Úřední věstník L 36/2009

I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

5.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 36/1

NAŘÍZENÍ RADY (ES, EURATOM) č. 105/2009

ze dne 26. ledna 2009,

kterým se mění nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000, kterým se provádí rozhodnutí 2000/597/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Společenství

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 279 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 183 této smlouvy,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (1), a zejména na čl. 8 odst. 2 tohoto rozhodnutí,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (2),

s ohledem na stanovisko Účetního dvora (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Evropská rada vydala na zasedání v Bruselu ve dnech 15. a 16. prosince 2005 řadu závěrů týkajících se systému vlastních zdrojů Společenství, které vedly k přijetí rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom.

(2)	Podle čl. 2 odst. 1 písm. a) rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom se nerozlišuje mezi zemědělskými dávkami a cly.

(3)

Podle druhého pododstavce čl. 2 odst. 5 rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom využívá Nizozemsko a Švédsko pro období 2007–2013 hrubého snížení svých ročních příspěvků založených na hrubém národním důchodu (HND), jež bude financováno všemi členskými státy. V případě následných změn údaje o HND nebude financování tohoto hrubého snížení revidováno.

(4)

Vzhledem k tomu, že rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom odkazuje na HND, a nikoliv na hrubý národní produkt (HNP), je vhodné nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000 ze dne 22. května 2000, kterým se provádí rozhodnutí 94/728/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Společenství odpovídajícím způsobem upravit (4). Systém vlastních zdrojů Evropských společenství již nestanoví finanční příspěvky založené na HNP, není proto třeba na ně v nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000 odkazovat.

(5)	V zájmu účinné správy účtů vlastních zdrojů Komise je nutno zavést zvláštní ustanovení s cílem přizpůsobit předávání údajů a období, za něž jsou údaje poskytovány, stávající bankovní praxi.

(6)

Počínaje rozpočtem na rok 2007 nepředpokládá Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (5) zvláštní mechanismus financování pro rezervy na úvěry a záruky za úvěry a pro rezervy na pomoc při mimořádných událostech. Rezerva na pomoc při mimořádných událostech je zapsána do rozpočtu jako rezerva a rezerva na úvěry a záruky za úvěry se považuje za povinný výdaj souhrnného rozpočtu.

(7)	Nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(8)	S ohledem na článek 11 rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom by toto nařízení mělo vstoupit v platnost téhož dne jako uvedené rozhodnutí a mělo by nabýt účinku dnem 1. ledna 2007,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000 se mění takto:

1)	V názvu se slova „rozhodnutí 2000/597/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Společenství“ nahrazují slovy „rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Evropských společenství“.

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Vlastní zdroje Evropských společenství stanovené v rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom (6) (dále jen ‚vlastní zdroje‘) jsou poskytovány Komisi a kontrolovány za podmínek stanovených v tomto nařízení, aniž je dotčeno nařízení (EHS, Euratom) č. 1553/89 (7), nařízení (ES, Euratom) č. 1287/2003 (8) a směrnice 89/130/EHS, Euratom (9).

3)	V čl. 2 odst. 1 se slova „čl. 2 odst. 1 písm. a) a b) rozhodnutí 2000/597/ES, Euratom“ nahrazují slovy „čl. 2 odst. 1 písm. a) rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom“.

V článku 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Podklady týkající se postupů a statistických základů uvedených v článku 3 nařízení (ES, Euratom) č. 1287/2003 jsou členské státy povinny uchovávat do 30. září čtvrtého roku následujícího po dotyčném rozpočtovém roce. Po stejnou dobu se uchovávají podklady týkající se základu pro výpočet zdrojů z DPH.“

Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5

Sazba uvedená v čl. 2 odst. 1 písm. c) rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom, stanovená v rámci rozpočtovém procesu, se vypočte jako procenta ze součtu odhadů hrubého národního důchodu (dále jen „HND“) členských států tak, aby plně pokryla tu část rozpočtu, která není financována z příjmů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. a) a b) rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom, z finančních příspěvků na doplňkové programy výzkumu a technologického rozvoje a jiných příjmů.

Tato sazba se v rozpočtu vyjadřuje číslem o tolika desetinných místech, kolik je třeba, aby se částka zdrojů založených na HND dala beze zbytku rozdělit mezi členské státy.“

V čl. 6 odst. 3 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)

Zdroje z DPH a dodatečný zdroj se však s přihlédnutím k účinku, který má na tyto zdroje oprava poskytovaná z důvodu rozpočtových nevyvážeností Spojenému království a hrubé snížení přiznané Nizozemsku a Švédku, zapisují na účty uvedené v písmenu a) takto:

—	vždy první pracovní den každého měsíce se zapíše jedna dvanáctina podle čl. 10 odst. 3,

—

zůstatky zmíněné v čl. 10 odst. 4 a 6 a opravné položky zmíněné v čl. 10 odst. 5 a 7 se zapisují jednou ročně, s výjimkou zvláštních opravných položek uvedených v čl. 10 odst. 5 první odrážce, které se zapisují na účty v první pracovní den měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo dosaženo dohody mezi daným členským státem a Komisí.“

Čl. 9 odst. 1a se nahrazuje tímto:

„1a Členské státy nebo orgány určené členskými státy předají Komisi elektronickou cestou:

a)	v pracovní den připsání vlastních zdrojů na účet Komise výpis z účtu nebo jiný dokument dokládající připsání vlastních zdrojů na účet;

b)	nejpozději druhý pracovní den po připsání na účet, aniž je dotčeno písmeno a), výpis z účtu jako doklad připsání vlastních zdrojů na účet.“

Článek 10 se nahrazuje tímto:

„Článek 10

1. Po odečtení nákladů spojených s vybíráním vlastních zdrojů podle čl. 2 odst. 3 a čl. 10 odst. 3 rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom se vlastní zdroje uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. a) zmíněného rozhodnutí připisují na příslušné účty nejpozději v první pracovní den po 19. dni druhého měsíce následujícího po měsíci, v němž byl nárok stanoven podle článku 2 tohoto nařízení.

Nicméně nároky uváděné na zvláštních účtech podle čl. 6 odst. 3 písm. b) tohoto nařízení musí být zaúčtovány nejpozději v první pracovní den po 19. dni druhého měsíce následujícího po měsíci, v němž byly nárokované částky uhrazeny.

2. V případě potřeby může Komise členské státy vyzvat, aby o měsíc v předstihu zaúčtovaly všechny vlastní zdroje, s výjimkou zdrojů z DPH a dodatečného zdroje, na základě údajů, které mají k dispozici k 15. dni téhož měsíce.

Každá částka zaúčtovaná v předstihu se upraví v následujícím měsíci při zaúčtování podle odstavce 1. Touto úpravou se rozumí opačné zaúčtování částky rovnající se částce, která byla zaúčtována v předstihu.

3. Zdroje z DPH a dodatečný zdroj se s přihlédnutím k účinku, který má na tyto zdroje oprava poskytovaná z důvodu rozpočtových nevyvážeností Spojenému království a hrubé snížení přiznané Nizozemsku a Švédsku, připisují na příslušné účty v první pracovní den každého měsíce v částkách rovnajících se jedné dvanáctině odpovídajících celkových částek v rozpočtu, přepočtených na národní měny za použití směnných kursů platných posledního dne, kdy jsou směnné kursy vyhlašovány, kalendářního roku předcházejícího danému rozpočtovému roku, jak byly zveřejněny v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

Pro zvláštní potřeby vyplácení z EZZF podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (10), a v závislosti na finanční situaci Společenství může Komise vyzvat členské státy, aby v prvním čtvrtletí rozpočtového roku zaúčtovaly v předstihu o jeden nebo dva měsíce jednu dvanáctinu nebo určitý zlomek jedné dvanáctiny částek určených v rozpočtu na tento účel, které pocházejí ze zdrojů z DPH nebo z dodatečného zdroje, s přihlédnutím k účinku, který má na tyto zdroje oprava poskytovaná z důvodu rozpočtových nevyvážeností Spojenému království a hrubé snížení přiznané Nizozemsku a Švédsku.

Po prvním čtvrtletí nesmí měsíční požadovaná částka přesáhnout jednu dvanáctinu zdrojů z DPH a zdroje založeného na HND a musí zůstat v mezích částek určených v rozpočtu na tento účel.

Komise o tom členské státy informuje s předstihem, nejpozději dva týdny před požadovaným zaúčtováním.

Na zaúčtování v předstihu se vztahují ustanovení osmého pododstavce o částce připisované v měsíci lednu každého roku a ustanovení devátého pododstavce týkající se případu, kdy nedojde ke konečnému přijetí rozpočtu před začátkem rozpočtového roku.

Každá změna jednotné sazby pro zdroje z DPH, sazby pro dodatečný zdroj, opravy poskytované z důvodu rozpočtových nevyvážeností Spojenému království a jejího financování podle článků 4 a 5 rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom, jakož i financování hrubého snížení přiznaného Nizozemsku a Švédsku vyžaduje konečné přijetí opravného rozpočtu a v jeho důsledku je nutné znovu upravit dvanáctiny, jež byly zaúčtovány od počátku rozpočtového roku.

Tyto úpravy se provedou při zaúčtování první částky po konečném přijetí opravného rozpočtu, je-li přijat před 16. dnem v měsíci. V opačném případě se provedou při zaúčtování druhé částky po konečném přijetí opravného rozpočtu. Odchylně od článku 8 finančního nařízení se tyto opravné položky zapisují na účty rozpočtového roku, pro nějž byl opravný rozpočet přijat.

Dvanáctiny pro zaúčtování částky za měsíc leden každého rozpočtového roku se vypočítávají na základě částek uvedených v návrhu rozpočtu zmíněném v čl. 272 odst. 3 Smlouvy o ES a v čl. 177 odst. 3 Smlouvy o ESAE a přepočtených na národní měny členských států za použití směnných kursů platných prvního dne, kdy jsou směnné kursy vyhlašovány, po 15. prosinci kalendářního roku předcházejícího danému rozpočtovému roku; úprava se provede při zaúčtování částky za následující měsíc.

Není-li do začátku rozpočtového roku rozpočet s konečnou platností přijat, zaúčtují členské státy první pracovní den každého měsíce, včetně ledna, jednu dvanáctinu částky zdrojů z DPH a z dodatečného zdroje, s přihlédnutím k účinku, který má na tyto zdroje oprava poskytovaná z důvodu rozpočtových nevyvážeností Spojenému království a hrubé snížení přiznané Nizozemsku a Švédsku, zaúčtované v posledním rozpočtu, který byl přijat s konečnou platností; úprava se provede ke dni prvního odvodu vlastních zdrojů po konečném přijetí rozpočtu, je-li přijat před 16. dnem v měsíci. V opačném případě se provede ke dni, kdy má být zaúčtována druhá částka po konečném přijetí rozpočtu.

4. Každý členský stát je podle ročního výkazu, v němž je uveden základ pro výpočet zdrojů z DPH podle čl. 7 odst. 1 nařízení (EHS, Euratom) č. 1553/89, zatížen částkou vypočtenou na základě údajů obsažených v uvedeném výkazu uplatněním jednotné sazby přijaté pro předchozí rozpočtový rok a zároveň se mu připíše k dobru dvanáct plateb provedených během daného rozpočtového roku. Nicméně základ každého členského státu pro výpočet vlastních zdrojů z DPH, na který se uplatní zmíněná jednotná sazba, nesmí překročit procentní hodnoty jeho HND stanovené v čl. 2 odst. 1 písm. b) rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom a zmíněné v první větě odstavce 7 tohoto článku. Komise vypočte zůstatek a sdělí jej členským státům včas, aby jej v první prosincový pracovní den téhož roku mohly zapsat na účet uvedený v čl. 9 odst. 1 tohoto nařízení.

5. V případě jakýchkoli oprav základu pro výpočet vlastních zdrojů z DPH podle čl. 9 odst. 1 nařízení (EHS, Euratom) č. 1553/89 se u každého dotyčného členského státu, jehož základ nepřesahuje s ohledem na tyto opravy procentní hodnoty stanovené v čl. 2 odst. 1 písm. b) a čl. 10 odst. 2 rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom, provede úprava zůstatku stanoveného podle odstavce 4 tohoto článku za těchto podmínek:

—

opravy podle čl. 9 odst. 1 prvního pododstavce nařízení (EHS, Euratom) č. 1553/89 provedené do 31. července vyžadují celkovou úpravu, kterou je nutno zapsat na účet uvedený v čl. 9 odst. 1 tohoto nařízení v první prosincový pracovní den téhož roku. Nicméně částečnou úpravu lze zapsat i před tímto datem, pokud s tím daný členský stát a Komise souhlasí,

—	pokud opatření, která Komise přijme podle čl. 9 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EHS, Euratom) č. 1553/89 k opravě základu, vedou k úpravě částek zapsaných na účtu uvedeném v čl. 9 odst. 1 tohoto nařízení, provede se tato úprava ke dni, který Komise stanoví na základě uvedených opatření.

Také změny HND zmíněné v odstavci 7 tohoto článku vyžadují úpravu zůstatku každého členského státu, jehož základ je s ohledem na tyto opravy limitován procentními hodnotami stanovenými v čl. 2 odst. 1 písm. b) a čl. 10 odst. 2 rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom.

Komise sdělí úpravy členským státům včas, aby je v první prosincový pracovní den téhož roku mohly zapsat na účet uvedený v čl. 9 odst. 1.

Nicméně částečnou úpravu lze zapsat kdykoli, pokud s tím daný členský stát a Komise souhlasí.

6. Na základě údajů o agregovaném HND v tržních cenách a jeho složkách z předchozího roku poskytnutých členskými státy podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1287/2003 je každý členský stát zatížen částkou vypočtenou tak, že se na HND uplatní sazba přijatá pro předchozí rozpočtový rok, a zároveň se každému členskému státu připíší k dobru platby uskutečněné během předchozího rozpočtového roku. Komise vypočte zůstatek a sdělí jej členským státům včas, aby jej v první prosincový pracovní den téhož roku mohly zapsat na účet uvedený v čl. 9 odst. 1 tohoto nařízení.

7. Případné změny HND předchozích rozpočtových roků podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1287/2003, na které se vztahuje článek 5 uvedeného nařízení, budou mít pro každý členský stát za následek úpravu do rovnovážného stavu podle odstavce 6 tohoto článku. Tato úprava se určí za podmínek stanovených v odst. 5 prvním pododstavci tohoto článku. Komise sdělí tyto úpravy členským státům, aby je v první prosincový pracovní den téhož roku mohly zapsat na účet uvedený v čl. 9 odst. 1 tohoto nařízení. Po 30. září čtvrtého roku následujícího po daném rozpočtovém roce již nebudou žádné změny HND vzaty v úvahu, na které buď Komise, nebo daný členský stát upozorní ještě před tímto dnem.

8. Operace uvedené v odstavcích 4 až 7 představují změny příjmů týkající se rozpočtového roku, ve kterém jsou provedeny.

9. Hrubé snížení přiznané Nizozemsku a Švédsku je financováno všemi členskými státy. V případě následné změny údaje o HND nebude financování tohoto hrubého snížení revidováno.

10. V souladu s čl. 2 odst. 7 rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom se pro účely tohoto rozhodnutí hrubým národním důchodem rozumí hrubý národní důchod za rok v tržních cenách, definovaný v nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1287/2003, s výjimkou let před rokem 2002, pro něž je základem pro výpočet dodatečného zdroje nadále hrubý národní produkt v tržních cenách, definovaný ve směrnici 89/130/EHS, Euratom.

9)	V článku 10a se zkratka „HNP“ nahrazuje zkratkou „HND“.

10)	V článku 11 se odstavec 4 nahrazuje tímto: „4. Na úhradu úroků uvedených v odstavci 1 se obdobně použije čl. 9 odst. 1a a odst. 2.“.

11)

Ustanovení čl. 12 odst. 5 se mění takto:

a)	první věta se nahrazuje tímto: „Členské státy nebo subjekty určené členskými státy provedou platební příkazy Komise podle pokynů Komise nejpozději do tří pracovních dnů od jejich obdržení.“;

b)	doplňuje se nový pododstavec, který zní: „Členské státy nebo subjekty určené členskými státy zasílají Komisi elektronickou cestou výpis z účtu jako doklad o příslušných pohybech na účtu nejpozději druhý pracovní den od provedení každé transakce.“

12)	V nadpisu hlavy VI se slova „rozhodnutí 2000/597/ES, Euratom“ nahrazují slovy „rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom“.

13)	V návětí článku 15 se slova „rozhodnutí 2000/597/ES, Euratom“ nahrazují slovy „rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom“.

14)	V čl. 16 se slova „čl. 10 odst. 4 až 8“ nahrazují slovy „čl. 10 odst. 4 až 7“.

15)

Článek 18 se mění takto:

a)	v odst. 1 se první věta nahrazuje tímto: „Členské státy provádějí kontroly a šetření týkající se stanovování a poskytování vlastních zdrojů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. a) rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom.“;

v odst.4 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)	kontroly prováděné podle čl. 279 odst. 1 písm. b) Smlouvy o ES a podle čl. 183 odst. 1 písm. b) Smlouvy o ESAE.“

16)	V článku 19 se zkratka „HNP“ nahrazuje zkratkou „HND“.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vstupu rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom v platnost.

Použije se ode dne 1. ledna 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 26. ledna 2009.

Za Radu

předseda

A. VONDRA

(1) Úř. věst. L 163, 23.6.2007, s. 17.

(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 21. října 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(3) Úř. věst. C 192, 29.7.2008, s. 1.

(4) Úř. věst. L 130, 31.5.2000, s. 1.

(5) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

(6) Úř. věst. L 163, 23.6.2007, s. 17.

(7) Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1553/89 ze dne 29. května 1989 o konečné jednotné úpravě vybírání vlastních zdrojů vycházejících z daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 155, 7.6.1989, s. 9).

(8) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1287/2003 ze dne 15. července 2003 o harmonizaci hrubého národního důchodu v tržních cenách (Úř. věst. L 181, 19.7.2003, s. 1).

(9) Úř. věst. L 49, 21.2.1989, s. 26.“

(10) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1.“

5.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 36/8

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 107/2009

ze dne 4. února 2009,

kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign jednoduchých set-top-boxů

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES ze dne 6. července 2005 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů a o změně směrnic Rady 92/42/EHS a Evropského parlamentu a Rady 96/57/ES a 2000/55/ES (1), a zejména na čl. 15 odst. 1 uvedené směrnice,

po konzultaci s konzultačním fórem o ekodesignu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Podle směrnice 2005/32/ES by Komise měla stanovit požadavky na ekodesign energetických spotřebičů, které mají významný objem prodejů, významný dopad na životní prostředí a významný potenciál ke zlepšení dopadu na životní prostředí bez nepřiměřeně vysokých nákladů.

(2)	V čl. 16 odst. 2 první odrážce směrnice 2005/32/ES se stanoví, že postupem podle čl. 19 odst. 3 a v souladu s kritérii stanovenými v čl. 15 odst. 2 a po konzultaci s konzultačním fórem Komise ve vhodných případech zavede prováděcí opatření týkající se spotřební elektroniky.

(3)	Komise provedla přípravnou studii, která analyzovala technické, environmentální a ekonomické aspekty jednoduchých set-top-boxů. Studie byla zpracována ve spolupráci se zúčastněnými a dotčenými stranami z EU i třetích zemí a její výsledky byly zveřejněny.

(4)

Přípravná studie uvedla, že počet jednoduchých set-top-boxů uvedených na trh Společenství vzroste z 28 milionů v roce 2008 na 56 milionů v roce 2014 a roční spotřeba elektrické energie u jednoduchých set-top-boxů stoupne z 6 TWh v roce 2010 na 14 TWh v roce 2014, spotřebu elektrické energie u jednoduchých set-top-boxů je však možné výrazně snížit nákladově efektivním způsobem.

(5)

Spotřebu elektrické energie u jednoduchých set-top-boxů lze snížit prováděním stávajících řešení nechráněného designu, jež navzdory tomu, že jsou nákladově efektivní, nejsou na trhu zavedena vyhovujícím způsobem, neboť koncoví uživatelé nejsou informováni o provozních nákladech jednoduchých set-top-boxů a výrobci nejsou motivováni tato řešení pro snížení spotřeby energie během používání do těchto přístrojů integrovat.

(6)	Požadavky na ekodesign týkající se spotřeby energie u jednoduchých set-top-boxů by měly být stanoveny s ohledem na harmonizaci požadavků na ekodesign těchto přístrojů po celém Společenství, na přínos k fungování vnitřního trhu a na zlepšování vlivu těchto přístrojů na životní prostředí.

(7)	Toto nařízení by mělo zlepšit pronikání technologií přinášejících lepší energetickou účinnost jednoduchých set-top-boxů na trh, čímž by dle odhadů došlo v roce 2014 k ročním úsporám energie ve výši 9 TWh oproti zachovanému současnému stavu.

(8)	Požadavky na ekodesign by neměly mít negativní dopad na funkčnost výrobku ani negativní vliv na zdraví, bezpečnost a životní prostředí.

(9)

Postupný vstup požadavků na ekodesign v platnost by měl zajistit vhodný časový rámec pro konstrukční změnu výrobků ze strany výrobců. Časový rozvrh daných fází by měl být stanoven tak, aby bylo zabráněno negativním dopadům souvisejícím s funkčností zařízení na trhu, a při zajišťování včasného dosažení cílů politiky jsou zohledněny i dopady nákladů na výrobce, především na malé a střední podniky.

(10)	Měření spotřeby energie by měla být prováděna s ohledem na všeobecně uznávaný současný stav, výrobci mohou použít harmonizované normy zavedené v souladu s článkem 9 směrnice 2005/32/ES.

(11)

Požadavky stanovené tímto nařízením by měly mít přednost před požadavky stanovenými nařízením Komise (ES) č. 1275/2008 ze dne 17. prosince 2008, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign z hlediska spotřeby elektrické energie elektrických a elektronických zařízení určených pro domácnosti a kanceláře v pohotovostním režimu a ve vypnutém stavu (2).

(12)	Podle čl. 8 odst. 2 směrnice 2005/32/ES by mělo toto nařízení stanovit, že použitelnými postupy posuzování shody jsou interní kontrola designu stanovená v příloze IV směrnice 2005/32/ES a systém řízení stanovený v příloze V směrnice 2005/32/ES.

(13)	Pro snazší kontrolu shody by mělo být po výrobcích požadováno, aby poskytli údaje v technické dokumentaci uvedené v přílohách IV a V směrnice 2005/32/ES, týkají-li se požadavků stanovených tímto prováděcím opatřením.

(14)

Měly by být určeny referenční hodnoty v současnosti dostupných jednoduchých set-top-boxů s nízkou spotřebou energie. Dostupnost „režimu 0 wattů“ u jednoduchých set-top-boxů by mohla ovlivnit chování spotřebitele a jeho rozhodnutí omezit zbytečné ztráty energie. Referenční hodnoty pomáhají zajistit širokou dostupnost informací a snadný přístup k nim, zejména v případě malých a středních podniků a velmi malých podniků, což dále usnadní integraci nejlepších technologií designu pro snížení energetické spotřeby jednoduchých set-top-boxů.

(15)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 19 odst. 1 směrnice 2005/32/ES,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví požadavky na ekodesign jednoduchých set-top-boxů.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené směrnicí 2005/32/ES. Použijí se také definice následující:

„Jednoduchým set-top-boxem“ se rozumí samostatný přístroj, jenž bez ohledu na využívaná rozhraní:

a)	má primární funkci převodu volně dostupného digitálně vysílaného signálu ve standardním rozlišení (standard-definition – SD) nebo vysokém rozlišení (high-definition – HD) na analogově vysílaný signál použitelný pro analogový televizní přijímač nebo radiopřijímač;

b)	nemá funkci „podmíněného přístupu“ (Conditional Access – CA);

c)	nenabízí funkci záznamu na vyměnitelná média ve standardním formátu knihoven.

Jednoduchý set-top-box může být vybaven následujícími doplňkovými funkcemi a/nebo konstrukčními částmi, jež netvoří minimální specifikaci jednoduchého set-top-boxu:

a)	funkcemi časového posunu a záznamu využívajícími integrovaného pevného disku;

b)	převodem přijímaného signálu vysílaného v HD na videovýstup v HD nebo SD;

c)	druhým tunerem.

„Pohotovostním režimem (pohotovostními režimy)“ se rozumí stav, v němž je zařízení připojeno k síťovému zdroji napájení, aby fungovalo určeným způsobem, je závislé na příkonu ze síťového zdroje napájení a poskytuje pouze následující funkce, jež mohou být spuštěny po neomezenou dobu:

a)	funkci opětovné aktivace nebo funkci opětovné aktivace a pouze indikaci zapnuté funkce opětovné aktivace; a/nebo

b)	zobrazování informací nebo indikaci stavu.

3)	„Funkcí opětovné aktivace“ se rozumí funkce umožňující aktivaci dalších režimů, včetně aktivního režimu, a to pomocí dálkového spínače, včetně dálkového ovládání, vnitřního čidla, časového spínače, do stavu zajišťujícího doplňkové funkce, včetně funkce hlavní.

4)	„Zobrazováním informací nebo indikací stavu“ se rozumí stálá funkce, která na displeji zobrazuje informace či indikuje stav zařízení, a to včetně hodin.

5)	„Aktivním režimem (aktivními režimy)“ se rozumí stav, v němž je zařízení připojeno k síťovému zdroji napájení a je aktivována alespoň jedna z hlavních funkcí zajišťujících určenou službu zařízení.

6)	„Automatickým snížením výkonu“ se rozumí funkce, jež po uplynutí určité doby od posledního zásahu uživatele a/nebo změny kanálu při provozu v aktivním režimu přepne jednoduchý set-top-box z aktivního na pohotovostní režim.

7)	„Druhým tunerem“ se rozumí součást jednoduchého set-top-boxu umožňující nezávislý záznam a sledování jiného programu současně.

8)	„Podmíněným přístupem“ (CA) se rozumí služba poskytovatelem řízeného vysílání, jež vyžaduje předplacení televizní služby.

Článek 3

Požadavky na ekodesign

Požadavky na ekodesign jednoduchých set-top-boxů jsou stanoveny v příloze I.

Článek 4

Vztah k nařízení (ES) č. 1275/2008

Požadavky stanovené tímto nařízením mají přednost před požadavky stanovenými nařízením (ES) č. 1275/2008.

Článek 5

Posuzování shody

Postupem posuzování shody uvedeným v čl. 8 odst. 2 směrnice 2005/32/ES je systém interní kontroly designu stanovený v příloze IV směrnice 2005/32/ES nebo systém řízení stanovený v příloze V směrnice 2005/32/ES.

Článek 6

Postup ověřování pro účely dohledu nad trhem

Kontroly v rámci dohledu nad trhem se provádí v souladu s postupem ověřování stanoveným v příloze II.

Článek 7

Referenční hodnoty

Orientační referenční hodnoty nejlépe použitelných výrobků a technologií v současnosti dostupných na trhu jsou uvedeny v příloze III.

Článek 8

Revize

Komise nejpozději do pěti let od vstupu tohoto nařízení v platnost provede přezkum s ohledem na technologický pokrok a výsledky tohoto přezkumu předloží konzultačnímu fóru.

Článek 9

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Bod 1 přílohy I se použije po uplynutí jednoho roku od data uvedeného v prvním pododstavci.

Bod 2 přílohy I se použije po uplynutí tří let od data uvedeného v prvním pododstavci.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 4. února 2009.

Za Komisi

Andris PIEBALGS

člen Komise

(1) Úř. věst. L 191, 22.7.2005, s. 29.

(2) Úř. věst. L 339, 18.12.2008, s. 45.

PŘÍLOHA I

Požadavky na ekodesign

1. Jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost nesmí jednoduché set-top-boxy uvedené na trh přesáhnout níže uvedené limity spotřeby energie; na jednoduché set-top-boxy s integrovaným pevným diskem a/nebo druhým tunerem se tento požadavek nevztahuje:

	Pohotovostní režim	Aktivní režim
Jednoduchý set-top-box	1,00 W	5,00 W
Přípustná odchylka pro funkci zobrazování/indikace v pohotovostním režimu	+1,00 W	—
Přípustná odchylka pro dekódování signálů ve vysokém rozlišení	—	+3,00 W

2. Tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost nesmí jednoduché set-top-boxy uvedené na trh přesáhnout níže uvedené limity spotřeby energie:

	Pohotovostní režim	Aktivní režim
Jednoduchý set-top-box	0,50 W	5,00 W
Přípustná odchylka pro funkci zobrazování/indikace v pohotovostním režimu	+0,50 W	—
Přípustná odchylka pro pevný disk	—	+6,00 W
Přípustná odchylka pro druhý tuner	—	+1,00 W
Přípustná odchylka pro dekódování signálů ve vysokém rozlišení	—	+1,00 W

3. Dostupnost pohotovostního režimu

Jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost musí být jednoduché set-top-boxy vybaveny pohotovostním režimem.

