Zpravodaj: Nicola CAPUTO (IT/Renew E.), člen rady regionu Kampánie

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR),

Stávající kontext a budoucí výzvy

1.

upozorňuje na skutečnost, že společná zemědělská politika (SZP) a následné kompenzace v případě škod již přibližně 35 let pomáhají vyloučit nebo zmírnit důsledky mnoha rizikových faktorů pro evropské zemědělce a odolnost venkovských oblastí EU. Zdůrazňuje proto, že je třeba zavést systémy včasných náhrad škod na plodinách a hospodářských zvířatech, které plně zohlední celkový hospodářský dopad včetně vedlejších účinků na výrobní kapacitu;

2.

doporučuje vypracovat celounijní pokyny pro náhrady škody a nemajetkové újmy. Součástí by mělo být přenesení administrativních povinností na veřejné instituce a zajištění rovného přístupu k příležitostem pro osoby s nižšími dovednostmi, které často pobývají v chudých a izolovaných oblastech;

3.

domnívá se, že nastal čas zavést nový model veřejných opatření ve prospěch primárního sektoru, který by byl navázán na tvorbu pozitivních externalit a byl by stále více spojován s územním rozměrem opatření namísto rozměru odvětvového, neboť v tomto odvětví dochází k postupnému snižování úrovně ochrany poskytované zemědělcům. Tento posun je nezbytný vzhledem k postupnému snižování úrovně ochrany zemědělců, se zvláštním zřetelem k jedinečným potřebám horských oblastí, méně rozvinutých regionů a extenzivního chovu hospodářských zvířat šetrného k životnímu prostředí. Zdůrazňuje, že v různých oblastech EU se prohlubuje trend uzavírání zemědělských podniků a s tím související opouštění půdy a zmenšování plochy využívané zemědělské půdy. Týká se to zejména malých zemědělských podniků a chovných zařízení, jež představují sociální a hospodářský základ venkovských oblastí EU a mají strategický význam pro ochranu dané oblasti před silnými a rozsáhlými požáry, pro zachování biologické rozmanitosti a pro boj proti erozi;

4.

zastává názor, že hlavním – a často podceňovaným – faktorem je skutečnost, že zemědělské podniky, venkovské a odlehlé oblasti, ale také občané mají stále nové potřeby a čelí novým výzvám, mezi něž mimo jiné patří vylidňování, odliv mozků a generační obměna v zemědělství a které budou zcela jistě podnětem a vodítkem pro reformu příští SZP. Ta by měla dále zohlednit mladé zemědělce a modely rodinných zemědělských podniků a dále podporovat konkurenceschopnost zemědělsko-potravinářského průmyslu. Upozorňuje, že jednou z nových výzev a potřeb je výrazná asymetrie právních povinností mezi zemědělci z EU a z třetích zemí vůči spotřebitelům, pokud jde o bezpečnost potravin. Tato skutečnost zemědělce z EU poškozuje při obchodování, což v případě, že nebudou k dispozici dostatečně vhodné nástroje pro sledovatelnost a informace, může vyvolat vážná narušení v potravinářském odvětví, výskyt klamavých praktik vůči spotřebitelům a ztrátu konkurenceschopnosti evropských zemědělců. Považuje za nutné řešit v rámci této reformy jedinečné výzvy, s nimiž se potýkají horské oblasti, méně rozvinuté regiony a tradiční extenzivní chov hospodářských zvířat šetrný k životnímu prostředí;

5.

domnívá se, že pokud jde o primární sektor, je v případě profesionálního rybolovu naléhavě nutné nahradit a demontovat některá rybářská plavidla, zejména malá dřevěná plavidla lovící vlečnými sítěmi, neboť neexistují pracovníci, kteří by je opravili, ani pojišťovny, které by pojistily rizika, jimž tato stará a malá dřevěná plavidla čelí. Veřejná opatření zaměřená na modernizaci a na zlepšení udržitelnosti loďstva a rybolovných činností malých podniků přispějí k vytváření důstojných příjmů ve prospěch primárního potravinářského odvětví;

