3.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/1

3.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/2

(1)

Evropská komise přijala v květnu 2003 sdělení Radě a Evropskému parlamentu nazvané „Prosazování práva, správa a obchod v lesnictví (FLEGT): návrh akčního plánu EU“, v němž vyzvala k přijetí opatření k boji proti nezákonné těžbě dřeva formou dobrovolných dohod o partnerství se zeměmi produkujícími dřevo. Závěry Rady ohledně tohoto akčního plánu byly přijaty v říjnu roku 2003 (1) a Evropský parlament přijal k tomuto akčnímu plánu usnesení dne 11. července 2005 (2).

(2)

Dne 5. prosince 2005 Rada pověřila Komisi, aby zahájila jednání o dohodách o partnerství s cílem provést akční plán Unie FLEGT.

(3)

Dne 20. prosince 2005 Rada přijala nařízení (ES) č. 2173/2005 (3), jímž byl zaveden režim licencí FLEGT pro dovoz dřeva do Evropské unie ze zemí, se kterými Unie uzavřela dobrovolné dohody o partnerství.

(4)

Jednání se Středoafrickou republikou byla uzavřena a dne 21. prosince 2010 byla parafována Dobrovolná dohoda o partnerství mezi Evropskou unií a Středoafrickou republikou při prosazování práva a správě v oblasti lesnictví a o obchodu s dřevařskými výrobky vstupujícími na území Evropské unie (FLEGT) (dále jen „dohoda“).

(5)

Dohoda by měla být podepsána s výhradou uzavření,

3.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/3

(1)

V čl. 43 odst. 3 Smlouvy se stanoví, že Rada přijme na návrh Komise opatření týkající se stanovení a přidělení rybolovných práv.

(2)

Nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (1) požaduje, aby opatření, jimiž se řídí přístup do vod a ke zdrojům a udržitelné provozování rybolovných činností, byla stanovena s ohledem na dostupná vědecká doporučení, a zejména na zprávu vypracovanou Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR), jakož i s ohledem na každé doporučení získané od regionálních poradních sborů.

(3)

Je povinností Rady, aby přijala opatření, kterými se stanoví a rozdělují rybolovná práva podle lovišť nebo skupin lovišť, případně včetně některých podmínek, jež jsou s nimi funkčně spojeny. Rybolovná práva by měla být rozdělena mezi jednotlivé členské státy způsobem, který každému členskému státu zajistí relativní stabilitu rybolovných činností pro každou populaci nebo kategorii rybolovu, a s náležitým ohledem na cíle společné rybářské politiky stanovené v nařízení (ES) č. 2371/2002.

(4)

Celkové přípustné odlovy (TAC) by měly být stanoveny na základě dostupného vědeckého doporučení, s ohledem na biologické a socioekonomické aspekty a na zajištění spravedlivého zacházení pro všechna odvětví rybolovu, jakož i s ohledem na názory vyjádřené v průběhu konzultací se zúčastněnými subjekty, zejména na jednáních s Poradním výborem pro rybolov a akvakulturu a dotyčnými regionálními poradními sbory.

(5)

Pro populace podléhající specifickým víceletým plánům by měla být rybolovná práva určena v souladu s pravidly stanovenými v těchto plánech. Omezení odlovu a intenzity rybolovu pro populace tresky obecné v Baltském moři by tedy měla být stanovena v souladu s pravidly uvedenými v nařízení Rady (ES) č. 1098/2007 ze dne 18. září 2007, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné v Baltském moři a lov těchto populací (2) (dále jen „plán pro tresku obecnou v Baltském moři“).

(6)

S ohledem na nejnovější vědecká doporučení lze zavést pružnost v řízení intenzity rybolovu v rámci plánu pro tresku obecnou v Baltském moři, aniž by se ohrozily cíle tohoto plánu a aniž by výsledkem bylo zvýšení úmrtnosti způsobené rybolovem. Tato pružnost by umožnila efektivnější řízení intenzity rybolovu v případech, kdy kvóty nejsou mezi loďstvo členského státu rozděleny rovnoměrně, a usnadnila by rychlé reakce na výměny kvót. Členským státům by proto mělo být dovoleno, aby přidělily plavidlům plujícím pod jejich vlajkou dodatečné dny, pokud je stejný počet dnů odejmut jiným plavidlům plujícím pod jejich vlajkou.

(7)

Ve světle nejnovějších vědeckých doporučení je vhodné zavést tuto pružnost v řízení intenzity rybolovu již v rámci plánu pro tresku obecnou v Baltském moři pro rok 2011. Příloha II nařízení Rady (EU) č. 1124/2010 ze dne 29. listopadu 2010, kterým se pro rok 2011 stanoví rybolovná práva pro určité populace ryb a skupiny populací ryb v Baltském moří (3) by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(8)

Na využívání rybolovných práv stanovených v tomto nařízení se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (4), a zejména články 33 a 34 uvedeného nařízení, pokud jde o zaznamenávání úlovků a intenzity rybolovu a oznamování údajů o vyčerpání rybolovných práv. Je proto třeba upřesnit kódy, které mají členské státy používat při předávání údajů týkajících se vykládek populací, na které se vztahuje toto nařízení, Komisi.

(9)

V souladu s článkem 2 nařízení Rady (ES) č. 847/96 ze dne 6. května 1996, kterým se stanoví dodatečné podmínky pro meziroční řízení celkových přípustných odlovů a kvót (5), je nezbytné určit, na které populace se vztahují různá opatření stanovená v uvedeném nařízení.

(10)

Za účelem zachování nepřetržitosti rybolovných činností a zajištění obživy rybářů v Unii je důležité otevřít tato loviště ode dne 1. ledna 2012. Jelikož se ale nařízení (EU) č. 1124/2010 uplatňuje od 1. ledna 2011, měla by být ustanovení tohoto nařízení umožňující pružnost v řízení intenzity rybolovu populací tresky obecné v Baltském moři použitelná ode dne 1. ledna 2011. Z důvodu naléhavosti by toto nařízení mělo vstoupit v platnost bezprostředně po vyhlášení,

a)

„oblastmi Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES)“ zeměpisné oblasti uvedené v příloze I nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 ze dne 21. prosince 2005, kterým se stanoví technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách Baltského moře, Velkého a Malého Beltu a Øresundu (6);

b)

„Baltským mořem“ subdivize ICES 22–32;

c)

„plavidlem EU“ rybářské plavidlo plující pod vlajkou členského státu a registrované v Unii;

d)

„celkovým přípustným odlovem“ (dále jen „TAC“) množství, které lze každoročně odlovit z každé populace;

e)

„kvótou“ část TAC přidělená Unii, členskému státu nebo třetí zemi;

f)

„dnem nepřítomnosti v přístavu“ každé nepřetržité období 24 hodin nebo jeho část, během něhož je plavidlo nepřítomno v přístavu.

a)

výměny provedené podle čl. 20 odst. 5 nařízení (ES) č. 2371/2002;

b)

přerozdělení podle článku 37 nařízení (ES) č. 1224/2009;

c)

dodatečné vykládky podle článku 3 nařízení (ES) č. 847/96;

d)

množství převedená v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 847/96;

e)

odpočty provedené podle článků 37, 105, 106 a 107 nařízení (ES) č. 1224/2009.

a)

byl odlov proveden plavidly členského státu, jenž má kvótu, která dosud nebyla vyčerpána; nebo

b)

odlov představuje tu část kvóty Unie, která nebyla rozdělena mezi členské státy formou kvót, a uvedená kvóta Unie není vyčerpána.

3.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/12

(1)

Článkem 1 nařízení Komise (ES) č. 810/2008 (2) se otevřely roční celní kvóty pro vysoce jakostní čerstvé, chlazené nebo zmrazené hovězí maso kódů KN 0201 a 0202, pro produkty kódů KN 0206 10 95 a 0206 29 91 a pro zmrazené vykostěné buvolí maso kódu KN 0202 30 90.

(2)

Ustanovením čl. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 810/2008 se přiděluje 28 000 tun vykostěného hovězího masa kódů KN 0201 30 00 a 0206 10 95 na vybrané kusy hovězího masa odpovídajícího přesné definici.

(3)

Dohoda ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Argentinou podle čl. XXIV odst. 6 a článku XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 o změně koncesí v listinách Bulharské republiky a Rumunska v průběhu jejich přistoupení k Evropské unii (3), schválená rozhodnutím Rady 2011/769/EU (4), stanoví pro konkrétní zemi (Argentinu) přídavek celní kvóty EU ve výši 1 500 tun pro „vykostěné hovězí maso, čerstvé nebo chlazené“. Během prvních čtyř let provádění dohody se zvýší o 2 000 tun ročně. Dohoda také stanoví otevření celní kvóty pro konkrétní zemi (Argentinu) ve výši 200 tun v rámci celní kvóty EU „vykostěné buvolí maso, zmrazené“, přičemž kvóta pro Argentinu se vztahuje také na maso „čerstvé a chlazené“.