4. Automatické snížení výkonu

Jeden rok po vstupu tohoto prováděcího opatření v platnost musí být jednoduché set-top-boxy vybaveny „automatickým snížením výkonu“ či podobnou funkcí s těmito vlastnostmi:

—	jednoduchý set-top-box se automaticky přepne z aktivního do pohotovostního režimu po méně než třech hodinách od posledního zásahu uživatele a/nebo změny kanálu při provozu v aktivním režimu, na což upozorní výstražným hlášením dvě minuty před přepnutím do pohotovostního režimu,

—	funkce „automatického snížení výkonu“ je nastavena jako implicitní.

5. Měření

Spotřeba energie uvedená v bodech 1 a 2 se zjistí spolehlivým, přesným a opakovatelným postupem měření, který zohledňuje všeobecně uznávaný současný stav.

Měření výkonu 0,50 W nebo vyššího se provádí s nejistotou rovnající se 2 % nebo nižší při úrovni spolehlivosti 95 %. Měření výkonu nižšího než 0,50 W se provádí s nejistotou rovnající se 0,01 W nebo nižší při úrovni spolehlivosti 95 %.

6. Informace poskytované ze strany výrobců pro účely posuzování shody

Pro účely posuzování shody podle článku 5 musí technická dokumentace obsahovat tyto prvky:

Pro pohotovostní a aktivní režim

—	údaje o spotřebě energie ve wattech zaokrouhlené na dvě desetinná místa včetně údajů o spotřebě pro různé doplňkové funkce a/nebo konstrukční části,

—	použitou metodu měření,

—	dobu měření,

—	popis způsobu výběru či naprogramování režimu spotřebiče,

—	pořadí úkonů pro dosažení režimu, v němž zařízení mění režimy automaticky,

—	jakékoli poznámky týkající se provozu zařízení.

Zkušební parametry pro měření

—	okolní teplota,

—	zkušební napětí ve voltech (V) a frekvence v hertzích (Hz),

—	celkové harmonické zkreslení elektrizační soustavy,

—	kolísání napájecího napětí během zkoušek,

—	údaje a dokumentace týkající se přístrojového vybavení, nastavení a obvodů použitých pro elektrické zkoušení,

—	vstupní signály v RF (pro digitální pozemní vysílání) či IF (pro satelitní vysílání),

—	zkušební audio/videosignály, jak jsou charakterizovány v transportním toku MPEG-2,

—	nastavení ovládacích prvků.

Příkon periferních zařízení pro příjem vysílání napájených set-top-boxem, jako je aktivní pozemní anténa, satelit LNB či kabelový či telefonní modem, nemusí být v technické dokumentaci uveden.

7. Informace poskytované ze strany výrobců pro účely informování spotřebitele

Výrobci zajistí, aby byl spotřebitelům jednoduchých set-top-boxů poskytnut údaj o spotřebě energie v pohotovostním a aktivním režimu ve wattech zaokrouhlený na jedno desetinné místo.

PŘÍLOHA II

Postup ověřování

Při provádění kontrol v rámci dohledu nad trhem uvedených v čl. 3 odst. 2 směrnice 2005/32/ES orgány členských států použijí následující postup ověřování u příslušných použitelných požadavků stanovených v příloze I bodech 1, 2 a 4.

U spotřeby energie vyšší než 1,00 W:

Orgány členských států zkouší jedinou jednotku.

Model se považuje za vyhovující ustanovením přílohy I bodů 1 a 2 tohoto nařízení, jsou-li použitelná, pokud výsledky v aktivním, případně pohotovostním režimu nepřesahují mezní hodnoty o více než 10 %.

V opačném případě jsou zkoušeny další tři jednotky. Model se považuje za vyhovující tomuto nařízení, pokud průměr výsledků posledních tří zkoušek v aktivním, případně pohotovostním režimu nepřesahuje mezní hodnoty o více než 10 %.

U spotřeby energie rovné 1,00 W či nižší:

Orgány členských států zkouší jedinou jednotku.

Model se považuje za vyhovující ustanovením přílohy I bodů 1 a 2 tohoto nařízení, jsou-li použitelná, pokud výsledky v aktivním a/nebo případně pohotovostním režimu nepřesahují mezní hodnoty o více než 0,10 W.

V opačném případě jsou zkoušeny další tři jednotky. Model se považuje za vyhovující tomuto nařízení, pokud průměr výsledků posledních tří zkoušek v aktivním a/nebo případně pohotovostním režimu nepřesahuje mezní hodnoty o více než 0,10 W.

V opačném případě se model považuje za nevyhovující.

PŘÍLOHA III

Referenční hodnoty

Pro účely přílohy I části 3 bodu 2 směrnice 2005/32/ES jsou určeny tyto orientační referenční hodnoty. Odkazují na nejlepší dostupnou technologii k datu přijetí tohoto nařízení:

Jednoduchý set-top-box bez doplňkových funkcí:

—	aktivní režim: 4,00 W,

—	pohotovostní režim s vyloučením funkce zobrazování/indikace: 0,25 W,

—	vypnutý stav: 0 W.

Jednoduchý set-top-box s integrovaným pevným diskem:

—	aktivní režim: 10,00 W,

—	pohotovostní režim s vyloučením funkce zobrazování/indikace: 0,25 W,

—	vypnutý stav: 0 W.

Výše uvedené referenční hodnoty jsou stanoveny na základě jednoduchého set-top-boxu se základní konfigurací, funkcí „automatického snížení výkonu“ a hardwarovým vypínačem (hard-off switch).

II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

5.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 36/22

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 11. prosince 2008,

kterým se mění rozhodnutí ECB/2006/17 o ročních účetních závěrkách Evropské centrální banky

(ECB/2008/22)

(2009/98/ES)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 26.2 tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Rozhodnutí ECB/2006/17 ze dne 10. listopadu 2006 o ročních účetních závěrkách Evropské centrální banky (1) je třeba změnit tak, aby zohlednilo strategická rozhodnutí a vývoj na trhu.

(2)

V zájmu dalšího zvýšení transparentnosti účetní závěrky Evropské centrální banky (ECB) přehodnotila ECB svůj postup v oblasti zveřejňování informací o transakcích s cennými papíry. V rámci tohoto revidovaného postupu by cenné papíry, které byly původně kvalifikovány jako dlouhodobá finanční aktiva, měly být překlasifikovány z rozvahové položky „Ostatní finanční aktiva“ do příslušné položky s názvem „aktivum“, a to v závislosti na původu emitenta, měně, na kterou znějí, a skutečnosti, zda jsou cenné papíry drženy do splatnosti. Kromě toho by všechny finanční nástroje, které jsou součástí účelového portfolia, měly být zahrnuty do položky „Ostatní finanční aktiva“.

(3)

Rozhodnutí ECB/2006/17 neobsahuje zvláštní pravidla pro účtování o forwardových úrokových swapech, devizových futures a akciových futures. Tyto nástroje jsou na finančních trzích ve stále větší míře využívány a mohou být relevantní pro správu devizových rezerv ECB. Zatímco o forwardových úrokových swapech by mělo být účtováno stejně jako o standardních úrokových swapech, o devizových futures a akciových futures by mělo být účtováno stejně jako o úrokových futures,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Změny

Rozhodnutí ECB/2006/17 se mění takto:

Článek 8 se mění takto:

Odstavec 2 se nahrazuje tímto:

b)	Doplňuje se nový odstavec 4, který zní: „4. Cenné papíry klasifikované jako cenné papíry držené do splatnosti a neobchodovatelné cenné papíry se oceňují v naběhlé hodnotě a zohlední se u nich znehodnocení.“

2)	Článek 10 se nahrazuje tímto: „Článek 10 Obchodovatelné akciové nástroje Obchodovatelné akciové nástroje se účtují v souladu s článkem 9 obecných zásad ECB/2006/16“.

3)	Článek 16 se nahrazuje tímto: „Článek 16 Futures Futures se účtují v souladu s článkem 16 obecných zásad ECB/2006/16.“

4)	V článku 17 se doplňuje nová věta, která zní: „V případě forwardových úrokových swapů začíná odpisování ode dne valuty transakce.“

5)	Přílohy I a III rozhodnutí ECB/2006/17 se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Závěrečné ustanovení

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 31. prosince 2008.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 11. prosince 2008.

Prezident ECB

Jean-Claude TRICHET

(1) Úř. věst. L 348, 11.12.2006, s. 38.

PŘÍLOHA

Přílohy I a III rozhodnutí ECB/2006/17 se mění takto:

Tabulka s nadpisem „Aktiva“ v příloze I se nahrazuje tímto:

„AKTIVA

Položka rozvahy

Obsah položky rozvahy

Princip ocenění

Aktiva

1	Zlato a pohledávky ve zlatě

Fyzické zlato, tj. pruty, mince, plátky, nugety v zásobě nebo „na cestě“. Fyzicky neexistující zlato jako např. zůstatky na vista účtech zlata (nerozdělené účty), termínové vklady a pohledávky týkající se zlata z těchto transakcí: i) operací revalvace nebo devalvace a ii) swapů umístění a ryzosti zlata, je-li rozdíl mezi uvolněním a převzetím větší než jeden pracovní den

Tržní hodnota

2	Pohledávky vůči nerezidentům eurozóny v cizí měně

Pohledávky vůči protistranám, které nejsou rezidenty eurozóny (včetně mezinárodních a nadnárodních institucí a centrálních bank mimo eurozónu) v cizí měně

2.1	Pohledávky vůči Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF)

a)	Práva čerpání v rámci rezervních tranší (netto) Národní kvóta snížená o zůstatky v eurech u MMF. Účet č. 2 MMF (euroúčet pro správní výdaje) lze zahrnout do této položky nebo pod položku „Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny“

a)	Práva čerpání v rámci rezervních tranší (netto) Jmenovitá hodnota, přepočet kurzem devizového trhu

b)	Zvláštní práva čerpání Stavy zvláštních práv čerpání (brutto)

b)	Zvláštní práva čerpání Jmenovitá hodnota, přepočet kurzem devizového trhu

c)	Ostatní pohledávky Všeobecný systém výpůjček, půjčky podle zvláštních úvěrových dohod, vklady v rámci facilit ke snížení chudoby a možnosti růstu

c)	Ostatní pohledávky Jmenovitá hodnota, přepočet kurzem devizového trhu

2.2	Pohledávky za bankami, investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva

a)	Zůstatky u bank mimo eurozónu jiné než v položce „Ostatní finanční aktiva“ Běžné účty, termínové vklady, peníze půjčené na den, reverzní repa

a)	Zůstatky u bank mimo eurozónu Jmenovitá hodnota, přepočet kurzem devizového trhu

b)	Investice do cenných papírů mimo eurozónu jiné než v položce „Ostatní finanční aktiva“ Směnky a kupónové dluhopisy, bezkupónové dluhopisy, papíry peněžního trhu, akciové nástroje držené jako součást devizových rezerv, všechny vydané nerezidenty eurozóny

b) i)

Obchodovatelné cenné papíry jiné než držené do splatnosti

Tržní cena a kurz devizového trhu

Prémie nebo diskonty se odpisují

b) ii)

Obchodovatelné cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení, a kurz devizového trhu

Prémie nebo diskonty se odpisují

b) iii)

Neobchodovatelné cenné papíry

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení, a kurz devizového trhu

Prémie nebo diskonty se odpisují

b) iv)

Obchodovatelné akciové nástroje

Tržní cena a kurz devizového trhu

c)	Zahraniční úvěry (vklady) nerezidentům eurozóny jiné než v položce „Ostatní finanční aktiva“

c)	Zahraniční úvěry Vklady v jmenovité hodnotě, přepočtené kurzem devizového trhu

d)	Ostatní zahraniční aktiva Bankovky a mince měnových oblastí mimo eurozónu

d)	Ostatní zahraniční aktiva Jmenovitá hodnota, přepočet kurzem devizového trhu

3	Pohledávky vůči rezidentům eurozóny v cizí měně

a)	Investice do cenných papírů uvnitř eurozóny jiné než v položce „Ostatní finanční aktiva“ Směnky a kupónové dluhopisy, bezkupónové dluhopisy, papíry peněžního trhu, akciové nástroje držené jako součást devizových rezerv, všechny vydané rezidenty eurozóny

a) i)

Obchodovatelné cenné papíry jiné než držené do splatnosti

Tržní cena a kurz devizového trhu

Prémie nebo diskonty se odpisují

a) ii)

Obchodovatelné cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení, a kurz devizového trhu

Prémie nebo diskonty se odpisují

a) iii)

Neobchodovatelné cenné papíry

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení, a kurz devizového trhu

Prémie nebo diskonty se odpisují

a) iv)

Obchodovatelné akciové nástroje

Tržní cena a kurz devizového trhu

b)	Ostatní pohledávky za rezidenty eurozóny jiné než v položce „Ostatní finanční aktiva“ Úvěry, vklady, reverzní repa, ostatní

b)	Ostatní pohledávky Vklady a ostatní úvěry v jmenovité hodnotě, přepočtené kurzem devizového trhu

4	Pohledávky vůči nerezidentům eurozóny v eurech

4.1	Pohledávky za bankami, investice do cenných papírů a úvěry

a)	Zůstatky u bank mimo eurozónu jiné než v položce „Ostatní finanční aktiva“ Běžné účty, termínové vklady, peníze půjčené na den, reverzní repa v souvislosti se správou cenných papírů v eurech

a)	Zůstatky u bank mimo eurozónu Jmenovitá hodnota

b)	Investice do cenných papírů mimo eurozónu jiné než v položce „Ostatní finanční aktiva“ Akciové nástroje, směnky a kupónové dluhopisy, bezkupónové dluhopisy, papíry peněžního trhu, všechny vydané nerezidenty eurozóny

b) i)

Obchodovatelné cenné papíry jiné než držené do splatnosti

Tržní cena

Prémie nebo diskonty se odpisují

b) ii)

Obchodovatelné cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

Prémie nebo diskonty se odpisují

b iii)

Neobchodovatelné cenné papíry

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

Prémie nebo diskonty se odpisují

b iv)

Obchodovatelné akciové nástroje

Tržní cena

c)	Úvěry nerezidentům eurozóny jiné než v položce „Ostatní finanční aktiva“

c)	Úvěry mimo eurozónu Vklady v jmenovité hodnotě

d)	Cenné papíry vydané subjekty mimo eurozónu jiné než v položce „Ostatní finanční aktiva“ Cenné papíry vydané nadnárodními nebo mezinárodními organizacemi, např. Evropskou investiční bankou, bez ohledu na jejich zeměpisné umístění

d) i)

Obchodovatelné cenné papíry jiné než držené do splatnosti

Tržní cena

Prémie/diskonty se odpisují

d) ii)

Obchodovatelné cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

Prémie nebo diskonty se odpisují

d) iii)

Neobchodovatelné cenné papíry

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

Prémie nebo diskonty se odpisují

4.2	Pohledávky z úvěrové facility v rámci ERM II

Poskytování půjček podle podmínek ERM II

Jmenovitá hodnota

5	Úvěry v eurech úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky

Položky 5.1 až 5.5: transakce podle příslušných nástrojů měnové politiky popsaných v příloze I obecných zásad ECB/2000/7 ze dne 31. srpna 2000 o nástrojích a postupech měnové politiky Eurosystému (1)

5.1	Hlavní refinanční operace

Pravidelné reverzní transakce k poskytnutí likvidity s týdenní frekvencí a splatností obvykle jeden týden

Jmenovitá hodnota nebo cena repa

5.2	Dlouhodobější refinanční operace

Pravidelné reverzní transakce k poskytnutí likvidity s měsíční frekvencí a splatností obvykle tři měsíce

Jmenovitá hodnota nebo cena repa

5.3	Reverzní repo operace jemného dolaďování

Reverzní transakce prováděné jako ad hoc transakce pro účely jemného dolaďování

Jmenovitá hodnota nebo cena repa

5.4	Strukturální reverzní repo operace

Reverzní transakce k úpravě strukturální pozice Eurosystému vůči finančnímu sektoru

Jmenovitá hodnota nebo cena repa

5.5	Mezní zápůjční facilita

Poskytnutí likvidity přes noc za předem stanovenou úrokovou sazbu proti způsobilým aktivům (stálá facilita)

Jmenovitá hodnota nebo cena repa

5.6	Pohledávky z vyrovnání marže

Dodatečné úvěry pro úvěrové instituce vyplývající ze zvýšení hodnoty aktiv poskytnutých k zajištění jiných úvěrů pro tyto úvěrové instituce

Jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena

6	Ostatní pohledávky vůči úvěrovým institucím eurozóny v eurech

Běžné účty, termínové vklady, peníze půjčené na den, reverzní repa v souvislosti se správou portfolií cenných papírů položky aktiv „Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech“, včetně transakcí vyplývajících z transformace dřívějších devizových rezerv eurozóny, a ostatní pohledávky. Korespondentské účty u zahraničních úvěrových institucí eurozóny. Ostatní pohledávky a operace, které nesouvisejí s operacemi měnové politiky Eurosystému

Jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena

7	Cenné papíry rezidentů euro-zóny v eurech

Cenné papíry jiné než v položce „Ostatní finanční aktiva“: Akciové nástroje, směnky a kupónové dluhopisy, bezkupónové dluhopisy, papíry peněžního trhu držené přímo, včetně státních dluhopisů, které pochází z období před začátkem HMU, v eurech; dluhopisy ECB nakoupené za účelem jemného dolaďování

i)	Obchodovatelné cenné papíry jiné než držené do splatnosti Tržní cena Prémie nebo diskonty se odpisují

ii)	Obchodovatelné cenné klasifikované jako držené do splatnosti Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení Prémie nebo diskonty se odpisují

iii)	Neobchodovatelné cenné papíry Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení Prémie nebo diskonty se odpisují

iv)	Obchodovatelné akciové nástroje Tržní cena

8	Pohledávky vůči vládním institucím v eurech

Pohledávky vůči vládním institucím z doby před HMU (neobchodovatelné cenné papíry, úvěry)

Vklady nebo úvěry ve jmenovité hodnotě, neobchodovatelné cenné papíry v pořizovací ceně

9	Pohledávky uvnitř Eurosystému

9.1	Pohledávky z vlastních směnek ke krytí emise dluhopisů ECB

Položka pouze pro rozvahy ECB

Vlastní směnky vydané národními centrálními bankami na základě vzájemných dohod v souvislosti s dluhopisy ECB

Jmenovitá hodnota

9.2	Pohledávky související s přidělováním eurobankovek v rámci Eurosystému

Pohledávky související s vydáním bankovek Evropskou centrální bankou podle rozhodnutí ECB/2001/15 ze dne 6. prosince 2001 o vydávání eurobankovek (2)

Jmenovitá hodnota

9.3	Ostatní pohledávky v rámci Eurosystému (netto)

Čisté pozice těchto podpoložek:

a)	pohledávky netto ze zůstatků účtů systému TARGET2 a korespondentských účtů národních centrálních bank, tj. částka netto pohledávek a závazků – viz též položka pasiv „Ostatní závazky v rámci Eurosystému (netto)“

a)	Jmenovitá hodnota

b)	ostatní případné pohledávky uvnitř Eurosystému, včetně prozatímního přerozdělování měnového příjmu ECB národním centrálním bankám

b)	Jmenovitá hodnota

10	Nevypořádané položky

Pohledávky z platebních operací, které se v bance zpracovávají, včetně šeků k inkasu

Jmenovitá hodnota

11	Ostatní aktiva

11.1	Mince eurozóny

Euromince

Jmenovitá hodnota

11.2	Hmotná a nehmotná dlouhodobá aktiva

Pozemky a budovy, zařízení a vybavení včetně počítačového vybavení, programové vybavení

Pořizovací cena snížená o odpisy

Odpisy jsou systematickou alokací odepisovatelné částky aktiva během doby jeho použitelnosti. Dobou použitelnosti je období, během kterého se očekává, že aktivum bude daným subjektem používáno. Liší-li se očekávání od původních odhadů, lze dobu použitelnosti jednotlivých dlouhodobých hmotných aktiv systematicky přezkoumávat. Soubory aktiv mohou zahrnovat složky s různou dobou použitelnosti. Doba použitelnosti těchto složek by měla být posuzována jednotlivě.

Náklady nehmotných aktiv zahrnují pořizovací cenu nehmotného aktiva. Jiné přímé či nepřímé náklady je třeba vyúčtovat.

Kapitalizace výdajů: limitována (méně než 10 000 eur bez DPH: nedochází ke kapitalizaci)

11.3	Ostatní finanční aktiva

—	Majetkové účasti a investice do dceřiných společností, akcie držené ze strategických důvodů

—	Cenné papíry včetně akcií a ostatní finanční nástroje a zůstatky, včetně termínových vkladů a běžných účtů, držené jako účelové portfolio

—	Reverzní repa s úvěrovými institucemi v souvislosti se správou portfolií cenných papírů v této položce.

a)	Obchodovatelné akciové nástroje Tržní cena

b)	Majetkové účasti a neobchodovatelné akcie a jakékoli jiné akciové nástroje držené jako stálá investice Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

c)	Investice do dceřiných společností nebo významné účasti Hodnota aktiva netto

d)	Obchodovatelné cenné papíry jiné než držené do splatnosti Tržní cena Prémie nebo diskonty se odpisují

e)	Obchodovatelné cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti nebo držené jako stálá investice Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení Prémie nebo diskonty se odpisují

f)	Neobchodovatelné cenné papíry Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

g)	Zůstatky u bank a úvěry Jmenovitá hodnota, přepočtená kurzem devizového trhu, pokud jsou zůstatky/vklady v cizích měnách

11.4	Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů

Rozdíly z přecenění měnových forwardů, měnových swapů, úrokových swapů, dohod o forwardové úrokové míře, forwardových transakcí s cennými papíry, měnových spotových transakcí ode dne sjednání transakce do dne vypořádání

Čistá pozice mezi forwardovým a spotovým obchodem za kurz devizového trhu

11.5	Položky časového rozlišení aktivní

Příjmy, které dosud nejsou splatné, ale které musí být připočteny k vykazovanému období. Náklady příštích období a časové rozlišení úroků (tj. naběhlý úrok nabytý s cenným papírem)

Jmenovitá hodnota, cizí měna se přepočte tržním kurzem

11.6

Ostatní

a)	Zálohy, úvěry a ostatní menší položky. Pohledávky ze správy svěřeného majetku.

a)	Jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena

b)	Investice související s vklady zlata klientů.

b)	Tržní hodnota

c)	Čistá penzijní aktiva

c)	Podle čl. 22 odst. 3

12	Ztráta za rok

Jmenovitá hodnota

2)	V příloze III se slova „Převod do/z rezerv pro měnová a cenová rizika“ v prvním sloupci tabulky podpoložce 2.3 nahrazují slovy „Převod do/z rezerv pro měnová a úroková rizika a rizika související s cenou zlata“.

(1) Úř. věst. L 310, 11.12.2000, s. 1.

(2) Úř. věst. L 337, 20.12.2001, s. 52.“

5.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 36/31

OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 23. října 2008,

kterými se mění obecné zásady ECB/2000/7 o nástrojích a postupech měnové politiky Eurosystému

(ECB/2008/13)

(2009/99/ES)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 105 odst. 2 první odrážku,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na články 12.1 a 14.3 ve spojení s čl. 3.1 první odrážkou, článkem 18.2 a čl. 20 prvním odstavcem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dosažení jednotné měnové politiky vyžaduje vymezení nástrojů a postupů, jež má využívat Eurosystém, který je tvořen národními centrálními bankami členských států, jež přijaly euro (dále jen „zúčastněné členské státy“), a Evropskou centrální bankou (ECB), za účelem provádění této politiky jednotným způsobem ve všech zúčastněných členských státech.

(2)	ECB má pravomoc přijímat obecné zásady nezbytné k provádění jednotné měnové politiky Eurosystému a národní centrální banky jsou povinny v souladu s takovými obecnými zásadami jednat.

(3)

Současná situace na trhu vyžaduje, aby byly provedeny některé změny ve vymezení a provádění měnové politiky Eurosystému. Je proto třeba provést odpovídající změny v obecných zásadách ECB/2000/7 ze dne 31. srpna 2000 o nástrojích a postupech měnové politiky Eurosystému (1), a to zejména s cílem zohlednit: i) změny rámce kontroly rizika a pravidel týkajících se způsobilosti zajištění pro úvěrové operace Eurosystému, ii) přijetí zajištění denominovaného v jiné měně než euro v některých nouzových případech, iii) potřebu ustanovení týkajících se zacházení se subjekty, na které se vztahují opatření na zmrazení peněžních prostředků nebo jiná opatření uložená Evropským společenstvím nebo některým členským státem podle čl. 60 odst. 2 Smlouvy, a iv) harmonizaci s novými ustanoveními nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 1745/2003 ze dne 12. září 2003 o uplatňování minimálních rezerv (ECB/2003/9) (2),

PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:

Článek 1

Změny příloh I a II

Obecné zásady ECB/2000/7 se mění takto:

1)	Příloha I se mění v souladu s přílohou I těchto obecných zásad.

2)	Příloha II se mění v souladu s přílohou II těchto obecných zásad.

Článek 2

Ověřování

Národní centrální banky zašlou ECB nejpozději do 30. listopadu 2008 podrobné informace o textech a prostředcích, jimiž hodlají zajistit soulad s těmito obecnými zásadami.

Článek 3

Vstup v platnost

Tyto obecné zásady vstupují v platnost dnem 1. listopadu 2008. Článek 1 se použije od 1. února 2009.

Článek 4

Určení

Tyto obecné zásady jsou určeny národním centrálním bankám zúčastněných členských států.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 23. října 2008.

Za Radu guvernérů ECB

prezident ECB

Jean-Claude TRICHET

(1) Úř. věst. L 310, 11.12.2000, s. 1.

(2) Úř. věst. L 250, 2.10.2003, s. 10.

PŘÍLOHA I

Příloha I obecných zásad ECB/2000/7 se mění takto:

1)	Do obsahu se vkládá název kapitoly 6.7 „Přijetí zajištění denominovaného v jiné měně než euro v nouzových případech“.

Oddíl 1.3.1 se mění takto:

a)	V prvním odstavci poznámce pod čarou 5 se čtvrtá věta nahrazuje tímto: „Rychlá nabídková řízení se obvykle provádějí v časovém rámci 90 minut.“

b)	V prvním odstavci první odrážce se poslední věta nahrazuje tímto: „Hlavní refinanční operace hrají při sledování cílů Eurosystému na volném trhu stěžejní roli.“

V oddíle 2.2 čtvrtém odstavci se první dvě věty nahrazují tímto:

„V případě rychlých nabídkových řízení a dvoustranných operací jednají centrální banky s protistranami, které jsou součástí jejich souboru protistran pro operace jemného doladění. Rychlá nabídková řízení a dvoustranné operace mohou realizovány také s širším okruhem protistran.“;

4)	Název oddílu 2.4 se nahrazuje tímto:

5)	V oddíle 3.1.2 prvním odstavci se zrušuje poslední věta.

6)	V oddíle 3.1.3 prvním odstavci se zrušuje druhá věta.

Oddíl 4.1 se mění takto:

Pod nadpisem „Podmínky přístupu“ se první odstavec nahrazuje tímto:

„K mezní výpůjční facilitě mohou mít přístup instituce, které splňují obecná kritéria způsobilosti podle bodu 2.1. Přístup k mezní zápůjční facilitě je udělován prostřednictvím národní centrální banky členského státu, ve kterém je instituce usazena. Přístup k mezní zápůjční facilitě je udělován pouze ve dnech, ve kterých je v provozu systém TARGET2 (1) (2). Ve dnech, kdy není v provozu příslušný systém vypořádání obchodů s cennými papíry, je přístup k mezní zápůjční facilitě udělován na základě podkladových aktiv, která již byla u národní centrální banky předem uložena.

Pod nadpisem „Podmínky přístupu“ ve třetím odstavci se nahrazuje poznámka po čarou 4 tímto:

„(4)	Zavírací dny systému TARGET2 jsou zveřejňovány na internetové stránce ECB (www.ecb.europa.eu) a na internetových stránkách Eurosystému (viz dodatek 5).“

c)	Pod nadpisem „Podmínky přístupu“ ve třetím odstavci se zrušuje poznámka pod čarou 5.

