14.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 125/1

(1)

Nařízením (EU) č. 1036/2010 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) Komise uložila prozatímní antidumpingové clo z dovozu zeolitu A ve formě prášku pocházejícího z Bosny a Hercegoviny.

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který dne 4. ledna 2010 podaly společnosti Industrias Quimicas del Ebro SA, MAL Magyar Aluminium, PQ Silicas BV, Silkem d.o.o. a Zeolite Mira Srl Unipersonale (dále jen „žadatelé“) představující podstatnou část, v tomto případě více než 25 %, celkové výroby zeolitu A ve formě prášku v Unii. Tento podnět obsahoval důkazy o dumpingu a podstatné újmě způsobené tímto dumpingem, které byly považovány za dostatečné pro zahájení řízení.

(3)

Po zveřejnění základních skutečností a úvah, na jejichž základě bylo rozhodnuto o uložení prozatímních antidumpingových opatření (dále jen „poskytnutí prozatímních zjištění“), zúčastněným stranám se některé z nich k těmto zjištěním písemně vyjádřily. Strany, které o to požádaly, dostaly možnost slyšení.

(4)

Komise nadále shromažďovala a ověřovala veškeré informace, jež považovala za nezbytné ke konečným zjištěním.

(5)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2005 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(6)

Všechny strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě Komise zamýšlela doporučit uložení konečného antidumpingového cla na dovoz zeolitu A ve formě prášku pocházejícího z Bosny a Hercegoviny a konečný výběr částek zajištěných formou prozatímního cla. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, v níž mohly vznést vůči tomuto oznámení námitku.

(7)

Byly zváženy a ve vhodných případech zohledněny ústní a písemné připomínky zúčastněných stran.

(8)

Jelikož k těmto záležitostem nebyly žádné připomínky, 12. až 15. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(9)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti je s konečnou platností vyvozen závěr, že všechny výše definované typy zeolitu A ve formě prášku jsou obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(10)

Bosenská skupina vyvážejících výrobců („Birac“) se vrátila ke svému tvrzení z prozatímní fáze šetření, že výrobce v Unii, který nebyl zařazen do vzorku (společnost Silkem d.o.o. nebo „Silkem“), by měl být v úplnosti začleněn do odpovědi na dotazník od výrobce v Unii zařazeného do vzorku (společnost MAL Magyar Aluminium nebo „MAL“), jelikož tyto dvě společnosti jsou ve spojení. Tvrdilo se, že pokud by bylo přijato toto vynechání, znamenalo by to diskriminaci mezi výrobci a vývozci v Unii, protože v případech, kdy mají vyvážející výrobci ve spojení sídlo v zemích, kterých se týká antidumpingové šetření, požaduje se od všech těchto výrobců, aby předložili odpovědi na dotazníky. Birac dále tvrdil, že MAL i Silkem by měly být označeny za nespolupracující.

(11)

S uvedenými tvrzeními nelze souhlasit. Z důvodů objasněných v 19. bodě odůvodnění prozatímního nařízení společnosti MAL i Silkem plně spolupracovaly při šetření. Je třeba připomenout, že společnost Silkem v odpovědi na formulář pro výběr vzorku informace poskytla a že tato společnost byla brána v úvahu, pokud jde o ukazatele makroekonomických údajů. Nebyla však uvedena na seznamu společností zařazených do vzorku kvůli své malé velikosti. Společnost Silkem proto nemusela předkládat takzvaná mikrodata a tím spíše tyto údaje nebyly ověřovány. Navíc, jelikož prodej dotčeného výrobku společností Silkem ve srovnání se společností MAL je relativně malý, nic nenasvědčuje tomu, že by konsolidace údajů o společnosti Silkem do údajů o společnosti MAL měla nějaký význam.

(12)

Údajné rozlišování mezi vyvážejícími výrobci a výrobci v Unii je zcela jasně nepodložené, jelikož situace je jiná. Na jedné straně je šetření existence dumpingu obvykle prováděno na úrovni příslušné společnosti, pro kterou musí útvary Komise vypočítat konkrétní dumpingové rozpětí. Dále se musí na skupinu vyvážejících výrobců pohlížet jako na celek, protože jinak hrozí nebezpečí, že by vývoz byl prováděn prostřednictvím té části skupiny, která má nejnižší úroveň cla. Na druhou stranu, cílem šetření o újmě je zjistit, zda výrobní odvětví Unie jako celek utrpělo podstatnou újmu. V tomto případě se předpokládalo, že výrobci v Unii zařazení do vzorku v rámci tohoto šetření představují veškerou výrobu v Unii, pokud jde o určité ukazatele újmy (mikroekonomické ukazatele). Toto tvrzení se proto zamítá.

(13)

Birac rovněž tvrdil, že Bosenská těžební společnost, která je ve spojení se společností MAL a která dodává tomuto konkrétnímu výrobci v Unii prvotní surovinu (tj. bauxit), by měla rovněž na šetření spolupracovat. V tomto ohledu se připomíná, že tato těžební společnost byla uvedena v odpovědi na dotazník, kterou předložila společnost MAL. Rovněž náklady, spojené se získáváním bauxitu a jeho přeměnou na trihydrát oxidu hlinitého, byly v plném rozsahu oznámeny jako součást nákladů na výrobu, které společnost MAL uvedla. Skupina MAL tudíž zcela splnila požadavky na podání informací stanovené útvary Komise. Toto tvrzení se proto zamítá.

