Úřední věstník C 217/7. č

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/2

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 15. dubna 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio – Itálie) – Federazione nazionale delle imprese elettrotecniche ed elettroniche (Anie) a další (C-798/18), Athesia Energy Srl a další (C-799/18) v. Ministero dello Sviluppo Economico, Gestore dei servizi energetici (GSE) SpA

(Spojené věci C-798/18 a C-799/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Životní prostředí - Články 16 a 17 Listiny základních práv Evropské unie - Zásada právní jistoty a zásada ochrany legitimního čekávání - Smlouva o energetické chartě - Článek 10 - Použitelnost - Směrnice 2009/28/ES - Článek 3 odst. 3 písm. a) - Podpora využívání energie z obnovitelných zdrojů - Výroba elektrické energie v solárních fotovoltaických zařízeních - Změna režimu podpory“)

(2021/C 217/02)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio

Účastníci původního řízení

Žalobci: Federazione nazionale delle imprese elettrotecniche ed elettroniche (Anie) a další (C-798/18), Athesia Energy Srl a další (C-799/18)

Žalovaní: Ministero dello Sviluppo Economico, Gestore dei servizi energetici (GSE) SpA

za účasti: Elettricità Futura Unione delle imprese elettriche italiane, Confederazione generale dell’agricoltura italiana – Confagricoltura

Výrok

S výhradou ověření, která přísluší provést předkládajícímu soudu při zohlednění všech relevantních skutečností, musí být čl. 3 odst. 3 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES, a články 16 a 17 Listiny základních práv Evropské unie s ohledem na zásady právní jistoty a ochrany legitimního očekávání vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví snížení nebo odklad platby pobídek pro energii vyrobenou v solárních fotovoltaických zařízeních, které již byly přiznány správními rozhodnutími a potvrzeny příslušnými dohodami uzavřenými mezi provozovateli těchto zařízení a veřejnou společností, pokud se tato právní úprava týká pobídek, které již byly stanoveny, avšak ještě nebyly splatné.

(1) Úř. věst. C 122, 1.4.2019.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/3

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 15. dubna 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Högsta domstolen – Švédsko) – Diskrimineringsombudsmannen v. Braathens Regional Aviation AB

(Věc C-30/19) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Rovné zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ - Směrnice 2000/43/ES - Článek 7 - Ochrana práv - Článek 15 - Sankce - Žaloba na náhradu škody založená na tvrzené diskriminaci - Uznání nároku na náhradu škody žalovaným bez uznání existence tvrzené diskriminace - Souvislost mezi vyplaceným odškodněním a tvrzenou diskriminací - Článek 47 Listiny základních práv Evropské unie - Právo na účinnou soudní ochranu - Vnitrostátní procesní pravidla, která navzdory výslovnému návrhu žalobce brání soudu rozhodujícímu o žalobě rozhodnout o existenci tvrzené diskriminace“)

(2021/C 217/03)

Jednací jazyk: švédština

Předkládající soud

Högsta domstolen

Účastníci původního řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel): Diskrimineringsombudsmannen

Žalovaná: Braathens Regional Aviation AB

Výrok

Články 7 a 15 směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která soudu rozhodujícímu o žalobě na náhradu škody založené na tvrzené diskriminaci zakázané touto směrnicí znemožňuje projednat návrh znějící na konstatování existence této diskriminace, když žalovaný souhlasí s vyplacením požadované náhrady, ale existenci uvedené diskriminace neuzná. Vnitrostátnímu soudu, jenž rozhoduje spor mezi jednotlivci, přísluší, aby v rámci svých pravomocí zajistil soudní ochranu vyplývající pro jednotlivce z článku 47 Listiny základních práv tím, že v případě potřeby upustí od použití jakéhokoli odporujícího vnitrostátního ustanovení.

(1) Úř. věst. C 103, 18.03.2019

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/3

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 15. dubna 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Conseil d'État – Belgie) – H. A. v. État belge

(Věc C-194/19) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Nařízení (EU) č. 604/2013 - Určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu - Článek 27 - Opravný prostředek - Zohlednění skutečností, které nastaly po přijetí rozhodnutí o přemístění - Účinná soudní ochrana“)

(2021/C 217/04)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Žalobce: H. A.

Žalovaný: État belge

Výrok

Článek 27 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, ve světle bodu 19 odůvodnění tohoto nařízení, a článek 47 Listiny základních práv Evropské unie musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví, že soud rozhodující o žalobě na neplatnost podané proti rozhodnutí o přemístění nemůže při posuzování této žaloby zohlednit okolnosti, které nastaly po přijetí tohoto rozhodnutí a jsou rozhodující pro správné uplatnění tohoto nařízení, ledaže tato právní úprava počítá se specifickým opravným prostředkem, který vede k ex nunc posouzení situace dotyčné osoby, jehož výsledky jsou závazné pro příslušné orgány, které může být provedeno poté, co nastaly takové okolnosti, a které zejména není podmíněno tím, že je tato osoba zbavena svobody, ani tím, že se blíží výkon uvedeného rozhodnutí.

