10.3.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 72/1

(1)

Dne 17. března 2008 přijala Rada nařízení (ES) č. 241/2008 o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Republikou Guinea-Bissau o partnerství v odvětví rybolovu (1).

(2)

Unie s Republikou Guinea-Bissau vyjednala nový protokol, který přiznává plavidlům EU rybolovná práva ve vodách spadajících pod svrchovanost nebo jurisdikci Guineje-Bissau ve věcech rybolovu (dále jen „protokol“).

(3)

Jednání byla dne 15. června 2011 uzavřena parafováním protokolu.

(4)

Protokol byl podepsán v souladu s rozhodnutím Rady 2011/885/EU (2) a prozatímně se provádí s účinkem ode dne 16. června 2011.

(5)

Uvedený protokol je třeba uzavřít,

10.3.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 72/2

(1)

Podle článků 18 a 26 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (2), musí výrobce zajistit, aby každé nové lehké užitkové vozidlo uvedené na trh v Unii bylo opatřeno platným prohlášením o shodě, a členský stát nemůže takové vozidlo zaregistrovat, pokud takové prohlášení chybí. V souladu s přílohou II nařízení (EU) č. 510/2011 údaje shromažďované členským státem pro sledování, zda výrobce splňuje ustanovení článků 4 a 11 uvedeného nařízení, musí být v souladu s prohlášením o shodě a zakládat se pouze na tomto dokumentu.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily v rámci integrovaného přístupu Společenství ke snižování emisí CO2 z lehkých užitkových vozidel (3), vyžaduje, aby členské státy používaly prohlášení o shodě jako zdroj údajů, ale umožňuje využití dalších dokumentů poskytujících stejnou přesnost pro sledování a hlášení emisí CO2 z osobních automobilů. S cílem zajistit nákladově efektivní a přesné sledování a hlášení údajů o emisích CO2 lehkých užitkových vozidel je v krátkodobém horizontu vhodné, aby členské státy mohly používat stejný postup a zdroje údajů pro sledování a hlášení podle nařízení (EU) č. 510/2011, které se používají pro hlášení podle nařízení (ES) č. 443/2009. Příloha II nařízení (EU) č. 510/2011 by tedy v řádně odůvodněných případech měla umožnit využívat jiné zdroje údajů poskytujících rovnocennou přesnost pro účely sledování a hlášení emisí CO2. Členské státy by měly zavést opatření nutná k zajištění odpovídající přesnosti při sledování.

(3)

Na základě zkušeností získaných ze sledování emisí CO2 z osobních automobilů je vhodné za účelem zlepšení prostředků pro ověřování přesnosti údajů dodat číslo schválení typu jako podrobný parametr údajů, jenž mají členské státy ohlásit. Je již rovněž zřejmé, že není potřeba používat parametr „obchodní název“, který by proto měl být vymazán z podrobných údajů ze sledování.

(4)

V zájmu zajištění jasnosti a přesnosti při sledování a hlášení členskými státy je rovněž nezbytné zajistit soudržnost mezi různými požadavky uvedenými v příloze II nařízení (EU) č. 510/2011. Podrobné požadavky týkající se údajů jsou uvedeny ve formátech pro hlášení stanovených v části C přílohy II. Části A a B uvedené přílohy by tedy měly být upraveny tak, aby náležitě odrážely zmíněné podrobné požadavky týkající se údajů.

(5)

Příloha II nařízení (EU) č. 510/2011 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

10.3.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 72/7

(1)

Podle směrnice 2009/125/ES by měla Komise stanovit požadavky na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie, které mají významný objem prodeje, významný dopad na životní prostředí a významný potenciál ke zlepšení dopadu na životní prostředí prostřednictvím lepšího konstrukčního návrhu bez nepřiměřeně vysokých nákladů.