(14)

Jelikož k těmto otázkám nebyly vzneseny žádné další připomínky, s konečnou platností se potvrzuje 16. až 20. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(15)

Je třeba připomenout, že pokud není znám reprezentativní objem domácího prodeje, byla běžná hodnota početně zjištěna v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(16)

Za účelem početního zjištění běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení byly k vlastním průměrným výrobním nákladům v průběhu období šetření připočteny vynaložené prodejní, správní a režijní náklady a vážený průměrný zisk dosažený v období šetření každým spolupracujícím vyvážejícím výrobcem u domácího prodeje obdobného výrobku v běžném obchodním styku. Jelikož neexistují jednotlivé typy dotčeného výrobku nebo obdobného výrobku, použil se vážený průměrný zisk. V případě potřeby byly výrobní náklady a prodejní, správní a režijní náklady před posouzením běžného obchodního styku a při početním zjištění běžné hodnoty upraveny.

(17)

Po poskytnutí prozatímních zjištění Birac předložil připomínky týkající se určení ziskového rozpětí použitého pro početní zjištění běžné hodnoty. Podle názoru skupiny Birac použitá metodologie porušuje čl. 2 odst. 3 základního nařízení, protože v tomto konkrétním případě je výsledek použití ziskového rozpětí nereprezentativního domácího prodeje při početním zjištění běžné hodnoty stejný, jako kdyby byly použity ceny nereprezentativního domácího prodeje. Tvrdí, že takový nekoherentní přístup nemohl být zamýšlen kombinovaným zněním čl. 2 odst. 3 a čl. 2 odst. 6 základního nařízení. Má rovněž za to, že použité ziskové rozpětí není rozumné a proporcionální, zejména ve srovnání s cílovým ziskem, použitým k výpočtu prodeje pod cenou.

(18)

Birac dále tvrdí, že domácí prodej, vzhledem k jeho charakteru, by neměl být považován za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku, a proto by neměl být použit při stanovení běžné hodnoty.

(19)

Pokud jde o první tvrzení, připomíná se, že použitá metoda je v souladu s ustanoveními základního nařízení a judikaturou vycházející z rozhodnutí WTO, podle nichž se při početním zjištění běžné hodnoty musí použít zisk z prodeje v běžném obchodním styku na domácím trhu, i pokud by uvedený prodej nebyl reprezentativní. V tomto konkrétním případě je nutno připomenout, že jelikož byl veškerý domácí prodej ziskový, početní zjištění běžné hodnoty samozřejmě dospělo ke stejnému výsledku, jako kdyby byla běžná hodnota založena na cenách domácího prodeje. Nejdříve je třeba říci, že zisk a údaje o prodejních, správních a režijních nákladech byly založeny na vlastním domácím prodeji společnosti, považovaném za uskutečněný v běžném obchodním styku. Dále je třeba připomenout, že „rozumnost“ nelze posuzovat vůči cílovému zisku, použitému k výpočtu prodeje pod cenou, jelikož uvedený zisk odráží situaci na trhu EU při neexistenci dumpingového dovozu, a nemůže proto být správným měřítkem pro určení zisku, který se má použít v kontextu početního zjištění běžné hodnoty. Tvrzení by proto mělo být zamítnuto.

(20)

Pokud jde o tvrzení, že domácí prodej by neměl být považován za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku, šetření stanovilo, že údaje a důkazy poskytnuté skupinou Birac představují spolehlivý základ pro určení běžné hodnoty. Toto tvrzení tedy nebylo shledáno opodstatněným a bylo zamítnuto.

(21)

Vzhledem k tomu, že neexistují žádné další námitky týkající se určení běžné hodnoty, metodologie popsaná v 21. až 26. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(22)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně vývozní ceny, 27. a 28. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(23)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou, 29. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(24)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně stanovení dumpingového rozpětí, které by změnily prozatímní zjištění, 30. až 32. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(25)

Od některých výrobců v Unii, dvou uživatelů v EU a jediného bosenského vyvážejícího výrobce byly obdrženy připomínky ke zjištěním týkajícím se újmy.

(26)

Protože už byly argumenty v úplnosti pojednány v prozatímním nařízení, nebudou již v tomto nařízení opakovány.

(27)

Ze 45. a 68. bodu odůvodnění prozatímního nařízení jasně vyplývá, že pojem „výrobní odvětví Unie“ v tomto šetření týká zahrnuje všechny výrobce v Unii. Navíc jsou faktory újmy, na jejichž základě se dospělo ke zjištění o újmě, zpravidla založeny na údajích vztahujících se k výrobnímu odvětví Unie. Pokud jsou použity údaje týkající se výrobního odvětví Unie jako celku, je tento fakt určen v oddílu 5.4 prozatímního nařízení tím, že se v něm odkazuje na „makrodata“. Pokud však nebyly k dispozici informace o výrobním odvětví Unie jako celku, byly použity údaje od reprezentativního vzorku výrobců v Unii. K těmto otázkám nebyly vzneseny žádné připomínky, a prozatímní zjištění se proto definitivně potvrzují.

