Úřední věstník L 301/2007

I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

20.11.2007

Úřední věstník Evropské unie

L 301/3

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 1350/2007/ES

ze dne 23. října 2007,

kterým se zavádí druhý akční program Společenství v oblasti zdraví (2008–2013)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 152 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Společenství může přispívat k ochraně zdraví a bezpečnosti občanů prostřednictvím akcí v oblasti veřejného zdraví. Při vymezování a provádění všech politik a činností Společenství by měl být zajištěn vysoký stupeň ochrany zdraví. Podle článku 152 Smlouvy má Společenství hrát aktivní úlohu tím, že v souladu se zásadou subsidiarity přijímá opatření, která nemohou přijmout jednotlivé členské státy. Společenství plně respektuje odpovědnost členských států za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče.

(2)

Pro oblast zdravotnictví je na jedné straně charakterický značný potenciál pro růst, inovace a dynamiku, na druhé straně však před touto oblastí stojí obtížné úkoly, pokud jde o finanční a sociální udržitelnost a účinnost systémů zdravotní péče, mimo jiné v důsledku stárnutí obyvatelstva a pokroku v medicíně.

(3)	Akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003–2008), přijatý rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1786/2002/ES (4), byl prvním integrovaným programem Společenství v této oblasti a přinesl již řadu důležitých změn a zlepšení.

(4)	Ke splnění cílů, které si Společenství v oblasti veřejného zdraví již stanovilo, je třeba trvalého úsilí. Proto je vhodné zavést druhý akční program Společenství v oblasti zdraví (2008–2013) (dále jen „program“).

(5)

Existuje celá řada vážných přeshraničních zdravotních hrozeb, které mohou nabýt celosvětového rozměru, a objevují se nové hrozby, jež vyžadují další akce na úrovni Společenství. Společenství by se mělo vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami zabývat přednostně. Program by měl klást důraz na posilování celkových kapacit Společenství prostřednictvím dalšího rozvoje spolupráce mezi členskými státy. Monitorování, včasné varování a akce pro potírání vážných zdravotních hrozeb jsou důležitými oblastmi, v nichž by se měla podporovat účinná a koordinovaná reakce na zdravotní hrozby na úrovni Společenství. Pro reakci na zdravotní hrozby jsou nesmírně důležitá opatření vedoucí k zajištění spolupráce mezi laboratořemi v oblasti vysoce kvalitní diagnostiky. Program by měl povzbudit vytvoření systému referenčních laboratoří Společenství. Takový systém je však třeba vybudovat na pevném právním základě.

(6)

Podle zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) o zdraví v Evropě z roku 2005 jsou nejčastějšími příčinami zdravotní zátěže způsobené nemocností, pokud jde o celkový počet roků života ztracených předčasnou úmrtností a zvýšenou nemocností (Disability Adjusted Life-Years – DALY), v evropském regionu WHO nepřenosné nemoci (77 % celkového počtu), zranění a otravy působením vnějších příčin (14 %) a přenosné nemoci (9 %). Sedm nejčastějších diagnóz – ischemická choroba srdeční, unipolární depresivní porucha, cerebrovaskulární nemoci, nemoci způsobené užíváním alkoholu, chronická plicní nemoc, rakovina plic a zranění v důsledku silničního provozu – tvoří 34 % DALY v daném regionu. Sedm hlavních rizikových faktorů – tabák, alkohol, vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu, nadváha, nedostatečná konzumace ovoce a zeleniny a nedostatek tělesného pohybu – mají za následek 60 % DALY. Kromě toho se hrozbou pro zdraví všech obyvatel Evropy stávají také přenosné nemoci, jako je HIV/AIDS, chřipka, tuberkulóza a malárie. Důležitým úkolem programu, případně ve spolupráci se statistickým programem Společenství, by mělo být lepší rozpoznávání hlavních příčin zdravotní zátěže způsobené nemocností ve Společenství.

(7)

Mezi osm hlavních příčin úmrtí a nemocnosti v důsledku nepřenosných nemocí v evropském regionu WHO patří kardiovaskulární nemoci, neuropsychiatrické poruchy, rakovina, nemoci zažívacího ústrojí, onemocnění dýchacích cest, poruchy smyslových orgánů, nemoci pohybového aparátu a cukrovka. Program by měl v součinnosti s dalšími iniciativami a fondy Společenství přispět k lepší úrovni znalostí a informovanosti, pokud jde o prevenci, diagnózu a kontrolu závažných chorob. Komise tak může během celého průběhu programu předkládat návrhy na případná doporučení Rady. Program by měl rovněž podporovat přiměřenou koordinaci a součinnost mezi iniciativami Společenství týkajícími se sběru srovnatelných údajů o závažných chorobách, včetně rakoviny.

(8)	Zdravotní hrozbou v Evropě se stávají rezistence mikrobů na antibiotika a nozokomiální infekce. Závažným problémem je nedostatek nových účinných antibiotik a způsob zajištění správného používání stávajících antibiotik. Proto je důležité sbírat a vyhodnocovat příslušné údaje.

(9)	Pro boj proti přenosným nemocem je důležité posílení úlohy Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 (5).

(10)

Program by měl navazovat na výsledky dosažené v rámci předchozího akčního programu Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003–2008). Měl by přispívat k dosažení vysoké úrovně tělesného a duševního zdraví a větší rovnosti v oblasti zdraví v celém Společenství zaměřením svých akcí na zlepšení veřejného zdraví, prevenci lidských nemocí a poruch a odstranění příčin nebezpečí pro zdraví za účelem boje proti nemocnosti a předčasné úmrtnosti. Dále by měl přispět k tomu, aby měli občané lepší přístup k informacím, čímž by se zlepšila jejich schopnost činit taková rozhodnutí, která nejlépe odpovídají jejich zájmům.

(11)	Program by měl klást důraz na zlepšování hygienických podmínek a propagaci zdravého životního stylu a kultury prevence u dětí a mládeže.

(12)

Program by měl podpořit začlenění zdravotních cílů do všech politik a činností Společenství, aniž by docházelo k překrývání s činnostmi prováděnými v rámci jiných politik Společenství. Klíčovou součástí cíle začlenění oblasti zdraví do ostatních politik je koordinace s ostatními politikami a programy Společenství. Ve snaze podpořit součinnost a předejít překrývání činností se mohou provádět společné akce se souvisejícími programy a akcemi Společenství a vhodným způsobem by se měly využívat jiné fondy a programy Společenství, včetně stávajících i budoucích rámcových programů Společenství pro výzkum a jejich výsledků, strukturálních fondů, Evropského fondu solidarity, evropské strategie pro ochranu zdraví při práci, akčního programu Společenství v oblasti spotřebitelské politiky (2007–2013) (6), programu „Protidrogová prevence a informovanost o drogách“, programu „Boj proti násilí (Daphne)“ a statistického programu Společenství v rámci jejich příslušných činností.

(13)

Mělo by být vynaloženo zvláštní úsilí k zajištění provázanosti a součinnosti mezi programem a vnější činností Společenství, zejména pokud jde o influenzu ptáků, HIV/AIDS, tuberkulózu a další přeshraniční zdravotní hrozby. Kromě toho by měla existovat mezinárodní spolupráce s cílem podpořit obecnou reformu zdravotnictví a obecné institucionální záležitosti v oblasti zdravotnictví ve třetích zemích.

(14)

Zvyšování počtu roků prožitých ve zdraví (Healthy Life Years – HLY) prostřednictvím prevence nemocí a podpory politik vedoucích ke zdravějšímu způsobu života je důležité pro dobré životní podmínky občanů EU a napomáhá splnění úkolů lisabonského procesu, pokud jde o společnost založenou na znalostech a udržitelnost veřejných financí, které jsou v důsledku rostoucích nákladů na zdravotní péči a sociální zabezpečení pod tlakem.

(15)	Rozšíření Evropské unie s sebou přineslo další obavy, pokud jde o nerovnosti v oblasti zdraví v rámci EU, a tato situace se dalším rozšiřováním pravděpodobně ještě zvýrazní. Tato problematika by proto měla být jednou z priorit programu.

(16)	Program by měl pomoci rozpoznat příčiny nerovností v oblasti zdraví a mimo jiné podpořit výměnu osvědčených postupů při jejich řešení.

(17)

V zájmu účinného sledování zdravotního stavu v Evropské unii je nutné systematicky sbírat, zpracovávat a vyhodnocovat srovnatelné údaje, s ohledem na vnitrostátní podmínky. To by Komisi a členským státům umožnilo lepší informování veřejnosti a formulování vhodných strategií, politik a akcí k dosažení vysoké úrovně ochrany lidského zdraví. Akce a podpůrná opatření by měly usilovat o slučitelnost a vzájemnou součinnost systémů a sítí pro výměnu informací a údajů potřebných pro rozvoj veřejného zdraví. Důležitými zdravotními hledisky jsou pohlaví, sociálně ekonomický status a věk. Sběr údajů by měl pokud možno vycházet ze stávající práce a návrhy na nové shromažďování údajů by měly uvádět příslušné náklady a měly by být odůvodněny zjevnou potřebou. Sběr údajů by se měl provádět v souladu s příslušnými právními předpisy o ochraně osobních údajů.