(1) Úř. věst. C 164, 13.5.2019.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/4

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 15. dubna 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Sądu Okręgowego w Gdańsku – Polsko) – AV

(Věc C-221/19) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Justiční spolupráce v trestních věcech - Rámcového rozhodnutí 2008/909/SVV - Článek 8 odst. 2 až 4 - Článek 17 odst. 1 a 2 - Článek 19 - Zohlednění trestu uloženého v jiném členském státě, který musí být vykonán v členském státě, v němž se vynáší souhrnný rozsudek, pro účely tohoto souhrnného rozsudku - Podmínky - Rámcové rozhodnutí 2008/675/SVV - Článek 3 odst. 3 - Pojem ‚zásah do rozhodnutí nebo jeho výkonu‘, který musí být zohledněn v novém trestním řízení v jiném členském státě, než je členský stát, v němž bylo toto rozhodnutí vydáno“)

(2021/C 217/05)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Okręgowy w Gdańsku

Účastníci původního řízení

za přítomnosti: Pomorski Wydział Zamiejscowy Departamentu do Spraw Przestępczości Zorganizowanej i Korupcji Prokuratury Krajowej

Výrok

Ustanovení čl. 8 odst. 2 až 4, čl. 17 odst. 1 a 2 ve spojení s článkem 19 rámcového rozhodnutí Rady 2008/909/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o uplatňování zásady vzájemného uznávání rozsudků v trestních věcech, které ukládají trest odnětí svobody nebo opatření spojená se zbavením osobní svobody, za účelem jejich výkonu v Evropské unii, ve znění rámcového rozhodnutí Rady 2009/299/SVV ze dne 26. února 2009, musí být vykládána v tom smyslu, že umožňují vydání souhrnného rozsudku zahrnujícího nejen jeden nebo více trestů uložených již dříve dotyčné osobě v členském státě, ve kterém se vynáší tento souhrnný rozsudek, nýbrž i jeden či více trestů uložených dotyčnému v jiném členském státě, které jsou vykonávány podle tohoto rámcového rozhodnutí v prvním členském státě. Takový souhrnný rozsudek však nemůže vést k přeměně délky nebo druhu těchto posledně uvedených trestů, která překračuje striktní meze stanovené v čl. 8 odst. 2 až 4 tohoto rámcového rozhodnutí, k porušení povinnosti uložené v čl. 17 odst. 2 téhož rámcového rozhodnutí započíst celou dobu zbavení osobní svobody, kterou si již odsouzený případně odpykal ve vydávajícím státě, do celkové doby zbavení osobní svobody, kterou si má odpykat ve vykonávajícím státě, nebo k přezkumu trestů uložených dotyčnému v jiném členském státě v rozporu s čl. 19 odst. 2 uvedeného rámcového rozhodnutí.

Článek 3 odst. 3 rámcového rozhodnutí Rady 2008/675/SVV ze dne 24. července 2008 o zohledňování odsouzení v členských státech Evropské unie při novém trestním řízení ve spojení s bodem 14 odůvodnění tohoto rámcového rozhodnutí musí být vykládán v tom smyslu, že umožňuje vydání souhrnného rozsudku zahrnujícího nejen jedno nebo více odsouzení vydaných již dříve vůči dotyčné osobě v členském státě, v němž se vynáší tento souhrnný rozsudek, nýbrž i jedno nebo více odsouzení vydaných proti dotyčnému v jiném členském státě, která jsou podle rámcového rozhodnutí 2008/909, ve znění rámcového rozhodnutí 2009/299, vykonávána v prvním členském státě, za předpokladu, že uvedený souhrnný rozsudek dodržuje, pokud jde o uvedená odsouzení, podmínky a omezení vyplývající z čl. 8 odst. 2 až 4, čl. 17 odst. 2 a čl. 19 odst. 2 tohoto rámcového rozhodnutí 2008/909 ve znění pozdějších změn.

(1) Úř. věst. C 280, 19.8.2019.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/5

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 15. dubna 2021 [žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court (Irsko) – Irsko] – Friends of the Irish Environment Ltd v. Commissioner for Environmental Information

(Věc C-470/19) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Aarhuská úmluva - Směrnice 2003/4/ES - Právo přístupu k informacím o životním prostředí v držení orgánů veřejné správy - Článek 2 bod 2 - Pojem ‚orgán veřejné správy‘ - Instituce nebo subjekty působící v soudní funkci - Informace obsažené ve spise k ukončenému soudnímu řízení“)

(2021/C 217/06)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court (Irsko)

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Friends of the Irish Environment Ltd

Žalovaný: Commissioner for Environmental Information

za přítomnosti: Courts Service of Ireland

Výrok

Článek 2 bod 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS musí být vykládán v tom smyslu, že neupravuje přístup k informacím o životním prostředí obsaženým v soudních spisech, jelikož soudy ani instituce nebo subjekty, které jsou těmito soudy řízeny, a mají tedy s uvedenými soudy úzkou vazbu, nejsou „orgány veřejné správy“ ve smyslu tohoto ustanovení, a nespadají tudíž do působnosti této směrnice.

(1) Úř. věst. C 280, 19.8.2019.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/6

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 15. dubna 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Areios Pagos – Řecko) – AB v. Olympiako Athlitiko Kentro Athinon – Spyros Louis

(Věc C-511/19) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sociální politika - Směrnice 2000/78/ES - Zásada rovného zacházení v zaměstnání a povolání - Zákaz diskriminace na základě věku - Pracovníci zařazení do personální rezervy do skončení jejich pracovní smlouvy - Snížení platu a snížení nebo ztráta odstupného při propuštění - Režim použitelný na pracovníky ve veřejném sektoru, kteří se blíží okamžiku odchodu do plného důchodu - Snižování mzdových výdajů ve veřejném sektoru - Článek 6 odst. 1 - Legitimní cíl sociální politiky - Situace hospodářské krize“)

(2021/C 217/07)

Jednací jazyk: řečtina

Předkládající soud

Areios Pagos

Účastníci původního řízení

Žalobce: AB

Žalovaná: Olympiako Athlitiko Kentro Athinon – Spyros Louis

Výrok

Článek 2 a čl. 6 odst. 1 směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, podle které jsou pracovníci ve veřejném sektoru, kteří v určité době splňují podmínky pro vznik nároku na plný starobní důchod, zařazeni do režimu personální rezervy až do skončení jejich pracovní smlouvy, což vede ke snížení jejich odměny, ztrátě jejich případného kariérního postupu, jakož i ke snížení, či dokonce odepření odstupného při propuštění, na které by tito zaměstnanci měli nárok při ukončení pracovního poměru, jelikož cílem této právní úpravy je legitimní cíl politiky zaměstnanosti a prostředky k dosažení uvedeného cíle jsou přiměřené a nezbytné.