(28)

V 34. bodě odůvodnění prozatímního nařízení však byl uveden chybný výrok. Správné znění tohoto bodu odůvodnění mělo být: „všichni výrobci v Unii představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení, a dále na ně bude odkazováno jako na „výrobní odvětví Unie““.

(29)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, zjištění uvedená v 52. až 56. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(30)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, zjištění uvedená v 35. až 38. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(31)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, zjištění uvedená v 39. až 43. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(32)

V říjnu 2010 došlo k mimořádné události v jedné továrně jednoho výrobce v Unii, společnosti MAL. Čísla, která společnost předložila, však ukazují, že její dodávky dotčeného výrobku byly v lednu 2011 obnoveny. Z toho jasně vyplývalo, že uvedená mimořádná událost neměla závažný dopad na dodávku na trh EU.

(33)

Birac tvrdil, že výše zmíněná bosenská těžební společnost, která je ve spojení se společností MAL, měla v období šetření zisky, a že by měla Komise upravit výrobní náklady a zisky společnosti MAL při výpočtech hospodářských ukazatelů, protože zisková situace společnosti MAL byla údajně redukována kvůli vysokým ziskům, kterých dosáhla s ní spojená těžební společnost v Bosně a Hercegovině.

(34)

S ohledem na výše uvedené tvrzení se podotýká, že nákup bauxitu od společnosti ve spojení probíhal za běžných tržních podmínek. Tato otázka se řešila během ověření na místě. Jelikož společnost MAL během období šetření kupovala bauxit od společností ve spojení i od společností, které nejsou ve spojení, přibližně za stejné průměrné ceny, byla Komise spokojena se zjištěním, že byl bauxit kupován za běžné tržní ceny. Z toho důvodu nejsou nutné žádné úpravy vývoje ziskovosti společnosti MAL, který byl použit při výpočtu ziskovosti uvedeném v 52. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(35)

Birac rovněž tvrdil, že jelikož si společnost pořizovala některé suroviny přímo ze své výroby hliníku, měla zásadní konkurenční výhodu oproti většině výrobců v Unii a tato skutečnost by měla být zohledněna v rozpětí újmy. Tento argument nelze přijmout. Pokud má společnost konkurenční výhodu, mělo by to obvykle mít účinek na celkový výpočet jejího dumpingu vzhledem k nižším nákladům, a proto i nižší běžné hodnotě. Tento druh konkurenční výhody nemá koncepčně nic společného s rozpětím újmy. Rozpětí újmy zkoumá, zda by nižší clo než je dumpingové rozpětí postačovalo k odstranění újmy. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(36)

Uživatelé v Unii tvrdili, že prozatímní posouzení Komise ignorovalo kladný vývoj určitých faktorů újmy (ziskovost, peněžní toky a návratnost investic) a že by měly být analyzovány všechny faktory. Uvedený kladný vývoj však je v posouzení újmy kompletně analyzován. Tento vývoj byl zohledněn, nebyl však v tomto případě považován za rozhodující z důvodů, které jsou uvedeny v 52. až 60. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(37)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, zjištění uvedená v 44. až 64. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(38)

V souladu s výše uvedenými skutečnostmi, a protože v tomto ohledu nebyly předloženy žádné další připomínky, závěry uvedené v 65. až 69. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(39)

Jeden spolupracující uživatel tvrdil, že analýza příčin je nesprávná, jelikož Komise uvedla, že v období šetření (2009) bylo pozorováno dočasné zlepšení některých faktorů újmy. Tento uživatel nesouhlasil s hodnocením provedeným Komisí, že vyšší ziskovost dosažená v období šetření ve srovnání s rokem 2008 byla výsledkem krátkodobého dočasného vývoje, který se v roce 2010 nebude opakovat.

(40)

Pokud jde o výše uvedené podání, podotýká se, že argumenty uvedené strany jsou jednoduše výroky, které nejsou podložené žádnými novými důkazy. Stanovisko Komise je naopak podpořeno informacemi předloženými výrobci v Unii během šetření, a to jak během prozatímní, tak i během konečné fáze. Informace předložené v době předcházející inspekcím na místě tam byly později potvrzeny. Zhoršení ziskového rozpětí po období šetření předpokládané Komisí je rovněž potvrzeno údaji za celý rok 2010, které poskytli dva výrobci v Unii. Toto tvrzení se proto zamítá.

(41)

Birac napadl prozatímní zjištění týkající se dopadu dovozu ze třetích zemí. V analýze Komise v 77. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se však uvádí, že Birac byl jediným hlavním vývozcem na trh EU. Žádný dovoz z jiných zdrojů prakticky neexistoval. Birac v tomto ohledu nepředložil žádné nové důkazy, a jeho tvrzení se proto zamítá.