8)	V oddíle 4.2 pod nadpisem „Podmínky přístupu“ se ve druhém odstavci zrušuje poznámka pod čarou 12.

V oddíle 5.1.3 druhém odstavci se poslední věta nahrazuje tímto:

„V případě rychlého nabídkového řízení, které nebylo předem veřejně vyhlášeno, jsou vybrané protistrany kontaktovány přímo národními centrálními bankami. V případě rychlého nabídkového řízení, které bylo veřejně vyhlášeno, může národní centrální banka kontaktovat vybrané protistrany přímo.“;

10)	V oddíle 5.3.3 prvním odstavci se zrušuje poznámka pod čarou 12.

11)

V oddíle 6.2 se druhý odstavec nahrazuje tímto:

„Eurosystém poskytuje protistranám poradenství ohledně způsobilosti aktiv jako zajištění pro operace Eurosystému pouze v případě, že již emitovaná obchodovatelná aktiva nebo nesplacená neobchodovatelná aktiva budou předložena Eurosystému jako zajištění. Neposkytuje tedy žádné rady před emisí aktiv.“

12)

Oddíl 6.2.1 pod nadpisem „Druh aktiva“ se mění takto:

V prvním odstavci písmenu a) se za slova „bezpodmínečně stanovenou částku jistiny“ vkládá poznámka pod čarou 5, která zní:

„(5)	Dluhopisy s warranty či jinými podobnými právy nejsou způsobilé.“;

Čtvrtý odstavec se nahrazuje tímto:

„Aktiva, která vytvářejí peněžní toky zajišťující cenné papíry zajištěné aktivy, musí splňovat následující požadavky:

a)	musí být nabyta v souladu se zákony členského státu EU,

musí být nabyta od původce nebo prostředníka při sekuritizaci prostřednictvím jednotky pro speciální účel, a to způsobem, který Eurosystém považuje za ‚tradiční‘ sekuritizaci, vynutitelnou vůči jakékoli třetí straně. Nesmí být dostupná pro původce aktiv ani jeho věřitele, a to i v případě úpadku původce aktiv, a

c)	nesmí se skládat, ať už zcela nebo zčásti, skutečně či potenciálně, z úvěrových dluhopisů či podobných pohledávek vyplývajících z převodu úvěrového rizika prostřednictvím úvěrových derivátů.“

Pátý odstavec se nahrazuje tímto:

„Má-li být aktivum způsobilé, nesmí být v rámci strukturované emise tranše (nebo dílčí tranše) podřízena ostatním tranším stejné emise. Tranše (nebo dílčí tranše) se nepovažuje za podřízenou jiným tranším (nebo dílčím tranším) téže emise, pokud žádná tranše (nebo dílčí tranše) – podle příslušného pořadí přednosti pro splácení ve smyslu nabídkového dokumentu, jež se uplatňuje po doručení výzvy k předčasnému splacení (‚enforcement notice‘) – není splacena (a to co do jistiny i úroku) dříve než tato tranše (nebo dílčí tranše), a tudíž tato tranše (nebo dílčí tranše) ponese ztráty související s podkladovými aktivy jako poslední z tranší nebo dílčích tranší strukturované emise.“;

13)

V oddíle 6.2.1 pod nadpisem „Místo vydání“ se v poznámce pod čarou 7 nahrazuje první věta tímto:

„Mají-li být způsobilé, musí být od 1. ledna 2007 mezinárodní dluhové cenné papíry na doručitele v globální podobě emitované prostřednictvím mezinárodních středisek evidence cenných papírů Euroclear Bank (Belgie) a Clearstream Banking Luxembourg emitovány jako ‚New Global Notes‘ (NGN) a musí být uloženy u společného uschovatele, který je mezinárodním střediskem evidence cenných papírů, případně střediskem evidence cenných papírů, které splňuje minimální požadavky stanovené ECB.“

14)

Oddíl 6.2.2 pod nadpisem „Úvěrové pohledávky“ se mění takto:

V prvním odstavci první odrážce se poslední věta prvního odstavce nahrazuje tímto:

„Úvěrové pohledávky nesmí udělovat práva k jistině nebo úroku, která jsou podřízena právům držitelů jiných úvěrových pohledávek (či jiných tranší nebo dílčích tranší v rámci stejného syndikovaného úvěru) nebo dluhových nástrojů téhož emitenta.“;

b)	V prvním odstavci první odrážce se v druhém odstavci za druhou větu vkládá tato věta: „Způsobilé jsou také úvěrové pohledávky s úrokovou sazbou vázanou na míru inflace.“

c)	V prvním odstavci páté odrážce se poznámka pod čarou 20 zrušuje.

15)

Oddíl 6.2.3 pod nadpisem „Pravidla pro využití způsobilých aktiv“ se mění takto:

Ve třetím odstavci se body i) až iii) nahrazují tímto:

„i)	protistrana vlastní přímo, případně nepřímo prostřednictvím jednoho či více podniků, 20 % či více kapitálu emitenta/dlužníka/ručitele, nebo

ii)	emitent/dlužník/ručitel vlastní přímo, případně nepřímo prostřednictvím jednoho či více podniků, 20 % či více kapitálu protistrany, nebo

iii)	třetí strana vlastní více než 20 % kapitálu protistrany i více než 20 % kapitálu emitenta/dlužníka/ručitele, ať už přímo, či nepřímo prostřednictvím jednoho či více podniků.“;

Čtvrtý a pátý odstavec se nahrazují tímto:

„Toto ustanovení o úzkém propojení se nevztahuje na: a) úzké propojení mezi protistranou a orgány veřejné moci zemí EHP nebo na případy, kdy za dluhový nástroj ručí veřejná instituce, která má právo vybírat daně, b) zajištěné bankovní dluhopisy, emitované v souladu s kritérii stanovenými v čl. 22 odst. 4 směrnice o SKIPCP, nebo c) případy, při kterých jsou dluhové nástroje chráněny zvláštními právními zárukami srovnatelnými s b), jako například v případě neobchodovatelných klientských dluhových nástrojů krytých hypotékou, které nejsou cennými papíry.

Navíc protistrana nemůže jako zajištění předložit žádný cenný papír krytý aktivy, jestliže protistrana (nebo třetí strana, s níž je úzce propojená) poskytuje k danému cennému papíru krytému aktivy měnové zajištění prostřednictvím zajišťovací měnové transakce s emitentem jako zajišťovací protistranou nebo poskytuje podporu likvidity pro 20 % či více nesplacené částky cenného papíru krytého aktivy.“

Tabulka 4 s názvem „Způsobilá aktiva pro operace měnové politiky Eurosystému“ se aktualizuje takto:

—	poznámka pod čarou 4 se zrušuje,

—	ve sloupci týkajícím se kritérií způsobilosti se slova „Rozhodné právo pro úvěrové pohledávky“ nahrazují slovy „Rozhodné právo“,

—	ve sloupci týkajícím se obchodovatelných aktiv se v desátém řádku slova „Neuplatňuje se“ nahrazují slovy „V případě cenných papírů krytých aktivy musí být podkladová aktiva nabyta v souladu se zákony členského státu EU.“

16)

Oddíl 6.3.1 se mění takto:

Následující text se vkládá jako čtvrtý odstavec:

„Pokud jde o zdroj využitý externí ratingovou institucí, hodnocení musí vycházet z veřejného ratingu. Eurosystém si vyhrazuje právo vyžádat si jakékoli vysvětlení, které bude považovat za nezbytné. V případě cenných papírů krytých aktivy musí být ratingy vysvětleny ve veřejně dostupné ratingové zprávě, která má podobu podrobné zprávy před prodejem či novou emisí a obsahuje mimo jiné komplexní analýzu strukturálních a právních aspektů, podrobné hodnocení souboru zajištění, analýzu účastníků transakce a analýzu veškerých dalších relevantních podrobností transakce. Externí ratingové instituce také musí nejméně na čtvrtletním základě (3) zveřejňovat pravidelné monitorovací zprávy o cenných papírech krytých aktivy. Tyto zprávy by měly obsahovat přinejmenším aktualizaci základních údajů o transakci (např. složení souboru zajištění, účastníci transakce, kapitálová struktura) a údaje o výsledcích cenného papíru.

b)	V pátém odstavci se poznámka pod čarou 26 nahrazuje tímto: „‚Single A‘ znamená minimální dlouhodobý rating ‚A–‘ od agentury Fitch nebo Standard & Poor’s, ‚A3‘ od agentury Moody’s nebo ‚AL‘ od DBRS.“

Šestý a sedmý odstavec se nahrazují tímto:

„Eurosystém si vyhrazuje právo určit, zda emise, emitent, dlužník nebo ručitel splňují jeho požadavky na vysoké úvěrové standardy na základě jakýchkoli informací, které považuje za relevantní, a může na tomto základě aktiva odmítnout, omezit jejich použití nebo uplatnit dodatečné srážky, je-li to nezbytné pro zajištění odpovídající ochrany Eurosystému před rizikem v souladu s čl. 18.1 statutu ESCB. Taková opatření se také mohou týkat konkrétních protistran, zejména jestliže se zdá, že úvěrová kvalita protistrany vykazuje značnou korelaci s úvěrovou kvalitou aktiv předložených protistranou jako zajištění. Vychází-li takové odmítnutí z informací pro účely obezřetnostního dohledu, využití těchto informací poskytnutých protistranami nebo orgány dohledu musí být nezbytné pro úkoly Eurosystému při provádění měnové politiky a musí jim přesně odpovídat.

Aktiva, jejichž emitentem či ručitelem je subjekt, jemuž byly zmrazeny prostředky nebo proti němuž byla Evropským společenstvím či členským státem přijata jiná opatření podle čl. 60 odst. 2 Smlouvy, která omezují používání jeho prostředků, nebo jemuž byl na základě rozhodnutí Rady guvernérů ECB pozastaven nebo znemožněn přístup k operacím na volném trhu či stálým facilitám Eurosystému, mohou být vyřazena ze seznamu způsobilého zajištění.“

17)	V oddíle 6.3.4 pod nadpisem „Externí ratingové instituce“ se v prvním odstavci druhé odrážce nahrazuje první věta tímto: „externí ratingové instituce musí splňovat provozní kritéria a poskytovat relevantní pokrytí, aby byla zajištěna účinná implementace rámce hodnocení úvěrového rizika.“

18)

Oddíl 6.4.1 se mění takto:

a)	Ve druhém odstavci se poslední věta nahrazuje tímto: „Opatření ke kontrole rizik jsou v zásadě harmonizována v rámci eurozóny (4) a měla by zajišťovat konzistentní, transparentní a rovné zacházení pro všechny druhy způsobilých aktiv v celé eurozóně.

Doplňuje se nový odstavec, který zní:

„Eurosystém si vyhrazuje právo využít dodatečná opatření ke kontrole rizika, je-li to nezbytné pro zajištění odpovídající ochrany Eurosystému před rizikem v souladu s čl. 18.1 statutu ESCB. Tato opatření ke kontrole rizika, která budou aplikována podle zásady konzistentního, transparentního a rovného zacházení, mohou být také využita na úrovni jednotlivých protistran, je-li to nezbytné k zajištění této ochrany.“;

Rámeček 7 s názvem „Opatření ke kontrole rizika“ se nahrazuje tímto:

„RÁMEČEK 7

Opatření ke kontrole rizika

Eurosystém uplatňuje následující opatření ke kontrole rizika:

—	Srážky při ocenění Při oceňování podkladových aktiv uplatňuje Eurosystém srážky při ocenění (‚haircuts‘). To znamená, že hodnota podkladových aktiv se vypočítá jako tržní hodnota aktiva minus určité procento (srážka).

—

Variační marže (oceňování podle tržní hodnoty)

Eurosystém vyžaduje, aby se u reverzních transakcí na poskytnutí likvidity tržní hodnota podkladových aktiv po úpravě o příslušnou srážku zachovala po celou dobu trvání operace. To znamená, že pokud pravidelně měřená hodnota podkladových aktiv klesne pod určitou úroveň, vyzve národní centrální banka protistranu k dodání doplňujících aktiv nebo hotovosti (výzva k dodatkové úhradě). Podobně pokud tržní hodnota podkladových aktiv po přecenění určitou úroveň přesáhne, může protistrana nadbytečná aktiva nebo hotovost získat zpět. (Výpočty vztahující se k provádění výzvy k dodatkové úhradě jsou uvedeny v rámečku 8.)

Eurosystém také může kdykoli aplikovat následující opatření ke kontrole rizika, je-li to nezbytné pro zajištění odpovídající ochrany Eurosystému před rizikem v souladu s čl. 18.1 statutu ESCB:

—	Počáteční marže Počáteční marže může Eurosystém uplatňovat při svých reverzních transakcích na poskytnutí likvidity. To by znamenalo, že by protistrany musely poskytnout podkladová aktiva v hodnotě alespoň shodné s likviditou poskytnutou Eurosystémem plus hodnotou počáteční marže.

—

Omezení ve vztahu k emitentům/dlužníkům nebo ručitelům

Eurosystém může vůči emitentům/dlužníkům nebo ručitelům stanovit meze angažovanosti. Taková omezení se také mohou týkat konkrétních protistran, zejména jestliže se zdá, že úvěrová kvalita protistrany vykazuje značnou korelaci s úvěrovou kvalitou protistranou předloženého zajištění.

—	Dodatečné záruky K přijetí některých aktiv může Eurosystém požadovat dodatečné záruky ze strany finančně zdravých subjektů.

—	Vyloučení Eurosystém může některá aktiva vyloučit z používání ve svých operacích měnové politiky. Takové vyloučení se také může týkat konkrétních protistran, zejména jestliže se zdá, že úvěrová kvalita protistrany vykazuje značnou korelaci s úvěrovou kvalitou protistranou předloženého zajištění.

19)

Oddíl 6.4.2 se mění takto:

a)	V prvním odstavci první odrážce se první věta nahrazuje tímto: „Podle klasifikace emitenta a typu aktiva se způsobilá obchodovatelná aktiva zařadí do jedné z pěti kategorií vymezených podle likvidity.“

V prvním odstavci druhé odrážce se třetí věta nahrazuje tímto:

„Srážky, které se uplatňují u dluhových nástrojů kategorií I až IV, se liší podle zbytkové splatnosti a kupónové struktury dluhového nástroje, jak je popsáno v tabulce 7 pro způsobilé obchodovatelné dluhové nástroje s pevným kupónem a s nulovým kupónem (5).

V prvním odstavci se vkládají třetí a čtvrtá odrážka, které znějí:

„—	Na jednotlivé dluhové nástroje kategorie V je aplikována srážka ve výši 12 % bez ohledu na jejich splatnost či kupónovou strukturu.

—	Na jednotlivé dluhové nástroje kategorie V, které jsou teoreticky oceněny podle bodu 6.5, se vztahuje dodatečná srážka při ocenění. Tato srážka je aplikována přímo na teoretické ocenění dluhového nástroje v podobě snížení ceny o 5 %.“

Tabulka 6 se nahrazuje tímto:

„TABULKA 6

Kategorie obchodovatelných aktiv podle likvidity (6)

Kategorie I

Kategorie II

Kategorie III

Kategorie IV

Kategorie V

Dluhové nástroje ústředních vlád

Dluhové nástroje místních a regionálních vlád

Tradiční zajištěné bankovní dluhopisy

Dluhové nástroje úvěrových institucí (nezajištěné)

Cenné papíry kryté aktivy

Dluhové nástroje vydané centrálními bankami (7)

Zajištěné bankovní dluhopisy typu Jumbo (8)

Dluhové nástroje agentur (9)

Dluhové cenné papíry nadnárodních institucí

Dluhové nástroje vydané podniky a jinými emitenty (9)

Třetí, čtvrtá a pátá odrážka se nahrazují tímto:

„—	Srážky při ocenění uplatňované u všech obchodovatelných dluhových nástrojů s inverzní proměnlivou sazbou zahrnutých do kategorií I až IV jsou shodné a jsou uvedeny v tabulce 8.

—	U obchodovatelných dluhových nástrojů kategorie I až IV s kupóny s proměnlivou sazbou (10) se uplatňují srážky uplatňované na nástroje s pevným kupónem se zbytkovou splatností do jednoho roku v té kategorii likvidity, do níž byl nástroj zařazen.

—

Opatření ke kontrole rizika uplatňovaná u obchodovatelných dluhových nástrojů kategorie I až IV s více než jedním druhem kupónové platby se odvíjejí pouze od kupónových plateb v průběhu zbytkové životnosti nástroje. U takového nástroje se uplatní nejvyšší ze srážek při ocenění uplatňovaných na dluhové nástroje se stejnou zbytkovou splatností, při čemž jsou zohledněny kupónové platby jakéhokoli druhu, které se uskuteční v průběhu zbytkové životnosti nástroje.

Tabulka 7 se nahrazuje tímto:

„TABULKA 7

Úrovně srážek při ocenění uplatňované u způsobilých obchodovatelných aktiv

(v %)
	Kategorie likvidity
Zbytková	Kategorie I		Kategorie II		Kategorie III		Kategorie IV		Kategorie V
splatnost (v letech)	pevný kupón	nulový kupón	pevný kupón	nulový kupón	pevný kupón	nulový kupón	pevný kupón	nulový kupón
0-1	0,5	0,5	1	1	1,5	1,5	6,5	6,5	12 (11)
1-3	1,5	1,5	2,5	2,5	3	3	8	8
3-5	2,5	3	3,5	4	4,5	5	9,5	10
5-7	3	3,5	4,5	5	5,5	6	10,5	11
7-10	4	4,5	5,5	6,5	6,5	8	11,5	13
> 10	5,5	8,5	7,5	12	9	15	14	20

g)	Záhlaví tabulky 8 se nahrazuje tímto:

20)

V oddíle 6.4.3 pod nadpisem „Úvěrové pohledávky“ se na konci první odrážky vkládá poznámka pod čarou, která zní:

„(*)	Srážky při ocenění uplatňované u úvěrových pohledávek s úrokovými platbami při pevné sazbě se rovněž uplatní na úvěrové pohledávky, jejichž úrokové platby jsou vázány na míru inflace.“

21)

Vkládá se nový oddíl 6.7, který zní:

„6.7 Přijetí zajištění denominovaného v jiné měně než euro v nouzových případech

V určitých případech může Rada guvernérů rozhodnout, že za způsobilé zajištění přijme určité obchodovatelné dluhové nástroje vydané jednou nebo více ústředními vládami zemí G10 mimo eurozónu v jejich domácí měně. Po takovém rozhodnutí budou upřesněna příslušná kritéria a protistranám musejí být oznámeny také postupy pro výběr a mobilizaci zahraničního zajištění včetně zdrojů a zásad ocenění, opatření ke kontrole rizika a postupů vypořádání.

Bez ohledu na ustanovení bodu 6.2.1. mohou být taková aktiva uložena/registrována (vydána), držena a vypořádána mimo země EHP a podle výše uvedeného mohou znít na jiné měny než euro. Veškerá taková aktiva používaná některou z protistran musí být v jejím vlastnictví.

Protistrany, které jsou pobočky úvěrových institucí nacházejících se mimo země EHP nebo Švýcarska, nemohou taková aktiva jako zajištění používat.“

22)

Oddíl 7.2 se mění takto:

Druhý odstavec se nahrazuje tímto:

„Instituce jsou automaticky zproštěny povinnosti minimálních rezerv od začátku udržovacího období, ve kterém jim bylo odebráno povolení, nebo se ho vzdaly nebo ve kterém proti nim bylo soudním orgánem nebo jiným příslušným orgánem zúčastněného členského státu zahájeno likvidační řízení. Podle nařízení Rady (ES) č. 2531/98 a nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9) může ECB na základě rovného zacházení zprostit povinnosti dle systému minimálních rezerv Eurosystému rovněž jiné instituce, pokud se jich týkají reorganizační opatření, zmrazení prostředků či jiná opatření přijatá Evropským společenstvím nebo členským státem podle čl. 60 odst. 2 Smlouvy, která omezují používání jejich prostředků, nebo pokud jim byl na základě rozhodnutí Rady guvernérů ECB pozastaven nebo znemožněn přístup k operacím na volném trhu či stálým facilitám Eurosystému nebo pokud by uložením povinnosti minimálních rezerv těmto konkrétním institucím nebylo dosaženo cílů systému minimálních rezerv Eurosystému. Jestliže její rozhodnutí o jakémkoli takovém zproštění je založeno na cílech systému minimálních rezerv Eurosystému, ECB bere v úvahu jedno či více z těchto kritérií:

—	instituce má oprávnění vykonávat výhradně zvláštní funkce,

—	instituce nesmí vykonávat aktivní bankovní funkce v hospodářské soutěži s ostatními úvěrovými institucemi nebo

—	instituce má zákonnou povinnost mít všechny své vklady účelově vázány pro regionální nebo mezinárodní rozvojovou pomoc.“;

Ve třetím odstavci se druhá věta nahrazuje tímto:

„ECB také zveřejňuje seznam institucí, které byly zproštěny povinností v rámci tohoto systému z jiných důvodů, než že se jich týkají reorganizační opatření, zmrazení prostředků či jiná opatření přijatá Evropským společenstvím nebo členským státem podle čl. 60 odst. 2 Smlouvy, která omezují používání jejich prostředků, nebo že jim byl na základě rozhodnutí Rady guvernérů ECB pozastaven nebo znemožněn přístup k operacím na volném trhu či stálým facilitám Eurosystému (12).

23)

Oddíl 7.3 se mění takto:

Pod nadpisem „Základ pro stanovení minimálních rezerv a sazby minimálních rezerv“ se ve čtvrtém odstavci nahrazuje první věta tímto:

„Závazky vůči jiným institucím zahrnutým na seznamu institucí podléhajících systému minimálních rezerv Eurosystému a závazky vůči ECB a zúčastněným národním centrálním bankám se do základu pro stanovení minimálních rezerv nezahrnují.“

Pod nadpisem „Základ pro stanovení minimálních rezerv a sazby minimálních rezerv“ se v pátém odstavci nahrazují třetí a čtvrtá věta tímto:

„Tato sazba minimálních rezerv je stanovena v nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9). ECB stanovuje nulovou sazbu minimálních rezerv pro tyto kategorie závazků: ‘vklady s dohodnutou splatností delší než dva roky’, ‚vklady s výpovědní lhůtou delší než dva roky‘, ‚repo operace‘, a ‚dluhové cenné papíry se stanovenou splatností delší než dva roky‘ (viz rámeček 9).“

Rámeček 9 s názvem „Základ pro stanovení minimálních rezerv a sazby minimálních rezerv“ se nahrazuje tímto:

"RÁMEČEK 9

Základ pro stanovení minimálních rezerv a sazby minimálních rezerv

A. Závazky, které jsou zahrnuté do základu pro stanovení minimálních rezerv a na které je uplatňována kladná sazba minimálních rezerv

Vklady (13)

—	Jednodenní vklady

—	Vklady s dohodnutou splatností do 2 let včetně

—	Vklady s výpovědní lhůtou do dvou let včetně

Emitované dluhové cenné papíry

—	Dluhové cenné papíry s původní splatností do 2 let včetně

B. Závazky, které jsou zahrnuté do základu pro stanovení minimálních rezerv a na které je uplatňována nulová sazba minimálních rezerv

Vklady (13)

—	Vklady s dohodnutou splatností delší než dva roky

—	Vklady s výpovědní lhůtou delší než dva roky

—	Repo operace

Emitované dluhové cenné papíry

—	Dluhové cenné papíry s původní splatností nad dva roky

C. Závazky vyňaté ze základu pro stanovení minimálních rezerv

—	Závazky vůči ostatním institucím podléhajícím systému minimálních rezerv Eurosystému

—	Závazky vůči ECB a zúčastněným národním centrálním bankám

24)

Dodatek 1 k příloze I se mění takto:

V příkladu 6 tabulce I se první řádek nahrazuje tímto:

„Aktivum A

Zajištěné bankovní dluhopisy typu Jumbo

30.08.2008

Pevný

6 měsíců

4 roky

3,50 %“

V příkladu 6 pod nadpisem „Systém rezervace podkladových aktiv“ se v bodu 1 první a druhá věta nahrazují tímto:

„Aktivum A je zajištěný bankovní dluhopis typu Jumbo, má pevný kupón a je splatné dne 30. srpna 2008. Má tudíž zbytkovou splatnost čtyři roky, a vyžaduje tedy srážku při ocenění ve výši 3,5 %.“

25)

Dodatek 2 k příloze I se mění takto:

Vkládá se nová definice „cenného papíru krytého aktivy“, která zní:

„Cenný papír krytý aktivy (Asset-backed security, ABS): dluhový nástroj krytý souborem účelově vázaných finančních aktiv (fixních nebo revolvingových), které se po uplynutí určité doby přemění na peníze. Dále mohou existovat práva či jiná aktiva, která zajišťují splácení dluhu či včasné rozdělení výnosů mezi držitele cenných papírů. Cenné papíry kryté aktivy jsou zpravidla vydávány speciálně vytvořeným investičním subjektem, který získal soubor finančních aktiv od jejich původce/prodávajícího. V tomto ohledu platby z cenných papírů krytých aktivy závisejí především na peněžních tocích z aktiv podkladového souboru a dalších právech, jejichž účelem je zajistit včasné platby, např. likviditních facilitách, zárukách či jiných nástrojích souhrnně označovaných výrazem ‚úvěrové posílení‘.“

Definice „modelu korespondentské centrální banky“ se nahrazuje tímto:

„Model korespondentské centrální banky (MKCB) (Correspondent central banking model – CCBM): mechanismus zřízený Eurosystémem s cílem umožnit protistranám využívat podkladová aktiva na přeshraničním základě. V MKCB jednají národní centrální banky vůči sobě navzájem jako uschovatelé. To znamená, že každá národní centrální banka má ve své správě cenných papírů účet cenných papírů každé z ostatních národních centrálních bank a ECB. MKCB je také k dispozici protistranám určitých národních centrálních bank mimo Eurosystém.“;

Vkládá se nová definice „měnové zajišťující transakce“, která zní:

„Měnová zajišťovací transakce: dohoda uzavřená emitentem a zajišťující protistranou, podle níž je část měnového rizika vzniklá v důsledku přijetí peněžních toků v jiné měně než v eurech zmírněna výměnou těchto toků za platby v eurech od zajišťující protistrany, a to včetně veškerých záruk zajišťující protistrany ohledně těchto plateb.“

d)	Definice „konce dne“ se nahrazuje tímto: „Konec dne (End-of-day): čas obchodního dne po uzavření systému TARGET2, ke kterému jsou pro daný den ukončeny všechny platby zpracovávané systémem TARGET2.“;

Definice „rychlého nabídkového řízení“ se nahrazuje tímto:

„Rychlé nabídkové řízení (Quick tender): postup nabídkového řízení využívaný Eurosystémem pro potřeby operací jemného doladění, pokud je třeba, aby měly rychlý dopad na likvidní situaci na trhu. Rychlá nabídková řízení se zpravidla provádějí v časovém rozmezí 90 minut a s omezeným souborem protistran.“;

Definice „systému zúčtování plateb v reálném čase (RTGS) (RTGS (real-time gross settlement) system)“ se nahrazuje tímto:

„Systém zúčtování plateb v reálném čase (RTGS) (RTGS (real-time gross settlement) system): systém zúčtování, v jehož rámci dochází ke zpracování a vypořádání na základě jednotlivých příkazů bez vzájemného započtení (nettingu) a průběžně v reálném čase. Viz také TARGET2.“

g)	Definice „TARGET“ se nahrazuje tímto: „TARGET: předchůdce systému TARGET2, který měl decentralizovanou strukturu propojující národní systémy RTGS a platební mechanismus ECB. Systém TARGET byl nahrazen systémem TARGET2 podle harmonogramu přechodu stanoveného v článku 13 obecných zásad ECB/2007/2.“

Vkládá se nová definice „snížení ceny při ocenění“:

„Snížení ceny při ocenění (Valuation markdown): opatření ke kontrole rizika uplatňované na podkladová aktiva využívaná při reverzních transakcích, při kterém centrální banka sníží teoretickou tržní cenu aktiv o určité procento předtím, než uplatní jakoukoli srážku při ocenění. (14).