(4)

Z důvodů jasnosti je vhodné určit zemi, z níž buvolí maso pochází.

(5)

Ustanovením čl. 2 písm. e) nařízení (ES) č. 810/2008 se přiděluje 1 300 tun masa kódů KN 0201 20 90, 0201 30, 0202 20 90, 0202 30, 0206 10 95 a 0206 29 91 na kusy vysoce jakostního hovězího masa odpovídajícího přesné definici.

(6)

Dohoda ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Novým Zélandem podle čl. XXIV odst. 6 a článku XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 o změně koncesí v listinách Bulharské republiky a Rumunska v průběhu jejich přistoupení k Evropské unii (5), schválená rozhodnutím Rady 2011/767/EU (6), stanoví změnu v definici celní kvóty EU ve výši 1 300 tun pro „vysoce kvalitní hovězí maso“.

(7)

Nařízení (ES) č. 810/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

1)

V článku 1 se odstavec 1 mění takto:

2)

Článek 2 se mění takto:

3)

V článku 8 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Dovoz množství uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b) a c) a v čl. 2 písm. a) až e) a g) je při propuštění do volného oběhu podmíněn předložením dovozní licence vydané v souladu s čl. 4 písm. a) a b) a odstavcem 2 tohoto článku.“

4)

V článku 10 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Na množství uvedená v čl. 1 odst. 1 písm. b) a c) a v čl. 2 písm. a) až e) a g) tohoto nařízení jsou použitelná ustanovení nařízení (ES) č. 376/2008, kapitola III nařízení (ES) č. 1301/2006 a nařízení (ES) č. 382/2008, nestanoví-li toto nařízení jinak.“

5)

Článek 11 se mění takto:

6)

V příloze I se definice nahrazuje tímto:

„Vysoce jakostní hovězí maso pocházející z …

(použitelná definice)

nebo buvolí maso pocházející z Austrálie

nebo buvolí maso pocházející z Argentiny.“

7)

V příloze II se první odrážka nahrazuje tímto:

„MINISTERIO DE ECONOMÍA Y FINANZAS PÚBLICAS:

pro maso pocházející z Argentiny:

8)

V příloze IV, V a VI se doplňuje toto pořadové číslo a země původu:

„09.4004“

„Argentina“.

3.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/15

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (2), stanoví maximální limity dusičnanů v některé listové zelenině.

(2)

Navzdory pokroku ve správné zemědělské praxi jsou v některých případech maximální limity překračovány, a tudíž byla některým členským státům přiznána dočasná odchylka pro uvádění na trh některé listové zeleniny vypěstované a určené ke spotřebě na jejich území, která obsahuje množství dusičnanů přesahující stanovené maximální limity.

(3)

Od zavedení maximálních limitů dusičnanů v hlávkovém salátu a ve špenátu bylo provedeno mnoho šetření týkajících se faktorů, které ovlivňují přítomnost dusičnanů v hlávkovém salátu a ve špenátu, a opatření, která mají být přijata za účelem maximálního možného omezení přítomnosti dusičnanů v hlávkovém salátu a ve špenátu. Navzdory pokroku dosaženému ve správné zemědělské praxi v oblasti omezování přítomnosti dusičnanů v hlávkovém salátu a ve špenátu a přísnému uplatňování této správné zemědělské praxe nelze v některých regionech Unie soustavně dosahovat nižšího množství dusičnanů v hlávkovém salátu a čerstvém špenátu, než jsou stávající maximální limity. Důvodem je, že hlavním faktorem ovlivňujícím přítomnost dusičnanů v hlávkovém salátu a ve špenátu jsou klimatické, a zejména světelné podmínky. Tyto klimatické podmínky nemohou producenti řídit ani změnit.

(4)

Aby mohl být vytvořen aktuální vědecký základ pro dlouhodobější strategii řízení rizika vyplývajícího z přítomnosti dusičnanů v zelenině, bylo zapotřebí vědeckého posouzení rizika Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA), které by zohledňovalo nové informace. Toto posouzení muselo vzít v úvahu všechny příslušné úvahy o rizicích a přínosech, například zvážení možných negativních dopadů dusičnanů oproti možným pozitivním účinkům konzumace zeleniny, jako jsou antioxidační účinky nebo jiné vlastnosti, které by mohly určitým způsobem působit proti rizikům plynoucím z dusičnanů a výsledných nitrososloučenin nebo tato rizika vyrovnávat.

(5)

Na žádost Komise vědecká komise pro kontaminující látky v potravinovém řetězci (dále jen „vědecká komise“) přijala dne 10. dubna 2008 vědecké stanovisko týkající se dusičnanů v zelenině (3). Vědecká komise porovnala rizika a přínosy související s expozicí dusičnanům ze zeleniny. Ve výsledku odhadovaná expozice dusičnanům ze zeleniny pravděpodobně nepřináší významné zdravotní riziko, a uznávané pozitivní vlivy konzumace zeleniny tudíž převládají. Vědecká komise uznala, že u zeleniny, která má ve stravě velký podíl, nebo v případě osob, v jejichž stravě je vysoký podíl zeleniny, jako například rukoly, se příležitostně vyskytují situace (např. nepříznivé podmínky pro místní/domácí produkci), kdy je třeba posuzovat případ od případu.

(6)

V návaznosti na diskusi o vhodných opatřeních a obavách vyjádřených v souvislosti s možnými riziky pro kojence a malé děti v případě expozice při akutním příjmu z potravy, požádala Komise úřad EFSA o doplňující vědecké prohlášení týkající se dusičnanů v zelenině, které by podrobněji posoudilo možná rizika pro kojence a malé děti spojená s přítomností dusičnanů v čerstvé zelenině a také zvážilo akutní příjem z potravy s přihlédnutím k aktuálním údajům o přítomnosti dusičnanů v zelenině, podrobnějším údajům o spotřebě zeleniny u kojenců a malých dětí a možnosti stanovení maximálních limitů dusičnanů v listové zelenině, které by mírně převyšovaly limity současné. Vědecká komise přijala dne 1. prosince 2010 prohlášení o možných rizicích pro veřejné zdraví u kojenců a malých dětí plynoucích z přítomnosti dusičnanů v listové zelenině (4).

(7)

V uvedeném prohlášení dospěla vědecká komise k závěru, že expozice dusičnanům ve vařeném špenátu připravovaném z čerstvého špenátu na úrovni stávajících nebo zamýšlených maximálních limitů pravděpodobně nepředstavuje zdravotní riziko, ačkoliv u některých kojenců nelze při konzumaci přesahující jedno špenátové jídlo za den určité riziko vyloučit. EFSA uvedl, že nebral v úvahu případné změny množství dusičnanů způsobené zpracováním potravin, jako např. mytím, loupáním a/nebo vařením, jelikož to nedostatek reprezentativních údajů neumožňoval. Nezohlednění kvantitativního dopadu zpracování potravin na množství dusičnanů může vést k nadhodnocení expozice. Dále se uvádí, že limity dusičnanů v hlávkovém salátu nepředstavují pro děti zdravotní riziko. Prosazování stávajících maximálních limitů dusičnanů v hlávkovém salátu a ve špenátu nebo zamýšlených maximálních limitů o 500 mg/kg vyšších než současné maximální hodnoty by mělo pouze malý dopad.

(8)

V zájmu zajištění právní jistoty producentů ve všech regionech Evropské unie, kteří přísně uplatňují správnou zemědělskou praxi za účelem maximálního možného snížení přítomnosti dusičnanů ve špenátu a hlávkovém salátu, je tedy vhodné mírně zvýšit maximální limity dusičnanů v čerstvém špenátu a hlávkovém salátu, aniž by došlo k ohrožení veřejného zdraví.

(9)

Vzhledem k tomu, že rukola někdy vykazuje velmi velké množství dusičnanů, je vhodné stanovit maximální limit pro rukolu. Maximální limit pro rukolu by měl být za dva roky přezkoumán s ohledem na snížení limitů poté, co budou určeny faktory, které se podílejí na přítomnosti dusičnanů v rukole, a poté, co dojde u rukoly k plnému uplatňování správné zemědělské praxe, která by množství dusičnanů omezila.

(10)

Vzhledem k tomu, že EFSA byl Komisí pověřen shromažďováním všech údajů o výskytu kontaminujících látek v potravinách, včetně dusičnanů, do jedné databáze, je vhodné, aby byly výsledky sdělovány přímo úřadu EFSA.

(11)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a ani Evropský parlament ani Rada nevyjádřily s těmito opatřeními nesouhlas,

1)

V článku 7 se zrušují odstavce 1, 2 a 3.

