20.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 148/1

(1)

V souladu s čl. 4 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (2) by měla prostředky strukturálních fondů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost přidělené na inovativní opatření v oblasti udržitelného rozvoje měst (dále jen „inovační opatření“) provádět Komise.

(2)

Podle čl. 92 odst. 8 nařízení (EU) č. 1303/2013 smí Komise prostředky určené na inovativní opatření provádět nepřímým řízením stanoveným v článku 60 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (3).

(3)

Je nezbytné stanovit podrobná pravidla ohledně zásad řízení inovačních opatření organizací či subjektem pověřeným úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu podle čl. 58 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 966/2012.

(4)

Je nezbytné stanovit prováděcí pravidla ohledně zásad výběru inovačních opatření, jež mají získat podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). Je třeba zajistit, aby byly vybrány vysoce kvalitní návrhy, a proto by měly být stanoveny postupy a kritéria výběru inovačních opatření s přihlédnutím k územní rozmanitosti městských oblastí Unie.

(5)

Komise by měla stanovit témata pro výběr inovačních opatření, aby se zajistilo, že se výzvy k předkládání návrhů budou týkat otázek souvisejících s rozvojem měst, jež budou v budoucnu pro Unii pravděpodobně nabývat na významu,

a)

pokynů pro žadatele a příjemce;

b)

ročního pracovního programu ke schválení Komisí;

c)

organizace výzev k výběru inovačních opatření;

d)

posouzení způsobilosti žadatelů;

e)

zřízení panelu odborníků po dohodě s Komisí, který návrhy posoudí a ohodnotí;

f)

výběru inovačních opatření podle doporučení panelu odborníků po dohodě s Komisí;

g)

požadavku, aby žadatelé obdrželi dokument, jenž uvádí podmínky podpory, jak je stanoví Komise;

h)

kontroly zpráv předložených příjemci a plateb příjemcům;

i)

kontroly jednotlivých inovačních opatření;

j)

uspořádání komunikačních akcí;

k)

šíření výsledků po dohodě s Komisí;

l)

auditu jednotlivých inovačních opatření, aby se zajistilo, že se finanční příspěvek uplatňuje podle zásad řádného finančního řízení;

m)

finančního příspěvku na podporu řídicích funkcí pověřeného subjektu, který má být poskytnut ve formě paušálního příspěvku na provozní náklady pověřeného subjektu a stanoven na základě výše finančních prostředků Unie přidělených jako grantová podpora pověřenému subjektu.

a)

jakýkoli městský úřad místní správní jednotky stanovené podle stupně urbanizace jako velkoměsto, město nebo předměstí s přinejmenším 50 000 obyvateli;

b)

jakékoli sdružení či uskupení městských úřadů místních správních jednotek stanovených podle stupně urbanizace jako velkoměsto, město nebo předměstí, jejichž celkový počet obyvatel činí přinejmenším 50 000; mohou sem patřit rovněž přeshraniční sdružení či uskupení, sdružení či uskupení z různých regionů a/nebo členských států.

a)

inovační obsah návrhu a jeho možnosti zjistit či zkoušet nová řešení;

b)

kvalita návrhu,

c)

zapojení příslušných partnerů do přípravy návrhu;

d)

schopnost prokázat měřitelné výsledky;

e)

přenositelnost navrhovaných řešení.

20.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 148/4

(1)

Zisky nebo ztráty ze závazků instituce vyplývající ze změn vlastního úvěrového rizika by v zásadě neměly být zahrnuty jako složky kapitálu. Nicméně v rámci obchodních modelů založených na zásadě striktní shody nebo rovnováhy se takové pravidlo neuplatňuje s odůvodněním, že pokles nebo nárůst hodnoty závazku je plně kompenzován odpovídajícím snížením nebo zvýšením hodnoty aktiva, kterému uvedený závazek plně odpovídá.

(2)

Je důležité stanovit požadavky pro určení toho, zda mezi závazky instituce, které vyplývají z krytého dluhopisu podle čl. 52 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (2), a hodnotou podkladových aktiv krytých dluhopisů dané instituce existuje úzká spojitost.

(3)

Úzká spojitost by se měla odrazit v účtování takových dluhopisů a podkladových hypotečních úvěrů, protože bez ní by nebylo obezřetné zaúčtovat zisky a ztráty plynoucí ze změn vlastního úvěrového rizika.

(4)

Možnost dodání umožňuje dlužníkovi, aby zpětně odkoupil zvláštní krytý dluhopis za účelem financování hypotečního úvěru na trhu a dodal takový krytý dluhopis bance, čímž poskytne předběžné uhrazení hypotečního úvěru. V důsledku využití takové možnosti dlužníkem by se měla reálná hodnota hypotečních úvěrů vždy rovnat reálné hodnotě krytých dluhopisů, jimiž byly takové hypotéky financovány. Z toho vyplývá, že výpočet reálné hodnoty hypotečních úvěrů by měl zahrnovat reálné ocenění zahrnuté v možnosti dodání podle zavedených tržních postupů.

(5)

Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem předložených Komisi Evropským orgánem pro bankovnictví.

(6)

Evropský orgán pro bankovnictví uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (3),

1)

„krytým dluhopisem“ se rozumí dluhopis uvedený v čl. 52 odst. 4 směrnice 2009/65/ES;

2)

„možností dodání“ se rozumí možnost umořit hypoteční úvěr odkoupením krytého dluhopisu za tržní nebo nominální hodnotu v souladu s čl. 33 odst. 3 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013.

a)

veškeré změny reálné hodnoty krytých dluhopisů vydaných institucí vedou vždy k totožným změnám reálné hodnoty podkladových aktiv těchto krytých dluhopisů. Reálná hodnota je stanovena v souladu s použitelným účetním rámcem, jak je vymezen v čl. 4 odst. 1 bodě 77 nařízení (EU) č. 575/2013;

b)

hypoteční úvěry, jež jsou podkladovým nástrojem krytých dluhopisů vydaných institucí k financování těchto úvěrů, lze kdykoli umořit odkoupením krytých dluhopisů za tržní nebo nominální hodnotu uplatněním možnosti dodání;

c)

existuje transparentní mechanismus pro určení reálné hodnoty hypotečních úvěrů a krytých dluhopisů. Určení hodnoty hypotečních úvěrů zahrnuje vypočet reálné hodnoty možnosti dodání.

20.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 148/6

(1)

V zájmu zajištění efektivní spolupráce mezi příslušnými orgány domovského a hostitelského členského státu by výměna informací měla být obousměrná, v rámci příslušných dohledových pravomocí těchto orgánů. Je proto nezbytné upřesnit, které informace týkající se institucí, případně týkající provozování činnosti jejich poboček, by měly příslušné orgány domovského členského státu poskytovat příslušným orgánům hostitelského členského státu, jakož i to, které informace týkající se poboček mají příslušné orgány hostitelských členských států poskytovat příslušným orgánům domovského členského státu.

(2)

Na výměnu informací mezi příslušnými orgány domovského a hostitelského členského státu je třeba pohlížet v širším kontextu dohledu nad přeshraničními bankovními skupinami; je-li to na místě, měly by být informace poskytovány na konsolidované úrovni. Konkrétně pokud má instituce vrcholný mateřský podnik v členském státě, v němž se nachází její skutečné sídlo, a dotčený příslušný orgán vykonává rovněž dohled na konsolidovaném základě, mělo by být umožněno poskytovat informace na konsolidované úrovni, a nikoli na úrovni instituce provozující svou činnost prostřednictvím pobočky. V takovém případě by však měl příslušný orgán oznámit příslušným orgánům hostitelských členských států, že jsou informace poskytovány na konsolidované úrovni.

(3)

Výměna informací mezi příslušnými orgány domovského a hostitelského členského státu není omezena na druhy informací uvedené v článku 50 směrnice 2013/36/EU, a není tedy omezena na druhy informací uvedené v tomto nařízení. Konkrétně články 35, 36, 39, 43 a 52 směrnice 2013/36/EU obsahují zvláštní ustanovení pro výměnu informací týkajících se kontroly na místě v pobočkách, oznámení uplatnění práva na usazování a svobody poskytování služeb a opatření včetně preventivních, přijímaných příslušnými orgány ve vztahu k pobočkám a jejich mateřským podnikům. Toto nařízení by proto nemělo upřesňovat požadavky na výměnu informací v uvedených oblastech.

(4)

Je třeba stanovit požadavky na informace, které si mají vyměňovat příslušné orgány domovského a hostitelského členského státu za účelem harmonizace regulačních a dohledových postupů v celé Unii. Tyto informace by měly zahrnovat všechny oblasti stanovené v článku 50 směrnice 2013/36/EU, tj. řízení a vlastnictví, včetně linií podnikání, jako jsou ty uvedené v článku 317 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (2), likvidita a zjištění vyplývající z dohledu nad likviditou, platební schopnost, pojištění vkladů, velké expozice, systémová rizika, správní a účetní postupy a mechanismy vnitřní kontroly. S cílem usnadnit monitorování institucí by se příslušné orgány hostitelských i domovských členských států měly vzájemně informovat o situacích nedodržení právních předpisů členských států nebo Unie, jakož i o dohledových opatřeních a sankcích uložených institucím. Do rámce informací, které si mají vyměňovat příslušné orgány domovských a hostitelských členských států, by také měly být zahrnuty další informace týkající se pákového efektu a přípravy na krizové situace, aby mohly uvedené orgány instituce efektivně monitorovat.

(5)

Potýká-li se instituce s nedostatkem likvidity nebo se taková situace očekává, příslušné orgány hostitelských členských států potřebují situaci jasně porozumět, aby mohly přijmout předběžná opatření podle podmínek stanovených v článku 43 směrnice 2013/36/EU. Toto nařízení by proto mělo stanovit jasná pravidla ohledně toho, jaké druhy informací si mají orgány vyměňovat, nastane-li nedostatek likvidity. Je rovněž nezbytné upřesnit informace, které mají být vyměňovány, aby byly orgány s dostatečným předstihem připraveny na naléhavé situace, jako jsou např. situace uvedené v čl. 114 odst. 1 směrnice 2013/36/EU.

(6)

Vzhledem k rozdílům ve velikosti, složitosti a významu poboček působících v hostitelských členských státech je důležité uplatňovat při výměně informací zásadu proporcionality. Za tímto účelem by mělo mezi domovskými a hostitelskými příslušnými orgány docházet k rozsáhlejší výměně informací, pokud jsou příslušné orgány hostitelských členských států odpovědné za pobočky, které jsou v souladu s článkem 51 směrnice 2013/36/EU považovány za významné pobočky.

(7)

Aby bylo zajištěno, že příslušné informace budou vyměňovány v přiměřeném rozsahu, přičemž se zamezí situacím, kdy musí příslušné orgány domovského členského státu předat jakékoli informace o instituci, nehledě na jejich povahu a význam, všem příslušným orgánům hostitelských členských států, měly by být ve specifických případech informace relevantní pro konkrétní pobočku předávány výlučně příslušným orgánům odpovědným za dohled nad touto pobočkou. Z podobných důvodů by v řadě konkrétních oblastí měly být mezi příslušnými orgány domovských a hostitelských členských států vyměňovány pouze informace odhalující případy porušování, což znamená, že by informace neměly být vyměňovány v případě institucí, jež dodržují právní předpisy členských států a Unie.