26)

Tabulka v dodatku 5 se nahrazuje tímto:

„INTERNETOVÉ STRÁNKY EUROSYSTÉMU

Centrální banka	Internetová stránka
Evropská centrální banka	www.ecb.europa.eu
Nationale Bank van België/Banque Nationale de Belgique	www.nbb.be či www.bnb.be
Deutsche Bundesbank	www.bundesbank.de
Central Bank and Financial Services Authority of Ireland	www.centralbank.ie
Bank of Greece	www.bankofgreece.gr
Banco de España	www.bde.es
Banque de France	www.banque-france.fr
Banca d’Italia	www.bancaditalia.it
Central Bank of Cyprus	www.centralbank.gov.cy
Banque centrale du Luxembourg	www.bcl.lu
Bank Ċentrali ta’ Malta/Central Bank of Malta	www.centralbankmalta.org
De Nederlandsche Bank	www.dnb.nl
Oesterreichische Nationalbank	www.oenb.at
Banco de Portugal	www.bportugal.pt
Banka Slovenije	www.bsi.si
Suomen Pankki	www.bof.fi“

(1) Od 19. listopadu 2007 byla decentralizovaná technická infrastruktura systému TARGET nahrazena jednotnou sdílenou platformou TARGET2, jejímž prostřednictvím jsou zadávány a zpracovávány všechny platební příkazy a v jejímž rámci jsou z technického hlediska stejným způsobem přijímány všechny platby. Pro přechod na systém TARGET2 byly země rozděleny do tří skupin, což umožnilo uživatelům systému TARGET přejít na TARGET2 postupně k různým předem stanoveným datům. Složení těchto skupin zemí bylo následující: skupina 1 (19. listopadu 2007): Rakousko, Kypr, Německo, Lucembursko, Malta a Slovinsko; skupina 2 (18. února 2008): Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Nizozemsko, Portugalsko a Španělsko; a skupina 3 (19. května 2008): Řecko, Itálie a ECB. Pro nouzové účely bylo stanoveno i rezervní datum přechodu (15. září 2008). K systému TARGET 2 jsou na základě zvláštní smlouvy připojeny i národní centrální banky některých nezúčastněných členských států: Lotyšska a Litvy (ve skupině 1) a Dánska, Estonska a Polska (ve skupině 3).

(2) Přístup k mezní zápůjční facilitě je navíc umožněn pouze v případě, že jsou splněny požadavky na infrastrukturu platebního systému v rámci RTGS.“

(3) V případě cenných papírů krytých aktivy, u jejichž podkladových aktiv se jistina či úrok splácí s pololetní či roční frekvencí, mohou monitorovací zprávy být zveřejňovány na pololetním či ročním základě.“

(4) V důsledku provozních rozdílů mezi členskými státy mohou v oblasti opatření ke kontrole rizik přetrvávat určité odlišnosti. Například v souvislosti s postupy dodávání podkladových aktiv protistranami národním centrálním bankám (ve formě sdružení cenných papírů sloužících k zajištění a vázaných u národní centrální banky nebo jako dohody o zpětném odkupu založené na jednotlivých aktivech stanovených pro každou transakci) se mohou objevit mírné rozdíly v čase ocenění a v jiných provozních charakteristikách rámce pro kontrolu rizik. Dále se v případě neobchodovatelných aktiv může lišit přesnost oceňovacích technik, která se promítá do celkové výše srážek (viz oddíl 6.4.3).“;

(5) Úrovně srážek při ocenění uplatňované u dluhových nástrojů s kupónem s pevnou sazbou se rovněž uplatní na dluhové nástroje, jejichž kupón závisí na změně hodnocení samotného emitenta nebo na dluhopisech vázaných na inflaci.“

(6) Dluhové cenné papíry vydané ECB a dluhové nástroje vydané národními centrálními bankami před přijetím eura příslušným členským státem jsou zahrnuty do kategorie likvidity I.“

(7) Do kategorie zajištěných bankovních dluhopisů typu Jumbo patří pouze dluhové nástroje s objemem emise alespoň 1 mld. EUR, pro které nabídnou alespoň tři tvůrci trhu řádnou kupní a prodejní cenu.

(8) Do kategorie likvidity II patří pouze obchodovatelná aktiva vydaná emitenty, kteří byli ECB označeny za agentury. Obchodovatelná aktiva vydaná jinými agenturami spadají do kategorie likvidity III.

(9) Kategorii likvidity obecně určuje klasifikace emitenta. Veškeré cenné papíry zajištěné aktivy se však zařazují do kategorie V, a to bez ohledu na klasifikaci emitenta. Zajištěné bankovní dluhopisy typu Jumbo patří do kategorie II, na rozdíl od tradičních zajištěných bankovních dluhopisů a ostatních dluhových nástrojů úvěrových institucí, které patří do kategorií III a IV.

(10) Kupónová platba se považuje za platbu při proměnlivé sazbě, pokud je kupón vázán na referenční úrokovou sazbu a pokud se další nastavení kupónu uskuteční do jednoho roku. Kupónové platby se lhůtou nastavení delší než jeden rok se považují za platby při pevné sazbě a příslušnou splatností pro účely srážky je zbytková splatnost dluhového nástroje. “

(11) Na jednotlivé dluhové nástroje kategorie V, které jsou teoreticky oceněny podle bodu 6.5, se vztahuje dodatečná srážka při ocenění. Tato srážka je aplikována přímo na teoretické ocenění dluhového nástroje v podobě snížení ceny o 5 %.“

(12) Seznamy jsou veřejnosti přístupné na internetové stránce ECB (www.ecb.europa.eu).“

(13) Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 2181/2004 ze dne 16. prosince 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 2423/2001 (ECB/2001/13) o konsolidované rozvaze sektoru měnových finančních institucí a nařízení (ES) č. 63/2002 (ECB/2001/18) o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi na vklady a úvěry vůči domácnostem a nefinančním podnikům (ECB/2004/21) (Úř. věst. L 371, 18.12.2004, s. 42), výslovně vyžaduje, aby závazky z vkladů byly vykazovány v nominální hodnotě. Nominální hodnota znamená částku jistiny, kterou se dlužník smluvně zavázal uhradit věřiteli. Tato změna byla nezbytná, neboť směrnice Rady č. 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a jiných finančních institucí (Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1) byla novelizována tak, že určité finanční nástroje mohou být oceňovány reálnou hodnotou.

(14) Například v případě cenných papírů krytých aktivy z kategorie likvidity V, které jsou oceněny teoretickou cenou, je před uplatněním srážky při ocenění ve výši 12 % snížena teoretická cena o 5 %. To tedy odpovídá celkové srážce ve výši 16,4 %.“;

PŘÍLOHA II

Příloha II obecných zásad ECB/2000/7 se mění takto:

V oddílu I bodu 6 prvním odstavci se písmeno f) nahrazuje tímto:

„—

povolení protistrany vykonávat činnost podle směrnice 2006/48/ES nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (1), provedené příslušným členským státem Eurosystému, je pozastaveno či zrušeno nebo

V oddílu I bodu 6 prvním odstavci se písmeno h) nahrazuje tímto:

„h)	vůči protistraně jsou přijata opatření ve smyslu článku 30, 31, 33 a 34 směrnice 2006/48/ES nebo“

V oddílu I bodu 6 prvním odstavci se vkládají písmena p) až t), která znějí:

„p)	vůči protistraně byla Společenstvím zavedena opatření spočívající ve zmrazení peněžních prostředků nebo jiná opatření, která omezují používání jejích peněžních prostředků, nebo

q)	vůči protistraně byla členským státem podle čl. 60 odst. 2 Smlouvy zavedena opatření spočívající ve zmrazení peněžních prostředků nebo jiná opatření, která omezují používání jejích peněžních prostředků, nebo

r)	na veškerý majetek protistrany či jeho podstatnou část se vztahuje příkaz k zmrazení nebo takový majetek podléhá obstavení či zabavení nebo je předmětem jakéhokoli jiného řízení, jehož účelem je ochrana veřejného zájmu či práv věřitelů protistrany; nebo

s)	veškerý majetek protistrany či jeho podstatná část se postupuje jinému subjektu; nebo

t)	jakákoli jiná hrozící nebo nastalá událost, jejíž výskyt může ohrozit plnění závazků protistrany vyplývajících z dohody, kterou uzavřela za účelem uskutečňování měnové politiky, nebo z jiných pravidel, která se uplatňují na vztah mezi protistranou a kteroukoli z centrálních bank Eurosystému.“

V oddílu I bodu 6 se druhý odstavec nahrazuje tímto:

„Případy a) a p) musí být automatické, případy b), c) a q) mohou být automatické, zatímco případy d) až o) a r) až t) nemohou být automatické a musí být ponechány na uvážení (tj. platné až na základě doručení oznámení o neplnění). Oznámení o neplnění může obsahovat ‚dodatečnou lhůtu‘ nejvýše tří pracovních dnů k nápravě daného nedostatku. V případech neplnění ponechaných na uvážení musí být stanoveno, jaké právní následky s sebou výkon tohoto práva nese.“

V oddílu I se bod 7 nahrazuje tímto:

„7)

Příslušná smluvní či veřejnoprávní úprava uplatňovaná národní centrální bankou by měla zajistit, že v případě neplnění je národní centrální banka oprávněna využít následující prostředky: pozastavit nebo znemožnit přístup protistrany k operacím na volném trhu; pozastavit nebo znemožnit přístup protistrany ke stálým facilitám Eurosystému, ukončit všechny probíhající smlouvy a transakce; nebo požadovat urychlenou realizaci pohledávek, které nejsou dosud splatné nebo jsou podmíněné. Dále může být národní centrální banka oprávněna využít následující prostředky:

použít vklady protistrany u národní centrální banky k vyrovnání pohledávek za touto protistranou; pozastavit plnění povinností vůči této protistraně až do vyrovnání jejího dluhu; požadovat úroky z prodlení; požadovat odškodnění za ztráty vzniklé v důsledku neplnění protistrany.

Dále by měla příslušná smluvní či veřejnoprávní úprava uplatňovaná národní centrální bankou zajistit, že v případě neplnění je taková národní centrální banka oprávněna bez zbytečného prodlení realizovat veškerá aktiva přijatá jako zajištění, aby mohla pokrýt výši poskytnutého úvěru, pokud protistrana urychleně nevyrovná záporný zůstatek. S cílem zajistit jednotné provádění přijatých opatření může Rada guvernérů ECB rozhodnout o opatřeních k nápravě včetně pozastavení nebo znemožnění přístupu k operacím na volném trhu či stálým facilitám Eurosystému.“

6)	V oddílu II pod nadpisem „Charakteristiky společné všem reverzním transakcím“ se v bodu 15 zrušuje poznámka pod čarou 2.

(1) Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.“

5.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 36/46

OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 11. prosince 2008,

kterými se mění obecné zásady ECB/2006/16 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank

(ECB/2008/21)

(2009/100/ES)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“), a zejména na články 12.1, 14.3 a 26.4 tohoto statutu,

s ohledem na příspěvek Generální rady Evropské centrální banky (ECB) podle článku 47.2 druhé a třetí odrážky statutu ESCB,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Obecné zásady ECB/2006/16 ze dne 10. listopadu 2006 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank (1) je třeba změnit tak, aby zohlednily strategická rozhodnutí a vývoj na trhu.

(2)

V zájmu dalšího zvýšení transparentnosti finančních výkazů přehodnotil Eurosystém svůj postup v oblasti zveřejňování informací o transakcích s cennými papíry. V rámci tohoto revidovaného postupu by cenné papíry, které byly původně kvalifikovány jako dlouhodobá finanční aktiva, měly být překlasifikovány z rozvahové položky „Ostatní finanční aktiva“ do příslušné položky s názvem „aktivum“, a to v závislosti na původu emitenta, měně, na kterou znějí, a skutečnosti, zda jsou cenné papíry drženy do splatnosti. Kromě toho by všechny finanční nástroje, které jsou součástí účelového portfolia, měly být zahrnuty do položky „Ostatní finanční aktiva“.

(3)

Obecné zásady ECB/2006/16 neobsahují zvláštní pravidla pro účtování o forwardových úrokových swapech, devizových futures a akciových futures. Tyto nástroje jsou na finančních trzích ve stále větší míře využívány a mohou být relevantní pro správu devizových rezerv ECB. Zatímco o forwardových úrokových swapech by mělo být účtováno stejně jako o standardních úrokových swapech, o devizových futures a akciových futures by mělo být účtováno stejně jako o úrokových futures.

(4)	Stávající pravidla o akciových nástrojích je třeba změnit s cílem zohlednit možnost obchodovat s obchodovatelnými akciemi v rámci správy devizových rezerv ECB,

PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:

Článek 1

Změny

Obecné zásady ECB/2006/16 se mění takto:

1)	V článku 5 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Obchody s cennými papíry včetně akciových nástrojů v cizí měně se mohou i nadále zachycovat ke dni vypořádání. Související naběhlý úrok včetně prémie či diskontu se ode dne vypořádání spotové operace zaznamenává denně.“

Článek 7 se mění takto:

Odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Přecenění zlata, měnových nástrojů, cenných papírů jiných než těch, které jsou klasifikovány jako cenné papíry držené do splatnosti a neobchodovatelné cenné papíry, jakož i finančních nástrojů, a to jak rozvahové, tak podrozvahové, se provádí za střední tržní kurzy a ceny ke dni čtvrtletního přecenění. To nevylučuje, aby vykazující subjekty přeceňovaly svá portfolia pro vnitřní účely častěji, pokud ve svých rozvahách vykazují jen skutečné hodnoty transakcí během čtvrtletí.“

b)	Vkládá se nový odstavec 5, který zní: „5. Cenné papíry klasifikované jako cenné papíry držené do splatnosti a neobchodovatelné cenné papíry se oceňují v naběhlé hodnotě a zohlední se u nich znehodnocení.“

3)	V článku 8 se odstavec 5 nahrazuje tímto: „5. Repo obchody, včetně zápůjček cenných papírů, prováděné v rámci standardizovaného programu zápůjček cenných papírů se v rozvaze vykazují pouze tehdy, jsou-li zajištěny hotovostí uloženou na účtu u příslušné národní centrální banky nebo u ECB.“

Článek 9 se mění takto:

Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Tento článek se vztahuje na obchodovatelné akciové nástroje, tedy akcie společností nebo akciových fondů, a to bez ohledu na to, zda transakci provádí přímo vykazující subjekt nebo zprostředkovatel, s výjimkou činností prováděných pro penzijní fondy, majetkových účastí, investic do dceřiných společností nebo významných podílů.“

Odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Akciové nástroje v cizí měně uvedené v rámci položky ‚ostatní aktiva‘ nejsou součástí celkové pozice v příslušné měně, ale vykazují se odděleně v rámci devizových rezerv. Výpočet souvisejících zisků a ztrát cizí měny lze provést na základě metody čistých průměrných pořizovacích cen nebo metody průměrných pořizovacích cen.“

Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Přecenění portfolia akcií se provádí v souladu s čl. 7 odst. 2. Každá položka se přitom přeceňuje odděleně. U akciových fondů se přecenění provádí na čistém základě, nikoli pro každou akcii odděleně. Jednotlivé akcie různých společností ani různých akciových fondů nelze vzájemně kompenzovat.“

Vkládají se nové odstavce 4 až 8, které znějí:

„4. Transakce se v rozvaze vykazují v ceně transakce.

5. Makléřská provize se vykazuje buď jako součást pořizovací ceny aktiva, nebo jako náklad ve výkazu zisku a ztráty.

6. Nároky na dividendu se zahrnují do pořizovací ceny akciového nástroje. Dokud nedošlo k výplatě dividendy, lze nárok na dividendu od rozhodného dne považovat za samostatnou položku.

7. U dividend se na konci účetního období neúčtuje o časovém rozlišení, protože s výjimkou akcií, u nichž mělo dojít k výplatě dividendy, která je pak sledována odděleně, je očekávaná hodnota dividend již promítnuta do tržní ceny akciových nástrojů.

8. Přednostní práva na upisování akcií se při vydání vykazují jako samostatná aktiva. Pořizovací cena se stanoví na základě průměrných cen stávajících akcií, realizační ceny nových akcií a poměru mezi stávajícími a novými akciemi. Alternativně může být základem pro ocenění přednostního práva na upisování akcií tržní hodnota tohoto práva, stávající průměrná cena nástroje a tržní cena akcií před vydáním přednostního práva na upisování akcií.“

Článek 16 se mění takto:

a)	Nadpis se nahrazuje tímto: „Článek 16 Futures“

b)	Odstavec 1 se nahrazuje tímto: „1. Futures se zaúčtují na podrozvahových účtech ke dni sjednání transakce.“

V článku 17 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Úrokové swapy se přeceňují jednotlivě a, pokud je třeba, přepočtou se na euro ve spotovém kurzu měny. Doporučuje se, aby nerealizované ztráty zachycené ve výkazu zisku a ztráty na konci roku se v následujících letech odpisovaly, aby se forwardové úrokové swapy začaly odpisovat ode dne valuty transakce a aby amortizace byla lineární. Nerealizované zisky z přecenění se zapíší ve prospěch účtu přecenění.“

7)	Přílohy II, IV a IX obecných zásad ECB/2006/16 se mění v souladu s přílohou těchto obecných zásad.

Článek 2

Vstup v platnost

Tyto obecné zásady vstupují v platnost dnem 31. prosince 2008.

Článek 3

Určení

Tyto obecné zásady platí pro všechny centrální banky Eurosystému.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 11. prosince 2008.

Za Radu guvernérů ECB

prezident ECB

Jean-Claude TRICHET

(1) Úř. věst. L 348, 11.12.2006, s. 1.

PŘÍLOHA

Přílohy II, IV a IX obecných zásad ECB/2006/16 se mění takto:

Příloha II se mění takto:

Vkládá se tato nová definice, která zní:

„Účelové portfolio: vyčleněné investice držené na straně aktiv rozvahy jako prostředky v rámci protipoložky, které se skládají z cenných papírů, akciových nástrojů, termínových vkladů a běžných účtů, majetkových účastí nebo investic do dceřiných společností. Na straně pasiv rozvahy jim odpovídá určitá položka bez ohledu na to, zda existují právní či jiná omezení.“;

b)	Definice „dlouhodobých finančních aktiv“ se zrušuje.

c)	Vkládá se tato nová definice, která zní: „Cenné papíry držené do splatnosti: cenné papíry s pevným či určitelným výnosem a pevně stanovenou dobou splatnosti, které národní centrální banka zamýšlí držet do doby splatnosti.“;

Tabulka s nadpisem „Aktiva“ v příloze IV se nahrazuje tímto:

„AKTIVA

Položka rozvahy (1)

Obsah položky rozvahy

Princip ocenění

Oblast působnosti (2)

Aktiva

Zlato a pohledávky ve zlatě

Fyzické zlato, tj. pruty, mince, plátky, nugety v zásobě nebo ‚na cestě‘. Fyzicky neexistující zlato jako např. zůstatky na vista účtech zlata (nerozdělené účty), termínové vklady a pohledávky týkající se zlata z těchto transakcí: i) operací revalvace nebo devalvace a ii) swapů umístění a ryzosti zlata, je-li rozdíl mezi uvolněním a převzetím větší než jeden pracovní den

Tržní hodnota

Povinné

Pohledávky v cizí měně za nerezidenty eurozóny

Pohledávky za protistranami, které nejsou rezidenty eurozóny (včetně mezinárodních a nadnárodních institucí a centrálních bank mimo eurozónu) v cizí měně

2.1

Pohledávky za Mezinárodním měnovým fondem (MMF)

a)	Práva čerpání v rámci rezervních tranší (netto) Národní kvóta snížená o zůstatky v eurech u MMF. Účet č. 2 MMF (euroúčet pro správní výdaje) lze zahrnout do této položky nebo pod položku ‚Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny‘

a)	Práva čerpání v rámci rezervních tranší (netto) Jmenovitá hodnota, přepočet kurzem devizového trhu

Povinné

b)	Zvláštní práva čerpání Stavy zvláštních práv čerpání (brutto)

b)	Zvláštní práva čerpání Jmenovitá hodnota, přepočet kurzem devizového trhu

Povinné

c)	Ostatní pohledávky Všeobecný systém výpůjček, půjčky podle zvláštních úvěrových dohod, vklady v rámci facilit ke snížení chudoby a možnosti růstu

c)	Ostatní pohledávky Jmenovitá hodnota, přepočet kurzem devizového trhu

Povinné

2.2

Pohledávky za bankami, investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva

a)	Zůstatky u bank mimo eurozónu jiné než v položce ‚Ostatní finanční aktiva‘ Běžné účty, termínové vklady, peníze půjčené na den, reverzní repa

a)	Zůstatky u bank mimo eurozónu Jmenovitá hodnota, přepočet kurzem devizového trhu

Povinné

b)	Investice do cenných papírů mimo eurozónu jiné než v položce ‚Ostatní finanční aktiva‘ Směnky a kupónové dluhopisy, bezkupónové dluhopisy, papíry peněžního trhu, akciové nástroje, všechny vydané nerezidenty eurozóny

b) i)

Obchodovatelné cenné papíry jiné než držené do splatnosti

Tržní cena a kurz devizového trhu

Prémie nebo diskonty se odpisují

Povinné

b) ii)

Obchodovatelné cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení, a kurz devizového trhu

Prémie nebo diskonty se odpisují

Povinné

b) iii)

Neobchodovatelné cenné papíry

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení, a kurz devizového trhu

Prémie nebo diskonty se odpisují

Povinné

b) iv)

Obchodovatelné akciové nástroje

Tržní cena a kurz devizového trhu

Povinné

c)	Zahraniční úvěry (vklady) mimo eurozónu jiné než v položce ‚Ostatní finanční aktiva‘

c)	Zahraniční úvěry Vklady ve jmenovité hodnotě přepočtené kurzem devizového trhu

Povinné

d)	Ostatní zahraniční aktiva Bankovky a mince měnových oblastí mimo eurozónu

d)	Ostatní zahraniční aktiva Jmenovitá hodnota, přepočet kurzem devizového trhu

Povinné

Pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny

a)	Investice do cenných papírů uvnitř eurozóny jiné než v položce ‚Ostatní finanční aktiva‘ Směnky a kupónové dluhopisy, bezkupónové dluhopisy, papíry peněžního trhu, akciové nástroje držené jako součást devizových rezerv, všechny vydané rezidenty eurozóny

a) i)

Obchodovatelné cenné papíry jiné než držené do splatnosti

Tržní cena a kurz devizového trhu

Prémie nebo diskonty se odpisují

Povinné

a) ii)

Obchodovatelné cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení, a kurz devizového trhu

Prémie nebo diskonty se odpisují

Povinné

a) iii)

Neobchodovatelné cenné papíry

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení, a kurz devizového trhu

Prémie nebo diskonty se odpisují

Povinné

b) iv)

Obchodovatelné akciové nástroje

Tržní cena a kurz devizového trhu

Povinné

b)	Ostatní pohledávky za rezidenty eurozóny jiné než v položce ‚Ostatní finanční aktiva‘ Úvěry, vklady, reverzní repa, ostatní

b)	Ostatní pohledávky Vklady a ostatní úvěry v jmenovité hodnotě, přepočtené kurzem devizového trhu

Povinné

Pohledávky v eurech za nerezidenty eurozóny

4.1

Pohledávky za bankami, investice do cenných papírů a úvěry

a)	Zůstatky u bank mimo eurozónu jiné než v položce ‚Ostatní finanční aktiva‘ Běžné účty, termínové vklady, peníze půjčené na den. Reverzní repa v souvislosti se správou cenných papírů v eurech

a)	Zůstatky u bank mimo eurozónu Jmenovitá hodnota

Povinné

b)	Investice do cenných papírů mimo eurozónu jiné než v položce ‚Ostatní finanční aktiva‘ Akciové nástroje, směnky a kupónové dluhopisy, bezkupónové dluhopisy, papíry peněžního trhu, všechny vydané nerezidenty eurozóny

b) i)

Obchodovatelné cenné papíry jiné než držené do splatnosti

Tržní cena

Prémie nebo diskonty se odpisují

Povinné

b) ii)

Obchodovatelné cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

Prémie nebo diskonty se odpisují

Povinné

b) iii)

Neobchodovatelné cenné papíry

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

Prémie nebo diskonty se odpisují

Povinné

b) iv)

Obchodovatelné akciové nástroje

Tržní cena

Povinné

c)	Úvěry mimo eurozónu jiné než v položce ‚Ostatní finanční aktiva‘

c)	Úvěry mimo eurozónu Vklady v jmenovité hodnotě

Povinné

d)	Cenné papíry jiné než v položce ‚Ostatní finanční aktiva‘, vydané subjekty mimo eurozónu Cenné papíry vydané nadnárodními nebo mezinárodními organizacemi, např. Evropskou investiční bankou, bez ohledu na jejich zeměpisné umístění

d) i)

Obchodovatelné cenné papíry jiné než držené do splatnosti

Tržní cena

Prémie nebo diskonty se odpisují

Povinné

d) ii)

Obchodovatelné cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

Prémie nebo diskonty se odpisují

Povinné

d) iii)

Neobchodovatelné cenné papíry

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

Prémie nebo diskonty se odpisují

Povinné

4.2

Pohledávky z úvěrové facility v rámci ERM II

Poskytování půjček podle podmínek ERM II

Jmenovitá hodnota

Povinné

Úvěry v eurech úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky

5.1

Hlavní refinanční operace

Pravidelné reverzní transakce k poskytnutí likvidity s týdenní frekvencí a splatností obvykle jeden týden

Jmenovitá hodnota nebo cena repa

Povinné

5.2

Dlouhodobější refinanční operace

Pravidelné reverzní transakce k poskytnutí likvidity s měsíční frekvencí a splatností obvykle tři měsíce

Jmenovitá hodnota nebo cena repa

Povinné

5.3

Reverzní repo operace jemného dolaďování

Reverzní transakce prováděné jako ad hoc transakce pro účely jemného dolaďování

Jmenovitá hodnota nebo cena repa

Povinné

5.4

Strukturální reverzní repo operace

Reverzní transakce k úpravě strukturální pozice Eurosystému vůči finančnímu sektoru

Jmenovitá hodnota nebo cena repa

Povinné

5.5

Mezní zápůjční facilita

Poskytnutí likvidity přes noc za předem stanovenou úrokovou sazbu proti způsobilým aktivům (stálá facilita)

Jmenovitá hodnota nebo cena repa

Povinné

5.6

Pohledávky z vyrovnání marže

Dodatečné úvěry pro úvěrové instituce vyplývající ze zvýšení hodnoty aktiv poskytnutých k zajištění jiných úvěrů pro tyto úvěrové instituce

Jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena

Povinné

Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi eurozóny

Běžné účty, termínové vklady, peníze půjčené na den, reverzní repa v souvislosti se správou portfolií cenných papírů položky aktiv ‚Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech‘ (včetně transakcí vyplývajících z transformace dřívějších devizových rezerv eurozóny) a ostatní pohledávky. Korespondentské účty u zahraničních úvěrových institucí eurozóny. Ostatní pohledávky a operace, které nesouvisejí s operacemi měnové politiky Eurosystému. Pohledávky z operací měnové politiky národní centrální banky předtím, než se stala členem Eurosystému

Jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena

Povinné

Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech

Cenné papíry jiné než v položce ‚Ostatní finanční aktiva‘: Akciové nástroje, směnky a kupónové dluhopisy, bezkupónové dluhopisy, papíry peněžního trhu držené přímo, včetně státních dluhopisů před začátkem HMU, v eurech; dluhopisy ECB nakoupené za účelem jemného dolaďování

i)	Obchodovatelné cenné papíry jiné než držené do splatnosti Tržní cena Prémie nebo diskonty se odpisují

Povinné

ii)	Obchodovatelné cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení Prémie nebo diskonty se odpisují

Povinné

iii)	Neobchodovatelné cenné papíry Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení Prémie nebo diskonty se odpisují

Povinné

iv)	Obchodovatelné akciové nástroje Tržní cena

Povinné

Pohledávky v eurech za vládními institucemi

Pohledávky za vládními institucemi z doby před zahájením HMU (neobchodovatelné cenné papíry, úvěry)

Vklady nebo úvěry ve jmenovité hodnotě, neobchodovatelné cenné papíry v pořizovací ceně

Povinné

—

Pohledávky uvnitř Eurosystému +

—

9.1

Podíl na základním kapitálu ECB +

Položka pouze pro rozvahy národní centrální banky.

Podíl každé národní centrální banky na základním kapitálu ECB podle Smlouvy a příslušného klíče pro upisování základního kapitálu a příspěvky podle článku 49.2 statutu.

Pořizovací cena

Povinné

—

9.2

Pohledávky z převodu devizových rezerv +

Položka pouze pro rozvahy národní centrální banky.

Pohledávky v eurech za ECB z počátečních a dodatečných převodů devizových rezerv podle ustanovení Smlouvy

Jmenovitá hodnota

Povinné

—

9.3

Pohledávky z vlastních směnek ke krytí emise dluhopisů ECB +

Položka pouze pro rozvahy ECB.

