:

d r(II) – d r(I) = 6 σ, odtud R = 1,5 (viz Dodatek A, obrázek 3).

5. VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

5.1. Kvalitativní analýza

Provede se identifikace píků methylesterů pro vzorek z chromatogramu v dodatku B, obrázku 1, podle potřeby se interpoluje, nebo se porovná s píky referenčních směsí methylesterů (jak je uvedeno v bodě 2.3).

5.2. Kvantitativní analýza

5.2.1. Určení složení

Výpočet hmotnostního zlomku w i jednotlivých methylesterů mastných kyselin, vyjádřený v hmotnostních procentech methylesterů, se provede takto:

5.2.2. Metoda výpočtu

5.2.2.1. Obecný případ

Obsah složky i vyjádřený v hmotnostních procentech methylesterů se vypočítá určením plochy odpovídajícího píku vzhledem k součtu ploch všech píků podle vzorce:

wi = (Ai/ΣA) × 100

kde

Ai je plocha píku jednotlivého methylethylesteru mastných kyselin i;

ΣA je součet ploch všech píků všech jednotlivých methylesterů mastných kyselin.

Výsledky se vyjádří s přesností na dvě desetinná místa.

Poznámka 4:

U tuků a olejů se hmotnostní zlomek methylesterů mastných kyselin rovná hmotnostnímu zlomku triacylglycerolů v gramech na 100 g. V případech, že tento předpoklad neplatí, viz 5.2.2.2.

5.2.2.2. Použití korekčních faktorů

V některých případech, zvláště za přítomnosti mastných kyselin s méně než osmi atomy uhlíku, nebo kyselin se sekundární skupinou se plochy opraví pomocí specifických korekčních faktorů (Fci). Tyto faktory se stanoví pro každý jednotlivý nástroj. Pro tento účel se použijí vhodné referenční materiály s certifikovaným složením mastných kyselin v odpovídajícím rozsahu.

Poznámka 5:

Tyto korekční faktory nejsou shodné se teoretickými korekčními faktory FID, které jsou uvedeny v dodatku A, jelikož zahrnují rovněž výkonnost systému ve vztahu k injektoru atd. V případě větších rozdílů by měla být zkontrolována výkonnost celého systému.

Pro tyto referenční směsi se hmotnostní procenta FAME i vypočtou podle vzorce:

wi = (mi /Σm) × 100

kde

m i je hmotnost FAME i v referenční směsi,

Σm je celková hmotnost různých složek jako FAME v referenční směsi.

Z chromatogramu referenční směsi se vypočítá procentní podíl plochy pro FAME i takto:

wi = (Ai/ΣA) × 100

kde

Ai je plocha FAME i v referenční směsi,

ΣA součet všech ploch všech FAMW v referenční směsi.

Korekční faktor Fc je následně:

Fc = (mi × ΣA)/(Ai/Σm)

Pro vzorek činí hmotnostní procenta každého FAME i:

wi = (Fi × Ai)/Σ (Fi × Ai)

Výsledky se vyjádří s přesností na dvě desetinná místa.

Poznámka 6:

Vypočtená hodnota odpovídá procentním procentům jednotlivých mastných kyselin vypočítaným jako triacylglyceroly na 100 g tuku.

5.2.2.3. Použití vnitřního standardu

V některých případech (např. když nejsou kvantifikovány všechny mastné kyseliny, k čemuž dochází, jsou-li přítomny kyseliny se čtyřmi a šesti atomy uhlíku současně s kyselinami s 16 a 18 atomy uhlíku, nebo když je třeba určit absolutní množství mastných kyselin ve vzorku) by měl být použit vnitřní standard. Jako vnitřní standard se používají nejčastěji methylestery mastných kyselin s 5, 15 nebo 17 atomy uhlíku. Pro vnitřní standard by měl být stanoven korekční faktor (pokud se použije).

Hmotnostní procenta složky i vyjádřená jako methylester lze vypočítat podle vzorce:

wi = (mIS × Fi × Ai)/(m × FIS × AIS)

kde:

A i je plocha FAME i,

A IS je plocha vnitřního standardu;

F i je korekční faktor mastné kyseliny i, vyjádřený jako FAME;

F IS je korekční faktor vnitřního standardu;

m je hmotnost zkušebního vzorku v miligramech,

m IS je hmotnost vnitřního standardu v miligramech.

Výsledky se vyjádří s přesností na dvě desetinná místa.

6. PROTOKOL O ZKOUŠCE

Protokol musí obsahovat odkaz na použitou metodu pro přípravu methylesterů a jejich stanovení plynovou chromatografií. Dále zahrnuje všechny pracovní podrobnosti nespecifikované v této standardní metodě nebo považované za volitelné, jakož i další okolnosti, které mohou ovlivnit výsledek.

Protokol musí obsahovat všechny informace nutné pro kompletní identifikaci vzorku.

7. PŘESNOST

7.1. Výsledky mezilaboratorní zkoušky

Podrobnosti k mezilaboratorní zkoušce týkající se přesnosti metody jsou uvedeny v příloze C normy IOC/T.20/Doc. No 33. Hodnoty odvozené z této mezilaboratorní zkoušky nelze použít na jiné než uvedené rozsahy koncentrace a matrice.

7.2. Opakovatelnost

Absolutní rozdíl mezi výsledky dvou samostatných jednotlivých zkoušek získanými stejnou metodou na stejném zkušebním materiálu v téže laboratoři týmž pracovníkem používajícím stejné zařízení krátce po sobě není u více než 5 % případů vyšší než R uvedené v tabulkách 1 až 14 přílohy C normy IOC/T.20/Doc. No 33.

7.3. Reprodukovatelnost

Absolutní rozdíl mezi výsledky dvou jednotlivých zkoušek získanými stejnou metodou na stejném zkušebním materiálu v různých laboratořích a různými pracovníky používajícími odlišná zařízení není u více než 5 % případů vyšší než R uvedené v tabulkách 1 až 14 přílohy C normy IOC/T.20/Doc. No 33.

Dodatek A

Obrázek 1

Šířka ω0,5 v poloviční výšce trojúhelníku (ABC) a šířka b v poloviční výšce trojúhelníku (NPM).

Obrázek 2	Obrázek 3

Dodatek B

Obrázek 1

Plynově-chromatografický profil získaný metodou studené methylace z olivového oleje z pokrutin

Chromatografické píky odpovídají methylesterům a ethylesterům, není-li uvedeno jinak.

“

PŘÍLOHA V

Příloha XII nařízení (EHS) č. 2568/91 se mění takto:

Bod 1 se nahrazuje tímto:

„1. PŘEDMĚT A OBLAST POUŽITÍ

Cílem mezinárodní metody popsané v této příloze je stanovit postup hodnocení organoleptických vlastností panenského olivového oleje ve smyslu bodu 1 části VIII přílohy VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (1) a stanovit metodu jeho klasifikace na základě těchto vlastností. Metoda obsahuje rovněž pokyny týkající se nepovinného označování.

Popsaná metoda se vztahuje pouze na panenské olivové oleje a na klasifikaci nebo označování takovýchto olejů podle intenzity vnímaných vad a ovocné chuti a vůně, které stanoví skupina vybraných vyškolených a vyzkoušených posuzovatelů tvořících zkušební komisi.

Normy IOC uvedené v této příloze jsou použity v nejnovější dostupné verzi.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).“"

Body 3.2, 3.3 a 3.4 se nahrazují tímto:

„3.1.1 Další negativní znaky

Přehřátý nebo připálený	Chuťově-čichový počitek typický pro olej získaný nadměrným a/nebo dlouhodobým ohřevem během zpracování, zejména je-li pasta míchána za tepla a za nevhodných tepelných podmínek.
Trávový/dřevový	Chuťově-čichový počitek typický pro olivový olej získaný z vyschlých oliv.
Hrubý	Chuťově taktilní počitek vyvolaný některým starým olejem, který způsobuje v ústech hustý, kašovitý pocit.
Olejový	Chuťově-čichový počitek oleje připomínající naftu, mazací tuky nebo minerální olej.
Po štávě z plodů	Chuťově-čichový počitek, který olej získá při dlouhodobém kontaktu se šťávou z plodů, která prošla procesem fermentace.
Slaný	Chuťově-čichový počitek typický pro olivový olej získaný z oliv, které byly konzervovány v solném roztoku.
Kovový	Chuťově-čichový počitek připomínající kovy. Je typický pro olivový olej, který byl dlouhou dobu ve styku s kovovými povrchy během mletí, míchání, lisování nebo skladování.
Espartový	Chuťově-čichový počitek typický pro olivový olej získaný z oliv lisovaných v nových espartových rohožích. Může se lišit v závislosti na tom, zda byly rohože vyrobeny ze zeleného esparta nebo sušeného esparta.
Po červech	Chuťově-čichový počitek typický pro olivový olej získaný z oliv, které byly silně napadeny larvami mouchy olivové (Bactrocera oleae).
Po okurkách	Chuťově-čichový počitek vznikající v případě, že je olivový olej po delší dobu hermeticky uzavřen, zejména do plechovek, pocházející z 2,6-nonadienalu.

3.2 Pozitivní znaky

Ovocná chuť a vůně	Soubor čichových počitků typických pro olivový olej, které jsou závislé na odrůdě oliv a pocházejí ze zdravých a čerstvých oliv, zralých nebo nezralých. Jsou vnímány přímo a/nebo retronasální (pharyngonasální) metodou čichání.
Hořký	Základní charakteristická chuť oleje získaného ze zelených nebo nazelenalých oliv, kterou vnímáme hrazenými papilami, tvořícími na jazyku uskupení ve tvaru písmene V.
Štiplavý	Ostrý taktilní počitek typický pro olivové oleje vyrobené na začátku hospodářského roku převážně z ještě nezralých oliv. Možno jej vnímat v celé ústní dutině, zejména v hrdle.

3.3 Nepovinná terminologie pro účely označování

Vedoucí zkušební komise může na požádání potvrdit, že hodnocené oleje splňují definice a rozpětí odpovídající těmto uvedeným pojmům a přívlastkům v závislosti na intenzitě a vnímání znaků.

Pozitivní znaky (ovocná chuť a vůně, hořký a štiplavý), podle intenzity vnímání:

—	intenzivní, pokud je medián tohoto znaku vyšší než 6,

—	střední, pokud je medián tohoto znaku mezi 3 a 6,

—	lehký, pokud je medián tohoto znaku nižší než 3.

Ovocná chuť a vůně	Soubor čichových počitků typických pro olej, které závisejí na odrůdě oliv a pochází ze zdravých a čerstvých oliv, u nichž nepřevažuje zralá ani nezralá ovocná chuť a vůně. Jsou vnímány přímo a/nebo retronasální (pharyngonasální) metodou čichání.
Nezralá ovocná chuť a vůně	Soubor čichových počitků typických pro olej, které připomínají nezralé plody, závisejí na odrůdě oliv a pocházejí ze zelených, zdravých a čerstvých oliv. Jsou vnímány přímo a/nebo retronasální (pharyngonasální) metodou čichání.
Zralá ovocná chuť a vůně	Soubor čichových počitků typických pro olej, které připomínají zralé plody, závisejí na odrůdě oliv a pocházejí ze zdravých, čerstvých oliv. Jsou vnímány přímo a/nebo retronasální (pharyngonasální) metodou čichání.
Vyvážený	Olej, který nevykazuje známky nevyváženosti, kterou se rozumí čichový, chuťový a hmatový vjem oleje, ve kterém medián znaku hořký a/nebo znaku štiplavý je o dva body vyšší než medián znaku ovocná chuť a vůně.
Jemný olej	Olej, ve kterém je medián znaku hořký a znaku štiplavý nižší nebo rovný 2.“

V bodě 7 se po bodě 7.1 vkládá nový bod, které zní:

„7.1.1. Zástupce vedoucího zkušební komise

Vedoucího zkušebního komise může na základě oprávněných důvodů nahradit zástupce, jenž ho může zastupovat v povinnostech souvisejícími s prováděním zkoušek. Tento zástupce musí mít veškeré potřebné dovednosti, které potřebuje vedoucí zkušební komise.“

Bod 7.2 se nahrazuje tímto:

„7.2 Posuzovatelé

Osoby působící jako posuzovatelé při organoleptických zkouškách olivového oleje tak musí činit dobrovolně. Je proto vhodné, aby uchazeči předkládali písemnou žádost. Uchazeče vybere, vyškolí a sleduje vedoucí zkušební komise podle jejich schopnosti rozlišovat mezi podobnými vzorky; je třeba vzít v úvahu, že jejich posuzovací schopnost se během odborné přípravy zlepší.

Posuzovatelé musí jednat jako skuteční senzoričtí pozorovatelé, nepřihlížet k vlastním osobním chutím a referovat pouze o počitcích, které vnímají. Proto musí vždy pracovat v tichu, uvolněně a beze spěchu a věnovat maximální smyslovou pozornost právě ochutnávanému vzorku.

Pro každou zkoušku je třeba 8 až 12 posuzovatelů, ačkoli je žádoucí mít několik rezervních posuzovatelů pro případ možných absencí.“

Bod 9.3 se nahrazuje tímto:

„9.3 Použití údajů vedoucími zkušební komise

Vedoucí zkušební komise shromáždí profilové listy vyplněné jednotlivými posuzovateli a zkontroluje intenzity přisouzené jednotlivým znakům. V případě, že zjistí jakoukoli nesrovnalost, vyzve posuzovatele, aby svůj profilový list revidoval a v případě nutnosti zkoušku zopakoval.

Vedoucí zkušební komise zadá údaje z hodnocení získané od jednotlivých členů zkušební komise do počítačového programu podobného tomu, který stanoví norma IOC/T.20/Doc. č.o15) za účelem statistického výpočtu výsledků analýzy na základě výpočtu jejich mediánu (viz oddíl 9.4 a dodatek k této příloze). Údaje týkající se daného vzorku se zadávají pomocí matice složené z devíti sloupců odpovídajících devíti organoleptickým vlastnostem a z n řádků odpovídajících n počtu posuzovatelů zkušební komise.

Pokud více než 50 % členů zkušební komise vnímalo určitou vadu a uvedlo ji v rubrice ‚jiné‘, vypočítá vedoucí zkušební komise medián této vady a provede příslušnou klasifikaci.

Hodnota robustního variačního koeficientu, který vyjadřuje klasifikaci (vada s nejsilnější intenzitou a znakem ovocné chuti a vůně), musí být nižší nebo rovna 20 %.

Pokud tomu tak není, musí vedoucí komise opakovat hodnocení tohoto konkrétního vzorku při jiném sezení.

Pokud k takové situaci dochází často, doporučuje se, aby vedoucí zkušební komise poskytl posuzovatelům konkrétní doplňkovou odbornou přípravu (IOC/T.20/Doc. No 14, § 5) a pro kontrolu výkonnosti zkušební komise použil ukazatel opakovatelnosti a ukazatel odchylek (IOC/T.20/Doc. č. 14, § 6).“

Bod 9.4 se nahrazuje tímto:

„9.4. Klasifikace oleje

Olivový olej se zařadí do následujících kategorií podle mediánu vad a mediánu znaku ovocné chuti a vůně. Medián vad se stanovuje jako medián vady vnímané s největší intenzitou. Medián vad a medián znaku ovocné chuti a vůně se vyjadřuje s přesností na jedno desetinné číslo.

Klasifikace oleje se provádí porovnáváním hodnoty mediánu vad a mediánu znaku ovocné chuti a vůně s níže uvedenými referenčními intervaly. Při stanovování hranice těchto intervalů byla zohledněna chyba metody, proto se tyto hranice považují za absolutní. Počítačové programy umožňují zobrazení klasifikace v tabulce statistických údajů nebo na grafu.

a)	Extra panenský olivový olej: medián vad se rovná 0 a medián znaku ovocné chuti a vůně je vyšší než 0.

b)	Panenský olivový olej: medián vad je vyšší než 0 a nižší nebo roven 3,5 a medián znaku ovocné chuti a vůně je vyšší než 0.

c)	Lampantový olivový olej: medián vad je vyšší než 3,5 nebo je medián vad nižší nebo roven 3,5 a medián ovocné chuti a vůně se rovná 0.

Poznámka 1:

Pokud je medián znaku hořký a/nebo znaku štiplavý vyšší než 5,0 vedoucí zkušební komise tuto skutečnost uvede do protokolu o zkoušce.

V případě analýz, které se provádějí v rámci kontrol shody, je provedena jedna zkouška. V případě protichůdných analýz musí vedoucí komise zabezpečit, aby se analýza opakovala na různých zasedáních; medián znaků se vypočítá na základě údajů ze všech profilových listů pro obě zkoušky.“

Obrázek 1 se nahrazuje tímto:

„Obrázek 1

PROFILOVÝ LIST PANENSKÉHO OLIVOVÉHO OLEJE

Intenzita vnímání vad
Zatuchlý/po kalném sedimentu
Plesnivý/vlhký/zemitý
Vinný/octový Kyselý/nakyslý
Po namrzlých olivách (po vlhkém dřevu)
Žluklý
Další negativní znaky:
Deskriptor:	Kovový ☐ Trávový ☐ Po červech ☐ Hrubý ☐ Slaný ☐ Přehřátý nebo připálený ☐ Po šťávě z plodů ☐ Espartový ☐ Po okurkách ☐ Olejový ☐
Intenzita vnímání pozitivních znaků
Ovocná chuť a vůně
	Nezralý ☐	Zralý ☐
Hořký
Štiplavý

Jméno posuzovatele:			Kód posuzovatele:
Kód vzorku:	Podpis:
Datum:
Poznámky:“

PŘÍLOHA VI

Příloha XIX nařízení (EHS) č. 2568/91 se mění takto:

1)	Název se nahrazuje tímto: „STANOVENÍ OBSAHU ALIFATICKÝCH A TRITERPENICKÝCH ALKOHOLŮ KAPILÁRNÍ PLYNOVOU CHROMATOGRAFIÍ“

2)	Bod 1 se nahrazuje tímto: „1. PŘEDMĚT ÚPRAVY Tato příloha popisuje postup stanovení obsahu alifatických a triterpenických alkoholů v olejích a tucích.“

Bod 4.11 se nahrazuje tímto:

„4.11.