(8)

Toto nařízení by rovněž mělo řešit výměnu informací týkající se výkonu činností v hostitelském členském státě prostřednictvím poskytování přeshraničních služeb. Vzhledem k povaze přeshraničních služeb se příslušné orgány hostitelských členských států potýkají s nedostatkem informací týkajících se operací prováděných v jejich jurisdikci, a proto je nezbytné podrobně upřesnit, jaké informace musí být vyměňovány pro účely zajištění finanční stability a monitorování podmínek povolení, zejména monitorování toho, zda instituce poskytuje služby v souladu s předloženými oznámeními. Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví – EBA).

(9)

Orgán EBA uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (3),

a)

struktura vedoucího orgánu a vrcholného vedení, včetně příslušnosti pro dohled nad pobočkou;

b)

seznam akcionářů a společníků držících kvalifikované účasti na základě informací poskytnutých úvěrovou institucí v souladu s čl. 26 odst. 1 směrnice 2013/36/EU.

a)

veškeré podstatné nedostatky v řízení rizika likvidity instituce, které jsou příslušným orgánům známy a které by mohly ovlivnit pobočky, veškerá související opatření dohledu, která byla v souvislosti s těmito nedostatky přijata, a rozsah, v jakém instituce uvedená opatření dohledu dodržuje;

b)

celkové posouzení rizika likvidity a řízení rizik instituce provedené příslušnými orgány domovského členského státu, zejména ve vztahu k pobočce;

c)

ukazatele instituce zachycující její likviditu a stabilitu financování na vnitrostátní úrovni či na úrovni Unie v domácí měně domovského členského státu instituce a ve všech jiných měnách, jež jsou pro instituce významné;

d)

složky rezerv instituce v oblasti likvidity;

e)

míra zatížení aktiv instituce;

f)

poměr úvěrů instituce k jejím vkladům;

g)

případné domácí ukazatele likvidity, které platí pro instituci v rámci makroobezřetnostních opatření příslušných orgánů nebo určeného orgánu, ať už jako závazné požadavky, pokyny, doporučení, upozornění nebo jinak, včetně definic těchto ukazatelů;

h)

jakékoli zvláštní požadavky na likviditu uplatňované v souladu s článkem 105 směrnice 2013/36/EU;

i)

jakékoli překážky pro převod hotovosti a kolaterálu na pobočky nebo z poboček instituce.

a)

postupy pro likviditu a financování instituce, včetně popisů režimů financování jejích poboček, veškerá ujednání ohledně podpory uvnitř skupiny a postupy pro centralizované sloučení hotovosti;

b)

pohotovostní plány instituce pro likviditu a financování, včetně informací o předpokládaných krizových scénářích.

a)

požadavky na kapitál stanovené článkem 92 nařízení (EU) č. 575/2013, přičemž zohlední veškerá opatření přijatá nebo uznaná v souladu s článkem 458 uvedeného nařízení, a případně také přechodná ustanovení podle části desáté uvedeného nařízení;

b)

jakékoli dodatečné požadavky na kapitál uplatňované v souladu s článkem 104 směrnice 2013/36/EU;

c)

požadavky na kapitálové rezervy stanovené v kapitole 4 hlavy VII směrnice 2013/36/EU.

a)

poměr kmenového kapitálu tier 1 instituce ve smyslu čl. 92 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013;

b)

kapitálový poměr tier 1 instituce ve smyslu čl. 92 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013;

c)

celkový kapitálový poměr instituce ve smyslu čl. 92 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013;

d)

celkový objem rizikové expozice instituce ve smyslu čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013;

e)

požadavky na kapitál použitelné v domovském členském státě v souladu s článkem 92 nařízení (EU) č. 575/2013, přičemž zohlední veškerá opatření přijatá nebo uznaná v souladu s článkem 458 uvedeného nařízení a případně také přechodná ustanovení podle části desáté uvedeného nařízení;

f)

úroveň bezpečnostní kapitálové rezervy, kterou je instituce povinna udržovat v souladu s článkem 129 směrnice 2013/36/EU;

g)

úroveň případné proticyklické kapitálové rezervy stanovené konkrétně pro danou instituci, kterou je instituce povinna udržovat v souladu s článkem 130 směrnice 2013/36/EU;

h)

úroveň případné kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, kterou je instituce povinna udržovat v souladu s článkem 133 směrnice 2013/36/EU;

i)

úroveň případné rezervy pro G-SVI nebo J-SVI, kterou je instituce povinna udržovat v souladu s čl. 131 odst. 4 a 5 směrnice 2013/36/EU;

j)

úroveň jakýchkoli dodatečných požadavků na kapitál stanovených v souladu s čl. 104 odst. 1 písm. a) směrnice 2013/36/EU a jakýchkoli dalších stanovených požadavků týkajících se platební schopnosti instituce v souladu s uvedeným článkem.

a)

maximální krytí systému pojištění vkladů pro způsobilého vkladatele;

b)

rozsah krytí a druhy vkladů, na něž se vztahuje;

c)

případné výluky z krytí, včetně produktů a druhů vkladatelů;

d)

ujednání ohledně financování systému pojištění vkladů, zejména zda je systém financován ex ante nebo ex post a velikost systému;

e)

kontaktní údaje správce systému.

a)

správní sankce uložené nebo jiná správní opatření uplatňovaná podle článků 64 až 67 směrnice 2013/36/EU;

b)

opatření dohledu uložená podle článků 104 nebo 105 směrnice 2013/36/EU;

c)

uložené trestní sankce v souvislosti s porušením nařízení (EU) č. 575/2013 nebo vnitrostátních právních předpisů, jimiž se provádí směrnice 2013/36/EU.

a)

kontaktních údajích osob, které jsou v rámci příslušných orgánů odpovědné za zvládání krizových situací, pro případ nouze;

b)

komunikačních postupech, které se použijí v krizových situacích.

a)

popis veškerých situací, kdy příslušné orgány stanovily, že instituce nedodržuje právní předpisy členských států či Unie nebo požadavky týkající se obezřetnostního dohledu nebo dohledu nad tržním chováním institucí, včetně požadavků stanovených nařízením (EU) č. 575/2013 a vnitrostátními právními předpisy provádějícími směrnici 2013/36/EU, spolu s vysvětlením opatření dohledu přijatých nebo zamýšlených k řešení uvedeného nedodržení;

b)

popis veškerých případů nedodržení podmínek, za nichž mají být v hostitelském členském státě v obecném zájmu vykonávány činnosti pobočky;

c)

veškeré případy stanovení systémového rizika představovaného pobočkou nebo její činností v hostitelském členském státě, včetně případného posouzení pravděpodobného dopadu pozastavení nebo ukončení operací pobočky na:

d)

tržní podíl pobočky, pokud přesahuje 2 % celkového trhu v hostitelském členském státě v některé z následujících kategorií:

e)

jakékoli překážky pro převod hotovosti a kolaterálu na pobočku nebo z pobočky.

a)

popis veškerých situací, kdy příslušné orgány domovského členského státu stanovily, že instituce nedodržuje právní předpisy členských států či Unie nebo požadavky týkající se obezřetnostního dohledu nebo dohledu nad tržním chováním institucí, včetně požadavků stanovených nařízením (EU) č. 575/2013 a vnitrostátními právními předpisy provádějícími směrnici 2013/36/EU, spolu s vysvětlením opatření dohledu přijatých nebo zamýšlených k řešení uvedeného nedodržení;

b)

objem vkladů přijatých od rezidentů hostitelského členského státu;

c)

objem úvěrů poskytnutých rezidentům hostitelského členského státu;

d)

ve vztahu k činnostem uvedeným v příloze I směrnice 2013/36/EU, u nichž instituce oznámila svůj záměr vykonávat je v hostitelském členském státě v rámci poskytování služeb:

a)

popis situace, k níž došlo, včetně příčin krizové situace, očekávaného dopadu nedostatku likvidity na instituci a vývoje ohledně transakcí uvnitř skupiny;

b)

vysvětlení opatření přijatých nebo zamýšlených příslušnými orgány či institucí, včetně případných požadavků, které instituci uložily příslušné orgány za účelem zmírnění nedostatku likvidity;

c)

výsledky posouzení systémových důsledků nedostatku likvidity;

d)

nejnovější dostupné kvantitativní informace týkající se likvidity uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. c) až h).

20.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 148/15

(1)

Obecné tržní riziko je definováno v článku 362 nařízení (EU) č. 575/2013 jako riziko změny v ceně finančního nástroje v důsledku změny v úrovni úrokových sazeb v případě obchodovaných dluhových nástrojů nebo dluhových derivátů nebo v důsledku rozsáhlého pohybu na akciovém trhu nespojeného se specifickými atributy jednotlivých cenných papírů v případě akcií nebo akciových derivátů.

(2)

Pro účely výpočtu obecného tržního rizika podle článku 343 nařízení (EU) č. 575/2013 je vhodné předpokládat, že různé akcie jsou na stejném trhu, pokud jsou vystaveny stejnému obecnému tržnímu riziku, tj. pokud pohyby cen nástroje vyplývají z místních ekonomických podmínek. Pojem „trh“ by proto měl být pro tyto účely definován odkazem na ucelenou ekonomiku, která je obvykle totožná s vnitrostátní jurisdikcí.

(3)

Aniž jsou dotčeny výše uvedené skutečnosti, zavedení jednotné měny vedlo k odstranění významných aspektů segmentace akciových trhů v eurozóně. Například bylo odstraněno měnové riziko mezi zúčastněnými členskými státy a společnosti zveřejňují své výsledky ve stejné měně. Přijetí eura navíc vyžaduje rozsáhlou ekonomickou a právní konvergenci mezi zúčastněnými členskými státy a je podpořeno integrovaným trhem se společnými pravidly. Poslední zmíněné rysy jsou společné všem členským státům Unie, nicméně jednotná měna s sebou přinesla užší a hlubší hospodářskou integraci zúčastněných členských států, což je oprávněným důvodem k rozdílnému zacházení pro účely tohoto nařízení. Pojem „trh“ by měl být proto definován odkazem na všechny akciové trhy v eurozóně a ve vztahu k akciovým trhům mimo eurozónu na úrovni vnitrostátních jurisdikcí.

(4)

Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem předložených Komisi Evropským orgánem pro bankovnictví.

(5)

Evropský orgán pro bankovnictví uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích prováděcích technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (2),

a)

pro oblast eurozóny všechny akcie kótované na akciových trzích, které se nacházejí v členských státech, jež přijaly euro jako svou měnu;

b)

pro členské státy mimo eurozónu a třetí země všechny akcie kótované na akciových trzích, které se nacházejí ve vnitrostátní jurisdikci.

20.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 148/17

(1)

Používání pokročilé metody ke stanovení kapitálových požadavků k riziku úvěrové úpravy v ocenění (dále jen „CVA“) může zahrnovat protistrany, pro které není známo žádné rozpětí swapu úvěrového selhání (dále jen „CDS“). V takovém případě by měly instituce používat rozpětí, které je v souladu s čl. 383 odst. 1 třetím pododstavcem nařízení (EU) č. 575/2013 přiměřené s ohledem na rating, odvětví a region protistrany (dále jen „zástupný indikátor rozpětí“).