(42)

Jeden spolupracující uživatel napadl analýzu uvedenou v prozatímním nařízení, která se týkala poklesu spotřeby, a citoval antidumpingové šetření týkající se barevných televizních obrazovek jakožto precedens, pokud jde o pokles poptávky (3). Tvrdil, že v uvedeném šetření vedl pokles poptávky k uzavření řízení. Mezi případem týkajícím se barevných televizních obrazovek a stávajícím šetřením však není žádná paralela. Pokud jde o případ barevných televizních obrazovek, spotřeba dramaticky poklesla, protože byl dotčený výrobek nahrazen jinými výrobky. Ve stávajícím šetření je naopak pokles spotřeby velmi mírný (7 %, jak je uvedeno v 37. a 38. bodě odůvodnění prozatímního nařízení). V tomto ohledu se rovněž podotýká, že vývoj spotřeby byl dále důkladně probrán v 78. až 80. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a dotyčný spolupracující uživatel nebyl schopen poskytnout žádné důkazy, kterými by zjištění Komise vyvrátil. Tato tvrzení se proto zamítají.

(43)

Ve světle shora uvedených skutečností se zjištění uvedená v 70. až 92. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, tj. že podstatná újma výrobnímu odvětví Unie byla způsobena dumpingovým dovozem, potvrzují.

(44)

Jeden spolupracující uživatel tvrdil, že Komise ve 104. bodě odůvodnění prozatímního nařízení poskytla zavádějící informace týkající se významu nákladů na zeolit pro celkové náklady. Tento uživatel tvrdil zejména, že náklady na zeolit tvoří více než 5 % celkových nákladů, které jsou citovány v uvedeném bodě odůvodnění. V tomto ohledu se podotýká, že tato strana nepředložila žádné nové údaje na podporu svého tvrzení, zatímco zjištění Komise byla založena na ověřených informacích od spolupracujících uživatelů. Podotýká se, že pojem „celkové náklady“ použitý ve 104. bodě odůvodnění prozatímního nařízení zahrnuje veškeré náklady na výrobu plus prodejní, správní a režijní náklady. Zmíněných „5 % méně“ navíc představuje průměr, do kterého jsou společně zahrnuty prací prostředky i změkčovače vody. Nakonec je třeba rovněž vyjasnit, že náklady na zeolit ve změkčovačích vody jsou vyšší než v pracích prostředcích, jeho zdaleka nejdůležitější použití se však týká pracích prostředků. Pokud jde o tohoto určitého spolupracujícího uživatele, představovaly změkčovače vody skutečně pouze malou část obratu jeho navazujících výrobků používajících zeolit. Toto tvrzení se proto zamítá.

(45)

Jeden spolupracující uživatel napadl zjištění 102. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, že Čína představuje potenciální alternativní zdroj dodávek. S ohledem na uvedené komentáře Komise uznává, že ačkoliv někteří čínští obchodníci vstoupili během období šetření na trh EU, není pravděpodobné, že by se Čína v blízké budoucnosti stala hlavním dodavatelem (viz výše 41. bod odůvodnění). Vzhledem k využití kapacit dotčeného výrobku v Unii Komise i nadále zastává svůj názor, že pokud jde o dotčený výrobek, žádné problémy s dodávkami neexistují. Toto tvrzení se proto zamítá.

(46)

Jeden spolupracující uživatel tvrdil, že pokud by byla v důsledku tohoto šetření uložena cla, zvýšily by se náklady na zeolit do té míry, že by se rovněž zvýšila jeho cena ve výrobcích, jako jsou prací prášky a změkčovače vody, což by zvýšilo spotřebitelské ceny. Tento argument vychází z předpokladu, že uživatelé v důsledku antidumpingového cla přenesou zvýšení cen zeolitu dále. Zaprvé je Komise toho názoru, že výrobci v Unii budou mít díky uložení opatření prospěch z větších úspor z rozsahu a ne z toho, že zvýší ceny (viz 108. až 111. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Nakonec je třeba říci, jak již bylo výše uvedeno, že jen malá část nákladů v rámci celkových nákladů na výrobu navazujících výrobků souvisí se zeolitem, takže jakýkoli důsledek cla, jakkoli nepravděpodobný, by nezpochybnil prozatímní závěr, že proti uložení opatření neexistují žádné nadřazené důvody v zájmu Unie. Toto tvrzení se proto zamítá.

(47)

Jeden spolupracující uživatel tvrdil, že by mohl při výrobě svých pracích prášků přejít na recept nevyužívající zeolit, což by negativně ovlivnilo výrobce zeolitu v Unii. Výrobci v Unii jsou si vědomi na základě informací ze spisu „k nahlédnutí zúčastněným stranám“, že toto riziko pro jejich podnikání existuje. Neexistují však žádné konkrétní důkazy, na jejichž základě by bylo možné zhodnotit údajný dopad tohoto hypotetického přechodu na jiný recept na výrobní odvětví Unie. Toto tvrzení se proto zamítá.

(48)

Výše zmíněné body byly zohledněny v konečné fázi šetření, jeho hlavní závěry však nezměnily. Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, zjištění uvedená v 93. až 112. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují. Je tudíž učiněn závěr, že nebyly vzneseny žádné argumenty naznačující, že není v zájmu Unie uložit opatření na základě tohoto šetření.

(49)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, zjištění uvedená v 114. až 116. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(50)

S ohledem na závěry, jichž bylo dosaženo v souvislosti s dumpingem, újmou, příčinnými souvislostmi a zájmem Unie, a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení, by mělo být uloženo konečné antidumpingové clo na úrovni nejnižší zjištěné hodnoty rozpětí dumpingu a újmy podle pravidla nižšího cla. V tomto případě by v souladu s tímto pravidlem měla být celní sazba stanovena na úrovni zjištěného dumpingu. Byla vypočtena ve výši 28,1 %.