(2)

Ustanovení čl. 16 odst. 2 písm. a) směrnice 2009/125/ES stanoví, že v souladu s postupem podle čl. 19 odst. 3, s kritérii stanovenými v čl. 15 odst. 2 a po poradě s konzultačním fórem o ekodesignu zavede Komise ve vhodných případech prováděcí opatření pro výrobky s vysokým potenciálem pro nákladově efektivní snížení emisí skleníkových plynů, což zahrnuje výrobky topných, ventilačních a klimatizačních systémů.

(3)

Komise vypracovala přípravnou studii s cílem analyzovat technické, environmentální a hospodářské aspekty klimatizátorů vzduchu a komfortních ventilátorů, které se obvykle používají v domácnostech a malých obchodních provozovnách. Studie byla zpracována ve spolupráci se zúčastněnými a dotčenými stranami z EU i ze třetích zemí a její výsledky byly zveřejněny.

(4)

Hlavními environmentálními aspekty uvedených výrobků, které jsou považovány za významné pro účely tohoto nařízení, jsou spotřeba energie ve fázi jejího používání a hladina akustického výkonu. Přípravná studie rovněž označila za významný environmentální aspekt v podobě přímých emisí skleníkových plynů možný únik chladiva, který představuje v průměru 10–20 % z celkových přímých i nepřímých emisí skleníkových plynů.

(5)

Podle přípravné studie jsou informace o účinnosti komfortních ventilátorů nedostatečné, což bylo potvrzeno během posouzení dopadů. Nicméně s cílem poskytnout orgánům dohledu nad trhem důležité informace a umožnit účinné sledování trhu za účelem budoucího stanovení minimálních požadavků na energetickou účinnost, zajistí požadavky na informace o výrobku týkající se komfortních ventilátorů, aby byla účinnost zařízení a použitá metoda měření na výrobku dobře viditelná. Dále jsou v případě komfortních ventilátorů stanoveny požadavky pro pohotovostní režim a vypnutý stav.

(6)

Roční spotřeba elektrické energie výrobků v EU podléhajících tomuto nařízení byla za rok 2005 odhadnuta na 30 TWh. Pokud nebudou přijata konkrétní opatření, předpokládá se, že v roce 2020 dosáhne roční spotřeba elektrické energie 74 TWh. Přípravná studie ukazuje, že spotřebu elektrické energie lze u výrobků podléhajících tomuto nařízení podstatně snížit.

(7)

Přípravná studie ukazuje, že požadavky týkající se jiných parametrů ekodesignu uvedených v části 1 přílohy I směrnice 2009/125/ES nejsou potřebné, protože spotřeba elektrické energie a hladina akustického výkonu klimatizátorů vzduchu představuje ve fázi jejich používání zdaleka nejdůležitější environmentální aspekty.

(8)

Vzhledem k tomu, že chladiva jsou ošetřena v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 ze dne 17. května 2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech (2), nejsou v tomto nařízení stanoveny žádné zvláštní požadavky týkající se chladiv. V rámci požadavků na ekodesign je však navržen bonus s cílem motivovat trh k používání chladiv s nižším škodlivým vlivem na životní prostředí. Tento bonus povede ke snížení minimálních požadavků na energetickou účinnost u zařízení používajících chladiva s nízkým potenciálem globálního oteplování (GWP).

(9)

Klimatizátory vzduchu mohou být součástí systémů instalovaných v budovách. Vnitrostátní právní předpisy opírající se mimo jiné o směrnici 2010/31/EU Evropského parlamentu a Rady ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (3) mohou ohledně těchto klimatizačních systémů stanovit nové přísnější požadavky, přičemž využijí metody výpočtu a měření definované v tomto nařízení, pokud jde o účinnost klimatizátoru vzduchu.