2)

V článku 9 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Členské státy monitorují množství dusičnanů v zelenině, která je může obsahovat ve významném množství, zejména v zelené listové zelenině, a výsledky pravidelně sdělují úřadu EFSA.“

3)

V příloze se oddíl 1: Dusičnany nahrazuje oddílem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

3.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/18

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (2), stanoví maximální limity pro dioxiny a PCB s dioxinovým efektem v řadě potravin.

(2)

Dioxiny spadají do skupiny 75 kongenerů polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů (PCDD) a 135 kongenerů polychlorovaných dibenzofuranů (PCDF), z nichž 17 je toxikologicky významných. Polychlorované bifenyly (PCB) představují skupinu 209 různých kongenerů, které lze podle toxikologických vlastností rozdělit do dvou skupin: 12 kongenerů má podobné toxikologické vlastnosti jako dioxiny, a jsou proto často označovány jako „PCB s dioxinovým efektem“. Ostatní polychlorované bifenyly nevykazují podobnou toxicitu jako dioxiny a mají odlišný toxikologický profil, a označují se tedy jako „PCB bez dioxinového efektu“.

(3)

Každý kongener dioxinů nebo PCB s dioxinovým efektem vykazuje odlišnou míru toxicity. Aby bylo možné provést součet toxicity těchto různých kongenerů, byl zaveden pojem faktorů toxické ekvivalence (TEF), který má usnadnit hodnocení rizik a kontrolu dodržování právních předpisů. Analytické výsledky týkající se všech jednotlivých toxikologicky významných kongenerů ze skupiny dioxinů, a PCB s dioxinovým efektem se tudíž vyjadřují pomocí kvantifikovatelné veličiny, jíž je toxický ekvivalent TCDD (TEQ).

(4)

Světová zdravotnická organizace (WHO) pořádala ve dnech 28.–30. června 2005 odborný seminář týkající se hodnot TEF, které schválila v roce 1998. Byla změněna řada hodnot TEF, zejména pak pro PCB, oktachlorované kongenery a pentachlorované furany. Údaje o účincích nových hodnot TEF a nedávném výskytu jsou shromážděny ve vědecké zprávě Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) nazvané Výsledky monitorování hodnot dioxinů v potravinách a krmivech (Results of the monitoring of dioxin levels in food and feed) (3). Proto je vhodné přezkoumat maximální limity PCB s přihlédnutím k těmto novým údajům.

(5)

Vědecká komise pro kontaminující látky v potravinovém řetězci při úřadu EFSA přijala na žádost Komise stanovisko týkající se přítomnosti PCB bez dioxinového efektu v krmivech a potravinách (4).

(6)

Suma šesti indikátorových PCB (PCB 28, 52, 101, 138, 153 a 180) zahrnuje přibližně polovinu celkového množství PCB bez dioxinového efektu přítomných v krmivech a potravinách. Tato suma se považuje za vhodný ukazatel výskytu PCB bez dioxinového efektu a expozice člověka těmto PCB, a měla by proto být stanovena jakožto maximální limit.

(7)

Maximální limity byly stanoveny s přihlédnutím k údajům o nedávném výskytu, které jsou shromážděny ve vědecké zprávě EFSA nazvané Výsledky monitorování PCB bez dioxinového efektu v potravinách a krmivech (Results of the monitoring of non dioxin-like PCBs in food and feed) (5). Přestože je možné dosáhnout nižších mezí kvantifikace, lze zaznamenat, že velká řada laboratoří používá mez kvantifikace 1 μg/kg tuku nebo dokonce 2 μg/kg tuku. Vyjádření analytického výsledku jako horní mez koncentrace by v některých případech vedlo k hodnotě blížící se maximálnímu limitu, pokud by byly stanoveny velmi přísné maximální limity, a to i tehdy, když by nebyly kvantifikovány žádné PCB. Bylo také konstatováno, že u některých kategorií potravin nebyly údaje dosti rozsáhlé. Proto by bylo namístě maximální limity po uplynutí tří let přezkoumat na základě rozsáhlejší databáze vytvořené s pomocí analytické metody, která bude dostatečně citlivá pro kvantifikaci nízkých hodnot.

(8)

Finsko a Švédsko získaly odchylku pro uvádění na trh ryb pocházejících z oblasti Baltského moře a určených ke spotřebě na území uvedených států, jejichž obsah dioxinů je vyšší než maximální limity stanovené pro dioxiny a sumu dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v rybách. Uvedené členské státy splnily podmínky týkající se informování spotřebitelů o stravovacích doporučeních. Každoročně Komisi oznamují výsledky monitorování hodnot dioxinů v rybách z oblasti Baltského moře a opatření přijatá ke snížení expozice člověka dioxinům z oblasti Baltského moře.

(9)

Na základě výsledků monitorování hodnot dioxinů a PCB s dioxinovým efektem, které provádí Finsko a Švédsko, by měla být udělená odchylka omezena na určité druhy ryb. Vzhledem k přetrvávající přítomnosti dioxinů a PCB v životním prostředí, a tudíž i v rybách, je žádoucí udělit tuto odchylku bez časového omezení.

(10)

V případě uloveného volně žijícího lososa obecného požádalo Lotyšsko o podobnou odchylku, jaká byla udělena Finsku a Švédsku. Za tímto účelem Lotyšsko prokázalo, že expozice člověka dioxinům a PCB s dioxinovým efektem na jeho území není vyšší než nejvyšší průměrná míra v kterémkoli jiném členském státě a že zde existuje systém zajišťující plnou informovanost spotřebitelů o stravovacích doporučeních týkajících se omezení konzumace ryb z oblasti Baltského moře určitými ohroženými skupinami populace s cílem vyhnout se možnému zdravotnímu riziku. Dále by mělo být prováděno monitorování hodnot dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v rybách z oblasti Baltského moře a o jeho výsledcích, jakož i o opatřeních přijatých ke snížení expozice člověka dioxinům a PCB s dioxinovým efektem z ryb pocházejících z oblasti Baltského moře by měla být informována Komise. Byla zavedena nezbytná opatření zajišťující, aby ryby a rybí produkty, jež nesplňují maximální limity EU pro PCB, nebyly uváděny na trh v jiných členských státech.

(11)

Vzhledem k tomu, že vzorec kontaminace PCB bez dioxinového efektu v rybách z oblasti Baltského moře vykazuje podobné rysy jako kontaminace dioxiny a PCB s dioxinovým efektem a že PCB bez dioxinového efektu jsou rovněž velmi perzistentní v životním prostředí, je žádoucí udělit podobnou odchylku týkající se přítomnosti PCB bez dioxinového efektu jako pro dioxiny a PCB s dioxinovým efektem v rybách z oblasti Baltského moře.

(12)

Úřad EFSA byl požádán o vydání vědeckého stanoviska ohledně přítomnosti dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v játrech ovcí a jelenovitých a ohledně vhodnosti stanovení maximálních limitů pro dioxiny a PCB v játrech a produktech z nich vyrobených, které budou vztaženy spíše na celý produkt než na tuk, jak je tomu v současnosti. Ustanovení týkající se jater a produktů z nich vyrobených by proto měla být přezkoumána, zvláště pak ustanovení týkající se jater ovcí a jelenovitých, poté, co bude k dispozici stanovisko EFSA. Do té doby je záhodno stanovit maximální limit pro dioxiny a PCB vztažený na tuk.

(13)

Na potraviny obsahující méně než 1 % tuku se až doposud maximální limit pro dioxiny a PCB s dioxinovým efektem nevztahoval, jelikož k expozici člověka obecně přispívají v zanedbatelné míře. Vyskytly se však případy potravin obsahujících méně než 1 % tuku, avšak s velmi vysokým obsahem dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v tuku. Proto je žádoucí na tyto potraviny uplatnit maximální limit, avšak vztažený na celý produkt. Vzhledem k tomu, že maximální limit se u některých potravin s nízkým obsahem tuku stanovuje vztažením na celý produkt, je namístě použít u potravin obsahujících méně než 2 % tuku maximální limit stanovený vztažením na celý produkt.

(14)

S ohledem na údaje z monitorování dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v potravinách pro kojence a malé děti je žádoucí stanovit zvláštní nižší maximální limity pro dioxiny a PCB s dioxinovým efektem v potravinách určených pro kojence a malé děti. Německý spolkový institut pro hodnocení rizik předložil úřadu EFSA zvláštní žádost o posouzení rizik, které pro kojence a malé děti představuje přítomnost dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v potravinách pro kojence a malé děti. Proto by poté, co bude stanovisko EFSA k dispozici, měla být ustanovení týkající se potravin pro kojence a malé děti přezkoumána.

