12.11.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 301/1

12.11.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 301/3

(1)

V souladu s čl. 6 odst. 2 prvním pododstavcem a podle čl. 17 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006 byla v Úředním věstníku Evropské unie  (2) zveřejněna žádost Francie o zápis názvu „Bœuf de Bazas“ a žádost Finska o zápis názvu „Kainuun rönttönen“.

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006, musí být uvedené názvy zapsány do rejstříku,

12.11.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 301/5

(1)

Nařízení (ES) č. 1782/2003, ve znění nařízení (ES) č. 637/2008 (2), stanoví pravidla pro vázanou podporu pro bavlnu v souladu s rozsudkem Soudního dvora ve věci C-310/04.

(2)

Zejména kapitola 10a hlavy IV nařízení (ES) č. 1782/2003 stanoví možnost poskytnout přímou podporu na produkci bavlny. Je proto nezbytné přizpůsobit odpovídající prováděcí pravidla stanovená v nařízení Komise (ES) č. 1973/2004 (3).

(3)

Ustanovení čl. 110b odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003 stanoví, že využití podpory na hektar u bavlny je podmíněno závazkem zemědělce použít schválené odrůdy a pěstovat bavlnu na půdě schválené členskými státy. Je proto zapotřebí stanovit kritéria jak pro schválení půdy vhodné pro pěstování bavlny, tak pro schválení odrůd.

(4)

Pro obdržení podpory na hektar u bavlny musí zemědělci osít schválenou půdu. Je třeba stanovit kritérium pro definici výsevu. Objektivní kritérium k určení toho, zda byl výsev proveden správně, musí tvořit minimální hustota osazení této půdy, kterou členské státy stanoví v závislosti na půdních a klimatických podmínkách a regionálních zvláštnostech.

(5)

Členské státy by měly začít schvalovat meziprofesní organizace pro pěstování bavlny na základě objektivních kritérií týkajících se velikosti meziprofesních organizací a jejich vnitřní organizace. Velikost meziprofesní organizace by měla být stanovena s přihlédnutím k tomu, že je nutné, aby členská vyzrňovací stanice mohla přejímat dostatečná množství nevyzrněné bavlny.

(6)

Aby se zamezilo komplikacím na úrovni řízení režimu podpory, smí být tentýž producent členem pouze jedné meziprofesní organizace. Ze stejného důvodu by měl producent, který je členem meziprofesní organizace a zaváže se dodat svou vypěstovanou bavlnu, dodávat jenom vyzrňovací stanici, která je členem téže organizace.

(7)

Režim podpory na bavlnu vyžaduje, aby členské státy sdělily svým producentům některé informace o pěstování bavlny, jako jsou schválené odrůdy, objektivní kritéria pro schválení půdy a minimální hustota osazení rostlin. V zájmu včasného informování zemědělců by jim členský stát měl oznámit tyto informace do určitého data.

(8)

Nařízení (ES) č. 1973/2004 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)

Vzhledem k tomu, že se pravidla vyplývající z kapitoly 10a hlavy IV nařízení (ES) č. 1782/2003 použijí ode dne 1. ledna 2009, prováděcí pravidla stanovená tímto nařízením by se měla použít od téhož dne.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro přímé platby,

12.11.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 301/8

(1)

Dovozní cla v odvětví obilovin použitelná ode dne 1. listopadu 2008 byla stanovena nařízením Komise (ES) č. 1075/2008 (3).

(2)

Vypočítaný průměr dovozních cel se odchyluje o více než 5 EUR/t od stanoveného cla, a proto je třeba upravit dovozní cla stanovená nařízením (ES) č. 1075/2008.

(3)

Nařízení (ES) č. 1075/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

12.11.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 301/11

12.11.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 301/12

(1)

Dne 24. ledna 2006 Rada přijala rozhodnutí 2006/116/ES (1) o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2006 do 25. ledna 2010.

(2)

Po skončení mandátu pana Fabia GAVY se uvolnilo jedno místo člena Výboru regionů,

12.11.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 301/13

(1)

V souladu s článkem 2 rozhodnutí Rady 2006/1016/ES (1) pro země uvedené v příloze I a označené hvězdičkou (*) a pro ostatní země neuvedené v příloze I rozhodne o způsobilosti těchto zemí pro financování Evropskou investiční bankou (EIB) v rámci záruky Společenství Rada případ od případu a v souladu s postupem stanoveným v čl. 181a odst. 2 Smlouvy.

(2)

V příloze I rozhodnutí Rady 2006/1016/ES je hvězdičkou (*) označeno pět středoasijských zemí, konkrétně Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán a Uzbekistán.

(3)

Ve strategii EU pro nové partnerství se Střední Asií přijaté Evropskou radou na zasedání konaném ve dnech 21. a 22. června 2007 je zdůrazněno, že by EIB měla hrát významnou roli ve financování projektů důležitých pro EU ve Střední Asii.

(4)

Jelikož se makroekonomické podmínky převažující v zemích Střední Asie, a především situace vnějšího financování a udržitelnosti zadlužení, v posledních letech zlepšily v důsledku silného hospodářského růstu a obezřetných makroekonomických politik, měl by být těmto státům umožněn přístup k financování EIB,

12.11.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 301/14

(1)

Dne 14. července 2006 Itálie oznámila svůj záměr poskytnout podpory na restrukturalizaci podniku NGP S.p.A. (NGP). Chybějící přílohy byly zaslány dopisem ze dne 28. července 2006. Komise předtím obdržela tři stížnosti, podle kterých by podpora, kterou Itálie hodlala poskytnout podniku NGP, ovlivnila trh syntetických vláken.

(2)

Dne 22. srpna 2006 si Komise vyžádala doplnění informací, které Itálie předložila dopisem ze dne 14. prosince 2006. Dne 12. února 2007 si Komise vyžádala další informace, které Itálie zaslala dopisem ze dne 7. března 2007, zaevidovaným dne 8. března 2007.

(3)

Dopisem ze dne 10. května 2007 Komise informovala Itálii o svém rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy ve věci předmětné podpory.

(4)

Dopisem ze dne 16. července 2007 Itálie předložila své připomínky v rámci výše uvedeného řízení. Dne 25. října 2007 si Komise vyžádala doplnění informací a Itálie odpověděla dopisem ze dne 23. listopadu 2007. Dne 13. prosince 2007 se uskutečnilo setkání mezi italskými orgány a útvary Komise. Komise si vyžádala další objasnění dopisem ze dne 8. února 2008 a Itálie odpověděla dopisem ze dne 25. února 2008. Itálie poté předložila další a konečné připomínky zprávou prostřednictvím elektronické pošty dne 22. května 2008.

(5)

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (2). Komise vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek.

(6)

Komise obdržela připomínky zúčastněných stran. Tyto připomínky předala Itálii a dala jí příležitost se k nim vyjádřit. Připomínky Itálie obdržela dopisem ze dne 21. září 2007.

(7)

Oznámení uvádí, že příjemcem podpory je podnik NGP, který sídlí ve městě Acerra, v Kampánii. NGP vznikl v únoru 2003 oddělením výroby polymeru polyesteru (polymerizace) od podniku Montefibre, který je výrobcem polyesterového vlákna a sídlí taktéž ve městě Acerra. Polymer polyesteru je meziproduktem, který se mimo jiné používá při výrobě polyesterového vlákna.

(8)

Majetek podniku NGP zahrnoval dva výrobní provozy a tepelnou elektrárnu, několik pomocných zařízení a výzkumné středisko. První provoz vyráběl meziprodukt dimetyltereftalát (DMT). DMT byl surovinou pro druhý výrobní provoz provádějící polymerizaci, který vyráběl roztavený polymer dodávaný do výrobního závodu Montefibre nebo pevný polymer ve formě granulátu (chip) pro vnější trh.

(9)

Polymerizační provoz pracoval se třemi výrobními linkami, CP1, CP2 a CP3, přičemž tato poslední vznikla v roce 2003. Itálie poskytla regionální podpory ve výši 13,7 milionů EUR na investice do polymerizačního zařízení CP3. Podpora byla poskytnuta na základě režimu regionální podpory schváleného Komisí (3).

(10)

Již od svého vytvoření podnik NGP čelil z různých důvodů potížím. V roce 2003 si porucha chladicího systému vyžádala zastavení výroby. Ačkoli bylo vadné zařízení nahrazeno zařízením provizorním, nebyla obnovena plná funkčnost výrobního provozu. Situace v NGP se zhoršila v důsledku silných tlaků na ceny v souvislosti s oslabením kurzu dolaru, které zvýšilo konkurenceschopnost výrobců mimo eurozónu.