(10)

Funkce pohotovostního režimu a vypnutého stavu mohou být odpovědné za významnou část celkové spotřeby energie těchto zařízení. U klimatizátorů vzduchu s výjimkou dvoukanálových a jednokanálových klimatizátorů vzduchu je spotřeba energie těchto funkcí součástí minimálních požadavků na energetickou účinnost a metody měření sezónní účinnosti. Požadavky na pohotovostní režim a vypnutý stav u dvoukanálových a jednokanálových klimatizátorů vzduchu jsou stanoveny na základě požadavků na ekodesign podle nařízení Komise (ES) č. 1275/2008 (4).

(11)

Předpokládá se, že kombinovaný účinek požadavků na ekodesign uvedený v tomto nařízení a v nařízení (EU) Komise č. 626/2011 ze dne 4. května 2011 v přenesené pravomoci, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích klimatizátorů vzduchu (5), povede ve srovnání se situací bez přijetí zvláštních opatření k ročním úsporám elektrické energie do roku 2020 ve výši 11 TWh.

(12)

Výrobky podléhající tomuto nařízení je nutno energeticky zefektivnit použitím stávajících nechráněných nákladově efektivních technologií, které mohou snížit celkové náklady na nákup a provoz těchto výrobků.

(13)

Požadavky na ekodesign by neměly ovlivnit funkčnost výrobku z hlediska konečného uživatele nebo nepříznivě ovlivňovat zdraví, bezpečnost a životní prostředí. Zejména by pak přínosy ze snížení spotřeby elektrické energie během používání výrobku měly převýšit další možné dopady na životní prostředí během jeho výroby.

(14)

Požadavky na ekodesign by měly být zaváděny postupně, aby výrobci měli dostatek času na potřebné změny konstrukce výrobků podléhajících tomuto nařízení. Časový průběh by měl být takový, aby se zabránilo nepříznivým dopadům na funkčnost zařízení na trhu a aby byly zohledněny dopady na náklady pro konečné uživatele a výrobce, zejména pak na malé a střední podniky, a aby bylo zároveň zajištěno včasné dosažení cílů tohoto nařízení.

(15)

Měření příslušných parametrů výrobků je nutno provádět za použití spolehlivých, přesných a opakovatelných metod měření, které zohledňují uznávané nejmodernější metody měření včetně – pokud jsou k dispozici – harmonizovaných norem přijatých evropskými orgány pro normalizaci uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/48/ES ze dne 20. července 1998, kterou se mění směrnice 98/34/ES o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů (6).

(16)

V souladu s článkem 8 směrnice 2009/125/ES určuje toto nařízení postupy použitelné pro posuzování shody.

(17)

Pro usnadnění kontrol shody by výrobci měli v technické dokumentaci uvádět informace podle příloh IV a V směrnice 2009/125/ES, pokud se tyto informace týkají požadavků stanovených tímto nařízením.

(18)

Kromě právně závazných požadavků stanovených tímto nařízením by měly být určeny orientační referenční hodnoty nejlepších dostupných technologií, aby byla zajištěna široká dostupnost a snadná přístupnost informací o vlivu výrobků podléhajících tomuto nařízení na životní prostředí během jejich celého životního cyklu.

(19)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 19 odst. 1 směrnice 2009/125/ES,

a)

zařízení, která používají jiné než elektrické zdroje energie;

b)

klimatizátory vzduchu, které nepoužívají na straně kondenzátoru nebo výparníku, nebo ani na jedné z těchto stran vzduch jako teplonosnou látku.

1.

„klimatizátorem vzduchu“ se rozumí zařízení určené k chlazení nebo ohřevu vzduchu (nebo obojímu) v uzavřeném prostoru pomocí parního kompresního cyklu poháněného elektrickým kompresorem, včetně klimatizátorů vzduchu, které mají další funkce, jako je vysoušení, čištění vzduchu, větrání nebo doplňkový ohřev vzduchu prostřednictvím elektrického odporového vytápění, a zařízení, která mohou používat vodu (buď kondenzát, který se tvoří na straně výparníku, nebo externě přidanou vodu) pro odpařování na kondenzátoru za předpokladu, že zařízení je schopno fungovat i bez použití přidané vody (pouze za použití vzduchu);

2.