(1) Úř. věst. C 319, 23.9.2019.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/6

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 15. dubna 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Conseil d'État – Francie) – Eutelsat SA v. Autorité de régulation des communications électroniques et des postes, Inmarsat Ventures SE, dříve Inmarsat Ventures Ltd

(Věc C-515/19) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sbližování právních předpisů - Odvětví telekomunikací - Harmonizované využívání rádiového spektra v kmitočtových pásmech 2 GHz pro realizaci systémů poskytujících družicové pohyblivé služby - Rozhodnutí č. 626/2008/ES - Článek 2 odst. 2 písm. a) a b) - Článek 4 odst. 1 písm. c) bod ii) - Článek 7 odst. 1 a 2 - Článek 8 odst. 1 a 3 - Družicové pohyblivé soustavy - Pojem ‚pohyblivá pozemská stanice‘ - Pojem ‚pozemské komplementární komponenty‘ - Pojem ‚požadovaná kvalita‘ - Příslušná úloha družicových a pozemských komponentů - Povinnost provozovatele družicových pohyblivých soustav zajistit dostupnost pro určité procento obyvatelstva a území - Nesplnění - Dopad“)

(2021/C 217/08)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Eutelsat SA

Žalovaní: Autorité de régulation des communications électroniques et des postes, Inmarsat Ventures SE, dříve Inmarsat Ventures Ltd

za přítomnosti: Viasat Inc., Viasat UK Ltd

Výrok

S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na druhou otázku odpovědět tak, že čl. 2 odst. 2 písm. a) a b) rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 626/2008/ES ze dne 30. června 2008 o výběru a povolování soustav poskytujících družicové pohyblivé služby (MSS), ve spojení s čl. 8 odst. 1 a 3 tohoto rozhodnutí, musí být vykládán v tom smyslu, že družicová pohyblivá soustava nemusí spočívat primárně na družicovém komponentu této soustavy, pokud jde o kapacitu přenášených dat, a že pozemské komplementární komponenty pohyblivých družicových soustav mohou být rozmístěny takovým způsobem, že pokrývají celé území Evropské unie, a to z důvodu, že z žádného místa na tomto území nelze zajistit spojení v „požadované kvalitě“ ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. b) uvedeného rozhodnutí, včetně kvality nezbytné pro poskytování služby nabízené provozovatelem této soustavy, za podmínky, že nedojde k narušení hospodářské soutěže a že uvedený družicový komponent je skutečně a konkrétně užitečný v tom smyslu, že takový komponent musí být nezbytný pro fungování družicové pohyblivé soustavy, s výhradou nezávislého provozu pozemského komplementárního komponentu v případě selhání družicového komponentu, který nesmí přesáhnout osmnáct měsíců.

2)	Pojem „pohyblivá pozemská stanice“ ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. a) rozhodnutí č. 626/2008 musí být vykládán v tom smyslu, že se k tomu, aby taková stanice spadala pod tento pojem, nevyžaduje, aby byla bez dalšího zařízení schopna komunikovat s pozemským komplementárním komponentem i s družicí.

Článek 8 odst. 1 rozhodnutí č. 626/2008, ve spojení s čl. 7 odst. 1 tohoto rozhodnutí, musí být vykládán v tom smyslu, že v případě, že se prokáže, že provozovatel vybraný v souladu s hlavou II uvedeného rozhodnutí, oprávněný k využívání rádiového spektra na základě článku 7 téhož rozhodnutí, neposkytl družicové pohyblivé služby prostřednictvím družicové pohyblivé soustavy ve lhůtě stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu ii) rozhodnutí č. 626/2008, nejsou příslušné orgány členských států oprávněny odmítnout udělit tomuto provozovateli povolení nezbytná k provozování pozemských komplementárních komponentů družicových pohyblivých soustav z důvodu, že tento provozovatel nesplnil závazek přijatý v žádosti.

(1) Úř. věst. C 295, 2.9.2019.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/7

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 15. dubna 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesfinanzgericht, Außenstelle Graz – Rakousko) – SK Telecom Co. Ltd. v. Finanzamt Graz-Stadt

(Věc C-593/19) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Daň z přidané hodnoty (DPH) - Směrnice 2006/112/ES - Určení místa plnění telekomunikačních služeb - Roaming státních příslušníků třetích zemí v mobilních komunikačních sítích v rámci Evropské unie - Článek 59a první pododstavec písm. b) - Možnost členských států přenést místo poskytnutí telekomunikačních služeb na své území“)

(2021/C 217/09)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesfinanzgericht, Außenstelle Graz

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: SK Telecom Co. Ltd.