(11)

Dále náklady na výrobu DMT byly převážně náklady fixními, které jsou nezávislé na vyrobených objemech. Nižší objemy prodeje granulátu a roztaveného polymeru vedly k nižším objemů výroby DMT. Toto snížení výroby však přineslo pouze mírný pokles celkových výrobních nákladů z důvodu vysokého podílu nákladů fixních. Následně se tedy značně zvýšily jednotkové výrobní náklady zařízení na výrobu DMT.

(12)

Podnik NGP zaznamenal ztráty ve výši 29,68 milionů EUR v roce 2003, který byl posledním rokem plné výroby, a ztráty ve výši 17,87 milionů EUR v roce 2004. V roce 2005 však podnik zaznamenal zisky ve výši 5,27 milionů EUR, zejména díky mimořádným příjmům.

(13)

V lednu 2004 se představenstvo podniku rozhodlo zastavit výrobní činnost a zahájit projekt přestavby stávajících průmyslových zařízení. Cílem bylo změnit surovinu používanou pro polymerizační zařízení a nahradit DMT vlastní výroby jinou surovinou, a to přečištěnou kyselinou tereftalovou (PTA), k dosažení flexibilnější struktury nákladů. Bylo odhadnuto, že pro přechod na jinou surovinu bude zapotřebí ještě dalších 22 milionů EUR. Z důvodu nedostatečných finančních prostředků by podnik NGP nebyl schopen tento investiční projekt dokončit.

(14)

V květnu 2004 podepsaly různé orgány veřejné moci, podniky Montefibre, NGP a další memorandum o porozumění, kterým se všechny strany dohodly na nutnosti zachránit investice již vynaložené na zařízení CP3 a investiční projekt dokončit.

(15)

V červenci 2005 došlo k podepsání dohody (accordo di programma) mezi vnitrostátními a regionálními orgány, podniky NGP, Montefibre a Edison (další podnik se sídlem ve městě Acerra) ohledně provozovny NGP a dalších činností probíhajících v acerrské provozovně. Hlavní prvky této dohody týkající se NGP zahrnovaly:

(16)

Založení nového podniku SIMPE S.p.A. v červenci 2005 s většinovým podílem podniku NGP a menšinovým podílem podniku Montefibre (19,1 % základního kapitálu) a národní rozvojové agentury Sviluppo Italia (9,8 % základního kapitálu). Podnik SIMPE by převzal polymerizační činnost NGP (tj. nemovitosti a související závazky) a část zaměstnanců. Podnik NGP by v činnosti pokračoval pouze jako dodavatel služeb (utilities) (4);

(17)

Uzavření výrobního provozu DMT a investice nového podniku SIMPE plánované pro linku CP3 s cílem nahradit původní DMT vlastní výroby novou surovinou, přečištěnou kyselinou tereftalovou (PTA), která by byla nakupována zvenčí (5);

(18)

Poskytnutí finanční podpory Itálií v celkové výši 20,87 milionů EUR na podporu investic týkajících se přechodu na novou surovinu. Tato opatření podpory jsou popsána dále.

(19)

První opatření spočívá v grantu ve výši 10,75 milionů EUR, z nichž 5 milionů poskytne region Kampánie a zbývající část ministerstvo výrobních činností (Ministero delle Attività Produttive). Podpora byla poskytnuta dne 18. května 2006.

(20)

Druhé opatření spočívá v půjčce za zvýhodněných podmínek ve výši 6,523 miliony EUR poskytnuté ministerstvem průmyslových činností se sníženou úrokovou sazbou ve výši 36 % referenční sazby. Půjčka byla poskytnuta dne 18. května 2006.

(21)

Třetí opatření spočívá v dočasném podílu agentury Sviluppo Italia na rizikovém kapitálu podniku Simpe ve výši 3,6 milionů EUR (9,8 % základního kapitálu podniku). Podíl vznikl dne 5. května 2006. Další dva akcionáři podniku Simpe, tj. podniky NGP a Montefibre, se museli zavázat k odkoupení podílů agentury Sviluppo Italia ve lhůtě tří až pěti let za cenu odpovídající nominální hodnotě plus roční úroky na základě oficiální referenční sazby pro střednědobé až dlouhodobé operace zvýšené alespoň o dva procentní body.

(22)

Všechny tři podpory byly poskytnuty podniku Simpe.

(23)

V únoru 2007 španělský nadnárodní podnik působící v chemickém průmyslu La Seda de Barcelona koupil podíly podniku Montefibre v podniku SIMPE a investoval do podniku další kapitál ve výši 20,7 milionů EUR, čímž se s 50,1 % stal většinovým akcionářem. Dalšími akcionáři podniku SIMPE jsou podnik NGP se 43,6 % a agentura Sviluppo Italia s 6,3 %.

(24)

Odkoupení podniku SIMPE podnikem La Seda de Barcelona také způsobilo změny v původním plánu restrukturalizace. Zatímco podle plánu dohodnutého v červenci 2005 (viz výše) by podnik SIMPE pokračoval ve stejné linii činností jako předtím NGP, tj. zejména ve výrobě polymerů pro textilní použití, nyní podnik SIMPE hodlá výrobu zaměřit zejména na oblast polymerů pro trh PET (polyetylén tereftalát), plastový materiál, jehož je podnik La Seda de Barcelona jedním z největších výrobců v EU.

(25)

Itálie oznámila podpory na základě pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (6). V rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy Komise uvedla, že má pochybnosti o tom, zda byly splněny podmínky stanovené v těchto pokynech.

(26)

Komise vyjádřila pochybnosti o skutečném příjemci podpor a o jejich způsobilosti. Itálie oznámila jako příjemce podpor podnik NGP. Všechny tři podpory však byly uděleny nově vytvořenému podniku SIMPE, který jako takový není způsobilý pro poskytnutí podpory na restrukturalizaci (bod 12 pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích). Komise tedy vyjádřila pochybnosti o tom, zda podniky NGP a SIMPE jako skupina mohou využívat podpor. Podnik SIMPE byl vytvořen podnikem NGP v souvislosti s restrukturalizací polymerizačních zařízení, na kterou byly poskytnuty předmětné podpory. Na druhé straně, NGP nebyl nově vytvořeným podnikem ve smyslu pokynů pro záchranu a restrukturalizaci, a navíc se zdál být podnikem v obtížích, a tedy způsobilý pro podpory na restrukturalizaci.

(27)

Avšak i v případě, že by podniky NGP a SIMPE mohly být považovány za skupinu způsobilou pro podpory, Komise vyjádřila pochybnosti o tom, zda byla splněna ostatní kritéria stanovená v pokynech pro záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích. Itálie zejména nepředložila plány restrukturalizace, které by splňovaly všechna kritéria části 3.2.2 uvedených pokynů, ani pro podnik SIMPE, ani pro podnik NGP. Pokud jde o podnik SIMPE, obchodní plán předložený Itálií neobsahoval podrobný průzkum trhu, ani analýzu konkrétních silných a slabých stránek tohoto podniku. Komise nicméně uvedla, že podnik SIMPE byl mezitím převeden na jiný podnik a v této fázi nemůže posoudit důsledky takovéto operace. Pokud jde o podnik NGP, Itálie neposkytla žádné informace o nákladech na restrukturalizační opatření, která mají být provedena, a o jejich přesném financování. Na základě dostupných informací měla Komise pochybnosti, zda byly splněny podmínky vztahující se k obnovení životaschopnosti.

(28)

Itálie neuvedla kompenzační opatření ani na úrovni podniku SIMPE, ani na úrovni podniku NGP, což u Komise vyvolalo pochybnosti, zda byla dodržena podmínka týkající se zamezení přílišnému narušení hospodářské soutěže. Obdobně Komise neměla žádné informace o celkových nákladech na restrukturalizaci a o příspěvku příjemce tak, aby mohla určit, zda je podpora omezena na minimum v souladu s pokyny pro záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích.

(29)

Konečně, Itálie nejdříve oznámila jako podporu kapitálový příspěvek agentury Sviluppo Italia, ale následně prohlásila, že je v souladu s trhem a nepředstavuje podporu. Komise však měla o tomto argumentu pochybnosti.