Referenční roztok pro tenkovrstvou chromatografii: 0,5 % alkoholy C20–C28 v chloroformu nebo frakce alkoholů získaná podle bodu 5.2 z nezmýdelnitelných látek olivového oleje z pokrutin.“

Body 5.2.5 a 5.2.6 se nahrazují tímto:

„5.2.5

Deska se lehce a rovnoměrně postříká roztokem 2,7-dichlor-fluoresceinu a pozoruje se pod ultrafialovým zářením. Pásmo alifatických alkoholů lze stanovit porovnáním skvrn vytvořených referenčním roztokem; obrysy pásma se vyznačí černým značkovačem; načrtne se pásmo alifatických alkoholů a pásmo bezprostředně nad ním, což je pásmo terpenických alkoholů (poznámka 4).

Poznámka 4:

Pásma alifatických alkoholů a terpenických alkoholů se společně seskupují v souvislosti s možnou migrací některých alifatických alkoholů do pásma triterpenického alkoholu. Příklad separace TLC je uveden na obrázku 1 v dodatku.

5.2.6.

Silikagel se z označené oblasti seškrábe pomocí kovové špachtle. Odebraná hmota se rozmělní na malé části a převede do filtrační nálevky (3.7). Přidá se 10 ml horkého chloroformu. Obsah se důkladně promíchá kovovou stěrkou a vakuově přefiltruje. Filtrát se shromáždí v baňce připojené na filtrační nálevku (bod 3.8.).

Silikagel se třikrát propláchne diethyletherem (pokaždé přibližně 10 ml) a filtrát se přitom sbírá do stejné baňky připojené k nálevce. Filtrát se odpaří na objem přibližně 4 až 5 ml a zbytkový roztok se převede do předem zvážené zkumavky na 10 ml (3.9); zkumavka se vysuší lampou pod mírným proudem dusíku; zbytek se znovu rozpustí několika kapkami acetonu, opět vysuší a na deset minut vloží do sušárny vyhřáté na 105 °C, vyjme, vychladí v exsikátoru a zváží.

Zbytek ve zkumavce je tvořen alkoholovou frakcí.“

Bod 5.4.4 se nahrazuje tímto:

„5.4.4. Identifikace píků

Identifikace jednotlivých píků se provádí podle retenčních časů a porovnáním se standardní směsí trimethylsilyletherů analyzovanou za stejných podmínek.

Chromatogram alkoholové frakce rafinovaného olivového oleje je znázorněn na obrázcích 2 a 3 dodatku.“

Dodatek se nahrazuje tímto:

„Dodatek

Příklad separace TLC a příklady chromatogramů

Obrázek 1

Tenkovrstvá chromatografie na desce z nezmýdelnitelné frakce z olivového oleje eluovaného s hexanem/diethyletherem (65/35)

Obrázek 2

Chromatogram alkoholové frakce rafinovaného olivového oleje

Obrázek 3

Alifatické a triterpenické alkoholy rafinovaného olivového oleje a olivového oleje po druhém odstřeďování

13.10.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 266/55

ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2015/1835

ze dne 12. října 2015,

kterým se vymezuje statut, sídlo a způsob fungování Evropské obranné agentury

(přepracované znění)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na články 42 a 45 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Evropská obranná agentura (dále jen „agentura“) byla zřízena společnou akcí Rady 2004/551/SZBP (1) s cílem podporovat Radu a členské státy v jejich úsilí o zlepšení obranných schopností Unie v oblasti řešení krizí a podporovat evropskou bezpečnostní a obrannou politiku.

(2)	Evropská bezpečnostní strategie schválená Evropskou radou dne 12. prosince 2003 označila zřízení obranné agentury za důležitý prvek na cestě k dosažení pružnějších a účinnějších evropských vojenských zdrojů.

(3)	Zpráva o provádění evropské bezpečnostní strategie ze dne 11. prosince 2008 potvrzuje vedoucí úlohu agentury v procesu rozvíjení klíčových obranných schopností v zájmu společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP).

(4)	V článku 45 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva EU“) se stanoví, že Rada přijme rozhodnutí vymezující statut, sídlo a způsob fungování agentury, které by mělo přihlížet ke stupni skutečného podílu členských států na činnostech agentury.

(5)	Agentura by měla přispívat k provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP), zejména SBOP.

(6)	Agentura by měla mít takovou strukturu, aby mohla reagovat na operativní potřeby Unie a jejích členských států v zájmu SBOP, a je-li to nutné pro plnění jejích funkcí, spolupracovat se třetími zeměmi, organizacemi a subjekty.

(7)

Agentura by měla navázat úzké pracovní vztahy se stávajícími strukturami, seskupeními a organizacemi, jako jsou ty, které byly zřízeny podle rámcové dohody o záměru (dále jen „rámcová dohoda LoI“), jakož i s Organizací pro vzájemnou spolupráci v oblasti vyzbrojování (OCCAR) a Evropskou kosmickou agenturou (ESA).

(8)	Pro účely plnění svého poslání by agentura měla mít možnost spolupracovat a uzavírat odpovídající ujednání s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie.

(9)	V souladu s čl. 18 odst. 2 Smlouvy o EU by měl mít vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku vedoucí úlohu v rámci struktury agentury a zajišťovat nezbytné propojení mezi agenturou a Radou.

(10)	Rada by měla při plnění své úlohy politického dohledu a vymezování politik vydávat agentuře pokyny.

(11)	Uzavírání správních ujednání mezi agenturou a třetími zeměmi, organizacemi a subjekty by mělo být vzhledem k jejich povaze schvalováno Radou jednomyslně.

(12)

Rada by se při přijímání pokynů a rozhodnutí týkajících se činnosti agentury měla scházet na úrovni ministrů obrany. Veškeré pokyny nebo rozhodnutí přijaté Radou ve vztahu k činnosti agentury by měly být připravovány v souladu s článkem 240 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

(13)	Pravomoci přípravných a poradních orgánů Rady, zejména pravomoci Výboru stálých zástupců podle článku 240 Smlouvy o fungování EU, Politického a bezpečnostního výboru podle článku 38 Smlouvy o EU a Vojenského výboru Evropské unie (dále jen „Vojenský výbor EU“), by měly zůstat nedotčeny.

(14)	Ředitelé národních úřadů pro vyzbrojování, ředitelé pro oblast schopností, pro oblast výzkumu a technologií a ředitelé pro oblast obranné politiky by měli při přípravě rozhodnutí Rady týkajících se agentury přijímat zprávy a poskytovat příspěvky k otázkám spadajícím do jejich pravomoci.

(15)	Agentura by měla mít právní subjektivitu potřebnou pro výkon svých funkcí a dosažení svých cílů, přičemž by měla udržovat úzké styky s Radou a plně respektovat pravomoci Unie a jejích orgánů.

(16)	Mělo by být stanoveno, že rozpočty spravované agenturou mohou v jednotlivých případech obdržet příspěvky ze souhrnného rozpočtu Unie při plném respektování pravidel, postupů a rozhodovacích procesů, kterými se souhrnný rozpočet Unie řídí, včetně čl. 41 odst. 2 Smlouvy o EU.

(17)	Kromě toho, že bude otevřena k účasti všem členským státům, by agentura měla rovněž umožnit konkrétním skupinám členských států vytvářet ad hoc projekty a programy.

(18)

Skutečnost, že tyto ad hoc projekty a programy náleží mezi funkce a úkoly, jimiž je agentura pověřena, vychází z úsilí o vyjasnění statusu těchto činností jako nedílného prvku rozpočtu agentury. Mělo by tak být zajištěno, aby osvobození od daně podle článku 3 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie (dále jen „Protokol č. 7“), připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, a čl. 151 odst. 1 písm. aa) směrnice Rady 2006/112/ES (2) bylo možné vztahovat pouze na činnosti, u nichž úloha agentury při řízení projektů nebo programů na podporu členských států přináší přidanou hodnotu. Aby bylo možné takové osvobození od daně uplatňovat, musí z úlohy agentury vyplývat přidaná hodnota. Toto osvobození by se tedy nevztahovalo na případy, kdy její úloha spočívá v pouhém zajišťování zboží nebo služeb pro členské státy.

(19)

Na základě rozhodnutí Rady o zřízení stálé strukturované spolupráce, v souladu s čl. 42 odst. 6 a článkem 46 Smlouvy o EU a s Protokolem č. 10 o stálé strukturované spolupráci stanovené článkem 42 Smlouvy o EU (dále jen „Protokol č. 10“), připojeným ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, by agentura měla uskutečňování této spolupráce podporovat.

(20)	Agentura by měla mít rozhodovací postupy, které jí umožní účinně plnit její úkoly při respektování bezpečnostních a obranných politik zúčastněných členských států.

(21)	Agentura by měla plnit své poslání při plném respektování článku 40 Smlouvy o EU.

(22)

Agentura by měla jednat zcela v souladu s bezpečnostními normami a pravidly Rady. Měla by uplatňovat příslušné právní předpisy Unie týkající se přístupu veřejnosti k dokumentům stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (3) a ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (4).

(23)	V souladu s článkem 5 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní vypracovávání a provádění těch rozhodnutí a činností Unie, které mají vliv na obranu. Dánsko proto nebude tímto rozhodnutím vázáno.

(24)	V rozhodnutí Rady 2011/411/SZBP (5), je třeba provést řadu změn. V zájmu přehlednosti by uvedené rozhodnutí mělo být přepracováno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

KAPITOLA I

ZŘÍZENÍ, POSLÁNÍ A ÚKOLY AGENTURY

Článek 1

Zřízení

1. Agentura pro oblast rozvoje obranných schopností, výzkumu, pořizování a vyzbrojování (dále jen „Evropská obranná agentura“ nebo „agentura“) byla zřízena společnou akcí 2004/551/SZBP a její činnost pokračuje v souladu s následujícími ustanoveními.

2. Ve své činnosti je agentura podřízena Radě a jedná v rámci jednotného institucionálního rámce Unie na podporu společné zahraniční a bezpečnostní politiky a společné bezpečnostní a obranné politiky, aniž jsou dotčeny pravomoci orgánů Unie a Rady. Posláním agentury nejsou dotčeny jiné pravomoci Unie při plném respektování článku 40 Smlouvy o EU.

3. Agentura je otevřena účasti všech členských států, které si přejí podílet se na její činnosti. Členské státy, které se v době přijetí tohoto rozhodnutí činnosti agentury již účastní, se nadále považují za zúčastněné členské státy.

4. Každý členský stát, který si bude po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost přát účastnit se činnosti agentury nebo tuto účast ukončit, oznámí svůj úmysl Radě a vyrozumí vysokého představitele. Veškerá technická a finanční opatření nezbytná pro účast nebo ukončení účasti určí řídící výbor uvedený v článku 8.

5. Agentura má sídlo v Bruselu.

Článek 2

Poslání

1. Posláním agentury je podporovat Radu a členské státy v jejich úsilí o zlepšení obranných schopností Unie v oblasti řešení krizí a podporovat SBOP v současném stavu a v rámci jejího budoucího vývoje.

2. Agentura určuje operativní potřeby, podporuje opatření k jejich uspokojování, přispívá k určení a případně k provádění všech účelných opatření pro posílení výrobní a technologické základny v oblasti obrany, podílí se na vymezení evropské politiky v oblasti schopností a vyzbrojování a napomáhá Radě při hodnocení zlepšování vojenských schopností.

3. Posláním agentury nejsou dotčeny pravomoci členských států v záležitostech obrany.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí Rady se rozumí:

a)	„zúčastněným členským státem“ členský stát, který se účastní činnosti agentury;

b)	„přispívajícími členskými státy“ zúčastněné členské státy, které přispívají na konkrétní projekt nebo program agentury.

Článek 4

Politický dohled a podávání zpráv Radě

1. Agentura je podřízena Radě a působí pod jejím politickým dohledem, podává jí zprávy a dostává od ní pokyny k činnosti agentury, zejména k jejímu tříletému plánovacímu rámci.

2. Agentura podává pravidelně zprávy o své činnosti Radě, a zejména:

a)	v listopadu každého roku předkládá Radě zprávu o činnosti agentury během daného roku;

b)	na základě rozhodnutí Rady o zřízení stálé strukturované spolupráce předkládá Radě nejméně jednou ročně informace o příspěvku agentury k hodnocení v rámci stálé strukturované spolupráce podle čl. 5 odst. 3 písm. f) bodu ii).

Agentura poskytuje Radě včas informace o důležitých záležitostech, které mají být předloženy k rozhodnutí řídícímu výboru.

3. Rada po konzultaci s Politickým a bezpečnostním výborem nebo případně s jinými příslušnými orgány Rady jednomyslným rozhodnutím každoročně vydává pokyny k činnosti agentury, zejména k jejímu tříletému plánovacímu rámci.

4. Agentura může vydávat doporučení určená Radě a Komisi, je-li to nezbytné pro plnění jejího poslání.

Článek 5

Funkce a úkoly

1. Agentura při výkonu svých funkcí a plnění svých úkolů respektuje jiné pravomoci Unie a orgánů Unie.

2. Výkonem funkcí a plněním úkolů agentury nejsou dotčeny pravomoci členských států v záležitostech obrany.

3. Agentura pod vedením Rady

přispívá k určení cílů vojenských schopností členských států a hodnotí dodržování závazků týkajících se schopností, které přijaly členské státy, a to zejména:

i)	určováním budoucích potřeb obranných schopností Unie ve spolupráci s příslušnými orgány Rady, včetně Vojenského výboru EU, a s využitím mimo jiné mechanismu rozvoje schopností a případného následného mechanismu,

ii)	koordinací provádění plánu rozvoje schopností a případných následných plánů,

iii)	hodnocením závazků týkajících se schopností, jež členské státy přijaly mimo jiné v rámci procesu plánu rozvoje schopností a v rámci mechanismu rozvoje schopností a případného následného mechanismu, podle kritérií dohodnutých členskými státy;

podporuje harmonizaci operativních potřeb a přijímání účinných a slučitelných akvizičních metod, a to zejména:

i)	podporou a koordinací harmonizace v oblasti vojenských potřeb,

ii)	podporou nákladově efektivních a účinných výběrových řízení určováním a šířením osvědčených postupů,

iii)	poskytováním odhadů finančních priorit pro rozvoj schopností a pořizování;

navrhuje mnohostranné projekty pro plnění cílů z hlediska vojenských schopností a zajišťuje koordinaci programů prováděných členskými státy a řízení zvláštních programů spolupráce, a to zejména:

i)	podporou a navrhováním nových projektů mnohostranné spolupráce,

ii)	určováním a navrhováním činností pro spolupráci v operativní oblasti,

iii)	činnostmi v zájmu koordinace stávajících programů prováděných členskými státy,

iv)	přebíráním odpovědnosti za řízení konkrétních programů na žádost členských států,

v)	přípravou programů, které mají být řízeny organizací OCCAR nebo případně prostřednictvím jiných ujednání, na žádost členských států;

podporuje výzkum v oblasti obranných technologií, koordinuje a plánuje společnou výzkumnou činnost a studie technických řešení odpovídajících budoucím operativním potřebám, a to zejména:

i)	podporou výzkumu zaměřeného na plnění budoucích potřeb bezpečnostních a obranných schopností, případně ve vazbě na výzkumné činnosti Unie, čímž se posílí evropský průmyslový a technologický potenciál v této oblasti,

ii)	podporou efektivněji zaměřených společných činností v oblasti obranného výzkumu a technologií,

iii)	stimulací činností v oblasti obranného výzkumu a technologií prostřednictvím studií a projektů,

iv)	řízením smluv v oblasti obranného výzkumu a technologií,

v)	spoluprací s Komisí za účelem dosažení maximální doplňkovosti a součinnosti mezi výzkumnými programy v oblasti obrany a civilní bezpečnosti;

přispívá k určování a případně k provádění všech účelných opatření pro posílení průmyslové a technologické základny v oblasti obrany a pro zlepšení účinnosti vojenských výdajů, a to zejména:

i)	přispíváním k vytvoření mezinárodně konkurenceschopného evropského trhu s obranným vybavením, aniž jsou dotčeny pravidla vnitřního trhu a pravomoci Komise v této oblasti,

ii)	rozvojem příslušných politik a strategií ve spolupráci s Komisí a případně s výrobním odvětvím,

iii)	usilováním o vytváření a harmonizaci příslušných postupů na úrovni Unie, a to v rámci úkolů agentury a ve spolupráci s Komisí;

na základě rozhodnutí Rady o zřízení stálé strukturované spolupráce podporuje tuto spolupráci zejména:

i)	usnadňováním hlavních společných nebo evropských iniciativ v oblasti rozvoje schopností,

ii)	přispíváním k pravidelnému hodnocení příspěvků zúčastněných členských států v oblasti schopností, zejména příspěvků učiněných v souladu s kritérii, která mají být stanovena mimo jiné na základě článku 2 Protokolu č. 10 a prostřednictvím příslušných zpráv podávaných alespoň jednou ročně;

g)	usiluje o soudržnost s jinými politikami Unie, pokud mají dopad na obranné schopnosti;

h)	podporuje hlubší spolupráci v oblasti obrany mezi zúčastněnými členskými státy v souladu s politickým rámcem pro systematickou a dlouhodobou spolupráci v oblasti obrany;

i)	poskytuje podporu operacím SBOP při zohlednění postupů EU pro řízení krizí.

Článek 6

Právní subjektivita

Agentura má právní subjektivitu nezbytnou pro výkon svých funkcí a dosažení svých cílů. Členské státy zajistí, aby agentura měla nejširší právní způsobilost, jakou jejich právo poskytuje právnickým osobám. Agentura může zejména nabývat movitý i nemovitý majetek nebo s ním nakládat a vystupovat před soudem. Agentura může uzavírat smlouvy se soukromými nebo veřejnými subjekty nebo organizacemi.

KAPITOLA II

ORGÁNY A ZAMĚSTNANCI AGENTURY

Článek 7

Vedoucí agentury

1. Vedoucím agentury je vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

2. Vedoucí agentury odpovídá za celkovou organizaci a fungování agentury a zajišťuje, aby ředitel, který je mu podřízen, prováděl pokyny vydané Radou a rozhodnutí řídícího výboru a aby mu o tom podával zprávu.

3. Vedoucí agentury předkládá Radě zprávy agentury podle čl. 4 odst. 2.

4. Vedoucí agentury je odpovědný za sjednávání správních ujednání se třetími zeměmi a jinými organizacemi, seskupeními nebo subjekty v souladu s pokyny řídícího výboru. V rámci těchto ujednání schválených řídícím výborem odpovídá za to, aby s nimi byly navázány patřičné pracovní vztahy.