(51)

Na základě výše uvedených skutečností činí sazba konečného antidumpingového cla pro Bosnu a Hercegovinu 28,1 %.

(52)

Vzhledem k rozsahu zjištěného dumpingového rozpětí a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie se považuje za nezbytné s konečnou platností vybrat částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením, a to v rozsahu cla, které bylo s konečnou platností uloženo tímto nařízením.

(53)

Během šetření nabídl bosenský vyvážející výrobce, společnost Alumina d.o.o. Zvornik, spolu s jeho společností ve spojení v Unii, Kauno Tiekimas AB se sídlem v Kaunasu (Litvě), cenový závazek v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení. Podotýká se, že v nedávné době se Fabrica glinice „Birac“ stala holdingovou společností a Alumina d.o.o., se sídlem ve Zvorniku, zůstala jediným vyvážejícím výrobcem této skupiny.

(54)

Komise nabídku zvážila. Dotčený výrobek je komoditním výrobkem, který se vyskytuje pouze v jednom druhu a v jedné specifikaci, což vylučuje možné riziko cenové kompenzace různými druhy výrobků. Šetření prokázalo, že veškerý vývoz do Unie byl fakturován prostřednictvím společnosti ve spojení v Unii (tj. společnosti Kauno Tiekimas AB v Kaunasu, Litvě). Tato společnost ve spojení prodává rovněž další výrobky vyráběné skupinou Birac. Trh se zeolitem A ve formě prášku je však jasně určen a odběratelé nakupující zeolit A ve formě prášku by přirozeně nekupovali jiné výrobky vyráběné skupinou Birac. Proto byl učiněn závěr, že riziko křížové kompenzace (kupř. prodáváním jiných výrobků stejným zákazníkům) bylo velmi nízké.

(55)

Rozhodnutím 2011/279/EU (4) Komise přijala nabídku cenového závazku od společnosti Alumina d.o.o. Zvornik a její společnosti ve spojení Kauno Tiekimas. Rada uznává, že nabídka cenového závazku odstraňuje účinky dumpingu působícího újmu a v dostatečné míře omezuje riziko obcházení.

(56)

K tomu, aby mohla Komise a celní orgány nadále účinně sledovat, zda společnost Alumina d.o.o. Zvornik a její společnost ve spojení dodržují závazek, jakmile je příslušnému celnímu orgánu předložen požadavek na propuštění zboží do volného oběhu, je osvobození od antidumpingového cla podmíněno i) předložením závazkové faktury, což je obchodní faktura obsahující přinejmenším prvky uvedené v příloze a prohlášení, stanovené v této příloze, ii) tím, že dovážené zboží je vyráběno, dodáváno a fakturováno buď přímo společností Alumina d.o.o. Zvornik prvnímu nezávislému odběrateli v Unii, nebo přímo fakturováno společností Kauno Tiekimas prvnímu odběrateli v Unii, který není ve spojení, a iii) tím, že zboží deklarované a prezentované celním orgánům přesně odpovídá popisu na závazkové faktuře. Pokud nejsou tyto podmínky splněny, bude k okamžiku přijetí prohlášení k propuštění zboží do volného oběhu uloženo příslušné antidumpingové clo.

(57)

Jakmile Komise podle čl. 8 odst. 9 základního nařízení zruší přijetí závazku následkem jeho porušení s odkazem na konkrétní transakce a prohlásí příslušné závazkové faktury za neplatné, vzniká k okamžiku přijetí prohlášení o propuštění do volného oběhu celní dluh.

(58)

Dovozci by si měli být vědomi, že jako běžné obchodní riziko může k okamžiku přijetí prohlášení k propuštění zboží do volného oběhu vzniknout celní dluh, jak je popsáno v 56. a 57. bodě odůvodnění, a to i pokud byl závazek nabídnutý výrobcem, od kterého přímo nebo nepřímo nakupovali, Komisí přijat.

(59)

Podle čl. 14 odst. 7 základního nařízení by celní orgány měly bezodkladně uvědomit Komisi, kdykoli zjistí jakékoli skutečnosti poukazující na porušení závazku.

(60)

Z výše uvedených důvodů považuje Komise závazek nabídnutý společností Alumina d.o.o. Zvornik a společností Kauno Tiekimas za přijatelný. Dotčeným společnostem byly sděleny podstatné skutečnosti, úvahy a povinnosti, na nichž je přijetí závazku založeno.

(61)

V případě porušení nebo odvolání závazků nebo v případě, že Komise zruší přijetí závazků, se podle čl. 8 odst. 9 základního nařízení automaticky uplatní antidumpingové clo, které uložila Rada v souladu s čl. 9 odst. 4,

a)

zboží je vyráběno, dodáváno a buď fakturováno přímo společností Alumina d.o.o., se sídlem Zvornik, Bosna a Hercegovina, prvnímu nezávislému odběrateli v Unii, nebo je fakturováno přímo společností Kauno Tiekimas AB, se sídlem Kaunas, Litva, prvnímu nezávislému odběrateli v Unii;

b)

k dovozu je přiložena závazková faktura, což je obchodní faktura obsahující alespoň prvky a prohlášení uvedené v příloze tohoto nařízení; a

c)

zboží deklarované a prezentované celním orgánům přesně odpovídá popisu na závazkové faktuře.