(2)

Pravidla pro vymezení zástupného indikátoru rozpětí k riziku CVA by měla stanovit použití širokých kategorií ratingu, odvětví a regionu a měla by institucím poskytnout nezbytnou flexibilitu, aby mohly na základě svého odborného úsudku vymezit nejvhodnější zástupný indikátor rozpětí.

(3)

Když se podrobněji stanovuje, jak by měly instituce zohledňovat atributy ratingu, odvětví a regionu jediných emitentů při odhadování přiměřeného zástupného indikátoru rozpětí pro stanovení kapitálových požadavků, jak požaduje nařízení (EU) č. 575/2013, měla by být stanovena pravidla pro posouzení těchto atributů podle minimálních kategorií pro každý atribut, aby bylo zajištěno harmonizované uplatňování těchto podmínek.

(4)

Kromě toho by v případě jediných emitentů, pokud existuje vazba například mezi regionální vládou nebo místním orgánem a státem, mělo být možné povolit odhad přiměřeného zástupného indikátoru rozpětí na základě úvěrového rozpětí jediného emitenta, pokud to povede k vhodnějšímu odhadu.

(5)

Aby bylo možné dospět k přiměřenému výpočtu požadavků k riziku CVA, měl by být na základě údajů, které byly pozorovány na likvidním trhu, stanoven zástupný indikátor rozpětí a předpoklady ohledně údajů, například interpolace a extrapolace údajů týkajících se různých časových vrcholů, by měly být koncepčně správné.

(6)

S cílem zajistit sbližování postupů mezi institucemi a zabránit nejednotnosti – vzhledem k tomu, že implicitní pravděpodobnosti selhání (PD), rozpětí swapů úvěrového selhání (CDS) a ztrátovost ze selhání (LGD) představují jednu rovnici se dvěma neznámými proměnnými a že se v tržní praxi k odvození implicitních PD z tržních rozpětí používá fixní hodnota LGD –, měly by instituce pro LGDMKT používat hodnotu, která je v souladu s fixní LGD, kterou účastníci trhu běžně používají k určení implicitních PD z těchto likvidně obchodovaných úvěrových rozpětí, která byla použita ke stanovení zástupného indikátoru úvěrového rozpětí pro dotyčnou protistranu.

(7)

Pro účely svolení používat pokročilou metodu CVA pro omezený počet malých portfolií je vhodné považovat portfolio za skupinu transakcí se započtením ve smyslu čl. 272 bodu 4 nařízení (EU) č. 575/2013 a vzít v úvahu počet transakcí nezahrnutých do metody interního modelu, které podléhají požadavku k riziku CVA, a velikost skupin transakcí se započtením nezahrnutých do metody interního modelu, které podléhají požadavku k riziku CVA, a omezit je v procentech celkového počtu všech transakcí, které podléhají požadavku k riziku CVA, a procentech celkové velikosti všech transakcí se započtením, u nichž se provádí výpočet požadavků k riziku CVA, aby se zohlednily různé dimenze institucí.

(8)

S cílem zmírnit možné přerušení používání pokročilé metody CVA pro omezený počet malých portfolií by mělo používání uvedené metody skončit až tehdy, když jsou kvantitativní omezení překročena ve dvou po sobě následujících čtvrtletích.

(9)

Aby dále mohly příslušné orgány účinně plnit úkoly dohledu, mělo by jim být umožněno se dozvědět, kdy požadavek omezeného počtu malých portfolií již není splněn; proto by měly instituce v uvedených případech příslušné orgány o této skutečnosti informovat.

(10)

Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem předložených Komisi Evropským orgánem pro bankovnictví.

(11)

Evropský orgán pro bankovnictví uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (1),

a)

zástupný indikátor rozpětí byl vymezen s ohledem na všechny atributy ratingu, odvětví a regionu protistrany uvedené v písmenech b), c) a d);

b)

atribut ratingu byl vymezen s ohledem na použití předem stanoveného pořadí zdrojů interních a externích ratingů. Ratingy se přiřadí ke stupňům úvěrové kvality podle čl. 384 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013. Pokud je k dispozici více externích ratingů, přiřadí se ke stupňům úvěrové kvality v souladu s přístupem, který se použije v případě většího počtu úvěrových hodnocení, stanoveným v článku 138 uvedeného nařízení;

c)

atribut odvětví byl vymezen přinejmenším s ohledem na tyto kategorie:

d)

atribut regionu byl vymezen přinejmenším s ohledem na tyto kategorie:

e)

zástupný indikátor rozpětí odráží reprezentativním způsobem disponibilní rozpětí swapů úvěrového selhání a rozpětí jiných likvidně obchodovaných nástrojů úvěrového rizika, která odpovídají relevantní kombinaci uplatnitelných kategorií a splňují kritéria kvality údajů uvedená v odstavci 3;

f)

přiměřenost zástupného indikátoru rozpětí se stanoví s ohledem na volatilitu, nikoli na úroveň rozpětí.

a)

regionální vláda nebo místní orgán a stát mají stejný rating;

b)

pro regionální vládu nebo místní orgán není znám žádný rating.

a)

počet všech transakcí nezahrnutých do metody interního modelu, které podléhají požadavku k riziku CVA, nesmí být vyšší než 15 % celkového počtu transakcí, které podléhají požadavku k riziku CVA;

b)

velikost každé individuální skupiny transakcí se započtením nezahrnuté do metody interního modelu, která podléhá požadavku k riziku CVA, nesmí být vyšší než 1 % celkové velikosti všech skupin transakcí se započtením, které podléhají požadavku k riziku CVA;

c)

celková velikost všech skupin transakcí se započtením nezahrnutých do metody interního modelu, které podléhají požadavku k riziku CVA, nesmí být vyšší než 10 % celkové velikosti všech skupin transakcí se započtením, které podléhají požadavku k riziku CVA.

a)

počtu transakcí nezahrnutých do metody interního modelu k celkovému počtu transakcí;

b)

individuální velikosti největší skupiny transakcí se započtením nezahrnuté do metody interního modelu k celkové velikosti všech transakcí se započtením a

c)

celkové velikosti všech skupin transakcí se započtením nezahrnutých do metody interního modelu k celkové velikosti všech transakcí se započtením.

20.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 148/21

(1)

Pohyblivá složka odměny udělovaná formou nástrojů by měla podporovat řádné a účinné řízení rizik a neměla by povzbuzovat k podstupování rizik překračujícím úroveň rizika tolerovaného institucí. Kategorie nástrojů, jež mohou být použity pro účely pohyblivé složky odměny, by proto měly uvést do souladu zájmy zaměstnanců se zájmy akcionářů, věřitelů a dalších zúčastněných stran prostřednictvím poskytování pobídek zaměstnancům, aby jednali v dlouhodobém zájmu instituce a nadměrně neriskovali.

(2)

Pro zajištění silné vazby na dlouhodobou úvěrovou kvalitu instituce by nástroje používané pro účely pohyblivé složky odměny měly zahrnovat vhodné rozhodné události pro odpis nebo konverzi, které sníží hodnotu nástroje v situacích, kdy dojde ke zhoršení dlouhodobé úvěrové kvality instituce. Rozhodné události používané pro účely odměňování by neměly měnit míru podřízenosti nástrojů, a neměly by tudíž vést k diskvalifikaci nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 jako kapitálových nástrojů.

(3)

Zatímco podmínky, které platí pro nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 a do kapitálu tier 2, stanoví články 52 a 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (2), pro jiné nástroje uvedené v čl. 94 odst. 1 písm. l) bodě ii) směrnice 2013/36/EU, jež lze zcela převést na nástroje kmenového kapitálu tier 1 nebo odepsat, toto nařízení nestanoví žádné konkrétní podmínky, jelikož pro účely obezřetnostního dohledu nejsou klasifikovány jako kapitálové nástroje. Měly by být proto stanoveny konkrétní požadavky pro různé kategorie nástrojů s přihlédnutím k odlišné povaze nástrojů s cílem zajistit, aby byly vhodné k použití pro účely pohyblivé složky odměny. Použití nástrojů pro účely pohyblivé složky odměny by samo o sobě nemělo bránit, aby nástroje byly považovány za kapitál instituce, pokud jsou splněny podmínky, jež stanoví nařízení (EU) č. 575/2013. Rovněž by takové použití nemělo být samo o sobě chápáno jako poskytování pobídky ke splacení nástroje, jelikož po skončení doby odkladu a zadržování mohou zaměstnanci obecně získat likvidní prostředky jiným způsobem než splacením.

(4)

Mezi jiné nástroje patří nepeněžní dluhové nástroje nebo nástroje spojené s dluhem, které nejsou považovány za kapitál. Jiné nástroje nejsou omezené na finanční nástroje, jejichž definici stanoví čl. 4 odst. 1 bod 50 nařízení (EU) č. 575/2013, ale mohou rovněž dále zahrnovat nepeněžní nástroje, které by mohly být zahrnuty ve smlouvách mezi institucí a zaměstnanci. Aby bylo zajištěno, že tyto nástroje odráží dlouhodobou úvěrovou kvalitu instituce, měly by přiměřené požadavky zajistit, aby okolnosti, za nichž dochází k odpisu nebo konverzi takových nástrojů, přesáhly situace ozdravných kroků či řešení úpadků.

(5)

Jsou-li nástroje použité pro účely pohyblivé složky odměny vypovězeny, splaceny, zpětně odkoupeny nebo převedeny, takové transakce by obecně neměly zvyšovat hodnotu přiznané odměny vyplácením částek, které jsou vyšší než hodnota nástroje, nebo převedením na nástroje, jež mají vyšší hodnotu, než původně udělený nástroj. Důvodem je zajistit, aby odměna nebyla vyplácena s využitím nástrojů či metod, jež umožňují nedodržet čl. 94 odst. 1 směrnice 2013/36/ES.

(6)

Při přiznávání pohyblivé složky odměny a v situaci, kdy jsou nástroje použité pro účely pohyblivé složky odměny splaceny, vypovězeny, zpětně odkoupeny nebo převedeny, by tyto transakce měly vycházet z hodnot, které byly stanoveny v souladu s použitelným účetním standardem. Ve všech těchto situacích by tedy mělo být požadováno ocenění nástrojů s cílem zajistit, že nejsou obcházeny požadavky směrnice 2013/36/EU týkající se odměňování, zejména s ohledem na poměr mezi pohyblivou a pevnou složkou odměny a provázání s podstupováním rizik.