(18)

Osvědčené postupy jsou důležité, neboť podpora zdraví a zdravotní prevence by se měly měřit na základě účinnosti a účelnosti, nikoli čistě ekonomicky. Aby se předešlo dalšímu zhoršování zdravotního stavu, mělo by být u nemocí a zranění podporováno používání osvědčených postupů a nejnovějších léčebných metod a měly by být vybudovány evropské referenční sítě pro určitá onemocnění.

(19)	Je potřeba učinit kroky za účelem prevence zranění, a to sběrem údajů, vyhodnocováním rizikových faktorů zranění a šířením příslušných informací.

(20)

Poskytování zdravotních služeb je v první řadě odpovědností členských států, ale spolupráce na úrovni Společenství může být přínosná jak pro pacienty, tak i pro zdravotní systémy. Činnosti financované v rámci programu, jakož i nové návrhy vypracované v důsledku těchto činností, by měly brát náležitý ohled na závěry Rady o společných hodnotách a zásadách ve zdravotních systémech Evropské unie (7) přijaté v červnu roku 2006, ve kterých se schvaluje prohlášení o společných hodnotách a zásadách zdravotních systémů EU a v nichž se orgány Evropské unie vyzývají k tomu, aby tyto společné hodnoty a zásady ve své práci respektovaly. Program by měl brát náležitý ohled na budoucí vývoj, pokud jde o akce Společenství v oblasti zdravotních služeb a o práci Skupiny na vysoké úrovni pro zdravotnické služby a lékařskou péči, která nabízí důležité fórum pro spolupráci a výměnu osvědčených postupů mezi zdravotními systémy členských států.

(21)

Program by měl přispívat ke sběru údajů, k podpoře a rozvoji metod a nástrojů, k vytváření sítí a různých druhů spolupráce a k podpoře příslušných politik v oblasti mobility pacientů i mobility zdravotnických pracovníků. Měl by usnadnit další rozvoj evropské oblasti e-Zdraví (eHealth) pomocí společných evropských iniciativ s ostatními oblastmi politiky EU, včetně regionální politiky, a zároveň by měl přispívat k práci na kritériích kvality internetových stránek zaměřených na oblast zdraví a k vytvoření evropského průkazu zdravotního pojištění. Mělo by se počítat s telemedicínou, protože použití telemedicíny může napomoci přeshraniční péči při zajištění lékařské péče doma.

(22)

Znečištění životního prostředí představuje pro evropské občany vážné zdravotní riziko a významný důvod ke znepokojení. Zvláštní akce by se měly zaměřit na děti a další skupiny, které jsou obzvlášť citlivé na nebezpečné environmentální podmínky. Program by měl doplňovat akce přijaté v rámci evropského akčního plánu pro životní prostředí a zdraví na období 2004–2010.

(23)	Program by se měl zaměřit také na zdravotní otázky specifické pro muže či ženy a na zdravotní otázky související se stárnutím.

(24)	Program by měl respektovat význam komplexního přístupu k veřejnému zdraví a tam, kde existují vědecké nebo klinické důkazy o účinnosti komplementárního a alternativního lékařství, je případně vzít při své činnosti v potaz.

(25)	Klíčovými faktory ochrany lidského zdraví jsou zásada obezřetnosti a hodnocení rizik, a měly by proto být dále zapracovány do ostatních politik a činností Společenství.

(26)	Toto rozhodnutí stanoví pro celou dobu trvání programu finanční krytí, které představuje pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (8).

(27)

S cílem zajistit při provádění programu vysokou míru koordinace mezi akcemi a iniciativami Společenství a členských států je nutné podporovat spolupráci mezi členskými státy a zvýšit účinnost stávajících a budoucích sítí v oblasti veřejného zdraví. V souvislosti s prováděním programu je potřeba uvažovat o účasti státních, regionálních a místních orgánů na příslušné úrovni, která by byla v souladu s vnitrostátními systémy.

(28)

Je nutné zvýšit investice EU do zdraví a projektů souvisejících se zdravím. V této souvislosti jsou členské státy vybízeny k tomu, aby ve svých národních programech stanovily zlepšování zdravotního stavu jako jednu z priorit. Je zapotřebí zvýšit informovanost o možnostech financování oblasti zdraví z prostředků EU. Měla by se podporovat výměna zkušeností mezi členskými státy, pokud jde o financování oblasti zdraví prostřednictvím strukturálních fondů.

(29)

Důležitou úlohu při plnění cílů programu mohou hrát též nevládní subjekty a specializované sítě. Při sledování cíle nebo cílů programu mohou požadovat příspěvky Společenství, které umožní jejich fungování. V souladu s rozhodnutím Rady č. 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (9) je proto třeba pro nevládní subjekty a specializované sítě, které mohou obdržet podporu Společenství, stanovit podrobná kritéria způsobilosti, ustanovení týkající se finanční transparentnosti a dobu trvání podpory ze strany Společenství. Mezi tato kritéria by měla patřila povinnost těchto subjektů a sítí stanovit jasné cíle, akční plány a měřitelné výsledky představující, pokud jde o cíle programu, výrazný evropský rozměr a skutečnou přidanou hodnotu. S ohledem na zvláštní povahu dotyčných subjektů a specializovaných sítí a v případech výjimečné prospěšnosti by mělo být možné osvobodit obnovení podpory Společenství ve prospěch fungování těchto subjektů a specializovaných sítí od zásady postupného snižování rozsahu podpory Společenství.

(30)	Program by měl být prováděn v těsné spolupráci s příslušnými organizacemi a agenturami, zejména s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí.

(31)	Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím č. 1999/468/ES, přičemž se zohlední potřeba průhlednosti a rozumná rovnováha mezi různými cíli programu.

(32)

Dohoda o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „dohoda o EHP“) stanoví pro oblast zdraví spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a zeměmi Evropského sdružení volného obchodu, které se účastní Evropského hospodářského prostoru (dále jen „země ESVO/EHP“), na straně druhé. Rovněž je třeba stanovit opatření pro otevření programu účasti dalších zemí, zejména zemí sousedících se Společenstvím, zemí, které podaly žádost o přistoupení, kandidátských zemí nebo zemí přistupujících k Evropské unii, se zvláštním přihlédnutím k potenciálu zdravotních hrozeb, které vznikají v jiných zemích a mohou se projevit ve Společenství.

(33)

Ve snaze přispět k dosažení cílů programu je třeba usnadňovat udržování vhodných vztahů se třetími zeměmi, které se programu neúčastní, a to s ohledem na veškeré příslušné dohody mezi těmito zeměmi a Společenstvím. Třetí země by tak měly mít možnost dále rozvíjet činnosti doplňující činnosti financované tímto programem v oblastech společného zájmu, ale bez finančního příspěvku v rámci tohoto programu.

(34)

Je vhodné rozvíjet spolupráci s příslušnými mezinárodními organizacemi, jako je například Organizace spojených národů a její specializované agentury, zejména WHO, jakož i s Radou Evropy a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, za účelem provádění programu dosažením maximální účinnosti a účelnosti akcí v oblasti zdraví na mezinárodní úrovni a na úrovni Společenství a s ohledem na zvláštní schopnosti a úlohy různých organizací.

(35)

Úspěšné provádění cílů programu by mělo být založeno na dobrém pokrytí otázek začleněných do ročních plánů práce, na výběru vhodných akcí a financování projektů, jejichž nedílnou součástí je vhodný proces sledování a hodnocení, a na pravidelném sledování a hodnocení, a to včetně nezávislých externích hodnocení, které by mělo měřit dopad akcí a prokazovat jejich přínos pro obecné cíle programu. Při hodnocení programu je třeba vzít v úvahu, že dosažení cílů programu může vyžadovat více času, než je doba trvání programu.

(36)	Roční plány práce by měly obsahovat hlavní předvídatelné činnosti, které by měly být financovány z programu prostřednictvím různých mechanismů financování včetně výzev k předkládání nabídek.

(37)

Jelikož cílů tohoto rozhodnutí nemůže být s ohledem na nadnárodní povahu dotčených otázek uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a může jich být proto z důvodu, že případná akce Společenství je při ochraně zdraví a bezpečnosti občanů účinnější a účelnější než samotná akce na vnitrostátní úrovni, lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné.

(38)

V souladu s článkem 2 Smlouvy, podle něhož je rovné zacházení pro muže a ženy zásadou Společenství, a v souladu s čl. 3 odst. 2 Smlouvy, který stanoví, že Společenství usiluje o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy při všech svých činnostech včetně dosažení vysoké úrovně ochrany zdraví, přispívají všechny cíle a akce zahrnuté v programu k lepšímu porozumění a rozpoznání potřeb mužů a žen a jejich přístupu ke zdraví.