—

pokud se ve vztahu k dovozu popsanému v odstavci 1 zjistí, že nebyla splněna jedna nebo více podmínek stanovených v uvedeném odstavci, nebo

—

pokud Komise podle čl. 8 odst. 9 základního nařízení zruší přijetí závazku nařízením nebo rozhodnutím, které odkazuje na konkrétní transakce, a prohlásí příslušné závazkové faktury za neplatné.

14.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 125/9

(1)

Podle čl. 61 prvního pododstavce písm. d) nařízení (ES) č. 1234/2007 se může cukr vyrobený během hospodářského roku nad kvótu podle článku 56 uvedeného nařízení vyvézt pouze v rámci stanoveného množstevního omezení.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 397/2010 ze dne 7. května 2010, kterým se stanoví množstevní omezení pro vývoz cukru a isoglukózy nepodléhající kvótám do konce hospodářského roku 2010/11 (3), stanovilo pro cukr množstevní omezení ve výši 650 000 tun.

(3)

Množství cukru, na něž se vztahují žádosti o vývozní licence, překročilo toto množstevní omezení. Nařízením Komise (EU) č. 882/2010 ze dne 6. října 2010, kterým se stanoví koeficient přidělení pro vydávání vývozních licencí, kterým se zamítají žádosti o vydání vývozních licencí a pozastavuje příjem žádostí o vývozní licence pro cukr nepodléhající kvótám (4), byl proto pozastaven příjem žádostí o vývozní licence pro cukr nepodléhající kvótám na období od 11. října 2010 do 30. září 2011.

(4)

Prováděcím nařízením Komise (EU) č. 461/2011 ze dne 12. května o změně nařízení (EU) č. 397/2010, kterým se stanoví množstevní omezení pro vývoz cukru a isoglukózy nepodléhající kvótám do konce hospodářského roku 2010/11 (5), kterým bylo množstevní omezení pro vývoz cukru nepodléhající kvótám pro hospodářský rok 2010/11 navýšeno o 700 000 tun.

(5)

Jelikož bylo množstevní omezení na hospodářský rok 2010/11 navýšeno, měl by být obnoven příjem žádostí od prvního týdne měsíce července.

(6)

Nařízení (EU) č. 882/2010 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

14.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 125/10

14.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 125/12

(1)

Podle čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 se dovozní clo za produkty kódů KN 1001 10 00, 1001 90 91, ex 1001 90 99 (vysoce jakostní pšenice obecná), 1002, ex 1005, jiná než hybridní osivo, a ex 1007, jiná než hybridy k setí, rovná intervenční ceně platné pro uvedené produkty při dovozu, zvýšené o 55 % a snížené o dovozní cenu CIF platnou pro dotyčnou zásilku. Uvedené clo však nesmí překročit celní sazbu společného celního sazebníku.

(2)

Podle čl. 136 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 se pro účely výpočtu dovozního cla podle odstavce 1 uvedeného článku pro uvedené produkty pravidelně stanoví reprezentativní dovozní ceny CIF.

(3)

Podle čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 642/2010 je cenou pro výpočet dovozního cla produktů kódů KN 1001 10 00, 1001 90 91, ex 1001 90 99 (vysoce jakostní pšenice obecná), 1002 00, 1005 10 90, 1005 90 00 a 1007 00 90 denní reprezentativní dovozní cena CIF určená postupem podle článku 5 uvedeného nařízení.

(4)

Je třeba stanovit dovozní cla použitelná ode dne 16. května 2011 až do doby, kdy budou stanovena nová dovozní cla a vstoupí v platnost,

14.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 125/15

(1)

Nařízením Komise (EU) č. 1017/2010 (2) byl zahájen prodej obilovin prostřednictvím nabídkových řízení v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení Komise (EU) č. 1272/2009 ze dne 11. prosince 2009, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o nákup a prodej zemědělských produktů v rámci veřejné intervence (3).

(2)

V souladu s čl. 46 odst. 1 nařízení (EU) č. 1272/2009 a s článkem 4 nařízení (EU) č. 1017/2010 musí Komise na základě nabídek do nabídkového řízení pro každou obilovinu a každý členský stát určit minimální prodejní cenu nebo rozhodnout, že minimální prodejní cenu neurčí.

(3)

Na základě nabídek obdržených pro dvanácté jednotlivé nabídkové řízení bylo rozhodnuto neurčit pro žádné obiloviny a pro žádný členský stát minimální prodejní cenu.

(4)

Aby dostal trh rychlý signál a aby bylo zaručeno účinné řízení opatření, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

14.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 125/17

(1)

V návaznosti na zveřejnění vědecké studie nazvané „Use of permanent hair dyes and bladder cancer risk“ (Používání trvalých barev na vlasy a riziko rakoviny močového měchýře) v roce 2001 došel Vědecký výbor pro kosmetické prostředky a nepotravinářské výrobky určené spotřebitelům, následně nahrazený podle rozhodnutí Komise 2004/210/ES (2) Vědeckým výborem pro spotřební zboží (dále jen „VVSZ“), k závěru, že možná rizika jsou znepokojující. VVSZ doporučil, aby Komise učinila další kroky ke kontrole používání látek obsažených v barvách na vlasy.