„dvoukanálovým klimatizátorem vzduchu“ se rozumí klimatizátor, v němž je během chlazení nebo vytápění nasáván vzduch pro kondenzátor (nebo výparník) do jednotky vzduchovodem z venkovního prostředí a je z ní vyfukován druhým vzduchovodem do venkovního prostředí, přičemž tento klimatizátor je v klimatizovaném prostoru těsně u stěny;

3.

„jednokanálovým klimatizátorem vzduchu“ se rozumí klimatizátor, v němž je během chlazení nebo vytápění vzduch pro kondenzátor (nebo výparník) nasáván z prostoru obsahujícího klimatizační jednotku a vyfukován mimo tento prostor;

4.

„jmenovitým výkonem“ (Prated) se rozumí chladicí nebo topný výkon parního kompresního cyklu jednotky měřený za standardních jmenovitých podmínek;

5.

„komfortním ventilátorem“ se rozumí zařízení primárně navržené pro vytváření cirkulace vzduchu v okolí lidského těla nebo na jeho části pro uspokojení osobních požadavků na ochlazení, včetně komfortních ventilátorů, které mohou provádět další funkce jako např. osvětlení;

6.

„příkonem ventilátoru“ (PF) se rozumí elektrický příkon komfortního ventilátoru vyjádřený ve wattech, který je provozován při deklarovaném maximálním průtoku ventilátoru; měřeno za chodu oscilačního mechanismu (použije-li se).

Od 1. ledna 2013:

jednokanálové a dvoukanálové klimatizátory vzduchu musí splňovat požadavky uvedené v bodě 2 písm. a) přílohy I.

Od 1. ledna 2013:

Od 1. ledna 2014:

10.3.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 72/28

(1)

U některých zdravotnických prostředků může být poskytnutí návodu k použití v elektronické podobě namísto v tištěné podobě prospěšné pro profesionální uživatele. Může se tak snížit zátěž pro životní prostředí a zlepšit konkurenceschopnost odvětví zdravotnických prostředků snížením nákladů a zachováním nebo zlepšením úrovně bezpečnosti.

(2)

Tato možnost poskytnutí návodů k použití v elektronické namísto v tištěné podobě by se měla omezit na určité zdravotnické prostředky a příslušenství určené k použití za specifických podmínek. V každém případě by z důvodu bezpečnosti a účinnosti měli uživatelé vždy mít možnost získat na požádání tento návod k použití v tištěné podobě.

(3)

Aby se pokud možno snížila potenciální rizika, výrobce by měl podrobovat vhodnost poskytování návodu k použití v elektronické podobě specifickému posouzení rizik.

(4)

Aby se zajistilo, že uživatelé budou mít přístup k návodu k použití, měly by být poskytnuty náležité informace o přístupu k tomuto návodu k použití v elektronické podobě a o právu požadovat jej v tištěné podobě.

(5)

Aby se zajistil bezpodmínečný přístup k návodu k použití v elektronické podobě a usnadnilo se oznamování aktualizací a upozornění k výrobkům, měl by být návod k použití v elektronické podobě k dispozici také prostřednictvím internetových stránek.

(6)

Bez ohledu na jazykové povinnosti, které výrobcům ukládají právní předpisy členských států, by měli výrobci, kteří poskytují návod k použití v elektronické podobě, uvádět na svých internetových stránkách, ve kterých jazycích Unie je tento návod k dispozici.

(7)

S výjimkou zdravotnických prostředků třídy I definovaných v příloze IX směrnice 93/42/EHS by měl plnění povinností uvedených v tomto nařízení přezkoumávat oznámený subjekt během postupu platného pro posuzování shody na základě specifické metody výběru vzorků.