(39)

Je vhodné zajistit přechod mezi programem a předchozími programy, které nahrazuje, a to zejména s ohledem na pokračování víceletých ujednání týkajících se jeho řízení, jako je například financování technické a správní pomoci. Výdaje spojené s řízením akcí, které nebudou dokončeny do konce roku 2013, by měly být v případě potřeby ode dne 1. ledna 2014 kryty prostředky určenými na technickou a správní pomoc.

(40)	Toto rozhodnutí nahrazuje rozhodnutí č. 1786/2002/ES. Uvedené rozhodnutí by proto mělo být zrušeno,

ROZHODLY TAKTO:

Článek 1

Zavedení programu

Zavádí se druhý akční program Společenství v oblasti zdraví (2008–2013), který se vztahuje na období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2013 (dále jen „program“).

Článek 2

Účel a cíle

1. Program doplňuje a podporuje politiky členských států, poskytuje těmto politikám přidanou hodnotu a přispívá k větší solidaritě a prosperitě v rámci Evropské unie tím, že chrání a podporuje lidské zdraví a bezpečnost a zlepšuje veřejné zdraví.

2. Cíle uskutečňované prostřednictvím akcí stanovených v příloze jsou tyto:

—	zlepšit ochranu zdraví občanů,

—	podporovat zdraví, včetně snižování zdravotních nerovností,

—	vypracovávat a šířit informace a znalosti z oblasti zdraví.

Akce uvedené v prvním pododstavci případně podporují prevenci závažných nemocí a přispívají ke snížení jejich výskytu, jakož i jimi způsobené nemocnosti a úmrtnosti.

Článek 3

Financování

1. Finanční krytí pro provádění programu v období uvedeném v článku 1 se stanoví na 321 500 000 EUR.

2. Roční rozpočtové prostředky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního rámce.

Článek 4

Finanční příspěvek

1. Finanční příspěvek Společenství nepřekročí tuto výši:

a)	60 % nákladů na akce zaměřené na podporu dosažení cíle, který je součástí tohoto programu, kromě případů výjimečné prospěšnosti, kdy příspěvek Společenství nepřekročí 80 %, a

60 % nákladů na fungování nevládního subjektu nebo specializované sítě, které jsou neziskové a nezávislé na průmyslu, komerčních a obchodních či jiných konfliktních zájmech, s členskou základnou alespoň v polovině členských států při vyváženém zeměpisném zastoupení, a jako prvořadý úkol si kladou jeden nebo více cílů tohoto programu, pokud je taková podpora nezbytná pro sledování těchto cílů. V případech výjimečné prospěšnosti nepřekročí příspěvek Společenství 80 %.

2. Obnovení finančních příspěvků stanovených v odst. 1 písm. b) pro nevládní subjekty a specializované sítě může být osvobozeno od zásady postupného snižování.

3. Pokud to odůvodňuje povaha cíle, jehož má být dosaženo, mohou finanční příspěvky Společenství zahrnovat společné financování Společenstvím a jedním nebo více členskými státy či Společenstvím a příslušnými orgány dalších účastnících se zemí. V takovém případě nepřekročí příspěvek Společenství 50 %, kromě případů výjimečné prospěšnosti, kdy příspěvek Společenství nepřekročí 70 %. Tyto příspěvky Společenství lze poskytnout veřejnému nebo nevládnímu subjektu, který je neziskový a nezávislý na průmyslových, obchodních a podnikatelských nebo jiných neslučitelných zájmech, jehož hlavním úkolem je usilovat o jeden nebo více cílů programu a který je určený na základě průhledného postupu členským státem či příslušným orgánem, a schválenému Komisí.

4. Finanční příspěvky Společenství mohou být rovněž poskytovány formou jednorázové platby a paušálního financování, pokud je to s ohledem na povahu dotyčné akce vhodné. V případě takových finančních příspěvků se nepoužijí procentuální omezení stanovená v odstavcích 1 a 3, avšak spolufinancování je stále požadováno.

Článek 5

Správní a technická pomoc

1. Finanční příděl na program může rovněž zahrnovat výdaje související s činnostmi při přípravě, sledování, kontrole, auditu a hodnocení, které jsou bezprostředně nutné pro řízení programu a uskutečňování jeho cílů, zejména studií, setkání, informační a vydavatelské činnosti, výdajů týkajících se informačních sítí zaměřených na výměnu informací, jakož i veškeré další výdaje na technickou a správní pomoc, kterou může Komise využívat pro řízení programu.

2. Finanční příděl může též zahrnovat výdaje na technickou a správní pomoc nezbytnou pro zajištění přechodu mezi programem a opatřeními přijatými podle rozhodnutí č. 1786/2002/ES. V případě potřeby lze prostředky pro krytí podobných výdajů zanést do rozpočtu i po roce 2013, s cílem umožnit řízení akcí nedokončených k 31. prosinci 2013.

Článek 6

Způsoby provádění

Akce k dosažení účelu a cílů uvedených v článku 2 plně využívají vhodné dostupné způsoby provádění, a to zejména:

a)	přímé nebo nepřímé provádění Komisí na ústřední úrovni a

b)	případně společné řízení s mezinárodními organizacemi.

Článek 7

Provádění programu

1. Komise v souladu s články 3 a 8 a v úzké spolupráci s členskými státy zajistí provádění akcí a opatření uvedených v programu.

2. Komise a členské státy v rámci svých oblastí působností přijmou vhodná opatření k zajištění účinného fungování programu a k vypracování mechanismů na úrovni Společenství a členských států zaměřených na splnění cílů programu. Zajistí, aby byly o akcích, které jsou prostřednictvím programu podporovány, poskytovány odpovídající informace a aby byla zabezpečena přiměřená účast.

3. V zájmu dosažení cílů programu Komise v úzké spolupráci s členskými státy:

a)	usiluje o srovnatelnost údajů a informací a o slučitelnost a vzájemnou součinnost systémů a sítí pro výměnu údajů a informací v oblasti zdraví a

b)	zajistí nezbytnou spolupráci a komunikaci s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí a jinými příslušnými agenturami EU, aby se optimalizovalo využívání finančních prostředků Společenství.

4. Při provádění programu Komise spolu s členskými státy zajistí dodržování všech příslušných právních předpisů o ochraně osobních údajů a případně zavedení mechanismů k zajištění důvěrnosti a bezpečnosti těchto údajů.

Článek 8

Prováděcí opatření

1. Opatření nezbytná pro provádění tohoto rozhodnutí se přijímají postupem podle čl. 10 odst. 2, pokud jde o:

roční plán práce pro provádění programu, který stanoví:

i)	priority a akce, které mají být provedeny, včetně přidělení finančních zdrojů,

ii)	kritéria procentního podílu finančního příspěvku Společenství včetně kritérií pro posouzení, zda jde o případ výjimečné prospěšnosti,

iii)	opatření pro provádění společných strategií a akcí uvedených v článku 9;

b)	kritéria pro výběr a přidělení a další kritéria, týkající se finančních příspěvků na akce programu v souladu s článkem 4.

2. Všechna další nezbytná opatření pro provádění tohoto rozhodnutí se přijímají postupem podle čl. 10 odst. 3.

Článek 9

Společné strategie a akce

1. S cílem zajistit při vymezování a provádění všech politik a činností Společenství vysoký stupeň ochrany lidského zdraví a s cílem podpořit začlenění hledisek zdraví do všech politik Společenství mohou být cíle programu prováděny jako společné strategie a společné akce vytvářením vazeb na příslušné programy, akce a fondy Společenství.

2. Komise zajistí, aby byl program optimálně provázán s ostatními programy, akcemi a fondy Společenství.

Článek 10

Výbor

1. Komisi je nápomocen výbor (dále jen „výbor“).

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí č. 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí č. 1999/468/ES je dva měsíce.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí č. 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Článek 11

Účast třetích zemí

Program je otevřen účasti:

a)	zemí ESVO/EHP v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP a

třetích zemí, zejména zemí, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, zemí, které podaly žádost o přistoupení, kandidátských zemí nebo zemí přistupujících k Evropské unii, a zemí západního Balkánu zahrnutých do procesu stabilizace a přidružení, a to v souladu s podmínkami stanovenými v příslušných dvoustranných nebo mnohostranných dohodách o obecných zásadách pro jejich účast na programech Společenství.

Článek 12

Mezinárodní spolupráce

Během provádění programu jsou podporovány vztahy a spolupráce se třetími zeměmi, které se neúčastní programu, a s příslušnými mezinárodními organizacemi, zejména s WHO.

Článek 13

Sledování, hodnocení a šíření výsledků

1. Komise sleduje v úzké spolupráci s členskými státy provádění akcí programu s ohledem na jeho cíle. Každý rok předkládá výboru zprávu o všech akcích a projektech financovaných prostřednictvím programu a informuje Evropský parlament a Radu.

2. Na žádost Komise, která se vyvaruje neúměrného zvýšení administrativní zátěže pro členské státy, předloží členské státy veškeré dostupné informace o provádění a dopadu programu.

3. Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů:

do 31. prosince 2010 externí a nezávislou prozatímní hodnotící zprávu o výsledcích dosažených ve vztahu k cílům programu a o kvalitativních a kvantitativních aspektech jeho provádění, jakož i o jeho slučitelnosti a doplňkovosti s jinými důležitými programy, akcemi a fondy Společenství. Tato zpráva zejména umožní zhodnocení dopadu opatření na všechny země. Zpráva bude obsahovat souhrn hlavních závěrů a budou k ní přiloženy připomínky Komise;

b)	do 31. prosince 2011 sdělení o pokračování programu;

c)	do 31. prosince 2015 externí nezávislou hodnotící zprávu ex post o provádění a výsledcích programu.

4. Komise zpřístupní výsledky akcí provedených na základě tohoto rozhodnutí veřejnosti a zajistí jejich rozšíření.

Článek 14

Zrušení

Rozhodnutí č. 1786/2002/ES se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2008.

Komise přijme případná správní opatření nezbytná k zajištění přechodu od opatření přijatých podle rozhodnutí č. 1786/2002/ES k opatřením uplatňovaným v rámci programu.

Článek 15

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ve Štrasburku dne 23. října 2007.

Za Evropský parlament

předseda

H.-G. PÖTTERING

Za Radu

předseda

M. LOBO ANTUNES

(1) Úř. věst. C 88, 11.4.2006, s. 1.

(2) Úř. věst. C 192, 16.8.2006, s. 8.

(3) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 16. března 2006 (Úř. věst. C 291 E, 30.11.2006, s. 372), společný postoj Rady ze dne 22. března 2007 (Úř. věst. C 103 E, 8.5.2007, s. 11) a postoj Evropského parlamentu ze dne 10. července 2007 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Rozhodnutí Rady ze dne 9. října 2007.

(4) Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 1. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí č. 786/2004/ES (Úř. věst. L 138, 30.4.2004, s. 7).

(5) Úř. věst. L 142, 30.4.2004, s. 1.

(6) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1926/2006/ES (Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 39).

(7) Úř. věst. C 146, 22.6.2006, s. 1.

(8) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

(9) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

PŘÍLOHA

Akce uvedené v čl. 2 odst. 2

1. Zlepšit ochranu zdraví občanů.

1.1 Chránit občany před zdravotními hrozbami.

1.1.1 Rozvíjet strategie a mechanismy pro prevenci zdravotních hrozeb vyplývajících z přenosných i nepřenosných nemocí a zdravotních hrozeb z fyzikálních, chemických či biologických zdrojů, včetně případů záměrného vypouštění, a pro výměnu informací o takových hrozbách a reakci na ně; přijmout opatření k zajištění spolupráce mezi laboratořemi členských států v oblasti vysoce kvalitní diagnostiky; podporovat činnost stávajících laboratoří provádějících práci s významem pro Společenství; pracovat na vytvoření sítě referenčních laboratoří Společenství.

1.1.2 Podporovat rozvoj politik v oblasti prevence, očkování a imunizace; zlepšit partnerství, sítě, nástroje a systémy podávání zpráv ohledně imunizace a monitorování nežádoucích reakcí.

1.1.3 Budovat schopnosti a postupy pro řízení rizik; zlepšit připravenost a plánování s ohledem na mimořádné události v oblasti zdraví, včetně přípravy na koordinovanou odezvu na mimořádné události v oblasti zdraví ze strany EU či na mezinárodní úrovni; vypracovat postupy pro sdělování rizik a konzultace o protiopatřeních.

1.1.4 Podporovat spolupráci a zlepšení stávající schopnosti a možnosti odezvy, včetně ochranných pomůcek, zařízení pro případ karantény a mobilních laboratoří, které mohou být použity pro rychlý zásah při mimořádné události.

1.1.5 Rozvíjet strategie a postupy pro sestavování, zvyšování nouzové kapacity, provádění cvičení a zkoušek, hodnocení a přezkum obecných nouzových plánů a specifických krizových zdravotních plánů a jejich vzájemnou součinnost mezi členskými státy.

1.2 Zlepšit bezpečnost občanů.

1.2.1 Podporovat a zlepšovat vědecké poradenství a hodnocení rizik podporováním včasného zjištění rizik; analyzovat jejich potenciální dopad; vyměňovat informace o nebezpečí a expozici; posilovat integrované a harmonizované přístupy.

1.2.2 Pomoci zlepšit bezpečnost a kvalitu orgánů a látek lidského původu, krve a krevních derivátů; podporovat jejich dosažitelnost, sledovatelnost a dostupnost pro lékařské využití při současném respektování odpovědnosti členských států podle čl. 152 odst. 5 Smlouvy.

1.2.3 Podpořit opatření ke zlepšení bezpečnosti pacientů prostřednictvím vysoce kvalitní a bezpečné zdravotní péče, mimo jiné také s ohledem na odolnost vůči antibiotikům a na nozokomiální infekce.

2. Podporovat zdraví.

2.1 Podporovat zdravější způsoby života a snižování zdravotních nerovností.

2.1.1 Podporovat iniciativy ke zvyšování počtu roků prožitých ve zdraví a propagovat zdravé stárnutí; podporovat opatření k propagaci a výzkumu dopadu zdraví na produktivitu a účast na trhu práce jako příspěvek k plnění cílů Lisabonské strategie; podporovat opatření ke zkoumání vlivu jiných politik na zdraví.

2.1.2 Podporovat iniciativy k rozpoznání případů nerovností v oblasti zdraví v členských státech i mezi nimi, včetně případů týkajících se rozdílů mezi muži a ženami, a usilovat o jejich řešení a zmírňování s cílem přispět k prosperitě a soudržnosti; podporovat investice do zdraví ve spolupráci s dalšími politikami a fondy Společenství; zlepšit solidaritu mezi vnitrostátními zdravotními systémy podporou spolupráce v oblastech přeshraniční péče a mobility pacientů a zdravotnických pracovníků.

2.2 Podporovat zdravější způsob života a omezit závažné nemoci a zranění zaměřením se na zdravotní faktory.

2.2.1 Zabývat se zdravotními faktory s cílem podporovat a zlepšovat tělesné a duševní zdraví, vytvářet prostředí příznivé pro zdravý životní styl a předcházet nemocem; věnovat pozornost klíčovým faktorům, jako je výživa, tělesná aktivita a sexuální zdraví, a zabývat se také faktory v oblasti návykových látek, jako je tabák, alkohol, nedovolené drogy a nesprávně používaná léčiva, se zaměřením na klíčová místa, například na vzdělávání a pracoviště, a zohlednit celý životní cyklus.

2.2.2 Podporovat akce vedoucí k prevenci závažných nemocí zvláštního významu s ohledem na obecnou zdravotní zátěž ve Společenství způsobenou nemocností a opatření týkající se vzácných onemocnění, u nichž mohou akce Společenství zaměřené na rozhodující faktory představovat významnou přidanou hodnotu k úsilí členských států.

2.2.3 Zabývat se účinky na zdraví vyplývajícími z širších environmentálních faktorů, včetně kvality vzduchu v uzavřených prostorách a expozice toxickým chemickým látkám v případě, že se tím nezabývají jiné iniciativy Komise, a ze sociálně-ekonomických faktorů.

2.2.4 Podporovat akce pomáhající snižovat počet nehod a zranění.

3. Vytvářet a šířit informace a znalosti z oblasti zdraví.

3.1 Vyměňovat si znalosti a osvědčené postupy.

3.1.1 Výměna znalostí a osvědčených postupů týkajících se klíčových zdravotních otázek v rámci působnosti programu.

3.1.2 Podporovat spolupráci s cílem zlepšit používání osvědčených postupů v rámci členských států, včetně případné podpory evropských referenčních sítí.

3.2 Shromažďovat, analyzovat a šířit informace o zdraví.

3.2.1 Dále rozvíjet udržitelný zdravotní monitorovací systém s mechanismy pro sběr srovnatelných údajů a informací, s příslušnými ukazateli; zajistit přiměřenou koordinaci i návazná opatření v oblasti iniciativ Společenství v souvislosti s registry rakoviny založenými mimo jiné na údajích získaných při uplatňování doporučení Rady ze dne 2. prosince 2003 o screeningu rakoviny (1); sbírat údaje o zdravotním stavu a zdravotních politikách; za použití statistického programu Společenství rozvíjet statistické prvky tohoto systému.

3.2.2 Rozvinout mechanismy pro analýzu a šíření informací, včetně zpráv Společenství o zdraví, internetového portálu o zdraví a konferencí; poskytovat informace občanům, zúčastněným stranám a tvůrcům politiky, rozvíjet konzultační mechanismy a participační procesy; pravidelně vypracovávat zprávy o zdravotním stavu v Evropské unii založené na veškerých údajích a ukazatelích, které budou obsahovat i kvalitativní a kvantitativní analýzu.

3.2.3 Poskytovat analýzy a technickou pomoc na podporu rozvoje či provádění politik nebo právních předpisů týkajících se oblasti působnosti programu.

(1) Úř. věst. L 327, 16.12.2003, s. 34.