(7)

Článek 54 nařízení (EU) č. 575/2013 stanoví mechanismy pro odpis a konverzi nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1. Čl. 94 odst. 1 písm. l) bod ii) směrnice 2013/36/EU dále vyžaduje, aby jiné nástroje mohly být zcela převedeny na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1 nebo odepsány. Jelikož ekonomický výsledek konverze nebo odpisu jiných nástrojů je stejný jako u nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1, měly by mechanismy pro odpis nebo konverzi jiných nástrojů zohledňovat mechanismy, které platí pro nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1, při současném přizpůsobení se skutečnosti, že jiné nástroje nejsou z pohledu obezřetnostního dohledu považovány za kapitálové nástroje. Na nástroje zahrnované do kapitálu tier 2 se nevztahují regulační požadavky týkající se odpisu nebo konverze v souladu s nařízením (EU) č. 575/2013. Aby bylo zajištěno, že hodnota všech těchto nástrojů bude v případě použití pro účely pohyblivé složky odměny snížena, pokud dojde ke zhoršení úvěrové kvality instituce, měly by být specifikovány situace, v nichž je nezbytné provést odpis nebo konverzi nástroje. Měly by být specifikovány mechanismy odpisu, zvýšení hodnoty a konverze pro nástroje zahrnované do kapitálu tier 2 a jiné nástroje s cílem zajistit důsledné uplatňování.

(8)

Rozdělení výnosů z nástrojů může mít různou podobu. Může být pohyblivé či pevné a vyplácené pravidelně nebo při konečné splatnosti nástroje. V souladu s pokyny pro zásady a postupy odměňování vydanými Evropským výborem orgánů bankovního dohledu (3) by s cílem podporovat řádné a účinné řízení rizik neměly být žádné výnosy rozdělovány zaměstnancům během doby odkladu. Zaměstnanci by měli obdržet pouze výnosy rozdělované za období, která následují po udělení nástroje. K použití pro účely pohyblivé složky odměny jsou proto vhodné pouze nástroje, u nichž jsou rozdělované výnosy vyplácené pravidelně vlastníkovi nástroje; bezkuponové dluhopisy nebo nástroje, jež si ponechávají nerozdělené zisky, by neměly tvořit významnou část odměny, která musí obsahovat ve vyváženém poměru nástroje uvedené v čl. 94 odst. 1 písm. l) směrnice 2013/36/EU. Důvodem je, že zaměstnanci by během doby odkladu těžili z rostoucích hodnot, což lze chápat jako ekvivalent přijímání rozdělovaných výnosů.

(9)

Velmi vysoké rozdělované výnosy mohou snížit dlouhodobou pobídku k obezřetnému podstupování rizik, jelikož vlastně zvyšují pohyblivou složku odměny. Rozdělované výnosy by zejména neměly být vypláceny v intervalech delších než jeden rok, jelikož by to v podstatě vedlo k hromadění rozdělovaných výnosů během doby odkladu a jejich vyplácení při vyplácení pohyblivé složky odměny. Hromaděním rozdělovaných výnosů by se obcházel čl. 94 odst. 1 písm. g) směrnice 2013/36/EU o poměru mezi pohyblivou a pevnou složkou odměny a zásada stanovená v písmeni m) uvedeného článku, že odměna, která má být vyplacena v souladu s podmínkami odkladu splatnosti, se nepřiznává rychleji, než by tomu bylo na poměrném základě. Rozdělování výnosů po udělení nástroje by tudíž nemělo překračovat tržní sazby. To by mělo být zajištěno požadováním, aby nástroje používané pro účely pohyblivé složky odměny, nebo nástroje, s nimiž jsou spojeny, byly vydávány převážně pro jiné investory, nebo požadováním, aby byla stanovena mezní hranice pro rozdělování výnosů u takových nástrojů.

(10)

Požadavky pro odklad nebo zadržování, které se vztahují na udělování pohyblivé složky odměny v souladu s čl. 94 odst. 1 směrnice 2013/36/EU, musí být splněny v každé příslušné situaci, včetně situace, kdy jsou nástroje použité pro účely pohyblivé složky odměny vypovězeny, splaceny, zpětně odkoupeny nebo převedeny. V takových situacích by tudíž nástroje měly být nahrazeny nástroji zahrnovanými do vedlejšího kapitálu tier 1, nástroji zahrnovanými do kapitálu tier 2 nebo jinými nástroji, které odrážejí dlouhodobou úvěrovou kvalitu instituce, mají vlastnosti ekvivalentní vlastnostem původně udělených nástrojů a mají stejnou hodnotu, s přihlédnutím k jakýmkoli částkám, jež byly odepsány. Mají-li nástroje jiné než nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 pevné datum splatnosti, měly by být stanoveny minimální požadavky pro zbývající dobu splatnosti těchto nástrojů v okamžiku jejich udělení, aby bylo zajištěno, že splňují požadavky týkající se doby odkladu a zadržování pro účely pohyblivé složky odměny.

(11)

Směrnice 2013/36/EU neomezuje kategorie nástrojů, které lze použít pro účely pohyblivé složky odměny, na konkrétní kategorii finančních nástrojů. Mělo by být možné používat syntetické nástroje nebo smlouvy uzavřené mezi zaměstnanci a institucemi, které jsou spojené s nástroji zahrnovanými do vedlejšího kapitálu tier 1 a nástroji zahrnovanými do kapitálu tier 2, jež lze zcela převést nebo odepsat. To umožňuje zavedení konkrétních podmínek ve smluvních podmínkách k těmto nástrojům, které platí pouze pro nástroje udělované zaměstnancům, aniž by bylo potřeba tyto podmínky uplatňovat u jiných investorů.

(12)

V kontextu skupiny mohou být emise řízeny centrálně v rámci mateřského podniku. Instituce, které jsou součástí takové skupiny, nemohou tedy vždy vydávat nástroje, jež jsou vhodné k použití pro účely pohyblivé složky odměny. Nařízení (EU) č. 575/2013 za určitých podmínek umožňuje, aby nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 a nástroje zahrnované do kapitálu tier 2 byly vydávány prostřednictvím subjektu v rámci konsolidace, aby byly součástí kapitálu instituce. Mělo by tudíž být také možné, aby takové nástroje byly použity pro účely pohyblivé složky odměny za předpokladu, že existuje jasné spojení mezi úvěrovou kvalitou instituce používající tyto nástroje pro účely pohyblivé složky odměny a úvěrovou kvalitou emitenta nástroje. Toto spojení lze zpravidla předpokládat mezi mateřským a dceřiným podnikem. Jiné nástroje než nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 a nástroje zahrnované do kapitálu tier 2, které nejsou vydány přímo institucí, by rovněž mohly být za ekvivalentních podmínek použity pro účely pohyblivé složky odměny. Nástroje, které jsou spojeny s referenčními nástroji vydanými mateřským podnikem ve třetích zemích a které jsou ekvivalentní nástrojům zahrnovaným do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo nástrojům zahrnovaným do kapitálu tier 2, by měly být způsobilé k použití pro účely pohyblivé složky odměny, pokud rozhodná událost odkazuje na instituci používající takový syntetický nástroj.

(13)

Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem předložených Evropské komisi Evropským orgánem pro bankovnictví (dále jen „EBA“ nebo „orgán EBA“).

(14)

Orgán EBA uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, analyzoval možné související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (4),

a)

kategorie nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1, pokud tyto kategorie splňují podmínky stanovené v odstavci 2 a v článku 2 a jsou v souladu s čl. 5 odst. 9 a čl. 5 odst. 13 písm. c);

b)

kategorie nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2, pokud tyto kategorie splňují podmínky stanovené v odstavci 2 a článku 3 a jsou v souladu s článkem 5;

c)

kategorie nástrojů, které lze zcela převést na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1 nebo odepsat a které nejsou nástroji zahrnovanými do vedlejšího kapitálu tier 1 ani nástroji zahrnovanými do kapitálu tier 2 („jiné nástroje“), v případech uvedených v článku 4, pokud tyto kategorie splňují podmínky stanovené v odstavci 2 a jsou v souladu s článkem 5.

a)

nástroje nejsou zajištěny ani se na ně nevtahuje žádná záruka, která by zvyšovala pořadí uspokojení pohledávek držitele;

b)

v případě, že ustanovení, jimiž se nástroj řídí, umožňují konverzi daného nástroje, použije se uvedený nástroj pro účely přiznání pohyblivé složky odměny pouze tehdy, je-li převodní poměr nebo rozsah převodu stanoven na úrovni, která zajistí, že hodnota nástroje získaná po konverzi původně uděleného nástroje není vyšší než hodnota původně uděleného nástroje v okamžiku jeho udělení jako pohyblivé složky odměny;

c)

ustanovení, jimiž se řídí konvertibilní nástroje používané výhradně pro účely pohyblivé složky odměny, musí zajistit, aby hodnota nástroje získaného po konverzi původně uděleného nástroje nebyla vyšší než hodnota původně uděleného nástroje v okamžiku konverze;

d)

ustanovení, jimiž se nástroj řídí, stanoví, že veškeré rozdělované výnosy jsou vypláceny minimálně na roční bázi a jsou vypláceny držiteli nástroje;

e)

cena nástroje se stanoví podle jeho hodnoty v okamžiku udělení nástroje v souladu s použitelným účetním standardem. Oceňování musí zohledňovat úvěrovou kvalitu instituce a podléhá nezávislému přezkumu;

f)

ustanovení, jimiž se řídí nástroje emitované výhradně pro účely pohyblivé složky odměny, vyžadují, aby oceňování bylo prováděno v souladu s použitelným účetním standardem v případě splacení, vypovězení, zpětného odkupu nebo převodu nástroje.

a)

ustanovení, jimiž se nástroj řídí, stanoví rozhodnou událost pro účely čl. 52 odst. 1 písm. n) nařízení (EU) č. 575/2013;

b)

rozhodná událost uvedená v písmeni a) nastává tehdy, když se poměr kmenového kapitálu tier 1 instituce emitující nástroj, uvedený v čl. 92 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013, sníží pod jednu z těchto hodnot:

c)

je splněn jeden z těchto požadavků:

a)

v okamžiku udělení nástrojů jako pohyblivé složky odměny musí být období zbývající do splatnosti nástrojů vyšší nebo rovné součtu dob odkladu a dob zadržování vztahujících se na pohyblivou složku odměny s ohledem na udělení těchto nástrojů;

b)

ustanovení, jimiž se nástroj řídí, stanoví, že v případě rozhodné události se trvale nebo dočasně odepíše hodnota jistiny nástrojů nebo je nástroj převeden na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1;

c)

rozhodná událost uvedená v písmeni b) nastává tehdy, když se poměr kmenového kapitálu tier 1 instituce emitující nástroj, uvedený v čl. 92 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013, sníží pod jednu z těchto hodnot:

d)

je splněn jeden z požadavků v čl. 2 písm. c).

a)

jiné nástroje splňují podmínky stanovené v odstavci 2;

b)

jiné nástroje jsou spojené s nástrojem zahrnovaným do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo nástrojem zahrnovaným do kapitálu tier 2 a splňují podmínky stanovené v odstavci 3;

c)

jiné nástroje jsou spojené s nástrojem, jenž by byl nástrojem zahrnovaným do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo nástrojem zahrnovaným do kapitálu tier 2, avšak je vydán mateřským podnikem instituce, který nespadá do rozsahu konsolidace v souladu s částí první hlavy II kapitoly 2 nařízení (EU) č. 575/2013, a jiné nástroje splňují podmínky v odstavci 4.