(8)

Protože by výrobci i oznámené subjekty měli zajistit ochranu práva na soukromí fyzických osob, pokud jde o zpracování osobních údajů, je vhodné zajistit, aby internetové stránky obsahující návod k použití zdravotnického prostředku splňovaly požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (3).

(9)

Aby se zajistila bezpečnost a konzistentnost, měl by být návod k použití v elektronické podobě, který je poskytován vedle úplného návodu k použití v tištěné podobě, spadat do oblasti působnosti tohoto nařízení, pokud jde o omezené požadavky v souvislosti s jeho obsahem a internetovými stránkami.

(10)

Je vhodné stanovit odklad použití tohoto nařízení, aby se usnadnil hladký přechod na nový systém a aby se všem subjektům a členským státům poskytl dostatek času na to, aby se mu mohli přizpůsobit.

(11)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 6 odst. 2 směrnice 90/385/EHS,

a)

„návodem k použití“ se rozumí informace poskytnuté výrobcem s cílem informovat uživatele prostředku o jeho bezpečném a řádném používání, o jeho očekávané funkční způsobilosti a o všech nutných preventivních opatřeních, uvedených v příslušných částech bodu 15 přílohy 1 směrnice 90/385/EHS a bodu 13 přílohy I směrnice 93/42/EHS;

b)

„návodem k použití v elektronické podobě“ se rozumí návod k použití zobrazený v elektronické podobě prostředkem, obsažený na přenosném elektronickém úložném médiu dodaném výrobcem společně s prostředkem, nebo návod k použití dostupný prostřednictvím internetových stránek;

c)

„profesionálními uživateli“ se rozumí osoby, které používají zdravotnický prostředek při výkonu své práce a v rámci profesionální zdravotní péče;

d)

„pevně nainstalovanými zdravotnickými prostředky“ se rozumí prostředky a jejich příslušenství, které jsou určeny k instalaci, připevnění nebo jinému zajištění v konkrétním místě ve zdravotnickém zařízení, aby je nebylo možno přemístit z tohoto místa nebo odpojit bez použití nástrojů nebo přístrojů, a které nejsou specificky určeny k použití jako součást mobilního zdravotnického zařízení.

a)

aktivní implantabilní zdravotnické prostředky a jejich příslušenství, na které se vztahuje směrnice 90/385/EHS, určené k použití výhradně pro implantaci nebo programování definovaného aktivního implantabilního zdravotnického prostředku;

b)

implantabilní zdravotnické prostředky a jejich příslušenství, na které se vztahuje směrnice 93/42/EHS, určené k použití výhradně pro implantaci definovaného implantabilního zdravotnického prostředku;

c)

pevně nainstalované zdravotnické prostředky, na které se vztahuje směrnice 93/42/EHS;

d)

zdravotnické prostředky a jejich příslušenství, na které se vztahují směrnice 90/385/EHS a 93/42/EHS, vybavené vestavěným systémem, který vizuálně zobrazuje návod k použití;

e)

samostatné programové vybavení, na které se vztahuje směrnice 93/42/EHS.

a)

prostředky a příslušenství jsou určeny výhradně k použití profesionálními uživateli;

b)

použití jinými osobami není rozumně předvídatelné.

a)

znalosti a zkušenosti zamýšlených uživatelů, zejména pokud jde o použití prostředku a potřeby uživatelů;

b)

charakteristika prostředí, ve kterém bude prostředek používán;

c)

znalosti a zkušenosti zamýšleného uživatele, pokud jde o technické a programové vybavení potřebné k zobrazení návodu k použití v elektronické podobě;

d)

přístup uživatele k rozumně předvídatelným elektronickým zdrojům potřebným v době použití;

e)

provedení ochranných opatření, která zajistí, že elektronické údaje a obsah budou chráněny před neoprávněnými zásahy;

f)

bezpečnostní a záložní mechanismy pro případ selhání technického nebo programového vybavení, zejména pokud je návod k použití v elektronické podobě do prostředku integrován;

g)

předvídatelné mimořádné zdravotní situace, které vyžadují poskytnutí informací v tištěné podobě;

h)

dopad způsobený dočasnou nedostupností specifických internetových stránek nebo internetu obecně, nebo přístupu k nim ve zdravotnickém zařízení a dostupná bezpečnostní opatření pro řešení takové situace;

i)

vyhodnocení doby, během níž musí být návod k použití poskytnut na žádost uživatelů v tištěné podobě.

