15.3.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 72/1

(1)

Nařízení (EU) č. 115/2012 vstoupilo 3. ledna 2013 v platnost. Zrušuje a nahrazuje nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (2).

(2)

V souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006 byla v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněna žádost Německa o zápis názvu „Spargel aus Franken“ nebo „Fränkischer Spargel“ nebo „Franken-Spargel“ (3).

(3)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006, je třeba uvedený název zapsat do rejstříku,

15.3.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 72/3

(1)

Nařízení (EU) č. 1151/2012 vstoupilo 3. ledna 2013 v platnost. Zrušuje a nahrazuje nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (2).

(2)

V souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006 byla v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněna žádost Itálie o zápis názvu „Mela Rossa Cuneo“ (3).

(3)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006, je třeba uvedený název zapsat do rejstříku,

15.3.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 72/5

(1)

Nařízení (EU) č. 1151/2012 vstoupilo 3. ledna 2013 v platnost. Zrušuje a nahrazuje nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (2).

(2)

V souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006 byla v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněna žádost Finska o zápis názvu „Kitkan viisas“ (3).

(3)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006, je třeba uvedený název zapsat do rejstříku,

15.3.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 72/7

(1)

Dne 3. ledna 2013 vstoupilo v platnost nařízení (EU) č. 1151/2012. Uvedeným nařízením bylo zrušeno a nahrazeno nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (2).

(2)

Žádost o zápis názvu „Ficodindia di San Cono“ předložená Itálií byla v souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (3).

(3)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006, musí být uvedený název zapsán do rejstříku,

15.3.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 72/9

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

15.3.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 72/11

(1)

Na základě článku 6 rozhodnutí 2005/387/SVV byla na zvláštním zasedání rozšířeného vědeckého výboru Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost vypracována zpráva o hodnocení rizik 4-metamfetaminu a Komise tuto zprávu obdržela dne 29. listopadu 2012.

(2)

4-metamfetamin je syntetický derivát amfetaminu substituovaný methylem na benzenovém jádře, který byl zachycen převážně ve formě prášku a pasty ve vzorcích obsahujících amfetamin a kofein, ale objevil se i ve formě tablet a v kapalné formě. Objevil se na ilegálním trhu s amfetaminem, kde je prodáván a užíván jako kontrolovaná látka, amfetamin. V jednom případě bylo nahlášeno, že tato látka byla zjištěna v komerčním výrobku prodávaném na internetu. Hlavním chemickým prekurzorem pro syntézu 4-metamfetaminu je 4-methylbenzyl(methyl)keton (4-methyl-BMK), který se zdá být komerčně dostupný na internetu a není regulován podle Úmluvy Organizace spojených národů z roku 1988 proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami.

(3)

Specifické fyzické účinky 4-metamfetaminu byly uživateli hlášeny jen zřídka, jelikož si obvykle nejsou vědomi toho, že užili tuto látku. Z několika zpráv, které jsou k dispozici, však vyplývá, že tato látka má stimulující účinky. Dostupné omezené údaje týkající se člověka naznačují, že mezi nepříznivé účinky 4-metamfetaminu patří hypertermie, vysoký krevní tlak, nechutenství, nevolnost, pocení, žaludeční neuróza, kašel, zvracení, bolesti hlavy, bušení srdce, nespavost, paranoia, úzkostné stavy a deprese. Současné údaje nepostačují k určení relativního potenciálu této látky vytvářet závislost.

(4)

Podle omezených zdrojů údajů, které jsou k dispozici, je akutní toxicita 4-metamfetaminu podobná jako u jiných stimulantů. Určité důkazy nasvědčují tomu, že v kombinaci s jinými látkami, včetně amfetaminu a kofeinu, může existovat vyšší riziko celkově zvýšené toxicity.

(5)

Došlo celkem ke 21 úmrtím zaznamenaným ve čtyřech členských státech, kdy byl ve vzorcích odebraných post mortem zjištěn 4-metamfetamin, buď samostatně, nebo v kombinaci s jednou či několika látkami, zejména s amfetaminem. I když z dostupných informací není možné s jistotou určit, jakou úlohu při těchto úmrtích sehrál 4-metamfetamin, v některých případech byla tato látka převládající zjištěnou drogou s úrovněmi srovnatelnými s úrovněmi zjištěnými v některých případech úmrtí způsobených užíváním amfetaminu.