Žalovaný: Finanzamt Graz-Stadt

Výrok

Článek 59a první pododstavec písm. b) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, ve znění změn s účinkem ode dne 1. ledna 2010 vyplývajících ze směrnice Rady 2008/8/ES ze dne 12. února 2008 o DPH, musí být vykládán v tom smyslu, že v případě roamingových služeb poskytovaných mobilním operátorem usazeným ve třetí zemi jeho zákazníkům, kteří jsou rovněž usazeni nebo mají bydliště či místo, kde se obvykle zdržují, v této třetí zemi, které jim umožňují využívat tuzemskou mobilní komunikační síť členského státu, ve kterém se dočasně zdržují, dochází ke „skutečnému použití [nebo] využití“ těchto služeb na území tohoto členského státu ve smyslu uvedeného ustanovení, takže uvedený členský stát může považovat místo poskytnutí těchto roamingových služeb za místo nacházející se na jeho území, a to bez ohledu na daňové zacházení, kterému tyto služby podléhají na základě vnitrostátního daňového práva této třetí země, když využití této možnosti má zabránit nezdanění těchto služeb v Unii.

(1) Úř. věst. C 27, 27.1.2020.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/8

Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 15. dubna 2021 – Italmobiliare SpA, Sirap-Gema SpA, Sirap France SAS, Petruzalek GmbH, Petruzalek s.r.o., Petruzalek s.r.o., Petruzalek kft v. Evropská komise

(Věc C-694/19 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Hospodářská soutěž - Kartelová dohoda - Trh s potravinovými obaly pro maloobchodní prodej - Přičitatelnost protiprávního jednání - Podmínky přiznání ochrany - Pokyny pro výpočet pokut z roku 2006 - Hodnota tržeb - Maximální výše pokuty - Délka správního řízení - Přiměřená lhůta - Schopnost zaplatit pokutu“)

(2021/C 217/10)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Italmobiliare SpA, Sirap-Gema SpA, Sirap France SAS, Petruzalek GmbH, Petruzalek s.r.o., Petruzalek s.r.o., Petruzalek kft (zástupkyně: F. Moretti, avvocatessa)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: původně P. Rossi, T. Vecchi, poté P. Rossi, G. Conte a C. Sjödin, zmocněnci)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Společnosti Italmobiliare SpA, Sirap-Gema SpA, Sirap France SAS, Petruzalek GmbH, Petruzalek s.r.o., Petruzalek s.r.o. a Petruzalek kft ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

(1) Úř. věst. C 372, 4.11.2019.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/9

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 15. dubna 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Court of Appeal in Northern Ireland – Spojené království) – TKF v. Department of Justice for Northern Ireland

(Věc C-729/19) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Soudní spolupráce v občanských věcech - Uznávání a výkon rozhodnutí a spolupráce ve věcech vyživovacích povinností - Nařízení (ES) č. 4/2009 - Působnost ratione temporis - Článek 75 - Rozhodnutí vydaná soudy členského státu před přistoupením státu k Evropské uni“)

(2021/C 217/11)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Court of Appeal in Northern Ireland

Účastníci původního řízení

Žalobce: TKF

Žalovaný: Department of Justice for Northern Ireland

Výrok

Článek 75 odst. 2 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností musí být vykládán v tom smyslu, že se použije pouze na rozhodnutí vydaná vnitrostátními soudy ve státech, které byly k datu přijetí těchto rozhodnutí již členy Evropské unie.

Nařízení č. 4/2009 musí být vykládáno v tom smyslu, že žádné ustanovení tohoto nařízení neumožňuje, aby rozhodnutí ve věcech vyživovacích povinností vydaná v jednom státě před jeho přistoupením k Evropské unii a přede dnem použitelnosti uvedeného nařízení byla po přistoupení tohoto státu k Unii uznána a vykonána v jiném členském státě.

(1) Úř. věst. C 423, 16.12.2019.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/9

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 15. dubna 2021 – Nizozemské království v. Rada Evropské unie, Evropský parlament

(Věc C-733/19) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Společná rybářská politika - Nařízení (EU) č. 1380/2013 - Zachování a udržitelné využívání rybolovných zdrojů - Ochrana mořských ekosystémů - Nařízení (EU) 2019/1241 - Technická opatření - Příloha V, část D - Zákaz rybolovu pomocí pulzní elektrické vlečné sítě - Zásada proporcionality - Zásada obezřetnosti“)

(2021/C 217/12)

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobce: Nizozemské království (zástupkyně: M.K. Bulterman, M. Noort a P. Huurnink, zmocněnkyně)

Žalovaní: Rada Evropské unie (zástupci: F. Naert a A. Maceroni, zmocněnci), Evropský parlament (zástupci: R. van de Westelaken, I. Liukkonen a K. Zejdová, zmocněnci)

Vedlejší účatnice podporující žalobce: Francouzská republika (zástupci: A.-L. Desjonquères a M. J.-L. Carré, zmocněnci)

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Nizozemské království ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie a Evropským parlamentem.

3.	Francouzská republika ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 423, 16.12.2019.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/10

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 15. dubna 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Augstākā tiesa (Senāts) – Lotyšsko) – ZS „Plaukti“

(Věc C-736/19) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Zemědělství - Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) - Nařízení (ES) č. 1698/2005 - Nařízení (EU) č. 65/2011 - Článek 16 odst. 5 třetí pododstavec - Nařízení (ES) č. 73/2009 - Články 4 a 6 - Nařízení (ES) č. 1122/2009 - Podpora pro rozvoj venkova - Agroenvironmentální platby - Podpora pro zachování biologické rozmanitosti travních porostů - Nedodržení podmínek pro poskytnutí těchto plateb - Předčasné sečení - Snížení a vyloučení uvedených plateb - Závazné normy - Povinné požadavky na hospodaření - Minimální požadavky týkající se dobrého zemědělského a environmentálního stavu - Závazky nad rámec odpovídajících závazných norem, minimální požadavky a další odpovídající závazné požadavky stanovené vnitrostátními právními předpisy“)

(2021/C 217/13)

Jednací jazyk: lotyština

Předkládající soud

Augstākā tiesa (Senāts)

Účastníci původního řízení

ZS „Plaukti“

za přítomnosti: Lauku atbalsta dienests

Výrok

Článek 16 odst. 5 třetí pododstavec nařízení Komise (EU) č. 65/2011 ze dne 27. ledna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, pokud jde o provádění kontrolních postupů a podmíněnosti s ohledem na opatření na podporu rozvoje venkova, musí být vykládán v tom smyslu, že se nepoužije v případě, kdy žadatel o podporu nedodržel agroenvironmentální závazky týkající se podmínek sečení, aniž byla zjištěna změna předmětné skupiny plodin.