(30)

Komise také posoudila slučitelnost podpory na základě pokynů k vnitrostátní regionální podpoře (7). Podnik SIMPE sídlí v oblasti způsobilé pro regionální podpory podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy, kde strop regionální podpory činí 35 % čistého grantového ekvivalentu způsobilých investic. Předmětná opatření mají podniku SIMPE umožnit uskutečnit investiční projekty na lince CP3. Komise však neměla informace, které by jí umožňovaly posoudit, zda investiční náklady na lince CP3 mohou být považovány za způsobilé pro regionální investiční podporu a zda byl dodržen strop regionální podpory ve výši 35 %.

(31)

Pokud jde o opatření podpory, Itálie upozornila, že dočasný podíl agentury Sviluppo Italia na kapitálu podniku SIMPE nepředstavuje státní podporu, protože je v souladu se zásadou tržního investora. Itálie prohlásila, že další dva akcionáři podniku Simpe (NGP a La Seda de Barcelona) musí odkoupit podíly agentury Sviluppo Italia ve lhůtě tří až pěti let za cenu odpovídající nominální hodnotě plus roční úroky na základě oficiální referenční sazby pro střednědobé až dlouhodobé operace zvýšené alespoň o dva procentní body. Za tento závazek dále ručí podnik NGP vlastními nemovitostmi. Podle Itálie by s takovýmito zárukami návratnosti kapitálu obdobnou investici uskutečnil každý soukromý subjekt.

(32)

Itálie dále uvedla, že další dvě podpory byly podniku SIMPE uděleny na základě režimu podpory podle italského zákona č. 181/89 schváleného Komisí (N 214/2003) (8) a že způsobilé náklady i míra podpory splňují podmínky stanovené uvedeným režimem, tj. maximální míru regionální podpory ve výši 35 % (čistý grantový ekvivalent). Itálie tvrdí, že ačkoli podporu oznámila jako podporu na restrukturalizaci podniku NGP, domnívala se, že může být považována za regionální podporu podniku SIMPE v rámci uvedeného režimu.

(33)

Itálie uvedla, že pokud by Komise nesouhlasila se skutečností, že se na podporu vztahuje režim N 214/2003, měla by alternativně podporu považovat za slučitelnou jako podporu na restrukturalizaci.

(34)

Itálie tvrdí, že příjemcem podpory je podnik NGP, který může být považován za podnik v obtížích.

(35)

Itálie také předložila upravený plán restrukturalizace pro podnik NGP i pro podnik SIMPE s přihlédnutím k nové strategii podniku La Seda de Barcelona.

(36)

Jak je vysvětleno výše, na základě uvedeného plánu bude podnik SIMPE vyrábět především polymer polyesteru na lince CP3 pro trh PET. Itálie předložila průzkum trhu, který ukazuje, jak se trh plastových obalových materiálů neustále rozšiřuje při ročním nárůstu poptávky o 7 % (9). Podnik SIMPE bude navíc pokračovat ve výrobě polymeru polyesteru na linkách CP1 a CP2, který bude dodávat podniku Fidion, na který podnik Montefibre převedl svou výrobu polyesterového vlákna.

(37)

Podnik NGP bude i nadále dodávat veřejné (utilities) i další služby, např. služby výzkumu, laboratoře a úpravy odpadních vod pro průmyslové podniky ve městě Acerra, avšak ukončí veškerou svou průmyslovou výrobní činnost. Podnik by si zachoval 54 ze svých 270 původních zaměstnanců a 78 zaměstnanců by bylo převedeno do podniku SIMPE.

(38)

Nový plán restrukturalizace předpokládá, že podnik NGP investuje 8,5 milionů EUR do modernizace infrastruktury veřejných služeb. Pokud jde o SIMPE, podnik investuje 40,4 miliony EUR, z čehož 22 miliony do přechodu na novou surovinu (PTA) na lince CP3, jak předpokládal původní plán, a zbývající část do vývoje nového postpolymerizačního procesu nezbytného k dokončení výrobního cyklu PET a do úpravy linek CP1 a CP2 tak, aby mohly být využívány i pro výrobu PTA.

(39)

Itálie poskytla tabulku s podrobnými náklady na restrukturalizaci a zdroji financování pro podnik NGP i pro podnik SIMPE. Podle uvedené tabulky činí celkové náklady na restrukturalizaci 103,5 milionů EUR.

(40)

Nový plán představuje pro NGP i SIMPE několik odhadů – optimistický, umírněný a pesimistický. Podnik NGP se stane životaschopným – i podle pesimistického odhadu – již v roce 2009. Pokud jde o podnik SIMPE, podle pesimistického odhadu dosáhne kladných výsledků až v roce 2011, podle umírněného odhadu v roce 2010 a podle optimistického odhadu již v roce 2009.

(41)

Podnik NGP podporuje připomínky formulované Itálií. Comité International de la Rayonne et des Fibres Synthétiques (CIRFS), jeden z původních stěžovatelů a zástupce průmyslu syntetických vláken, uvedl, že pokud je podpora určena především pro trh PET, není relevantní pro odvětví výroby syntetických vláken.

(42)

Podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES jsou neslučitelné se společným trhem podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy. Podle ustálené judikatury Společenství kritérium týkající se podpor, které ovlivňují obchod, je naplněno, pokud podnik příjemce provádí ekonomickou činnost, která zahrnuje obchod mezi členskými státy.

(43)

Grant a půjčku poskytly podniku SIMPE dva orgány veřejné moci, ministerstvo výrobních činností a region Kampánie. Podpory jsou tedy financované ze státních prostředků a lze je přisoudit státu. Podpora poskytuje podniku výhodu stejně jako půjčka, která je poskytována zdravým podnikům s nižší úrokovou sazbou, než je sazba referenční, a kterou by žádný tržní investor za těchto podmínek neposkytl.

(44)

Pokud jde o kapitálový příspěvek agentury Sviluppo Italia pro podnik SIMPE, Itálie nejdříve podporu oznámila jako státní podporu, ale následně prohlásila, že se o podporu nejedná, protože je v souladu se zásadou tržního investora a nepřináší podniku žádnou výhodu.

(45)

Avšak na rozdíl od toho, co tvrdí italské orgány, se Komise domnívá, že dočasný zásah agentury Sviluppo Italia do kapitálu podniku SIMPE představuje podporu podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy. Sviluppo Italia je veřejnou agenturou, a proto lze její kapitálové příspěvky přisoudit státu a představují státní podpory, ledaže by bylo možné prokázat, že agentura Sviluppo Italia jednala jako soukromý investor působící v tržním hospodářství.

(46)

V tomto ohledu Komise uvádí, že podíl agentury Sviluppo Italia na kapitálu podniku SIMPE byl součástí plánu restrukturalizace podniku NGP. Vzhledem k tomu, že NGP byl podnikem v obtížích a podnik SIMPE byl vytvořen pouze pro účely restrukturalizace podniku NGP, lze se domnívat, že agentura Sviluppo Italia se rozhodla odkoupit podíly podniku v obtížích. Navíc, kapitálový příspěvek agentury Sviluppo Italia se spojil, jako součást téže operace, s dalšími dvěma opatřeními považovanými za státní podpory podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy, a to s přímým grantem regionu Kampánie a ministerstva výrobních činností a s půjčkou za zvýhodněných podmínek poskytnutou ministerstvem výrobních činností.

(47)

V předchozích rozhodnutích (10) se Komise domnívala, že zásada tržního investora je dodržena v případě, že je státní kapitálový příspěvek určen zdravému podniku. Zásada tržního investora může být dodržena, i když je podnik v obtížích: avšak v takovém případě musí být kapitálový příspěvek státu poskytnut za stejných podmínek, které by stanovil soukromý investor podniku s tak vysokým rizikem – tj. s mnohem vyšší úrokovou sazbou, než jakou by použil u zdravých podniků, a s jasnou vyhlídkou na obnovení životaschopnosti.

(48)

Italské orgány neprokázaly, že soukromý investor by byl ochoten za stejných okolností podíly odkoupit. Ve skutečnosti není prokázáno, že návratnost kapitálu za podmínek stanovených agenturou Sviluppo Italia (tj. se sazbou alespoň o dva procentní body vyšší oproti sazbě referenční) by postačovalo k vyvolání zájmu soukromého investora vzhledem k tomu, že podnik NGP ukončil svou činnost a neexistovala žádná jistota (kromě skutečnosti, že investice byla podpořena státní podporou) obnovení životaschopnosti. V tomto ohledu je také nutno uvést, že podnik La Seda de Barcelona koupil podíl v podniku SIMPE pouhých devět měsíců po zásahu agentury Sviluppo Italia a poté, co byly uděleny jiné formy podpory.