(6)

4-metamfetamin byl zjištěn v 15 členských státech a jeden členský stát informoval o výrobě této látky na svém území. Konkrétní prevalenci pro 4-metamfetamin je obtížné odhadnout. Nejsou k dispozici žádné informace o specifické poptávce po této látce od skupin uživatelů. V internetových obchodech se s ní neobchoduje.

(7)

Dostupné informace naznačují, že 4-metamfetamin vyrábí a distribuují tytéž skupiny organizované trestné činnosti, které jsou zapojeny do výroby amfetaminu a obchodování s ním.

(8)

4-metamfetamin nemá v Unii žádnou známou, prokázanou nebo uznávanou lékařskou hodnotu nebo lékařské použití a pro tuto látku neexistuje v Unii žádná registrace. Kromě toho, že se používá jako analytický referenční standard a ve vědeckém výzkumu, nic nenasvědčuje tomu, že může být používána pro jakékoli jiné účely, které jsou v souladu se zákonem.

(9)

4-metamfetamin není a nebyl předmětem hodnocení v rámci systému OSN. V osmi členských státech je tato látka předmětem kontroly podle jejich právních předpisů upravujících oblast kontroly drog v souladu s jejich závazky vyplývajícími z Úmluvy Organizace spojených národů o psychotropních látkách z roku 1971. Dva další členské státy uplatňují ve svých vnitrostátních právních předpisech na tento produkt obecnou definici fenylethylaminu a jeden členský stát jej kontroluje na základě svých právních předpisů týkajících se léčivých přípravků.

(10)

Zpráva o hodnocení rizik ukazuje, že dostupné vědecké důkazy o vlastnostech a rizicích 4-metamfetaminu jsou jen omezené, a zdůrazňuje, že jsou zapotřebí další studie o celkových zdravotních a společenských rizicích této látky. Dostupné důkazy jsou však dostatečným důvodem pro to, aby 4-metamfetamin byl podroben kontrolním opatřením v celé Unii. Vzhledem ke zdravotním rizikům, které představuje, jak dokládá jeho odhalení v několika hlášených případech úmrtí, zejména pokud je použit v kombinaci s jinými látkami, jeho velké podobnosti s amfetaminem, pokud jde o vzhled a účinky, skutečnosti, že uživatelé mohou tuto látku užít nevědomky, a jeho omezené lékařské hodnotě nebo lékařskému použití by 4-metamfetamin měl být podroben kontrolním opatřením v celé Unii.

(11)

Jelikož deset členských států již 4-metamfetamin kontrole podrobuje, může jeho podřízení kontrolním opatřením v celé Unii pomoci předejít problémům při přeshraničním vymáhání práva a v justiční spolupráci.

(12)

Kontrolní opatření na úrovni celé Unie mohou rovněž pomoci předejít tomu, aby se 4-metamfetamin stal alternativou k amfetaminu na trzích se zakázanými drogami,

15.3.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 72/13

(1)

Příloha I směrnice 98/8/ES obsahuje seznam účinných látek schválených na úrovni Unie pro použití v biocidních přípravcích. Směrnice Komise 2009/87/ES ze dne 29. července 2009, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES za účelem zařazení účinné látky indoxakarb do přílohy I uvedené směrnice (2), zařadila účinnou látku indoxakarb mezi přípravky náležející k typu přípravku 18: insekticidy, akaricidy a přípravky k regulaci jiných členovců, podle přílohy V směrnice 98/8/ES.

(2)

Směrnice 2009/87/ES požaduje, aby členské státy pro účely udělování povolení přípravku posoudily všechny příslušné scénáře použití, které nebyly reprezentativně zastoupeny při hodnocení rizik na úrovni Unie.

(3)

Společnost DuPont de Nemours (Deutschland) GmbH (dále jen „žadatel“) předložila Spojenému království v souladu s článkem 8 směrnice 98/8/ES žádost o povolení pro přípravky obsahující indoxakarb („sporný přípravek“). Názvy sporného přípravku a jeho referenční čísla v rejstříku pro biocidní přípravky („R4BP“) jsou uvedeny v příloze tohoto rozhodnutí.