Vlastní směnky vydané národními centrálními bankami na základě vzájemných dohod v souvislosti s dluhopisy ECB

Jmenovitá hodnota

Povinné

—

9.4

Čisté pohledávky související s přidělováním eurobankovek uvnitř Eurosystému + *

Pro národní centrální banky: čistá pohledávka související s použitím klíče pro přidělování bankovek (tj. včetně zůstatků uvnitř Eurosystému v souvislosti s vydáním bankovek Evropskou centrální bankou), s vyrovnávací částkou a účetním zachycením jejího vyrovnání podle rozhodnutí ECB/2001/16 o přerozdělování měnových příjmů národních centrálních bank zúčastněných členských států od účetního období 2002.

Pro ECB: pohledávky související s vydáním bankovek Evropskou centrální bankou podle rozhodnutí ECB/2001/15.

Jmenovitá hodnota

Povinné

—

9.5

Ostatní pohledávky uvnitř Eurosystému (netto) +

Čisté pozice těchto podpoložek:

a)	pohledávky netto ze zůstatků účtů systému TARGET2 a korespondentských účtů národních centrálních bank, tj. částka netto pohledávek a závazků – viz též položka pasiv ‚Ostatní závazky uvnitř Eurosystému (netto)‘

a)	Jmenovitá hodnota

Povinné

b)	pohledávka z rozdílu mezi měnovými příjmy, které se mají sloučit a přerozdělit. Má význam jen pro období mezi zaúčtováním měnových příjmů v rámci roční závěrky a zúčtováním k poslednímu pracovnímu dni v měsíci lednu každého roku

b)	Jmenovitá hodnota

Povinné

c)	ostatní případné pohledávky uvnitř Eurosystému, včetně prozatímního přerozdělování příjmů ECB z eurobankovek národním centrálním bankám*

c)	Jmenovitá hodnota

Povinné

Nevypořádané položky

Pohledávky z platebních operací, které se v bance zpracovávají, včetně šeků k inkasu

Jmenovitá hodnota

Povinné

Ostatní aktiva

11.1

Mince eurozóny

Euromince, není-li národní centrální banka zákonným emitentem

Jmenovitá hodnota

Povinné

11.2

Hmotná a nehmotná dlouhodobá aktiva

Pozemky a budovy, zařízení a vybavení včetně počítačového vybavení, programové vybavení

Pořizovací cena snížená o odpisy

Odpisové sazby:

—	počítačové a související technické nebo programové vybavení a motorová vozidla: 4 roky

—	zařízení, vybavení budov a stroje: 10 let

—	budovy a kapitalizovaný výdaj na podstatnou modernizaci: 25 let

Kapitalizace výdajů: limitována (méně než 10 000 eur bez DPH: nedochází ke kapitalizaci)

Doporučené

11.3

Ostatní finanční aktiva

—	Majetkové účasti a investice do dceřiných společností, akcie držené ze strategických důvodů

—	Cenné papíry včetně akcií a ostatní finanční nástroje a zůstatky (např. termínové vklady a běžné účty) držené jako účelové portfolio

—	Reverzní repa s úvěrovými institucemi v souvislosti se správou portfolií cenných papírů v této položce

a)	Obchodovatelné akciové nástroje Tržní hodnota

Doporučené

b)	Majetkové účasti a neobchodovatelné akcie a jakékoli jiné akciové nástroje držené jako stálá investice Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

Doporučené

c)	Investice do dceřiných společností nebo významné účasti Hodnota aktiva netto

Doporučené

d)	Obchodovatelné cenné papíry jiné než držené do splatnosti Tržní cena Prémie nebo diskonty se odpisují

Doporučené

e)	Obchodovatelné cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti nebo držené jako stálá investice Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení Prémie nebo diskonty se odpisují

Doporučené

f)	Neobchodovatelné cenné papíry Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení Prémie nebo diskonty se odpisují

Doporučené

g)	Zůstatky u bank a úvěry Jmenovitá hodnota, přepočtená kurzem devizového trhu, pokud jsou zůstatky nebo vklady v cizích měnách

Doporučené

11.4

Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů

Čistá pozice mezi forwardovým a spotovým obchodem za kurz devizového trhu

Povinné

11.5

Položky časového rozlišení aktivní

Jmenovitá hodnota, cizí měna se přepočte tržním kurzem

Povinné

11.6

Ostatní

Zálohy, úvěry a ostatní menší položky. Předběžné účty přecenění (pouze rozvahová položka během roku: nerealizované ztráty ke dnům přecenění během roku, které nejsou kryty příslušnými účty přecenění v položce pasiv ‚Účty přecenění‘). Pohledávky ze správy svěřeného majetku. Investice související s vklady zlata klientů. Mince znějící na národní měnové jednotky eurozóny. Běžné výdaje (kumulovaná ztráta běžného roku), neuhrazená ztráta z minulého roku. Čistá penzijní aktiva

Jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena

Doporučené

Předběžné účty přecenění

Rozdíl přecenění mezi průměrnou cenou a tržní hodnotou, cizí měna se přepočte kurzem devizového trhu

Předběžné účty přecenění:

Povinné

Investice související s vklady zlata klientů

Tržní hodnota

Investice související s vklady zlata klientů:

Povinné

—

Ztráta za rok

Jmenovitá hodnota

Povinné

3)	V příloze IX se slova „Převod do/z rezerv pro měnová a cenová rizika“ v prvním sloupci tabulky podpoložce 2.3 nahrazují slovy „Převod do/z rezerv pro měnová a úroková rizika a rizika související s cenou zlata“

(1) Číslování v prvním sloupci se vztahuje na formáty rozvahy uvedené v přílohách V, VI a VII (týdenní rozvahy a konsolidovaná roční rozvaha Eurosystému). Číslování ve druhém sloupci se vztahuje na formát rozvahy uvedený v příloze VIII (roční rozvaha centrální banky). Položky označené znaménkem ‚+‘ jsou konsolidovány v týdenních finančních výkazech Eurosystému.

(2) Pravidla pro sestavování a oceňování uvedená v této příloze se považují za povinná pro účty ECB a pro všechna podstatná aktiva a pasiva na účtech národních centrálních bank pro účely Eurosystému (tj. podstatná pro fungování Eurosystému).

(3) Úř. věst. L 310, 11.12.2000, s. 1.“

5.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 36/62

ROZHODNUTÍ KONTROLNÍHO ÚŘADU ESVO

č. 94/06/KOL

ze dne 19. dubna 2006,

kterým se po padesáté sedmé mění procesní a hmotná pravidla v oblasti státní podpory

KONTROLNÍ ÚŘAD ESVO (1),

S OHLEDEM NA Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (2), a zejména na články 61 až 63 a protokol 26 této dohody,

S OHLEDEM NA Dohodu mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora (3), zejména na článek 24 a čl. 5 odst. 2 písm. b) této dohody a článek 1 v části I protokolu 3 této dohody,

VZHLEDEM K TOMU, ŽE podle článku 24 Dohody o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora Úřad uvede v platnost ustanovení Dohody o EHP týkající se státní podpory,

VZHLEDEM K TOMU, ŽE podle čl. 5 odst. 2 písm. b) Dohody o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora Úřad vydá oznámení nebo pokyny v záležitostech, o nichž se pojednává v Dohodě o EHP, pokud je tak výslovně stanoveno v uvedené Dohodě nebo Dohodě o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora nebo pokud to Úřad považuje za nezbytné,

S ODKAZEM NA procesní a hmotná pravidla v oblasti státní podpory (4), která dne 19. ledna 1994 přijal Úřad (5),

VZHLEDEM K TOMU, ŽE podle bodu II pod nadpisem „OBECNÉ“ na konci přílohy XV Dohody o EHP má Úřad po poradě s Evropskou komisí přijmout akty odpovídající aktům přijatým Evropskou komisí,

VZHLEDEM K TOMU, ŽE Evropská komise vydala doporučení Komise 2003/361/ES (6) o definici mikropodniků, malých a středních podniků, které nahrazuje předchozí doporučení Komise 96/280/ES (7) o definici malých a středních podniků,

VZHLEDEM K TOMU, ŽE dřívější kapitolu 10 Pokynů ke státní podpoře, která zahrnovala doporučení Komise 96/280/ES, vypustil Kontrolní úřad ESVO na základě rozhodnutí č. 198/03/KOL ze dne 5. listopadu 2003 (8) kvůli tomu, že nová definice malých a středních podniků stanovená v novém doporučení Komise 2003/361/ES byla rovněž začleněna do přílohy nového nařízení o blokové výjimce, které se týká podpory malých a středních podniků (9),

VZHLEDEM K TOMU, ŽE definice malých a středních podniků slouží jako všeobecný referenční nástroj v rámci Pokynů ke státní podpoře, které obsahují několik odkazů na definici malých a středních podniků, považuje Úřad za užitečné začlenit novou definici malých a středních podniků stanovenou v novém doporučení Komise 2003/361/ES do Pokynů ke státní podpoře,

VZHLEDEM K TOMU, ŽE definice mikropodniků, malých a středních podniků v novém doporučení Komise 2003/361/ES by tudíž měla být začleněna do Pokynů ke státní podpoře jako nová kapitola 10,

VZHLEDEM K TOMU, ŽE ostatní kapitoly v Pokynech ke státní podpoře odkazují na předchozí definici malých a středních podniků uvedenou v dřívější kapitole 10, a měly by se tudíž pozměnit, aby odkazovaly na novou definici mikropodniků, malých a středních podniků,

S ODKAZEM NA to, že se Úřad poradil s Evropskou komisí o začlenění doporučení Komise 2003/361/ES do Pokynů ke státní podpoře,

S ODKAZEM NA to, že se Úřad v této záležitosti poradil se státy ESVO formou dopisů ze dne 7. února 2006 určených Islandu, Lichtenštejnsku a Norsku,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pokyny ke státní podpoře Úřadu jsou pozměněny zavedením nové kapitoly 10 o definici mikropodniků, malých a středních podniků. Nová kapitola 10 je začleněna do tohoto rozhodnutí a tvoří jeho nedílnou součást. Ostatní kapitoly v Pokynech ke státní podpoře, které odkazují na předchozí definici malých a středních podniků stanovenou v dřívější kapitole 10, jsou pozměněny, aby odkazovaly na novou definici mikropodniků, malých a středních podniků stanovenou v doporučení Komise 2003/361/ES.

Nová kapitola 10 vstoupí v platnost dnem, kdy ji přijme Úřad.

Článek 2

Státy ESVO o tom budou vyrozuměny formou dopisu s kopií tohoto rozhodnutí a přiložené nové kapitoly 10 Pokynů Úřadu ke státní podpoře.

Článek 3

Evropská komise bude vyrozuměna v souladu s bodem d) protokolu 27 Dohody o EHP zasláním kopie tohoto rozhodnutí a přiložené nové kapitoly 10 Pokynů Úřadu ke státní podpoře.

Článek 4

Rozhodnutí včetně přílohy bude zveřejněno v oddíle EHP Úředního věstníku Evropské unie a v dodatku EHP tohoto věstníku.

V Bruselu dne 19. dubna 2006.

Za Kontrolní úřad ESVO

předseda

Bjørn T. GRYDELAND

Kurtčlen kolegia

JAEGER

(1) Dále jen „Úřad“.

(2) Dále jen „Dohoda o EHP“.

(3) Dále jen „Dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru“.

(4) Soubor oznámení, pokynů atd. přijatých Úřadem v tomto ohledu, dále jen „Pokyny ke státní podpoře“.

(5) Původně zveřejněno v Úř. věst. L 231, 3.9.1994, s. 1 a v dodatku EHP k Úřednímu věstníku č. 32 z téhož dne. Aktualizovaná verze Pokynů ke státní podpoře je k dispozici na internetové stránce Úřadu: www.eftasurv.int

(6) Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

(7) Úř. věst. L 107, 30.4.1996, s. 4.

(8) Úř. věst. L 120, 12.5.2005, s. 39.

(9) Nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům (Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 33), ve znění nařízení Komise (ES) č. 364/2004 (Úř. věst. L 63, 28.2.2004, s. 22). Obě nařízení byla začleněna do oddílu 1f přílohy XV Dohody o EHP na základě rozhodnutí Smíšeného výboru č. 88/2002 (Úř. věst. L 266, 3.10.2002, s. 56 a dodatek EHP č. 49, 3.10.2002, s. 42) a rozhodnutí Smíšeného výboru č. 131/2004 (Úř. věst. L 64, 10.3.2005, s. 67 a dodatek EHP č. 12, 10.3.2005, s. 49).

PŘÍLOHA

„10 PODPORA MIKROPODNIKŮ, MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ

10.1 Úvod

(1)

Dřívější kapitola 10 obsahovala doporučení Komise 96/280/ES (1) týkající se definice malých a středních podniků. Kvůli četným potížím s výkladem, které vyvstaly při používání doporučení Komise 96/280/ES, a po získání připomínek od podniků bylo v doporučení Komise 96/280/ES zapotřebí učinit několik změn. Komise se však z důvodu jasnosti raději rozhodla pro nahrazení doporučení Komise 96/280/ES novým doporučením 2003/361/ES, které obsahovalo novou definici mikropodniků, malých a středních podniků (dále jen ‚malé a střední podniky‘).

(2)

Kontrolní úřad ESVO na základě rozhodnutí č. 198/03/KOL ze dne 5. listopadu 2003 (2) zrušil dřívější kapitolu 10 (začleňující doporučení Komise 96/280/ES), protože nová definice malých a středních podniků stanovená v novém doporučení Komise 2003/361/ES byla rovněž zahrnuta do přílohy nového nařízení o blokové výjimce, které se týká podpory malých a středních podniků. (3)

(3)

S ohledem na skutečnost, že definice malých a středních podniků slouží jako obecný referenční nástroj v rámci Pokynů ke státní podpoře, který obsahuje několik odkazů na definici malých a středních podniků, však Úřad považuje za užitečné začlenit novou definici malých a středních podniků obsaženou v novém doporučení Komise 2003/361/ES do Pokynů ke státní podpoře. Současná nová kapitola 10 proto obsahuje novou definici malých a středních podniků stanovenou v doporučení Komise 2003/361/ES. (4).

(4)

Mělo by se objasnit, že v souladu s

i)	články 48, 81 a 82 Smlouvy o ES, jak je vykládá Soudní dvůr Evropských společenství a

ii)	články 34, 53 a 54 Dohody o EHP, jak je vykládá Soudní dvůr ESVO a Soudní dvůr Evropských společenství,

by se za podnik měl považovat každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu. K těmto subjektům patří zejména osoby samostatně výdělečně činné a rodinné podniky vykonávající řemeslné či jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, která běžně vykonávají hospodářskou činnost.

(5)

Kritérium počet pracovníků (kritérium ‚počet pracovníků‘) je nepochybně i nadále jedním z nejdůležitějších a musí být zachováno jako hlavní kritérium. Zavedení finančního kritéria je nicméně nezbytným doplňkem pro pochopení skutečné velikosti a výkonnosti podniku a jeho postavení v porovnání s konkurenty. Nebylo by však žádoucí, aby se jako jediné finanční kritérium používal obrat, zejména proto, že podniky v odvětví obchodu a distribuce mají přirozeně vyšší obrat než podniky ve zpracovatelském odvětví. Kritérium obratu by se tudíž mělo kombinovat s kritériem celkové účetní rozvahy, které odráží celkové jmění podniku, přičemž je možné překročit kterékoli z těchto dvou kritérií.

(6)	Strop obratu se vztahuje na podniky, které se zabývají velmi rozdílnými druhy hospodářské činnosti. Se záměrem neomezit nevhodným způsobem účelnost použití definice by mělo být toto kritérium aktualizováno tak, aby přitom byly brány v úvahu změny v cenách i produktivitě.

(7)

Pokud jde o strop celkové účetní rozvahy, je v případě neexistence kteréhokoli nového prvku odůvodněné zachovat přístup, podle kterého se na stropy obratu vztahuje koeficient založený na statistickém poměru mezi dvěma proměnnými. Statistický trend vyžaduje, aby byl u stropu pro obrat připuštěn větší nárůst. Jelikož se tento trend liší podle velikostní kategorie podniku, je rovněž vhodné upravit koeficient tak, aby co nejvíce odrážel hospodářský vývoj a nepenalizoval mikropodniky a malé podniky v porovnání se středními podniky. Tento koeficient se v případě mikropodniků a malých podniků blíží téměř hodnotě 1. Kvůli zjednodušení se proto musí pro tyto kategorie vybrat jediná hodnota stropu obratu a celkové účetní rozvahy.

(8)	Kromě toho by měly být lépe definovány mikropodniky – kategorie malých podniků, která je velmi důležitá pro rozvoj podnikatelství a tvorbu pracovních míst.

(9)

S cílem lépe pochopit skutečné hospodářské postavení malých a středních podniků a vyloučit z této kategorie skupiny podniků, jejichž hospodářská moc může překračovat moc skutečných malých a středních podniků, by se mělo rozlišovat mezi různými druhy podniků podle toho, zda jsou nezávislé, zda mají holdingy, které nejsou v řídícím postavení (partnerské podniky), nebo zda jsou spojeny s jinými podniky. Limit stanovený v předchozím doporučení Komise 96/280/ES, tj. 25 % vlastnického podílu, pod kterým je podnik považován za nezávislý, se zachovává.

(10)

Za účelem podpory zakládání podniků, ekvitního financování malých a středních podniků, rozvoje venkova a místního rozvoje lze podniky považovat za nezávislé, i když jsou z 25 % nebo ve větším podílu vlastněny určitými kategoriemi investorů, kteří sehrávají kladnou úlohu při jejich financování a zakládání. Podmínky pro tyto investory však dříve nebyly stanoveny. Případ ‚business angels‘ (jednotlivců či skupin jednotlivců provozující běžnou činnost spojenou s investováním rizikového kapitálu) si zasluhuje zvláštní pozornost, protože v porovnání s jinými investory rizikového kapitálu je jejich schopnost poskytovat novým podnikatelům důležité rady mimořádně cenná. Jejich investice do základního jmění rovněž doplňují činnost společností rizikového kapitálu, protože poskytují menší částky v počátečním stadiu života podniku.

(11)

Z důvodu zjednodušení věcí, zejména pak pro státy ESVO a podniky, by se při definování spojených podniků měly využít podmínky stanovené v článku 1 směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983 o konsolidovaných účetních závěrkách (5), naposledy pozměněné směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES (6), protože tyto podmínky jsou vhodné pro účely této kapitoly. K posílení podnětů k investování do základního jmění malého a středního podniku byl zaveden institut presumpce neexistence rozhodujícího vlivu na dotyčný podnik, a to na základě kritérií čl. 5 odst. 3 směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978 o ročních účetních závěrkách některých forem společností (7), naposledy pozměněné směrnicí 2001/65/ES.

(12)

Ve vhodných případech by se měl brát ohled také na vztahy mezi podniky, které přecházejí mezi fyzickými osobami, s cílem zajistit, aby pouze ty podniky, které opravdu potřebují ve svůj prospěch výhody příslušné pro malé a střední podniky podle různých pravidel nebo opatření, je skutečně využívaly. Aby se zkoumání těchto situací omezilo na přísné minimum, ohled braný na tyto vztahy byl omezen na příslušný trh nebo na sousední trhy, a to v případě potřeby s odvoláním na definici ‚příslušných trhů‘ podle Úřadu uvedenou v příloze I jeho rozhodnutí o vymezení příslušného trhu pro účely práva hospodářské soutěže v EHP. (8).

(13)

S cílem zabránit svévolnému rozlišování mezi různými orgány veřejné moci státu ESVO a s ohledem na potřebu právní jistoty se považuje za nezbytné potvrdit, že podnik, jehož základní jmění nebo hlasovací práva jsou z 25 % nebo ve vyšším podílu kontrolována orgánem veřejné moci, není malým a středním podnikem.

(14)	Ke snížení administrativní zátěže podniků a ke zjednodušení a urychlení administrativního vyřizování případů, při nichž je požadován statut malého a středního podniku, je vhodné dovolit podnikům, aby při potvrzování některých svých parametrů mohly předkládat čestné prohlášení.

(15)

Pro účely definice malých a středních podniků je nezbytné podrobně vymezit složení počtu pracovníků. Za účelem podpory rozvoje odborného vzdělávání a vzdělávání s praktickou přípravou je při počítání stavu pracovníků zapotřebí, aby nebyli bráni na vědomí učni a studenti se smlouvou o odborném vzdělávání. Podobným způsobem by se neměly započítávat osoby na mateřské nebo rodičovské dovolené.

(16)	Různé druhy podniků definované podle svého vztahu s jinými podniky odpovídají objektivně různým stupňům integrace. Proto je vhodné uplatňovat na tyto jednotlivé druhy podniků při výpočtu hodnot představujících jejich činnosti a hospodářskou moc rozdílné postupy.

10.2 Definice mikropodniků, malých a středních podniků

10.2.1 Podnik

(17)

Podnikem se rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu. K těmto subjektům patří zejména osoby samostatně výdělečně činné a rodinné podniky vykonávající řemeslné či jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, která běžně vykonávají hospodářskou činnost.

10.2.2 Počet zaměstnanců a finanční prahy vymezující kategorie podniků

(18)	Kategorie mikropodniků, malých a středních podniků je složena z podniků, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR, nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR.

(19)	V rámci kategorie malých a středních podniků jsou malé podniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 50 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR.

(20)	V rámci kategorie malých a středních podniků jsou mikropodniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR.

10.2.3 Druhy podniků, které jsou brány v potaz při výpočtu počtu pracovníků a finančních hodnot

(21)	‚Nezávislé podniky‘ jsou všechny podniky, které nejsou zařazeny mezi partnerské podniky ve smyslu odstavců 22–23 ani mezi propojené podniky ve smyslu odstavců 24–28.

(22)

‚Partnerské podniky‘ jsou všechny podniky, které nejsou zařazeny mezi propojené podniky ve smyslu odstavců 24–28 a mezi kterými existuje následující vztah: podnik (mateřský podnik) vlastní sám nebo společně s jedním či více propojenými podniky ve smyslu odstavců 24–28 25 % nebo více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv jiného podniku (dceřinný podnik).

(23)

Podnik však může být zařazen mezi nezávislé podniky, a nemá tedy žádný partnerský podnik, přestože je následujícími investory tento práh 25 % dosažen nebo je překročen, za předpokladu, že tito investoři nejsou jednotlivě ani společně propojeni ve smyslu odstavců 24–28 s dotyčným podnikem:

veřejné investiční společnosti, společnosti rizikového kapitálu, jednotlivci či skupiny jednotlivců provozující běžnou činnost spojenou s investováním rizikového kapitálu (‚business angels‘), které investují vlastní kapitál do nekotovaných podniků, za předpokladu, že celkové investice těchto business angels do stejného podniku nepřekročí 1 250 000 EUR;

b)	univerzity nebo nezisková výzkumná střediska;

c)	institucionální investoři včetně fondů pro regionální rozvoj;

d)	samostatné místní orgány s ročním rozpočtem nižším než 10 milionů EUR a s méně než 5 000 obyvatel.

(24)

‚Propojenými podniky‘ se rozumějí podniky, mezi nimiž existuje některý z následujících vztahů:

a)	podnik vlastní většinu hlasovacích práv, která náležejí akcionářům nebo společníkům, v jiném podniku;

b)	podnik má právo jmenovat nebo odvolat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného podniku;

c)	podnik má právo uplatňovat rozhodující vliv v jiném podniku podle smlouvy uzavřené s daným podnikem nebo dle ustanovení v jeho zakladatelské (společenské) smlouvě (listině) nebo stanovách tohoto podniku;

d)	podnik, který je akcionářem nebo členem jiného podniku, ovládá sám, v souladu s dohodou uzavřenou s jinými akcionáři nebo společníky daného podniku, většinu hlasovacích práv, náležejících akcionářům nebo společníkům, v daném podniku.

(25)	Předpokládá se, že rozhodující vliv není uplatňován, pokud investoři uvedení v odstavci 23 nejsou zapojeni přímo či nepřímo do řízení daného podniku, aniž jsou tím dotčena jejich práva jakožto akcionářů nebo společníků.

(26)	Podniky, mezi nimiž a jedním či více dalšími podniky nebo mezi nimiž a některým z investorů uvedených v odstavci 24 existuje některý ze vztahů popsaných v odstavci 23, jsou rovněž považovány za propojené.

(27)	Podniky, které mají jeden či více takových vztahů s fyzickou osobou nebo se skupinou fyzických osob, které jednají společně, jsou taktéž považovány za propojené podniky, pokud svou činnost nebo část své činnosti vykonávají na stejném relevantním trhu nebo na sousedních trzích.

(28)	Za ‚sousední trh‘ se považuje trh pro výrobky nebo služby, který navazuje na relevantní trh.

(29)	S výjimkou případů uvedených v odstavci 23 nemůže být podnik považován za malý nebo střední podnik, jestliže je 25 % nebo více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv přímo nebo nepřímo ovládáno, společně či jednotlivě, jedním či více veřejnými subjekty.

(30)

Podniky mohou vydat prohlášení o svém postavení nezávislého podniku, partnerského podniku nebo propojeného podniku s uvedením údajů týkajících se prahů vymezených v oddíle 10.2.2. Prohlášení může být vydáno i v případě, že základní kapitál je rozdělen způsobem, který neumožňuje přesné určení toho, kdo jej drží, v kterémžto případě může podnik v dobré víře prohlásit, že může oprávněně předpokládat, že není vlastněn z 25 % či z více procent jiným podnikem ani společně podniky vzájemně mezi sebou propojenými. Tato prohlášení jsou vydávána aniž jsou dotčeny kontroly a šetření prováděná podle vnitrostátních pravidel nebo podle pravidel EHP.

10.2.4 Údaje použité při výpočtu počtu pracovníků a finančních hodnot a sledované období

(31)

Údaji použitými při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot jsou údaje týkající se posledního schváleného účetního období vypočtené za období jednoho roku. Tyto údaje jsou brány v potaz od dne účetní závěrky. Částka zvolená za výši obratu je vypočítána bez daně z přidané hodnoty (DPH) a bez dalších nepřímých daní.

(32)

V případech, kdy podnik ke dni účetní závěrky zjistí, že počet jeho zaměstnanců za dané roční období překročil v jednom či druhém směru prahy pro počet pracovníků nebo finanční prahy uvedené v oddíle 10.2.2, nepovede tato skutečnost ke ztrátě či získání postavení středního nebo malého podniku či mikropodniku, jestliže tyto prahy nejsou překročeny po dobu dvou po sobě jdoucích účetních období.

(33)	V případě nově založených podniků, jejichž účty dosud nebyly uzavřeny, jsou údaje použité při výpočtu odvozeny z odhadů učiněných v dobré víře v průběhu účetního období.

10.2.5 Počet pracovníků

(34)

Počet zaměstnanců odpovídá počtu ročních pracovních jednotek (RPJ), tzn. počtu osob, které byly v daném podniku nebo jeho jménem zaměstnány na plný pracovní úvazek po celý sledovaný rok. Práce osob, které nepracovaly po celý rok, práce osob, které pracovaly na částečný úvazek bez ohledu na jeho délku, a práce sezónních pracovníků se započítává jako zlomky RPJ. Počet zaměstnanců tvoří:

a)	zaměstnanci;

b)	osoby pracující pro podnik v podřízeném postavení, které jsou považovány za zaměstnance v souladu s vnitrostátním právem;

c)	vlastníci-vedoucí pracovníci;

d)	společníci zapojení do běžné činnosti podniku, kteří využívají finančních výhod plynoucích z podniku.

(35)	Učni nebo studenti, kteří jsou zapojeni do odborné přípravy na základě smlouvy o učňovském nebo odborném vzdělávání, se nezahrnují do počtu zaměstnanců. Délka mateřské nebo rodičovské dovolené se nezapočítává.

10.2.6 Sestavování údajů o podniku

(36)	V případě nezávislého podniku jsou údaje včetně počtu zaměstnanců sestaveny výlučně na základě účtů daného podniku.

(37)

Údaje, včetně počtu zaměstnanců, podniku, který má partnerské podniky nebo propojené podniky, jsou sestaveny na základě účtů a dalších údajů podniku nebo na základě konsolidované účetní závěrky podniku, je-li sestavována, nebo konsolidované účetní závěrky, do které je podnik zahrnut v rámci konsolidace.

(38)

K údajům uvedeným v odstavci 37 jsou připojeny údaje o všech partnerských podnicích daného podniku, které na něj přímo navazují. Agregace odpovídá procentuálnímu podílu na základním kapitálu či na hlasovacích právech (podle toho, která z hodnot je vyšší). V případě vzájemného vlastnictví se použije vyšší procentuální podíl.