Článek 8

Řídící výbor

1. Rozhodovacím orgánem agentury je řídící výbor, který se skládá z jednoho zástupce každého zúčastněného členského státu, zmocněného přijímat závazky za svou vládu, a ze zástupce Komise. Řídící výbor jedná v rámci pokynů vydaných Radou.

2. Řídící výbor se schází na úrovni ministrů obrany zúčastněných členských států nebo jejich zástupců. Řídící výbor zpravidla zasedá každý rok nejméně dvakrát na úrovni ministrů obrany.

3. Vedoucí agentury svolává zasedání řídícího výboru a předsedá jim. Pokud o to některý zúčastněný členský stát požádá, svolá vedoucí agentury zasedání do jednoho měsíce.

4. Vedoucí agentury může pověřit jinou osobu, aby předsedala zasedáním řídícího výboru na úrovni zástupců ministrů obrany.

5. Řídící výbor může zasedat ve zvláštním složení (například ve složení ředitelů národních úřadů pro vyzbrojování, ředitelů pro oblast schopností, pro oblast výzkumu a vývoje a ředitelů pro oblasti obranné politiky).

6. Zasedání řídícího výboru se účastní:

a)	ředitel agentury uvedený v článku 10 nebo jeho zástupce;

b)	předseda Vojenského výboru EU nebo jeho zástupce;

c)	zástupce Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ).

7. V otázkách společného zájmu může řídící výbor rozhodnout, že přizve:

a)	generálního tajemníka NATO nebo jím jmenovaného zástupce;

b)	vedoucí nebo předsedy jiných struktur, seskupení nebo organizací, jejichž činnost souvisí s činností agentury (například struktury vytvořené podle rámcové dohody LoI, OCCAR a ESA);

c)	popřípadě zástupce dalších třetích stran.

Článek 9

Úkoly a pravomoci řídícího výboru

1. V mezích pokynů Rady uvedených v čl. 4 odst. 1 řídící výbor:

a)	schvaluje zprávy, které mají být předloženy Radě;

b)	přijímá nejpozději do 31. prosince každého roku jednomyslně obecný rozpočet agentury;

c)	schvaluje tříletý plánovací rámec agentury, ve kterém jsou v mezích obecného rozpočtu stanoveny její priority, přičemž finanční částky pro druhý a třetí rok rámce plánování jsou stanoveny pouze pro účely plánování a nepředstavují právně závazné stropy;

d)	schvaluje v souladu s článkem 19 zřizování ad hoc projektů nebo programů v rámci agentury;

e)	jmenuje ředitele a jeho náměstka;

f)	v případě potřeby rozhoduje o tom, že jeden nebo více členských států mohou v souladu s článkem 17 agentuře svěřit správní a finanční řízení určitých činností v oblasti její působnosti;

g)	schvaluje veškerá doporučení určená Radě nebo Komisi;

h)	přijímá jednací řád řídícího výboru;

i)	může měnit finanční předpisy o provádění obecného rozpočtu agentury;

j)	může měnit pravidla a předpisy týkající se dočasných zaměstnanců, smluvních zaměstnanců a přidělených odborníků členských států;

k)	stanoví technická a finanční ujednání týkající se účasti členských států nebo jejího ukončení podle čl. 1 odst. 4;

l)	přijímá pokyny pro sjednávání správních ujednání vedoucím agentury;

m)	schvaluje ad hoc ujednání podle čl. 23 odst. 1;

n)	uzavírá správní ujednání mezi agenturou a třetími stranami podle čl. 26 odst. 1;

o)	schvaluje roční účetní závěrku a rozvahu;

p)	schvaluje rozhodnutí týkající se organizační struktury agentury;

q)	schvaluje dohody o úrovni služeb nebo pracovní ujednání uvedené v článku 25 s výjimkou dohod administrativní povahy;

r)	přijímá veškerá další příslušná rozhodnutí týkající se plnění poslání agentury.

2. Není-li v tomto rozhodnutí stanoveno jinak, rozhoduje řídící výbor kvalifikovanou většinou. Hlasům zúčastněných členských států je přidělena váha podle čl. 16 odst. 4 a 5 Smlouvy o EU. Hlasování se účastní pouze zástupci zúčastněných členských států.

3. Prohlásí-li zástupce zúčastněného členského státu v řídícím výboru, že z důležitých důvodů vnitrostátní politiky, které musí uvést, má v úmyslu postavit se proti přijetí některého rozhodnutí kvalifikovanou většinou, hlasování se nekoná. Tento zástupce může postoupit záležitost prostřednictvím vedoucího agentury Radě, aby případně vydala pokyny řídícímu výboru. Řídící výbor může rovněž kvalifikovanou většinou rozhodnout o postoupení záležitosti Radě k rozhodnutí. Rada se usnáší jednomyslně.

4. Řídící výbor může na návrh ředitele nebo zúčastněného členského státu rozhodnout, že zřídí:

a)	výbory pro přípravu správních a rozpočtových rozhodnutí řídícího výboru, složené z delegátů zúčastněných členských států a zástupce Komise;

b)	výbory specializované na zvláštní otázky v oblasti působnosti agentury. Tyto výbory jsou složeny z delegátů zúčastněných členských států, a pokud řídící výbor nerozhodne jinak, zástupce Komise.

V rozhodnutí o zřízení výborů se upřesní jejich mandát a doba, na kterou jsou zřízeny.

Článek 10

Ředitel

1. Ředitele a jeho náměstka vybírá a jmenuje řídící výbor na doporučení vedoucího agentury na dobu tří let. Řídící výbor může jejich funkční období prodloužit o dva roky. Ředitel a náměstek jsou podřízeni vedoucímu agentury a jednají v souladu s rozhodnutími řídícího výboru.

2. Zúčastněné členské státy předkládají kandidatury vedoucímu agentury, který o nich informuje řídící výbor. Předběžný výběr je prováděn pod vedením vedoucího agentury.

Se schválením řídícího výboru se zřídí poradní výbor, při jehož sestavení se zajistí náležitá rovnováha, pokud jde o zastoupení ESVČ, agentury a zúčastněných členských států.

Na základě předběžného výběru předloží vedoucí agentury řídícímu výboru návrh alespoň dvou uchazečů a uvede, kterého z uchazečů doporučuje.

3. Ředitel, kterému je nápomocen náměstek, přijímá veškerá nezbytná opatření pro zajištění účinnosti a účelnosti práce agentury. Ředitel odpovídá za kontrolu a koordinaci organizačních jednotek, aby byla zajištěna celková soudržnost jejich činnosti.

4. Ředitel odpovídá za:

a)	zajištění provádění tříletého plánovacího rámce agentury;

b)	přípravu podkladů pro činnost řídícího výboru;

c)	přípravu návrhu ročního obecného rozpočtu, který se předkládá řídícímu výboru;

d)	přípravu tříletého plánovacího rámce, který se předkládá řídícímu výboru;

e)	zajištění úzké spolupráce s přípravnými orgány Rady, zejména s Politickým a bezpečnostním výborem a Vojenským výborem EU, a poskytování informací těmto orgánům;

f)	přípravu zpráv podle čl. 4 odst. 2;

g)	přípravu výkazu příjmů a výdajů a plnění obecného rozpočtu agentury a rozpočtů ad hoc projektů nebo programů svěřených agentuře;

h)	běžnou správu agentury;

i)	veškerá bezpečnostní hlediska;

j)	veškeré personální záležitosti.

5. V mezích obecného rozpočtu agentury a s přihlédnutím ke schválenému tříletému plánovacímu rámci je ředitel oprávněn uzavírat smlouvy a přijímat zaměstnance. Ředitel vykonává stejnou pravomoc, pokud jde o ostatní rozpočty stanovené v článku 12, zejména rozpočty související s činnostmi podle kapitoly IV a veškeré rozpočty vyplývající z dodatečných příjmů podle článku 15.

6. Ředitel je odpovědný řídícímu výboru.

7. Ředitel je statutárním zástupcem agentury.

Článek 11

Zaměstnanci agentury

1. Zaměstnance agentury, včetně ředitele, tvoří dočasní a smluvní zaměstnanci vybraní z uchazečů ze všech zúčastněných členských států na co nejširším zeměpisném základě a z orgánů Unie. Zaměstnance agentury vybírá ředitel na základě příslušných schopností a odbornosti pomocí spravedlivých a transparentních výběrových řízení. Ředitel zveřejní předem podrobné informace o všech volných místech a kritéria výběrového řízení. Ve všech případech je nábor řízen tak, aby byli pro agenturu vybráni zaměstnanci, kteří vyhovují nejvyšším nárokům na schopnosti a výkonnost.

2. Vedoucí agentury na návrh ředitele a po konzultaci s řídícím výborem jmenuje zaměstnance agentury na úrovni vyšších vedoucích pracovníků a obnovuje smlouvy s nimi.

3. Zaměstnance agentury tvoří:

a)	pracovníci zaměstnaní přímo agenturou se smlouvami na dobu určitou a vybraní ze státních příslušníků zúčastněných členských států. Rada jednomyslným rozhodnutím přijala předpisy týkající se těchto zaměstnanců (6). Řídící výbor tyto předpisy přezkoumá a podle potřeby je změní, je-li k tomu zmocněn;

odborníci členských států přidělení zúčastněnými členskými státy buď na místa v rámci organizační struktury agentury, nebo pro plnění konkrétních úkolů a projektů. Rada jednomyslným rozhodnutím přijala předpisy týkající se těchto zaměstnanců (7). Řídící výbor tyto předpisy přezkoumá a podle potřeby je změní, je-li k tomu zmocněn;

c)	úředníci Unie přidělení agentuře na dobu určitou nebo pro konkrétní úkoly nebo projekty podle potřeby.

4. Agentura může rovněž využívat:

a)	zaměstnance z třetích zemí, organizací a subjektů, kteří jsou jimi placeni a s nimiž agentura uzavřela správní ujednání podle čl. 26 odst. 1, kteří byli k agentuře vysláni nebo přiděleni se souhlasem řídícího výboru v souladu s podmínkami, jež byly stanoveny v daných správních ujednáních;

smluvní zaměstnance a vyslané odborníky proto, aby přispěli k provedení jednoho nebo více ad hoc projektů nebo programů agentury podle kapitoly IV. V takových případech mohou být z rozpočtů daných ad hoc projektů nebo programů hrazeny základní platy dotyčných smluvních zaměstnanců a příspěvky a náhrady vyslaných odborníků.

5. Celková doba, po kterou může zaměstnanec působit v agentuře, musí být při zohlednění veškerých funkcí kratší než deset let.

6. Soudní dvůr Evropské unie je příslušný k rozhodování veškerých sporů mezi agenturou a jakoukoli osobou, na niž se vztahují předpisy pro zaměstnance agentury.

KAPITOLA III

ROZPOČET A FINANČNÍ PRAVIDLA

Článek 12

Rozpočet agentury

Rozpočet agentury zahrnuje obecný rozpočet, rozpočty související s činnostmi podle kapitoly IV a veškeré rozpočty vyplývající z dodatečných příjmů podle článku 15.

Rozpočet agentury se sestavuje v souladu s rozpočtovými zásadami Evropské unie (8).

Článek 13

Obecný rozpočet

1. Do 31. března každého roku předloží vedoucí agentury řídícímu výboru předběžný odhad pro návrh obecného rozpočtu na následující rok.

2. Do 30. června každého roku předloží vedoucí agentury řídícímu výboru revidovaný předběžný odhad pro návrh obecného rozpočtu na následující rok spolu s návrhem tříletého plánovacího rámce.

3. Do 30. září každého roku předloží vedoucí agentury řídícímu výboru návrh obecného rozpočtu spolu s návrhem tříletého plánovacího rámce. Tento návrh obsahuje:

prostředky považované za nezbytné:

i)	pro pokrytí nákladů na chod agentury, zaměstnance a zasedání,

ii)	pro obstarání externího poradenství, zejména operačních analýz, které jsou nezbytné pro plnění jejích úkolů, a pro konkrétní činnosti prováděné ke společnému prospěchu všech zúčastněných členských států, jak jsou uvedeny v článku 5;

b)	odhad příjmů potřebných k pokrytí výdajů.

4. Cílem řídícího výboru je zajistit, aby prostředky uvedené v odst. 2 písm. a) bodě ii) představovaly významný podíl celkových prostředků uvedených v odstavci 2. Tyto prostředky musí odrážet skutečné potřeby a umožňovat agentuře plnit operační úlohu.

5. Návrh obecného rozpočtu je doplněn podrobným odůvodněním a plánem pracovních míst.

6. Řídící výbor může jednomyslně rozhodnout, že návrh obecného rozpočtu pokryje navíc další konkrétní projekt nebo program, je-li to zjevně ke společnému prospěchu všech zúčastněných členských států.

7. Prostředky jsou rozděleny do hlav a kapitol, které seskupují výdaje podle typu nebo účelu, a jsou dále rozčleněny podle potřeby do článků.

8. Každá hlava může zahrnovat kapitolu nazvanou „předběžné prostředky“. Tyto prostředky jsou zaneseny, pokud na základě závažných důvodů existuje nejistota ohledně výše potřebných prostředků nebo rozsahu provádění zanesených rozpočtových prostředků.

9. Příjmy se skládají:

a)	z příspěvků hrazených zúčastněnými členskými státy, které jsou založeny na výši hrubého národního důchodu (HND);

b)	z ostatních příjmů.

Návrh obecného rozpočtu obsahuje linie pro začlenění účelově vázaných příjmů, a je-li to možné, uvádí předpokládanou částku.

10. Řídící výbor jednomyslně přijme návrh obecného rozpočtu do 31. prosince každého roku. Řídícímu výboru v této souvislosti předsedá vedoucí agentury nebo jím jmenovaný zástupce nebo člen řídícího výboru, kterého vedoucí agentury vyzve. Ředitel vydá prohlášení, že rozpočet byl přijat, a vyrozumí zúčastněné členské státy.

11. Pokud návrh obecného rozpočtu není na začátku rozpočtového roku ještě přijat, mohou být výdaje prováděny měsíčně podle kapitol nebo jiných jednotek členění rozpočtu, a to maximálně do výše jedné dvanáctiny rozpočtových prostředků na předešlý rozpočtový rok. Důsledkem tohoto ujednání však nesmí být to, aby agentura dostala k dispozici částku vyšší než jednu dvanáctinu prostředků stanovených v návrhu připravovaného obecného rozpočtu. Řídící výbor může kvalifikovanou většinou na návrh ředitele povolit výdaje překračující jednu dvanáctinu prostředků, pokud celkové rozpočtové prostředky pro daný rozpočtový rok nepřekračují rozpočtové prostředky schválené pro předcházející rozpočtový rok. Ředitel může požádat o příspěvky nezbytné k pokrytí prostředků schválených podle tohoto ustanovení, které jsou splatné do 30 dnů od odeslání žádosti o příspěvky.

Článek 14

Opravný rozpočet

1. V případě nevyhnutelných, výjimečných nebo nepředvídatelných okolností může ředitel řídícímu výboru předložit návrh opravného rozpočtu.

2. Návrh opravného rozpočtu se vypracovává, předkládá, přijímá a oznamuje stejným postupem jako obecný rozpočet. Řídící výbor rozhoduje s náležitým ohledem na naléhavost věci.

Článek 15

Dodatečné příjmy

1. V rámci plnění svého poslání v souladu s článkem 2 může agentura obdržet dodatečné příjmy ke konkrétnímu účelu:

a)	ze souhrnného rozpočtu Unie v jednotlivých případech při plném respektování pravidel, postupů a rozhodovacích procesů, kterými se souhrnný rozpočet Unie řídí;

b)	od členských států, třetích zemí nebo jiných třetích stran, nerozhodne-li řídící výbor jinak do jednoho měsíce od obdržení příslušné informace od agentury.

2. Příjmy uvedené v odstavci 1 mohou být použity pouze k tomu konkrétnímu účelu, k němuž byly určeny.

Článek 16

Příspěvky a náhrady

1. Stanovení příspěvků, použije-li se výše HND:

Použije-li se výše HND, určuje se rozdělení příspěvků mezi členské státy, od kterých se příspěvek vyžaduje, podle výše hrubého národního produktu, jak stanoví čl. 41 odst. 2 Smlouvy o EU, a v souladu s rozhodnutím Rady 2007/436/ES, Euratom (9) nebo jakýmkoli jiným rozhodnutím, jež je případně nahradí.

Údaje pro výpočet jednotlivých příspěvků jsou údaje uvedené ve „vlastních zdrojích HND“ ve sloupci označeném„Přehled financování souhrnného rozpočtu podle typu vlastního zdroje a podle členského státu“ v tabulce připojené k poslednímu rozpočtu Unie. Příspěvek každého členského státu, od kterého se příspěvek vyžaduje, je úměrný podílu HND tohoto členského státu na souhrnném HND členských států, od kterých se příspěvek požaduje.

2. Rozvrh platby příspěvků:

a)	Zúčastněné členské státy platí příspěvky určené k financování obecného rozpočtu agentury ve třech stejných splátkách: k 15. březnu, 15. červnu a 15. říjnu dotyčného rozpočtového roku.

b)	Je-li přijat opravný rozpočet, zaplatí dotyčné členské státy nezbytné příspěvky do 60 dnů ode dne odeslání žádosti o příspěvky.

c)	Každý členský stát hradí bankovní poplatky spojené s platbami jeho vlastních příspěvků.

d)	Pokud není roční rozpočet schválen do 30. listopadu, může agentura na žádost členského státu zveřejnit individuální předběžnou žádost o příspěvky tohoto státu

Článek 17

Řízení rozpočtů souvisejících s ad hoc činnostmi agenturou

1. Řídící výbor může na návrh ředitele nebo členského státu rozhodnout, že členské státy mohou agenturu pověřit správním a finančním řízením určitých činností v oblasti její působnosti v souladu s články 19 a 20.

2. Řídící výbor může v souvislosti s ad hoc projekty a programy agentury agenturu pověřit za podmínek stanovených v příslušných ujednáních uzavírat smlouvy a grantové dohody a předem shromažďovat nezbytné příspěvky od těchto členských států, aby mohla tyto smlouvy a grantové dohody dodržet.

Článek 18

Plnění rozpočtu

1. Finanční předpisy, kterými se řídí obecný rozpočet agentury, jsou stanoveny rozhodnutím Rada 2007/643/SZBP (10). Řídící výbor tyto předpisy přezkoumá a podle potřeby je změní jednomyslným rozhodnutím.