(4)

Dne 28. října 2011 Spojené království povolilo sporný přípravek jako přípravek pro hubení mravenců. Na základě tohoto povolení může být přípravek použit pouze v obytných domech, průmyslových zařízeních, kancelářích, skladech, komerčních kuchyních, nemocnicích, školách, pečovatelských domech, hotelech, autobusech, vlacích, letadlech, maloobchodních a komerčních zařízeních nebo v jejich okolí. Toto povolení dále stanoví, že v místech, v nichž se v zařízeních určených ke skladování nebo zpracování potravin nebo krmiv uchovávají potraviny nebo krmiva, smí být sporný přípravek používán pouze k ošetření prasklin a štěrbin. V povolení se uvádí, že přípravek musí být opatřen označením s těmito pokyny: „Nepoužívat v místech, v nichž se do kontaktu s přípravkem mohou dostat nebo jím mohou být kontaminovány potraviny/krmiva, nástroje, zařízení a povrchy určené k jejich zpracování.“

(5)

Dne 21. prosince 2011 předložil žadatel v Německu úplnou žádost o vzájemné uznání prvního povolení sporného přípravku.

(6)

Dne 23. dubna 2012 oznámilo Německo Komisi, ostatním členským státům a žadateli svůj návrh na omezení prvního povolení v souladu s čl. 4 odst. 4 směrnice 98/8/ES, podle něhož by z povolených určených použití sporného přípravku byla vyloučena ochrana potravin.

(7)

Ke zdůvodnění svého návrhu Německo uvedlo, že na přípravky používané pro ochranu potravin se za tímto účelem vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (3), a proto jsou tyto přípravky vyloučeny z působnosti směrnice 98/8/ES, sestává-li chráněná potravina z rostlin nebo rostlinných produktů ve smyslu čl. 3 odst. 5 a 6 nařízení (ES) č. 1107/2009.

(8)

Komise vyzvala ostatní členské státy a žadatele, aby do 90 dnů předložili písemné připomínky k oznámení v souladu s čl. 27 odst. 1 směrnice 98/8/ES. Připomínky v této lhůtě předložily Spojené království, Francie a Španělsko. Oznámení bylo rovněž projednáno na zasedání skupiny pro povolování přípravků a usnadnění vzájemného uznávání za účasti zástupců Komise a zástupců příslušných orgánů členských států, do jejichž kompetence spadají biocidní přípravky, které proběhlo ve dnech 22.–23. května 2012 v přítomnosti žadatele.

(9)

Protože je nesporné, že se na sporný přípravek vztahuje definice biocidního přípravku v čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice 98/8/ES, je pouze třeba prozkoumat, zda je přípravek přesto pro účely některých použití vyloučen z působnosti směrnice 98/8/ES na základě čl. 1 odst. 2 písm. r) uvedené směrnice, a v takovém případě by tato konkrétní použití vyžadovala další povolení v souladu s nařízením (ES) č. 1107/2009.

(10)

Z čl. 2 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1107/2009 vyplývá, že se toto nařízení nevztahuje na přípravky, považují-li se za hlavní důvod jejich použití hygienické účely, a nikoli ochrana rostlin a rostlinných produktů.

(11)

Sporný přípravek je mimo jiné určen k použití jako insekticid proti mravencům v komerčních kuchyních. Jedním z účelů tohoto použití může být ochrana rostlinných produktů vymezených v čl. 3 odst. 6 nařízení (ES) č. 1107/2009, jimiž mohou být i potraviny.

(12)

Sporný přípravek je určen i pro použití v mnoha dalších prostorách, kde nebude sloužit účelu ochrany potravin sestávajících z rostlin nebo rostlinných produktů. Kromě toho, ani použití v komerčních kuchyních nelze považovat za použití určené především k ochraně rostlinných produktů. Zaprvé, sporný přípravek nesmí být přímo použit na potraviny nebo nepřímo přijít do styku s potravinami, pokud by byl použit v dříve prázdných prostorách. Zadruhé, většina produktů, které se zpracovávají v komerčních kuchyních, nejsou rostlinné produkty (4). Zatřetí, ostatní členské státy kromě Německa informovaly Komisi, že sporný přípravek se používá v kuchyních k dodržování obecných hygienických požadavků podle přílohy II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (5) ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce.

(13)

Protože se sporný přípravek primárně používá pro hygienické účely, a nikoli k ochraně rostlin nebo rostlinných produktů, není pro účely svého použití v komerčních kuchyních vyloučen z oblasti působnosti směrnice 98/8/ES na základě čl. 1 odst. 2 písm. r) uvedené směrnice. Komise proto konstatuje, že omezení požadované Německem nelze uvedenými argumenty odůvodnit.

(14)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro biocidní přípravky,