(39)	K údajům uvedeným v odstavcích 37 a 38 je připojeno 100 % údajů všech podniků, které jsou s daným podnikem přímo či nepřímo propojeny, pokud tyto hodnoty nejsou již zahrnuty do konsolidované účetní závěrky.

(40)

Pro účely použití odstavců 37–39 jsou údaje o partnerských podnicích daného podniku získány z účetních záznamů těchto partnerských podniků a z ostatních jejich údajů, případně konsolidovaných, jsou-li takové. S těmito údaji je agregováno 100 % údajů o podnicích, které jsou s těmito partnerskými podniky propojeny, ledaže jejich účetní údaje již byly zahrnuty do konsolidované účetní závěrky.

(41)

Pro účely použití odstavců 37–38 jsou údaje o podnicích, které jsou s daným podnikem propojeny, získány z jejich účtů a z ostatních jejich údajů, případně konsolidovaných, jsou-li takové. S těmito údaji jsou poměrným způsobem agregovány údaje o všech případných partnerských podnicích propojených podniků, které na ně bezprostředně navazují, ledaže jejich účetní údaje již byly zahrnuty do konsolidované účetní závěrky v podílu odpovídajícím alespoň procentuálnímu podílu určenému v odstavci 38.

(42)	Jestliže se v konsolidované účetní závěrce neobjeví počet zaměstnanců daného podniku, výpočet tohoto počtu se provede poměrnou agregací údajů týkajících se podniků, se kterými je daný podnik partnerský a přičtením údajů týkajících se podniků, se kterými je propojen.

10.2.7 Revize

(43)

Na základě přezkoumání používání definice obsažené v této kapitole, které má být provedeno po vydání návrhu Evropské komise v tomto ohledu, a s ohledem na případné změny článku 1 směrnice 83/349/EHS o definici spojených podniků ve smyslu uvedené směrnice, upraví Komise v případě nutnosti definici obsaženou v této kapitole, zejména pak stropy pro obrat a celkovou účetní rozvahu, aby tak vzala ohled na zkušenosti a hospodářský vývoj v EHP.

10.3 Schválení

(44)	Nová kapitola 10 vstoupí v platnost dnem, kdy ji schválí Kontrolní úřad ESVO.“

(1) Doporučení Komise 96/280/ES (Úř. věst. L 107, 30.4.1996, s. 4).

(2) Rozhodnutí kolegia č. 198/03/KOL ze dne 5. listopadu 2003 (Úř. věst. L 120, 12.5.2005, s. 39).

(3) Nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o používání článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům (Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 33), ve znění nařízení Komise (ES) č. 364/2004 ze dne 25. února 2004 (Úř. věst. L 63, 28.2.2004, s. 22). Obě nařízení byla začleněna do oddílu 1f přílohy XV Dohody o EHP na základě rozhodnutí Smíšeného výboru č. 88/2002 (Úř. věst. L 266, 3.10.2002, s. 56 a dodatek EHP č. 49, 3.10.2002, s. 42) a rozhodnutí Smíšeného výboru č. 131/2004 (Úř. věst. L 64, 10.3.2005, s. 67 a dodatek EHP č. 12, 10.3.2005, s. 49).

(4) Doporučení Komise 2003/361/ES týkající se definice mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(5) Směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983 (Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1) začleněná do oddílu 4 přílohy XXII Dohody o EHP.

(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES (Úř. věst. L 283, 27.10.2001, s. 28) začleněná do oddílu 4 přílohy XXII Dohody o EHP na základě rozhodnutí Smíšeného výboru č. 176/2003 ze dne 5. 12. 2003 (Úř. věst. L 88, 25.3.2004, s. 53 a dodatek EHP č. 15, 25.3.2004, s. 14).

(7) Směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978 (Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11) začleněná do oddílu 4 přílohy XXII Dohody o EHP.

(8) Rozhodnutí kolegia č. 46/98/KOL ze dne 4. března 1998 (Úř. věst. L 200, 16.7.1998, s. 46 a dodatek EHP č. 52, 18.12.1997, s. 10). Toto rozhodnutí odpovídá oznámení Komise o definici příslušného trhu pro účely práva hospodářské soutěže Společenství (Úř. věst. C 372, 9.12.1997, s. 5).

5.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 36/69

ROZHODNUTÍ KONTROLNÍHO ÚŘADU ESVO

č. 227/06/KOL

ze dne 19. července 2006

o státní podpoře ve prospěch Farice hf. (Island)

KONTROLNÍ ÚŘAD ESVO (1),

S OHLEDEM na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (2), a zejména na články 61 až 63 protokolu 26 této dohody,

S OHLEDEM na Dohodu mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora (3), a zejména na čl. 24 této dohody,

S OHLEDEM na čl. 1 odst. 2 části I a články 4 odst. 4, 6, 7 odst. 3 a článek 10 části II protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru,

S OHLEDEM na pokyny Kontrolního úřadu (4) pro uplatňování a výklad článků 61 a 62 Dohody o EHP, a zejména kapitoly 17 o státních zárukách a kapitoly 19 o majetkových účastech veřejných orgánů,

S OHLEDEM na rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 125/05/KOL o zahájení formálního vyšetřovacího řízení o státní podpoře ve prospěch společnosti Farice hf., kterým byly zainteresované strany vyzvány k předložení svých připomínek k této věci (5),

vzhledem k těmto důvodům:

I. SKUTKOVÝ STAV

1. POSTUP

Dopisem mise Islandu u Evropské unie ze dne 27. února 2004, jímž byl předán dopis ministra financí ze dne 26. února 2004, předložily islandské orgány Kontrolnímu úřadu oznámení o státní záruce ve prospěch projektu podmořského kabelu na Islandu, tj. projektu Farice. Dopis byl doručen a zaregistrován dne 1. března 2004 (událost č. 257593).

Dopisem mise Islandu ze dne 14. května 2004 byly předloženy doplňující informace, ve formě předaného dopisu Ministerstva financí Islandu ze dne 13. května 2004. Dopis byl Kontrolnímu úřadu doručen a zaregistrován dne 14. května 2004 (událost č. 281472).

Po několika výměnách korespondence (6) informoval Kontrolní úřad islandské orgány dopisem ze dne 26. května 2006, že v souladu s ustanovením čl. 1 odst. 2 části I protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru rozhodl o zahájení formálního vyšetřovacího řízení ve věci státní podpory ve prospěch společnosti Farice hf. (událost č. 319257).

Rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 125/05/KOL o zahájení formálního vyšetřovacího řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie a dodatku EHP k němu (7). Kontrolní úřad vyzval zainteresované strany, aby předložily své připomínky k této věci. Kontrolní úřad neobdržel od zainteresovaných stran žádné připomínky.

Islandské orgány předložily své připomínky k rozhodnutí č. 125/05/KOL dopisem ze dne 28. června 2005 (událost č. 324236).

Jak je uvedeno v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, Kontrolní úřad v rámci samostatného řízení ve věcech hospodářské soutěže vyjádřil určité znepokojení týkající se hospodářské soutěže, a to dopisem ze dne 31. ledna 2003, adresovaným společnosti Farice hf. Kontrolní úřad rovněž požádal o informace k projektu Farice, které jsou podstatné pro posouzení dopadu projektu na hospodářskou soutěž. Formální žádost o informace adresoval Kontrolní úřad společnosti Farice hf. dopisem ze dne 6. května 2004 (8). Odpověď společnosti Farice hf. obdržel Kontrolní úřad dne 21. října 2004. Samostatné řízení ve věcech hospodářské soutěže bylo ukončeno dopisem Kontrolního úřadu ze dne 2. června 2006 (událost č. 1072261).

2. POPIS OPATŘENÍ

2.1 POPIS PROJEKTU FARICE

Projekt Farice se týká výstavby a správy podmořského telekomunikačního kabelu spojujícího Island a Faerské ostrovy se Skotskem.

Island byl od roku 1994 spojen s Faerskými ostrovy mezinárodním podmořským kabelem CANTAT-3. CANTAT-3 byl zřízen jako kabel konsorcia. Přístup ke kabelu byl zajištěn prostřednictvím členství v tomto konsorciu (9), nezrušitelným užívacím právem a pronajímací kapacitou poskytovanou členem konsorcia společností Teleglobe. CANTAT-3 má místa napojení v Kanadě, na Islandu, na Faerských ostrovech, v Dánsku, ve Spojeném království a v Německu. S pokračující výstavbou transatlantických kabelových systémů, jež jsou konkurenční vůči systému CANTAT-3, získali zakladatelé CANTAT-3 přístup i na další, ekonomicky výhodnější napojení. Zúčastněné strany z Islandu a Faerských ostrovů však byly nadále odkázány pouze na připojení CANTAT-3. Byl to též jeden z důvodů, který tyto strany braly v úvahu během budování nové konektivity. Kromě toho měl kabel CANTAT-3 některá technická omezení, jelikož jde o kabel starší generace s omezenou kapacitou, který není vždy spolehlivý. Islandské orgány předložily přehled několika poruch připojení kabelem CANTAT-3 během let 1995–2003. Od roku 1994 nedospěl ani do jedné z těchto dvou zemí žádný další samostatný mezinárodní projekt optické kabelové sítě, a to navzdory všeobecnému nárůstu kapacity mezinárodních a meziregionálních telekomunikačních tras. Podle informací podaných islandskými orgány tomu bránila geograficky izolovaná poloha obou zemí a omezená velikost trhu.

Očekává se, že náklady na satelitní napojení, které slouží jako druhá konektivita, porostou a i bez toho není toto řešení pokládáno za vhodné k přenosu internetového provozu citlivého na zpoždění. Pro potřeby zvládání rostoucího telekomunikačního provozu bylo nutno vyvinout alternativu.

Projekt Farice vznikl z iniciativy (tehdy) téměř plně státem vlastněného islandského telekomunikačního operátora Landssími Íslands hf. (dále jen „Síminn“ (10)) a telekomunikačního operátora s odpovědností za provoz na Faerských ostrovech, společnosti Føroya Tele. Tyto subjekty zvažovaly zřízení podmořského kabelu, který by spojil Reykjavík, Tórshavn a Edinburgh. V roce 2002 se však zřetelně ukázalo, že projekt Farice zřejmě nebude schopen dosáhnout potřebného tempa, pokud zůstane na čistě komerční bázi (11). Studie proveditelnosti z března 2002 dospěla k závěru, že projekt nebude možno pokrýt cestou konvenčního projektového financování. Nastalo hledání širšího spojenectví pro účely projektu, které by zajistilo jeho realizaci. To vyústilo ve dvě rozhodnutí:

Za prvé se do přípravy projektu zapojily komunikační úřady Islandu a Faerských ostrovů. Hlavní sponzoři Síminn a Føroya Tele dali výslovně a jednoznačně najevo, že nemají zájem poskytovat nezbytné ručení za úvěry za celý telekomunikační trh (12). Bylo proto označeno za nezbytné, aby se na projektu podílel a aktivně do něj přispíval islandský stát.

Za druhé bylo posouzeno jako důležité, aby se projektu aktivně zúčastnila společnost Og Vodafone, významný aktér na islandském telekomunikačním trhu. Bylo rozhodnuto, že kromě založení společnosti Farice hf. pro účely výstavby a provozu nového přenosového systému má být založena také holdingová společnost Eignarhaldsfélagið Farice ehf. (dále jen „E-Farice“) (13). Tato společnost, která vlastní všechny islandské akcie společnosti Farice, by měla odkoupit kapacitu Og Vodafone v rámci systému CANTAT-3. Podobná nabídka byla učiněna společnosti Síminn, výsledkem čehož podle zprávy IBM (14) předložené islandskými orgány bylo, že E-Farice obstarává pro Island veškerou mezinárodní konektivitu. Jak se uvádí v oznámení, předpokládalo se, že kapacita systému CANTAT-3 bude následně provozována a prodávána společností E-Farice (15).

V roce 2002 byla založena nová společnost s ručením omezeným Farice hf., a to pro účely přípravy, výstavby a provozování podmořského komunikačního kabelového systému pro přenos telekomunikačního a internetového provozu mezi Islandem, Faerskými ostrovy a Spojeným královstvím. Podle informací poskytnutých islandskými orgány byli akcionáři této společnosti Síminn (47,33 %), Og Vodafone (1,33 %), islandská vláda (27,33 %), tři další islandští operátoři, kteří společně vlastnili podíl 3,99 %, Føroya Tele (17,33 %) a dva další faerští telekomunikační operátoři, kteří vlastnili každý 1,33 % (16). Nový kabel Farice zahrnuje služby páteřní sítě pro Island (17) (Seyðisfjörður až Reykjavík), podmořskou sekci (Seyðisfjörður až Dunnet Bay), služby páteřní sítě pro Faery (Funningsfjörður až Tórshavn) a služby páteřní sítě pro Spojené království (Dunnet Bay až Edinburgh). Pro rozhodnutí o správě kabelu se neuskutečnilo žádné veřejné výběrové řízení a tato správa byla svěřena společnosti Farice hf. Podle podnikatelského záměru činily celkové předpokládané investiční náklady na projekt Farice 48,9 miliónu EUR.

Dohoda akcionářů ze dne 12. září 2002 stanovila, že cenová politika Farice má být založena na zásadách nákladové orientace, transparentnosti a nediskriminace.

Islandské orgány poukázaly dále na to, že používání kabelu Farice je otevřeno pro všechny zahraniční i domácí operátory bez rozdílu, za rovných podmínek a cen. Dohoda akcionářů je rovněž otevřena pro nové akcionáře. Stanoví však, že stávajícím akcionářům bude vždy nabídnuta možnost, aby si zachovali svůj poměrný podíl na vlastním kapitálu společnosti, pokud dojde k navýšení základního kapitálu (oddíl 7 Dohody akcionářů).

Oficiálně byl podmořský přenosový kabel Farice uveden do provozu v únoru 2004.

2.2 POPIS PODPORY ZE STRANY ISLANDSKÉHO STÁTU

a) Záruka za úvěr

Oznámení se týká státní záruky za úvěr ve výši 9,4 milionu EUR ve prospěch společnosti Farice (dále jen: „termínovaný úvěr A“). Tento úvěr představuje část z širšího dlouhodobého úvěrového balíku na maximální částku 34,5 miliónu EUR.

Podle informací poskytnutých islandskými orgány, jež jsou patrné zejména ze Smlouvy mezi Farice hf., Íslandsbanki hf., dalšími finančními institucemi a dalšími ručiteli ze dne 27. února 2004 (dále jen: úvěrová smlouva), jsou úvěry uzavřené na maximální částku 34,5 miliónu EUR rozčleněny následujícím způsobem:

Úvěr	miliónů EUR	Půjčovatel	Úrok. sazba (18)	Doby úročení	Splácení		Ručitel
					Počet splátek	Začátek splácení
A	9,4	The Nordic Investment Bank	Euribor + 0,18 % ročně	6 měsíců	8 pololetních splátek	září 2011	islandská vláda
B	4,7	The Nordic Investment Bank	Euribor + 0,80 % ročně	6 měsíců	5 pololetních splátek	září 2009	Landssími Íslands hf. (Síminn)
	4,7	Íslandsbanki hf
C	4,7	Føroya banki	Euribor + 1,00 % ročně	3 měsíce	10 čtvrtletních splátek	září 2009	Telefon verkið P/F
D	11,0	Íslandsbanki hf	Euribor + 1,50 % ročně	1 měsíc	48 měsíčních splátek	září 2005	žádný

Státní záruka za termínovaný úvěr A představuje ručení za inkaso, tj. společnost Farice hf. bude plně odpovědná za zaplacení úvěru a věřitel bude muset napřed vyčerpat možnosti zpětného postihu při vymáhání dluhu od této společnosti, a teprve potom může nabýt účinnosti státní záruka. Společnosti Farice hf. bylo naúčtována roční kauce ve výši 0,5 % (stanovená islandskou správou státního dluhu (Islandic National Debt Management)), která byla uhrazena předem, při uzavření úvěrové smlouvy a vydání státní záruky. Platba předem činila 438 839 EUR, tj. 4,7 % částky úvěru. Kromě toho byl naúčtován poplatek za záruku ve výši 120 000 ISK.

V červenci 2003 byla podepsána ještě dřívější záruka za inkaso, a to v souvislosti s překlenovacím úvěrem v hodnotě 16 miliónů EUR. Záruka za inkaso kryla 6,4 miliónu EUR, tj. 40 % uvedeného úvěru. Překlenovací úvěr byl splacen po uvolnění dlouhodobých úvěrů ve výši 34,5 miliónu EUR a záruka za inkaso splacení překlenovacího úvěru přestala téhož dne existovat. Farice hf. zaplatila za tuto záruku poplatek za záruku 0,50 % a záruční úhradu 120 000 ISK.

b) Navýšení základního kapitálu islandskou vládou

Začátkem ledna 2003 se státní účast na Farice hf. zvýšila z prvotního podílu 27,33 % na 46,5 %. Níže je uvedeno objasnění podané islandskými orgány v jejich odpovědi z června 2004,

„[souběžně] s vývojem podnikatelského záměru se ujasňovaly potřeby financování společnosti a bylo rozhodnuto navýšit základní kapitál společnosti. Všichni operátoři z Islandu a Faerských ostrovů dostali nabídku nákupu akcií v rámci navýšení základního kapitálu. Vzhledem k tomu, že společnost Síminn dala jednoznačně najevo, že není ochotna poskytnout více než 33,33 % základního kapitálu a Telefonverkið byl připraven poskytnout nezbytný základní kapitál z farské strany (19,93 %), musela islandská vláda poskytnout 46,53 % potřebného základního kapitálu, jelikož ostatní operátoři na Islandu disponovali finanční kapacitou na nákup maximálně 1,2 % základního kapitálu.“

Jak uvedly islandské orgány, celkový základní kapitál společnosti Farice hf. byl navýšen z 327 000 EUR na více než 14 miliónů EUR. Údaje o vkladech do základního kapitálu za různé akcionáře jsou patrné z následující tabulky (19):

Základní kapitál Farice hf. (částky v tis.)

	Přípravná fáze			leden 2003			červen 2003
	ISK	EUR (20)	Podíl	ISK	EUR	Podíl	ISK	EUR	Podíl
Eignarhaldsfélagið Farice ehf.				947 944	11 242	79,90 %	947 944	11 242	79,90 %
Islandská vláda	8 200	90	27,33 %	552 067	6 547	46,53 %	491 737	5 831	41,45 %
Síminn	14 200	155	47,33 %	395 477	4 690	33,33 %	352 259	4 177	29,69 %
Og Vodafone	400	4	1,33 %	400	5	0,03 %	103 949	1 232	8,76 %
Lína.Net	400	4	1,33 %	400	5	0,03 %	400	5	0,03 %
Fjarski ehf.	400	4	1,33 %	400	5	0,03 %	400	5	0,03 %
RH-net	400	4	1,33 %	400	5	0,03 %	400	5	0,03 %
Telefonverkið	5 200	57	17,33 %	236 486	2 804	19,93 %	236 486	2 804	19,93 %
Kall	400	4	1,33 %	400	5	0,03 %	400	5	0,03 %
SPF spf.	400	4	1,33 %	400	5	0,03 %	400	5	0,03 %
Celkem	30 000	327	100,00 %	1 186 430	14 070	100,00 %	1 186 430	14 070	100,00 %

3. ZAHÁJENÍ FORMÁLNÍHO VYŠETŘOVACÍHO ŘÍZENÍ

Ve svém rozhodnutí č. 125/05/KOL o zahájení formálního vyšetřovacího řízení dospěl Kontrolní úřad k předběžnému závěru, že státní záruka a navýšení základního kapitálu ve Farice hf. islandským státem představují státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

Kontrolní úřad měl pochybnosti, zda tato podpůrná opatření islandského státu mohou být prohlášena za slučitelná s platnou Dohodou o EHP. Ve svém rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení Kontrolní úřad formuloval pochybnosti, zda podpůrná opatření z hlediska dosažení jejich slučitelnosti s pravidly Dohody o EHP byla přiměřená svým cílům a zda nenarušila hospodářskou soutěž v míře odporující společnému zájmu. Tyto pochybnosti se týkaly zejména otázky, zda by existoval nediskriminační přístup k síti. Kromě toho, jelikož původním záměrem bylo svést prostřednictvím E-Farice hf. rovněž kapacitu systému CANTAT-3, vzniklo znepokojení, že by v oblasti konektivity na Islandu došlo k eliminaci konkurence, jelikož na trhu by zůstal pouze jediný dodavatel.

4. PŘIPOMÍNKY ISLANDSKÝCH ORGÁNŮ

Ve svých připomínkách k rozhodnutí č. 125/05/KOL ze dne 28. června 2005 islandské orgány opakovaně formulují své stanovisko, že v případě projektu Farice nedochází k žádnému uplatnění státní podpory. Záruka za úvěr a vládou provedené navýšení základního kapitálu jsou podle islandských orgánů v souladu s předpisy o státní podpoře. Kromě toho projekt Farice představuje infrastrukturu ve smyslu pravidel pro státní podporu. Jak je uvedeno v předchozím dopise ze dne 21. ledna 2005, islandské orgány nicméně zastávají názor, že jakákoli státní podpora by byla slučitelná s čl. 61 odst. 3 písm. b) a c) Dohody o EHP.

Islandské orgány odůvodňují nezbytnost předmětných opatření tím, že telekomunikační konektivita a širokopásmový přístup tvoří nezbytný krok pro modernizaci evropské společnosti a ekonomiky a že představují rozhodující aspekt lisabonské agendy, stejně jako předpoklad rozvíjení Akčního plánu pro e-Evropu.

Vzhledem ke své geografické poloze je Island obzvláště závislý na tom, aby měl přístup k ekonomické a spolehlivé telekomunikační konektivitě. V současnosti fungující konektivita, s ohledem na technická omezení systému CANTAT-3, není pro islandskou a faerskou ekonomiku, které jsou závislé na telekomunikacích, uspokojivá, spolehlivá, ani přijatelná.

Za těchto okolností vyplynula účast státu z potřeby zajistit životaschopnost projektu. Bez státní participace by byl projekt buď opožděn nebo by k jeho realizaci vůbec nedošlo.

Islandské orgány zastávají názor, že výhody v podobě zaručení spolehlivého poskytování telekomunikačních služeb na Islandu převažují na nevýhodami určitého narušení hospodářské soutěže pro ostatní konkurenty.

Před založením projektu Farice byla uspořádána úvodní setkání s islandskými operátory, během nichž „menší“ operátoři souhlasili s tím, že zakoupí vlastnické podíly ve společnosti. Podle názoru islandských orgánů bylo vynaloženo značné úsilí na vyhledání zakladatelských stran tak, aby nebyl snižován limit vkladů základního kapitálu. Islandské orgány proto argumentují tím, že s přihlédnutím ke specifickým okolnostem projektu byla participace široká.

Islandské orgány zdůrazňují, že oddíl 7 Dohody akcionářů obsahuje předkupní právo zakladatelských společností společnosti Farice hf. Toto právo odpovídá čl. 34 islandského zákona č. 2/1995 o veřejně obchodovaných společnostech s ručením omezeným, podle něhož mají akcionáři právo upisovat nové akcie v přímém poměru ke svým vlastnickým podílům. Toto právo je převoditelné a kromě toho se může každý akcionář kdykoli rozhodnout, že předkupní právo nevyužije. Navíc oddíl 7 odst. 2 Dohody akcionářů stanoví, že akcionáři budou usilovat o zajištění toho, aby se nové strany dohody mohly podílet na navyšování kapitálu, bez ohledu na uvedená předkupní práva.

Dohoda akcionářů zakotvuje nediskriminační, transparentní tvorbu cen za tržních podmínek. Cenová politika společnosti staví povinně na zásadách nákladové orientace, transparentnosti a nediskriminace. Islandské orgány srovnávají projekt Farice se situací, kterou řešilo rozhodnutí Komise N307/2004, týkající se projektu širokopásmové infrastruktury ve Spojeném království, zaměřeného na masové tržní poskytování širokopásmových služeb podnikům a občanům ve venkovských a odlehlých oblastech ve Skotsku. Podle informací islandských orgánů jsou ceny za kapacitu v rámci systému Farice možná nejvyšší mezi službami podobné povahy v severoatlantické oblasti. Je to také jeden z důvodů, proč objem prodaný za rok 2005 odpovídá méně než 5 % současné instalované kapacity systému Farice.

Pokud jde o otázku otevřeného přístupu, islandské orgány zdůrazňují, že přístup do infrastruktury je otevřený, transparentní a nediskriminační.

A konečně mají islandské orgány za to, že i pokud by dle nálezu případ představoval zapojení státní podpory, je celková částka podpory omezena. Jmenovitě u záruky za úvěr nelze takovou omezenou výši pokládat za odporující společnému zájmu s ohledem na čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP. Pokud jde o zvýšení vlastnického podílu islandského státu, islandské orgány argumentovaly, že „prvotním účelem založení společnosti Farice hf. v září 2002 byla pouze příprava výstavby a provozování podmořského komunikačního kabelového systému. V oné chvíli nebylo tehdy s konečnou platnosti rozhodnuto ani o finančních potřebách celého projektu, ani o konečné majetkové účasti […] Žádná obchodní společnost by nebyla schopna ujmout se skutečné stavby a provozování kabelu […] První zvýšení podílu v lednu 2003 proto nebylo normálním ‚navýšením kapitálu‘ určité společnosti, nýbrž se ve skutečnosti blížilo založení nové společnosti s novým účelem.“ Skutečnost, že soukromí operátoři vlastnili ve všech fázích většinu akcií společnosti a činili do společnosti podstatné vklady ve stejné době jako islandský stát, ukazuje, že jakákoli případná státní podpora by byla silně omezená.

Pokud se týká znepokojení ve vztahu k hospodářské soutěži (viz oddíl II.3.2 rozhodnutí č. 125/05/KOL), prohlašují islandské orgány, že v současné době ani Farice hf., ani E-Farice ehf. nemají žádné záměry nakoupit nebo pronajmout si větší objem kapacity systému CANTAT-3 a že někdejší jednání s Teleglobe nikdy nevyústila v žádné dohody či ujednání. Bylo také prokázáno, že vzhledem k vysokým cenám společnosti Farice zákazníci ve zvýšené míře využívají kapacit systému CANTAT-3, jenž je schopen společnosti Farice hf. konkurovat.

II. HODNOCENÍ

1. PŘÍTOMNOST STÁTNÍ PODPORY VE SMYSLU ČLÁNKU 61 ODST. 1 DOHODY O EHP

Článek 61 odst. 1 Dohody o EHP zní takto:

„Nestanoví-li tato dohoda jinak, podpory poskytované v jakékoli formě členskými státy ES, státy ESVO nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi smluvními stranami, neslučitelné s fungováním této dohody.“

1.1 ZÁRUKA ZA ÚVĚR POSKYTNUTÁ ISLANDSKÝM STÁTEM

Obecně platí, že státní záruka umožňuje jejímu příjemci získat lepší finanční podmínky úvěru, než jsou běžně dostupné na finančních trzích. Proto záruky poskytnuté státem mohou spadat do působnosti čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

V ustanoveních kapitoly 17.4 odst. 2 pokynů Kontrolního úřadu pro státní podporu, věnovaných státním zárukách (dále jen „pokyny“) však Kontrolní úřad vymezil situaci, za níž jednotlivá státní záruka nepředstavuje státní podporu podle čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. Aby tomu tak bylo, musí státní záruka splňovat tyto podmínky:

a)	vypůjčitel není v obtížné finanční situaci;

b)	vypůjčitel je v zásadě schopen získat úvěr na finančních trzích za tržních podmínek, a to bez jakéhokoli zasahování státu;

c)	záruka je vázána na konkrétní finanční transakci, je stanovena na pevnou částku, nepokrývá více než 80 % splatného úvěru a není časově neomezená;

d)	za záruku je zaplacena tržní cena (která mj. odráží částku a dobu trvání záruky, zajištění poskytnuté vypůjčitelem, finanční situaci vypůjčitele, odvětví činnosti a jeho perspektivy, pravděpodobnost nesplacení a další ekonomické podmínky).

Kontrolní úřad proto nejdříve posoudí, zda státní záruka ve prospěch společnosti Farice hf. za termínovaný úvěr A splňuje uvedené čtyři podmínky stanovené v pokynech, čímž by se vyloučila přítomnost státní podpory. Kontrolní úřad posoudí jednotlivé podmínky dle článku 61 odst. 1 Dohody o EHP pouze v případě záporného zjištění v uvedeném ohledu.