(2)

Dále VVSZ doporučil vytvořit celkovou strategii posuzování bezpečnosti látek používaných v barvách na vlasy, včetně požadavků na zkoušky látek používaných v přípravcích pro barvení vlasů s ohledem na jejich možnou genotoxicitu/mutagenitu.

(3)

V návaznosti na stanoviska výboru VVSZ se Komise s členskými státy a zúčastněnými stranami dohodla na celkové strategii regulace látek používaných v přípravcích pro barvení vlasů, podle níž měly průmyslové subjekty předkládat podklady s aktualizovanými vědeckými údaji o bezpečnosti látek k barvení vlasů, aby mohl výbor VVSZ provést posouzení rizika.

(4)

Výbor VVSZ, který byl následně podle rozhodnutí Komise 2008/721/ES ze dne 5. srpna 2008 o zřízení poradní struktury vědeckých výborů a odborníků v oblasti bezpečnosti spotřebitele, veřejného zdraví a životního prostředí a o zrušení rozhodnutí 2004/210/ES (3) nahrazen Vědeckým výborem pro bezpečnost spotřebitele (dále jen „VVBS“), posoudil bezpečnost jednotlivých látek, jichž se týkaly aktualizované podklady předložené průmyslovými subjekty.

(5)

Posledním krokem strategie posuzování bezpečnosti bylo vyhodnotit možná rizika pro zdraví spotřebitelů plynoucí z reakčních produktů tvořených oxidačními látkami k barvení vlasů během barvení vlasů. Ve svém stanovisku ze dne 21. září 2010 nezmínil výbor VVBS žádné větší obavy, pokud jde o genotoxicitu a karcinogenitu barev na vlasy a jejich reakčních produktů používaných v současnosti v Unii.

(6)

Pro použití v přípravcích pro barvení vlasů jsou při dodržení omezení a podmínek stanovených v příloze III části 2 směrnice 76/768/EHS dočasně do 31. prosince 2010 povoleny některé látky k barvení vlasů.

(7)

Na základě posouzení rizika předložených údajů o bezpečnosti a konečných stanovisek, jež ohledně bezpečnosti jednotlivých látek a reakčních produktů poskytl výbor VVBS, je vhodné zařadit do přílohy III části 1 směrnice 76/768/EHS dočasně povolené látky k barvení vlasů, jež jsou v současnosti uvedeny v seznamu části 2 uvedené přílohy.

(8)

VVBS nemohl dokončit posouzení rizika látek hydroxyethyl-2-nitro-p-toluidine a HC Red No 10 + HC Red No 11 uvedených v příloze III části 2 směrnice 76/768/EHS před 31. prosincem 2010. Dočasné používání těchto látek by proto mělo být prodlouženo do 31. prosince 2011.

(9)

Pokud jde o látku o-aminophenol, výbor VVBS uvedl ve svém stanovisku ze dne 22. června 2010, že z dostupných údajů nebylo možné vyvodit konečný závěr ohledně bezpečnosti uvedené látky. Na základě tohoto stanoviska nelze použití o-aminophenolu v přípravcích pro barvení vlasů považovat za bezpečné, a tato látka by se proto měla zařadit na seznam v příloze II směrnice 76/768/EHS.

(10)

Směrnice 76/768/EHS by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(11)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro kosmetické přípravky,

14.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 125/26

(1)

Nařízením (EU) č. 1036/2010 (2) uložila Komise prozatímní antidumpingové clo na dovoz zeolitu A ve formě prášku pocházejícího z Bosny a Hercegoviny do Unie.

(2)

Po přijetí prozatímních antidumpingových opatření Komise pokračovala v šetření dumpingu, újmy a zájmu Unie. Šetření potvrdilo prozatímní zjištění o dumpingu působícím újmu v souvislosti s tímto dovozem.

(3)

Konečná zjištění a závěry šetření jsou uvedeny v nařízení Rady (EU) č. 464 ze dne 11. května 2011 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímně uloženého cla na dovoz zeolitu A ve formě prášku pocházejícího z Bosny a Hercegoviny (3) (dále jen „dotčený výrobek“).

(4)

V návaznosti na přijetí prozatímních antidumpingových opatření, nabídl spolupracující vyvážející výrobce v Bosně a Hercegovině, společnost Alumina d.o.o. Zvornik společně se svojí společností ve spojení v Unii, AB Kauno Tiekimas filialas „Kauno Tiekimas“ se sídlem v Kaunasu (Litva), cenový závazek podle čl. 8 odst. 1 základního nařízení. V tomto závazku obě společnosti nabídly, že budou dotčený výrobek prodávat za cenu, která odstraní poškozující účinky dumpingu zjištěné při šetření, nebo vyšší.

(5)

Minimální dovozní cena, kterou společnosti nabídly, vycházela z běžné hodnoty vypočtené pro období šetření.

(6)

Součástí závazku bylo i to, že dotčený výrobek bude při prodeji odesílán přímo společností Alumina d.o.o. Zvornik prvnímu nezávislému zákazníkovi v Unii a fakturu vystaví buď Alumina d.o.o. Zvornik prvnímu nezávislému zákazníkovi v Unii, nebo přímo společnost Kauno. Společnosti dále nabídly, že zajistí vysledovatelnost výrobků mezi fakturami, které při předání dotčeného výrobku vystaví společnost Alumina d.o.o Zvornik společnosti Kauno Tiekimas, a fakturami z opětovného prodeje Kauno Tiekimas prvnímu nezávislému zákazníkovi v Unii.