2. Řídící výbor na návrh ředitele případně přijme prováděcí pravidla týkající se plnění a kontroly obecného rozpočtu, zejména pokud jde o zadávání veřejných zakázek, aniž jsou dotčena příslušná pravidla Unie. Řídící výbor zejména zajistí, aby se náležitě přihlédlo k požadavkům na bezpečnost nabídky a ochranu jak obranného utajení, tak práv k duševnímu vlastnictví.

3. Účetnictví všech příjmů a výdajů agentury přezkoumává sbor auditorů.

KAPITOLA IV

ŘÍZENÍ AD HOC PROJEKTŮ NEBO PROGRAMŮ AGENTUROU A SOUVISEJÍCÍ ROZPOČTY

Článek 19

Ad hoc projekty nebo programy kategorie A (s možností neúčastnit se) a související ad hoc rozpočty

1. Jeden nebo více zúčastněných členských států nebo ředitel mohou předložit řídícímu výboru ad hoc projekt nebo program v oblasti působnosti agentury, který předpokládá všeobecnou účast zúčastněných členských států, s uvedením očekávané přidané hodnoty ze strany agentury. Řídící výbor je informován o případném ad hoc rozpočtu souvisejícím s navrženým projektem nebo programem a o možných příspěvcích třetích stran.

2. Přispívají v zásadě všechny zúčastněné členské státy. Informují ředitele o svých záměrech v tomto ohledu.

3. Zavedení ad hoc programu nebo projektu schvaluje řídící výbor.

4. Řídící výbor se může na návrh ředitele nebo zúčastněného členského státu rozhodnout zřídit výbor pro dozor nad řízením a prováděním ad hoc projektu nebo programu. Výbor je složen z delegátů každého z přispívajících členských států, a pokud na projekt nebo program přispívá Unie, i ze zástupce Komise. Rozhodnutí řídícího výboru upřesní mandát a trvání výboru.

5. Přispívající členské státy zasedající v řídícím výboru schválí pro ad hoc projekt nebo program:

a)	pravidla pro řízení projektu nebo programu;

b)	přichází-li to v úvahu, ad hoc rozpočet související s projektem nebo programem, klíč pro výpočet výše příspěvků a nezbytná prováděcí pravidla;

c)	účast třetích stran ve výboru podle odstavce 4. Jejich účastí není dotčena rozhodovací samostatnost Unie.

6. Přispívá-li Unie na ad hoc projekt nebo program, účastní se rozhodování uvedených v odstavci 5 Komise při plném respektování rozhodovacích postupů pro souhrnný rozpočet Unie.

Článek 20

Ad hoc projekty nebo programy kategorie B (s možností zapojit se) a související rozpočty

1. Jeden nebo více zúčastněných členských států mohou řídící výbor informovat, že mají v úmyslu zavést ad hoc projekt nebo program v oblasti působnosti agentury a případně přijmout související ad hoc rozpočet, a uvedou očekávanou přidanou hodnotu ze strany agentury. Řídící výbor je informován o případném ad hoc rozpočtu, který souvisí s navrženým projektem nebo programem, o případných významných údajích týkajících se lidských zdrojů pro tento projekt nebo program a o možných příspěvcích třetích stran.

2. V zájmu maximalizace možností spolupráce jsou všechny zúčastněné členské státy o ad hoc projektu nebo programu, včetně základu, na němž lze účast rozšířit, včas informovány tak, aby každý zúčastněný členský stát, který se chce připojit, měl možnost vyjádřit o toto připojení zájem. Iniciátor nebo iniciátoři projektu nebo programu se navíc snaží do nich zapojit co nejvíce členských států. Účast určí v jednotlivých případech iniciátoři.

3. Ad hoc projekt nebo program je poté považován za projekt nebo program agentury, pokud řídící výbor do jednoho měsíce od obdržení informací uvedených v odstavci 1 nerozhodne jinak.

4. Každý zúčastněný členský stát, který se později rozhodne účastnit se ad hoc projektu nebo programu, oznámí svůj úmysl přispívajícím členským státům. Do dvou měsíců od obdržení tohoto oznámení přispívající členské státy společně rozhodnou o účasti dotyčného členského státu, přičemž náležitě zohlední základ stanovený v době, kdy byly zúčastněné členské státy o projektu nebo programu informovány.

5. Přispívající členské státy přijmou mezi sebou rozhodnutí nezbytná pro zavedení a plnění ad hoc projektu nebo programu a případně souvisejícího rozpočtu. Pokud na tento projekt nebo program přispívá Unie, účastní se Komise rozhodnutí uvedených v tomto odstavci při plném respektování rozhodovacích postupů pro souhrnný rozpočet Unie. Přispívající členské státy průběžně podle potřeby řídící výbor informují o vývoji týkajícím se tohoto projektu nebo programu.

Článek 21

Rozsah ad hoc projektů a programů agentury a souvisejících ad hoc rozpočtů

1. V rámci poslání agentury vymezeného v článku 2 a funkcí a úkolů vymezených v článku 5 a s výhradou schválení ad hoc projektů a programů v souladu s články 19 a 20 mohou činnosti agentury zahrnovat mimo jiné:

a)	pořizování prostřednictvím veřejných zakázek v souladu s příslušnými pravidly Unie upravujícími veřejné zakázky;

b)	granty udělené v souladu s finančními ustanoveními a pravidly uvedenými v článku 18.

2. Ad hoc rozpočty, které souvisejí s projekty a programy agentury a jsou řízeny podle článku 17, v případě potřeby zahrnují prostředky určené k pokrytí:

a)	nákladů souvisejících s právními závazky uvedenými v odstavci 1;

b)	nákladů uvedených v čl. 13 odst. 3 písm. a) bodu i), jestliže takové náklady vznikly přímo v souvislosti s řízením dotčených ad hoc projektů a programů.

Článek 22

Příspěvky ze souhrnného rozpočtu Unie na ad hoc rozpočty

Na ad hoc rozpočty pro ad hoc projekty a programy uvedené v článcích 19 a 20 lze poskytovat příspěvky ze souhrnného rozpočtu Unie.

Článek 23

Účast třetích stran

1. Třetí strany mohou jakožto přispívající členové přispět ke konkrétnímu ad hoc projektu nebo programu zavedenému v souladu s článkem 19 nebo 20 a k souvisejícímu rozpočtu. Řídící výbor schválí podle potřeby kvalifikovanou většinou ad hoc ujednání mezi agenturou a třetími stranami ke každému konkrétnímu projektu nebo programu.

2. U ad hoc projektů nebo programů podle článku 19 schválí přispívající členské státy zasedající v řídícím výboru s příslušnými třetími stranami veškeré nezbytné podmínky týkající se jejich příspěvku.

3. U ad hoc projektů nebo programů podle článku 20 přispívající členské státy rozhodnou spolu s příslušnými třetími stranami o veškerých nezbytných ujednáních týkajících se jejich příspěvku.

KAPITOLA V

VZTAHY S ORGÁNY, INSTITUCEMI A JINÝMI SUBJEKTY UNIE

Článek 24

Vztahy s Komisí

1. Komise je členem řídícího výboru bez hlasovacích práv a je plně zapojena do činnosti agentury v duchu spolupráce a vzájemného prospěchu.

2. Agentura rozvíjí s Komisí pracovní vztahy, zejména s cílem vyměňovat si odborné znalosti a poradenství v oblastech, kde činnosti Unie souvisejí s posláním agentury a kde činnosti agentury mají vztah k činnostem Unie.

3. Nezbytná ujednání týkající se jednotlivých příspěvků ze souhrnného rozpočtu Unie podle článku 15 a 22 jsou přijímána vzájemnou dohodou mezi agenturou a Komisí nebo vzájemnou dohodou mezi přispívajícími členskými státy a Komisí.

4. Komise se může účastnit projektů a programů agentury. V takovém případě se účastní rozhodování podle čl. 23 odst. 2 a 3, aniž jsou dotčeny pravomoci členských států týkající se rozvoje obranných schopností.

Článek 25

Vztahy s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie

1. V případě, že je to relevantní pro plnění jejích úkolů, může agentura navázat a udržovat spolupráci s orgány, institucemi a jinými subjekty zřízenými Smlouvou o EU nebo Smlouvou o fungování EU, nebo na základě těchto smluv.

V případě potřeby agentura uzavře s uvedenými subjekty dohody o úrovni služeb nebo pracovní ujednání. Tato pracovní ujednání se mohou týkat výměny operativních, strategických nebo technických informací, včetně osobních údajů a utajovaných informací, a být v souladu s příslušnými bezpečnostními pravidly.

2. Subjekty uvedené v odstavci 1 se mohou účastnit projektů a programů agentury a přispívat do souvisejících rozpočtů.

KAPITOLA VI

VZTAHY SE TŘETÍMI ZEMĚMI, ORGANIZACEMI A SUBJEKTY

Článek 26

Správní ujednání a jiné záležitosti

1. Agentura může za účelem plnění svého poslání uzavírat správní ujednání se třetími zeměmi, organizacemi a subjekty. Tato ujednání upravují zejména:

a)	zásady vztahu mezi agenturou a třetí stranou;

b)	konzultace k otázkám souvisejícím s činností agentury;

c)	bezpečnostní záležitosti.

Přitom agentura respektuje jednotný institucionální rámec a rozhodovací samostatnost Unie. Každé takové ujednání sjednává řídící výbor na základě jednomyslného schválení Radou.

2. Agentura udržuje úzké pracovní vztahy s příslušnými složkami OCCAR a strukturami zřízenými podle rámcové dohody LoI s cílem postupně tyto složky začlenit nebo převzít jejich zásady a praxi, podle potřeby a po vzájemné dohodě.

3. Vzájemná transparentnost a souvislý vývoj v oblasti schopností jsou zajištěny použitím postupů mechanismu rozvoje schopností. Další pracovní vztahy mezi agenturou a příslušnými orgány NATO jsou vymezeny správním ujednáním uvedeným v odstavci 1 v souladu s vytvořeným rámcem spolupráce a konzultací mezi Unií a NATO.

4. K usnadnění případné účasti jiných organizací a subjektů, než jsou organizace a subjekty uvedené v odstavcích 2 a 3 na projektech a programech, je agentura v rámci ujednání uvedených v odstavci 1 oprávněna navazovat s nimi pracovní vztahy.

5. K usnadnění případné účasti třetích zemí na konkrétních projektech a programech je agentura v rámci ujednání uvedených v odstavci 1 oprávněna s nimi navazovat pracovní vztahy.

6. Pokud má agentura v úmyslu navázat nové pracovní vztahy s organizacemi, subjekty nebo třetími zeměmi podle odstavců 4 a 5 tohoto článku a v souladu s čl. 7 odst. 4, požádá řídící výbor o předchozí souhlas.

Agentura informuje řídící výbor také o vývoji navázaných vztahů.

Na žádost zúčastněných členských států svolá agentura ad hoc zasedání zúčastněných členských států a organizace, subjektu nebo třetí země, s níž agentura uzavřela správní ujednání, za účelem konzultací a výměny informací v souladu s příslušnými bezpečnostními pravidly o případné účasti dané organizace, subjektu nebo třetí země na konkrétních projektech a programech.

KAPITOLA VII

RŮZNÁ USTANOVENÍ

Článek 27

Výsady a imunity

1. Výsady a imunity ředitele a zaměstnanců agentury jsou stanoveny v rozhodnutí zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 10. listopadu 2004 o výsadách a imunitách udělených Evropské obranné agentuře a jejím zaměstnancům.

Do vstupu uvedeného rozhodnutí v platnost může příslušné výsady a imunity udělit řediteli a zaměstnancům agentury hostitelský stát.

2. Výsady a imunity agentury jsou stanoveny v Protokolu č. 7.

3. Ustanovení čl. 3 druhého pododstavce Protokolu č. 7 se vztahuje zejména na činnosti, u nichž úloha agentury při řízení projektů nebo programů na podporu členských států přináší přidanou hodnotu, a nikoli na případy, kdy její úloha spočívá v pouhém zajišťování zboží nebo služeb pro členské státy.

Článek 28

Ustanovení o přezkumu

Do pěti let od vstupu tohoto rozhodnutí v platnost předloží vedoucí agentury řídícímu výboru zprávu o provádění tohoto rozhodnutí za účelem jeho případného přezkumu Radou.

Článek 29

Právní odpovědnost

1. Smluvní odpovědnost agentury se řídí právem rozhodným pro danou smlouvu.

2. Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené agenturou.

3. Osobní odpovědnost zaměstnanců vůči agentuře se řídí příslušnými předpisy, které se použijí na agenturu.

Článek 30

Přístup k dokumentům

Na dokumenty, jež má agentura v držení, se použijí ustanovení nařízení (ES) č. 1049/2001.

Článek 31

Ochrana údajů

Na zpracovávání osobních údajů agenturou se vztahují pravidla stanovená v nařízení (ES) č. 45/2001.

Na návrh vedoucího agentury přijme řídící výbor podle okolností příslušná prováděcí pravidla.

Článek 32

Bezpečnost

1. Agentura uplatňuje bezpečnostní předpisy Rady stanovené v rozhodnutí Rady 2013/488/EU (11).

2. Agentura zajistí příslušné zabezpečení vnější komunikace.

Článek 33

Jazykový režim

O jazykovém režimu v agentuře rozhoduje jednomyslně Rada.

Článek 34

Zrušení

Rozhodnutí 2011/411/SZBP se zrušuje.

Odkazy na zrušené rozhodnutí se považují za odkazy na toto rozhodnutí v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.

Článek 35

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Lucemburku dne 12. října 2015.

Za Radu

předsedkyně

F. MOGHERINI

(1) Společná akce Rady 2004/551/SZBP ze dne 12. července 2004 o zřízení Evropské obranné agentury (Úř. věst. L 245, 17.7.2004, s. 17).

(2) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(5) Rozhodnutí Rady 2011/411/SZBP ze dne 12. července 2011, kterým se vymezuje statut, sídlo a způsob fungování Evropské obranné agentury a kterým se zrušuje společná akce 2004/551/SZBP (Úř. věst. L 183, 13.7.2011, s. 16).

(6) Rozhodnutí Rady 2004/676/ES ze dne 24. září 2004 o služebním řádu Evropské obranné agentury (Úř. věst. L 310, 7.10.2004, s. 9).

(7) Rozhodnutí Rady 2004/677/ES ze dne 24. září 2004 o pravidlech pro národní odborníky a vojenský personál přidělený do Evropské obranné agentury (Úř. věst. L 310, 7.10.2004, s. 64).

(8) Zásady jednotnosti, správnosti rozpočtu, ročního rozpočtu, vyrovnanosti, zúčtovací jednotky, univerzálnosti, specifikace, řádného finančního řízení podle článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(9) Rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (Úř. věst. L 163, 23.6.2007, s. 17).

(10) Rozhodnutí Rady 2007/643/SZBP ze dne 18. září 2007 o finančních pravidlech Evropské obranné agentury, pravidlech pro zadávání veřejných zakázek a pravidlech pro finanční příspěvky z operativního rozpočtu Evropské obranné agentury (Úř. věst. L 269, 12.10.2007, s. 1).

(11) Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).

PŘÍLOHA I

ZRUŠENÉ AKTY A NÁSLEDNÉ ZMĚNY

Společná akce Rady 2004/551/SZBP	Úř. věst. L 245, 17.7.2004, s. 17.
Společná akce Rady 2008/299/SZBP	Úř. věst. L 102, 12.4.2008, s. 34.
Rozhodnutí Rady 2011/411/SZBP	Úř. věst. L 183, 13.7.2011, s. 16.

PŘÍLOHA II

SROVNÁVACÍ TABULKA

Rozhodnutí 2011/411/SZBP	Toto rozhodnutí
Článek 1	Článek 1
Článek 2	Článek 2
Článek 3	Článek 3
—	Čl. 3 písm. c)
Čl. 4 odst. 3 a 4	—
Čl. 4 odst. 5	Čl. 4 odst. 3
Článek 5	Článek 5
—	Čl. 5 odst. 3 písm. g)
Článek 6	Článek 6
Článek 7	Článek 7
Článek 8	Článek 8
Článek 9	Článek 9
Čl. 9 odst. 1 písm. b)	—
Čl. 9 odst. 1 písm. c)	Čl. 9 odst. 1 písm. b)
—	Čl. 9 odst. 1 písm. c)
Článek 10	Článek 10
Článek 11	Článek 11
Čl. 11 odst. 1 první věta	Čl. 11 odst. 3
—	Čl. 11 odst. 1
—	Čl. 11 odst. 2
Čl. 11 odst. 2	Čl. 11 odst. 5
Čl. 11 odst. 3 písm. a)	—
Čl. 11 odst. 3 písm. b) a c)	Čl. 11 odst. 4
Čl. 11 odst. 1 druhá, třetí a čtvrtá věta	Čl. 11 odst. 6
—	Čl. 11 odst. 8
Čl. 11 odst. 4	Čl. 11 odst. 9
Článek 12	—
—	Článek 12
Článek 13	Článek 13
Čl. 13 odst. 2 písm. a) bod ii)	—
—	Čl. 13 odst. 2 písm. a) bod ii)
Článek 14	Článek 14
Čl. 14 odst. 3	—
Článek 15	Článek 15
Článek 16	Článek 16
Článek 17	Článek 17
Článek 18	Článek 18
Článek 19	Článek 19
Článek 20	Článek 20
—	Článek 21
Článek 21	Článek 22
Článek 22	Článek 23
Čl. 22 odst. 4	Čl. 24 odst. 4 druhá věta
Článek 23	Článek 24
Čl. 23 odst. 2	Čl. 24 odst. 4 první věta
—	Článek 25
Článek 24	Článek 26
Čl. 24 odst. 6 až 8	—
—	Čl. 24 odst. 6
Článek 25	Článek 27
Čl. 25 první pododstavec	—
Článek 26	Článek 28
Článek 27	Článek 29
Článek 28	Článek 30
—	Článek 31
Článek 29	Článek 32
Článek 30	Článek 33
Článek 31	Článek 34
Článek 32	Článek 35

13.10.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 266/75

ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2015/1836

ze dne 12. října 2015,

kterým se mění rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 9. května 2011 přijala Rada poprvé rozhodnutí 2011/273/SZBP (1) o omezujících opatřeních vůči Sýrii.