(15)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a ani Evropský parlament ani Rada nevyjádřily s těmito opatřeními nesouhlas,

1)

Článek 7 se mění takto:

2)

Příloha se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

3.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/24

(1)

Protože pro dodávku potravin k distribuci nejchudším osobám podle ročního plánu na rok 2012 přijatého prováděcím nařízením Komise (EU) č. 562/2011 (3) jsou k dispozici značně menší intervenční zásoby oproti rokům předchozím, je třeba prodloužit prováděcí dobu ročního plánu na rok 2011 přijatého nařízením Komise (EU) č. 945/2010 (4) tak, aby členské státy mohly doplnit potraviny k distribuci konečným příjemcům podle ročního plánu na rok 2012 prostředky, jež mohly být ušetřeny v rámci ročního programu na rok 2011.

(2)

V důsledku opravných prostředků podaných proti veřejným nabídkovým řízením a lhůtám v relevantních soudních řízeních nebylo Řecko s to završit platby u některých nákupů potravin na trhu a odebrat část přiděleného množství másla z intervenčních zásob Unie. Řecké orgány předložily Komisi žádost o prodloužení lhůty stanovené v čl. 3 odst. 3 nařízení Komise (EU) č. 807/2010 ze dne 14. září 2010, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro dodávky potravin z intervenčních zásob ve prospěch nejchudších osob v Unii (5), a lhůty stanovené v článku 4 nařízení (EU) č. 945/2010. Portugalsko předložilo podobnou žádost ohledně lhůty pro platební úkony stanovené v čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) č. 807/2010. Vzhledem k obtížné finanční situaci těchto členských států je třeba umožnit jim završit platební úkony za produkty mobilizované na trhu a umožnit jim odebrání zbývajících množství intervenčních zásob, aby tato přidělení zůstala dostupná ke zvýšení množství potravin distribuovaných nejchudším lidem. Je tudíž třeba přiznat prodloužení uvedených dvou lhůt. Aby se zajistilo rovné zacházení s členskými státy, měly by se odchylky vztahovat na všechny platební úkony za produkty mobilizované na trhu a všechna odebrání mléčných výrobků z intervenčních zásob v rámci ročního plánu na rok 2011. Protože konečný termín pro platební úkony za produkty mobilizované na trhu byl stanoven na 1. září a za odebrání mléčných výrobků z intervenčních zásob Unie na 30. září, je třeba obě tyto odchylky použít se zpětnou platností.

(3)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

1)

Vkládá se nový článek 3a, který zní:

„Článek 3a

Odchylně od ustanovení čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) č. 807/2010 končí prováděcí lhůta ročního distribučního plánu na rok 2011 dnem 29. února 2012.“

2)

V článku 4 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Odchylně od čl. 3 odst. 2 prvního a třetího pododstavce nařízení (EU) č. 807/2010 u distribučního plánu na rok 2011 platí, že k odebrání másla a sušeného odstředěného mléka z intervenčních zásob musí dojít od 1. června do 31. prosince 2011. Náklady vzniklé z udržování přidělených množství másla a odstředěného sušeného mléka v intervenčních zásobách mezi 30. zářím a dnem skutečného odebrání z intervenčního skladování nese členský stát, jemuž jsou tyto produkty přiděleny podle distribučního plánu na rok 2011.“

3)

Vkládá se nový článek 5a, který zní:

„Článek 5a

Odchylně od čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) č. 807/2010 se u ročního distribučního plánu na rok 2011 platební úkony za produkty, které má dodat hospodářský subjekt, v případě produktů, jež se mají mobilizovat na trhu podle čl. 2 odst. 3 písm. a) bodu iii) a bodu iv) nařízení (EU) č. 807/2010, mají uzavřít před 31. prosincem 2011.“

3.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/26

3.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/28

(1)

Ustanovení čl. 136 odst. 1 písm. a) Smlouvy o fungování EU umožňuje, aby byla přijata opatření týkající se členských států, jejichž měnou je euro, k posílení koordinace jejich rozpočtové kázně a dohledu nad ní.

(2)

Článek 126 Smlouvy o fungování EU stanoví, že se členské státy vyvarují nadměrných schodků veřejných financí, a určuje, jak při nadměrném schodku postupovat. Pakt o stabilitě a růstu, jehož část o nápravě podrobněji upravuje postup při nadměrném schodku, poskytuje rámec pro podporu vládních politik zaměřených na rychlý návrat ke zdravému stavu rozpočtů s přihlédnutím k hospodářské situaci.

(3)

Dne 27. dubna 2009 Rada v souladu s čl. 104 odst. 6 Smlouvy o založení Evropského společenství rozhodla, že v Řecku existuje nadměrný schodek.

(4)

Dne 10. května 2010 přijala Rada rozhodnutí 2010/320/EU (1) určené Řecku podle čl. 126 odst. 9 a článku 136 s cílem posílit a prohloubit fiskální dohled a vyzvat Řecko, aby učinilo opatření ke snížení schodku, která jsou považována za nezbytná pro nápravu situace nadměrného schodku, a to nejpozději do roku 2014. Rada stanovila následující postup korekce nadměrného schodku: schodky veřejných financí nepřesáhnou 18 508 milionů EUR v roce 2010, 17 065 milionů EUR v roce 2011, 14 916 milionů EUR v roce 2012, 11 399 milionů EUR v roce 2013 a 6 385 milionů EUR v roce 2014.

(5)

Rozhodnutí 2010/320/EU bylo několikrát podstatně změněno (2). Vzhledem k novým změnám bylo rozhodnutím 2011/734/EU (3) ze dne 12. července 2011 z důvodu přehlednosti přijato jeho přepracované znění.

(6)

V září 2011 se ukázalo, že s ohledem na plnění rozpočtu do září by byl v případě, že se politika nezmění, cílový schodek pro rok 2011 výrazně překročen, což by ohrozilo celkovou důvěryhodnost programu. V říjnu 2011 řecká vláda oznámila opatření směřující k minimalizaci zhoršení stavu rozpočtu v roce 2011 a představila návrh rozpočtu na rok 2012 zaměřený na dodržení stropu schodku pro rok 2012 stanovený v rozhodnutí 2010/320/EU. Tato opatření mají být přijata ve formě zákona do konce října 2011. O těchto opatřeních vedly řecké orgány a útvary Komise rozsáhlé diskuze.

(7)

S ohledem na výše uvedené úvahy se jeví jako vhodné pozměnit rozhodnutí 2011/734/EU v řadě bodů a ponechat lhůtu pro nápravu nadměrného schodku beze změny,

1)

Vkládá se nový odstavec, který zní:

„6a.   Řecko bezodkladně přijme a provede následující opatření:

2)

Odstavec 7 se mění takto:

3)

V odstavci 8 se doplňují nová písmena, která znějí:

4)

Doplňuje se nový odstavec, který zní:

„9.   Řecko přijme do konce června 2012 tato opatření:

3.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/32

(1)

Podle čl. 6 odst. 1 společné akce 2008/851/SZBP zmocnila Rada Politický a bezpečnostní výbor k přijímání rozhodnutí o jmenování velitele sil EU.

(2)

Dne 5. července 2011 přijal Politický a bezpečnostní výbor rozhodnutí Atalanta/3/2011 (2) o jmenování kontradmirála Thomase JUGELA velitelem sil EU pro vojenskou operaci Evropské unie s cílem přispět k odvrácení, prevenci a potlačení pirátství a ozbrojených loupeží u pobřeží Somálska.

(3)

Velitel operace EU doporučil jmenovat novým velitelem sil EU pro vojenskou operaci Evropské unie s cílem přispět k odvrácení, prevenci a potlačení pirátství a ozbrojených loupeží u pobřeží Somálska kapitána Jorgeho MANSA.

(4)

Vojenský výbor EU toto doporučení podporuje.

(5)

V souladu s článkem 5 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní vypracovávání a provádění těch rozhodnutí a činností Unie, které mají vliv na obranu,

3.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/33

(1)

Dohoda mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty (2) (dále jen „dohoda“) vstoupila v platnost dne 1. června 2002.

(2)

Článkem 6 dohody se zřizuje Smíšený výbor pro zemědělství (dále jen „výbor“) odpovědný za správu dohody a za zajišťování jejího řádného fungování.

(3)

V souladu s čl. 6 odst. 4 a 7 dohody přijal výbor dne 21. října 2003 svůj jednací řád (3) a založil pracovní skupiny nezbytné pro správu příloh dohody (4).

(4)

Dvoustranná pracovní skupina pro „ekologické produkty“ se sešla, aby posoudila zejména oblast působnosti přílohy 9, pravidla dovozu, jež smluvní strany uplatňují, a výměnu informací, jež mezi nimi probíhá; dále aby v tomto smyslu výboru předložila doporučení s cílem přílohu 9 dohody upravit.

(5)

V souladu s článkem 11 dohody může výbor rozhodnout o změnách příloh dohody.

(6)

Vedoucí delegace Evropské unie ve Smíšeném výboru pro zemědělství vyjadřuje souhlas Evropské unie s konečným zněním předlohy rozhodnutí smíšeného výboru.