1.1.1 Podmínky vylučující existenci podpory – kapitola 17.4 odst. 2 pokynů pro státní podporu

Podle informací poskytnutých islandskými orgány by nebyl projekt při ponechání na čistě komerční bázi schopen dosáhnout potřebného tempa a vyžadoval zapojení státu. Společnost Farice hf. v technickém smyslu sice nebyla ve finančních obtížích (první podmínka), avšak za tržních podmínek byla schopna zajistit úvěr pouze ve výši 11 miliónů EUR (úvěr D). Skutečnost, že banky požadovaly záruku nejen od státu za termínovaný úvěr A, ale také od dvou bývalých státních telekomunikačních monopolních subjektů (od Síminn za termínovaný úvěr B a od Telefonverkið P/F za termínovaný úvěr C), které jsou nadále ve vlastnictví příslušných států, dokládá, že společnost Farice nebyla schopna získat úvěr za tržních podmínek, zcela bez intervencí státu. Druhá z podmínek tudíž není splněna.

Ke třetí podmínce zaujal Kontrolní úřad předběžný názor v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, a sice, že státní záruka pokrývá 100 % zaručeného termínovaného úvěru A. Celkový úvěrový balík se skládá ze čtyř (resp. pěti (21)) různých částek úvěru, s různými výpůjčními podmínkami, různými půjčovateli a různými zárukami. Islandské orgány argumentují, že k posuzování existuje pouze jediný úvěr ve výši 34,5 miliónu EUR a že z toho důvodu státní záruka týkající se termínovaného úvěru A nekryje více než 80 % úvěru. Jak je ovšem zřejmé z úvěrové smlouvy, uvedené čtyři úvěry, byť udělené proti témuž zajištění, byly uděleny různými bankami, které přejímají odpovědnost pouze za svou úvěrovou částku. V případě selhání společnosti Farice hf. by se ani jedna z těchto bank nevzdala svého podílu na zajištění (22) – aby mohl být kryt některý jiný z ostatních úvěrů. Tyto různé úvěry jsou úročeny nejen odchylnými úrokovými sazbami, ale mají také různé doby splatnosti, různý počet splátek a různé ručitele.

Dále je nutno konstatovat, že pravidlo 80 % má zajišťovat, aby věřitel zůstával motivován k tomu, aby bral v potaz riziko, které hodlá převzít. S ohledem na toto východisko se ve vztahu k podnikatelskému rozhodnutí učiněnému bankou Nordic Investment Bank a ve vztahu k potřebě stanovit základnu úvěru, na niž se vztahuje pravidlo 80 %, nejeví správné brát v úvahu, že další úvěry udělily Íslandsbanki a Føroya Banki. Nordic Investment Bank nepřevzala za tyto úvěry žádnou odpovědnost.

Z těchto důvodů má Kontrolní úřad za to, že každá z částí celkové úvěrové částky představuje sama o sobě samostatný úvěr. Sloučení těchto úvěrů v rámci jednoho společného dokumentu se nejeví nijak významně předmětné. Z tohoto důvodu zastává Kontrolní úřad stanovisko, že státní záruka kryje 100 % zaručeného termínovaného úvěru A na maximální výši 9,4 miliónu EUR. Třetí podmínka tudíž není splněna.

Pokud se týká čtvrté podmínky, konstatuje Kontrolní úřad, že islandský Státní záruční fond účtoval za záruku za termínovaný úvěr A pojistné ve výši 0,5 % ročně. Toto pojistné bylo uhrazeno předem v částce 438 839 EUR. Kromě toho byl účtován poplatek za záruku ve výši 120 000 ISK.

Čtvrtá podmínka stanovená kapitolou 17.4 odst. 2 pokynů by byla splněna pouze pokud by platil předpoklad, že Státní záruční fond při vyměření pojistného zohlednil konkrétní charakteristiku zaručeného úvěru, jmenovitě podmínky splácení (23), a že se pro účely svého výměru řídil tzv. principem tržního investora. Avšak přestože byly islandské orgány vyzvány, aby prokázaly, že pojistné za pojištění záruky odráží tržní sazbu, omezily se převážně na opakování příslušných ustanovení zákona o Státním záručním fondu. Kontrolní úřad konstatuje, že sice přihlíží ke skutečnosti, že předmětná záruka je záruka za inkaso s nižším rizikem, avšak pojistné účtované společnosti Farice z tohoto titulu se pohybuje na nejnižší hladině škály podobných poplatků (od 0,5 do 4 % (24)), jejichž stanovení je v kompetenci správy státního dluhu (National Debt Management Agency), přičemž tato výše nebyla islandskými orgány odůvodněna, přes připomínku vznesenou Kontrolním úřadem v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení (25).

Další indikaci přiměřené tržní sazby lze odvodit z kapitoly 17.3 odst. 2 pokynů, která definuje částku podpory (tj. ekvivalent peněžního grantu) na jednu záruku jako rozdíl mezi tržní sazbou a sazbou získanou díky státní záruce po odpočtu veškerých částek pojistného. Vychází se přitom ze srozumění, že pokud má vypůjčitel zisk z příznivé úrokové sazby, kterou by bez státního zásahu nezískal, je složka podpory tvořena částkou, která zbývá jako výsledek srovnání s tržní sazbou a po odečtení pojistného. Jestliže uvedené zvýhodnění není pojistným plně odstraněno, bude státní záruka příjemci nadále přinášet výhodu a tím narušovat trh. Vzhledem k těmto okolnostem nebylo zvýhodnění plynoucí ze záruky pojistným odstraněno a bude nutno ho klasifikovat jako podporu (26).

Kontrolní úřad se pokusí na základě jemu dostupných informací (Kontrolní úřad nemá informace o úvěrovém ratingu Farice hf.) vyvodit aproximaci hodnoty záruky a příslušné intenzity podpory pomocí srovnání termínovaného úvěru A s termínovaným úvěrem D.

Ve svém rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení vyjádřil Kontrolní úřad pohybnosti, zda je vhodné srovnávat úrokovou sazbu termínovaného úvěru A s termínovaným úvěrem B nebo D. Kontrolní úřad zastává názor, že úrokovou sazbu termínovaného úvěru A lze srovnávat s termínovaným úvěrem D (27), který jako jediný není zaštítěn státem ani státem vlastněnou společností. Rozdíl mezi úrokovou sazbou za tyto dva úvěry činí 1,32 procentního bodu. Po odečtení pojistného za pojištění záruky ve výši 0,50 % činí rozdíl 0,82 procentního bodu (28). Výsledkem toho by byla částka podpory zhruba ve výši 720 000 EUR (29). Je však nutno vzít v úvahu, že termínovaný úvěr D má kratší dobu splácení (splatnost) než termínovaný úvěr A. Zatímco termínovaný úvěr A bude splacen teprve v roce 2015, tj. 11 let po uzavření úvěrové smlouvy, termínovaný úvěr D bude splacen v roce 2009 (viz tabulka v I 2.2. a. tohoto rozhodnutí). Pokud by termínovaný úvěr D měl stejnou dobu splatnosti jako termínovaný úvěr A (tj. do roku 2015), existoval by důvod k přesvědčení, že Íslandsbanki hf. by byla požadovala úrokovou sazbu vyšší než Euribor + 1,50 %. Jestliže použijeme křivky procenta výtěžnosti eurobondů za období roku 2004 (30), rozdíl mezi splatností dluhopisu 5 let a 11 let se projeví jako rozdíl výtěžnosti v hodnotě asi 0,8 procentního bodu. Aby nedošlo k podcenění výhodnosti záruky a příslušné míry podpory, musí být tento rozdíl zohledněn, což by v případě termínovaného úvěru D vedlo k úrokové sazbě Euribor + 2,3 % (1,5 % jakožto původní sazba plus dalších 0,8 %), a tím také k zesílení míry podpory na 1,62 % (31), tedy k částce zhruba 1,4 miliónu EUR (32). Tento údaj je třeba chápat spíše jako ilustrativní, nikoli jako přesný výpočet dosahovaného objemu podpory. Nelze mít za jisté, že by komerční půjčovatel účtoval za nezaručený úvěr o 2,12 procentního bodu (33) více oproti sazbě za termínovaný úvěr A, a to ani kdyby se jejich splatnosti shodovaly. Požadovaná sazba by závisela na vyhodnocení rizika pro půjčovatele, které nemusí mít vždy za následek výše vypočtenou přirážku.

V tomto případě tedy nejsou splněny tři ze čtyř kumulativních podmínek stanovených v Pokynech pro potřeby vyhodnocení, zda jednotlivá státní záruka představuje státní podporu podle čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. Vypůjčitel společnost Farice hf. v technickém smyslu sice nebyla ve finančních obtížích, avšak nebyla schopna bez zásahu státu zajistit úvěr za tržních podmínek, nýbrž potřebovala státní záruku na 100 % nesplaceného termínovaného úvěru A. Kromě toho Farice hf. nehradila za záruku tržní cenu, která by reflektovala částku a dobu trvání záruky, zajištění poskytnuté vypůjčitelem, ani konkrétní odvětví činnosti a jeho perspektivy.

Z těchto důvodů nemůže Kontrolní úřad učinit závěr, že státní záruka ve prospěch společnosti Farice hf. za termínovaný úvěr A vylučuje přítomnost státní podpory.

1.1.2 Podmínky článku 61 odst. 1 Dohody o EHP

K tomu, aby některé opatření bylo považováno za státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, musí splňovat následující kumulativní podmínky: podpora představuje selektivní zvýhodnění ve prospěch určitých podniků, je udělena prostřednictvím státních zdrojů, narušuje nebo hrozí narušit hospodářskou soutěž a ovlivňuje obchod mezi smluvními stranami Dohody o EHP.

Opatření, které poskytuje zvýhodnění určitým konkrétním příjemcům a které není všeobecným opatřením, představuje podporu.

Islandské orgány argumentovaly, že podpoření projektu Farice neobsahuje žádnou státní podporu, jelikož podmořský kabel je svou povahou infrastruktura, a pomoc v jeho prospěch tudíž představuje „všeobecné“, nikoli selektivní opatření. Jak je uvedeno ve sdělení Evropské komise KOM(2001) 35 v konečném znění „Posilování kvality služeb v námořních přístavech: klíč k evropské dopravě“ (34), kritérium selektivity je významným ukazatelem pro rozhodování, zda konkrétní finanční opatření představuje státní podporu.

V praxi Komise nemá být státní financování výstavby nebo správy infrastruktury považováno za státní podporu, jestliže takovou infrastrukturu spravuje přímo stát (což není případ zde posuzovaného projektu) nebo jestliže se uskuteční veřejné výběrové řízení na výběr manažera a jestliže přístup do této infrastruktury je otevřen na nediskriminačním základě všem potenciálním uživatelům (35).

Jak je zdůrazněno v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, lze konstatovat širokou participaci v rámci projektu, avšak na výstavbu ani správu společnosti nebylo vypsáno žádné veřejné výběrové řízení. Vládní účast spíše reagovala na soukromou iniciativu zahájenou dvěma stávajícími telekomunikačními operátory (36). Navíc, pokud jde o nediskriminační přístup, podle dohody akcionářů omezena účast ve společnosti, avšak zároveň si zakládající akcionáři podržují určitá předkupní práva, což je vůči novým akcionářům zjevně staví do výhodnější pozice.

Bez ohledu na to však v souladu s praxí Komise opatření není všeobecným opatřením, pokud orgán řídící danou infrastrukturu má v úmyslu provozovat ekonomickou aktivitu, jelikož tím může dojít k potenciálnímu zvýhodnění příjemce (37) oproti konkurenčním operátorům. V tomto ohledu postačí konstatovat, že státní pomoc přináší prospěch společnosti Farice hf., která spravuje kabel a prodává za úplatu uživatelská práva zainteresovaným stranám. V souladu s precedenčním právem Evropského soudu prvního stupně představuje správa infrastruktury ekonomickou aktivitu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP (38). Farice hf. může z výstavby infrastruktury zajištěné státní zárukou a za účasti vlády těžit zisk, a to za situace, kdy soukromé strany nebyly ochotny zajistit plné financování projektu, zatímco ostatní operátoři budou pravděpodobně muset svou účast na něm financovat plně z vlastních prostředků.

Kromě toho je účast ve společnosti zaměřena především na telekomunikační operátory. Konektivita zprostředkovaná kabelem Farice se v současnosti prodává pouze po velkých jednotkách podnikovým operátorům, kteří služby prodávají dále na navazujícím trhu konečným uživatelům. Právě tito podnikoví operátoři se chopili iniciativy, na niž pak reagoval stát. Tento druh služeb se tudíž orientuje na komerční operátory, nikoli na širokou veřejnost. Kontrolní úřad proto soudí, že na projekt je nutno nahlížet jako na projekt vyčleněný pro podnikatelské aktivity, spadající tak do rámce kontroly státní podpory, nikoli jako na všeobecnou infrastrukturu (39).

Pro účely stanovení, zda státní opatření představuje státní podporu, je nezbytné zjistit, zda přijímající podnik dostává nějaké ekonomické zvýhodnění, které by za obvyklých tržních podmínek jinak nezískal.

Jak je uvedeno v kapitole 17.2.1 odst. 1 pokynů, státní záruka umožňuje vypůjčiteli získat lepší finanční podmínky úvěru, než jaké by za obvyklých okolností byly dostupné na finančních trzích. Bez výhody státní záruky by vypůjčitel obvykle nenalezl finanční instituci, která by mu vůbec byla ochotna půjčit za jakýchkoli podmínek.

Jak je uvedeno výše (v oddíle II.1.1.1 tohoto rozhodnutí), skutečnost, že banky požadovaly záruku nejen od státu za termínovaný úvěr A, ale také od dvou bývalých státních telekomunikačních monopolních subjektů (od Síminn za termínovaný úvěr B a od Telefonverkið P/F za termínovaný úvěr C), které jsou nadále ve vlastnictví příslušných států, dokládá, že společnost Farice nebyla bez intervencí státu schopna získat úvěr za tržních podmínek.

Kromě toho by stát za obvyklých okolnosti požadoval výměnou za riziko, které nese, odpovídající odměnu ve formě pojistného. Jak již bylo ukázáno výše (v oddíle II.1.1.1 tohoto rozhodnutí), pojistné účtované společnosti Farice hf. se pohybuje na nejnižší hladině škály podobných poplatků a pravděpodobně nepředstavuje adekvátní odměnu. Islandské orgány ve svých připomínkách neposkytly žádné informace týkající se tohoto bodu, na který upozornilo rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, na jejichž podkladě by Kontrolní úřad mohl dospět k hodnocení, že zaplacené pojistné bylo odpovídající. To je nutno nahlížet především v souvislosti se skutečností, že pojistné neodstranilo v plné míře zvýhodnění, kterého se společnosti Farice hf. dostalo v podobě nižší úrokové sazby termínovaného úvěru A stanovené bankami. Jak je patrné z kapitoly 17.2.1, odst. 2 pokynů, v případech kdy se stát vzdá adekvátního pojistného, plyne z toho prospěch pro podnik.

Kontrolní úřad proto zastává názor, že Farice hf. obdržela ekonomické zvýhodnění, které by jinak za obvyklých tržních podmínek nezískala.

K tomu, aby bylo považováno za státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, musí být ekonomické zvýhodnění poskytnuto státem nebo ze státních prostředků. Islandský stát poskytl záruku za úvěr ve výši 9,4 miliónu EUR ve prospěch společnosti Farice, tj. státní záruka zahrnuje zapojení státních prostředků.

Kromě toho, jak je uvedeno v kapitole 17.2.1 odst. 2 pokynů, jestliže se stát vzdá adekvátního pojistného, představuje to zatížení státních prostředků. Jak bylo ukázáno výše, pojistné účtované společnosti Farice hf. se pohybuje na nejnižší hladině škály podobných poplatků a pravděpodobně nepředstavuje adekvátní odměnu, zejména s ohledem na získanou nižší úrokovou sazbu. Vzhledem k tomu, že islandský stát mohl dosáhnout placení vyššího pojistného, a následně se pak vzdal výnosů, dochází k zapojení státních prostředků.

Stát rovněž nejednal jako soukromý tržní investor, což by vyloučilo uplatnění čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. Analýza dvou výše uvedených kritérií ukazuje, že projekt nedosáhl na komerčním základě žádného tempa. Účast státu na projektu, mj. ve formě záruky za termínovaný úvěr A se stala nezbytností v situaci, kdy by soukromí tržní investoři za případně poskytnutou záruku požadovali vyšší pojistné. Z toho je zřejmé, že islandský stát při přijímání záruky nejednal v souladu s principem tržního investora.

Pro účely uplatnitelnosti čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP je nutné, aby opatření narušovalo hospodářskou soutěž a ovlivňovalo obchod mezi smluvními stranami. Podniky, které mají prospěch ze státem poskytnutého ekonomického zvýhodnění, jež ulehčuje jejich obvyklému zatížení náklady, získávají lepší konkurenční pozici než ty podniky, které se takovému zvýhodnění netěší.

Zásah státu posiluje postavení Farice hf. tím, že zajišťuje financování projektu oproti konkurentům, kteří z takové záruky zisk nemají a museli by investovat výhradně za tržních podmínek, jako kupříkladu ostatní poskytovatelé kabelů pro internetovou konektivitu (jako je síť CANTAT-3). Do konsorcia, které provozuje systém CANTAT-3, patří mj. islandský telekomunikační operátor Landssími Íslands hf., Teleglobe a Deutsche Telekom. CANTAT-3 má místa napojení v Kanadě, na Islandu, na Faerských ostrovech, v Dánsku, Spojeném království a Německu.

Kromě toho je záruka poskytnuta na projekt, který uskutečňují nadnárodní podnikoví operátoři a který představuje činnost, jež je předmětem obchodu mezi smluvními stranami.

Opatření tudíž narušuje hospodářskou soutěž a ovlivňuje obchod mezi smluvními stranami.

Z výše uvedených důvodů dospěl Kontrolní úřad k závěru, že státní záruka poskytnutá ve prospěch společnosti Farice hf. za termínovaný úvěr A představuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

1.2 POSÍLENÍ ÚČASTI STÁTU JAKO AKCIONÁŘE SPOLEČNOSTI FARICE HF.

V době mezi založením společnosti v září 2002 a okamžikem oznámení začátkem roku 2004 se účast státu ve společnosti Farice hf. zvýšila z prvotního vlastnického podílu ve výši 27,33 % na 46,5 %. Podle objasnění podaného islandskými orgány v jejich odpovědi z června 2004 dala společnost Síminn jednoznačně najevo, že si nepřeje poskytnout více než 33,33 % základního kapitálu (40).

Pro účely státní podpory je nutno stanovit, zda navýšení kapitálu společnosti Farice hf., které provedl stát, je v souladu s principem soukromého investora v tržní ekonomice. Kapitola 19 pokynů stanoví všeobecný přístup Kontrolního úřadu v otázkách akvizice majetkových účastí veřejnými orgány.

Podle kapitoly 19.6(b) pokynů není použita žádná státní podpora tam, kde se do podniku vkládá nový kapitál za okolností, které by mohl akceptovat také soukromý investor provozující svou činnost za obvyklých podmínek tržní ekonomiky. Lze to vztáhnout na případy, kdy má dojít ke zvýšení účasti veřejných orgánů v určité společnosti, za předpokladu, že taková kapitálová injekce svým poměrem odpovídá počtu akcií vlastněných těmito orgány, přičemž se uskuteční souběžně s kapitálovou injekcí vloženou soukromým akcionářem. Výše účasti soukromého investora musí mít reálný ekonomický význam.

Na druhé straně se jedná o státní podporu, pokud je nový kapitál vkládán za okolností, které by nebyly přijatelné pro soukromého investora, provozujícího svou činnost za obvyklých podmínek tržní ekonomiky. Podle kapitoly 19.6(c) pokynů to mj. znamená případ, kdy kapitálová injekce vložená do společností, jejichž kapitál je rozdělen mezi soukromé a veřejné akcionáře, vede k tomu, že majetková účast veřejných orgánů na společnosti dosáhne významně vyšší úrovně než původní, přičemž relativní snižování účasti soukromých akcionářů jde převážně na vrub neperspektivního výhledu zisku pro tyto společnosti.

Islandské orgány argumentují, že navýšení základního kapitálu islandským státem nemá být nahlíženo jako injekce nového kapitálu, nýbrž jako počáteční zahajování existence společnosti. Islandské orgány uvádějí, že společnost Farice hf. se základním kapitálem 30 miliónů ISK nebyla v září 2002 schopna ujmout se projektu výstavby a provozování podmořského komunikačního kabelového systému. Namísto vytvoření – jak je uvedeno v rozboru – nové společnosti, se v lednu 2003 uskutečnilo první navýšení podílu, což proto podle názoru islandských orgánů nebylo normální „navýšení kapitálu“ nějaké společnosti, nýbrž se ve skutečnosti blížilo založení nové společnosti s novým účelem. Kontrolní úřad zdůrazňuje, že Pokyny pro státní podporu pokládají navýšení základního kapitálu bez ohledu na dobu, ve které k němu dojde, za dílčí kategorii injekce nového kapitálu. Vzhledem k tomu, že pokyny přihlížejí k všeobecnému principu chování soukromého investora v tržní ekonomice, musí být navýšení základního kapitálu po této stránce analyzováno. I kdyby vláda převzala vyšší podíl ještě v průběhu přípravné fáze, vedlo by to přesto k podrobení podílu islandského státu na kapitálu analýze podle předpisů o státní podpoře. Pro toto hodnocení je proto relevantní pouze to, zda navýšení základního kapitálu odráží logiku jednání soukromého tržního investora.

Kontrolní úřad nepopírá, že ke zvýšení majetkové účasti soukromých operátorů došlo skutečně ve stejné době jako k navýšení kapitálu státem. Podle názoru Kontrolního úřadu však zvýšení účasti soukromých operátorů nebylo úměrné navýšení základního kapitálu státem.

Jak je patrné z výše uvedené tabulky (viz oddíl I.2.2.b) tohoto rozhodnutí), v lednu 2003 vzrostl kapitál společnosti Farice hf. z 327 000 EUR na 14 070 000 EUR. Podíl islandského státu vzrostl z 27,33 % (90 000 EUR) na 46,53 % (6 547 000 EUR), tj. téměř o 20 procentních bodů. Islandské orgány sice správně uvedly, že účast společnosti Síminn se zvýšila ze 155 000 EUR na 4 690 000 EUR, ovšem v poměrném vyjádření podíl Síminn poklesl ze 47,33 % na 33,33 % (14 procentních bodů). S výjimkou společnosti Telefonverkið klesly také podíly ostatních podílníků (z 1,33 % na 0,33 %), což ukazuje, že v poměrném vyjádření komerční operátoři svou účast na projektu omezili.

Je to pravděpodobně výsledkem neperspektivního výhledu zisku pro tyto společnosti. Ve svém dopisu ze září 2004 islandské orgány uvedly, že:

„Společnost Síminn pociťovala, že navyšování kapacity podle potřeb předvídatelné poptávky, stejně jako zabezpečení alternativní trasy pro nouzové stavy, představuje finančně rizikový podnik, který poskytuje pouze nízkou investiční návratnost (zvláště pro společnost s ručením omezeným, stojící před privatizací). Pro usnadnění nezbytného rozšiřování kapacity, a zejména s ohledem na krátkou dobu zbývající do okamžiku, kdy poptávka přeroste kapacitu, vstoupila do věci vláda.“

Islandské orgány dále uvádějí, že v přípravné fázi se projevilo váhání trhu vůči projektu, když si společnosti Síminn a Telefonverkið najaly firmu IBM Consulting, aby jim poskytla poradenství k ekonomické životaschopnosti projektu a možnostem jeho financování. Zjištění kategoricky poukázala na to, že za pomoci tradičních prostředků nelze financování uskutečnit (41).

Z uvedeného vyplývá, že prvotní nedostatek zapojení ze strany soukromých investorů se stal důvodem pro upsání akcií pro nezbytné navýšení kapitálu vládou počátkem roku 2003 (42), jež pak zvýšilo účast státu na Farice hf.

Zvýšení podílu islandského státu na společnosti Farice bylo také doprovázeno vydáním státní záruky na krytí termínovaného úvěru A ve výši 9,4 miliónu EUR, která byla vyhodnocena výše v tomto v tomto rozhodnutí. Podle kapitoly 19.6 (d) pokynů existuje předpoklad, že státní podpora existuje tam, kde zásah úřadů má formu nabytí majetkové účasti ve spojení s dalšími druhy zásahů, které je nutno oznámit podle čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru.

Navýšení základního kapitálu za situace, kdy žádný ze soukromých investorů svůj podíl na soukromém kapitálu nenavýšil ve stejném poměru, proto představovalo zvýhodnění jednotlivé společnosti Farice hf. a zatížení státních prostředků.

Zásah státu posiluje postavení Farice hf. tím, že zajišťuje financování projektu oproti konkurentům, kteří nemají z takové participace státu žádný zisk (např. síť CANTAT 3), za situace, kdy soukromí operátoři nejsou ochotni obstarávat další prostředky na financování. Do konsorcia, které provozuje systém CANTAT-3, patří mj. islandský telekomunikační operátor Landssími Íslands hf., Teleglobe a Deutsche Telekom. CANTAT-3 má místa napojení v Kanadě, na Islandu, na Faerských ostrovech, v Dánsku, ve Spojeném království a v Německu.

Kromě toho se zvýšení podílu týká projektu, který uskutečňují nadnárodní podnikoví operátoři a který představuje činnost, jež je předmětem obchodu mezi smluvními stranami.

Opatření tudíž narušuje hospodářskou soutěž a ovlivňuje obchod mezi smluvními stranami.

1.3 ZÁVĚR

Z výše uvedených důvodů dospěl Kontrolní úřad k závěru, že státní záruka za termínovaný úvěr A a zvýšení podílu islandského státu na kapitálu představují státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

2. PROCEDURÁLNÍ POŽADAVKY

Podle čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru „Kontrolní úřad ESVO bude včas informován o všech plánech ohledně poskytnutí podpory nebo změny podpor, aby mohl podat své vyjádření.“ Podle čl. 2 odst. 1 vykládaného společně s čl. 3 části II protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru „veškeré záměry na poskytnutí nové státní podpory musí být oznámeny dotčeným členským státem Kontrolnímu úřadu ESVO v dostatečném čase a nesmějí být uvedené v účinnost dříve, než Kontrolní úřad přijme, nebo se má za to, že přijal, rozhodnutí takovou státní podporu povolující.“

Společnost Farice hf. byla založena v r. 2002 a stavební práce byly zahájeny již v červnu 2003. Kabel byl oficiálně uveden do provozu v únoru 2004 (43). Navýšení základního kapitálu proběhlo v lednu 2003 a záruka za inkaso vydaná islandskými orgány je datována 27. února 2004, tj. dříve, než měl Kontrolní úřad možnost vyjádřit své stanovisko k oznámení o opatřeních ze dne 27. února 2004. Islandské orgány tedy uvedly opatření v účinnost dříve, než o nich Kontrolní úřad přijal konečné rozhodnutí.

Kontrolní úřad proto konstatuje, že islandské orgány nerespektovaly povinnost pozastavení kroků, kterou ukládá čl. 3 části II protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru.

3. SLUČITELNOST

Podle názoru Kontrolního úřadu podpůrná opatření nejsou v souladu s žádnou z výjimek podle čl. 59 odst. 2 (44) a čl. 61 odst. 2 nebo odst. 3 písm. a) a d) Dohody o EHP.

Jak je uvedeno v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, podle názoru Kontrolního úřadu nelze podporu poskytnutou státem odůvodnit podle čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP. Je zjevné, že existenci spolehlivé mezinárodní konektivity by bylo možné za určitých okolností posoudit jako obecný zájem. Projekt je sice transnárodní, nestačí to však k tomu, aby byl akceptován do rámce výjimky podle čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP. Předmětná podpora sama je prezentována jakožto odvětvová podpora, která přináší prospěch jediné společnosti (Farice hf.), a jejíž zavedení je výsledkem soukromé iniciativy skupiny podnikových operátorů, namísto aby směřovala k širším pozitivním výsledkům pro evropskou ekonomiku nebo vytvářela významné přesahy ve prospěch společnosti obecně. Projekt nepřináší zisk Evropskému hospodářskému prostoru jako celku (45) a je také mimo veškerý rámec všech akcí Společenství v této oblasti (46).

Je třeba vyhodnotit, zda lze tuto podporu odůvodnit čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP. Podle tohoto ustanovení lze podporu prohlásit za slučitelnou, která má „usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem“.