(2)	Rada od té doby několikrát důrazně odsoudila násilné represe syrského režimu proti civilnímu obyvatelstvu v Sýrii. Opakovaně se s vážnými obavami vyjádřila ke zhoršující se situaci v Sýrii a zejména k rozšířenému a systematickému porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva.

(3)

V souladu se závěry Rady ze dne 23. ledna 2012, v nichž Rada potvrdila, že dokud neustanou represe, je Unie odhodlána pokračovat v politice zavádění dalších opatření vůči syrskému režimu, Rada dne 14. dubna 2014 uvedla, že dokud budou represe pokračovat, bude EU i nadále uplatňovat svou politiku omezujících opatření namířenou proti režimu.

(4)	Rada s velkým znepokojením opakovaně poukazovala na pokusy syrského režimu obejít omezující opatření EU s cílem pokračovat ve financování a podpoře politiky tohoto režimu, která se vyznačuje násilnými represemi proti civilnímu obyvatelstvu.

(5)

Rada konstatuje, že syrský režim i nadále uplatňuje politiku represí, a vzhledem k přetrvávající závažnosti situace se Rada domnívá, že je nutné zachovat a zajistit účinnost stávajících omezujících opatření tím, že je dále rozvine, přičemž současně zachová svůj cílený a diferencovaný přístup a zohlední humanitární situaci syrského obyvatelstva. Rada se domnívá, že s ohledem na specifické podmínky panující v Sýrii mají z hlediska účinnosti těchto omezujících opatření zvláštní význam určité kategorie osob a subjektů.

(6)

Rada dospěla k závěru, že vzhledem k tomu, jak těsně syrský režim kontroluje hospodářství, je úzký okruh předních podnikatelů působících v Sýrii schopen udržet si svůj status pouze v situaci, kdy jsou úzce napojeni na tento režim, využívají jeho podpory a mají v jeho rámci vliv. Rada se domnívá, že by měla stanovit omezující opatření s cílem uložit omezení vstupu a zmrazit veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, jež náleží těmto předním podnikatelům působícím v Sýrii, jak je určila Rada a jsou uvedeni v příloze I, nebo jsou jimi vlastněny, drženy či kontrolovány, aby se těmto osobám zabránilo v poskytování materiální či finanční podpory režimu, a prostřednictvím jejich vlivu zvýšit tlak na režim samotný, aby změnil své represivní politiky.

(7)

Rada dospěla k závěru, že s ohledem na skutečnost, že moc je v Sýrii tradičně vykonávána na rodinném základě, je v současném syrském režimu moc soustředěna v rukou vlivných členů rodin Assadů a Machlúfů. Rada se domnívá, že by měla stanovit omezující opatření s cílem zmrazit veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, které náleží některým členům rodin Assadů a Machlúfů nebo jsou jimi vlastněny, drženy či kontrolovány, a těmto osobám, jak je určila Rada a jsou uvedeny v příloze I, uložit omezení vstupu, a prostřednictvím členů těchto rodin tak přímo působit na syrský režim, aby změnil své represivní politiky, a zároveň zamezit riziku obcházení omezujících opatření prostřednictvím rodinných příslušníků.

(8)

Ministři syrské vlády by měli být považováni za společně a nerozdílně odpovědné za politiku represe uplatňovanou syrským režimem. Rada dospěla k závěru, že v kontextu současného syrského režimu si bývalí ministři syrské vlády pravděpodobně nadále zachovávají vliv v rámci tohoto režimu. Rada je proto toho názoru, že by měla stanovit omezující opatření s cílem zmrazit veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, které náleží ministrům syrské vlády a ministrům, kteří byli členy vlády v období od května 2011, jsou jimi vlastněny, drženy či kontrolovány, a těmto osobám, jak je určila Rada a jsou uvedeny v příloze I, uložit omezení vstupu.

(9)

Syrské ozbrojené síly jsou klíčovým prostředkem, který režim používá pro provádění svých represivních politik a porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva, a důstojníci sloužící v jejich řadách představují vážné riziko dalšího páchání těchto činů. Rada se dále domnívá, že v konkrétním kontextu syrských ozbrojených sil si bývalí vysocí důstojníci těchto sil pravděpodobně nadále zachovávají vliv v rámci tohoto režimu. Rada je proto toho názoru, že by měla stanovit omezující opatření s cílem zmrazit veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, které náleží vysokým důstojníkům syrských ozbrojených sil i bývalým důstojníkům, kteří tuto pozici v syrských ozbrojených silách zastávali od května 2011, jsou jimi vlastněny, drženy či kontrolovány, a těmto osobám, jak je určila Rada a jsou uvedeny v příloze I, uložit omezení vstupu.

(10)

Syrské bezpečnostní a zpravodajské služby jsou klíčovým prostředkem, který režim používá pro provádění svých represivních politik a porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva, a příslušníci sloužící v jejich řadách představují vážné riziko dalšího páchání těchto činů. Rada se dále domnívá, že v kontextu syrských bezpečnostních a zpravodajských služeb si bývalí příslušníci pravděpodobně nadále zachovávají vliv v rámci tohoto režimu. Rada je proto toho názoru, že by měla stanovit omezující opatření s cílem zmrazit veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, které náleží příslušníkům syrských bezpečnostních a zpravodajských služeb i bývalým příslušníkům těchto služeb, kteří tuto pozici zastávali od května 2011, jsou jimi vlastněny, drženy či kontrolovány, a těmto osobám, jak je určila Rada a jsou uvedeny v příloze I, uložit omezení vstupu.

(11)

Rada dospěla k závěru, že milice spolupracující se syrským režimem tento režim podporují při uplatňování jeho represivních politik, porušují na základě rozkazů syrského režimu a jeho jménem lidská práva a mezinárodní humanitární právo a jejich členové představují vážné riziko dalšího páchání těchto činů. Rada je proto toho názoru, že by měla stanovit omezující opatření s cílem zmrazit veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, které náleží členům milicí spolupracujících se syrským režimem, jsou jimi vlastněny, drženy či kontrolovány, a těmto osobám, jak je určila Rada a jsou uvedeny v příloze I, uložit omezení vstupu.

(12)

Rada se domnívá, že v zájmu zamezení porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva v Sýrii používáním chemických zbraní by měla stanovit omezující opatření vůči osobám, subjektům, jednotkám, agenturám, orgánům a institucím činným v dané oblasti, jak je určila Rada a jsou uvedeny v příloze I.

(13)

Omezujícími opatřeními nejsou dotčeny výsady a imunity členů diplomatických a konzulárních misí, kteří jsou akreditováni v členském státě EU v souladu s mezinárodním právem, včetně Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích z roku 1961 a Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích z roku 1963. Omezujícími opatřeními rovněž není dotčen výkon diplomatických funkcí a poskytování konzulární pomoci členskými státy v Sýrii.

(14)

Pokud je k dispozici dostatek informací o tom, že osoby či subjekty, které spadají do některé z kategorií uvedených v 6. až 12. bodě odůvodnění, nejsou nebo již dále nejsou s režimem spjaty, nemají na něj žádný vliv ani nepředstavují skutečné riziko obcházení, neměla by se na tyto osoby a subjekty omezující opatření vztahovat.

(15)	Všechna rozhodnutí o zařazení na seznam by měla být přijímána na individuálním a jmenovitém základě s ohledem na přiměřenost opatření.

(16)	Rozhodnutí 2013/255/SZBP (2), které nahradilo rozhodnutí 2011/273/SZBP, by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí 2013/255/SZBP se mění takto:

Doplňují nové body odůvodnění, které znějí:

„(3)	Rada s velkým znepokojením opakovaně poukazovala na pokusy syrského režimu obejít omezující opatření EU s cílem pokračovat ve financování a podpoře politiky tohoto režimu, která se vyznačuje násilnými represemi proti civilnímu obyvatelstvu.

(4)

(5)

Rada dospěla k závěru, že vzhledem k tomu, jak těsně syrský režim kontroluje hospodářství, je úzký okruh předních podnikatelů působících v Sýrii schopen udržet si tento status pouze v situaci, kdy jsou úzce napojeni na tento režim, využívají jeho podpory a mají v jeho rámci vliv. Rada se domnívá, že by měla stanovit omezující opatření s cílem uložit omezení vstupu a zmrazit veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, jež náleží těmto předním podnikatelům působícím v Sýrii, jak je určila Rada a jsou uvedeni v příloze I, nebo jsou jimi vlastněny, drženy či kontrolovány, aby se těmto osobám zabránilo v poskytování materiální či finanční podpory režimu, a prostřednictvím jejich vlivu zvýšit tlak na režim samotný, aby změnil své represivní politiky.

(6)

(7)

(8)

(9)

(10)

(11)

(12)

(13)

Pokud je k dispozici dostatek informací o tom, že osoby či subjekty, které spadají do některé z kategorií uvedených v 5. až 11. bodě odůvodnění, nejsou nebo již dále nejsou s režimem spjaty, nemají na něj žádný vliv ani nepředstavují skutečné riziko obcházení, neměla by se na tyto osoby a subjekty omezující opatření vztahovat.

(14)	Všechna rozhodnutí o zařazení na seznam podle těchto nových kritérií by měla být přijímána na individuálním a jmenovitém základě s ohledem na přiměřenost opatření.“

2)	Dosavadní 3. bod odůvodnění se označuje jako 15. bod odůvodnění.

Článek 27 se nahrazuje tímto:

„Článek 27

1. Členské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby osobám odpovědným za násilné represe proti civilnímu obyvatelstvu v Sýrii, osobám, které mají prospěch z tohoto režimu nebo které jej podporují, a osobám s nimi spojeným, jak jsou uvedeny v příloze I, zabránily ve vstupu na svá území nebo jejich průjezdu přes ně.

2. V souladu se závěry a rozhodnutími učiněnými Radou v souvislosti se situací v Sýrii podle 5. až 11. bodu odůvodnění také členské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby zabránily vstupu na svá území nebo průjezdu přes ně:

a)	předním podnikatelům působícím v Sýrii;

b)	členům rodin Assadů a Machlúfů;

c)	ministrům syrské vlády, kteří byli u moci po květnu 2011;

d)	příslušníkům syrských ozbrojených sil v hodnosti ‚plukovníka‘ nebo v odpovídající hodnosti či v hodnosti vyšší, kteří byli ve funkci po květnu 2011;

e)	příslušníkům syrských bezpečnostních a zpravodajských služeb, kteří byli ve funkci po květnu 2011;

f)	členům milic spolupracujících s režimem; nebo

g)	osobám činným v oblasti šíření chemických zbraní, a osobám s nimi spojeným, jak jsou uvedeny v příloze I.

3. Osoby, subjekty a orgány spadající do některé z kategorií uvedených v odstavci 2 se nezařadí na seznam osob a subjektů uvedený v příloze I nebo se na tomto seznamu neponechají, je-li k dispozici dostatek informací o tom, že nejsou či již dále nejsou s režimem spjaty, nemají na něj žádný vliv ani nepředstavují skutečné riziko obcházení.

4. Všechna rozhodnutí o zařazení na seznam se přijímají na individuálním a jmenovitém základě s ohledem na přiměřenost opatření.

5. Odstavce 1 a 2 neukládají členským státům povinnost odmítnout vstup svých státních příslušníků na své území.

6. Odstavci 1 a 2 nejsou dotčeny případy, kdy je členský stát vázán povinností podle mezinárodního práva, tedy:

a)	jako hostitelská země mezinárodní mezivládní organizace;

b)	jako hostitelská země mezinárodní konference svolané OSN nebo konané pod její záštitou;

c)	podle mnohostranné dohody o výsadách a imunitách nebo

d)	podle smlouvy o smíru z roku 1929 (Lateránský pakt) uzavřené mezi Svatým stolcem (Vatikánským městským státem) a Itálií.

7. Odstavec 6 se vztahuje také na případy, kdy je členský stát hostitelskou zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

8. Rada je řádně informována o všech případech, kdy členský stát udělí výjimku podle odstavce 6 nebo 7.

9. Členské státy mohou udělit výjimky z opatření uložených podle odstavců 1 a 2, pokud je cesta dotyčné osoby odůvodněna naléhavými humanitární potřebami nebo účastí na mezivládních zasedáních, včetně zasedání podporovaných Unií, nebo na zasedáních, jejichž hostitelem je členský stát vykonávající předsednictví úřadu OBSE, je-li politický dialog veden tak, že přímo podporuje demokracii, lidská práva a právní stát v Sýrii.

10. Členský stát, který hodlá udělit výjimky uvedené v odstavci 9, to oznámí písemně Radě. Výjimka se pokládá za udělenou, pokud jeden nebo více členů Rady nevznese písemně námitku do dvou pracovních dnů od obdržení oznámení o navrhované výjimce. Pokud jeden nebo více členů Rady vznese námitku, může o udělení navrhované výjimky rozhodnout Rada kvalifikovanou většinou.

11. Pokud členský stát podle odstavců 6 až 10 povolí osobám uvedeným v příloze I vstup na své území nebo průjezd přes ně, je povolení omezeno na účel, pro který bylo uděleno, a na osoby, kterých se týká.“

Článek 28 se nahrazuje tímto:

„Článek 28

1. Zmrazují se veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, které náleží osobám odpovědným za násilné represe proti civilnímu obyvatelstvu v Sýrii, osobám a subjektům, které mají prospěch z tohoto režimu nebo které jej podporují, a osobám a subjektům s nimi spojeným, jak jsou uvedeny v přílohách I a II, nebo které jsou těmito osobami nebo subjekty vlastněny, drženy či kontrolovány.

2. V souladu se závěry a rozhodnutími učiněnými Radou v souvislosti se situací v Sýrii podle 5. až 11. bodu odůvodnění se zmrazují veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, které náleží:

a)	předním podnikatelům působícím v Sýrii;

b)	členům rodin Assadů a Machlúfů;

c)	ministrům syrské vlády, kteří byli u moci po květnu 2011;

d)	příslušníkům syrských ozbrojených sil v hodnosti ‚plukovníka‘ nebo v odpovídající hodnosti či v hodnosti vyšší, kteří byli ve funkci po květnu 2011;

e)	příslušníkům syrských bezpečnostních a zpravodajských služeb, kteří byli ve funkci po květnu 2011;

f)	členům milic spolupracujících s režimem nebo

g)	členům subjektů, jednotek, agentur, orgánů nebo institucí činných v oblasti šíření chemických zbraní, nebo které jsou těmito osobami vlastněny, drženy či kontrolovány, a osobám s nimi spojeným, jak jsou uvedeny v příloze I.

4. Všechna rozhodnutí o zařazení na seznam se přijímají na individuálním a jmenovitém základě s ohledem na přiměřenost opatření.

5. Žádné finanční prostředky ani hospodářské zdroje se nezpřístupní fyzickým či právnickým osobám nebo subjektům uvedeným v přílohách I a II, a to přímo ani nepřímo ani v jejich prospěch.

6. Příslušný orgán členského státu může povolit uvolnění určitých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů nebo zpřístupnění některých finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů za podmínek, které považuje za vhodné, pokud shledá, že tyto finanční prostředky nebo hospodářské zdroje jsou:

a)	nezbytné pro uspokojení základních potřeb osob uvedených v přílohách I a II a na nich závislých rodinných příslušníků, včetně plateb za potraviny, nájemného nebo splátek hypoték, plateb za léky a lékařskou péči, daní, pojistného a poplatků za veřejné služby;

b)	určené výlučně k úhradě přiměřených profesních odměn a k náhradě výdajů spojených s poskytováním právních služeb;

c)	určené výlučně k úhradě poplatků nebo nákladů na běžné vedení nebo správu zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů;

d)	nezbytné pro úhradu mimořádných výdajů, pokud příslušný orgán oznámí všem ostatním příslušným orgánům a Komisi alespoň dva týdny před udělením povolení důvody, proč se domnívá, že by mělo být konkrétní povolení uděleno;

nezbytné pro humanitární účely, jako jsou dodávky pomoci nebo jejich usnadnění, a to včetně zdravotnického vybavení, potravin, humanitárních pracovníků a související pomoci, a pod podmínkou, že v případě uvolnění zmrazených finančních prostředků a hospodářských zdrojů jsou tyto finanční prostředky nebo hospodářské zdroje uvolňovány pro OSN za účelem poskytování či usnadnění poskytování pomoci v Sýrii v souladu s plánem reakce v oblasti humanitární pomoci Sýrii;

f)	určené k platbě na účet diplomatické mise, konzulárního úřadu nebo mezinárodní organizace požívající výsad podle mezinárodního práva nebo k platbě z tohoto účtu, pokud mají být tyto platby použity pro služební účely diplomatické mise, konzulárního úřadu nebo mezinárodní organizace;

g)	nezbytné pro evakuaci ze Sýrie;

určené pro Syrskou centrální banku nebo syrské subjekty ve státním vlastnictví, jak jsou uvedeny v přílohách I a II, pro účely plateb činěných jménem Syrské arabské republiky ve prospěch OPCW na činnosti související s ověřovací misí OPCW a na zničení syrských chemických zbraní, a zejména ve prospěch Zvláštního svěřeneckého fondu OPCW pro Sýrii na činnosti související s úplným zničením syrských chemických zbraní mimo území Syrské arabské republiky.

Členský stát uvědomí ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle tohoto odstavce.

7. Odchylně od odstavců 1 a 2 mohou příslušné orgány členského státu povolit uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů, pokud jsou splněny tyto podmínky:

finanční prostředky nebo hospodářské zdroje jsou předmětem rozhodčího nálezu, který byl vydán před zařazením osoby nebo subjektu podle odstavců 1 a 2 na seznam uvedený v příloze I nebo II, nebo předmětem soudního nebo správního rozhodnutí vydaného v Unii nebo soudního rozhodnutí vykonatelného v dotčeném členském státě, a to před tímto dnem nebo po něm;

b)	finanční prostředky nebo hospodářské zdroje budou použity výlučně k uspokojení nároků zajištěných takovým nálezem či rozhodnutím nebo uznaných jako platné takovým nálezem či rozhodnutím, a to v mezích stanovených platnými právními předpisy, jež upravují práva osob majících takové nároky;

c)	nález či rozhodnutí není ve prospěch osoby nebo subjektu uvedených v příloze I nebo II, a

d)	uznání nálezu či rozhodnutí není v rozporu s veřejným pořádkem v dotčeném členském státě.

Členský stát uvědomí ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle tohoto odstavce.