Články 4 a 6 nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003, ve spojení s čl. 39 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, podle které jeden a týž požadavek může představovat jak jeden z minimálních požadavků týkající se dobrého zemědělského a environmentálního stavu, tak požadavek, který jde nad rámec těchto minimálních požadavků, a sice podmínku pro poskytnutí agroenvironmentálních plateb.

(1) Úř. věst. C 413, 9.12.2019.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/11

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 15. dubna 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht Köln – Německo) – The North of England P & I Association Ltd, jednající jako právní nástupkyně Marine Shipping Mutual Insurance Company v. Bundeszentralamt für Steuern

(Věc C-786/19) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Jiné přímé pojištění než životní pojištění - Druhá směrnice 88/357/EHS - Článek 2 písm. d) druhá odrážka - Směrnice 92/49/EHS - Článek 46 odst. 2 první pododstavec - Daň z pojistného - Pojem ‚členský stát, ve kterém se nachází riziko‘ - Vozidla jakéhokoli typu - Pojem ‚členský stát registrace‘ - Pojištění námořních plavidel - Plavidla zapsaná do rejstříku plavidel členského státu, avšak plující pod vlajkou jiného členského státu nebo třetí země na základě dočasného povolení ke změně vlajky“)

(2021/C 217/14)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Köln

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: The North of England P & I Association Ltd, jednající jako právní nástupkyně Marine Shipping Mutual Insurance Company

Žalovaný: Bundeszentralamt für Steuern

Výrok

Článek 46 odst. 2 první pododstavec směrnice Rady 92/49/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního a o změně směrnic 73/239/EHS a 88/357/EHS (třetí směrnice o neživotním pojištění), ve spojení s čl. 2 písm. d) druhou odrážkou druhé směrnice Rady 88/357/EHS ze dne 22. června 1988 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního, kterou se stanoví opatření k usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb a kterou se mění směrnice 73/239/EHS, musí být vykládán v tom smyslu, že pokud se pojistné smlouvy týkají krytí různých rizik spojených s provozem námořních plavidel, která jsou zapsána v rejstříku plavidel vedeném členským státem, avšak na základě dočasného povolení ke změně vlajky plují pod vlajkou jiného členského státu nebo třetí země, musí být za „členský stát registrace“ dotčeného plavidla, a tedy za „členský stát, ve kterém se nachází riziko“ ve smyslu těchto ustanovení, který má výlučnou pravomoc ke zdanění pojistného hrazeného na základě uvedených pojistných smluv, považován členský stát, který vede rejstřík plavidel, v němž je toto plavidlo zapsáno, zejména za účelem prokázání vlastnictví uvedeného plavidla.

(1) Úř. věst. C 45, 10.2.2020.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/11

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 15. dubna 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal d'arrondissement – Lucembursko) – EQ v. Administration de l'Enregistrement, des Domaines et de la TVA

(Věc C-846/19) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Daň z přidané hodnoty (DPH) - Směrnice 2006/112/ES - Ekonomická činnost - Poskytnutí služby za úplatu - Článek 2 odst. 1 písm. c) a čl. 9 odst. 1 - Osvobození - Článek 132 odst. 1 písm. g) - Poskytnutí služeb úzce související se sociální péčí nebo sociálním zabezpečením - Služby poskytnuté advokátem v rámci pověření k ochraně zletilých nesvéprávných osob - Subjekt uznaný za subjekt sociální povahy“)

(2021/C 217/15)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal d'arrondissement

Účastníci původního řízení

Žalobce: EQ

Žalovaný: Administration de l'Enregistrement, des Domaines et de la TVA

Výrok

Článek 9 odst. 1 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že ekonomickou činností ve smyslu tohoto ustanovení je poskytování služeb uskutečňované ve prospěch zletilých nesvéprávných osob, jejichž účelem je chránit je při úkonech v občanském životě, jejichž plnění je poskytovateli svěřeno soudním orgánem na základě zákona a jejichž odměna je stanovena týmž orgánem paušálně nebo na základě posouzení v každém jednotlivém případě s přihlédnutím zejména k finanční situaci nesvéprávné osoby, přičemž tato odměna může být mimoto hrazena státem v případě finanční tísně této osoby, pokud jsou tyto služby poskytovány za úplatu, poskytovatel z nich získává pravidelný příjem a celková výše odměny za tuto činnost je určena podle kritérií, jejichž cílem je zajistit pokrytí provozních nákladů, které vznikají tomuto poskytovateli.

Článek 132 odst. 1 písm. g) směrnice 2006/112 musí být vykládán v tom smyslu, že „poskytnutí služeb úzce související se sociální péčí nebo sociálním zabezpečením“ představuje poskytování služeb uskutečňované ve prospěch zletilých nesvéprávných osob, jejichž účelem je chránit je při úkonech v občanském životě, a že není vyloučeno, že advokát poskytující takové služby sociální povahy může být pro účely činnosti v rámci podniku, který provozuje a v mezích uvedených služeb, uznán za subjekt sociální povahy, avšak takové uznání musí být nutně zaručeno soudním orgánem pouze tehdy, pokud dotyčný členský stát tím, že toto uznání odepřel, překročil meze své posuzovací pravomoci, kterou má v tomto ohledu.