TŘÍSTRANNÉ PROHLÁŠENÍ K DRUHÉMU AKČNÍMU PROGRAMU SPOLEČENSTVÍ V OBLASTI ZDRAVÍ 2008–2013

Evropský parlament, Rada a Komise:

—	sdílejí názor, že druhý akční program Společenství v oblasti zdraví (2008–2013) musí získat finanční prostředky, jež umožní jeho plné provádění,

—

odkazují na bod 37 interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (1), který stanoví, že rozpočtový orgán a Komise se zavazují, že se neodchýlí od stanovené částky o více než 5 %, pokud nevzniknou nové, objektivní a dlouhodobé okolnosti, pro které existují výslovné důvody. Žádný nárůst vyplývající z takové změny stavu nesmí překročit stávající strop pro daný okruh,

—	potvrzují své odhodlání řádně posoudit zvláštní potřeby a okolnosti programu v oblasti zdraví v rámci ročního rozpočtového procesu.

(1) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

PROHLÁŠENÍ KOMISE

1.	Komise dne 24. května 2006 zveřejnila pozměněný návrh druhého akčního programu Společenství v oblasti zdraví (2007–2013) (1). V článku 7 bylo navrženo stanovit referenční částku programu ve výši 365,6 milionů EUR na období 2007 až 2013.

Dne 23. března 2007 Komise z důvodu zpoždění v legislativním procesu informovala rozpočtový orgán, že je zahájení nového programu v oblasti zdraví nutno přeložit na rozpočtový rok 2008 (2). Finanční krytí nového programu v oblasti zdraví na období 2008–2013 tudíž musí být upraveno na 321,5 milionů EUR.

Částka 44,1 milionů EUR se využije v průběhu rozpočtového roku 2007 v rámci stávajícího programu v oblasti veřejného zdraví (3), a to s cílem co nejoptimálněji zajistit kontinuitu činností týkajících se zdraví. V důsledku výše uvedeného celkové krytí pro činnosti v oblasti zdraví financované z programů v období 2007–2013 činí 365,6 milionů EUR.

(1) Dokument KOM(2006) 234.

(2) Dokument KOM(2007) 150.

(3) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1786/2002/ES ze dne 23. září 2002, kterým se přijímá akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003–2008) (Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 1).

II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

20.11.2007

Úřední věstník Evropské unie

L 301/14

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 9. listopadu 2007,

kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělení ekoznačky Společenství tepelným čerpadlům na elektrický nebo plynový pohon a tepelným čerpadlům absorbujícím plyn

(oznámeno pod číslem K(2007) 5492)

(Text s významem pro EHP)

(2007/742/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1980/2000 ze dne 17. července 2000 o revidovaném systému Společenství pro udělování ekoznačky (1) a zejména čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec a na šestý odstavec bodu 2 přílohy V uvedeného nařízení,

po konzultaci s Výborem Evropské unie pro ekoznačku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Podle nařízení (ES) č. 1980/2000 může být ekoznačka Společenství udělena výrobku, který má vlastnosti výrazně přispívající ke zlepšením ve vztahu k hlavním aspektům životního prostředí.

(2)	Nařízení (ES) č. 1980/2000 stanoví, že podle skupin výrobků budou na základě kritérií navržených Výborem Evropské unie pro ekoznačku vytvořena specifická kritéria pro ekoznačku.

(3)	Ekologická kritéria i související požadavky na hodnocení a ověřování budou platné po dobu tří let.

(4)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru ustaveným podle článku 17 nařízení (ES) č. 1980/2000,

PŘIJALA TOTO ROZHODUTÍ:

Článek 1

Skupinu výrobků „tepelná čerpadla na elektrický nebo plynový pohon nebo tepelná čerpadla absorbující plyn“ tvoří tepelná čerpadla, která jsou schopna koncentrovat energii ze vzduchu, země nebo vody do užitečného tepla pro vytápění místností nebo pro opačný proces – chlazení místností. „Tepelné čerpadlo“ je zařízení nebo soustava zařízení dodaná výrobcem nebo dovozcem distributorovi, maloobchodnímu prodejci nebo montérovi. Tato dodávka může nebo nemusí obsahovat dodávku oběhových čerpadel na straně vyhloubení nebo zdroje, pro výpočet hodnot koeficientu výkonnosti (COP) se však podle metodiky EN14511:2004 vždy bere v úvahu spotřeba energie oběhových čerpadel (pokud výrobce není schopen uvést údaje, použije se výchozí hodnota). Pro tepelná čerpadla absorbující plyn se použije metodika podle EN12309-2:2000.

Skupina výrobků obsahuje pouze tepelná čerpadla na elektrický nebo plynový pohon a tepelná čerpadla absorbující plyn s nejvyšším tepelným výkonem 100 kW.

Do skupiny „tepelná čerpadla na elektrický nebo plynový pohon a tepelná čerpadla absorbující plyn“ nepatří:

a)	tepelná čerpadla, která vytvářejí pouze teplou vodu pro sanitární použití;

b)	tepelná čerpadla, která pouze odčerpávají teplo z budovy a vypouští ho do vzduchu, země nebo vody, čímž způsobují ochlazování místností.

Článek 2

Aby tepelnému čerpadlu byla udělena ekoznačka Společenství podle nařízení (ES) č. 1980/2000, musí spadat do skupiny výrobků „tepelná čerpadla na elektrický nebo plynový pohon nebo tepelná čerpadla absorbující plyn“ a musí splňovat všechna kritéria uvedená v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 3

Pro administrativní účely je kódové označení přidělené skupině výrobků „tepelná čerpadla na elektrický nebo plynový pohon nebo tepelná čerpadla absorbující plyn“ 31.

Článek 4

Ekologická kritéria pro skupinu výrobků „tepelná čerpadla na elektrický nebo plynový pohon nebo tepelná čerpadla absorbující plyn“, jakož i související požadavky na hodnocení a ověřování jsou platná do 9. listopadu 2010.

Článek 5

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 9. listopadu 2007.

Za Komisi

Stavros DIMAS

členka Komise

(1) Úř. věst. L 237, 21.9.2000, s. 1.

PŘÍLOHA

EKOLOGICKÁ KRITÉRIA

Cíle kritérií

Tato kritéria mají za cíl omezit ekologické dopady plynoucí z výroby, provozu a konce životnosti tepelných čerpadel na elektrický nebo plynový pohon nebo tepelných čerpadel absorbujících plyn. Zahrnují:

—	účinnost vytápění a/nebo vytápění/chlazení budov,

—	snížení ekologických dopadů vytápění a/nebo vytápění/chlazení budov,

—	snížení nebo zamezení rizik pro životní prostředí a pro zdraví lidí souvisejících s použitím nebezpečných látek,

—	zajištění, že zákazníkovi a montérovi tepelného čerpadla jsou poskytnuty náležité informace o tepelném čerpadle a jeho účinném provozu.

Kritéria jsou nastavena na takové úrovni, aby podporovala udělování ekoznačky tepelným čerpadlům, která zajišťují malé ekologické dopady.

Požadavky na hodnocení a ověřování

Pro hodnocení a ověřování tepelných čerpadel může žadatel tepelná čerpadla sdružit do skupin zvaných „základní modely“. Základní modely budou definovány jednotkami, které jsou v podstatě stejné, pokud jde o tepelné charakteristiky a funkci, a stejné nebo srovnatelné, pokud jde o základní součásti, jmenovitě ventilátory, cívky, kompresory a motory.

Konkrétní požadavky na hodnocení a ověřování jsou uvedeny přímo pod každým kritériem.

Případně mohou být použity jiné metody zkoušek a standardy než ty, které jsou uvedeny pro jednotlivá kritéria, pokud jsou příslušným orgánem hodnotícím žádost uznávány jako rovnocenné.

Pokud má žadatel předložit prohlášení, dokumentaci, analýzy, výsledky zkoušek nebo jiný důkaz, aby dokázal soulad s kritérii, rozumí se, že tyto dokumenty mohou pocházet od žadatele a/nebo jeho dodavatele (dodavatelů) a případně od jeho/jejich dodavatele (dodavatelů) atd.

Příslušné orgány mohou případně požadovat podpůrnou dokumentaci a mohou provádět nezávislá ověřování.

Příslušným subjektům se doporučuje, aby při posuzování žádostí a sledování, jak jsou dodržována stanovená kritéria, braly v úvahu provádění uznaných systémů řízení a auditu z hlediska ochrany životního prostředí jako jsou EMAS nebo ISO 14001.

(Poznámka: provádění těchto systémů řízení není povinné).

Dále by zkušební laboratoř pro hluk a účinnost měla splňovat obecné požadavky podle normy EN-ISO/IEC 17 025:2005. Laboratoř by měla být nezávislá a akreditovaná pro zkoušky podle příslušných zkušebních metod. Pokud v zemi, kde sídlí žadatel, není známa žádná laboratoř akreditovaná pro dané zkoušky, mohou být uznány jiné laboratoře. V takových případech by měla být laboratoř nezávislá a způsobilá.