8. Odstavce 1 a 2 nebrání určené osobě nebo subjektu provést platbu vyplývající ze smlouvy, jež byla uzavřena před zařazením této osoby nebo subjektu na seznam, za předpokladu, že příslušný členský stát určil, že tuto platbu přímo ani nepřímo neobdrží osoba nebo subjekt uvedené v odstavcích 1 a 2.

9. Odstavce 1 a 2 nebrání určenému subjektu zařazenému na seznam uvedený v příloze II, aby po dobu dvou měsíců ode dne svého určení provedl platbu s využitím zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů obdržených tímto subjektem po dni svého určení, pokud má být tato platba provedena na základě smlouvy v souvislosti s financováním obchodu, za předpokladu, že příslušný členský stát určil, že tuto platbu přímo ani nepřímo neobdrží osoba nebo subjekt uvedené v odstavcích 1 nebo 2.

10. Odstavec 5 se nepoužije, jsou-li na zmrazené účty připsány:

a)	úroky nebo jiné výnosy z těchto účtů;

b)	platby splatné podle smluv, dohod nebo závazků, které byly uzavřeny nebo vznikly před datem, od nějž se na tyto účty vztahuje toto rozhodnutí, pokud se na veškeré takové úroky, jiné výnosy a platby nadále vztahují odstavce 1 a 2.

11. Odstavce 1, 2 a 5 se nevztahují na převody finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů Syrskou centrální bankou nebo jejím prostřednictvím, obdržených a zmrazených po dni jejího určení, ani na převody finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů Syrské centrální bance nebo jejím prostřednictvím, které byly provedeny po dni jejího určení, pokud takové převody souvisejí s platbou neurčené finanční instituce uskutečňovanou na základě konkrétní obchodní smlouvy, za předpokladu, že příslušný členský stát po individuálním posouzení určil, že tuto platbu přímo ani nepřímo neobdrží osoba nebo subjekt uvedené v odstavcích 1 nebo 2.

12. Odstavce 1 a 2 se nevztahují na převody zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů Syrskou centrální bankou nebo jejím prostřednictvím, pokud je účelem těchto převodů poskytnout finančním institucím podléhajícím pravomoci členských států likviditu na financování obchodu a pokud příslušný členský stát převod schválil.

13. Odstavce 1, 2 a 5 se nevztahují na převod finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů prováděný finančním subjektem zařazeným na seznam uvedený v příloze I nebo II nebo jeho prostřednictvím, pokud tento převod souvisí s platbou osoby nebo subjektu, které nejsou uvedeny v příloze I nebo II, v souvislosti s poskytováním finanční podpory syrským státním příslušníkům, kteří se účastní vzdělávání či odborné přípravy nebo jsou zapojeni do akademického výzkumu v Unii, za předpokladu, že příslušný členský stát po individuálním posouzení určil, že tuto platbu přímo ani nepřímo neobdrží osoba nebo subjekt uvedené v odstavcích 1 nebo 2.

14. Odstavce 1, 2 a 5 se ve vztahu ke společnosti Syrian Arab Airlines nepoužijí na úkony nebo transakce, jejichž jediným účelem je evakuovat ze Sýrie občany Unie a jejich rodinné příslušníky.

15. Odstavce 1, 2 a 5 se nevztahují na převody finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů přijatých ze zemí mimo území Unie, prováděné Syrskou obchodní bankou (Commercial Bank of Syria) nebo jejím prostřednictvím, které byly zmrazeny po dni jejího zařazení na seznam, nebo převody finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů přijatých ze zemí mimo území Unie, prováděné ve prospěch Syrské obchodní banky (Commercial Bank of Syria) nebo jejím prostřednictvím, které byly zmrazeny po dni jejího zařazení na seznam, pokud takové převody souvisejí s platbou uskutečňovanou finanční institucí, která není uvedena na seznamu, na základě konkrétní obchodní smlouvy na dodávky zdravotnického vybavení, potravin, přístřeší nebo sanitárních či hygienických prostředků pro potřeby civilního obyvatelstva a za předpokladu, že příslušný členský stát po individuálním posouzení určil, že tuto platbu přímo ani nepřímo neobdrží osoba nebo subjekt uvedené v odstavcích 1 nebo 2.“

V článku 30 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Rada sdělí dotčené osobě, subjektu či orgánu své rozhodnutí o jejich zařazení na seznam, včetně důvodů jejich zařazení na seznam, a to buď přímo, je-li známa jejich adresa, nebo zveřejněním oznámení, čímž této osobě, subjektu či orgánu umožní se k této záležitosti vyjádřit. Zejména jsou-li osoba, subjekt či orgán zařazeny na seznam v příloze I na základě skutečnosti, že spadají do některé z kategorií osob, subjektů či orgánů uvedených v čl. 27 odst. 2 a čl. 28 odst. 2, může tato osoba, subjekt či orgán předložit důkazy nebo připomínky, proč takové určení považuje za neodůvodněné, ačkoli do zmíněné kategorie patří.“

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Lucemburku dne 12. října 2015.

Za Radu

předsedkyně

F. MOGHERINI

(1) Rozhodnutí Rady 2011/273/SZBP ze dne 9. května 2011 o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. L 121, 10.5.2011, s. 11).

(2) Rozhodnutí Rady 2013/255/SZBP ze dne 31. května 2013 o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. L 147, 1.6.2013, s. 14).

13.10.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 266/83

ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2015/1837

ze dne 12. října 2015

o podpoře činností Přípravné komise pro Organizaci Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBTO) ze strany Unie za účelem posílení jejích kapacit pro monitorování a ověřování a v rámci provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 26 odst. 2 a čl. 31 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Evropská rada přijala dne 12. prosince 2003 strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení (dále jen „strategie“), jejíž kapitola III obsahuje výčet opatření k boji proti tomuto šíření, která je třeba přijmout v Unii i ve třetích zemích.

(2)

Unie strategii aktivně uplatňuje a provádí opatření uvedená v kapitole III, zejména prostřednictvím uvolňování finančních zdrojů na podporu určitých projektů řízených mnohostrannými institucemi, jako je prozatímní technický sekretariát Organizace Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (dále jen „CTBTO“).

(3)

Dne 17. listopadu 2003 přijala Rada společný postoj 2003/805/SZBP (1) o dosažení univerzality a posílení mnohostranných dohod v oblasti nešíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů. Uvedený společný postoj mimo jiné vyzývá k prosazování podpisu a ratifikace Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (dále jen „CTBT“).

(4)	Signatářské státy CTBT se rozhodly zřídit přípravnou komisi s vlastní právní subjektivitou, která má postavení mezinárodní organizace, jejímž úkolem bude účinně provádět CTBT až do zřízení CTBTO.

(5)

Významnými cíli strategie je brzký vstup CTBT v platnost, dosažení její univerzality a posílení systému Přípravné komise pro CTBTO pro monitorování a ověřování. Jaderné zkoušky, které provedla Korejská lidově demokratická republika v říjnu roku 2006, květnu roku 2009 a únoru roku 2013 v této souvislosti ještě více zdůraznily důležitost co nejrychlejšího vstupu CTBT v platnost a potřebu urychleného vybudování a posílení systému CTBT pro monitorování a ověřování.

(6)	Přípravná komise pro CTBTO se zabývá určováním způsobů, kterými by mohl být její ověřovací systém co nejvíce posílen, včetně rozvoje kapacit pro monitorování vzácných plynů a úsilí o úplné zapojení signatářských států CTBT do uplatňování ověřovacího systému.

(7)

V rámci provádění strategie přijala Rada tři společné akce a dvě rozhodnutí na podporu činností Přípravné komise pro CTBTO, a sice: společnou akci 2006/243/SZBP (2) v oblasti odborné přípravy a budování kapacity pro ověřování a společnou akci 2007/468/SZBP (3), společnou akci 2008/588/SZBP (4), rozhodnutí 2010/461/SZBP (5) a rozhodnutí 2012/699/SZBP (6) za účelem posílení kapacit Přípravné komise pro CTBTO pro monitorování a ověřování.

(8)	Tato podpora Unie by měla být poskytována i nadále.

(9)

Technické provádění tohoto rozhodnutí by mělo být svěřeno Přípravné komisi pro CTBTO, která je vzhledem ke svým jedinečným odborným znalostem a kapacitám spočívajícím v síti Mezinárodního monitorovacího systému (s více než 280 zařízeními v přibližně 85 zemích) a Mezinárodním datovém centru jedinou mezinárodní organizací, která je schopna a oprávněna toto rozhodnutí provádět. Projekty mohou být v podobě, v jaké je podporuje Unie, financovány pouze prostřednictvím mimorozpočtového příspěvku poskytnutého Přípravné komisi pro CTBTO,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1. Pro zajištění nepřetržitého a praktického provádění určitých součástí strategie podporuje Unie činnosti Přípravné komise pro CTBTO za účelem dosažení těchto cílů:

a)	posílit kapacitu systému CTBTO pro monitorování a ověřování, kromě jiného v oblasti detekce radionuklidů;

b)	posílit schopnosti signatářských států CTBT, aby mohly plnit své povinnosti ověřování uložené CTBT, a umožnit jim plně využívat výhod vyplývajících z účasti v systému CTBT.

2. Projekty, které mají být podporovány ze strany Unie, musí sledovat tyto konkrétní cíle:

podporovat zdokonalování monitorovacího systému v zájmu lepší detekce případných jaderných výbuchů, zejména prostřednictvím podpory vybraných pomocných seismických stanic a charakterizace globální úrovně pozadí radioaktivního xenonu a snižování jeho obsahu; posílení správy virtuálního střediska pro využití dat (vDEC) a souvisejících činností; provádění druhé fáze programu modernizace seismického, hydroakustického a infrazvukového systému Mezinárodního datového centra; a zvyšující se testovací pokrytí pro aplikace Mezinárodního datového centra;

b)	posílit ověřovací schopnosti Přípravné komise pro CTBTO v oblastech inspekcí na místě, konkrétně podporou rozvoje operačních schopností inspekcí na místě prostřednictvím rozvinutí a doplnění technických možností systému multispektrálního a infračerveného snímkování pro inspekce na místě;

podporovat prosazování univerzality CTBT a její vstup v platnost, jakož i dlouhodobou udržitelnost jejího ověřovacího systému prostřednictvím informačních činností a budování kapacit, mimo jiné i poskytováním podpory na odbornou přípravu a pracovní semináře v jihovýchodní Asii, Tichomoří a na Dálném východě, jakož i na Blízkém východě a v jižní Asii za účelem podpory účinného zapojení se do CTBT; na údržbu systému pro budování kapacit; na informační činnosti zaměřené na zvýšení informovanosti o CTBT a úrovně porozumění smlouvě ze strany vědecké obce, tvůrců politik a diplomatů; a na konsolidaci a posílení nabídky/softwarového balíčku rozšířeného národního datového centra (NDC-in-a-Box);

Cílem projektů je rovněž zajistit zviditelnění Unie při poskytování podpory na výše uvedené činnosti a řádné řízení programu v rámci provádění tohoto rozhodnutí.

Uvedené projekty se provádějí tak, aby byly přínosné pro všechny signatářské státy CTBT.

Podrobný popis těchto projektů je uveden v příloze.

Článek 2

1. Za provádění tohoto rozhodnutí odpovídá vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“).

2. Projekty uvedené v čl. 1 odst. 2 po technické stránce provádí Přípravná komise pro CTBTO. Tento úkol plní pod dohledem vysokého představitele. Za tímto účelem uzavře vysoký představitel s Přípravnou komisí pro CTBTO potřebná ujednání.

Článek 3

1. Finanční referenční částka na provádění projektů uvedených v čl. 1 odst. 2 činí 3 024 756 EUR.

2. Výdaje financované částkou stanovenou v odstavci 1 jsou spravovány v souladu s postupy a pravidly použitelnými na rozpočet Unie.

3. Evropská komise dohlíží nad řádnou správou finanční referenční částky uvedené v odstavci 1. Za tímto účelem uzavře s Přípravnou komisí pro CTBTO finanční dohodu. Finanční dohoda musí obsahovat ustanovení o tom, že Přípravná komise pro CTBTO zajistí viditelnost příspěvku Unie úměrně k jeho výši.

4. Evropská komise usiluje o uzavření finanční dohody uvedené v odstavci 3 co nejdříve po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost. Informuje Radu o veškerých obtížích v tomto procesu a o dni uzavření uvedené dohody.

Článek 4

1. Vysoký představitel informuje Radu o provádění tohoto rozhodnutí na základě pravidelných zpráv, které vypracuje Přípravná komise pro CTBTO. Rada na základě těchto zpráv provádí hodnocení.

2. Evropská komise informuje o finančních aspektech provádění projektů uvedených v čl. 1 odst. 2.

Článek 5

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

Toto rozhodnutí pozbývá platnosti 24 měsíců ode dne uzavření finanční dohody uvedené v čl. 3 odst. 3. Nebude-li v této lhůtě finanční dohoda uzavřena, pozbývá však toto rozhodnutí platnosti šest měsíců ode dne vstupu v platnost.

V Lucemburku dne 12. října 2015.

Za Radu

předsedkyně

F. MOGHERINI

(1) Společný postoj Rady 2003/805/SZBP ze dne 17. listopadu 2003 o dosažení univerzality a posílení mnohostranných dohod v oblasti nešíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů (Úř. věst. L 302, 20.11.2003, s. 34).

(2) Společná akce Rady 2006/243/SZBP ze dne 20. března 2006 o podpoře činností Přípravné komise pro Organizaci smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBTO) v oblasti odborné přípravy a budování kapacity pro ověřování a v rámci provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení (Úř. věst. L 88, 25.3.2006, s. 68).

(3) Společná akce Rady 2007/468/SZBP ze dne 28. června 2007 o podpoře činností Přípravné komise pro Organizaci smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBTO) za účelem posílení jejích kapacit pro dohled a ověřování a v rámci provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení (Úř. věst. L 176, 6.7.2007, s. 31).

(4) Společná akce Rady 2008/588/SZBP ze dne 15. července 2008 o podpoře činností Přípravné komise pro Organizaci smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBTO) za účelem posílení jejích kapacit pro monitorování a ověřování a v rámci provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení (Úř. věst. L 189, 17.7.2008, s. 28).

(5) Rozhodnutí Rady 2010/461/SZBP ze dne 26. července 2010 o podpoře činností Přípravné komise pro Organizaci smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBTO) za účelem posílení jejích kapacit pro monitorování a ověřování a v rámci provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení (Úř. věst. L 219, 20.8.2010, s. 7).

(6) Rozhodnutí Rady 2012/699/SZBP ze dne 13. listopadu 2012 o podpoře činností Přípravné komise pro Organizaci smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek ze strany Unie za účelem posílení jejích kapacit pro monitorování a ověřování a v rámci provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení (Úř. věst. L 314, 14.11.2012, s. 27).

PŘÍLOHA

Podpora činností Přípravné komise pro CTBTO ze strany Unie za účelem posílení jejích kapacit pro monitorování a ověřování, zlepšení vyhlídek na brzký vstup CTBT v platnost a podpory dosažení její univerzality a v rámci provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení

I. ÚVOD

1. Vybudování řádně fungujícího systému Přípravné komise pro CTBTO (dále jen „Přípravná komise“) pro monitorování a ověřování je zásadním prvkem přípravy provádění CTBT, jakmile uvedená smlouva vstoupí v platnost. Rozvoj kapacit Přípravné komise v oblasti monitorování vzácných plynů je důležitým nástrojem, který umožňuje posoudit, zda zpozorovaný výbuch byl jadernou zkouškou. Operativnost a výkonnost systému CTBT pro monitorování a ověřování rovněž závisí na přispění všech signatářských států CTBT. Je tedy důležité, aby signatářské státy CTBT měly možnost se systému CTBT pro monitorování a ověřování plně účastnit a přispívat k němu. Činnost vyvíjená v rámci provádění tohoto rozhodnutí bude rovněž důležitá pro zlepšení vyhlídek na brzký vstup CTBT v platnost a pro dosažení její univerzality.

Projekty popsané v tomto rozhodnutí Rady značně přispějí k dosažení cílů strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení.

2. Za uvedeným účelem bude Unie podporovat těchto devět projektů:

a)	udržování pomocných seismických stanic Mezinárodního monitorovacího systému umístěných v zemích, které potřebují podporu;

b)	projekt zaměřený na charakterizaci globální úrovně pozadí radioaktivního xenonu;

c)	správa virtuálního střediska pro využití dat (vDEC) a související činnosti;

d)	podpora druhé fáze programu modernizace seismického, hydroakustického a infrazvukového systému Mezinárodního datového centra;

e)	snižování obsahu xenonu;

f)	zvyšující se testovací pokrytí pro aplikace Mezinárodního datového centra;

g)	zlepšení hardwaru systému multispektrálního a infračerveného snímkování pro inspekce na místě;

h)	odborná příprava a pracovní semináře v jihovýchodní Asii, Tichomoří a na Dálném východě, jakož i na Blízkém východě a v jižní Asii, údržba systému pro budování kapacit a informační činnosti zaměřené na vědeckou obec, tvůrce politik a diplomaty a

i)	rozšířený softwarový balíček NDC-in-a-Box.

Vzhledem k příznivějším politickým podmínkám se vyhlídky na vstup CTBT v platnost zlepšily, o čemž svědčí i nedávné nové podpisy a ratifikace CTBT, mimo jiné i ze strany Indonésie patřící mezi země uvedené v příloze 2 CTBT. Vzhledem k tomuto pozitivnímu vývoji je třeba v nadcházejících letech klást zvýšený a naléhavý důraz na dokončení tvorby ověřovacího systému CTBT i na zajištění jeho připravenosti a provozní schopnosti, jakož i na pokračování činnosti zaměřené na vstup CTBT v platnost a na dosažení její univerzality. Jaderné zkoušky oznámené Korejskou lidově demokratickou republikou v říjnu roku 2006, v květnu roku 2009 a únoru roku 2013 nejenže ukázaly, že je důležité jaderné zkoušky zakázat s univerzální platností, ale také zdůraznily potřebu vytvoření účinného ověřovacího systému, jímž by se dodržování takového zákazu monitorovalo. Plně provozuschopný a důvěryhodný ověřovací systém CTBT poskytne mezinárodnímu společenství spolehlivé a nezávislé prostředky, které zajistí dodržování uvedeného zákazu. Údaje CTBTO rovněž hrají klíčovou úlohu při včasném varování před tsunami a při posuzování rozptylu radioaktivních látek po jaderné havárii ve Fukušimě v březnu roku 2011.