(7)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 37 nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (5),

3.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/37

(1)

V souladu s článkem 75 finančního nařízení a čl. 90 odst. 1 prováděcích pravidel musí závazku výdajů z rozpočtu Unie předcházet rozhodnutí o financování, které stanoví základní prvky akce, která zahrnuje výdaj z rozpočtu, přičemž toto rozhodnutí musí být přijaté orgánem nebo subjekty, které tento orgán pověřil.

(2)

Rozhodnutí 2009/470/ES stanoví způsoby finančního přispívání Unie na specifická veterinární opatření zahrnující i nouzová opatření. V zájmu přispění k co nejrychlejší eradikaci influenzy ptáků by Unie na způsobilé výdaje členských států měla poskytovat finanční příspěvek. Ustanovení čl. 4 odst. 3 první a druhé odrážky uvedeného rozhodnutí stanoví pravidla týkající se procentního podílu, která se musí uplatnit na výdaje vynaložené členskými státy.

(3)

Článek 3 nařízení Komise (ES) č. 349/2005 ze dne 28. února 2005, kterým se stanoví pravidla pro financování nouzových opatření a opatření pro tlumení některých chorob zvířat uvedených v rozhodnutí Rady 90/424/EHS Společenstvím (2), stanoví pravidla pro výdaje způsobilé pro financování ze strany Unie.

(4)

Prováděcím rozhodnutím Komise 2011/204/EU ze dne 31. března 2011 o finančním příspěvku Unie na nouzová opatření pro tlumení influenzy ptáků v Dánsku a Nizozemsku v roce 2010 (3) byl mimo jiné poskytnut finanční příspěvek Unie na nouzová opatření pro tlumení influenzy ptáků v Nizozemsku v roce 2010. Úřední žádost o náhradu, jak stanoví čl. 7 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 349/2005, předložilo Nizozemsko dne 20. května 2011.

(5)

Vyplacení finančního příspěvku Unie musí být podmíněno tím, aby plánovaná opatření byla skutečně provedena a orgány poskytly veškeré nezbytné informace ve stanovených lhůtách.

(6)

Nizozemsko v souladu s čl. 3 odst. 4 rozhodnutí 2009/470/ES neprodleně informovalo Komisi a ostatní členské státy o opatřeních uplatněných v souladu s právními předpisy Unie o ohlašování a eradikaci a o jejích výsledcích. K žádosti o náhradu byly připojeny finanční zpráva, doklady, epizootologická zpráva o každém hospodářství, jehož zvířata byla usmrcena nebo zničena, a výsledky příslušných auditů, jak vyžaduje článek 7 nařízení (ES) č. 349/2005.

(7)

Připomínky Komise, metoda výpočtu způsobilých výdajů a konečné závěry byly Nizozemsku sděleny dne 8. srpna 2011. Nizozemsko vyjádřilo svůj souhlas e-mailem ze dne 16. srpna 2011.

(8)

V důsledku toho lze nyní stanovit celkovou výši finančního příspěvku Unie na způsobilé výdaje vzniklé v souvislosti s eradikací influenzy ptáků v Nizozemsku v roce 2010.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

3.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/39

(1)

V souladu s článkem 75 finančního nařízení a čl. 90 odst. 1 prováděcích pravidel musí závazku výdajů z rozpočtu Unie předcházet rozhodnutí o financování, které stanoví základní prvky akce, která zahrnuje výdaj z rozpočtu, přičemž toto rozhodnutí musí být přijaté orgánem nebo subjekty, které tento orgán pověřil.

(2)

Rozhodnutí 2009/470/ES stanoví způsoby finančního přispívání Unie na specifická veterinární opatření zahrnující i nouzová opatření. V zájmu přispění k co nejrychlejší eradikaci vezikulární choroby prasat by Unie na způsobilé výdaje členských států měla poskytovat finanční příspěvek. Ustanovení čl. 3 odst. 6 první odrážky uvedeného rozhodnutí stanoví pravidla týkající se procentního podílu, která se musí uplatnit na výdaje vynaložené členskými státy.

(3)

Nařízení Komise (ES) č. 349/2005 (2) stanoví pravidla pro financování nouzových opatření a opatření pro tlumení některých chorob zvířat uvedených v rozhodnutí Rady 90/424/EHS Společenstvím. Článek 3 uvedeného nařízení stanoví pravidla týkající se výdajů způsobilých pro finanční podporu Unie.

(4)

Rozhodnutí Komise 2010/143/EU ze dne 5. března 2010 o finančním příspěvku Unie na nouzová opatření pro tlumení vezikulární choroby prasat v Itálii v roce 2009 (3) poskytlo Itálii finanční příspěvek Unie na výdaje vynaložené na eradikaci vezikulární choroby prasat.

(5)

V dnech 3. a 4. května 2010 Itálie předložila úřední žádost o náhradu, jak stanoví čl. 7 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 349/2005. Konečné závěry Komise byly Itálii sděleny e-mailem ze dne 29. června 2011. Itálie vyjádřila svůj souhlas e-mailem ze dne 23. srpna 2011.

(6)

Vyplacení finančního příspěvku Unie musí být podmíněno tím, aby plánovaná opatření byla skutečně provedena a orgány poskytly veškeré nezbytné informace ve stanovených lhůtách.

(7)

Italské orgány zcela splnily své technické a správní povinnosti podle čl. 3 odst. 4 rozhodnutí 2009/470/ES a článku 7 nařízení (ES) č. 349/2005.

(8)

S ohledem na výše uvedené by nyní měla být stanovena celková výše finančního příspěvku Unie na způsobilé výdaje vzniklé v souvislosti s eradikací vezikulární choroby prasat v Itálii v roce 2009.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

3.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/41

(1)

V souladu s článkem 75 finančního nařízení a čl. 90 odst. 1 prováděcích pravidel musí závazku výdajů z rozpočtu Unie předcházet rozhodnutí o financování, které stanoví základní prvky akce, jež zahrnuje výdaj z rozpočtu, přičemž toto rozhodnutí musí být přijato orgánem nebo subjekty, které tento orgán pověřil.

(2)

Rozhodnutí Rady 2009/470/ES stanoví způsoby finančního přispívání Unie na specifická veterinární opatření zahrnující i nouzová opatření. V zájmu co nejrychlejší eradikace influenzy ptáků by měla Unie poskytovat finanční příspěvek na způsobilé výdaje členských států. V čl. 4 odst. 3 první a druhé odrážce uvedeného rozhodnutí je určen procentní podíl finančního příspěvku Unie, který lze vyplatit jako náhradu za výdaje vynaložené členskými státy.

(3)

Článek 3 nařízení Komise (ES) č. 349/2005 ze dne 28. února 2005, kterým se stanoví pravidla pro financování nouzových opatření a opatření pro tlumení některých chorob zvířat uvedených v rozhodnutí Rady 90/424/EHS Společenstvím (2), stanoví pravidla pro výdaje způsobilé pro finanční podporu ze strany Unie.

(4)

Rozhodnutí Komise 2009/581/ES ze dne 29. července 2009 o finančním příspěvku Společenství na nouzová opatření pro tlumení influenzy ptáků v Cloppenburgu, Německo, v prosinci 2008 a v lednu 2009 (3) stanovilo finanční příspěvek poskytnutý Unií na nouzová opatření pro tlumení influenzy ptáků v Německu v prosinci 2008 a v lednu 2009.

(5)

Dne 3. září 2009 předložilo Německo oficiální žádost o náhradu v souladu s ustanoveními čl. 7 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 349/2005.

(6)

Článek 7 nařízení (ES) č. 349/2005 podmiňuje vyplacení finančního příspěvku Unie tím, aby plánované operace byly skutečně provedeny a orgány poskytly veškeré nezbytné informace ve stanovených lhůtách.

(7)

Rozhodnutí 2009/581/ES stanovilo, že v rámci finančního příspěvku Unie by měla být vyplacena první splátka ve výši 2 000 000 EUR.

(8)

Audit provedený útvary Komise v souladu s článkem 10 nařízení (ES) č. 349/2005 zjistil pouze drobné finanční nedostatky.

(9)

Německo tudíž v tomto ohledu splnilo technické a správní povinnosti podle čl. 3 odst. 4 rozhodnutí 2009/470/ES a článku 7 nařízení (ES) č. 349/2005.

(10)

S ohledem na výše uvedené by nyní měla být stanovena výše druhé splátky finančního příspěvku Unie na způsobilé výdaje vzniklé v souvislosti s eradikací influenzy ptáků v Cloppenburgu, Německo, v prosinci 2008 a lednu 2009.