6.

připomíná, že Evropský parlament nedávno (ve svém usnesení 2022/2829(RSP) ze dne 15. září 2022) (1) vyzval ke zvýšení úsilí EU v boji proti změně klimatu a zejména jejím důsledkům;

7.

poukazuje na skutečnost, že problematika řízení rizik začala být předmětem evropských diskusí o SZP teprve v posledních desetiletích, kdy se jí dostalo legislativní pozornosti na úrovni EU díky schválení kontroly stavu (nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (2)), v němž dostaly členské státy poprvé možnost využívat plošně část svých finančních prostředků určených na přímé platby k podpoře přístupu zemědělců ke dvěma typům pojištění: pojistným smlouvám a vzájemným fondům pro případ škod na produkci způsobených nepříznivými klimatickými jevy, chorobami rostlin, nákazami zvířat a ekologickými haváriemi;

8.

je přesvědčen, že neusiluje-li se o zachování a ochranu zemědělské krajiny a její rozmanitosti v EU, kde se upouští od zemědělství v oblastech, jež jsou nejvíce ohroženy požáry a erozí, vede to k opouštění zemědělských podniků, a tím i ke zhoršení těchto rizik a úbytku biologické rozmanitosti. Z toho důvodu je strategicky důležité tuto zemědělskou krajinu chránit a podporovat její dynamiku;

9.

připomíná, že VR nedávno přijal stanovisko Připravenost na krize a jejich řešení – posílení odolnosti EU, jejích regionů a měst (3), v němž se konstatuje, že se Evropa musí včas připravit na to, aby hospodářsky, sociálně a politicky zvládla nepředvídatelné a intenzivní krize, a to tím, že zreformuje strukturu svých opatření a své právní předpisy. V tomto smyslu je vysoce strategicky významné v EU zachovat a neztratit potravinovou nezávislost na současných mezinárodních trzích s potravinami a jejich trendech. Pro tento účel je naléhavě zapotřebí uplatnit nová opatření, mezi něž patří konkrétní přenos výsledků výzkumu, vývoje a inovací na úroveň odvětví, trhů a poptávky a nabídky kvalitních, zdravých a místně vyrobených potravin;

10.

má za to, že stávající klimatický trend je již nyní strukturálním problémem. Války a epidemie vedou ke krizím, které jsou někdy velmi hluboké, ale jsou také nahodilé a nepředvídatelné;

11.

zdůrazňuje, že změnu klimatu je nutné řešit s pomocí přesně daného modelu veřejných opatření a s ohledem na odolnost zemědělských podniků a vnitrozemských oblastí EU;

12.

vyzývá k vypracování nového teoretického referenčního modelu pro správný přístup k řešení nejistoty příjmů v zemědělství a odolnosti venkovských oblastí EU, jehož základem by byla koncepce „balíčku opatření“, v němž by byly kombinovány nástroje a opatření soukromého sektoru se stávajícími veřejnými politikami;

Návrh politiky

13.

upozorňuje na skutečnost, že klíčovou otázkou, kterou je třeba řešit, je zajištění ekonomického přežití zemědělských podniků a venkovských a okrajových oblastí tím, že bude zaručena hospodářská odolnost zemědělců vůči katastrofickým povětrnostním jevům a mimořádným krizím na trhu, které stále častěji a intenzivněji negativně ovlivňují výrobní a ekonomické kapacity zemědělců v EU;

14.

zastává názor, že pokud na tyto vyhlídky nebudeme připraveni, ohrozí to již v prvopočátku podstatu koncepce Zelené dohody a strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“;

15.

je přesvědčen, že nebude-li nový model veřejných opatření, který by účinně a předem i následně reagoval na měnící se obecnou situaci ohledně hospodářské udržitelnosti zemědělských podniků v EU, zaveden již nyní, znamenalo by to upuštění od cílů SZP v oblasti ochrany životního prostředí, krajiny, biologické rozmanitosti a dobrých životních podmínek zvířat;

16.

vyzývá k prohloubení diskuse o možných nápravných opatřeních SZP s ohledem na současnou vážnou krizi v zemědělství a k tomu, aby se VR v probíhající diskusi o přezkumu rozpočtu EU projevil jako silnější a uznávanější aktér zemědělské politiky než doposud;

17.