a)

jiné nástroje musí být emitovány přímo nebo prostřednictvím subjektu zahrnutého do konsolidace skupiny v souladu s částí první hlavy II kapitoly 2 nařízení (EU) č. 575/2013 za předpokladu, že lze přiměřeně očekávat, že změna úvěrové kvality emitenta nástroje povede k podobné změně úvěrové kvality instituce používající jiné nástroje pro účely pohyblivé složky odměny;

b)

ustanovení, jimiž se jiné nástroje řídí, nedávají držiteli právo na urychlení plánované výplaty rozdělovaných výnosů nebo jistiny jindy než v případě platební neschopnosti nebo likvidace instituce;

c)

v okamžiku udělení jiných nástrojů jako pohyblivé složky odměny je období zbývající do splatnosti jiných nástrojů vyšší nebo rovno součtu dob odkladu a dob zadržování, jež platí s ohledem na udělení těchto nástrojů;

d)

ustanovení, jimiž se nástroj řídí, stanoví, že v případě rozhodné události se trvale nebo dočasně odepíše hodnota jistiny nástrojů nebo je nástroj převeden na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1;

e)

rozhodná událost uvedená v písm. d) nastává tehdy, když se poměr kmenového kapitálu tier 1 instituce emitující nástroj, uvedený v čl. 92 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013, sníží pod jednu z těchto hodnot:

f)

je splněn jeden z požadavků v čl. 2 písm. c).

a)

jiné nástroje splňují podmínky v odst. 2 písm. a) až e);

b)

jiné nástroje jsou spojené s nástrojem zahrnovaným do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo do kapitálu tier 2 vydaným prostřednictvím subjektu, jenž je zahrnut do konsolidace skupiny v souladu s částí první hlavy II kapitoly 2 nařízení (EU) č. 575/2013 („referenční nástroj“);

c)

referenční nástroj splňuje v okamžiku udělení nástroje jako pohyblivé složky odměny podmínky odst. 2 písm. c) a f);

d)

hodnota jiného nástroje je spojena s referenčním nástrojem takovým způsobem, že není nikdy vyšší než hodnota referenčního nástroje;

e)

výše jakýchkoli rozdělovaných výnosů vyplácených po udělení nástroje je spojena s referenčním nástrojem takovým způsobem, že rozdělované výnosy nejsou nikdy vyšší než hodnota rozdělovaných výnosů vyplácených v souvislosti s referenčním nástrojem;

f)

ustanovení, jimiž se řídí jiné nástroje, stanoví, že v případě vypovězení, konverze, zpětného odkupu nebo splacení referenčního nástroje v době odkladu nebo zadržování, budou jiné nástroje spojeny s ekvivalentním referenčním nástrojem, který splňuje podmínky stanovené v tomto článku, tak aby se celková hodnota jiných nástrojů nezvýšila.

a)

příslušné orgány stanovily pro účel článku 127 směrnice 2013/36/EU, že instituce, jež vydá nástroj, s nímž jsou spojeny jiné nástroje, podléhá dohledu na konsolidovaném základě ze strany orgánu dohledu třetí země, který je rovnocenný dohledu upravenému zásadami stanovenými v uvedené směrnici a požadavkům části první hlavy II kapitoly 2 nařízení (EU) č. 575/2013;

b)

jiné nástroje splňují podmínky stanovené v odst. 3 písm. a) a písm. c) až f).

a)

převodní poměr a maximální povolenou částku převodu;

b)

rozsah, v němž budou nástroje převedeny na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1.

a)

pohledávka držitele nástroje v případě platební neschopnosti nebo likvidace instituce;

b)

částka, která má být vyplacena v případě vypovězení nebo splacení nástroje;

c)

rozdělení výnosů z nástroje.

a)

hodnota potřebná k plnému obnovení poměru kmenového kapitálu tier 1 instituce na procentuální hodnotu stanovenou jako rozhodná událost v ustanoveních, jimiž se nástroj řídí;

b)

plná hodnota jistiny nástroje.

a)

informovat zaměstnance, jimž byly nástroje uděleny v rámci pohyblivé složky odměny, a osoby, jež jsou držiteli takových nástrojů;

b)

odepsat účetní hodnotu jistiny nástrojů nebo tyto nástroje neprodleně, nejpozději však do jednoho měsíce, převést na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1 v souladu s požadavky stanovenými v tomto článku.

a)

zvýšení účetní hodnoty vychází ze zisku poté, co vydavatel nástroje přijal oficiální rozhodnutí potvrzující konečný zisk;

b)

případné zvýšení účetní hodnoty nástroje nebo výplata kuponů ze snížené hodnoty jistiny se provedou zcela dle vlastního uvážení instituce s výhradou omezení vyplývajících z písmen c), d) a e) a instituce nemá povinnost provést nebo urychlit účetní zvýšení hodnoty za určitých okolností;

c)

zvýšení účetní hodnoty se provádí poměrně u nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1, nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2 a jiných nástrojů použitých pro účely pohyblivé složky odměny, jež byly předmětem odpisu;

d)

maximální hodnota, která bude přiřazena součtu zvýšené účetní hodnoty nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2 a jiných nástrojů společně s výplatou kuponů ze snížené hodnoty jistiny, se rovná zisku instituce vynásobenému hodnotou získanou vydělením hodnoty stanovené v bodě i) hodnotou určenou v bodě ii):

e)

se součtem zvýšených účetních hodnot a výplat kuponů ze snížené hodnoty jistiny se zachází jako s platbou, která vede ke snížení kmenového kapitálu tier 1, a tento součet podléhá společně s jiným rozdělením výnosů z nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 omezením týkajícím se nejvyšší rozdělitelné částky, jak stanoví čl. 141 odst. 2 směrnice 2013/36/EU.

20.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 148/29

(1)

S ohledem na pověření obsažené v nařízení (EU) č. 575/2013 týkající se vypracování řady metod, jak zohlednit v požadavcích na kapitál u institucí kromě rizika delta i jiná rizika, a to „způsobem přiměřeným rozsahu a složitosti činností jednotlivých institucí v oblasti opcí a opčních listů“, je vhodné vypracovat přístupy, které budou mít rozdílnou úroveň složitosti a citlivosti vůči rizikům, čímž je instituce s různými profily budou moci vhodně využít. Vzhledem k tomu je vhodné stanovit tři následující přístupy, které budou odrážet narůstající složitost měření rizik jiných než rizik delta u opcí a opčních listů: i) zjednodušený přístup, ii) přístup Delta–plus, a iii) přístup podle scénáře. Tento rámec založený na třech přístupech z velké části provádí rámec pro jiná rizika než rizika delta stanovený Basilejským výborem pro bankovní dohled, a to s nezbytnými úpravami, které zohledňují nařízení (EU) č. 575/2013. Zajištění soudržnosti pravidel Unie s minimálními mezinárodně sjednanými standardy představuje přidanou hodnotu.

(2)

Vzhledem k tomu, že je nezbytné stanovit pro instituce, které uplatňují přístup Delta–plus, možnost, aby zacházely s nespojitými opcemi více rizikově–citlivým způsobem, mělo by být takovým institucím umožněno, aby za dodržení určitých podmínek využily kombinace přístupů stanovených k měření rizika opcí a opčních listů, a to nejen v rámci skupin, ale i v rámci jednotlivých právních subjektů. Aby se však zabránilo možnosti selektivního uplatňování přístupů ze strany institucí, jež by usilovaly o minimalizaci svých požadavků na kapitál, měla by být kombinace individuálních přístupů povolena pouze za podmínky, že instituce vymezí rozsah uplatnění jednotlivých přístupů před zahájením jejich uplatňování, aby bylo zajištěno jejich časově konzistentní uplatňování.

(3)

Rizika jiná než rizika delta u opcí a opčních listů mohou zahrnovat mimo jiné rizika vyplývající ze změn gama u nástrojů, na které je odkazováno jako na „riziko gama“ či „riziko konvexity“, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, rizika vyplývající ze změn vega, na které je odkazováno jako na „riziko vega“ či „riziko volatility“, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení, rizika vyplývající ze změn úrokových sazeb, na která je odkazováno jako na „úrokové riziko“ či „riziko ró“, nelineárnosti, které nelze zachytit pomocí rizik gama, a riziko implikované korelace opcí či opčních listů na koš podkladových nástrojů. Z těchto rizik nabývají pouze rizika gama a vega takové významnosti, která odůvodňuje uložení požadavků na kapitál, dokonce i u složitě strukturovaných institucí, a tudíž by měly být ve výpočtu požadavků na kapitál ošetřeny pouze tyto typy rizik. Nařízení (EU) č. 575/2013 vyžaduje, aby instituce získaly povolení od příslušného orgánu dříve, než započnou s uplatňováním interního způsobu výpočtu rizika delta. Využití přístupů týkajících se jiných rizik než rizik delta má však být monitorováno a posuzováno v rámci dohledového přezkumu a postupu hodnocení institucí stanovených podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (2). Větší složitost přístupu podle scénáře navíc vyžaduje bedlivější monitorování ze strany příslušných orgánů, a proto by využívání uvedeného přístupu institucemi mělo podléhat zvláštním podmínkám jak před jeho prvním využitím, tak i v jeho průběhu.

(4)

Vzhledem k tomu, že se článek 330 nařízení (EU) č. 575/2013, který se týká zacházení s úrokovými swapy pevných sazeb proti pohyblivým sazbám, použije pouze pro účely úrokového rizika, nemělo by k němu být u určitých finančních operací, jimiž jsou například swapce, přihlíženo.

(5)

Ustanovení tohoto nařízení jsou vzájemně úzce provázána, neboť upravují měření rizik jiných než rizik delta u opcí a opčních listů souvisejících s různými podkladovými nástroji. Za účelem zajištění souladu mezi těmito ustanoveními, která by měla vstoupit v platnost současně, a usnadnění komplexního pohledu a jednoduchého přístupu k nim osobám, na něž se vztahují tyto povinnosti, je žádoucí zahrnout všechny regulační technické normy požadované nařízením (EU) č. 575/2013 týkající se této oblasti do jediného nařízení.

(6)

Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem předložených Komisi Evropským orgánem pro bankovnictví.