Podporou těchto projektů se posilují cíle společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Prováděním těchto komplexních projektů se značně přispěje ke zlepšení účinných mnohostranných reakcí na stávající bezpečnostní výzvy. Tyto projekty zejména podpoří dosahování cílů strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení, včetně dalšího dosahování univerzální platnosti normy obsažené v CTBT i jejího ověřovacího systému a jejich posílení. Přípravná komise vytváří Mezinárodní monitorovací systém s cílem zajistit, aby byla každá jaderná exploze detekována. Přípravná komise je vzhledem ke svým jedinečným odborným znalostem spočívajícím v celosvětové síti seismických stanic Mezinárodního monitorovacího systému a Mezinárodním datovém centru s více než 280 zařízeními v 85 zemích jedinou organizací, která má kapacitu provádět tyto projekty, jež je možné financovat pouze prostřednictvím mimorozpočtového příspěvku poskytnutého této komisi.

Ve společné akci 2006/243/SZBP, společné akci 2007/468/SZBP, společné akci 2008/588/SZBP, rozhodnutí 2010/461/SZBP a rozhodnutí 2012/699/SZBP Unie podpořila zavedení programu odborné přípravy formou elektronického učení, integrované cvičení v terénu pro rok 2008 týkající se inspekcí na místě a integrované cvičení v terénu pro rok 2014 (IFE14), posuzování radioaktivního xenonu a jeho měření, charakterizaci a snižování, technickou pomoc a budování kapacit, rozvoj kapacit pro budoucí generace odborníků v oblasti CTBT, posílení modelu atmosférického přenosu, pomocné seismické stanice, prohloubení spolupráce s vědeckou obcí, posílení kapacit v oblasti inspekcí na místě prostřednictvím vývoje systému pro detekci vzácných plynů, jakož i pilotní projekt na podporu účasti odborníků z rozvojových zemí na zasedáních Přípravné komise určených pro odborníky i tvůrce politik. Projekty podle tohoto rozhodnutí navazují na projekty předchozí společné akce a na pokrok dosažený při jejich provádění. Projekty podle tohoto rozhodnutí jsou takové, aby se zabránilo veškerému případnému překrývání s rozhodnutím 2012/699/SZBP. Některé projekty podle tohoto rozhodnutí obsahují prvky, jež jsou podobné činnostem prováděným v rámci předchozích společných akcí, ale liší se věcnou působností nebo jsou zaměřeny na jiné přijímací země či regiony.

Navíc k dalším dobrovolným příspěvkům včetně věcných, které CTBTO obdrží na svou činnost od dárců, jako jsou členské státy Unie a třetí státy, instituce apod., bude devět výše uvedených projektů na podporu činností Přípravné komise provádět a řídit její prozatímní technický sekretariát.

II. POPIS PROJEKTŮ

Okruh 1: Zdokonalování monitorovacího systému

Tento okruh sestává z těchto šesti složek:

—	:	složka 1	:	zdokonalování pomocných seismických stanic Mezinárodního monitorovacího systému umístěných v zemích, které potřebují podporu,
—	:	složka 2	:	projekt zaměřený na charakterizaci globální úrovně pozadí radioaktivního xenonu,
—	:	složka 3	:	správa virtuálního střediska pro využití dat (vDEC) a související činnosti,
—	:	složka 4	:	podpora druhé fáze programu modernizace seismického, hydroakustického a infrazvukového systému Mezinárodního datového centra,
—	:	složka 5	:	snižování obsahu xenonu,
—	:	složka 6	:	zvyšující se testovací pokrytí pro aplikace Mezinárodního datového centra.

Složka 1: Zdokonalování pomocných seismických stanic Mezinárodního monitorovacího systému umístěných v zemích, které potřebují podporu

1. Souvislosti

V rámci tohoto projektu má být nadále poskytována pomoc místním orgánům za účelem zlepšení provozu a udržitelnosti certifikovaných stanic sítě pomocných seismických stanic v rámci Mezinárodního monitorovacího systému umístěných v zemích, které potřebují podporu.

2. Rozsah projektu

Dosažení vysoké úrovně kvality a dostupnosti údajů, které jsou v případě pomocných seismických stanic systému IMS požadovány, představuje pro některé země velmi náročný úkol. Podrobná posouzení specifických místních podmínek, cílená zlepšení infrastruktury stanic (na základě předchozích provozních zkušeností), řešení otázek bezprostředně hrozícího zastarávání a poskytování pomoci při vypracovávání patřičných vnitřních ujednání a dohod na podporu provozních činností a údržby zlepší celkovou udržitelnost stanice a napomohou obsluze místní stanice zajistit v budoucnu požadovaný výkon stanice.

Činnosti vyvíjené v rámci tohoto projektu by tedy spočívaly mimo jiné v pokračujícím shromažďování nezbytných údajů a přezkumu podmínek udržitelnosti u zařízení sítě pomocných seismických stanic, na něž se tento projekt zaměřuje, dále pak v návštěvách stanic, včetně kalibrace systému, drobných oprav a odborné přípravy obsluhy, další odborné přípravy obsluhy místních stanic, modernizace infrastruktury a zabezpečení, vylepšení záložních energetických systémů a modernizace či nahrazení zastaralého vybavení.

V rámci tohoto projektu se rovněž opět uskuteční řada cílených návštěv místních orgánů ve státech, kde jsou pomocné seismické stanice umístěny, aby byly tyto státy lépe informovány o svých povinnostech plynoucích z CTBT, pokud jde o provoz a údržbu pomocných zařízení systému IMS, a byly si jich lépe vědomy a aby byla posouzena stávající ujednání týkající se provozu a údržby stanic a poskytnut podnět k vytvoření či případnému zlepšení nezbytných vnitrostátních podpůrných struktur a zdrojů.

3. Přínosy a výsledky

Zachovat a zlepšit dostupnost údajů, pokud jde o pomocné seismické stanice.

Složka 2: Projekt zaměřený na charakterizaci globální úrovně pozadí radioaktivního xenonu

1. Souvislosti

Přípravná komise měří radioaktivní xenon v prostředí velmi citlivými systémy, přičemž tato činnost je důležitou součástí ověřovacího systému CTBT. Z příspěvku Unie získaného v rámci společné akce 2008/588/SZBP zakoupila CTBTO dva přenosné systémy pro měření radioizotopů vzácných plynů 133Xe, 135Xe, 133mXe a 131mXe. Tyto systémy se využívají k měření úrovně pozadí radioaktivního xenonu v Indonésii, Japonsku a Kuvajtu. Za tímto účelem byly uzavřeny dohody o spolupráci s partnerskými instituty.

2. Rozsah projektu

Mají-li tyto měřicí kampaně pokračovat, jsou nezbytné finanční prostředky na odeslání mobilních systémů na detekci vzácných plynů do nových lokalit a na provoz těchto systémů v jediné lokalitě po dobu alespoň 12 měsíců, aby se zachytily sezonní odchylky.

Kuvajtská lokalita se nachází mimo pokrytí systémů měření vzácných plynů v rámci IMS. Přenosná stanice v Kuvajtu je z hlediska pokrytí sítě v oblasti Perského zálivu velmi důležitá. Vzhledem k tomu, že tato lokalita poskytuje značné množství informací o charakterizaci globální úrovně pozadí xenonu, je účelem předně prodloužit měřicí kampaně v Kuvajtu na celé období provádění projektu.

Druhý příslušný systém zahájí provádění měření podle rozhodnutí 2012/699/SZBP v indonéském Manadu. Prodloužením měřicí kampaně by se umožnila charakterizace této lokality během celého dvanáctiměsíčního cyklu zahrnujícího všechny sezonní podmínky. Po ukončení této kampaně plánuje CTBTO uskutečnit další měření v oblastech, v nichž není globální úroveň pozadí radioaktivního xenonu zcela známa nebo chápána. Upřednostňovány jsou lokality v rovníkovém pásmu Latinské Ameriky, Asie a Afriky.

3. Přínosy a výsledky

Přínosem je lepší porozumění variacím globálního pozadí vzácných plynů a lepší pokrytí monitorovací sítě pro vzácné plyny. Po ukončení těchto měřicích kampaní budou systémy k dispozici CTBTO, která jich bude využívat k realizaci následných studií zaměřených na úroveň pozadí vzácných plynů v různých zeměpisných měřítcích a jako záložní systémy či systémy pro odbornou přípravu.

Složka 3: Správa virtuálního střediska pro využití dat (vDEC) a související činnosti

1. Souvislosti

Mezinárodní datové centrum provozuje vDEC, které umožňuje externím výzkumným pracovníkům, národním datovým centrům a smluvním dodavatelům prozatímního technického sekretariátu přístup k datům systému IMS a produktům a programovému vybavení Mezinárodního datového centra. Středisko vDEC bylo zřízeno rozhodnutím 2010/461/SZBP.

2. Rozsah projektu

Cílem je nadále poskytovat podporu středisku vDEC jakožto platformě pro společný výzkum při využití dat systému IMS a produktů a programového vybavení Mezinárodního datového centra.

3. Přínosy a výsledky

Středisko vDEC podporuje výzkum a vývoj směřující k pokročilým technologiím pro účely monitorování podle CTBT. Při této činnosti poskytuje výzkumné příležitosti mladým vědeckým pracovníkům a inženýrům, jakož i výzkumným pracovníkům z méně rozvinutých zemí, v nichž jsou k dispozici omezenější zdroje.

Složka 4: Podpora druhé fáze programu modernizace stanic seismické, hydroakustické a infrazvukové sítě Mezinárodního datového centra

1. Souvislosti

Na základě počáteční fáze věnované modernizaci vybraných částí seismického, hydroakustického a infrazvukového systému a při současném využití značných věcných příspěvků z USA zahájil prozatímní technický sekretariát druhou fázi programu modernizace stanic seismické, hydroakustické a infrazvukové sítě Mezinárodního datového centra. Cílem tohoto programu je vývoj komplexní softwarové architektury za účelem vedení projektů zaměřených na nový vývoj a aktualizaci stávajícího softwaru v období příštích 5 až 7 let. Druhá fáze programu modernizace je opět rozdělena do několika kratších úseků podle metodiky „Rational Unified Process for software development (RUP)“ (jednotného racionálního postupu pro vývoj softwaru). Ukončení zahajovací fáze RUP, která je známa jako počáteční, bylo plánováno na rok 2014, přičemž mají být dokončeny dokumenty týkající se systémových požadavků a specifikací. V letech 2016–2017 bude probíhat další fáze RUP – tzv. rozpracování –, během níž bude mimo jiné vyvinut návrh architektury programového systému a v dostatečné míře vytvořen prototyp za účelem omezení nejvyšších rizik identifikovaných v návrhu. Hlavním cílem přesného vymezení zastřešující softwarové architektury je zajistit, aby prozatímní technický sekretariát mohl upřednostňovat činnosti zaměřené na zdokonalování. Přestože podstatnou část projektu představuje věcný příspěvek USA, je zásadně nezbytné, aby byly do tohoto procesu zapojeny všechny členské státy CTBTO. Tohoto cíle bude dosaženo prostřednictvím pravidelného poskytování informací pracovním skupinám a setkání na technické úrovni.

2. Rozsah projektu

Cílem je: 1) podpořit dvě setkání na technické úrovni věnovaná softwarovému inženýrství a 2) zajistit smluvní služby nebo krátkodobý smluvní personál pro vývoj prototypu.

3. Přínosy a výsledky

Zastřešujícím cílem tohoto projektu je poskytnout modernější a lépe přizpůsobený rámec pro vývoj softwaru a údržbu na období příštích 20 let. Výsledkem by mělo být uspořádání systému a podpory, které méně podléhá změnám a jehož provoz a údržba jsou méně nákladné.

Složka 5: Snižování obsahu xenonu

1. Souvislosti

Přípravná komise měří radioaktivní xenon v prostředí velmi citlivými systémy pro detekci vzácných plynů, přičemž tato činnost je důležitou součástí ověřovacího systému CTBT. Stávající emise radioaktivního xenonu z radiofarmaceutických výrobních zařízení značně ovlivňují úrovně pozadí ve stanicích Mezinárodního monitorovacího systému CTBTO pro detekci vzácných plynů.

S příspěvkem, který CTBTO obdržela od Unie v rámci rozhodnutí 2012/699/SZBP, zadala studii ohledně vývoje technického řešení, které lze využít ke snížení emisí radioaktivního xenonu z radiofarmaceutických výrobních zařízení. Tato studie, kterou provedlo belgické středisko SCKߦCEN, umožnila vývoj prototypu systému zachycování na základě stříbrného zeolitu, jehož výsledky jsou slibné.

2. Rozsah projektu

Za účelem podpory stávajícího úsilí o snižování obsahu xenonu a navázání na výsledky činností vykonaných podle rozhodnutí 2012/699/SZBP jsou nezbytné finanční prostředky pro další vývoj systému zachycování xenonu, a to s těmito hlavními cíli:

a)	provést rozsáhlejší studii prototypu zachycování na základě stříbrných zeolitů vyvinutého belgickým střediskem SCKߦCEN podle rozhodnutí 2012/699SZBP, zahrnující širší škálu provozních podmínek s cílem dále posoudit výkon systému;

rozšířit testování na další radiofarmaceutická výrobní zařízení prostřednictvím zvláštních projektových studií a demonstračních cvičení v různých provozních prostředích. Vhodným kandidátem, v němž by mohly být tyto studie ve spolupráci s belgickým střediskem SCKߦCEN provedeny, je připravované radiofarmaceutické výrobní zařízení institutu KAERI v korejském Pusanu;

c)	sledovat dlouhodobé chování vybraných materiálů, zejména z hlediska odolnosti vůči vysoké úrovni ozařování v reálném provozním prostředí. Toto sledování bude součástí testování za provozních podmínek;

zabudovat výkonné systémy monitorování výpustí do radiofarmaceutických výrobních zařízení, což umožní získávat vysoce kvalitní údaje o výpustích a sdílet je s CTBTO a signatářskými státy CTBT. Systémy detekce budou založeny na vysoce výkonném detektoru z germania vysoké čistoty pro analýzu různých úrovní aktivity radioaktivního xenonu;

vyvinout zlepšené nástroje pro modelování atmosférického přenosu umožňující spolehlivé posuzování emisí radioaktivního xenonu z radiofarmaceutických výrobních zařízení ve stanicích Mezinárodního monitorovacího systému. Tyto nástroje bude využívat CTBTO a budou k dispozici signatářským státům CTBT, aby se umožnilo nezávislé posouzení na základě údajů o monitorování výpustí. Tento nástroj rovněž podpoří konfigurovatelnou konfiguraci sítě Mezinárodního monitorovacího systému v oblasti vzácných plynů.

3. Přínosy a výsledky

Testování systému pro snižování obsahu xenonu prováděné v plném rozsahu v různých provozních podmínkách umožní vývoj konečného návrhu konkrétního technického řešení pro snižování emisí xenonu z radiofarmaceutických výrobních zařízení. Posílení výkonu sítě Mezinárodního monitorovacího systému v oblasti vzácných plynů zajistí signatářským státům CTBT údaje o monitorování, jež jsou z hlediska ověřování v rámci CTBT kvalitnější.

Složka 6: Zvyšující se testovací pokrytí pro aplikace Mezinárodního datového centra

1. Souvislosti

Jednotkové, integrační a regresní testování představuje opakující se, vysoce specializovaný a časově náročný úkol v rámci údržby aplikací Mezinárodního datového centra pro data časového průběhu vlny a radionuklidů. V rámci zavádění nové verze operačního systému, spuštění nové verze určité aplikace nebo změně konfigurace stávajícího softwaru je vyžadováno rozsáhlé testování.

Vzhledem k tomu, že je software značně komplexní, může být používán v tisících různých konfigurací a k umožnění jeho provozu je často nutný přístup k disku a databázi, je i vývoj testů složitý. Většina testů byla dosud prováděna tak, že doménový odborník používal software v běžných konfiguracích, posuzoval výsledky a porovnával je s předchozími a očekávanými výsledky. Tento manuální postup lze málokdy opakovat a značně závisí na dostupnosti lidských zdrojů i odborných znalostech týkajících se domény.

V zájmu řešení tohoto problému zahájila Přípravná komise v listopadu roku 2013 projekt, jehož účelem je určit a provádět testovací rámec na základě otevřeného zdroje, který by jí umožnil provádět testy v nepřetržitém automatickém režimu. Jedná se o tříletou smlouvu, která byla zahájena v listopadu roku 2013 a má skončit v listopadu roku 2016. Na tuto činnost již Přípravná komise uzavřela smlouvy se službami vyvíjejícími software. Finanční prostředky Unie mají být využity na pokrytí posledního možného prodloužení této platné smlouvy, tedy v období od ledna do listopadu roku 2016. Rámec pro testování nepřetržitého automatického režimu (CATS) má rovněž usnadnit vytváření a údržbu sad testů a vyvinout počáteční soubor integračních testů pro komponenty pro automatické zpracování časového průběhu vlny.

Projekt v současnosti postupuje podle plánu. Dokument obsahující systémové požadavky byl dokončen a byly určeny dva balíčky otevřeného softwaru (Jenkins a FitNesse), které společně splňují požadavky Přípravné komise.

2. Rozsah projektu

Cílem tohoto projektu je navázat na provádění rámce pro testování nepřetržitého automatického režimu tím, že se zvýší pokrytí kódu prostřednictvím vývoje testů jednotek (unit testů), regresních a integračních testů zejména v oblasti síťového zpracování časového průběhu vlny, softwaru zaměřeného na radionuklidy a šíření produktů a dat.

3. Přínosy a výsledky

Tato práce napomůže k tomu, aby byly zavedeny opakovatelné procesy kontroly kvality, a posílí účinnost operací Mezinárodního datového centra v rámci procesu zavádění softwaru. Výsledkem bude kvalitnější automatický software zaměřený na časový průběh vlny a radionuklidy a posléze poskytování lepších služeb členským státům CTBTO, zejména pokud jde o šíření dat, produktů a softwaru.