žádá Evropskou komisi o spolupráci a maximální flexibilitu, a to i v rámci stávajících zemědělských politik a nástrojů, které jsou již k dispozici. Dále požaduje, aby byly posíleny nástroje zaměřené na zvládání klimatických krizí, mezi něž patří i rozsáhlé lesní požáry a mimořádné povodně, jež negativně ovlivňují výrobní kapacitu zvláště menších zemědělců. Podporuje, aby nástroje zaměřené na zvládání klimatických krizí měly v budoucnosti větší roli, která by měla být rovněž projednána v rámci dokumentu, jenž nastiňuje strategický dialog o budoucnosti SZP;

18.

vzhledem k rozsahu škod budou zapotřebí značné finanční prostředky na náhradu škody spojené se ztrátou rostlinné a živočišné výroby a na obnovu zničené infrastruktury, a proto žádá Evropskou komisi, aby spolupracovala s členskými státy a připravila opatření naléhavé pomoci s cílem co nejvíce zmírnit následky přírodních katastrof. Vzhledem k očekávanému opakování těchto jevů je třeba zařadit mezi priority podrobnou diskusi o příslušných nástrojích EU;

19.

žádá Evropskou komisi, Parlament a členské státy, aby v rámci společné zemědělské politiky po roce 2027 neprodleně zahájily vážnou a podrobnou diskusi o nástrojích, které by EU měla nabídnout zemědělcům jako konkrétní přiměřenou a včasnou podporu v případě škod, které utrpěli vlivem přírodních katastrof, k nimž bohužel dochází stále častěji a které výrazně poškozují hospodářství, sociální strukturu a zemědělskou výrobu, čímž ohrožují zabezpečení dodávek potravin;

20.

požaduje, aby tento návrh, v němž se při jeho přípravě odrazily postoje a vize všech politických skupin ve VR, přispěl k radikální změně nástrojů, které jsou poskytovány evropským zemědělcům v zájmu zvýšení jejich hospodářské odolnosti;

21.

vyzdvihuje nutnost součinnosti s politikou soudržnosti poté, co budou jednotlivá území EU (regiony a obce) navzájem jasně vymezena z hlediska své zranitelnosti vůči výskytu extrémních povětrnostních jevů a důsledkům souvisejících hospodářských krizí;

22.

navrhuje vytvořit evropský systém mapování rizik jak systémových extrémních povětrnostních jevů (např. sucha a povodní), tak dalších možných rizik pro životaschopnost zemědělských podniků. Toto mapování by mohlo doplnit stávající činnost týkající se srovnávacího přehledu zranitelnosti na regionální a místní úrovni, kterou Společné výzkumné středisko (JRC) aktuálně dokončuje;

23.

navrhuje, aby byl kromě finančních prostředků, které jsou dodatečně vyčleněny na SZP, vypracován zcela inovativní model, který by účinněji a rychleji reagoval na potřeby zemědělců a venkovských oblastí v EU;

24.

domnívá se, že zavedení nového modelu účinnějšího a rychlejšího využívání dostupných veřejných finančních zdrojů by mělo bezprostřední a exponenciální přínos pro ekonomickou odolnost zemědělců v EU a pomohlo by ochránit zejména oblasti, lesy a zalesněné porosty v marginalizovaných oblastech, v nichž obvykle působí malé zemědělské podniky, kterým hrozí značné riziko, že budou uzavřeny, a které nejsou nijak chráněny před novými klimatickými scénáři. V těchto oblastech je k zachování dobrého stavu lesů a zalesněných ploch a biologické rozmanitosti nezbytná přítomnost rodinných zemědělských podniků;

25.