(7)

Evropský orgán pro bankovnictví uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (3),

a)

zjednodušeného přístupu stanoveného v článcích 2 a 3 tohoto nařízení;

b)

přístupu Delta–plus stanoveného v článcích 4, 5 a 6 tohoto nařízení;

c)

přístupu podle scénáře stanoveného v článcích 7, 8 a 9 tohoto nařízení.

a)

rozloží koše opcí či opčních listů na jejich základní složky;

b)

rozloží caps a floors či jiné opce, které se vztahují k úrokovým sazbám k různým datům, na řetězec nezávislých opcí týkajících se rozdílných období (tzv. caplet a floorlets);

c)

s opcemi a opčními listy na úrokové swapy pevných sazeb proti pohyblivým sazbám zacházejí jako s opcemi či opčními listy na příslušnou pevnou úrokovou sazbu;

d)

s opcemi a opčními listy, které se vztahují k více než jednomu podkladovému nástroji z podkladových nástrojů uvedených v čl. 5 odst. 3, zacházejí jako s košem opcí či opčních listů, kde každá opce má jeden samostatný podkladový nástroj.

a)

hrubá částka, jak je uvedena v odstavcích 2 až 5;

b)

částka odpovídající váženému riziku delta, která se vypočítá z tržní hodnoty podkladového nástroje vynásobené deltou a poté vynásobené jednou z následujících příslušných vah:

a)

má-li kupující neomezené právo koupě podkladového nástroje za předem určenou cenu k okamžiku vypršení lhůty či kdykoli před ním a pokud je prodávající povinen splnit poptávku kupujícího (jednoduché nákupní opce či jednoduché nákupní opční listy);

b)

má-li kupující neomezené právo prodeje podkladového nástroje stejným způsobem, jak je uvedeno v písmeni a) (jednoduché prodejní opce či jednoduché prodejní opční listy).

a)

opce či opční list obsahuje právo prodeje podkladového nástroje (tzv. dlouhý prodej) a je spojena s kapitálovými investicemi do podkladového nástroje (tzv. dlouhá pozice v podkladovém nástroji);

b)

opce či opční list obsahuje právo nákupu podkladového nástroje (tzv. dlouhý nákup) a je spojena se závazkem prodeje kapitálových investic do podkladového nástroje (tzv. krátká pozice v podkladovém nástroji).

a)

tržní hodnota podkladového cenného papíru vynásobená součtem specifických a obecných požadavků na tržní rizika týkajících se podkladového nástroje;

b)

hodnota pozice stanovená podle přecenění tržní hodnotou nebo pomocí modelu, jak je stanoveno v čl. 104 odst. 2 písm. b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013 (tržní hodnota opce nebo opčního listu).

a)

požadavků na kapitál týkajících se parciální derivace delta podle ceny podkladového nástroje, který je u dluhopisových opcí či opčních listů parciální derivací delta podle výnosů do období splatnosti podkladového dluhopisu, a u swapcí parciální derivací delta podle sazby swapů;

b)

požadavku týkajícího se parciální derivace prvního řádu opce či opčního listu podle implikované volatility.

a)

v případě koupě opcí či opčních listů jako maximální částka mezi nulou a rozdílem těchto hodnot:

b)

v případě prodeje opcí či opčních listů jako maximální částka mezi nulou a rozdílem těchto hodnot:

a)

u každé individuální opce či opčního listu se vypočítá dopad gama;

b)

provede se součet dopadů gama na individuální opce nebo opční listy, které odkazují na stejný samostatný typ podkladového nástroje;

c)

absolutní hodnota součtu všech záporných hodnot vyplývající z kroku b) stanoví požadavky na kapitál pro riziko gama. Ke kladným hodnotám, jež jsou výsledkem kroku b), se nepřihlíží.

a)

v případě úroků v stejné měně: jednotlivá časová pásma splatnosti, jak jsou uvedena v tabulce č. 2 v článku 339 nařízení (EU) č. 575/2013;

b)

v případě kapitálových a akciových indexů: jednotlivé trhy vymezené v pravidlech, která mají být vypracována podle čl. 341 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013;

c)

v případě měn a zlata: jednotlivé měnové páry a zlato;

d)

v případě komodit: komodity, které jsou považovány za stejné, jak je stanoveno v čl. 357 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013.

a)

pro každou individuální opci se stanoví hodnota vega;

b)

pro každou individuální opci se vypočítá předpokládaný kladný/záporný 25 % posun implikované volatility, přičemž implikovaná volatilita je vykládána ve smyslu čl. 4 odst. 2;

c)

pro každou individuální opci se hodnota vega, která je výsledkem kroku podle písm. a), vynásobí odhadovaným posunem implikované volatility, který vyplyne z kroku podle písmene b);

d)

pro každý samostatný typ podkladového nástroje ve smyslu čl. 5 odst. 3 se provede součet hodnot vyplývajících z kroku podle písmene c);

e)

součet absolutních hodnot, jež jsou výsledkem kroku podle písmene d), určuje celkové požadavky na kapitál pro riziko vega.

a)

zřídily jednotku řízení rizika, která monitoruje riziko portfolia opcí instituce a o výsledcích své činnosti podává zprávu vedení;

b)

příslušným orgánům oznámily předem vymezený rozsah expozic, na který se tento přístup bude soustavně uplatňovat;

c)

výsledky postupu podle scénáře jsou součástí interních zpráv pro vedení instituce.

a)

v případě úrokových opcí a opčních listů z kladné/záporné předpokládané změny úrokové sazby stanovené v pátém sloupci tabulky č. 2 v článku 339 nařízení (EU) č. 575/2013;

b)

v případě kapitálových opcí či kapitálových opčních listů nebo opcí či opčních listů na kapitálové indexy z kladné/záporné váhy uvedené v článku 343 nařízení (EU) č. 575/2013;

c)

v případě měnových opcí či opčních listů a opcí či opčních listů ve zlatě z kladné/záporné váhy uvedené v článku 351 nařízení (EU) č. 575/2013 nebo případně z kladné/záporné váhy uvedené v článku 354 nařízení (EU) č. 575/2013;

d)

v případě opcí (opčních listů) na komodity z kladné/záporné váhy uvedené v čl. 360 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013.

a)

v případě každé individuální opce či opčního listu se použijí k výpočtu simulované čisté ztráty nebo zisku odpovídající příslušnému scénáři všechny scénáře, na které se odkazuje v článku 8. Při této simulaci se využije metod plného přecenění, simulace změn ceny s využitím modelů ocenění, aniž by se využila lokální aproximace takových modelů;

b)

v případě každého samostatného typu podkladového nástroje ve smyslu čl. 5 odst. 3 se provede souhrn hodnot získaných z výpočtu podle písmene a) týkajících se jednotlivých scénářů;

c)

v případě každého samostatného typu podkladového nástroje ve smyslu čl. 5 odst. 3 se příslušný scénář vypočítá jako scénář, pro který byly v případě hodnot stanovených podle písmene b) vypočítány největší ztráty, nebo nejmenší zisky, nejsou-li ztráty žádné;

d)

v případě každého samostatného typu podkladového nástroje ve smyslu čl. 5 odst. 3 se požadavky na kapitál vypočítají podle vzorce uvedeného v příloze II;

e)

celkové požadavky na kapitál v případě rizika jiného než rizika delta u opcí a opčních listů jsou součtem požadavků na kapitál získaných z výpočtu uvedeného v kroku podle písmene d) pro všechny samostatné typy podkladových nástrojů ve smyslu čl. 5 odst. 3.

20.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 148/36

(1)

V souladu s čl. 143 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 odkazuje rozsah použití ratingového systému na druhy expozic, které lze podrobit ratingu pomocí specifického ratingového systému.

(2)

Nařízení (EU) č. 575/2013 rozlišuje mezi podstatnými rozšířeními a změnami přístupu založeného na interním ratingu (přístup IRB) a pokročilého přístupu k měření (AMA), které podléhají schválení, a všemi ostatními změnami, které je třeba oznámit. Pokud jde o druhou skupinu rozšíření a změn, nařízení (EU) č. 575/2013 neuvádí, kdy má k oznámení rozšíření či změny dojít, tj. zda by změna měla být oznámena předtím, než je provedena, nebo po provedení. Lze se domnívat, že není nutné, aby o provedení rozšíření a změn menšího významu příslušné orgány věděly předem. Navíc by bylo účelnější a méně náročné, kdyby instituce informace o takovýchto změnách menšího významu shromažďovaly a pravidelně je oznamovaly příslušným orgánům. Několik členských států již takovéto postupy dohledu uplatňuje. Rozšíření a změny, které je třeba oznámit, je tedy třeba dále rozdělit na rozšíření a změny, které je třeba oznámit před provedením, a rozšíření a změny, které stačí oznámit poté, co byly provedeny. Tím by se dále zaručilo, že příslušné orgány ve svých každodenních úkolech věnují pozornost rozšířením a změnám, které mohou podstatně změnit požadavky na kapitál nebo výkonnost modelů či ratingových systémů. Také by se tím zaručilo, že instituce odlišují rozšíření a změny, které mají mimořádný význam, a rozšíření a změny menšího významu, a to na základě přístupu k dohledu orientovaného na rizika. Takovéto rozlišování rozšíření a změn, které je třeba oznámit před provedením, a rozšíření a změn, které stačí oznámit poté, co byly provedeny, by bylo obezřetné vzhledem tomu, že oznámení před provedením by příslušným orgánům umožnilo přezkoumat, zda je toto nařízení uplatňováno správně. Tím by se následně snížila zátěž institucí spojená s dohledem.

(3)

Podstatnost rozšíření či změn modelů zpravidla závisí na druhu a kategorii navrhovaného rozšíření či změny (což by se mělo odrážet v kvalitativních kritériích) a na jejich potenciálu změnit požadavky na kapitál nebo případně objemy rizikově vážených expozic (což by se mělo odrážet v kvantitativních kritériích). Proto by všechna kvantitativní kritéria pro přezkum podstatnosti rozšíření a změn měla mít formu prahové hodnoty založené na procentní změně požadavků na kapitál nebo případně objemů rizikově vážených expozic před změnou a po ní.

(4)

Zatímco u rozšíření a změn modelů pokročilého přístupu k měření by kvantitativní prahová hodnota měla být v zájmu jednoduchosti vypočtena na základě požadavků na kapitál, u změn přístupu založeného na interním ratingu by měla být prahová hodnota vypočtena na základě objemů rizikově vážených expozic, aby se zamezilo tomu, že budou prahové hodnoty nemístně ovlivněny rozdíly ve výši provedených úvěrových úprav v ocenění, jež mají vliv na požadavky na kapitál, avšak nikoli na rizikově vážené expozice. Kromě toho by kvantitativní prahové hodnoty měly být koncipovány tak, aby zohledňovaly celkový dopad rozšíření či změn na kapitál požadovaný na základě interních přístupů a standardních přístupů, aby se zohlednil rozsah, v němž jsou u celkových požadavků na kapitál nebo objemů rizikově vážených expozic používány interní přístupy. To platí pro všechny prahové hodnoty u obou přístupů s výjimkou druhé prahové hodnoty v čl. 4 odst. 1 písm. c) bodě ii) pro přístup IRB a prahové hodnoty pro předběžné oznámení pro přístup IRB, které jsou koncipovány s ohledem na dopad změn na objemy rizikově vážených expozic, na něž se vztahuje rozsah použití specifického modelu. Jak u přístupu založeného na interním ratingu, tak u pokročilého přístupu k měření by měl být výpočet pro odvození dopadu daného rozšíření nebo změny proveden s odkazem na stejný časový bod vzhledem k tomu, že soubor expozic (v případě přístupu IRB) a rizikový profil (v případě přístupu AMA) jsou s měnícím se časem poměrně stabilní.

(5)

Příslušné orgány mohou kdykoli přijmout vhodná opatření v oblasti dohledu, pokud jde o rozšíření a změny modelů, které byly oznámeny, a to na základě průběžného přezkumu stávajících svolení používat interní přístupy, jenž je stanoven v článku 101 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (2). To má na jedné straně zaručit, že budou uspokojeny požadavky stanovené v oddílu 6 kapitoly 3 hlavy II části 3 nebo v kapitole 4 hlavy III části 3 nebo v kapitole 5 hlavy IV části 3 nařízení (EU) č. 575/2013. Na druhé straně je nutné stanovit v pravidlech podněty pro nová schválení a oznámení rozšíření a změn interních přístupů. Taková pravidla by neměla ovlivnit přístupy k dohledu založené na přezkumu interního modelu nebo správní postupy stanovené v čl. 20 odst. 8 nařízení (EU) č. 575/2013.