Pro informaci:

Koeficient výkonnosti (COP) je poměr výdeje tepla ke spotřebě elektřiny nebo plynu pro stanovený zdroj a výstupní teplotu.

Koeficient využitelnosti energie (EER) je poměr výdeje chladu ke spotřebě elektřiny nebo plynu pro stanovený zdroj a výstupní teplotu.

Koeficient primární energie (PER) je dán takto: COP × 0,40 (nebo COP/2,5) pro tepelná čerpadla na elektrický pohon a COP × 0,91 (nebo COP/1,1) pro tepelná čerpadla na plynový pohon nebo pro tepelná čerpadla absorbující plyn, kde 0,40 je současná evropská průměrná účinnost výroby elektřiny včetně ztrát sítě a 0,91 je současná evropská průměrná účinnost plynu včetně distribučních ztrát podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení směrnice Rady 93/76/EHS (1).

1. Účinnost v režimu ohřevu (COP)

Účinnost jednotky tepelného čerpadla by měla přesahovat následující minimální požadavky na koeficient výkonnosti (COP) a na koeficient primární energie (PER).

Typ tepelného čerpadla: zdroj tepla/chladič	Venkovní jednotka [°C]	Vnitřní jednotka [°C]	Min. COP	Min. COP	Min. PER
Typ tepelného čerpadla: zdroj tepla/chladič	Venkovní jednotka [°C]	Vnitřní jednotka [°C]	Tepelné čerpadlo na elektřinu	Tepelné čerpadlo na plyn	Min. PER
vzduch/vzduch	Suchý teploměr přívodu: 2 Vlhký teploměr přívodu: 1	Suchý teploměr přívodu: 20 Vlhký teploměr přívodu: max. 15	2,90	1,27	1,16
vzduch/voda	Suchý teploměr přívodu: 2 Vlhký teploměr přívodu: 1	Přívodní teplota: 30 Výstupní teplota: 35	3,10	1,36	1,24
vzduch/voda	Suchý teploměr přívodu: 2 Vlhký teploměr přívodu: 1	Přívodní teplota: 40 Výstupní teplota: 45	2,60	1,14	1,04
solanka/vzduch	Přívodní teplota: 0 Výstupní teplota: – 3	Suchý teploměr přívodu: 20 Vlhký teploměr přívodu: 15 max	3,40	1,49	1,36
solanka/voda	Přívodní teplota: 0 Výstupní teplota: – 3	Přívodní teplota: 30 Výstupní teplota: 35	4,30	1,89	1,72
solanka/voda	Přívodní teplota: 0 Výstupní teplota: – 3	Přívodní teplota: 40 Výstupní teplota: 45	3,50	1,54	1,40
voda/voda	Přívodní teplota: 10 Výstupní teplota: 7	Přívodní teplota: 30 Výstupní teplota: 35	5,10	2,24	2,04
voda/voda	Přívodní teplota: 10 Výstupní teplota: 7	Přívodní teplota: 40 Výstupní teplota: 45	4,20	1,85	1,68
voda/vzduch	Přívodní teplota: 15 Výstupní teplota: 12	Suchý teploměr přívodu: 20 Vlhký teploměr přívodu: 15 max	4,70	2,07	1,88
voda/vzduch	(smyčka zdrojové vody) Přívodní teplota: 20 Výstupní teplota: 17	Suchý teploměr přívodu: 20 Vlhký teploměr přívodu: 15 max	4,40	1,93	1,76

Hodnocení a ověřování: Zkoušky budou provedeny v souladu s normou EN 14 511:2004. Zkouška bude provedena při plném výkonu daného tepelného čerpadla za podmínek uvedených v tabulce. Nezávislá zkušební laboratoř akreditovaná pro uvedené zkoušky ověří získané hodnoty. Tepelná čerpadla, která jsou certifikována v certifikačním programu Eurovent nebo DACH nebo v jiném programu schváleném příslušným orgánem nepotřebují mít další zkoušky získaných hodnot nezávislou laboratoří. Zkušební protokoly budou předloženy spolu se žádostí.

2. Účinnost v režimu chlazení (EER)

Pokud je tepelné čerpadlo obousměrné a může chladit, měla by účinnost jednotky tepelného čerpadla v režimu chlazení překročit následující minimální požadavky na koeficient využitelnosti energie (EER).

Typ tepelného čerpadla:	Venkovní jednotka [°C]	Vnitřní jednotka [°C]	Min. EER	Min. EER	Min. PER
Typ tepelného čerpadla:	Venkovní jednotka [°C]	Vnitřní jednotka [°C]	Tepelné čerpadlo na elektřinu	Tepelné čerpadlo na plyn	Min. PER
vzduch/vzduch	Suchý teploměr přívodu: 35 Vlhký teploměr přívodu: 24	Suchý teploměr přívodu: 27 Vlhký teploměr přívodu: 19	3,20	1,41	1,3
vzduch/voda	Suchý teploměr přívodu: 35 Vlhký teploměr přívodu: –	Přívodní teplota: 23 Výstupní teplota: 18	2,20	0,97	0,9
vzduch/voda	Suchý teploměr přívodu: 35 Vlhký teploměr přívodu: –	Přívodní teplota: 12 Výstupní teplota: 7	2,20	0,97	0,9
solanka/vzduch	Přívodní teplota: 30 Výstupní teplota: 35	Suchý teploměr přívodu: 27 Vlhký teploměr přívodu: 19 max	3,30	1,45	1,3
solanka/voda	Přívodní teplota: 30 Výstupní teplota: 35	Přívodní teplota: 23 Výstupní teplota: 18	3,00	1,32	1,2
solanka/voda	Přívodní teplota: 30 Výstupní teplota: 35	Přívodní teplota: 12 Výstupní teplota: 7	3,00	1,32	1,2
voda/voda	Přívodní teplota: 30 Výstupní teplota: 35	Přívodní teplota: 23 Výstupní teplota: 18	3,20	1,41	1,3
voda/voda	Přívodní teplota: 30 Výstupní teplota: 35	Přívodní teplota: 12 Výstupní teplota: 7	3,20	1,41	1,3
voda/vzduch	Přívodní teplota: 30 Výstupní teplota: 35	Suchý teploměr přívodu: 27 Vlhký teploměr přívodu: 19	4,40	1,93	1,8

Hodnocení a ověřování: Zkoušky budou provedeny v souladu s normou EN 14 511:2004, pro tepelná čerpadla absorbující plyn podle normy EN12309-2:2000. Zkouška bude provedena při plném výkonu daného tepelného čerpadla za podmínek uvedených v tabulce. Získané hodnoty ověří nezávislá zkušební laboratoř akreditovaná pro uvedené zkoušky. Tepelná čerpadla, která jsou certifikována v certifikačním programu Eurovent nebo DACH nebo v jiném programu schváleném příslušným orgánem, nepotřebují mít další zkoušky získaných hodnot nezávislou laboratoří. Zkušební protokoly budou předloženy spolu se žádostí.

3. Chladivo

Potenciál globálního oteplování (GWP) chladiva nesmí překročit hodnotu GWP > 2 000 za období 100 let. Pokud má chladivo GWP menší než 150, pak jsou minimální požadavky na koeficient výkonnosti (COP) a koeficient primární energie (PER) v režimu ohřevu a koeficient využitelnosti energie (EER) v režimu chlazení uvedené v kritériích 1 a 2 této přílohy sníženy o 15 %.

Uvažovanými hodnotami GWP budou ty, jež jsou uvedeny v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 (2).

Hodnocení a ověřování: Podle výše uvedeného nařízení budou názvy chladiv použitých ve výrobku a jejich hodnoty GWP předloženy spolu se žádostí. Hodnoty GWP chladiv budou vypočítány na základě stoletého potenciálu oteplení jednoho kilogramu plynu vztahujícího se k jednomu kilogramu CO2.

Pro fluorovaná chladiva budou hodnoty GWP hodnotami zveřejněnými ve třetí hodnotící zprávě (TAR) přijaté Mezivládní konferencí o klimatických změnách (2001 IPCC hodnoty GWP pro období sta let) (3).

Pro nefluorované plyny jsou hodnotami GWP hodnoty zveřejněné v prvním hodnocení IPCC za období sta let (4).

Pro směsi chladiv budou hodnoty GWP vypočítány podle vzorce uvedeného v příloze I nařízení (ES) č. 842/2006.

4. Druhotné chladivo

(Poznámka: nevztahuje se na všechny typy tepelných čerpadel v rámci této skupiny výrobků)

Druhotné chladivo, solanka nebo přídavné látky nesmějí být látkami klasifikovanými jako látky nebezpečné pro životní prostředí nebo látky představující zdravotní riziko, jak je uvedeno ve směrnici Rady 67/548/EHS (5) o nebezpečí pro životní prostředí ve znění pozdějších předpisů.

Hodnocení a ověřování: Název (názvy) používaného druhotného chladiva (používaných druhotných chladiv) bude (budou) předložen(y) spolu se žádostí.