(49)

Komise proto dospěla k závěru, že kapitálový příspěvek agentury Sviluppo Italia poskytl podniku výhodu.

(50)

Podnik NGP a nástupce SIMPE vyrábějí polymery polyesteru. Jelikož je tento výrobek ve velkém rozsahu obchodován v celé Evropské unii, opatření může narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod mezi členskými státy. Komise tedy dospěla k závěru, že grant, půjčka a kapitálový příspěvek agentury Sviluppo Italia představují státní podporu podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, a jejich slučitelnost musí být proto posouzena.

(51)

V rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení Komise vyjádřila pochybnosti o slučitelnosti podpory s pokyny Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích a s pokyny k vnitrostátní regionální podpoře.

(52)

Na základě připomínek předložených Itálií však Komise uvádí, že všechny prvky týkající se plánu restrukturalizace se zdají být v tomto případě přítomné. V době, kdy byly podpory poskytnuty, byl NGP podnikem v obtížích. Podpory byly poskytnuty na obnovení životaschopnosti podniku na základě plánu restrukturalizace, k jehož provedení se italské orgány zavázaly (viz podmínky dohody accordo di programma, 15. bod odůvodnění výše). Navíc, podle italských orgánů byla podpora poskytnuta podniku SIMPE (a nikoli podniku NGP). Podnik SIMPE byl vytvořen pouze pro účely restrukturalizace podniku NGP, a je proto součástí plánu restrukturalizace. Konečně, jak podnik NGP, tak podnik SIMPE využívají výhody podpor.

(53)

Komise také uvádí, že vzhledem k možnosti narušení hospodářské soutěže dané podporami na restrukturalizaci podniků v obtížích pokyny Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích obsahují konkrétní kritéria, která mají zaručit, aby poskytování podpory bylo omezeno na minimum nutné k obnovení životaschopnosti podniku, což snižuje narušení hospodářské soutěže díky povinnosti příjemce přijmout kompenzační opatření. Těmto kritériím by bylo možné se vyhnout, pokud by opatření byla posuzována podle pokynů k vnitrostátní regionální podpoře, které nelze v žádném případě použít pro podniky v obtížích (11).

(54)

Z výše uvedených důvodů Komise dospěla k závěru, že slučitelnost podpory musí být posouzena podle pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (dále jen „pokyny“).

(55)

Podle části 2.1 pokynů Komise se za podnik v obtížích považuje podnik, který není schopen z vlastních zdrojů nebo finančních prostředků, které získá od vlastníka/akcionářů či společníků nebo věřitelů, zamezit ztrátě, která by ji bez vnějšího zásahu ze strany orgánů veřejné moci v krátkodobém nebo střednědobém výhledu téměř jistě odsoudila k ukončení podnikatelské činnosti. Typickými příznaky podniku v obtížích jsou narůstající ztráta, klesající obrat, rostoucí skladové zásoby, nadbytečná kapacita, slábnoucí peněžní tok, narůstající dluh, narůstající úroky a klesající nebo nulová hodnota čistých aktiv. V akutních případech se podnik již nachází v platební neschopnosti nebo je předmětem kolektivního úpadkového řízení.

(56)

Nově vytvořený podnik není pro podporu na záchranu či restrukturalizaci způsobilý, i když je jeho počáteční finanční situace nejistá. Za nově vytvořený se podnik považuje v zásadě během prvních tří let po zahájení činnosti v příslušné oblasti.

(57)

Na druhé straně bod 13 pokynů stanoví, že „v případě, že podnik v obtížích vytvoří dceřinou společnost, bude tato společnost společně s podnikem v obtížích, který ji ovládá, považována za skupinu a může obdržet podporu za podmínek stanovených v tomto odstavci“.

(58)

V rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení Komise vyjádřila pochybnosti o skutečnosti, zda podnik NGP může být považován za příjemce podpor, protože podpory byly poskytnuty podniku SIMPE. Navíc, SIMPE jako nově vytvořený podnik nebyl způsobilý k získání podpor na restrukturalizaci podle části 2.1 uvedené výše. Komise nicméně zkoumala, zda tyto dva podniky mohou být společně považovány za skupinu, a tím za způsobilé pro podpory.

(59)

Podnik SIMPE byl vytvořen podnikem NGP v souvislosti s restrukturalizací polymerizačních zařízení, na kterou byly poskytnuty předmětné podpory, a je tedy výtvorem NGP. Na druhé straně byl podnik NGP vytvořen v roce 2003 a svou činnost zahájil v březnu 2003, tj. více než tři roky před poskytnutím podpory v květnu 2006. Není tedy nově vytvořeným podnikem ve smyslu pokynů Společenství. Navíc podnik NGP vykazuje příznaky typické pro podnik v obtížích: zaznamenal ztráty ve výši 29,68 milionů EUR v roce 2003, který byl posledním rokem plné výroby, a ztráty ve výši 17,87 milionů EUR v roce 2004. V roce 2005 však podnik zaznamenal zisky ve výši 5,27 milionů EUR, zejména díky mimořádným příjmům.

(60)

Navíc, v okamžiku poskytnutí podpory byl podnik NGP většinovým akcionářem podniku SIMPE. Komise tedy dospěla k závěru, že podniky NGP a SIMPE mohou být považovány za skupinu způsobilou pro podpory ve smyslu pokynů.

(61)

Poskytnutí podpory je podmíněno prováděním plánu restrukturalizace, jehož doba trvání musí být co nejkratší. Musí v přiměřené lhůtě a na základě realistických předpokladů ohledně budoucích podmínek fungování podniku obnovit jeho dlouhodobou životaschopnost. Mimo jiné musí plán restrukturalizace zahrnovat průzkum trhu a zlepšení životaschopnosti musí být především výsledkem interních opatření obsažených v plánu restrukturalizace (bod 35 pokynů).

(62)

Komise se domnívá, že upravený plán restrukturalizace, který odráží změny dané podnikem La Seda de Barcelona, splňuje požadavky pokynů. Itálie poskytla analýzu trhu, která ukazuje, že trh polymerů pro PET se plně rozvíjí. Restrukturalizace předpokládá vhodná opatření k překonání problémů v minulosti (přechod na novou surovinu) spojená s novými významnými investicemi nového vlastníka La Seda de Barcelona, které podniku SIMPE umožní působit na trhu polymerů pro PET a zároveň podniku Fidion i nadále dodávat roztavený polymer pro textilní použití. Itálie dále předložila optimistické, pesimistické i umírněné odhady na základě změn v objemu výroby, které ukazují, že obnovení životaschopnosti podniků NGP a SIMPE je předpokládáno v přiměřené lhůtě. Komise se tedy domnívá, že byly splněny podmínky vztahující se k obnovení životaschopnosti.

(63)

Výše podpory se musí omezit na minimum nezbytné pro restrukturalizaci s ohledem na stávající finanční zdroje podniku a jeho akcionářů. Příjemci dále musí na náklady restrukturalizace přispět významným dílem buď z vlastních zdrojů, nebo z vnějších zdrojů za tržních podmínek. V případě velkých podniků bude Komise za normálních okolností považovat za přiměřené příspěvky alespoň ve výši 50 %.

(64)

Na základě informací poskytnutých Itálií přibližně 80 % nákladů na restrukturalizaci je financováno z vlastních zdrojů skupiny: jsou tedy splněny podmínky podle bodu 44 pokynů.

(65)

S cílem co nejvíce omezit nepříznivý dopad na podmínky obchodování, aby sledované přínosy převážily zápory, je třeba přijmout kompenzační opatření. Jinak bude podpora považována za podporu „v rozporu se společným zájmem“, a proto neslučitelnou se společným trhem (bod 38 pokynů).

(66)

Itálie navrhuje tato kompenzační opatření:

(67)

Itálie vysvětlila, že plán restrukturalizace předpokládá, že podnik NGP (nebo nástupce SIMPE) zcela opustí trh polymeru polyesteru v granulátu pro textilní použití a zvláštních druhů polymeru, čímž se vzdá 20 % tohoto trhu. Naopak podnik SIMPE počítá, že dosáhne 4 % podílu trhu PET v Evropské unii.