Zásada ochrany legitimního očekávání nebrání tomu, aby daňová správa podrobila dani z přidané hodnoty (DPH) některá plnění vztahující se k minulému období v situaci, kdy tato správa po několik let přijímala přiznání k DPH osoby povinné k dani, ve kterých nebyly mezi zdanitelnými činnostmi zahrnuty ekonomické činnosti stejné povahy a kdy osoba povinná k dani nemůže získat splatnou DPH od těch, kteří tato plnění uhradili, jelikož se má za to, že uhrazené odměny již zahrnují tuto DPH.

(1) Úř. věst. C 54, 17.2.2020.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/12

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 15. dubna 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht Berlin-Brandenburg – Německo) – M-GmbH v. Finanzamt für Körperschaften

(Věc C-868/19) (1)

(„Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce - Dan z přidané hodnoty (DPH) - Směrnice 2006/112/ES - Článek 9 - Osoby povinné k dani - Článek 11 - Možnost členských států považovat za jedinou osobu povinnou k dani osoby, které jsou sice právně nezávislé, avšak navzájem jsou úzce propojeny finančními, hospodářskými a organizačními vazbami (‚skupina pro účely DPH‘) - Pojem ‚úzké finanční propojení‘ - Vnitrostátní právní úprava, která vylučuje možnost být členem skupiny pro účely DPH u osobních obchodních společností, jejichž společníci, včetně ovládajícího subjektu, nejsou pouze osoby, které jsou finančně začleněné do podniku ovládajícího subjektu - Právní jistota - Opatření k předcházení daňovým podvodům a únikům - Přiměřenost - Neutralita DPH“)

(2021/C 217/16)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Berlin-Brandenburg

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: M-GmbH

Žalovaný: Finanzamt für Körperschaften

Výrok

Článek 11 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být ve světle zásad právní jistoty, proporcionality a daňové neutrality vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, která podmiňuje možnost osobní obchodní společnosti vytvořit s podnikem ovládajícího subjektu skupinu osob, které mohou být považovány za jedinou osobu povinnou k dani z přidané hodnoty tím, aby společníci osobní obchodní společnosti, včetně ovládajícího subjektu, byli pouze osoby, které jsou finančně začleněné do tohoto podniku.

(1) Úř. věst. C 77, 9.3.2020.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/14

Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 15. dubna 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Wojewódzkiego Sądu Administracyjnego we Wrocławiu- Polsko) – Grupa Warzywna Sp. z o.o. v. Dyrektor Izby Administracji Skarbowej we Wrocławiu

(Věc C-935/19) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) - Směrnice 2006/112/ES - Článek 273 - Nadhodnocení částky vratné DPH v daňovém přiznání - Nesprávné posouzení zdanitelnosti plnění ze strany osoby povinné k dani - Oprava daňového přiznání v návaznosti na kontrolu - Sankce ve výši 20 % nadhodnocení částky vratné DPH - Zásada proporcionality“)

(2021/C 217/19)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Wojewódzki Sąd Administracyjny we Wrocławiu

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Grupa Warzywna Sp. z o.o.

Žalovaný: Dyrektor Izby Administracji Skarbowej we Wrocławiu

Výrok

Článek 273 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty a zásada proporcionality musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která ukládá osobě povinné k dani, jež nesprávně kvalifikovala plnění osvobozené od daně z přidané hodnoty (DPH) jako plnění podléhající této dani, sankci rovnající se 20 % nadhodnocení neoprávněně požadované částky vratné DPH, v rozsahu, v němž se tato sankce uplatní bez rozdílu v situaci, kdy nesrovnalost vyplývá z nesprávného posouzení ze strany účastníků plnění, pokud jde o jeho zdanitelnou povahu, nic nesvědčí o daňovém úniku a nedošlo ke ztrátě příjmů pro státní rozpočet, i v situaci, kdy takové konkrétní okolnosti nejsou dány.

(1) Úř. věst. C 191, 8.6.2020.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/15

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 15. dubna 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesgerichtshof- Německo) – Hengstenberg GmbH & Co. KG v. Spreewaldverein eV

(Věc C-53/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Ochrana zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin - Nařízení (EU) č. 1151/2012 - Článek 49 odst. 3 první pododstavec a odst. 4 druhý pododstavec - Článek 53 odst. 2 první pododstavec - Změna specifikace produktu - Spreewaldské okurky (Německo) ‚Spreewälder Gurken (CHZO)‘ - Podstatnější změny - Námitkové řízení - Prohlášení o námitce proti žádosti o změnu - Odvolání proti rozhodnutí, kterým bylo této žádosti vyhověno - Pojem ‚oprávněný zájem‘“)

(2021/C 217/20)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Hengstenberg GmbH & Co. KG

Žalovaný: Spreewaldverein eV

Výrok

Článek 49 odst. 3 první pododstavec a odst. 4 druhý pododstavec nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin ve spojení s čl. 53 odst. 2 prvním pododstavcem tohoto nařízení musí být vykládán v tom smyslu, že v rámci řízení použitelného na žádosti o podstatnější změnu specifikace produktu s chráněným zeměpisným označením může každé stávající nebo možné hospodářské dotčení fyzické nebo právnické osoby skrze požadované změny, které přitom není zcela nepravděpodobné, postačovat k tomu, aby odůvodnilo „oprávněný zájem“ vyžadovaný pro podání námitek proti podané žádosti o změnu nebo pro podání odvolání proti rozhodnutí, kterým se této žádosti vyhovuje, jelikož riziko porušení zájmů takové osoby není naprosto nepravděpodobné nebo hypotetické, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