1)

posouzení rizik uvedené v článku 4 prokáže, že poskytnutí návodu k použití v elektronické podobě zachovává nebo zlepšuje úroveň bezpečnosti dosaženou poskytnutím návodu k použití v tištěné podobě;

2)

poskytnou návod k použití v elektronické podobě ve všech členských státech, kde je výrobek dostupný nebo uveden do provozu, nebude-li v posouzení rizik uvedeném v článku 4 řádně zdůvodněno jinak;

3)

musí mít zaveden systém k poskytnutí návodu k použití v tištěné papírové podobě bez dalších nákladů pro uživatele ve lhůtě stanovené v posouzení rizik uvedeném v článku 4 a nejpozději do sedmi kalendářních dnů od obdržení žádosti od uživatele nebo v době dodání prostředku, pokud je tak požadováno v době objednávky;

4)

poskytnou na prostředku nebo na letáku informace o předvídatelných mimořádných zdravotních situacích a u prostředků vybavených vestavěným systémem, který vizuálně zobrazuje návod k použití, informace o tom, jak prostředek spustit;

5)

zajistí vhodný vzhled a fungování návodu k použití v elektronické podobě a zajistí k tomu účelu doklad o ověření a validaci;

6)

u zdravotnických prostředků vybavených vestavěným systémem vizuálně zobrazujícím návod k použití zajistí, že zobrazení návodu k použití neznemožní bezpečné používání prostředku, zejména monitorování nebo podporu životních funkcí;

7)

poskytnou ve svém katalogu nebo jiné vhodné informační podpoře prostředku informace o požadavcích na technické a programové vybavení nutné k zobrazení návodu k použití;

8)

musí mít zaveden systém, který bude jasně uvádět, kdy byl návod k použití revidován, a informovat o této revizi každého uživatele daného prostředku, pokud byla revize nutná z bezpečnostních důvodů;

9)

u prostředků s definovaným datem ukončení použitelnosti, s výjimkou implantabilních prostředků, musí udržovat návod k použití v elektronické podobě dostupný pro uživatele nejméně dva roky po datu ukončení použitelnosti posledního vyrobeného prostředku;

10)

u prostředků bez definovaného data ukončení použitelnosti a u implantabilních prostředků musí udržovat návod k použití v elektronické podobě dostupný pro uživatele po dobu patnácti let od vyrobení posledního prostředku.

a)

všechny informace potřebné k zobrazení návodu k použití;

b)

jedinečný odkaz, poskytující přímý přístup, a všechny další informace, které uživatel potřebuje k identifikaci příslušného návodu k použití a přístupu k němu;

c)

relevantní kontaktní údaje výrobce;

d)

kde, jak a během jaké doby lze požádat o návod k použití v tištěné podobě a obdržet jej bez dalších nákladů v souladu s článkem 5.

a)

návod k použití musí být poskytnut v běžně používaném formátu, který je možné číst pomocí volně dostupného programového vybavení;

b)

musí být chráněny proti narušení technického a programového vybavení;

c)

musí být nastaveny tak, aby byly co nejvíce omezeny odstávky serveru a chyby zobrazení;

d)

musí uvádět, ve kterých jazycích Unie výrobce poskytuje návod k použití v elektronické podobě;

e)

musí splňovat požadavky směrnice 95/46/ES;

f)

internetová adresa zobrazená v souladu s čl. 6 odst. 2 musí být stabilní a přímo přístupná během období stanovených v čl. 5 bodech 9 a 10;

g)

na internetových stránkách musí být dostupné všechny předchozí verze návodu k použití vydané v elektronické podobě a datum jejich zveřejnění.