5. Hluk

Hladina hluku bude vyzkoušena a uvedena v dB(A) na informačním listu.

Hodnocení a ověřování: Zkoušky budou provedeny v souladu s normou ENV-12 102. Zkušební protokol bude předložen spolu se žádostí.

6. Těžké kovy a samozhášecí přísady

Kadmium, olovo, rtuť, chrom 6+ nebo samozhášecí přísady, tj. polybromované bifenyly (PBB) nebo polybromovaný bifenyléter (PBDE), samozhášecí přísady uvedené v článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/95/ES (6) se nesmí používat v tepelném čerpadle nebo v systému tepelného čerpadla, s ohledem na tolerance uvedené v rozhodnutí Komise č. 2005/618/ES (7), kterým se mění směrnice 2002/95/ES. Pokud jde o použití deka-BDE, budou tyto požadavky na samozhášecí přísady zohledňovat další úpravy a změny uvedené směrnice.

Hodnocení a ověřování: Osvědčení podepsané výrobcem tepelného čerpadla.

7. Školení montérů

Žadatel zajistí, aby bylo pro montéry v členských státech, kde bude výrobek uveden na trh, zajištěno vhodné školení. Toto školení bude obsahovat informace důležité pro odhad velikosti a instalaci tepelného čerpadla a doplnění informačního listu pro spotřebitele.

Hodnocení a ověřování: Spolu se žádostí bude předloženo prohlášení popisující dostupná školení a uvádějící, kde jsou tato školení k dispozici.

8. Dokumentace

Žadatel poskytne komplexní uživatelskou příručku pro instalaci a údržbu a uživatelskou příručku pro provoz tepelného čerpadla.

Hodnocení a ověřování: Uživatelské příručky pro instalaci, údržbu a používání se předkládají spolu s tepelným čerpadlem a splňují požadavky normy EN 378:2000 nebo jakékoli její revize.

9. Dostupnost náhradních dílů

Žadatel zajistí dostupnost náhradních dílů po dobu deseti let od data prodeje.

Hodnocení a ověřování: Spolu se žádostí se předkládá prohlášení o dostupnosti náhradních dílů po dobu deseti let a vysvětlení, jak bude tato dostupnost zaručena.

10. Informační list

Žadatel zajistí, aby byl v místě prodeje k dispozici nevyplněný „informační list pro zákazníka“, který je připojen k této příloze, aby spotřebitelům poskytl rady o tepelném čerpadlu. Vyplněný „list pro montéry“ připojený k této příloze musí být rovněž dán k dispozici montérům.

Žadatel dodá vhodné nástroje, počítačové programy a pokyny, aby způsobilí montéři mohli vypočítat výkonnostní parametry systému tepelného čerpadla, jako např. faktor sezónní výkonnosti, sezónní koeficient využitelnosti energie, koeficient primární energie a roční emise oxidu uhličitého. Montéři budou dále schopni vyplnit informační list pro spotřebitele předtím, než spotřebitel zařízení zakoupí.

Hodnocení a ověřování: Žadatel musí předložit vyplněný „informační list pro montéry“ a popsat, jak hodlá zajisti, že bude dán montérům k dispozici. Musí rovněž popsat, jak hodlá zajistit, aby byl informační list pro zákazníky k dispozici v místě prodeje jeho výrobků.

11. Informace na ekoznačce

Rámeček 2 na ekoznačce bude obsahovat tento text:

Mezi tepelnými čerpadly má tento výrobek:

—	vyšší energetickou účinnost,

—	menší dopad na globální oteplování.

Na obalu výrobku bude uveden následující (nebo podobný) text: „Další informace o tom, proč byla výrobku udělena květina, získáte na internetové stránce: http://europa.eu.int/ecolabel.“

Pokyny pro nákup tepelného čerpadla s ekoznačkou

— informační list pro zákazníky —

Upozornění! Přečtěte si před zakoupením výrobku

Účinné fungování tohoto tepelného čerpadla lze zajistit pouze v případě, že je systém správně vybrán s ohledem na požadavky na ohřev nebo ochlazování budovy a na podnební pásmo, v němž je instalován!

Vždy se poraďte se způsobilým montérem a požádejte jej o vyplnění tohoto listu před zakoupením výrobku!

Ekoznačka EU je udělována takovým modelům tepelných čerpadel, které jsou energeticky účinnější a které minimalizují dopady na životní prostředí.

Tento list by měl být vyplněn kvalifikovaným montérem, aby vám poskytl informace a doporučení o nejvhodnějším systému tepelného čerpadla pro váš domov. Tak získáte výhody vysoce účinných tepelných čerpadel, která koncentrují teplo ze vzduchu, země nebo vody.

Některé systémy jsou též obousměrné a mohou prostřednictvím odebírání tepla a jeho následného uvolňování do nejbližšího okolí místnosti ochlazovat. Některé systémy mohou rovněž poskytovat teplou vodu pro sanitární použití.

Lze vybrat tepelná čerpadla, která lze použít s většinou distribučních systémů včetně radiátorů, teplého vzduchu a podlahového vytápění, a mohou být rovněž zpětně přizpůsobeny většině stávajících systémů vytápění, pokud jsou dodržena některá vhodná bezpečnostní opatření uvedená níže.

Snižování tepelných ztrát a solárních zisků budov

Pokud je váš příbytek více než deset let starý, bude možná před výběrem tepelného čerpadla nákladově efektivní nejprve zlepšit tepelnou izolaci, aby se snížily tepelné ztráty při vytápění, nebo naopak tepelný zisk, pokud chcete příbytek ochladit. (Je například mnohem účinnější umístit menší tepelné čerpadlo do dobře tepelně izolované budovy.) Pokud přijmete montérova doporučení na zlepšení tepelné izolace, bude pak tepelné čerpadlo, které si zakoupíte, vhodně dimenzováno.

Pro další informace o snižování tepelných ztrát nebo solárních zisků a o dimenzování a instalaci tepelných čerpadel navštivte www.kyotoinhome.info

Pokyny pro instalaci tepelného čerpadla s ekoznačkou

— informační list pro montéry —

Upozornění! Čtěte před zakoupením výrobku

Účinné fungování tohoto tepelného čerpadla vyžaduje, aby způsobilý montér určil systém vytápění, který nejlépe odpovídá nárokům budovy na vytápění nebo chlazení a podnebnímu pásmu, a aby instaloval systém v souladu s pokyny výrobce.

Ekoznačka EU je udělována takovým modelům tepelných čerpadel, které jsou energeticky účinnější a které minimalizují dopady na životní prostředí.

Tepelná čerpadla mají velice vysokou účinnost, neboť využívají energii pouze ke koncentrování tepla přítomného v zemi, vodě nebo vzduchu. Některé modely mohou fungovat i v opačném režimu a způsobovat chlazení tím, že z budovy odebírají teplo. Informace obsažené v tomto listu vám umožní zajistit, aby přínosy jednotky tepelného čerpadla byly přeneseny do sběrných a distribučních systémů, a vyplnit list, který bude předán zákazníkovi, aby zdůvodnil váš výběr.

1. Minimum informací, které dodá výrobce

výrobce
model
kolektor tepla
médium distribuující teplo
kapacita ohřevu (kW)
kapacita chlazení (kW)
dodávka teplé vody
typ chladiva
hladina hluku (dbA)
dostupnost součástek od data prodeje (počet let)
koeficient výkonnosti (ohřev)
specifikace teplot přívodu a vývodu (°C)
koeficient využitelnosti energie (chlazení)
specifikace teplot přívodu a vývodu (°C)

Pro montáž ke stávajícímu systému vytápění by mělo být tepelné čerpadlo vybráno tak, aby odpovídalo stávajícímu distribučnímu systému, kterým může být vedený teplý vzduch, horká voda v radiátorech nebo podlahové vytápění. Vzhledem k tomu, že teplota u vývodu může být nižší než teplota boileru, který bude nahrazen, je nezbytné určit způsoby snížení tepelných ztrát nebo solárních zisků, aby bylo možno zachovat stejnou velikost distribučních systému.

Definice

Koeficient výkonnosti (COP) je poměr výdeje tepla ke spotřebě elektřiny pro stanovený zdroj a výstupní teplotu.

Koeficient využitelnosti energie (EER) je poměr výdeje chladu ke spotřebě elektřiny pro stanovený zdroj a výstupní teplotu.

Sezónní koeficient výkonnosti (SCOP) je průměrná hodnota koeficientu výkonnosti za celou dobu topné sezóny pro systém tepelného čerpadla v určitém místě.

Sezónní koeficient využitelnosti energie (SEER) je průměrná hodnota koeficientu využitelnosti energie za celou dobu sezóny chlazení pro systém tepelného čerpadla v určitém místě.

Koeficient primární energie (PER) je dán takto: COP × 0,40 (nebo COP/2,5) pro tepelná čerpadla s kompresory na elektrický pohon a COP × 0,91 (nebo COP/1,1) pro tepelná čerpadla s kompresory na plynový pohon, kde 0,40 je současná evropská průměrná účinnost výroby elektřiny včetně ztrát sítě a 0,91 je současná evropská průměrná účinnost plynu včetně distribučních ztrát.