(68)

Bod 40 pokynů stanoví, že „opatření musí být úměrná rušivým účinkům podpory a zejména (…) relativnímu významu daného podniku na trhu nebo trzích. Opatření by měla být provedena zejména na trhu (trzích), kde bude mít daný podnik po restrukturalizaci významné postavení“.

(69)

V tomto ohledu Komise uvádí, že hlavním trhem podniku SIMPE je trh polyesteru pro PET. Navíc, podnik La Seda de Barcelona, který je většinovým akcionářem podniku SIMPE, je jedním z největších evropských výrobců polymeru polyesteru pro trh PET. Podpora tedy pravděpodobně způsobí významné narušení hospodářské soutěže na tomto trhu. Proto výrobní strop ve výši 110 000 tun představuje významné omezení působnosti na trhu v porovnání se skutečnou výrobní kapacitou podniku SIMPE v oblasti polyesteru pro PET, která činí 160 000 tun ročně. Vzhledem k tomu, že trh PET se rozvíjí, je stejně tak významná skutečnost že toto snižování výroby bude prováděno až do roku 2012. Podle analýzy trhu předložené Itálií nárůst poptávky po tomto výrobku v roce 2004 činil 6,9 % a předpokládá se, že tato tendence bude pokračovat i v následujících letech.

(70)

Pokud jde o výrobu roztaveného polymeru polyesteru, která bude pokračovat na linkách CP1 a CP2, je třeba uvést, že výrobní objemy tohoto výrobku již byly v rámci restrukturalizace významně sníženy ze 105 000 tun/rok na 60 000 tun/rok a že tato výroba bude určena výlučně pro dodávky do podniku Fidion (dříve Montefibre). Další snížení kapacity pro tuto oblast by nebylo realistické a mohlo by ohrozit životaschopnost podniku.

(71)

Nakonec Komise uvádí, že Itálie se zavázala neposkytnout žádný druh státní podpory podnikům SIMPE a NPG, ani žádnému jinému podniku nebo zahájené činnosti řízené či patřící téže skupině po rozhodnutí Komise, kterým bude podpora schválena, a to až do 31. prosince 2012, aby bylo zajištěno, že případné narušení způsobené stávající podporou nebude zhoršeno podporami budoucími.

(72)

Na základě výše uvedeného se Komise domnívá, že kompenzační opatření navržená Itálií jsou pro zmírnění nepříznivého dopadu podpory dostatečná.

(73)

Komise dospěla k závěru, že státní podpora oznámená ve prospěch podniků NGP a SIMPE na uskutečnění výše popsaného plánu restrukturalizace může být považována za slučitelnou se společným trhem,

a)

podnik SIMPE bude snižovat roční výrobu polymeru polyesteru pro trh PET na 110 000 tun ode dne rozhodnutí Komise, kterým bude podpora schválena, a to až do 31. prosince 2012;

b)

Itálie bude Komisi poskytovat informace o ročním množství polymeru polyesteru vyrobeného a prodaného podnikem SIMPE do konce února následujícího roku, a to až do 31. prosince 2012;

c)

Itálie se dále zavazuje, že neposkytne žádný druh státní podpory podnikům SIMPE a NPG, ani žádnému jinému podniku nebo zahájené činnosti řízené nebo patřící téže skupině po rozhodnutí Komise, kterým bude podpora schválena, a to až do 31. prosince 2012.

12.11.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 301/22

(1)

Podle rozhodnutí 90/424/EHS může Společenství provádět technická a vědecká opatření nutná pro rozvoj veterinárních právních předpisů Společenství a pro rozvoj vzdělávání a odborné přípravy ve veterinární oblasti nebo pomáhat členským státům nebo mezinárodním organizacím při provádění těchto opatření.

(2)

Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) je mezivládní organizace odpovědná za zlepšování zdraví zvířat v celosvětovém měřítku a za stanovování norem pro mezinárodní obchod se zvířaty a živočišnými produkty. OIE v současné době vytváří pokyny k identifikaci a sledovatelnosti zvířat. Pokyny budou po svém přijetí mezinárodní referenční normou podle Dohody WTO o sanitárních a fytosanitárních opatřeních (SPS). Budou základem pro veškeré příslušné právní předpisy prováděné členskými zeměmi OIE včetně členských států EU. Proto budou mít přímý a značný dopad na vytváření veterinárních právních předpisů Společenství. Vzhledem k významu obchodu se zvířaty a živočišnými produkty je pro EU důležité, aby byly budoucí normy OIE co nejvíce v souladu se stávajícími i budoucími právními předpisy Společenství.

(3)

Ve sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o nové strategii Evropské unie v oblasti zdraví zvířat (2007–2013) je sledovatelnost označena za jeden z hlavních nástrojů nové strategie v oblasti zdraví zvířat. V této souvislosti je vhodné aktivně podporovat normy Společenství na mezinárodní úrovni.

(4)

OIE hodlá uspořádat konferenci o identifikaci a sledovatelnosti zvířat, jejímž cílem bude podpořit provádění mezinárodních norem pro identifikaci a sledovatelnost v celosvětovém měřítku. Tato konference bude mít značný vliv na další vytváření mezinárodních norem pro identifikaci a sledovatelnost zvířat. Společenství by proto mělo na konferenci OIE poskytnout finanční příspěvek.

(5)

OIE má ve svém sektoru de facto monopol, jak je uvedeno v čl. 168 odst. 1 písm. c) nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (2), a nevyžaduje se proto výzva k předkládání návrhů.

(6)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

12.11.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 301/23

(1)

Podle předpisového rámce pro sítě a služby elektronických komunikací jsou vnitrostátní regulační orgány povinny přispívat k rozvoji vnitřního trhu tím, že průhledným způsobem spolupracují mezi sebou navzájem a s Komisí, aby zajistily rozvoj jednotné regulační praxe a jednotné uplatňování směrnic, které tento předpisový rámec tvoří.

(2)

S cílem zajistit, aby rozhodnutí na vnitrostátní úrovni neměla nepříznivý vliv na jednotný trh nebo na cíle předpisového rámce, musejí vnitrostátní regulační orgány oznamovat Komisi a ostatním vnitrostátním regulačním orgánům návrhy opatření stanovených v čl. 7 odst. 3 směrnice 2002/21/ES.

(3)

Jako další požadavek musejí vnitrostátní regulační orgány získat povolení Komise ohledně povinností, jež upravuje čl. 8 odst. 3 druhý pododstavec směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (2), což je samostatný proces.

(4)

Komise poskytne vnitrostátním regulačním orgánům, pokud o to požádají, příležitost projednat případné návrhy opatření ještě před formálním oznámením těchto opatření podle článku 7 směrnice 2002/21/ES a čl. 8 odst. 3 směrnice 2002/19/ES. V případech, kdy podle čl. 7 odst. 4 směrnice 2002/21/ES Komise naznačila vnitrostátnímu regulačnímu orgánu, že soudí, že návrh opatření by vytvořil překážku pro jednotný trh, nebo má-li vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právem Společenství, měla by být dotyčnému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu včas poskytnuta příležitost, aby vyjádřil své názory na otázky, které Komise vznesla.

(5)

Směrnice 2002/21/ES stanoví určité závazné lhůty pro posouzení oznámení podle článku 7.

(6)

Pro zajištění účinnosti spolupráce a mechanismu konzultací stanovených v článku 7 směrnice 2002/21/ES a zaručení právní jistoty byla doporučením Komise 2003/561/ES ze dne 23. července 2003 o oznámeních, lhůtách a konzultacích stanovených v čl. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (3) zavedena jasná pravidla upravující hlavní procesní aspekty oznámení podávaných podle článku 7. Doporučení 2003/561/ES by mělo být nahrazeno tímto doporučením s ohledem na další zjednodušení a zlepšení oznamovacího procesu.

(7)

Jako další vodítko pro vnitrostátní regulační orgány ohledně obsahu návrhů opatření a pro zvýšení právní jistoty ohledně úplnosti oznámení by měly být poskytnuty určité minimální informace o tom, co by návrh opatření měl obsahovat, aby mohl být náležitě posouzen.

(8)

Je třeba vzít v úvahu potřebu zajistit účinné posouzení na straně jedné a potřebu v co největší míře zjednodušit administrativu na straně druhé. V tomto ohledu by oznamovací mechanismus neměl na vnitrostátní regulační orgány klást zbytečnou administrativní zátěž. Bylo by také přínosné vyjasnit procesní záležitosti v kontextu čl. 8 odst. 3 druhého pododstavce směrnice 2002/19/ES.