(11)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

3.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/43

(1)

V souladu s článkem 75 finančního nařízení a čl. 90 odst. 1 prováděcích pravidel musí závazku výdajů z rozpočtu Unie předcházet rozhodnutí o financování, které stanoví základní prvky akce, která zahrnuje výdaj z rozpočtu, přičemž toto rozhodnutí musí být přijaté orgánem nebo subjekty, které tento orgán pověřil.

(2)

Rozhodnutí 2009/470/ES stanoví způsoby finančního přispívání Unie na specifická veterinární opatření zahrnující i nouzová opatření. V zájmu přispění k co nejrychlejší eradikaci newcastleské choroby by Unie na způsobilé výdaje členských států měla poskytovat finanční příspěvek. Ustanovení čl. 3 odst. 6 první odrážky uvedeného rozhodnutí stanoví pravidla týkající se procentního podílu, která se musí uplatnit na výdaje vynaložené členskými státy.

(3)

Článek 3 nařízení Komise (ES) č. 349/2005 ze dne 28. února 2005, kterým se stanoví pravidla pro financování nouzových opatření a opatření pro tlumení některých chorob zvířat uvedených v rozhodnutí Rady 90/424/EHS Společenstvím (2), stanoví pravidla pro výdaje způsobilé pro financování ze strany Unie.

(4)

Prováděcím rozhodnutím Komise 2011/208/EU ze dne 1. dubna 2011 o finančním příspěvku Unie na nouzová opatření pro tlumení newcastleské choroby ve Španělsku v roce 2009 (3) byl mimo jiné poskytnut finanční příspěvek Unie na nouzová opatření pro tlumení newcastleské choroby ve Španělsku v roce 2009. Úřední žádost o náhradu, jak stanoví čl. 7 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 349/2005, předložilo Španělsko dne 31. května 2011.

(5)

Vyplacení finančního příspěvku Unie musí být podmíněno tím, aby plánovaná opatření byla skutečně provedena a orgány poskytly veškeré nezbytné informace ve stanovených lhůtách.

(6)

Španělsko v souladu s čl. 3 odst. 4 rozhodnutí 2009/470/ES neprodleně informovalo Komisi a ostatní členské státy o opatřeních uplatněných v souladu s právními předpisy Unie o ohlašování a eradikaci a o jejích výsledcích. K žádosti o náhradu byly připojeny finanční zpráva, doklady, epizootologická zpráva o každém hospodářství, jehož zvířata byla usmrcena nebo zničena, a výsledky příslušných auditů, jak vyžaduje článek 7 nařízení (ES) č. 349/2005.

(7)

Připomínky Komise, metoda výpočtu způsobilých výdajů a konečné závěry byly Španělsku sděleny dne 20. října 2011. Španělsko vyjádřilo svůj souhlas e-mailem ze dne 20. října 2011.

(8)

V důsledku toho lze nyní stanovit celkovou výši finančního příspěvku Unie na způsobilé výdaje vzniklé v souvislosti s eradikací newcastleské choroby ve Španělsku v roce 2009.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

3.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/45

(1)

V souladu s článkem 75 finančního nařízení a čl. 90 odst. 1 prováděcích pravidel musí závazku výdajů z rozpočtu Unie předcházet rozhodnutí o financování, které stanoví základní prvky akce, jež zahrnuje výdaj z rozpočtu, přičemž toto rozhodnutí musí být přijato orgánem nebo subjekty, které tento orgán pověřil.

(2)

Rozhodnutí 2009/470/ES stanoví způsoby finančního přispívání Unie na specifická veterinární opatření zahrnující i nouzová opatření. V zájmu co nejrychlejší eradikace influenzy ptáků by měla Unie poskytovat finanční příspěvek na způsobilé výdaje členských států. V čl. 4 odst. 3 první a druhé odrážce uvedeného rozhodnutí je určen procentní podíl finančního příspěvku Unie, který lze vyplatit jako náhradu za výdaje vynaložené členskými státy.

(3)

Článek 3 nařízení Komise (ES) č. 349/2005 ze dne 28. února 2005, kterým se stanoví pravidla pro financování nouzových opatření a opatření pro tlumení některých chorob zvířat uvedených v rozhodnutí Rady 90/424/EHS Společenstvím (2), stanoví pravidla pro výdaje způsobilé pro finanční podporu ze strany Unie.

(4)

Rozhodnutí Komise 2010/148/EU ze dne 5. března 2010 o finančním příspěvku Unie na nouzová opatření pro tlumení influenzy ptáků v České republice, Německu, Španělsku, Francii a Itálii v roce 2009 (3) stanovilo finanční příspěvek Unie na nouzová opatření pro tlumení influenzy ptáků mimo jiné ve Španělsku v roce 2009.

(5)

Dne 3. května 2010 předložilo Španělsko oficiální žádost o náhradu v souladu s ustanoveními v čl. 7 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 349/2005.

(6)

Článek 7 nařízení (ES) č. 349/2005 podmiňuje vyplacení finančního příspěvku Unie tím, aby plánované operace byly skutečně provedeny a orgány poskytly veškeré nezbytné informace ve stanovených lhůtách.

(7)

Audit provedený útvary Komise v souladu s článkem 10 nařízení (ES) č. 349/2005 zjistil pouze drobné finanční nedostatky.

(8)

Španělsko tudíž v tomto ohledu splnilo technické a správní povinnosti podle čl. 3 odst. 4 rozhodnutí 2009/470/ES a článku 7 nařízení (ES) č. 349/2005.

(9)

S ohledem na výše uvedené by nyní měla být stanovena výše první splátky finančního příspěvku Unie na způsobilé výdaje vzniklé v souvislosti s eradikací influenzy ptáků ve Španělsku v roce 2009.

(10)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

3.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/47

(1)

V souladu s článkem 75 finančního nařízení a čl. 90 odst. 1 prováděcích pravidel musí závazku výdajů z rozpočtu Unie předcházet rozhodnutí o financování, které stanoví základní prvky akce, která zahrnuje výdaj z rozpočtu, přičemž toto rozhodnutí musí být přijaté orgánem nebo subjekty, které tento orgán pověřil.

(2)

Rozhodnutí 2009/470/ES stanoví způsoby finančního přispívání Unie na specifická veterinární opatření zahrnující i nouzová opatření. V zájmu co nejrychlejší eradikace influenzy ptáků by Unie na způsobilé výdaje členských států měla poskytovat finanční příspěvek. V čl. 4 odst. 3 první a druhé odrážce uvedeného rozhodnutí je určen procentní podíl finančních příspěvků Unie, jenž může být vyplacen jako náhrada výdajů vynaložených členskými státy.

(3)

Článek 3 nařízení Komise (ES) č. 349/2005 ze dne 28. února 2005, kterým se stanoví pravidla pro financování nouzových opatření a opatření pro tlumení některých chorob zvířat uvedených v rozhodnutí Rady 90/424/EHS Společenstvím (2), stanoví pravidla pro výdaje způsobilé pro financování ze strany Unie.

(4)

Rozhodnutí Komise 2008/557/ES ze dne 27. června 2008 o finančním příspěvku Společenství na nouzová opatření pro tlumení influenzy ptáků v Polsku v roce 2007 (3) stanovilo finanční příspěvek Unie na nouzová opatření pro tlumení influenzy ptáků v Polsku v roce 2007.

(5)

Dne 13. března 2008 předložilo Polsko oficiální žádost o náhradu, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 349/2005.

(6)

Článek 7 nařízení (ES) č. 349/2005 podmiňuje vyplacení uvedeného finančního příspěvku Unie tím, aby plánovaná opatření byla skutečně provedena a orgány poskytly veškeré nezbytné informace ve stanovených lhůtách.

(7)

Rozhodnutí 2008/557/ES stanovilo, že v rámci finančního příspěvku Unie by měla být vyplacena první splátka ve výši 845 000 EUR.

(8)

Audit podle článku 10 nařízení (ES) č. 349/2005 provedený útvary Komise poukázal na jen méně závažné finanční otázky.

(9)

Polsko tedy přesně splnilo své technické a správní povinnosti podle čl. 3 odst. 4 rozhodnutí 2009/470/ES a článku 7 nařízení (ES) č. 349/2005.

(10)

S ohledem na výše uvedené by nyní měla být stanovena druhá splátka finančního příspěvku Unie Polsku na způsobilé výdaje vynaložené v souvislosti s eradikací influenzy ptáků v roce 2007.

(11)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

3.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/49

(1)

V souladu s článkem 75 finančního nařízení a čl. 90 odst. 1 prováděcích pravidel musí závazku výdajů z rozpočtu Unie předcházet rozhodnutí o financování, které stanoví základní prvky akce, která zahrnuje výdaj z rozpočtu, přičemž toto rozhodnutí musí být přijaté orgánem nebo subjekty, které tento orgán pověřil.