(6)

Na změny v trvalém částečném využívání interních přístupů nebo případně v postupném zavádění interních přístupů se vztahují články 148 a 150 nařízení (EU) č. 575/2013 v případě přístupu IRB a článek 314 nařízení (EU) č. 575/2013 v případě pokročilého přístupu k měření. Proto by se toto nařízení nemělo na uvedené druhy změn vztahovat.

(7)

Svolení příslušných orgánů se týká metod, procesů, kontrol, shromažďování údajů a systémů IT v rámci přístupů, a proto by se toto nařízení nemělo vztahovat na probíhající slaďování modelů se souborem údajů použitých k výpočtům, které vychází ze schválených metod, procesů, kontrol, shromažďování údajů a systémů IT.

(8)

Aby mohly příslušné orgány posoudit, zda instituce správně uplatnily pravidla pro posuzování podstatnosti rozšíření a změn, měly by instituce předkládat příslušným orgánům odpovídající dokumenty. Aby se snížila zátěž institucí spojená s dohledem a zvýšila účelnost a účinnost postupů, které příslušné orgány v tomto ohledu uplatňují, měla by být stanovena pravidla, v nichž budou upřesněny požadavky na dokumenty, které mají být přiloženy k žádostem o schválení rozšíření a změn či k jejich oznámení.

(9)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Evropský orgán pro bankovnictví předložil Komisi.

(10)

Ustanovení tohoto nařízení spolu úzce souvisejí, jelikož se týkají rozšíření a/nebo změn přístupu IRB nebo pokročilého přístupu k měření týkajících se požadavků na kapitál pro úvěrové a operační riziko, a také proto, že relevantní otázky a postupy spojené s dohledem jsou u těchto dvou druhů interních přístupů podobné. Aby se zaručila soudržnost uvedených ustanovení a zároveň aby se usnadnil ucelený pohled na ně pro osoby, které podléhají uvedeným povinnostem, je žádoucí, aby ustanovení vstoupila v platnost zároveň a aby byly všechny regulační technické normy požadované nařízením (EU) č. 575/2013 týkající se rozšíření a změn interních modelů pro úvěrové a operační riziko začleněny do jediného nařízení. Nicméně jelikož se ustanovení písm. a) prvního pododstavce čl. 312 odst. 4 týká jiného tématu, toto nařízení se týká pouze písmen b) a c).

(11)

Evropský orgán pro bankovnictví uspořádal k návrhům regulačních technických norem, na nichž je toto nařízení založeno, otevřené veřejné konzultace, provedl analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů a vyžádal si stanovisko skupiny subjektů působících v bankovnictví zřízené v souladu s článkem 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (3),

a)

podstatná rozšíření a změny, které podle čl. 143 odst. 3 a čl. 312 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 vyžadují svolení příslušných orgánů;

b)

jiná rozšíření a změny, které je třeba oznámit příslušným orgánům.

a)

rozšíření a změny, které je třeba oznámit před provedením;

b)

rozšíření a změny, které je třeba oznámit po provedení.

a)

pro účely posouzení kvantitativního dopadu instituce použijí nejnovější dostupné údaje;

b)

pokud není přesné posouzení kvantitativního dopadu proveditelné, instituce místo toho posoudí dopad na základě reprezentativního vzorku či jiných spolehlivých metod dedukce;

c)

u změn, které nemají přímý kvantitativní dopad, se výpočet kvantitativního dopadu podle čl. 4 odst. 1 písm. c) pro přístup IRB nebo čl. 6 odst. 1 písm. c) pro pokročilý přístup k měření neprovádí.

a)

patří mezi změny rozsahu použití ratingových systémů nebo přístupu k akciovým expozicím založenému na interních modelech popsaných v příloze I části I oddílu 1;

b)

patří mezi změny ratingových systémů nebo přístupu k akciovým expozicím založenému na interních modelech popsaných v příloze I části II oddílu 1;

c)

v jejich důsledku dojde k některému z následujících jevů:

a)

v čitateli se uvede rozdíl v objemech rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko a riziko rozmělnění vztahujících se k rozsahu použití systému interního ratingu nebo přístupu k akciovým expozicím založenému na interních modelech před změnou a po změně na konsolidované úrovni mateřské instituce v EU nebo na úrovni instituce, která není ani mateřskou institucí, ani dceřiným podnikem;

b)

ve jmenovateli se uvedou celkové objemy rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko a riziko rozmělnění před změnou na konsolidované úrovni mateřské instituce v EU nebo na úrovni instituce, která není ani mateřskou institucí, ani dceřiným podnikem, v tomto pořadí.

a)

v čitateli se uvede rozdíl v objemech rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko a riziko rozmělnění vztahujících se k rozsahu použití systému interního ratingu nebo přístupu k akciovým expozicím založenému na interních modelech před změnou a po změně;

b)

ve jmenovateli se uvedou objemy rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko a riziko rozmělnění vztahujících se k rozsahu použití systému interního ratingu nebo přístupu k akciovým expozicím založenému na interních modelech před změnou.

a)

změny, které splňují některou z následujících podmínek, se oznámí příslušnému orgánu alespoň dva měsíce před provedením:

b)

všechny ostatní změny se oznámí příslušným orgánům poté, co byly provedeny, a to alespoň jednou za rok.

a)

v čitateli se uvede rozdíl v objemech rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko a riziko rozmělnění vztahujících se k rozsahu použití ratingového systému nebo přístupu k akciovým expozicím založenému na interních modelech před změnou a po změně;

b)

ve jmenovateli se uvedou objemy rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko a riziko rozmělnění vztahujících se k rozsahu použití systému interního ratingu nebo přístupu k akciovým expozicím založenému na interních modelech před změnou.

a)

patří mezi rozšíření popsaná v příloze II části I oddíle 1;

b)

patří mezi rozšíření popsaná v příloze II části II oddíle 1;

c)

v jejich důsledku dojde k některému z následujících jevů:

a)

v čitateli se uvede rozdíl v požadavcích na kapitál pro operační riziko vztahujících se k rozsahu použití modelu pokročilého přístupu k měření před rozšířením či změnou na konsolidované úrovni mateřské instituce v EU nebo na úrovni na úrovni instituce, která není ani mateřskou institucí, ani dceřiným podnikem, a po tomto rozšíření či změně;

b)

ve jmenovateli se uvedou celkové požadavky na kapitál pro operační riziko před rozšířením či změnou na konsolidované úrovni mateřské instituce v EU nebo na úrovni instituce, která není ani mateřskou institucí, ani dceřiným podnikem, v tomto pořadí.

a)

v čitateli se uvede rozdíl v požadavcích na kapitál pro operační riziko vztahujících se k rozsahu použití modelu před rozšířením či změnou na konsolidované úrovni mateřské instituce, která není mateřskou institucí v EU, nebo na úrovni dceřiného podniku, pokud mateřská instituce neobdržela svolení k použití pokročilého přístupu k měření, a po tomto rozšíření či změně;

b)

ve jmenovateli se uvedou celkové požadavky na kapitál pro operační riziko před rozšířením či změnou na konsolidované úrovni mateřské instituce, která není mateřskou institucí v EU, nebo na úrovni dceřiného podniku, pokud mateřská instituce neobdržela svolení k použití pokročilého přístupu k měření, a po tomto rozšíření či změně, v uvedeném pořadí.

a)

rozšíření a změny, které spadají do přílohy II části I oddílu 2 a části II oddílu 2, se oznámí příslušným orgánům alespoň dva měsíce před provedením;

b)

všechna ostatní rozšíření a změny se oznámí příslušným orgánům poté, co byly provedeny, a to alespoň jednou za rok.

a)

popis rozšíření nebo změny, jejich zdůvodnění a cíl;

b)

datum provedení;

c)

rozsah použití ovlivněný rozšířením či změnou modelu spolu s objemovými charakteristikami;

d)

technický a procesní dokument (dokumenty);

e)

zprávy o nezávislém přezkumu či validaci prováděných institucemi;

f)

potvrzení, že rozšíření či změna byly v rámci schvalovacích procesů instituce schváleny příslušnými subjekty, a datum schválení;

g)

případný kvantitativní dopad změny či rozšíření na objemy rizikově vážených expozic nebo na požadavky na kapitál;

h)

záznamy o počtu aktuálních a předcházejících verzí interních modelů, které podléhají schválení.

20.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 148/50

(1)

Ustanovení čl. 77 odst. 3 směrnice 2013/36/EU odkazuje pouze na „dluhové nástroje“, a proto by při posuzování významnosti specifického rizika neměly být zohledněny kapitálové nástroje v obchodním portfoliu.

(2)

Významnost expozic vůči specifickému riziku v absolutním měřítku by měla být měřena podle standardizovaných pravidel pro výpočet čistých pozic dluhových nástrojů. Při posouzení by se měly brát v úvahu čisté dlouhé i krátké pozice vypočtené podle čl. 327 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (2) po provedení kompenzace při zajištění úvěrovými deriváty v souladu s články 346 a 347 nařízení (EU) č. 575/2013.

(3)

Ustanovení čl. 77 odst. 3 prvního pododstavce směrnice 2013/36/EU týkající se specifického rizika v obchodním portfoliu se vztahuje na „velký počet významných pozic v dluhových nástrojích různých emitentů“. Tato pravidla proto v souladu s čl. 77 odst. 4 uvedené směrnice stanoví limit významnosti pro velký počet významných pozic v dluhových nástrojích různých emitentů.

(4)

Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem předložených Komisi Evropským orgánem pro bankovnictví.

(5)

Evropský orgán pro bankovnictví uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (3),

20.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 148/52

(1)

Podle čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 211/2011 by měl nejméně v jedné čtvrtině členských států minimální počet osob, jež podepsaly občanskou iniciativu, odpovídat počtu členů Evropského parlamentu volených v každém členském státě, vynásobenému 750. Tyto minimální počty jsou uvedeny v příloze I nařízení.

(2)

Evropská rada přijala dne 28. června 2013 rozhodnutí Evropské rady 2013/312/EU, kterým se stanoví složení Evropského parlamentu (2). Uvedené rozhodnutí, jež vstoupilo v platnost dne 30. června 2013, stanoví počet zástupců v Evropském parlamentu volených v každém členském státu na volební období 2014–2019. Volební období 2014–2019 začíná dne 1. července 2014.

(3)

Příloha I nařízení (EU) č. 211/2011 by měla být odpovídajícím způsobem změněna,

20.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 148/54

(1)

Nařízení (EU) č. 223/2014 umožňuje Komisi přijímat akty v přenesené pravomoci, které doplňují prvky, jež nejsou podstatné, pokud jde o Fond evropské pomoci nejchudším osobám (dále jen „FEPNO“).

(2)

Nařízení (EU) č. 223/2014 požaduje, aby řídicí orgán zřídil systém pro zaznamenávání a uchovávání počítačových údajů o každé operaci, které jsou nezbytné pro monitorování, hodnocení, finanční řízení, ověřování a audit, včetně údajů o jednotlivých účastnících s ohledem na operační programy pro sociální začlenění nejchudších osob (OP II). Je proto nezbytné stanovit seznam údajů, které mají být v uvedeném systému zaznamenávány a uchovávány.