(9)

Aby vnitrostátní regulační orgány pomohly zjednodušit přezkum oznamovaného návrhu opatření a zrychlit tento proces, měly by pro oznámení používat standardní formáty.

(10)

Aby se zlepšila účinnost oznamovacího mechanismu, zvýšila právní jistota pro vnitrostátní regulační orgány a účastníky trhu a aby bylo zajištěno včasné provedení regulačních opatření, je žádoucí, aby oznámení vnitrostátního regulačního orgánu týkající se analýzy trhu zahrnovalo také nápravná opatření navržená vnitrostátním regulačním orgánem k řešení zjištěných selhání trhu. V případech, kdy se návrh opatření vztahuje k trhu, který je považován za konkurenční, a nápravná opatření již v souvislosti s tímto trhem existují, by oznámení mělo zahrnovat také návrhy na zrušení těchto povinností.

(11)

Pro určité kategorie návrhů opatření by zpravidla měl být použit zkrácený oznamovací formulář, aby se snížila administrativní zátěž vnitrostátních regulačních orgánů a Komise. Možnost oznámit takové druhy návrhů pomocí standardního oznamovacího řízení však zůstává zachována.

(12)

V případech, kdy má vnitrostátní regulační orgán v úmyslu zrušit regulační povinnosti v souvislosti s trhy nezahrnutými do doporučení Komise 2007/879/ES ze dne 17. prosince 2007 o relevantních trzích produktů a služeb v odvětví elektronických komunikací, které připadají v úvahu pro regulaci ex ante podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (4), mělo by být oznámení takového návrhu opatření podle článku 7 směrnice 2002/21/ES provedeno prostřednictvím zkráceného oznamovacího formuláře.

(13)

V případech, kdy vnitrostátní regulační orgán provádí přezkum trhu, který byl v předchozím přezkumu shledán účinně konkurenčním, a znovu zjistí, že tento trh je účinně konkurenční, mělo by být oznámení provedeno prostřednictvím zkráceného oznamovacího formuláře.

(14)

Vnitrostátní regulační orgány často pozměňují technické podrobnosti uložených nápravných opatření, aby zohlednily změny ekonomických ukazatelů (jako například zařízení, pracovní sílu, inflaci, náklady kapitálu, výše nájmu nemovitostí atd.) nebo aby aktualizovaly prognózy nebo předpoklady. Změny nebo aktualizace podrobností, které nemění povahu nebo obecný rozsah nápravných opatření (např. rozšíření oznamovacích povinností, podrobnosti požadovaného pojistného krytí, výše pokut nebo dodací lhůty), by měly být oznámeny prostřednictvím zkráceného oznamovacího formuláře. Pouze významné změny povahy nebo rozsahu nápravných opatření, které mají výrazný dopad na trh (jako jsou cenové úrovně, změny metodik používaných pro výpočet nákladů nebo cen, určení sestupných křivek), by měly být oznamovány standardním oznamovacím postupem.

(15)

V případě určitých trhů (zvláště trhů ukončení hlasových hovorů) mohou vnitrostátní regulační orgány dojít ke stejnému závěru jako v předchozím přezkumu a mohou chtít uložit dalším operátorům (např. novým účastníkům trhu) s podobnou základnou zákazníků nebo celkovým obratem, jaké mají operátoři, jichž se týkal předchozí přezkum, nápravná opatření, která se významně neliší od návrhů opatření již oznámených. Pro tato opatření by měl být použit zkrácený oznamovací formulář.

(16)

K návrhu opatření oznámenému prostřednictvím zkráceného oznamovacího formuláře Komise v zásadě nebude vnitrostátnímu regulačnímu orgánu zasílat připomínky dle čl. 7 odst. 3 směrnice 2002/21/ES.

(17)

V zájmu zvýšení transparentnosti oznámených návrhů opatření a usnadnění výměny informací o takových opatřeních mezi vnitrostátními regulačními orgány by standardní i zkrácené oznamovací formuláře měly obsahovat shrnutí hlavních prvků oznámeného návrhu opatření.

(18)

Potřebnost těchto úprav uznala Skupina evropských regulačních orgánů pro sítě a služby elektronických komunikací, jež byla zřízena rozhodnutím Komise 2002/627/ES (5).

(19)

K naplnění cílů stanovených v článku 8 směrnice 2002/21/ES, zejména potřeby zajistit jednotné regulační postupy a jednotné použití uvedené směrnice, je nezbytné plně dodržovat mechanismus oznámení stanovený v článku 7.

(20)

Komunikační výbor předložil svoje stanovisko v souladu s čl. 22 odst. 2 směrnice 2002/21/ES,

1)

Pojmy definované ve směrnici 2002/21/ES a v konkrétních směrnicích mají v tomto doporučení stejný význam. Dále:

2)

Oznámení by měla být prováděna elektronickou poštou s žádostí o potvrzení příjmu.

Dokumenty zaslané elektronickou poštou se považují za doručené adresátovi v den, kdy byly odeslány.

Oznámení budou evidována v pořadí, v jakém budou přijata.

3)

Oznámení nabudou účinnosti k datu, kdy je Komise zaeviduje („datum zaevidování“). Datem zaevidování bude den, kdy Komise obdržela úplné oznámení.

Na internetových stránkách Komise a elektronickými prostředky bude všem vnitrostátním regulačním orgánům sděleno datum zaevidování oznámení, předmět oznámení a případné přijaté podkladové materiály.

4)

Oznámení by měla být podávána v kterémkoli z úředních jazyků Společenství. Standardní oznamovací formulář (příloha I) nebo zkrácený oznamovací formulář (příloha II) mohou být v jiném úředním jazyce, než je jazyk návrhu opatření, aby se usnadnila konzultace se všemi ostatními vnitrostátními regulačními orgány.

Případné připomínky Komise nebo rozhodnutí přijatá Komisí podle čl. 7 směrnice 2002/21/ES budou v jazyce oznamovaného návrhu opatření, přeloženy pokud možno do jazyka použitého ve standardním oznamovacím formuláři.

5)

Návrhy opatření oznamovaných vnitrostátním regulačním orgánem by měly být doplněny o dokumentaci potřebnou k tomu, aby Komise mohla plnit své úkoly. V případě těch návrhů opatření, která spadají pod níže uvedený bod 6 a jsou oznamována prostřednictvím zkráceného oznamovacího formuláře, Komise k tomu, aby mohla plnit své úkoly, žádnou doplňující dokumentaci v zásadě nepotřebuje.

Návrhy opatření by měly být řádně odůvodněny.

6)

Následující návrhy opatření by měly být podávány Komisi prostřednictvím zkráceného oznamovacího formuláře uvedeného v příloze II:

7)

Komise, v úzké spolupráci s vnitrostátními regulačními orgány, bude monitorovat praktické důsledky zkráceného oznamovacího řízení s ohledem na případné další potřebné úpravy nebo přidá další kategorie návrhů opatření, která by měla být oznamována s použitím zkráceného oznamovacího formuláře.

8)

Návrhy opatření, jež nespadají pod bod 6, by měly být Komisi předkládány prostřednictvím standardního oznamovacího formuláře uvedeného v příloze I. Návrhy oznamovaných opatření by měly zahrnovat všechny následující body, jestliže to připadá v úvahu:

9)

V případech, kdy pro účely analýzy trhu návrh opatření definuje relevantní trh, který se liší od těch, jež jsou uvedeny v doporučení o relevantních trzích, by vnitrostátní regulační orgány měly poskytnout dostatečné odůvodnění kritérií použitých pro tuto definici trhu.

10)

Oznámení podaná v souladu s čl. 8 odst. 3 druhým pododstavcem směrnice 2002/19/ES by měla také obsahovat odpovídající odůvodnění toho, proč mají být operátorům s významnou tržní silou uloženy jiné povinnosti než ty, které jsou uvedeny v článcích 9 až 13 této směrnice.

11)

Oznámení spadající do působnosti čl. 8 odst. 5 směrnice 2002/19/ES by měla také obsahovat odpovídající odůvodnění toho, proč jsou zamýšlená opatření nutná k dodržení mezinárodních závazků.