uznává zásadní význam horských oblastí, méně rozvinutých regionů a tradičního extenzivního chovu hospodářských zvířat šetrného k životnímu prostředí pro zachování biologické rozmanitosti a ekologické rovnováhy. Tyto regiony významně přispívají ke kulturnímu dědictví a udržitelným postupům, jež patří k zásadním předpokladům dlouhodobé odolnosti zemědělství EU. Proto žádá cílená politická opatření a podpůrné mechanismy zaměřené na konkrétní výzvy, s nimiž se potýkají zemědělci v těchto oblastech, aby byly zachovány ty tradiční zemědělské postupy, jež jsou ekologicky udržitelné;

26.

domnívá se, že ačkoli se menší zemědělci zabývají chovem hospodářských zvířat se zaměřením na chov skotu, je pro ně obtížné dostat se k fondům a grantům EU a využívat je. Náročnost plynoucí ze složitých náležitostí podání žádosti, nadměrné byrokracie a přísných požadavků na dokumentaci způsobuje nižší míru účasti, nižší počet úspěšných žádostí a snížené využití fondů. Tento stav by mohlo výrazně zlepšit zjednodušení přístupu k podpoře EU minimalizací administrativních překážek a poskytováním místní asistence, což by umožnilo vyšší míru využití fondů v zemědělství na místní úrovni;

27.

připomíná, že pro podporu přítomnosti rodin zemědělců je kromě přímých opatření souvisejících s výrobou a řízením rizik nezbytné, aby venkovské komunity, v nichž tyto rodiny žijí, měly minimální kvalitu života, včetně přístupu k základním službám, jako je vzdělávání a zdravotnictví, a byla zde náležitá telekomunikační infrastruktura i volnočasové a kulturní možnosti. Tato opatření sloužící ke zlepšení kvality života v oblastech s vysokým rizikem vylidňování musí být rovněž považována za součást nového modelu, který je třeba uplatňovat pro využívání zdrojů;

28.

dále má za to, že stejně jako má zemědělství rozhodující význam pro zachování biologické rozmanitosti území, jsou i rybolov a akvakultura velmi důležité pro zachování biologické rozmanitosti moří. Proto je naprosto nezbytné naplánovat a podporovat také možné strategie přizpůsobení se dopadům změny klimatu na populace ryb. Analogicky je nutné posoudit dopady změny klimatu i v případě akvakultury vzhledem ke komplexní diverzifikaci výrobních postupů, uplatňovaných technologií, druhů, zeměpisného umístění a environmentálních znaků jednotlivých území;

29.

navrhuje, aby byly mj. v zájmu stabilizace ekonomického řízení podniků zabývajících se rybolovem a akvakulturou zavedeny inovativní nástroje řízení rizik, jelikož dosavadní nástroje řízení používané k zajištění environmentální udržitelnosti odvětví rybolovu jsou nevhodné;

30.

domnívá se, že politickou prioritu by měly mít následující aspekty: — řešit klimatickou a energetickou krizi a jejich sociální dopady na místní komunity, regiony, provincie a obce, — budovat odolné komunity pomocí předběžných opatření v závislosti na specifických potřebách jednotlivých území a podle indexu zranitelnosti těchto oblastí, a mj. vytvořit systém varování před klimatickou, environmentální, zdravotní a tržní krizí, — posílit územní soudržnost EU zajištěním účinné integrace mezi okrajovými územními jednotkami a oblastmi blíže městským centrům. Každý region musí sám určit prioritní opatření, EU však musí dbát na to, aby byl finanční systém s to centrálně podporovat tato území v případě vážných hospodářských a sociálních krizí způsobených katastrofickými klimatickými jevy a mimořádnými tržními podmínkami;

31.

navrhuje, aby byly zavedeny nástroje řízení rizik zaměřené na ochranu a správu zemědělské krajiny EU, jejíž přetrvání je ohroženo a postihují ji extrémní přírodní jevy, s cílem stabilizovat a zachovat zemědělskou činnost, a tak předcházet upouštění od zemědělské činnosti v těchto oblastech, poskytnout potřebnou dynamiku odolným zemědělským komunitám v těchto oblastech a podpořit spotřebu zdravých potravin v EU;