(2)

Rozhodnutí 2009/470/ES stanoví způsoby finančního přispívání Unie na specifická veterinární opatření zahrnující i nouzová opatření. V zájmu co nejrychlejší eradikace katarální horečky ovcí by Unie na způsobilé výdaje členských států měla poskytovat finanční příspěvek. V čl. 3 odst. 6 první odrážce uvedeného rozhodnutí je určen procentní podíl finančních příspěvků Unie, jenž může být vyplacen jako náhrada výdajů vynaložených členskými státy.

(3)

Článek 3 nařízení Komise (ES) č. 349/2005 ze dne 28. února 2005, kterým se stanoví pravidla pro financování nouzových opatření a opatření pro tlumení některých chorob zvířat uvedených v rozhodnutí Rady 90/424/EHS Společenstvím (2), stanoví pravidla pro výdaje způsobilé pro financování ze strany Unie.

(4)

Rozhodnutí Komise 2008/444/ES ze dne 5. června 2008 o finančním příspěvku Společenství na nouzová opatření pro tlumení katarální horečky ovcí v Německu v roce 2007 (3) stanovilo finanční příspěvek Unie na nouzová opatření pro tlumení katarální horečky ovcí v Německu v roce 2007.

(5)

Dne 6. června 2008 předložilo Německo oficiální žádost o náhradu, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 349/2005.

(6)

Článek 7 nařízení (ES) č. 349/2005 podmiňuje vyplacení uvedeného finančního příspěvku Unie tím, aby plánovaná opatření byla skutečně provedena a orgány poskytly veškeré nezbytné informace ve stanovených lhůtách.

(7)

Rozhodnutí 2008/444/ES stanovilo, že v rámci finančního příspěvku Unie by měla být vyplacena první splátka ve výši 950 000,00 EUR.

(8)

Audit podle článku 10 nařízení (ES) č. 349/2005 provedený útvary Komise ukázal na jen méně závažné finanční otázky.

(9)

Německo tedy přesně splnilo své technické a správní povinnosti podle čl. 3 odst. 4 rozhodnutí 2009/470/ES a článku 7 nařízení (ES) č. 349/2005.

(10)

S ohledem na výše uvedené by nyní měla být stanovena druhá splátka finančního příspěvku Unie na způsobilé výdaje vynaložené v souvislosti s eradikací katarální horečky ovcí v Německu v roce 2007.

(11)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

3.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/50

(1)

V souladu s článkem 75 finančního nařízení a čl. 90 odst. 1 prováděcích pravidel musí závazku výdajů z rozpočtu Unie předcházet rozhodnutí o financování, které stanoví základní prvky akce, která zahrnuje výdaj z rozpočtu, přičemž toto rozhodnutí musí být přijaté orgánem nebo subjekty, které tento orgán pověřil.

(2)

Rozhodnutí 2009/470/ES stanoví způsoby finančního přispívání Unie na specifická veterinární opatření zahrnující i nouzová opatření. V zájmu přispění k co nejrychlejší eradikaci katarální horečky ovcí by Unie na způsobilé výdaje členských států měla poskytovat finanční příspěvek. Ustanovení čl. 3 odst. 6 druhé odrážky uvedeného rozhodnutí stanoví pravidla týkající se procentního podílu, která se musí uplatnit na výdaje vynaložené členskými státy.

(3)

Nařízení Komise (ES) č. 349/2005 (2) stanoví pravidla pro financování nouzových opatření a opatření pro tlumení některých chorob zvířat uvedených v rozhodnutí Rady 90/424/EHS Společenstvím. Článek 3 uvedeného nařízení stanoví pravidla týkající se výdajů způsobilých pro finanční podporu Unie.

(4)

Rozhodnutím Komise 2008/655/ES (3) ve znění rozhodnutí 2009/19/ES (4) byl poskytnut finanční příspěvek Unie na nouzová opatření pro tlumení katarální horečky ovcí ve Francii v letech 2007 a 2008.

(5)

Dne 31. března 2009 Francie podala úřední žádost o náhradu, jak stanoví čl. 7 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 349/2005.

(6)

Ve dnech 24.–28. listopadu 2008 provedl Potravinový a veterinární úřad ve Franci inspekci, při níž zaznamenal některé technické nedostatky. Tyto nedostatky však nenarušily celkové provádění programu, ani nezpůsobily další výdaje pro rozpočet Unie.

(7)

Ve dnech 1. až 4. prosince 2009 byla ve Francii provedena finanční kontrola, která dospěla k závěru, že výdaje předložené Francií jsou způsobilé.

(8)

Připomínky Komise, metoda výpočtu způsobilých výdajů a konečné závěry byly Francii sděleny dopisem ze dne 14. července 2011.

(9)

S ohledem na výše uvedené by nyní měla být podle čl. 3 odst. 2 rozhodnutí 2008/655/ES stanovena celková výše finančního příspěvku Unie na způsobilé výdaje vzniklé v souvislosti s eradikací katarální horečky ovcí ve Francii v letech 2007 a 2008.

(10)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

3.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/52

(1)

V souladu s článkem 75 finančního nařízení a čl. 90 odst. 1 prováděcích pravidel musí závazku výdajů z rozpočtu Unie předcházet rozhodnutí o financování, které stanoví základní prvky akce, která zahrnuje výdaj z rozpočtu, přičemž toto rozhodnutí musí být přijaté orgánem nebo subjekty, které tento orgán pověřil.

(2)

Rozhodnutí 2009/470/ES stanoví způsoby finančního přispívání Unie na specifická veterinární opatření zahrnující i nouzová opatření. V zájmu přispění k co nejrychlejší eradikaci katarální horečky ovcí by Unie na způsobilé výdaje členských států měla poskytovat finanční příspěvek. Ustanovení čl. 3 odst. 6 druhé odrážky uvedeného rozhodnutí stanoví pravidla týkající se procentního podílu, která se musí uplatnit na výdaje vynaložené členskými státy.

(3)

Nařízení Komise (ES) č. 349/2005 (2) stanoví pravidla pro financování nouzových opatření a opatření pro tlumení některých chorob zvířat uvedených v rozhodnutí Rady 90/424/EHS Společenstvím. Článek 3 uvedeného nařízení stanoví pravidla týkající se výdajů způsobilých pro finanční podporu Unie.

(4)

Rozhodnutím Komise 2008/655/ES (3) ve znění rozhodnutí 2009/19/ES (4) byl poskytnut finanční příspěvek Unie na nouzová opatření pro tlumení katarální horečky ovcí v Itálii v letech 2007 a 2008.

(5)

Dne 12. března 2009 Itálie podala úřední žádost o náhradu, jak stanoví čl. 7 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 349/2005. Připomínky Komise, metoda výpočtu způsobilých výdajů a konečné závěry byly Itálii sděleny dopisem ze dne 28. března 2011.

(6)

Vyplacení finančního příspěvku Unie musí být podmíněno tím, že plánovaná opatření byla skutečně provedena a orgány poskytly veškeré nezbytné informace ve stanovených lhůtách.

(7)

Italské orgány zcela splnily své technické a správní povinnosti podle čl. 3 odst. 4 rozhodnutí 2009/470/ES a článku 7 nařízení (ES) č. 349/2005.

(8)

S ohledem na výše uvedené by nyní měla být podle čl. 3 odst. 2 rozhodnutí 2008/655/ES stanovena celková výše finančního příspěvku Unie na způsobilé výdaje vzniklé v souvislosti s eradikací katarální horečky ovcí v Itálii v letech 2007 a 2008.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

3.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/54

(1)

V souladu s článkem 75 finančního nařízení a čl. 90 odst. 1 prováděcích pravidel musí závazku výdajů z rozpočtu Unie předcházet rozhodnutí o financování, které stanoví základní prvky akce, která zahrnuje výdaj z rozpočtu, přičemž toto rozhodnutí musí být přijaté orgánem nebo subjekty, které tento orgán pověřil.

(2)

Rozhodnutí 2009/470/ES stanoví způsoby finančního přispívání Unie na specifická veterinární opatření zahrnující i nouzová opatření. V zájmu přispění k co nejrychlejší eradikaci katarální horečky ovcí by Unie na způsobilé výdaje členských států měla poskytovat finanční příspěvek. Ustanovení čl. 3 odst. 6 druhé odrážky uvedeného rozhodnutí stanoví pravidla týkající se procentního podílu, která se musí uplatnit na výdaje vynaložené členskými státy.

(3)

Nařízení Komise (ES) č. 349/2005 (2) stanoví pravidla pro financování nouzových opatření a opatření pro tlumení některých chorob zvířat uvedených v rozhodnutí Rady 90/424/EHS Společenstvím. Článek 3 uvedeného nařízení stanoví pravidla týkající se výdajů způsobilých pro finanční podporu Unie.

(4)

Rozhodnutím Komise 2008/655/ES (3) ve znění rozhodnutí Komise 2009/19/ES (4) byl poskytnut finanční příspěvek Unie na nouzová opatření pro tlumení katarální horečky ovcí v Rakousku v letech 2007 a 2008.