12)

Má se za to, že oznámení podaná prostřednictvím standardního oznamovacího řízení jsou úplná, jestliže obsahují příslušné informace ve smyslu bodu 8. V případech, kdy tyto informace, včetně dokumentů, obsažené v oznámení, jsou v některém významném ohledu neúplné, vyrozumí Komise dotyčný vnitrostátní regulační orgán do pěti pracovních dnů a uvede, v čem považuje oznámení za neúplné. Oznámení nebude zaevidováno, dokud dotyčný vnitrostátní regulační orgán neposkytne požadované informace. V takových případech, pro účely článku 7 směrnice 2002/21/ES, oznámení nabude účinnosti dnem, kdy Komise obdrží úplné informace.

13)

Aniž je dotčen bod 8 výše, po zaevidování oznámení může Komise v souladu s čl. 5 odst. 2 směrnice 2002/21/ES požadovat od dotyčného vnitrostátního regulačního orgánu další informace nebo vysvětlení. Vnitrostátní regulační orgány by se měly snažit poskytnout požadované informace do tří pracovních dnů, jsou-li ihned k dispozici.

14)

Komise prověří, zda návrh opatření předložený prostřednictvím zkráceného oznamovacího formuláře spadá nebo nespadá do kategorií uvedených v bodě 6. V případech, kdy Komise soudí, že tomu tak není, vyrozumí dotyčný vnitrostátní regulační orgán do pěti pracovních dnů a požádá oznamující regulační orgán, aby předložil návrh opatření prostřednictvím standardního oznamovacího řízení.

15)

Komise vyrozumí v případech, kdy v souladu s čl. 7 odst. 3 směrnice 2002/21/ES vyjádří připomínky, dotyčný vnitrostátní regulační orgán elektronickými prostředky a zveřejní tyto připomínky na svých internetových stránkách.

16)

V případech, kdy vnitrostátní regulační orgán v souladu s čl. 7 odst. 3 směrnice 2002/21/ES vyjádří připomínky, sdělí je elektronickými prostředky Komisi a ostatním vnitrostátním regulačním orgánům.

17)

V případech, kdy při použití čl. 7 odst. 4 směrnice 2002/21/ES Komise soudí, že návrh opatření by vytvořil překážku pro jednotný trh, nebo má-li Komise vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právem Společenství a zejména s cíli uvedenými v článku 8 směrnice 2002/21/ES, nebo následně stáhne své výhrady, nebo přijme rozhodnutí, které bude požadovat, aby vnitrostátní regulační orgán stáhl návrh opatření, vyrozumí Komise dotyčný vnitrostátní regulační orgán elektronickými prostředky a umístí sdělení na své internetové stránky.

18)

Co se týká oznámení podávaných podle čl. 8 odst. 3 druhého pododstavce směrnice 2002/19/ES, přijme Komise v souladu s čl. 14 odst. 2 této směrnice obyčejně rozhodnutí, kterým vnitrostátnímu regulačnímu orgánu povolí nebo zamítne přijetí navrhovaného opatření, a to ve lhůtě nejvýše tří měsíců. Komise může s ohledem na vzniklé obtíže rozhodnout o prodloužení této lhůty o další dva měsíce.

19)

Vnitrostátní regulační orgán může v kterémkoli okamžiku rozhodnout o stažení oznámeného návrhu opatření, přičemž v takovém případě bude oznámené opatření vyřazeno z evidence. Komise o tom zveřejní sdělení na svých internetových stránkách.

20)

V případech, kdy vnitrostátní regulační orgán přijme návrh opatření poté, co od Komise nebo jiného vnitrostátního regulačního orgánu obdržel připomínky vyjádřené v souladu s čl. 7 odst. 3 směrnice 2002/21/ES, sdělí Komisi a ostatním vnitrostátním regulačním orgánům, jakým způsobem tyto vznesené připomínky v největší možné míře zohlednil.

21)

Pokud si to vyžádá vnitrostátní regulační orgán, Komise projedná návrh opatření neformálně před oznámením.

22)

V souladu s nařízením Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 (7) budou případné lhůty uvedené ve směrnici 2002/21/ES nebo v tomto doporučení počítány takto:

Jestliže lhůta skončí v sobotu, v neděli nebo ve státní svátek, prodlužuje se až do konce prvního následujícího pracovního dne. Seznam úředních svátků stanovený Komisí je zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie před začátkem každého roku.

23)

Komise, spolu s vnitrostátními regulačními orgány, posoudí nezbytnost případné revize tohoto doporučení po datu, které bylo členským státům v přezkumu předpisového rámce stanoveno pro transpozici do vnitrostátního práva.

24)

Toto doporučení je určeno členským státům.

12.11.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 301/33

(1)

Rada bezpečnosti OSN požádala v rezoluci 1814 (2008) týkající se situace v Somálsku, přijaté dne 15. května 2008, státy a regionální organizace, aby za úzké koordinace svých činností přijaly opatření k ochraně plavidel zajišťujících přepravu a dodávky humanitární pomoci určené pro Somálsko a účastnících se činností schválených OSN.

(2)

V rezoluci 1816 (2008) týkající se situace v Somálsku, přijaté dne 2. června 2008, vyjádřila Rada bezpečnosti OSN znepokojení ohledně hrozby, kterou pro dodávky humanitární pomoci do Somálska, bezpečnost námořních obchodních cest a mezinárodní námořní plavbu představují pirátství a ozbrojené loupeže páchané na plavidlech. Rada bezpečnosti OSN vyzvala zejména státy, které chtějí využít námořní obchodní cesty u somálského pobřeží, aby ve spolupráci s prozatímní federální vládou posílily a koordinovaly činnost zaměřenou na odrazování od pirátství a ozbrojených loupeží páchaných na moři. Rada bezpečnosti OSN povolila státům, které spolupracují s prozatímní federální vládou a které tato vláda předem oznámí generálnímu tajemníkovi OSN, aby po dobu šesti měsíců od přijetí rezoluce vstupovaly do pobřežních vod Somálska a využívaly všechny nezbytné prostředky k potlačení pirátství a ozbrojených loupeží páchaných na moři v souladu s platným mezinárodním právem.

(3)

V rezoluci 1838 (2008) o situaci v Somálsku přijaté dne 7. října 2008 Rada bezpečnosti přivítala probíhající plánování případné námořní vojenské operace Evropské unie (EU) a jiné mezinárodní a vnitrostátní iniciativy činěné k provedení rezolucí 1814 (2008) a 1816 (2008) a ihned požádala všechny státy, které k tomu mají prostředky, aby spolupracovaly s prozatímní federální vládou v boji proti pirátství a ozbrojeným loupežím spáchaným na moři, v souladu s rezolucí 1816 (2008). Požádala rovněž ihned všechny státy a všechny regionální organizace, aby nadále vyvíjely činnost v souladu s rezolucí 1814 (2008) na ochranu námořních konvojů Světového potravinového programu, což má zásadní důležitost pro dopravení humanitární pomoci somálskému obyvatelstvu.

(4)

Rada v závěrech ze dne 26. května 2008 vyjádřila znepokojení nad nárůstem pirátských útoků u somálského pobřeží, které narušují humanitární úsilí a mezinárodní námořní přepravu v této oblasti a přispívají k pokračujícímu porušování zbrojního embarga OSN. Rada rovněž ocenila řadu iniciativ některých členských států EU v souvislosti s poskytnutím ochrany plavidlům Světového potravinového programu. Zdůraznila potřebu širší účasti mezinárodního společenství na těchto doprovodech, aby se zabezpečily dodávky humanitární pomoci somálskému lidu.

(5)

Dne 5. srpna 2008 schválila Rada koncepci řešení krize pro akci EU s cílem přispět k provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1816 (2008) a k mezinárodnímu míru a bezpečnosti v tomto regionu.

(6)

Dne 15. září 2008 Rada znovu zdůraznila vážné znepokojení v souvislosti s pirátstvím a ozbrojenými loupežemi u somálského pobřeží a vyjádřila politování zejména nad skutečností, že v poslední době došlo ke zhoršení situace. Pokud jde o příspěvek EU k provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1816 (2008) o boji proti pirátství u somálského pobřeží a v souladu s rezolucemi 1814 (2008) a 1816 (2008) k ochraně plavidel pronajatých pro účely Světového potravinového programu, která směřují do Somálska, Rada rozhodla, že zřídí v Bruselu koordinační jednotku, jejímž úkolem bude podporovat dohled a ochranu, jež u somálského pobřeží zajišťují některé členské státy. Rada zároveň schválila prováděcí plán pro tuto vojenskou koordinační akci (EU NAVCO) a rovněž vojenskou strategickou volbu pro možnou vojenskou námořní operaci EU, pro niž členské státy, které si přejí spolupracovat s prozatímní federální vládou za účelem provádění rezoluce 1816 (2008), poskytnou své vojenské prostředky s cílem odvrátit a potlačit pirátství a ozbrojené loupeže u pobřeží Somálska.