Výrobce poskytne programy, nástroje a pokyny, aby vám pomohl provádět následující výpočty. Klimatická data by měla odpovídat zeměpisnému umístění budovy.

2. Snižování tepelných ztrát a solárního zisku budov

Pokud je příbytek starší deseti let, bude pravděpodobně nákladově účinné snížit tepelné ztráty zvýšením úrovně tepelné izolace a snížit solární zisky omezením přímých slunečních paprsků během léta. Pokud zákazník přijme vaše doporučení, měl by být systém dimenzován pro snížené tepelné ztráty a solární zisk.

Pro další informace o snižování tepelných ztrát nebo solárních zisků a o dimenzování a instalaci systémů tepelných čerpadel navštivte www.kyotoinhome.info.

3. Tepelné ztráty a dimenzování systému vytápění

Tepelné ztráty budovy budou vypočítány v souladu s vnitrostátní praxí nebo s použitím vhodného ověřeného počítačového programu založeného na Euronormě pro výpočet tepelných ztrát EN 832. Tyto tepelné ztráty by pak měly být porovnány se současnými hodnotami požadovanými stavebními předpisy. Pro stávající budovy je obecně nákladově efektivní přiblížit standard tepelné izolace současným hodnotám předtím, než je tepelné čerpadlo dimenzováno na snížené tepelné ztráty.

Sezónní faktor výkonnosti a spotřeba energie na vytápění

Výpočet zohlední

—	podnebí (teplotu vnějšího vzduchu),

—	stanovenou vnější teplotu,

—	rozdíly teploty země během roku (u tepelných čerpadel se zdrojem země, s vertikálními i horizontálními kolektory),

—	požadovanou vnitřní teplotu,

—	teplotní úroveň systémů teplovodního vytápění,

—	roční spotřebu energie na vytápění místností,

—	roční spotřebu energie na teplou užitkovou vodu (pokud se použije).

Koeficient primární energie (PER) a roční emise CO2

Při výpočtech se použije průměrná účinnost výroby elektřiny/plynu a rovněž ztráty v elektrické síti/při distribuci plynu. Emise CO2 a úspory se budou počítat na základě využití primární energie.

4. Solární zisk a dimenzování systému chlazení

Pokud je systém rovněž schopen chladit, pak se solární zisk budovy vypočítá v souladu s vnitrostátní praxí nebo s použitím ověřeného počítačového programu. Tento zisk by pak měl být porovnán se současnými hodnotami požadovanými stavebními předpisy. Pro stávající budovy je obecně nákladově efektivní snížit solární zisk předtím, než je tepelné čerpadlo dimenzováno na snížený solární zisk.

Sezónní koeficient využitelnosti energie a spotřeba energie pro chlazení

Výpočet zohlední

—	podnebí (teplotu vnějšího vzduchu),

—	stanovenou vnější teplotu,

—	rozdíly teploty země během roku (u tepelných čerpadel se zdrojem země, s vertikálními i horizontálními kolektory),

—	požadovanou vnitřní teplotu,

—	teplotní úroveň systémů teplovodního vytápění,

—	roční spotřebu energie pro chlazení místností.

Koeficient primární energie (PER) a roční emise CO2

5. Školení montérů a vrtačů

Ve většině členských států jsou k dispozici vhodné kurzy, které montérům umožní získat vhodnou národní nebo evropskou akreditovanou kvalifikaci. Výrobci budou buď pořádat vlastní kurzy, aby montérům pomohli při používání jejich zařízení, nebo budou spolupracovat s místními vzdělávacími instituty, aby poskytovaly tyto informace jako součást svých kurzů.

Pro tepelná čerpadla se zdrojem země, kde je zapotřebí vyvrtat vertikální vrt, jsou v některých členských státech k dispozici vhodné kurzy pro vrtače.

(1) Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 64.

(2) Úř. věst. L 161, 14.6.2006, s. 1.

(3) IPCC Třetí hodnocení klimatických změn 2001. Zpráva mezivládní konference o klimatických změnách: http://www.ipcc.ch/pub/reports.htm

(4) Klimatické změny, Vědecké hodnocení IPCC, J.T. Houghton, G.J. Jenkins, J.J. Ephraums (ed.) Cambridge University Press, Cambridge (UK) 1990.

(5) Úř. věst. 196, 16.8.1967, s. 1.

(6) Úř. věst. L 37, 13.2.2003, s. 19.

(7) Úř. věst. L 214, 19.8.2005, s. 65.

		ISSN 1725-5074
Úřední věstník Evropské unie		L 301

České vydání	Právní předpisy	Svazek 50 20. listopadu 2007

Obsah		I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné	Strana
		NAŘÍZENÍ
		Nařízení Komise (ES) č. 1349/2007 ze dne 19. listopadu 2007 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny	1
		ROZHODNUTÍ PŘIJATÁ SPOLEČNĚ EVROPSKÝM PARLAMENTEM A RADOU
	*	Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1350/2007/ES ze dne 23. října 2007, kterým se zavádí druhý akční program Společenství v oblasti zdraví (2008–2013) ( 1 )	3

	III Akty přijaté na základě Smlouvy o EU
	AKTY PŘIJATÉ NA ZÁKLADĚ HLAVY V SMLOUVY O EU
*	Společná akce Rady 2007/744/SZBP ze dne 19. listopadu 2007, kterou se mění a prodlužuje společná akce 2006/623/SZBP o zřízení týmu EU podílejícího se na přípravách zřízení možného mezinárodního civilního úřadu v Kosovu, včetně účasti zvláštního zástupce Evropské unie	27

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Standardní dovozní hodnota
0702 00 00	MA	56,2
	MK	46,0
	TR	85,4
	ZZ	62,5
0707 00 05	JO	196,3
	MA	55,2
	TR	90,0
	ZZ	113,8
0709 90 70	MA	56,6
	TR	99,3
	ZZ	78,0
0709 90 80	EG	336,4
0709 90 80	ZZ	336,4
0805 20 10	MA	77,1
0805 20 10	ZZ	77,1
0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90	HR	40,2
	IL	67,9
	TR	75,7
	UY	98,5
	ZZ	70,6
0805 50 10	AR	71,1
	TR	100,5
	ZA	54,7
	ZZ	75,4
0806 10 10	BR	236,1
	TR	130,6
	US	285,7
	ZZ	217,5
0808 10 80	AR	91,9
	BR	82,0
	CA	88,9
	CL	86,0
	CN	81,2
	MK	31,5
	US	99,2
	ZA	81,5
	ZZ	80,3
0808 20 50	AR	49,0
	CN	52,8
	TR	105,2
	ZZ	69,0

(v EUR)
Položka	Popis	Rozpočet 2005	Rozpočet 2006	Rozpočet 2007	Změna rozpočtu	Pozměněný rozpočet 2007
Příjmy
100	Vybrané poplatky	71 895 056	92 580 000	105 870 000	2 700 000	108 570 000
520	Příjem z bankovního úroku	750 726	650 000	916 000	84 000	1 000 000
521	Příjem z exportních certifikátů, úkonů týkajících se paralelní distribuce a z jiných podobných administrativních poplatků	2 779 825	5 375 000	4 618 000	425 000	5 043 000
600	Příspěvky na programy Společenství a příjem ze služeb	—	760 000	490 000	216 000	706 000
900	Různé příjmy	198 960	900 000	800 000	400 000	1 200 000
					3 825 000
	Celkový rozpočet	109 396 448	138 676 000	154 538 000	3 825 000	158 363 000
Výdaje
2125	Analýza, programování a technická podpora pro konkrétní projekty	3 680 288	5 267 000	6 024 000	909 000	6 933 000
3010	Hodnocení léčivých přípravků	29 098 525	46 058 000	46 513 000	2 700 000	49 213 000
3050	Programy Společenství	131 921	760 000	490 000	216 000	706 000
					3 825 000
	Celkový rozpočet	105 355 032	138 676 000	154 538 000	3 825 000	158 363 000

	II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné
	ROZHODNUTÍ
	Komise
	2007/742/ES
*	Rozhodnutí Komise ze dne 9. listopadu 2007, kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělení ekoznačky Společenství tepelným čerpadlům na elektrický nebo plynový pohon a tepelným čerpadlům absorbujícím plyn (oznámeno pod číslem K(2007) 5492) ( 1 )	14
	ROZPOČTY
	Dokumenty připojené k souhrnnému rozpočtu Evropské unie
	2007/743/ES
*	První pozměňovací rozpočet Evropské agentury pro hodnocení léčivých prostředků (EMEA) na rok 2007	26

		Tiskové opravy
	*	Oprava nařízení Komise (ES) č. 1347/2007 ze dne 16. listopadu 2007, kterým se mění nařízení (ES) č. 1725/2003, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 8 (Úř. věst. L 300 ze dne 17.11.2007)	28