Okruh 2: Zlepšení hardwaru a softwaru systému multispektrálního a infračerveného snímkování v rámci inspekcí na místě

1. Souvislosti

Systém multispektrálního a infračerveného snímkování, který vyvinul prozatímní technický sekretariát s využitím finančních prostředků poskytovaných podle rozhodnutí 2012/699/SZBP a který byl doplněn věcným příspěvkem na integrované cvičení v terénu v roce 2014 (IFE14), je schopen získat z letecké platformy informace ve spektrálním rozsahu od viditelného světla po tepelné infračervené záření. Systém tvoří sestava stabilizovaných senzorů, podpůrné nástroje a nástroje pro zpracování, umožňující vytřídit informace relevantní z hlediska inspekcí na místě.

Kromě toho byly v systému leteckého gamaspektrometru prozatímního technického sekretariátu integrovány a testovány prvky systému – včetně softwaru pro plánování mise, inerciální měřicí jednotky, řídicího systému, pomocného navigačního systému pro piloty a operátory a videokamery –, které umožňují získávat data na předem vymezených leteckých trasách. Tyto prvky jsou rovněž k dispozici pro další letecké operace v rámci inspekcí na místě, včetně počátečního přeletu a leteckého magnetometrického průzkumu.

2. Rozsah projektu

Cílem tohoto projektu je rozšířit schopnosti systému multispektrálního a infračerveného snímkování a posílit tak schopnost inspekčních týmů zaznamenat prvky významné pro inspekce na místě. Systém multispektrálního a infračerveného snímkování je navržen tak, aby byl modulární a mohl být doplňován dalšími komponenty v závislosti na dostupných finančních prostředcích. Testování provedené prozatímním technickým sekretariátem poukázalo na význam dalších senzorů tohoto systému, které by doplňovaly senzorové pole stávajícího systému. Cílem je doplnění systému přidáním specializovaných senzorů.

a) Multispektrální senzor

Testování provedené prozatímním technickým sekretariátem s využitím systému poskytnutého v rámci věcného příspěvku poukázalo na význam získávání dat v diskrétních spektrálních pásmech v blízkém infračerveném a krátkovlnném infračerveném záření. Kromě toho účastníci dvou zasedání odborníků na inspekce na místě, konaných v roce 2011 a 2012, zdůraznili, že schopnost detekce v této části spektra je klíčovým požadavkem systému leteckého multispektrálního a infračerveného snímkování. Z tohoto důvodu hraje uvedený prvek v návrhu zásadní roli.

Hardware poskytnutý jako věcný příspěvek, který byl využíván během integrovaného cvičení v terénu v roce 2014, není prozatímnímu technickému sekretariátu zapůjčen dlouhodobě a vzhledem k téměř celoročnímu využívání těchto zařízení je málo pravděpodobné, že by signatářské státy CTBT podobné zařízení na základě dohody o půjčce poskytly. Cílem projektu je tedy zakoupit standardní multispektrální nástroj, který by byl plně integrován se stávajícími komponenty a byl schopen zaznamenat v blízkém infračerveném a krátkovlnném infračerveném záření prvky významné pro inspekce na místě.

b) Přístroje k měření vzdálenosti

Jak vyplývá z různých testů prováděných na místě, laserové měřiče vzdálenosti se skenovací funkcí, které jsou instalovány na letecké platformě, poskytují inspekčnímu týmu značné výhody. Systém multispektrálního a infračerveného snímkování sice není v současné době schopen získávat údaje o terénu, je však způsobilý tyto údaje poskytovat doplněním laserového skenovacího měřiče. Tento přístroj by:

—	umožnil rychlé získávání údajů o povrchu a výšce terénu, které mohou sloužit k identifikaci prvků významných z hlediska inspekce na místě, jež jsou skryty vegetací,

—	usnadnil opravu dalších údajů multispektrálního a infračerveného snímkování a generování ortorektifikovaných snímků,

—	umožnil generování 3D modelů, které by dále usnadnily proces rozhodování v rámci inspekčního týmu provádějícího inspekci na místě, jakož i podpořily plánování mise.

Tento přístroj by byl využíván nejen v rámci systému multispektrálního a infračerveného snímkování, ale mohl by být využíván i jako pomocný komponent systému měření radionuklidů k poskytování přesných údajů o světlé výšce za účelem opravy údajů gama získaných během přeletů. Tento přístroj by byl zvláště cenným nástrojem v hornatých oblastech (jak tomu bylo při integrovaném cvičení v terénu v roce 2014).

3. Přínosy a výsledky

Účinnější a účelnější systém multispektrálního a infračerveného snímkování zlepší práci inspektorů během inspekcí na místě. Jedná se tudíž o podporu politiky Unie a jejího úsilí o vstup CTBT v platnost. Projekt rovněž může doplnit a dále posílit evropské průmyslové odvětví zabývající se leteckými senzory. V Unii existuje několik firem, které poskytují produkty v této oblasti.

Okruh 3: Informační činnosti a budování kapacit na úrovni jednotlivých zemí

Tento okruh sestává z těchto dvou složek:

složka 1	:	odborná příprava a pracovní semináře v jihovýchodní Asii, Tichomoří a na Dálném východě, jakož i na Blízkém východě a v jižní Asii, údržba systému pro budování kapacit a informační činnosti zaměřené na vědeckou obec, tvůrce politik a diplomaty;
složka 2	:	rozšířený softwarový balíček „NDC-in-a-Box“.

Složka 1: Odborná příprava a pracovní semináře v jihovýchodní Asii, Tichomoří a na Dálném východě, jakož i na Blízkém východě a v jižní Asii, údržba systému pro budování kapacit a informační činnosti zaměřené na vědeckou obec, tvůrce politik a diplomaty

1. Souvislosti

Prozatímní technický sekretariát úspěšně pracoval v oblasti budování kapacit, konkrétně systematicky podporoval národní datová centra a oprávněné uživatele v Africe, Latinské Americe, v Karibiku, ve východní Evropě a v některých regionech jihovýchodní Asie, Tichomoří a Dálného východu. Dobré výsledky byly značně posíleny díky podpoře ze strany Unie. Další fází logicky bude rozšíření budování kapacit na úrovni jednotlivých zemí na další země v jihovýchodní Asii, Tichomoří a na Dálném východě, jakož i na Blízkém východě a v jižní Asii. Systémy pro budování kapacit instalované v řadě zemí (celkem 40 systémů, přičemž 20 instalací se připravuje) mají navíc klíčový význam pro zachování kapacity, avšak často se potýkají s technickými obtížemi, způsobenými zejména náročnými místními podmínkami, pokud jde o podnebí a infrastrukturu. Aby bylo možné plně využívat přínosu budování kapacit na úrovni jednotlivých zemí, je nutné zajistit určitou úroveň údržby uvedených systémů. Komunikace s Přípravnou komisí na úrovni expertů je klíčovým prostředkem k zachování politické podpory i odborných znalostí, pokud jde o všechny aspekty CTBT. Řada pravidelně pořádaných konferencí a akademických, diplomatických a vědeckých akcí zaměřených na informační činnost (například konference věnovaná vědě a technologiím v rámci CTBT konající se jednou za dva roky, regionální konference a semináře zaměřené na CTBT, kurzy zaměřené na veřejný pořádek a CTBT a semináře pro vědeckou komunitu) posloužila k vybudování a zachování důvěry v ověřovací systém a ke zdůraznění důležitosti CTBT jakožto základního kamene celosvětového režimu nešíření a odzbrojení. Tyto činnosti jsou rovněž užitečné jako způsob, jak zapojit státy uvedené v příloze 2 CTBT, které však CTBT neratifikovaly, s cílem urychlit proces vstupu CTBT v platnost.

2. Rozsah projektu

Tento dílčí projekt podporuje úsilí již dříve vyvíjené v oblasti budování technických kapacit na úrovni jednotlivých zemí tím, že poskytuje podporu odbornému vzdělávání a seminářům v regionech jihovýchodní Asie, Tichomoří a Dálného východu, jakož i v regionech Blízkého východu a jižní Asie zaměřeným na podporu účinné účasti zemí těchto regionů na CTBT. Zvláštní pozornost je věnována odborné přípravě odborníků na radionuklidovou analýzu, která vychází ze softwaru, jenž byl v roce 2013 doplněn do softwarového balíčku NDC-in-a-Box. Oběma uvedeným regionálním celkům bude věnována patřičná pozornost při výběru příjemců v rámci činností, které jsou zahrnuty do devátého projektu zaměřeného na rozšířený softwarový balíček NDC-in-a-Box a jeho klíčovou složku – SeisComp3. Jedním z hlavních cílů je podpořit signatářské státy CTBT v začleňování zpracování Mezinárodního monitorovacího systému do celostátních a regionálních seismických sítí a slučování standardních rutinních operací, jako je monitorování seismických rizik na místní a regionální úrovni, s monitorováním rizik jaderné exploze, které provádí instituce, v nichž jsou umístěna národní datová centra. Bude se usilovat o propojení se zbývajícími dvěma dílčími projekty, které jsou součástí tohoto návrhu, například využitím vhodného společného vybavení v rámci odborné přípravy a seminářů a shromažďováním poznatků na úrovni jednotlivých zemí.

Bude poskytována nápravná technická podpora pro systémy pro budování kapacit, které jsou na úrovni jednotlivých zemí účinným způsobem využívány, avšak ve kterých dochází k selhání z důvodu drobných technických závad, včetně zajištění odpovídající dostupnosti internetu.

V rámci tohoto dílčího projektu bude dále třeba zvýšit informovanost o CTBT a úroveň porozumění této smlouvě v rámci akademické obce i mezi politiky a činiteli s rozhodovací pravomocí, zejména pak v zemích uvedených v příloze 2 CTBT, které CTBT neratifikovaly, a to nabídkou kurzů a programů odborného vzdělávání zaměřených na CTBT, především na vědecké a technické aspekty CTBT. Tyto činnosti budou konkrétně zacíleny na rozvojové země a státy uvedené v příloze 2 CTBT, které CTBT neratifikovaly, v souladu se strategiemi prozatímního technického sekretariátu týkajícími se vstupu CTBT v platnost a její univerzality.

3. Přínosy a výsledky

Činnosti jsou v souladu s cíli Unie, neboť podporují posílenou globální bezpečnost prostřednictvím větší informovanosti o CTBT a porozumění CTBT a podporou společného postoje 2003/805/SZBP a intenzivnější informační činností zaměřenou na státy uvedené v příloze 2 CTBT, budováním kapacit a jejich využíváním na úrovni jednotlivých zemí, v regionech jihovýchodní Asie, Tichomoří a Dálného východu, jakož i na Blízkém východě a v jižní Asii.

Složka 2: Rozšířený softwarový balíček NDC-in-a-Box

1. Souvislosti

Přípravná komise se v roce 2013 zapojila do úsilí o rozšíření stávající nabídky softwarového balíčku NDC-in-a-Box o další software, který by uživatelům umožnil snadněji kombinovat údaje ze sítě Mezinárodního monitorovacího systému s údaji z místních a celostátních stanic a rovněž významně zvýšit schopnosti národních datových center, pokud jde o zpracovávání údajů. V rámci tohoto úsilí byla v prosinci roku 2013 podepsána licenční dohoda s německým výzkumným centrem pro geovědy se sídlem v Postupimi (Helmholtz-Centre Potsdam GFZ), což Přípravné komisi umožňuje poskytovat software SeisComp3 jako součást softwarového balíčku NDC-in-a-Box oprávněným uživatelům pro účely zpracování a analýzy údajů v rámci Mezinárodního monitorovacího systému (IMS). Je nyní dokončen vývoj softwaru za účelem zahájení tzv. alfa testování rozšířeného softwarového balíčku NDC-in-a-Box a probíhá testování na úrovni národních datových center. Byl projednán rámec tohoto rozšířeného softwarového balíčku a byly upřesněny požadavky, které zástupci národních datových center během modulů věnovaných dílčím systémům zpracování údajů (DPSS) na semináři národních datových center 2014, konaném ve dnech 12. až 16. května ve Vídni, vyhodnotili jako přijatelné. Na konci projektu budou mít tito zástupci národních datových center, kteří působí jako tzv. alfa testeři, příležitost vyzkoušet nově poskytovaný software ve svých lokalitách. Zájem členských států CTBTO o definování požadavků a testování byl obrovský, navzdory časovým nárokům a požadavkům na vybavení kladeným na zástupce národních datových center, kteří se projektu účastní.

2. Rozsah projektu

Tento dílčí projekt rovněž zkonsoliduje nový rozšířený softwarový balíček „NDC-in-a-Box“ s cílem usnadnit jeho zavedení v národních datových centrech a současně zajistit soudržnost s modernizací softwaru na úrovni Mezinárodního datového centra. Tento proces tvoří tyto složky: a) využití zpětné vazby získané z alfa testování, což znamená vyřešení zjištěných problémů a drobná vylepšení softwaru podle požadavků alfa testerů. Výsledkem této činnosti by mělo být první oficiální uvolnění rozšířeného softwarového balíčku NDC-in-a-Box k distribuci; a b) řešení potřeb národních datových center v oblasti odborného vzdělávání, zejména pokud jde o nově vyvinuté nástroje, které mají být součástí rozšířeného softwarového balíčku NDC-in-a-Box, a balíček SeisComP3. Tohoto výsledku bude dosaženo prostřednictvím dvou kurzů odborné přípravy pro analytiky časového průběhu vlny organizovaných na úrovni národních datových center a dvou kurzů odborné přípravy zaměřených na SeisComp3, jakož i prostřednictvím misí odborníků vysílaných do národních datových center, které potřebují podporu na místě.

3. Přínosy a výsledky

Činnosti jsou v souladu s cíli Unie, neboť podporují posílenou globální bezpečnost prostřednictvím větší informovanosti o CTBT a porozumění CTBT a podporou společného postoje 2003/805/SZBP a intenzivnější informační činností zaměřenou na státy uvedené v příloze 2 CTBT, budováním kapacit na úrovni jednotlivých zemí, včetně údržby systémů pro budování kapacit, jakož i širším využíváním softwarového balíčku „NDC-in-a-Box software“.

III. DOBA TRVÁNÍ

Celková odhadovaná doba provádění projektů je 24 měsíců.

IV. PŘÍJEMCI

Příjemci projektů v rámci tohoto rozhodnutí jsou všechny signatářské státy CTBT, jakož i Přípravná komise.

V. PROVÁDĚCÍ SUBJEKT

Technickým prováděním projektů bude pověřena Přípravná komise. Projekty budou provádět přímo pracovníci Přípravné komise, odborníci ze signatářských států CTBT a smluvní dodavatelé. Plánuje se, že finanční prostředky budou použity k uzavření smlouvy s konzultantem pro řízení projektu, který ponese odpovědnost za poskytování pomoci Přípravné komisi při provádění tohoto rozhodnutí, plnění povinnosti podávat zprávy během celého prováděcího období, včetně závěrečné popisné zprávy a závěrečné finanční zprávy, jakož i za vedení archivu veškerých dokumentů týkajících se tohoto rozhodnutí, zejména s ohledem na případné ověřovací mise, dále za zajištění zviditelnění Unie ve všech aspektech a zajištění souladu veškerých činností souvisejících s finančními a právními otázkami a problematikou zadávání zakázek s finanční dohodou a za zajištění toho, že veškeré informace, včetně rozpočtových údajů, budou úplné, přesné a že budou poskytovány včas.

Projekty budou prováděny v souladu s finanční a správní rámcovou dohodou a s finanční dohodou uvedenou v čl. 3 odst. 3 tohoto rozhodnutí, kterou uzavře Evropská komise a Přípravná komise.

VI. ZÚČASTNĚNÉ TŘETÍ STRANY

Za zúčastněné třetí strany lze považovat odborníky z Přípravné komise a ze signatářských států CTBT. Svou práci budou vykonávat podle standardních pravidel činnosti odborníků Přípravné komise.

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 266

České vydání	Právní předpisy	Svazek 58 13. října 2015

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Rady (EU) 2015/1828 ze dne 12. října 2015, kterým se mění nařízení (EU) č. 36/2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii	1
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1829 ze dne 23. dubna 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1144/2014 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích	3
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1830 ze dne 8. července 2015, kterým se mění nařízení (EHS) č. 2568/91 o charakteristikách olivového oleje a olivového oleje z pokrutin a o příslušných metodách analýzy	9
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1831 ze dne 7. října 2015, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1144/2014 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích	14
	*	Nařízení Komise (EU) 2015/1832 ze dne 12. října 2015, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008, pokud jde o erythritol (E 968) jako látku zvýrazňující chuť v ochucených nápojích se sníženým obsahem energie nebo bez přidaných cukrů ( 1 )	27
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1833 ze dne 12. října 2015, kterým se mění nařízení (EHS) č. 2568/91 o charakteristikách olivového oleje a olivového oleje z pokrutin a o příslušných metodách analýzy	29
		Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1834 ze dne 12. října 2015 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	53
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/1835 ze dne 12. října 2015, kterým se vymezuje statut, sídlo a způsob fungování Evropské obranné agentury	55
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/1836 ze dne 12. října 2015, kterým se mění rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii	75
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/1837 ze dne 12. října 2015 o podpoře činností Přípravné komise pro Organizaci Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBTO) ze strany Unie za účelem posílení jejích kapacit pro monitorování a ověřování a v rámci provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení	83
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/1838 ze dne 12. října 2015, kterým se mění rozhodnutí 2013/391/SZBP na podporu praktického provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1540 (2004) o nešíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů	96

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kód třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	AL	43,7
	MA	153,6
	MK	56,6
	TR	137,2
	ZZ	97,8
0707 00 05	AL	31,3
	TR	112,1
	ZZ	71,7
0709 93 10	TR	132,2
0709 93 10	ZZ	132,2
0805 50 10	AR	123,9
	CL	149,1
	TR	104,0
	UY	96,4
	ZA	117,0
	ZZ	118,1
0806 10 10	BR	259,8
	EG	182,2
	MA	56,6
	MK	95,5
	TR	161,1
	ZZ	151,0
0808 10 80	AR	258,5
	CL	163,3
	MK	23,1
	NZ	176,4
	ZA	141,7
	ZZ	152,6
0808 30 90	AR	131,8
	CN	65,9
	TR	130,4
	XS	93,4
	ZA	218,5
	ZZ	128,0

		Opravy
	*	Oprava směrnice Komise 2014/88/EU ze dne 9. července 2014, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES, pokud jde o společné bezpečnostní ukazatele a společné metody pro stanovení výše škod při nehodách ( Úř. věst. L 201, 10.7.2014 )	97