10.3.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 72/32

(1)

Článkem 27 nařízení (ES) č. 1234/2007 ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 121/2012 (3) byl zřízen režim, podle něhož mohou být potravinářské produkty rozdělovány nejchudším osobám v Unii. Za tímto účelem mohou být použity produkty z intervenčních zásob, nebo pokud intervenční zásoby vhodné pro režim rozdělování potravin nejsou k dispozici, nakoupí se potravinářské produkty na trhu. Pro rok 2012 a 2013 je tento režim zařazen na seznam opatření způsobilých pro financování z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) stanovený v nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (4), v rámci ročního stropu 500 milionů EUR.

(2)

V souladu s čl. 27 odst. 3 nařízení (ES) č. 1234/2007 má Komise přijmout roční plány. Roční distribuční plán pro rok 2012 byl přijat dne 10. června 2011 prováděcím nařízením Komise (EU) č. 562/2011 (5) výhradně na základě produktů dostupných v intervenčních zásobách. Dodatečné zdroje, které jsou poskytnuty pro rozpočtový rok 2012 na rozdělování potravinových produktů nejchudším osobám v Unii v důsledku změny článku 27 nařízení (ES) č. 1234/2007 nařízením (EU) č. 121/2012, by měly být přidělovány členským státům.

(3)

S cílem prosazovat roční rozpočtový strop by měly být náklady na přesun v rámci Unie zahrnuty do všech přidělených finančních prostředků, které jsou poskytnuty každému členskému státu na provádění distribučního plánu na rok 2012. Kromě toho by měly být upraveny lhůty stanovené v článku 9 nařízení Komise (EU) č. 807/2010 ze dne 14. září 2010, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro dodávky potravin z intervenčních zásob ve prospěch nejchudších osob v Unii (6), která se týkají žádostí o platby a provádění plateb příslušnými orgány, aby se zajistilo, že zdroje přidělené v rámci distribučního plánu pro rok 2012 budou způsobilé k podpoře Unie pouze tehdy, pokud budou tyto platby provedeny v rozpočtovém roce 2012.

(4)

S ohledem na zkrácenou dobu, která členským státům zbývá pro provádění distribučního plánu pro rok 2012 v důsledku data vstupu nařízení (EU) č. 121/2012 v platnost, je vhodné prodloužit lhůty stanovené v čl. 3 odst. 1 a odst. 3 nařízení (EU) č. 807/2010, pokud jde o období provádění ročního plánu a provedení platebních úkonů za produkty mobilizované na trhu.

(5)

Vzhledem k tomu, že tato revize plánu na rok 2012 probíhá v době, kdy by měla být dokončována vnitrostátní správní opatření k provedení plánu, množství produktů, která jsou k dispozici z intervenčních zásob a která jsou přerozdělena v návaznosti na rozhodnutí Finska vzdát se části svého přídělu sušeného odstředěného mléka nebo v důsledku opětovného posouzení přesných množství v intervenčních skladech, by neměla být brána v úvahu pro výpočet toho, zda členské státy splnily svoji povinnost podle čl. 3 odst. 2 druhého a třetího pododstavce nařízení (EU) č. 807/2010 odebrat ze zásob 70 % obilovin a sušeného odstředěného mléka do lhůt stanovených v tomto článku.

(6)

Vzhledem k tomu, že období provádění distribučního plánu na rok 2012 je již v pokročilé fázi, a s cílem poskytnout členským státům co nejvíce času k provedení opatření potřebných pro provádění pozměněného plánu, by toto nařízení mělo vstoupit v platnost dnem vyhlášení.