(1) Úř. věst. C 161, 11.5.2020.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/15

Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 15. dubna 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Nederlandstalige rechtbank van eerste aanleg Brussel – Belgie) – Vogel Import Export NV v. Belgische Staat

(Věc C-62/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Nařízení (EHS) č. 2658/87 - Celní unie - Společný celní sazebník - Sazební zařazení - Kombinovaná nomenklatura - Položky sazebníku - Čísla 4407 a 4409 - Hoblovaná dřevěná prkna, jejichž čtyři hrany jsou po celé délce lehce zaoblené“)

(2021/C 217/21)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Nederlandstalige rechtbank van eerste aanleg Brussel

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Vogel Import Export NV

Žalovaný: Belgische Staat

Výrok

Kombinovaná nomenklatura uvedená v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění vyplývajícím z prováděcího nařízení Komise (EU) č. 2016/1821 ze dne 6. října 2016, musí být vykládána v tom smyslu, že hoblovaná dřevěná prkna, jejichž čtyři hrany jsou po celé délce lehce zaoblené, nemohou být považována za profilovaná a mohou spadat do čísla 4407 KN.

(1) Úř. věst. C 201, 15. 6. 2020.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/17

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Okrazhen sad – Razgrad (Bulharsko) dne 20. října 2020 – BNP Paribas Personal Finance S.A., Bulgaria Branch v. T.G.M.

(Věc C-535/20)

(2021/C 217/24)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Okrazhen sad – Razgrad

Účastnice původního řízení

Navrhovatelka v odvolacím řízení: BNP Paribas Personal Finance S.A., Bulgaria Branch

Odpůrce v odvolacím řízení: T.G.M.

Usnesením ze dne 14. dubna 2021 Soudní dvůr (šestý senát) rozhodl:

Článek 10 odst. 2 a čl. 22 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (1) musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která vyžaduje, aby všechny součásti smlouvy o spotřebitelském úvěru byly zobrazeny stejným typem písma, stejným formátem písma a stejnou velikostí písma, a to minimálně velikostí 12.

(1) Úř. věst. 2008, L 133, s. 66.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/18

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landgericht Ravensburg (Německo) dne 17. února 2021 – QB v. Daimler AG

(Věc C-100/21)

(2021/C 217/28)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landgericht Ravensburg

Účastníci původního řízení

Žalobce: QB

Žalovaná: Daimler AG

Předběžné otázky

1.	Je cílem čl. 18 odst. 1, čl. 26 odst. 1 a článku 46 směrnice 2007/46/ES (1) ve spojení s čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 715/2007 (2) také ochrana zájmů individuálních nabyvatelů motorových vozidel? Pokud ano:

2.	Patří mezi ně také zájem individuálního nabyvatele vozidla nenabýt vozidlo, které nesplňuje požadavky unijního práva, zejména nenabýt vozidlo, které je vybaveno nepřípustným odpojovacím zařízením podle č. 5 odst. 2 nařízení (EG) č. 715/2007? V případě záporné odpovědi na první otázku:

Je s unijním právem neslučitelné, jestliže nabyvatel, který nechtěně zakoupil vozidlo uvedené výrobcem na trh s nepřípustným odpojovacím zařízením podle čl. 5 odst. 2 nařízení (EG) č. 715/2007, může občanskoprávní deliktní nároky na náhradu škody, zejména nárok na vrácení kupní ceny zaplacené za vozidlo proti vydání a převodu vlastnictví vozidla, uplatnit vůči výrobci vozidla pouze v případě, že ten jednal úmyslně a v rozporu s dobrými mravy?

Pokud ano:

Nařizuje unijní právo, aby občanskoprávní deliktní nárok na náhradu, který má nabyvatel vozidla vůči jeho výrobci, existoval při každém zaviněném (nedbalostním či úmyslném) jednání výrobce vozidla týkajícím se uvedení na trh vozidla, které je vybaveno nepřípustným odpojovacím zařízením podle čl. 5 odst. 2 nařízení (EG) č. 715/2007?

Bez ohledu na odpovědi na první až čtvrtou předběžnou otázku:

Je slučitelné s unijním právem, jestliže si nabyvatel vozidla musí podle ustanovení vnitrostátního práva nechat započítat výhodu za skutečné užívání vozidla, pokud od výrobce požaduje cestou deliktní náhrady škody vrácení kupní ceny za vozidlo uvedené na trh s nepřípustným odpojovacím zařízením podle čl. 5 odst. 2 nařízení (EG) č. 715/2007 za předání a převod vlastnictví vozidla?

Pokud ne?

Je s unijním právem neslučitelné, jestliže se tato výhoda z užívání stanoví z plné kupní ceny, aniž by bylo odečteno snížení hodnoty vozidla vyplývající z vybavení nepřípustným odpojovacím zařízením a/nebo s ohledem na skutečnost, že nabyvatel nechtěně užíval vozidlo, které nebylo v souladu s unijním právem?

Bez ohledu na odpovědi na první až šestou předběžnou otázku:

Je § 348 odst. 3 Zivilprozessordnung (občanský soudní řád), v rozsahu, v němž se toto ustanovení týká také vydání rozhodnutí o předložení žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podle čl. 267 odst. 2 SFEU, neslučitelný s oprávněním vnitrostátních soudů předložit žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podle čl. 267 odst. 2 SFEU, takže jej nelze použít na vydání předkládacího rozhodnutí?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007 , kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla (Úř. věst. L 171, 29.6.2007, s. 1).