(3)

Některé údaje jsou relevantní pouze pro určité druhy operací nebo pro jeden druh operačního programu; použitelnost požadavků na údaje je proto třeba upřesnit. Nařízení (EU) č. 223/2014 stanoví zvláštní požadavky na zaznamenávání a uchovávání údajů o jednotlivých účastnících operací podporovaných z OP II, které je třeba vzít v úvahu.

(4)

Seznam údajů by měl zohlednit požadavky na podávání zpráv stanovené v nařízení (EU) č. 223/2014, aby bylo zajištěno, že pro každou operaci existují údaje nezbytné pro finanční řízení a monitorování, včetně údajů nutných k vypracování žádostí o platby, účetních závěrek a zpráv o provádění operace, a to v podobě, ve které je lze snadno agregovat a sesouhlasit. Tento seznam by měl zohlednit fakt, že některé základní údaje o operacích v počítačové podobě jsou nezbytné pro účinné finanční řízení operací a splnění požadavku na zveřejňování základních informací o operacích. Pro účinné plánování a provádění ověřování a auditů jsou nutné některé další údaje.

(5)

Seznam údajů, které mají být zaznamenávány a uchovávány, by neměl předjímat technické vlastnosti ani strukturu počítačových systémů vytvořených řídicími orgány, ani předurčovat formát zaznamenaných a uchovávaných údajů, nejsou-li v tomto nařízení výslovně uvedeny. Seznam by rovněž neměl předjímat způsob, jakým se údaje do systému zadávají nebo se v něm generují; v některých případech mohou údaje obsažené v seznamu vyžadovat zadání vícero hodnot. Je však nezbytné stanovit některá pravidla ohledně povahy těchto údajů, aby bylo zajištěno, že řídicí orgán je schopen splnit své povinnosti, pokud jde o monitorování, hodnocení, finanční řízení, ověřování a audit, včetně případů, kdy to vyžaduje zpracování údajů o jednotlivých účastnících.

(6)

Aby mohla být prováděna kontrola a audit výdajů v rámci operačních programů, je nutné stanovit kritéria, kterými by se měla řídit auditní stopa, aby byla považována za adekvátní.

(7)

V souvislosti s auditní činností podle nařízení (EU) č. 223/2014 je nezbytné stanovit, že Komise i členské státy by měly zabránit jakémukoli neoprávněnému zveřejnění osobních údajů či přístupu k nim, a specifikovat účely, pro které Komise a členské státy mohou tyto údaje zpracovávat.

(8)

Za audit operací odpovídá auditní orgán. Aby byly rozsah a účinnost auditů adekvátní a aby byly tyto audity prováděny na stejné úrovni ve všech členských státech, je nezbytné stanovit podmínky, které by tyto audity měly splňovat.

(9)

Je nezbytné podrobně stanovit základ pro výběr vzorku operací, u nichž má být proveden audit, kterým by se měl auditní orgán řídit při vypracování či schvalování metody výběru vzorků, a dále stanovit jednotku vzorku, určitá technická kritéria, která mají být použita při výběru vzorku, a případně faktory, které mají být zohledněny při výběru doplňkových vzorků.

(10)

Auditní orgán by měl vypracovat výrok auditora zahrnující účetní závěrky podle nařízení (EU) č. 223/2014. Aby byly rozsah a obsah auditů účetních závěrek adekvátní a aby byly tyto audity prováděny na stejné úrovni ve všech členských státech, je nezbytné stanovit podmínky, které by tyto audity měly splňovat.

(11)

Aby byla zajištěna právní jistota a rovné zacházení se všemi členskými státy při uplatňování finančních oprav v souladu se zásadou proporcionality, je nezbytné stanovit kritéria pro určování závažných nedostatků v účinném fungování systémů řízení a kontroly, definovat základní druhy nedostatků a kritéria, která slouží k určení výše finančních oprav, jež mají být uplatněny, a stanovit kritéria pro uplatnění extrapolovaných nebo paušálních finančních oprav.

(12)

S cílem umožnit co nejrychlejší uplatňování opatření stanovených v tomto nařízení by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

a)

pravidla upřesňující informace týkající se údajů, jež je třeba v rámci monitorovacího systému zavedeného řídicím orgánem zaznamenat a uchovat v počítačové podobě;

b)

podrobné minimální požadavky na auditní stopu, pokud jde o účetní záznamy, které mají být vedeny, a o podklady, které mají být uchovávány na úrovni certifikačního orgánu, řídicího orgánu, zprostředkujících subjektů a příjemců;

c)

rozsah a obsah auditů operací a auditů účetních závěrek a metodiku pro výběr vzorku operací;

d)

podrobná pravidla pro používání údajů shromážděných během auditů prováděných úředníky Komise nebo pověřenými zástupci Komise;

e)

podrobná pravidla týkající se kritérií pro určování závažných nedostatků v účinném fungování systémů řízení a kontroly, včetně základních typů těchto nedostatků, kritéria k určení výše finančních oprav, jež mají být použita, a kritéria pro použití paušálních sazeb nebo extrapolovaných finančních oprav.

a)

auditní stopa umožňuje ověření uplatňování kritérií výběru stanovených v operačním programu pro potraviny a/nebo základní materiální pomoc (OP I) nebo monitorovacím výborem pro OP II;

b)

v souvislosti s granty podle čl. 25 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 223/2014 auditní stopa umožňuje sesouhlasení souhrnných částek potvrzených Komisi s podrobnými účetními záznamy a podklady vedenými certifikačním orgánem, řídicím orgánem, zprostředkujícími subjekty a příjemci, pokud jde o operace spolufinancované v rámci operačního programu;

c)

v souvislosti s granty podle čl. 25 odst. 1 písm. b) a c) auditní stopa umožňuje sesouhlasení souhrnných částek potvrzených Komisi s podrobnými údaji o výstupech či výsledcích a podklady vedenými certifikačním orgánem, řídicím orgánem, zprostředkujícími subjekty a příjemci, případně včetně dokladů o metodě stanovení standardních stupnic jednotkových nákladů a paušálních částek, pokud jde o operace spolufinancované v rámci operačního programu;

d)

v souvislosti s náklady stanovenými v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 223/2014 auditní stopa podle potřeby dokládá a odůvodňuje metodu výpočtu a základ, na němž bylo rozhodnuto o paušálních sazbách, a způsobilé přímé náklady nebo náklady vykázané v rámci jiných vybraných kategorií, u kterých se uplatní paušální sazba;

e)

v souvislosti s náklady stanovenými v souladu s čl. 26 odst. 2 písm. b), c) a e) a čl. 26 odst. 3 druhou částí nařízení (EU) č. 223/2014 auditní stopa umožňuje odůvodnění způsobilých přímých nákladů nebo nákladů vykázaných v rámci jiných vybraných kategorií nebo nákladů, na něž je uplatněna paušální sazba;

f)

auditní stopa umožňuje ověření platby příspěvku z veřejných zdrojů příjemci;

g)

u každé operace, je-li to na místě, auditní stopa obsahuje technické specifikace a plán financování, dokumenty týkající se schválení grantu, dokumenty související se zadáváním veřejných zakázek, zprávy od příjemce a zprávy o provedených ověřováních a auditech;

h)

auditní stopa obsahuje informace o řídicích kontrolách a o provedených auditech operací;

i)

auditní stopa umožňuje sesouhlasení údajů týkajících se ukazatelů výstupů operace s vykázanými údaji a výsledky a případně cíli programu.

a)

operace byla vybrána v souladu s kritérii výběru pro operační program, operace nebyla fyzicky dokončená nebo plně provedená před tím, než příjemce podal žádost o financování v rámci operačního programu, operace byla provedena v souladu s rozhodnutím o schválení a splňovala v době auditu veškeré platné podmínky, pokud jde o funkčnost, použití a cíle, které mají být dosaženy;

b)

výdaje vykázané Komisi odpovídají účetním záznamům a požadované podklady dokládají adekvátní auditní stopu podle článku 3 tohoto nařízení;

c)

u výdajů vykázaných Komisi stanovených v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. b) a c) byly splněny výstupy a výsledky, na jejichž základě se příjemci vyplácejí platby, údaje o účastnících, je-li to relevantní, či jiné záznamy týkající se výstupů a výsledků jsou v souladu s informacemi předloženými Komisi a požadované podklady představují adekvátní auditní stopu podle článku 3 tohoto nařízení.

i)

náhodný výběr položek vzorku;

ii)

uplatnění teorie pravděpodobnosti k vyhodnocení výsledků vzorku včetně měření a kontroly výběrového rizika a plánované a dosažené přesnosti.

a)

celková výše způsobilých výdajů z veřejných zdrojů vykázaných v souladu s čl. 49 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 223/2014 souhlasí s výdaji a příslušným příspěvkem z veřejných zdrojů uvedenými v žádostech o platbu předložených Komisi za příslušné účetní období, a jsou-li nesrovnalosti, zda jsou v účetní závěrce uvedena adekvátní vysvětlení pro nesouhlasící částky;

b)

částky odňaté a získané zpět v průběhu účetního období, částky, které mají být získány zpět na konci účetního období, a částky, které zpět získat nelze, uvedené v účetní závěrce odpovídají částkám zaneseným v účetních systémech certifikačního orgánu a vycházejí z rozhodnutí odpovědného řídicího nebo certifikačního orgánu;

c)

byly v příslušných případech z účetní závěrky v souladu s čl. 49 odst. 2 nařízení (EU) č. 223/2014 výdaje vyňaty a zda byly v účetní závěrce pro dané účetní období uplatněny všechny nutné opravy.

a)

relativní významnost závažného nedostatku nebo závažných nedostatků v kontextu systému řízení a kontroly jako celku;

b)

četnost a rozsah závažného nedostatku nebo závažných nedostatků;

c)

míra rizika újmy pro rozpočet Unie.

a)

je-li závažný nedostatek nebo jsou-li závažné nedostatky v systému řízení a kontroly natolik zásadní, časté nebo rozšířené, že představují naprosté selhání systému, kterým je ohrožena legalita a správnost všech dotčených výdajů, uplatní se paušální sazba ve výši 100 %;

b)

je-li závažný nedostatek nebo jsou-li závažné nedostatky v systému řízení a kontroly natolik časté nebo rozšířené, že představují krajně závažné selhání systému, kterým je ohrožena legalita a správnost velmi vysokého podílu dotčených výdajů, uplatní se paušální sazba ve výši 25 %;

c)

je-li závažný nedostatek nebo jsou-li závažné nedostatky v systému řízení a kontroly zapříčiněny tím, že systém není plně funkční nebo funguje natolik chabě nebo natolik zřídka, že tím ohrožena legalita a správnost vysokého podílu dotčených výdajů, uplatní se paušální sazba ve výši 10 %;

d)

je-li závažný nedostatek nebo jsou-li závažné nedostatky v systému řízení a kontroly zapříčiněny tím, že systém nefunguje důsledně, takže je tím ohrožena legalita a správnost významného podílu dotčených výdajů, uplatní se paušální sazba ve výši 5 %.