(7)

Prováděcí nařízení (EU) č. 562/2011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

1)

Články 1 a 2 se nahrazují tímto:

„Článek 1

1.   V roce 2012 se dodávky potravin určených nejchudším osobám v Unii v souladu s článkem 27 nařízení (ES) č. 1234/2007 uskutečňují podle ročního distribučního plánu stanoveného v příloze I tohoto nařízení.

Dostupné finanční zdroje k provádění plánu na rok 2012 mohou být členskými státy použity v rámci omezení stanovených v příloze I, písm. a).

Množství každého typu produktu, které se odebírá z intervenčních zásob jsou uvedeny v písmenu b) uvedené přílohy.

Orientační výše prostředků přidělených členským státům na nákup potravinových produktů na trhu Unie jsou uvedeny v písmenu c) uvedené přílohy.

2.   Použití obilovin jako úplaty za mobilizaci produktů z rýže na trhu se podle čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) č. 807/2010 povoluje.

Článek 2

Za podmínek stanovených v článku 8 nařízení (EU) č. 807/2010 se povoluje přesun produktů uvedených v příloze II tohoto nařízení uvnitř Unie. Orientační výše prostředků přidělených členským státům na náhradu nákladů na přesun v rámci Unie jsou v souladu s ročním distribučním plánem uvedeným v článku 1 uvedeny v příloze I, písmenu d).“

2)

Vkládají se nové články 2a až 2d, které znějí:

„Článek 2a

Odchylně od ustanovení čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) č. 807/2010 končí prováděcí lhůta distribučního plánu na rok 2012 dnem 28. února 2013.

Článek 2b

Odchylně od čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) č. 807/2010 se u ročního distribučního plánu na rok 2012 platební úkony za produkty, které má dodat hospodářský subjekt, v případě produktů, jež se mají mobilizovat na trhu podle čl. 2 odst. 3 písm. a) bodu iii) a bodu iv) nařízení (EU) č. 807/2010, mají provést před 15. říjnem 2012.

Článek 2c

Pro distribuční plán na rok 2012 se v relevantních případech nevztahuje první věta druhého pododstavce a třetí pododstavec čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) č. 807/2010 na následující množství intervenčních zásob:

Článek 2d

Odchylně od článku 9 nařízení (EU) č. 807/2010 se pro distribuční plán na rok 2012 žádosti o platbu předkládají příslušným orgánům každého členského státu do 30. září 2012. S výjimkou případů vyšší moci se žádosti podané po tomto datu nepřijímají.

Výdaje v rámci maximálních částek stanovených v příloze I, písm. a) jsou způsobilé pro financování Unií pouze tehdy, pokud je členský stát vyplatí příjemci nejpozději do 15. října roku 2012.“

3)

Přílohy I a II se nahrazují zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

10.3.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 72/39

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

10.3.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 72/41

(1)

Ustanovení čl. 3 odst. 1 a 2 protokolu č. 1 (3) Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé (4) otevírá celní kvóty s nulovou celní sazbu na dovozy nezpracovaného olivového oleje kódů KN 1509 10 10 a 1509 10 90 zcela získaného v Tunisku a přepravovaného přímo z této země do Evropské unie, v rámci limitu stanoveného pro každý rok.

(2)

Ustanovení čl. 2 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1918/2006 ze dne 20. prosince 2006 o otevření a správě celní kvóty pro olivový olej pocházející z Tuniska (5) stanoví měsíční množstevní limity pro vydání dovozních licencí.

(3)

V souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1918/2006 byly příslušným orgánům podány žádosti na vydání dovozních licencí na celkové množství překračující měsíční limit stanovený na měsíc březen v čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení.

(4)

Za těchto podmínek musí Komise stanovit koeficient přidělení umožňující vydání dovozních licencí v poměru k dostupnému množství.

(5)

Po dosažení limitu na měsíc březen nelze vydat žádnou dovozní licenci na uvedený měsíc,