Zapojení místních a regionálních orgánů a strategický význam

32.

zdůrazňuje, že většina členských států EU zaměřuje svou pozornost v oblasti řízení rizik na pojistné nástroje, které si z hlediska účinnosti vedly nevalně. Proto znovu upozorňuje na svůj postoj, který zastává již delší dobu, že ze systémů pojištění příjmu mají prospěch spíše pojišťovny než zemědělci a že je toto pojištění pro daňové poplatníky drahé. Měl by být prozkoumán a vyhodnocen systém pojištění, který byl zaveden v USA a v Kanadě;

33.

zdůrazňuje, že v posledních třech letech ukončily činnost tisíce zemědělských podniků, protože v EU neexistuje účinná a efektivní záchranná síť, která by byla schopna skutečně ochránit příjmy ze zemědělství, a tím i další setrvávání zemědělců a občanů ve venkovských oblastech, a to především v souvislosti s klimatickými podmínkami a souvisejícími tržními scénáři, které v předchozích desetiletích nikdy nenastaly;

34.

připomíná, že z analýz JRC vyplývá, že škody způsobené katastrofickými událostmi dosahují v průměru přibližně 8 miliard eur ročně. Tato částka by se v příštích letech mohla ještě zvýšit, jelikož se důsledky změny klimatu zhoršují. Změna klimatu je tak z pohledu primárního sektoru a venkovských oblastí nesmírně nebezpečná právě kvůli častějšímu výskytu přírodních katastrof a jejich intenzivnějšímu průběhu;

35.

zdůrazňuje, že cílem tohoto stanoviska tedy není změnit systém opatření v oblasti řízení rizik, jenž byl zaveden v rámci SZP poprvé nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 (4), konkrétně jeho články 37 až 39;

36.

poukazuje na skutečnost, že současný mechanismus krizových rezerv prokázal i zcela nedávno (červen 2023), že je nevyhovující k poskytování včasných a odpovídajících reakcí zemědělcům a územním jednotkám v EU. Vyplacené prostředky pokryly méně než 5 % škod, které zemědělci a územní jednotky utrpěli;

37.

poukazuje na to, že je třeba jít ještě dále, neboť pro stávající rozsah změny klimatu tento přístup zdaleka nepostačuje, nýbrž je pouhým plýtváním finančními prostředky, jelikož koncepce opatření je pro daný cíl nevyhovující;

38.

vyzývá Komisi, aby vzhledem k těmto změnám, které nyní musí být považovány za strukturální, účinněji využívala prostředky z krizové rezervy, a požaduje zavedení mechanismu využívání dostupných zdrojů, aby bylo možné konkrétně a efektivně reagovat na požadavky zemědělců a venkovských oblastí v EU, a zároveň jim poskytnout dodatečné finanční zdroje k těm, které jsou již vyčleněny pro případ mimořádných klimatických jevů;

39.

domnívá se, že dostupné nástroje (včetně vzájemných fondů a krizového fondu) jsou v rozporu s nedostatkem zdrojů. Proto považuje za nutné radikálně navýšit jejich rozpočtovou rezervu i diverzifikovat škálu dostupných nástrojů;

40.

vyzývá orgány EU, členské státy a regiony, aby nový přístup k řízení rizik chápaly jako historický okamžik pro budoucnost evropského zemědělství. Nastal čas odpovídajících a konkrétních odpovědí, čas pomoci podnikům překonat obtíže související s měnícím se podnikatelským prostředím.

---

(1)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2022 o důsledcích sucha, požárů a dalších extrémních povětrnostních jevů: zvýšení úsilí EU v boji proti změně klimatu (2022/2829(RSP)) (Úř. věst. C 125, 5.4.2023, s. 135), https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-9-2022-0330_EN.html.

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009 , kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003 (Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16), https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32009R0073.

(3)  Stanovisko Evropského výboru regionů k tématu Připravenost na krize a jejich řešení – posílení odolnosti EU, jejích regionů a měst (Úř. věst. C 257, 21.7.2023, s. 6).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).