(7)

Dne 19. září 2008 přijala Rada společnou akci 2008/749/SZBP o vojenské koordinační akci Evropské unie na podporu rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů 1816 (2008) (EU NAVCO) (1).

(8)

Po zahájení vojenské operace Atalanta budou úkoly koordinační jednotky plněny v rámci této společné akce. Je tedy třeba přistoupit k uzavření koordinační jednotky.

(9)

Politický a bezpečnostní výbor by měl vykonávat politickou kontrolu nad vojenskou operací EU s cílem přispět k odvrácení a potlačení pirátství a ozbrojených loupeží u pobřeží Somálska, zajišťovat její strategické řízení a přijímat vhodná rozhodnutí v souladu s čl. 25 třetím pododstavcem Smlouvy.

(10)

V souladu s čl. 28 odst. 3 Smlouvy by měly operační výdaje vyplývající z této společné akce v souvislosti s vojenstvím nebo obranou hradit členské státy v souladu s rozhodnutím Rady 2007/384/SZBP ze dne 14. května 2007 o vytvoření mechanismu pro správu financování společných nákladů operací Evropské unie v souvislosti s vojenstvím nebo obranou (ATHENA) (2).

(11)

Podle čl. 14 odst. 1 Smlouvy by měly být ve společných akcích vymezeny prostředky, které budou EU poskytnuty. Finanční referenční částka určená na krytí společných nákladů vojenské operace EU po dobu dvanácti měsíců představuje nejlepší aktuální odhad, aniž jsou dotčeny konečné údaje, které mají být zahrnuty do rozpočtu, jenž má být schválen v souladu s pravidly stanovenými v rozhodnutí o ATHENĚ.

(12)

Dopisem ze dne 30. října 2008 zaslala EU prozatímní federální vládě v souladu s bodem 7 rezoluce 1816 (2008) nabídku, která obsahuje návrhy týkající se uplatňování pravomocí jinými státy než Somálskem vůči osobám zadrženým v pobřežních vodách Somálska, které páchají činy pirátství nebo ozbrojené loupeže nebo u nichž existuje podezření, že takové činy spáchaly.

(13)

V souladu s článkem 6 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko neúčastní vypracovávání a provádění těch rozhodnutí a činností Evropské unie, které souvisejí s obranou. Dánsko se neúčastní provádění této společné akce, a proto se nepodílí na financování operace,

—

k ochraně plavidel Světového potravinového programu dodávajících potravinovou pomoc vysídlenému obyvatelstvu v Somálsku v souladu s mandátem vymezeným v rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1814 (2008),

—

k ochraně zranitelných plavidel plujících podél somálského pobřeží a k odvrácení, prevenci a potlačení pirátství a ozbrojených loupeží u pobřeží Somálska v souladu s mandátem vymezeným v rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1816 (2008).

a)

zajišťuje ochranu plavidel pronajatých pro účely Světového potravinového programu, mimo jiné přítomností ozbrojených složek Atalanty na palubě dotčených plavidel, zejména během jejich plavby v pobřežních vodách Somálska;

b)

zajišťuje v případech jednotlivě zjištěné potřeby doprovod obchodních plavidel plavících se v oblastech, kde je přítomna;

c)

vykonává dohled v pobřežních oblastech Somálska, včetně jeho pobřežních vod, které představují riziko pro námořní činnosti, zejména pro námořní přepravu;

d)

činí nezbytná opatření, jež mohou zahrnovat i použití síly, k odvrácení, prevenci a potlačení činů pirátství nebo ozbrojených loupeží, které mohu být páchány v oblastech, kde je přítomna;

e)

za účelem případného uplatnění pravomocí příslušných států za podmínek stanovených v článku 13 může zadržet nebo předat osoby, které spláchaly činy pirátství nebo ozbrojené loupeže nebo u nichž existuje podezření, že takové činy spáchaly, v oblastech, kde je přítomna, a zadržet plavidla pirátů nebo ozbrojených lupičů anebo plavidla zajatá v důsledku činu pirátství nebo ozbrojené loupeže, která jsou v držení pirátů, jakož i věci, které se nacházejí na jejich palubě;

f)

udržuje kontakty s organizacemi, subjekty a státy působícími v oblasti s cílem bojovat proti pirátství a ozbrojeným loupežím u pobřeží Somálska, zejména s námořními silami „Combined Task Force 150“, které působí v rámci operace „Trvalá svoboda“.

—

jsou rozmístěny nebo přítomny na pevninském území třetích států,

—

působí v pobřežních nebo vnitrozemských vodách třetích států,

—

příslušným orgánům členského státu nebo zúčastněného třetího státu vlajky plavidla, jež zadržení uskutečnilo, nebo

—

pokud si tento stát nepřeje uplatnit své pravomoci, členskému státu nebo kterémukoli třetímu státu, který si je přeje vůči uvedeným osobám nebo prostředkům uplatnit.

12.11.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 301/38

(1)

Článek 29 Smlouvy stanoví, že cíle Unie poskytovat svým občanům v prostoru svobody, bezpečnosti a práva vysokou úroveň ochrany se dosáhne předcházením organizované i neorganizované trestné činnosti, včetně korupce a podvodů, a bojem proti ní.

(2)

Strategie Evropské unie pro počátek nového tisíciletí v oblasti předcházení organizované trestné činnosti a boje proti ní zdůrazňuje potřebu vytvářet souhrnnou politiku EU proti korupci.

(3)

Rada v usnesení ze dne 14. dubna 2005 o souhrnné politice EU proti korupci, které souvisí se sdělením Komise Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru ze dne 28. května 2003 o souhrnné protikorupční politice EU, opětovně potvrdila význam úlohy a práce členských států při vypracovávání souhrnné mnohostranné politiky proti korupci ve veřejném i v soukromém sektoru ve spolupráci se všemi dotčenými subjekty, jak z občanské společnosti, tak z podnikatelské sféry.

(4)

Evropská rada přivítala, že v rámci Haagského programu (3) (bod 2.7) byla vypracována strategická koncepce s ohledem na řešení přeshraniční organizované trestné činnosti a korupce na úrovni EU, a vyzvala Radu a Komisi, aby tuto koncepci dále rozpracovaly a převedly do praktické roviny.

(5)

Vedoucí a hlavní představitelé vnitrostátních orgánů členských států EU pro dozor nad policií a její kontrolu, jakož i vedoucí a hlavní představitelé jejich agentur pro boj proti korupci se širší oblastí působnosti se setkali v listopadu roku 2004 ve Vídni na konferenci AGIS o zlepšení operativní spolupráce v boji proti korupci v Evropské unii. Zdůraznili význam dalšího prohlubování spolupráce, mimo jiné prostřednictvím každoročních setkání, a přivítali myšlenku evropské sítě pro boj proti korupci založené na stávajících strukturách. V návaznosti na vídeňskou konferenci se tito Evropští partneři v boji proti korupci (dále jen „EPAC“) setkali v Budapešti v listopadu roku 2006 na šestém výročním zasedání, kde naprostou většinou potvrdili svůj závazek podporovat iniciativu, která má za cíl vytvořit formálnější síť pro boj proti korupci.

(6)

S cílem navázat na stávající struktury by členské organizace EPAC mohly patřit mezi orgány a agentury, jež budou součástí evropské sítě pro boj proti korupci.

(7)

Posilování mezinárodní spolupráce je všeobecně (4) považováno za klíčový faktor v boji proti korupci. Boj proti všem formám korupce by se měl zlepšit prostřednictvím účinné spolupráce, zjišťování možností, sdílení osvědčených postupů a vypracování vysoce profesionálních standardů. Vytvoření sítě pro boj proti korupci na úrovni EU je důležitým příspěvkem k posílení této spolupráce,

1)

vytváří fórum pro výměnu informací v rámci EU o účinných opatřeních a zkušenostech v oblasti předcházení korupci a boje proti ní;

2)

usnadňuje vytváření kontaktů mezi svými členy a jejich aktivní udržování.

12.11.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 301/40

„a)

tří let od uzavření operačního programu, jak je stanoveno v čl. 89 odst. 3;“,

„a)

tří let od uzavření operačního programu, jak je stanoveno v čl. 89 odst. 5;“;