Kontrolní úřad zastává názor, že hodnocení slučitelnosti je třeba založit přímo na čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP. K tomu, aby mohlo být považováno za slučitelné podle tohoto ustanovení, musí být opatření státní podpory nezbytné a přiměřené cílům, které sleduje.

3.1 NEZBYTNOST PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ

Kontrolní úřad konstatuje, že záměrem projektu je zajistit internetovou konektivitu pro Island, a to prostřednictvím spolehlivé metody přenosu, pro niž bude bývalé připojení CANTAT-3 sloužit jako záložní. Vzhledem ke své geografické poloze je Island obzvláště závislý na tom, aby měl přístup k ekonomické a spolehlivé telekomunikační konektivitě. Jak je patrné z oddílu I.2 tohoto rozhodnutí, alternativy ve formě stávajícího kabelového systému CANTAT-3 nebo systému satelitního nebyly dlouhodobě spolehlivé, a to jak s ohledem na svá technická omezení, tak pro svou závislost na druhém konsorciu akcionářů (CANTAT-3 (47)) i pro své rostoucí ceny (satelity). Nový podmořský kabel, který se má stát pro Island primárním přenosovým spojením, má větší kapacitní možnosti, je spolehlivější a – spolu se záložním systémem CANTAT-3 – je schopen zabezpečit poskytování telekomunikačních služeb pro Island. Dostupnost širokopásmového připojení (48) byla uznána politikou Komise i rozhodnutími o státní podpoře (49) za legitimní cíl a druh služby, jež je svou povahou schopen pozitivně ovlivňovat produktivitu i rozvoj řady odvětví a činností.

Jak je patrné z historie projektu (zejména z studie proveditelnosti z března 2002), nebyl projekt Farice schopen vyvinout se v čistě soukromou iniciativu. Obojí, tedy udělení státní záruky a navýšení základního kapitálu, vyplynulo z potřeby větší státní participace, která by projektu dodala na ekonomické životaschopnosti. Bez státní účasti by projekt byl buď opožděn, nebo by k jeho realizaci vůbec nedošlo. Z těchto důvodů zastává Kontrolní úřad názor, že podpora státem byla nezbytná ve smyslu čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP.

3.2 PROPORCIONALITA PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ

K tomu, aby podpůrná opatření byla slučitelná s čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP, musí být také úměrná cíli a nenarušovat hospodářskou soutěž v míře odporující společnému zájmu. Relativní přínosy výhod plynoucích ze zaručení spolehlivého poskytování telekomunikačních služeb pro Island je nutno zvažovat oproti nevýhodám plynoucím z narušení hospodářské soutěže ve vztahu ke konkurentům, kteří při realizaci podobných projektů nemají přístup k veřejnému financování.

Výstavba ani správa kabelového systému nebyly svěřeny společnosti Farice hf. na základě veřejného výběrového řízení. Podle názoru Kontrolního úřadu široká informovanost o celém projektu, které se dovolávají islandské orgány, nemůže nahradit formální proceduru výběrového řízení, tím spíš, že účast se omezila na islandské a faerské strany (50). Otevřené výběrové řízení se pokládá v praxi Komise za pozitivní, byť nepovinný prvek při schvalování projektů širokopásmových služeb (51). V rozhodnutích v této oblasti bylo zvláště zdůrazňováno, že vypisování výběrových řízení na správu kabelu nezávislým správcem majetku zajišťuje neutralitu manažera infrastruktury lépe než v situaci, kdy má poskytovatel služeb k infrastruktuře dispoziční právo, jako je tomu v daném případě.

Kontrolní úřad pozitivně oceňuje, že dohoda akcionářů zajišťuje nediskriminační a transparentní tvorbu cen za tržních podmínek. Cenová politika se jeví transparentní, její rozvrh je zveřejněn na webových stránkách společnosti Farice hf., a obsahuje také vzorec používaný pro cenovou kalkulaci.

Kromě toho je dohoda akcionářů v zásadě otevřena přistoupení nových účastníků. V rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení vyslovil Kontrolní úřad některé pochybnosti o postavení nových účastníků vůči zakladatelským stranám. Tyto pochybnosti reagovaly především na oddíl 7 Dohody akcionářů, který ochraňuje postavení zakladatelů tím, že jim dává možnost zachovávat si poměrný podíl na vlastním kapitálu. Ve svých připomínkách k rozhodnutí Kontrolního úřadu (52) však islandské orgány tyto pochybnosti Kontrolního úřadu rozptýlily a zdůraznily rozdílnost mezi přístupem k vlastnictví společnosti a přístupem k telekomunikačnímu kabelu. Jak je uvedeno v předchozím odstavci, dohoda akcionářů zajišťuje nediskriminační a transparentní tvorbu cen za tržních podmínek, a poskytuje tedy adekvátní přístup k telekomunikačnímu kabelu.

Zkusmo vypočtená státní podpora z titulu státní záruky (1,62 % (53), tedy asi 1,4 miliónu EUR) je velice omezená ve srovnání s celkovými investičními náklady ve výši 48,9 miliónu EUR, jelikož dosahuje 2,9 %. Pokud jde o zvýšení vlastnického podílu islandského státu, podíl státu na základním kapitálu poklesl již v červnu 2003 na 41 %, zatímco podíl dalších operátorů jako např. Og Vodafone, na vlastním jmění se zvýšil. Islandské orgány poukazují na to, že přes otevřenost stávajících akcionářů vůči novým účastníkům neprojevila žádná společnost o projekt zájem (54). Výpočet částky státní podpory, zapojené jako výsledek navýšení podílu islandského státu na základním kapitálu, není jednoduchý. Nicméně i v případě zvolení extrémních možností, kdy budeme celé navýšení kapitálu považovat za státní podporu, a dokonce i pokud budeme celý termínovaný úvěr A považovat za státní podporu (55), dosáhl by celkový objem zapojení islandského státu zhruba 15,5 miliónu EUR. To představuje asi 32 % investičních nákladů na projekt Farice (56).

Evropský soudní dvůr stanovil, že vyhodnocení slučitelnosti podle předpisů o státní podpoře nesmí přinést výsledek, který je v rozporu s jinými ustanoveními smlouvy. V důsledku toho je pro hodnocení podle předpisů o státní podpoře rovněž relevantní, zda se podpora státu uplatní na projekt, u kterého by při uplatnění čl. 53 nebo 54 Dohody o EHP (57) mohlo vzniknout znepokojení týkající se hospodářské soutěže. V tomto ohledu Kontrolní úřad v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení mimo jiné konstatoval, že ačkoli zůstává nadále zachována stávající infrastruktura CANTAT-3 (58), existuje kromě jiných otázek také obava, že v budoucnu bude veškerá konektivita CANTAT-3 pro Island zprostředkována přes společnost E-Farice hf., která vlastní majoritní podíl ve Farice hf. (59). Kontrolní úřad byl proto znepokojen možností, že by mohlo dojít k eliminaci hospodářské soutěže o konektivitu pro Island, jelikož na trhu zůstane pouze jeden dodavatel. Tyto obavy byly nyní rozptýleny.

Projekt Farice je prokonkurenční v tom, že vytváří nový kanál pro mezinárodní konektivitu tam, kde předtím existovala pouze nabídka systému CANTAT-3.

Kromě toho kupci velkoobchodní kapacity na Islandu, kteří nepatří mezi zakladatele Farice, dávali v důsledku cen společnosti Farice hf., které jsou ve srovnání s mezinárodními cenami vysoké, přednost spíše využívání kapacity CANTAT-3, nabízené společností Teleglobe za nižší ceny. Ukazuje to, že Farice podle všeho není za stávajících tržních podmínek schopna kontrolovat ceny ani nabídku na trhu odchozí a příchozí mezinárodní konektivity. Islandské orgány odhadují, že Teleglobe v současnosti prodává islandským odběratelům kapacitu dosahující zhruba 50 % objemu dopravovaného systémem Farice. Nezdá se, že by cenová politika společnosti Farice hf. šla pod ceny CANTAT-3 a že by byla schopna tohoto konkurenta vytlačit z trhu. Velkoobchodní odběratelé, kteří nemají vazbu na zakladatele společnosti Farice hf., dokáží kabel Farice obejít a v praxi to tak i činí.

Islandské orgány rovněž reagovaly na znepokojení vyjádřené v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, a sice že Farice hf. původně zamýšlela společně zakoupit či pronajmout posílené širokopásmové připojení v rámci CANTAT-3, aby bylo možné oba systémy kruhově propojit. Takové komplexní nákupy dostupné kapacity by fakticky vyřadily Teleglobe coby konkurenta Farice. Islandské orgány uvedly, že společnost Farice hf., resp. E-Farice ehf., v současnosti neplánuje žádné nákupy či pronájmy další kapacity CANTAT-3 a že jednání vedená před řadou let se společností Teleglobe (60) nikdy nedospěla k žádné dohodě. Dnešní situace je taková, že v příchozím i odchozím směru je pro Island dostupná kapacita systému Farice i CANTAT-3. Kromě toho existují ještě další operátoři, jako TDC a T-Systems, kteří také poskytují prostřednictvím CANTAT-3 kapacitu pro Island, byť v menším měřítku.

Za současné situace tudíž neexistují žádné důvody, které by zavdávaly Kontrolnímu úřadu příčinu ke znepokojení z hlediska ochrany hospodářské soutěže, a příslušné řízení ve věcech hospodářské soutěže bylo ukončeno.

4. ZÁVĚR

Na základě výše uvedeného hodnocení zastává Kontrolní úřad názor, že podpora ve prospěch společnosti Farice hf. je slučitelná s Dohodou o EHP. Zároveň přesto vyjadřuje Kontrolní úřad politování nad tím, že uvedená opatření byla zavedena dříve, než Island předložil Kontrolnímu úřadu oznámení o státní záruce a než Kontrolní úřad dospěl ke konečnému rozhodnutí o hodnocení opatření státní podpory,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Podpora ve prospěch společnosti Farice hf. ve formě státní záruky za úvěr a ve formě navýšení kapitálu představuje státní podporu, která je slučitelná s fungováním Dohody o EHP ve smyslu článku 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Islandské republice.

Článek 3

Pouze anglické znění je závazné.

V Bruselu dne 19. července 2006.

Za Kontrolní úřad ESVO

Bjørn T. GRYDELAND

předseda

Kristján A. STEFÁNSSON

člen kolegia

(1) Dále jen „Kontrolní úřad“

(2) Dále jen „Dohoda o EHP“.

(3) Dále jen „Dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru“.

(4) Pokyny pro uplatňování a výklad článků 61 a 62 Dohody o EHP a článku 1 protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru, přijaté a vydané Kontrolním úřadem ESVO dne 19. ledna 1994, Úř. věst. 1994, L 231, dodatku EHP č. 32 ze dne 3. září 1994. Tyto pokyny byly naposledy pozměněny dne 29. března 2006. Dále jen „Pokyny pro státní podporu“.

(5) Zveřejněno v Úř. věst. C 277, 10.11.2005 a dodatku EHP k Úřednímu věstníku Evropské unie č. 56, 10.11.2005, s. 14.

(6) Pro bližší informace k různé korespondenci mezi islandskými orgány a Kontrolním úřadem se odkazuje na rozhodnutí Kontrolního úřadu o zahájení formálního vyšetřovacího řízení č. 125/05/KOL, zveřejněné v Úř. věst. C 277, 10.11.2005, s. 14.

(7) Úř. věst. C 277 ze dne 10. listopadu 2005 a dodatek EHP k Úřednímu věstníku EU č. 56 ze dne 10. listopadu 2005, s.14.

(8) V souladu s ustanoveními protokolu 21 Dohody o EHP a článku 11 kapitoly II, protokolu 4 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru.

(9) Členy konsorcia byli mimo jiné islandský telekomunikační operátor Landssími Íslands hf., Teleglobe a Deutsche Telekom.

(10) Podíl islandského státu v Símmin byl s účinností od srpna 2005 odprodán společnosti Skipti ehf.

(11) Viz Souhrnná zpráva, připojená k oznámení jako příloha 1.

(12) Viz rovněž následující připomínka ze strany islandských orgánů: „Ačkoli byla společnost Síminn designovaným univerzálním poskytovatelem služeb a jako taková měla za úkol poskytovat bezpečnou dálkovou komunikaci, pociťovala zároveň, že navyšování kapacity podle potřeb poptávky, stejně jako zabezpečení alternativní trasy pro nouzové stavy, představuje finančně rizikový podnik s nízkou investiční návratností. Pro potřeby usnadnění nezbytného rozšíření kapacity, a zejména s ohledem na krátkou dobu zbývající do okamžiku, kdy poptávka přeroste kapacitu, vstoupil do věci stát.“

(13) V roce 2003 vlastnila E-Farice ehf 80 % akcií Farice hf, zatímco zbývajících 20 % akcií vlastnila společnost Føroya Tele (19,93 %) a ostatní strany z Faerských ostrovů (společně 0,6 %).

(14) Zpráva IBM je zpráva předložená islandskými orgány, která podává souhrnnou informaci o východiscích a současném stavu projektu Farice. Popisuje projektový záměr, podnikatelský záměr, strukturu sítě i potřebu nového kabelu.

(15) Zpráva IBM zdůrazňuje podnikatelskou eventualitu, podle níž odkoupení konektivity CANTAT-3 ze strany E-Farice poskytuje možnost kruhového propojení obou kabelových systémů tak, že Farice hf. může zákazníkům nabízet zabezpečenou konektivitu. Zpráva dále popisuje jednání E-Farice s Teleglobe o pronájmu dodatečné kapacity ze systému CANTAT-3. Proběhlo jednání o tom, zda má Farice hf. nebo E-Farice pronajímat veškerou dostupnou kapacitu Islandu a Faerským ostrovům.

(16) Prvotní kapitálové vklady, které byly později změněny. Holdingová společnost E-Farice má v držbě všechny vlastnické podíly islandských stran ve Farice hf.

(17) Termín páteřní propojení (backhaul) se často vztahuje na přenosy ze vzdáleného místa nebo sítě na centrální nebo hlavní místo. Původní definice termínu „backhaul“ označovala přenos telefonního hovoru nebo dat za hranici jejich normálního místa určení a pak nazpět, s cílem využívat dostupný personál (operátory, zprostředkovatele apod.) nebo zařízení sítě, umístěné mimo samotné místo destinace. Termín vývojem nabyl obecnějšího významu. Obvykle označuje vysokokapacitní linku.

(18) Přestože v průvodním dopisu k oznámení se odkazuje na Libor jako základ pro stanovení úrokové míry k úvěru za každou jednotlivou tranši, odstavec 7.1 úvěrové smlouvy odkazuje na Euribor. Z tohoto důvodu pokládá Kontrolní úřad sazbu Euribor za platný odkaz pro stanovení úrokové sazby pro uvedený úvěr na jednotlivá období úročení.

(19) Viz dopis islandských orgánů datovaný 8. června 2004, strana 7.

(20) Vzhledem k tomu, že islandské orgány nepoužívaly v rámci celé tabulky jednotnou sazbu pro přepočet měn, Kontrolní úřad tabulku předloženou islandskými orgány upravil pro oblast údajů v eurech. Úřad vypočetl v tabulce uváděné údaje v eurech podle svých přepočítacích koeficientů zveřejněných na jeho webové stránce http://www.eftasurv.int/fieldsofwork/fieldstateaid/dbaFile791.html. Pro přípravnou fázi úřad použil přepočítací koeficient pro rok 2002 ve výši 91,58. Pro údaje za rok 2003 úřad použil přepočítací koeficient 84,32 platný pro rok 2003.

(21) Jelikož termínovaný úvěr B je poskytnut dvěma různými půjčovateli.

(22) Podle Zajišťovacího dokumentu k úvěrové smlouvě je zaregistrováno zajištění pozemky v prvním pořadí na částku 34,5 miliónu EUR.

(23) Ustanovení úvěrové smlouvy předpokládají možnost předčasného splacení celého úvěru či jeho části bez poplatku za předčasné splacení, s výjimkou termínovaného úvěru A.

(24) Viz dopis islandských orgánů datovaný 21. ledna 2005, strana 9.

(25) Viz strana 11 rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 125/05/KOL.

(26) Islandské orgány tento aspekt nezvažují, namísto toho posuzují adekvátnost tržní ceny jako takové. V důsledku toho se pak skutečnost, že státní záruka vedla k lepším než tržním úvěrovým podmínkám, nestala předmětem posuzování z pohledu druhé podmínky (viz výše), ani podmínky čtvrté.

(27) Podle odst. 7.4 úvěrové smlouvy lze po podpisu smlouvy měnit pouze marži za termínovaný úvěr A. K takovému pozměnění může dojít 18. března 2011 a bude pak účinné až do splatnosti úvěru. Jelikož je to věc závislá na budoucím vyjednávání, nemá Kontrolní úřad podklad pro vyhodnocení, zda by taková upravená marže mohla představovat státní podporu ve smyslu čl. 61 (1) Dohody o EHP, nebo zda by mohla být nějaká případná podpora povolena. Islandské orgány by nicméně byly schopny zjistit existenci prvku podpory pro případ kterékoli budoucí změny za pomoci výpočetních parametrů stanovených v předchozím odstavci a v případě, že by nějaký prvek podpory existoval, vznikla by jim povinnost oznámit toto podpůrné opatření Kontrolnímu úřadu.

(28) Euribor + 1,50 % ročně – (Euribor + 0,18 % ročně) – 0,50 % = 0,82 %.

(29) Na základě následujícího výpočtu: 438 839 EUR/0,5 × 0,82 = 719 695 EUR.

(30) http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/EYC/EN/eyc-EN.htm#historical

(31) Euribor + 2,30 % ročně – (Euribor + 0,18 % ročně) – 0,50 % = 1,62 %.

(32) 438 839 EUR/0,5 × 1,62 = 1 421 838 EUR.

(33) 2,30 – 0,18 (úroková sazba termínovaného úvěru A).

(34) Sdělení ze dne 13. února 2001, KOM (2001) 35 v konečném znění.

(35) Rozhodnutí Komise N 527/02 – Řecko: finanční podpora soukromé společnosti pro účely návrhu, výstavby, odzkoušení a zprovoznění potrubního systému pro zásobování nového Mezinárodního letiště Atény leteckým palivem.

(36) Viz rozhodnutí Komise C 67-69/2003 o podporách pro výstavbu potrubí na přepravu propylenu mezi Rotterdamem, Antverpami a Porúřím, odstavec 48. Argument islandských orgánů, že Směrnice 2002/20/ES ukládá pouze všeobecné schválení (nikoli výběrové řízení), je sice platný, avšak není relevantní pro účely státní podpory. Podle ustanovení o státní podpoře je uspořádání výběrového řízení jedním z prvků, které jsou předmětem posuzování pro stanovení, zda lze určité opatření klasifikovat jako infrastrukturu.

(37) Viz rozhodnutí Komise N 527/02 Řecko: finanční podpora soukromé společnosti pro účely návrhu, výstavby, odzkoušení a zprovoznění potrubního systému pro zásobování nového Mezinárodního letiště Atény leteckým palivem. Dále též rozhodnutí Komise N 860/01 – Rakousko, o lyžařském rekreačním areálu Mutterer Alm, kde bylo provozování lyžařských vleků posouzeno jako ekonomická aktivita přinášející prospěch operátorovi lyžařského vleku, tudíž nikoli jako aktivita zakládající vznik infrastrukturního opatření. Viz rozhodnutí Komise C 67-69/2003, odstavec 48.

(38) Viz případ T-128/98 Aéroports de Paris versus Evropská komise [2000] ECR II-3929.

(39) Viz rozhodnutí Komise N 213/2003 – Projekt Atlas, širokopásmová infrastruktura pro obchodní parky.

(40) Viz oddíl I 2.2.b tohoto rozhodnutí.

(41) Viz dopis islandských orgánů datovaný 25. června 2004, strana 3.

(42) Kontrolní úřad bere na vědomí, že islandské orgány se odvolávají na vystoupení předsedy představenstva společnosti Farice hf. dne 24. ledna 2004. Ve svém vystoupení však pouze uvádí, že se jedná o „relativně rentabilní obchodní případ“ a že cenné papíry poskytli rovněž soukromí operátoři. Kontrolní úřad druhé z těchto konstatování nikdy nepopíral, zůstává zde však nezodpovězena otázka, zda navýšení podílu na straně státu je úměrné.

(43) Tisková zpráva ze dne 3. února 2004.

(44) Islandské orgány neposkytly informace, které by umožnily Kontrolnímu úřadu provést hodnocení podle tohoto ustanovení.

(45) Viz např. Státní podpora N 576/98 Spojené království, týkající se železničního spoje vedeného tunelem pod kanálem La Manche (Channel Tunnel Rail Link), kde vysokorychlostní železniční spojení mělo široký význam pro EU a jeho relevance nebyla omezena na jeden či několik málo členských států EU.

(46) K tomuto kritériu viz např. rozhodnutí Komise č. 96/369/ES o fiskální pomoci poskytnuté německým leteckým společnostem ve formě odpisového nástroje (Úř. věst. L 146, 20.6.1996, p. 42).

(47) Jak je uvedeno v souhrnné zprávě předložené islandskými orgány v rámci oznámení ze dne 27. února 2004, jmenovitě člen konsorcia Teleglobe čelil hospodářským obtížím.

(48) Přenos dat, při němž je jedno médium schopno přenášet několik kanálů zároveň. Termín se rovněž používá pro srovnání frekvenčního pásma s šíří větší než 3 MHz a úzkopásmových frekvencí. Širokopásmové připojení je schopno přenášet větší objemy dat při vyšší rychlosti.

(49) Viz Akční plán pro e-Evropu 2004, sdělení Komise, Informační společnost pro všechny, 28.5.2002, KOM (2002), 263 v konečném znění; viz rozhodnutí Komise N 213/2003 Projekt Atlas – širokopásmová infrastruktura pro obchodní parky a N 307/2004 širokopásmové připojení ve Skotsku – venkovské a odlehlé oblasti.

(50) Islandské orgány uvádějí: „Pro projekt Farice se hledala široká participace akcionářů v oblasti Islandu a Faerských ostrovů a všichni telekomunikační operátoři byli vyzváni, aby se zúčastnili založení společnosti.“

(51) Rozhodnutí Komise N 307/2004, N 199/2004 a N 213/2003.

(52) Viz dopis islandských orgánů datovaný 28. června 2006, strana 5.

(53) Euribor + 2,30 % ročně – (Euribor + 0,18 % ročně) – 0,50 % = 1,62 %.

(54) Viz dopis islandských orgánů datovaný 28. června 2006, strana 5.

(55) Viz bod 17.3 kapitoly 17 pokynů pro státní podporu Kontrolního úřadu, který uvádí, že za určitých situací může být hodnota záruky stejně vysoká jako částka touto zárukou fakticky krytá.

(56) Míry státní podpory v poměru 35 % k celkovým investičním nákladům byly např. schváleny Evropskou komisí u případu Státní podpora N 188/2006-Lotyšsko, pro účely projektu širokopásmového připojení ve venkovských oblastech.

(57) Viz případ C-225/91 Matra SA v. Komise [1993] Recueil-3203, odstavec 41, Rozsudek Soudu ESVO v případu E-09/04 Islandské sdružení bankéřů a obchodníků cennými papíry (The Bankers’ and Securities’ Dealers Association of Island) v. Kontrolní úřad ESVO, dosud nezveřejněno, bod 82.

(58) Ohledně koexistence stávající infrastruktury viz rozhodnutí Komise N 307/2004, bod 45, v němž se jasně uvádí, že se tím minimalizuje riziko zbytečných duplicit a omezuje ekonomický dopad na operátory, kteří mají k dispozici již zavedenou infrastrukturu. Viz též rozhodnutí Komise N 199/2004, bod 41, N 213/2003, bod 47.

(59) V roce 2003 vlastnila E-Farice ehf 80 % akcií Farice hf, zatímco zbývajících 20 % akcií vlastnila společnost Føroya Tele (19,93 %) a ostatní strany z Faerských ostrovů (společně 0,6 %).

(60) Společnost Teleglobe prošla úspěšně řízením podle kapitoly 11 a v současnosti je společností obchodovanou na trhu NASDAQ.

		ISSN 1725-5074
Úřední věstník Evropské unie		L 36

České vydání	Právní předpisy	Svazek 52 5. února 2009

Obsah		I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 105/2009 ze dne 26. ledna 2009, kterým se mění nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000, kterým se provádí rozhodnutí 2000/597/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Společenství	1
		Nařízení Komise (ES) č. 106/2009 ze dne 4. února 2009 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	6
	*	Nařízení Komise (ES) č. 107/2009 ze dne 4. února 2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign jednoduchých set-top-boxů ( 1 )	8
		SMĚRNICE
	*	Směrnice Komise 2009/6/ES ze dne 4. února 2009, kterou se mění směrnice Rady 76/768/EHS týkající se kosmetických prostředků za účelem přizpůsobení jejích příloh II a III technickému pokroku ( 1 )	15

	IV Jiné akty
	EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ PROSTOR
	Kontrolní úřad ESVO
*	Rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 94/06/KOL ze dne 19. dubna 2006, kterým se po padesáté sedmé mění procesní a hmotná pravidla v oblasti státní podpory	62
*	Rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 227/06/KOL ze dne 19. července 2006 o státní podpoře ve prospěch Farice hf. (Island)	69

	Tiskové opravy
*	Oprava nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396 ze dne 30.12.2006, opravené znění: Úř. věst. L 136 ze dne 29.5.2007)	84
*	Oprava nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 295/2008 ze dne 11. března 2008 o strukturální statistice podniků (Úř. věst. L 97 ze dne 9.4.2008)	84

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	JO	73,2
	MA	46,2
	TN	134,4
	TR	94,0
	ZZ	87,0
0707 00 05	JO	155,5
	MA	134,2
	TR	172,1
	ZZ	153,9
0709 90 70	MA	114,4
	TR	150,8
	ZZ	132,6
0709 90 80	EG	84,3
0709 90 80	ZZ	84,3
0805 10 20	EG	48,3
	IL	51,0
	MA	60,0
	TN	47,0
	TR	58,5
	ZZ	53,0
0805 20 10	IL	148,2
	MA	96,1
	TR	49,1
	ZZ	97,8
0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90	CN	72,2
	IL	76,4
	JM	75,5
	MA	136,4
	PK	73,9
	TR	70,9
	ZZ	84,2
0805 50 10	EG	48,0
	MA	67,1
	TR	58,8
	ZZ	58,0
0808 10 80	CA	86,3
	CL	67,8
	CN	69,8
	MK	32,6
	US	114,6
	ZZ	74,2
0808 20 50	AR	104,9
	CL	73,7
	CN	33,6
	US	118,1
	ZA	118,6
	ZZ	89,8

	II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné
	ROZHODNUTÍ
	Rada
	2009/97/ES
*	Rozhodnutí Rady ze dne 24. července 2008 o podpisu a prozatímním uplatňování memoranda o spolupráci mezi Mezinárodní organizací pro civilní letectví a Evropským společenstvím týkajícího se bezpečnostních auditů a inspekcí a souvisejících záležitostí	18
	Evropská centrální banka
	2009/98/ES
*	Rozhodnutí Evropské centrální banky ze dne 11. prosince 2008, kterým se mění rozhodnutí ECB/2006/17 o ročních účetních závěrkách Evropské centrální banky (ECB/2008/22)	22
	OBECNÉ ZÁSADY
	Evropská centrální banka
	2009/99/ES
*	Obecné zásady Evropské centrální banky ze dne 23. října 2008, kterými se mění obecné zásady ECB/2000/7 o nástrojích a postupech měnové politiky Eurosystému (ECB/2008/13)	31
	2009/100/ES
*	Obecné zásady Evropské centrální banky ze dne 11. prosince 2008, kterými se mění obecné zásady ECB/2006/16 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank (ECB/2008/21)	46
	2009/101/ES
*	Obecné zásady Evropské centrální banky ze dne 20. ledna 2009, kterými se mění obecné zásady ECB/2000/7 o nástrojích a postupech měnové politiky Eurosystému (ECB/2009/1)	59

„48 00 5	Penzijní příspěvky pro příspěvkové systémy
48 00 6	Penzijní příspěvky pro systémy dávek“

„48 00 5	Penzijní příspěvky pro systémy dávek
48 00 6	Penzijní příspěvky pro příspěvkové systémy“.

„48 70 1	Počet členů příspěvkových systémů
48 70 2	Počet členů systémů dávek“

„48 70 1	Počet členů systémů dávek
48 70 2	Počet členů příspěvkových systémů“.

„48 65 1	Zeměpisné členění počtu členů příspěvkových systémů
48 65 2	Zeměpisné členění počtu členů systémů dávek“