(7)

Obě společnosti rovněž souhlasily s tím, že budou Komisi poskytovat pravidelné a podrobné informace týkající se jejího prodeje do Unie, což Komisi umožní dodržování závazku účinně sledovat.

(8)

Výrobní odvětví Unie uvedlo, že nesouhlasí s přijetím nabízeného závazku, zejména pak se stanovenou minimální dovozní cenou. Bylo namítáno, že ceny zeolitu A ve formě prášku závisí na nákladech na suroviny, zejména hydroxid sodný, a energii a že se očekává růst tržních cen. V tomto ohledu se poznamenává, že dostupné informace o vývoji nákladů na výrobu (jejichž součástí jsou i náklady na suroviny a energii) potvrzují, že tyto náklady se zvyšují lineárně. Z informací shromážděných během šetření vyplývá, že ceny hlavních surovin se nijak dramaticky nezměnily, s výjimkou cen hydroxidu sodného v polovině roku 2009, přičemž na konci téhož roku došlo k obratu v tomto trendu a ceny se vrátily na dlouhodobý průměr. Energie navíc nepředstavuje surovinový vstup a nelze ji spojovat s minimální dovozní cenou. Výrobní odvětví Unie zpochybnilo důvěryhodnost bosenského vyvážejícího výrobce a jeho společnosti ve spojení v Unii vzhledem k jejich finanční situaci. Nebyly však poskytnuty žádné konkrétní a ověřitelné informace, které by toto tvrzení doložily. Důvěryhodnost zmíněných stran byla rovněž zpochybněna, jelikož se namítalo, že deklarovaly dotčený výrobek při vývozu pod různými kódy KN. V tomto ohledu se připomíná, že dotčený výrobek v současnosti spadá pod kód KN ex 2842 10 00 a že celní prohlášení nepodávají společnosti, jež nabídly závazek. Rovněž se namítalo, že bosenský vyvážející výrobce může v Unii prodávat i další výrobky, což zvyšuje riziko křížové kompenzace, a že společnost ve spojení v Unii může svým klientům v Unii při prodeji za minimální dovozní cenu poskytnout kompenzace. V tomto ohledu se poznamenává, že Komise nezjistila žádné systémové riziko křížových kompenzací, zejména protože trh zeolitu A ve formě prášku a klienti tohoto trhu jsou velmi dobře vymezeni. Klienti, kteří nakupují zeolit A ve formě prášku, skutečně nenakupují žádné jiné výrobky vyráběné společností Alumina d.o.o. Zvornik, jelikož působí na zcela odlišných trzích než zákazníci nakupující tyto jiné výrobky. V tomto ohledu se zdůrazňuje, že všechny strany, na něž se nabídnutý závazek vztahuje, budou pečlivě sledovány. Výrobní odvětví Unie rovněž namítlo, že nabídka závazku nebyla předložena ve lhůtě stanovené základním nařízením. V tomto ohledu se poznamenává, že nabídka byla skutečně předložena ve lhůtě stanovené v čl. 8 odst. 2 základního nařízení. Výrobní odvětví Unie vzneslo ještě další připomínky týkající se metody výpočtu minimální dovozní ceny a sledování závazku, které však nebyly považovány za případné nebo opodstatněné, jelikož Komise ujistila, že navrhovaná minimální dovozní cena je v souladu se správními postupy pro přijímání nabídek závazků.

(9)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je závazek nabízený zmíněnými dvěma společnostmi přijatelný.

(10)

Aby Komise mohla účinně sledovat, zda společnosti závazek plní, je osvobození od antidumpingového cla při předložení žádosti o propuštění do volného oběhu příslušným celním orgánům podmíněno i) předložením závazkové faktury obsahující alespoň údaje uvedené v příloze nařízení (EU) č. 464; ii) skutečností, že výrobcem dováženého zboží je Alumina d.o.o. Zvornik a že jej tato společnost přímo odeslala prvnímu nezávislému zákazníkovi v Unii a fakturu mu vystavila buď přímo Alumina d.o.o. Zvornik nebo Kauno Tiekimas a iii) skutečností, že zboží deklarované a předložené celním orgánům přesně odpovídá popisu uvedenému v závazkové faktuře. Pokud tato faktura není předložena nebo pokud faktura neodpovídá výrobku předloženému celním orgánům, je namísto toho splatné antidumpingové clo v odpovídající sazbě.

(11)

S cílem zajistit dodržování závazku byli dovozci nařízením Rady zmíněným ve 3. bodě odůvodnění informováni o tom, že nedodržení podmínek uvedených v daném nařízení nebo odvolání přijetí závazku Komisí může u příslušných transakcí vést ke vzniku celního dluhu.

(12)

V případě porušení nebo odvolání závazku nebo v případě odvolání přijetí závazku Komisí se podle čl. 8 odst. 9 základního nařízení automaticky použije antidumpingové clo uložené podle čl. 9 odst. 4 základního nařízení,