(5)

Dne 31. března 2009 Rakousko podalo úřední žádost o náhradu, jak stanoví čl. 7 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 349/2005. Připomínky Komise, metoda výpočtu způsobilých výdajů a konečné závěry byly Rakousku sděleny dopisem ze dne 28. března 2011.

(6)

Vyplacení finančního příspěvku Unie musí být podmíněno tím, že plánovaná opatření byla skutečně provedena a orgány poskytly veškeré nezbytné informace ve stanovených lhůtách.

(7)

Rakouské orgány zcela splnily své technické a správní povinnosti podle čl. 3 odst. 4 rozhodnutí 2009/470/ES a článku 7 nařízení (ES) č. 349/2005.

(8)

S ohledem na výše uvedené by nyní měla být podle čl. 3 odst. 2 rozhodnutí 2008/655/ES stanovena celková výše finančního příspěvku Unie na způsobilé výdaje vzniklé v souvislosti s eradikací katarální horečky ovcí v Rakousku v letech 2007 a 2008.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

3.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/56

(1)

V souladu s článkem 75 finančního nařízení a čl. 90 odst. 1 prováděcích pravidel musí závazku výdajů z rozpočtu Unie předcházet rozhodnutí o financování, které stanoví základní prvky akce, která zahrnuje výdaj z rozpočtu, přičemž toto rozhodnutí musí být přijaté orgánem nebo subjekty, které tento orgán pověřil.

(2)

Rozhodnutí 2009/470/ES stanoví způsoby finančního přispívání Unie na specifická veterinární opatření zahrnující i nouzová opatření. V zájmu přispění k co nejrychlejší eradikaci katarální horečky ovcí by Unie na způsobilé výdaje členských států měla poskytovat finanční příspěvek. Ustanovení čl. 3 odst. 6 druhé odrážky uvedeného rozhodnutí stanoví pravidla týkající se procentního podílu, která se musí uplatnit na výdaje vynaložené členskými státy.

(3)

Nařízení Komise (ES) č. 349/2005 (2) stanoví pravidla pro financování nouzových opatření a opatření pro tlumení některých chorob zvířat uvedených v rozhodnutí Rady 90/424/EHS Společenstvím. Článek 3 uvedeného nařízení stanoví pravidla týkající se výdajů způsobilých pro finanční podporu Unie.

(4)

Rozhodnutím Komise 2008/655/ES (3) ve znění rozhodnutí 2009/19/ES (4) byl poskytnut finanční příspěvek Unie na nouzová opatření pro tlumení katarální horečky ovcí v Nizozemsku v letech 2007 a 2008.

(5)

Dne 26. března 2009 Nizozemsko podalo úřední žádost o náhradu, jak stanoví čl. 7 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 349/2005. Připomínky Komise, metoda výpočtu způsobilých výdajů a konečné závěry byly Nizozemsku sděleny dopisem ze dne 27. září 2010.

(6)

Vyplacení finančního příspěvku Unie musí být podmíněno tím, že plánovaná opatření byla skutečně provedena a orgány poskytly veškeré nezbytné informace ve stanovených lhůtách.

(7)

Nizozemské orgány zcela splnily své technické a správní povinnosti podle čl. 3 odst. 4 rozhodnutí 2009/470/ES a článku 7 nařízení (ES) č. 349/2005.

(8)

S ohledem na výše uvedené by nyní měla být podle čl. 3 odst. 2 rozhodnutí 2008/655/ES stanovena celková výše finančního příspěvku Unie na způsobilé výdaje vzniklé v souvislosti s eradikací katarální horečky ovcí v Nizozemsku v letech 2007 a 2008.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

3.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/58

(1)

V souladu s článkem 75 finančního nařízení a čl. 90 odst. 1 prováděcích pravidel musí závazku výdajů z rozpočtu Unie předcházet rozhodnutí o financování, které stanoví základní prvky akce, která zahrnuje výdaj z rozpočtu, přičemž toto rozhodnutí musí být přijaté orgánem nebo subjekty, které tento orgán pověřil.

(2)

Rozhodnutí 2009/470/ES stanoví způsoby finančního přispívání Unie na specifická veterinární opatření zahrnující i nouzová opatření. V zájmu přispění k co nejrychlejší eradikaci katarální horečky ovcí by Unie na způsobilé výdaje členských států měla poskytovat finanční příspěvek. Ustanovení čl. 3 odst. 6 druhé odrážky uvedeného rozhodnutí stanoví pravidla týkající se procentního podílu, která se musí uplatnit na výdaje vynaložené členskými státy.

(3)

Nařízení Komise (ES) č. 349/2005 (2) stanoví pravidla pro financování nouzových opatření a opatření pro tlumení některých chorob zvířat uvedených v rozhodnutí Rady 90/424/EHS Společenstvím. Článek 3 uvedeného nařízení stanoví pravidla týkající se výdajů způsobilých pro finanční podporu Unie.

(4)

Rozhodnutím Komise 2008/655/ES (3) ve znění rozhodnutí 2009/19/ES (4) byl poskytnut finanční příspěvek Unie na nouzová opatření pro tlumení katarální horečky ovcí ve Švédsku v letech 2007 a 2008.

(5)

Dne 30. března 2009 Švédsko podalo úřední žádost o náhradu, jak stanoví čl. 7 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 349/2005. Připomínky Komise, metoda výpočtu způsobilých výdajů a konečné závěry byly Švédsku sděleny dopisem ze dne 28. března 2011.

(6)

Vyplacení finančního příspěvku Unie musí být podmíněno tím, že plánovaná opatření byla skutečně provedena a orgány poskytly veškeré nezbytné informace ve stanovených lhůtách.

(7)

Švédské orgány zcela splnily své technické a správní povinnosti podle čl. 3 odst. 4 rozhodnutí 2009/470/ES a článku 7 nařízení (ES) č. 349/2005.

(8)

S ohledem na výše uvedené by nyní měla být podle čl. 3 odst. 2 rozhodnutí 2008/655/ES stanovena celková výše finančního příspěvku Unie na způsobilé výdaje vzniklé v souvislosti s eradikací katarální horečky ovcí ve Švédsku v letech 2007 a 2008.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

3.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/60

(1)

V souladu s článkem 75 finančního nařízení a čl. 90 odst. 1 prováděcích pravidel musí závazku výdajů z rozpočtu Unie předcházet rozhodnutí o financování, které stanoví základní prvky akce, která zahrnuje výdaj z rozpočtu, přičemž toto rozhodnutí musí být přijaté orgánem nebo subjekty, které tento orgán pověřil.

(2)

Rozhodnutí 2009/470/ES stanoví způsoby finančního přispívání Unie na specifická veterinární opatření zahrnující i nouzová opatření. V zájmu přispění k co nejrychlejší eradikaci katarální horečky ovcí by Unie na způsobilé výdaje členských států měla poskytovat finanční příspěvek. Ustanovení čl. 3 odst. 6 druhé odrážky uvedeného rozhodnutí stanoví pravidla týkající se procentního podílu, která se musí uplatnit na výdaje vynaložené členskými státy.

(3)

Nařízení Komise (ES) č. 349/2005 (2) stanoví pravidla pro financování nouzových opatření a opatření pro tlumení některých chorob zvířat uvedených v rozhodnutí Rady 90/424/EHS Společenstvím. Článek 3 uvedeného nařízení stanoví pravidla týkající se výdajů způsobilých pro finanční podporu Unie.

(4)

Rozhodnutím Komise 2008/655/ES (3) ve znění rozhodnutí 2009/19/ES (4) byl poskytnut finanční příspěvek Unie na nouzová opatření pro tlumení katarální horečky ovcí v Lucembursku v letech 2007 a 2008.

(5)

Dne 27. března 2009 Lucembursko podalo úřední žádost o náhradu, jak stanoví čl. 7 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 349/2005. Připomínky Komise, metoda výpočtu způsobilých výdajů a konečné závěry byly Lucembursku sděleny dopisem ze dne 30. března 2011.

(6)

Vyplacení finančního příspěvku Unie musí být podmíněno tím, že plánovaná opatření byla skutečně provedena a orgány poskytly veškeré nezbytné informace ve stanovených lhůtách.

(7)

Lucemburské orgány zcela splnily své technické a správní povinnosti podle čl. 3 odst. 4 rozhodnutí 2009/470/ES a článku 7 nařízení (ES) č. 349/2005.

(8)

S ohledem na výše uvedené by nyní měla být podle čl. 3 odst. 2 rozhodnutí 2008/655/ES stanovena celková výše finančního příspěvku Unie na způsobilé výdaje vzniklé v souvislosti s eradikací katarální horečky ovcí v Lucembursku v letech 2007 a 2008.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,