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/19

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Správní soud, Autonomní oddělení pro provincii Bolzano (Itálie) dne 18. února 2021 – KW v. Autonomní provincie Bolzano

(Věc C-102/21)

(2021/C 217/29)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Správní soud, Autonomní oddělení pro provincii Bolzano

Účastnice původního řízení

Navrhovatelka: KW

Žalovaná: Autonomní provincie Bolzano

Předběžné otázky

Skončila dne 31. prosince 2016 platnost podpory schválené rozhodnutím Komise SA.32113 (2010/N) ze dne 25. července 2012 ve výši 80 procent na výstavbu malých vodních elektráren na výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů pro vlastní spotřebu, která je poskytována salaším a horským chatám ve vysokohorských oblastech, které bez odpovídajících technických a finančních nákladů nelze připojit k elektrické síti?

2.	V případě kladné odpovědi na tuto otázku:

2.1	Musí být článek 20 nařízení (EU) 2015/1589 (1) vykládán v tom smyslu, že při zneužití podpory musí Komise vydat rozhodnutí o navrácení podpory před zakročením vnitrostátních orgánů?

2.2	Je uvedená podpora ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU slučitelná s vnitřním trhem, protože usnadňuje rozvoj určitých hospodářských oblastí, nebo může narušit hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy?

(1) Nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 248, 24.9.2015, s. 9).

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/20

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná správním soudem, autonomní oddělení pro provincii Bolzano (Itálie) dne 18. února 2021 – SG v. Autonomní provincie Bolzano

(Věc C-103/21)

(2021/C 217/30)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Správní soud, autonomní oddělení pro provincii Bolzano

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: SG

Žalovaná: Autonomní provincie Bolzano

Předběžné otázky

2.	V případě kladné odpovědi na tuto otázku:

2.1	Je třeba dále přezkoumat, zda článek 20 nařízení (EU) 2015/1589 (1) musí být vykládán v tom smyslu, že při zneužití podpory musí Komise vydat rozhodnutí o navrácení podpory před zakročením vnitrostátních orgánů?

2.2	Je třeba dále přezkoumat, zda je uvedená podpora ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU slučitelná s vnitřním trhem, protože usnadňuje rozvoj určitých hospodářských oblastí, nebo může narušit hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy?

(1) Nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 248, 24.9.2015, s. 9)

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/20

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal du travail de Liège (Belgie) dne 4. března 2021 – EV v. Agence fédérale pour l'Accueil des demandeurs d'asile (Fedasil)

(Věc C-134/21)

(2021/C 217/31)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal du travail de Liège

Účastníci původního řízení

Žalobce: EV

Žalovaná: Agence fédérale pour l'Accueil des demandeurs d'asile (Fedasil)

Usnesením ze dne 26. března 2021 Soudní dvůr (pátý senát) rozhodl takto:

Článek 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby členský stát přijal vůči žadateli, který podal opravný prostředek proti rozhodnutí o přemístění do jiného členského státu ve smyslu čl. 26 odst. 1 tohoto nařízení, taková přípravná opatření pro toto přemístění, jako je přidělení místa ve zvláštním přijímacím zařízení, v němž je ubytovaným osobám poskytována asistence při přípravě jejich přemístění.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/21

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberster Gerichtshof (Rakousko) dne 9. března 2021 – RW v. Österreichische Post AG

(Věc C-154/21)

(2021/C 217/32)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberster Gerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobce: RW

Žalovaná: Österreichische Post AG

Předběžná otázka

Je třeba vykládat čl. 15 odst. 1 písm. c) nařízení 2016/679 (1) v tom smyslu, že se omezuje nárok na informaci o kategoriích příjemců, pokud konkrétní příjemci u plánovaných zpřístupnění ještě neexistují, avšak nárok na poskytnutí informace se musí povinně rozšířit na příjemce těchto zpřístupnění, pokud údaje již byly zpřístupněny?

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1)

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/21

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Supremo (Španělsko) dne 11. března 2021 – Ministerio Fiscal, Abogacía del Estado a Partido político VOX v. Lluís Puig Gordi, Carles Puigdemont Casamajó, Antoni Comín Oliveres, Clara Ponsatí Obiols, Meritxell Serret Aleu, Marta Rovira Vergés a Anna Gabriel Sabaté

(Věc C-158/21)

(2021/C 217/33)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Supremo

Účastníci původního řízení

Žalobci: Ministerio Fiscal, Abogacía del Estado a Partido político VOX

Obžalovaní: Lluís Puig Gordi, Carles Puigdemont Casamajó, Antoni Comín Oliveres, Clara Ponsatí Obiols, Meritxell Serret Aleu, Marta Rovira Vergés a Anna Gabriel Sabaté

Předběžné otázky

1)	Umožňuje rámcové rozhodnutí 2002/584/SVV (1), aby vykonávající justiční orgán odmítl předání osoby, jež byla vyžádána prostřednictvím EZR [evropský zatýkací rozkaz], na základě důvodů odmítnutí stanovených jeho vnitrostátním právem, nikoli však rámcovým rozhodnutím?

Pro případ, že bude odpověď na předchozí otázku kladná, a pro účely zajištění řádného vyřízení EZR a náležitého uplatnění postupu stanoveného v čl. 15 odst. 3 rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV:

Musí vykonávající justiční orgán prostudovat a analyzovat právo jednotlivých států, aby mohl vzít v úvahu případné důvody odmítnutí EZR, jež nejsou uvedeny v rámcovém rozhodnutí 2002/584/SVV?

S ohledem na odpovědi poskytnuté na výše uvedené otázky a ve světle čl. 6 odst. 1 rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV, podle něhož se příslušnost vystavujícího justičního orgánu pro vydání EZR určuje podle práva vystavujícího státu:

Musí být toto ustanovení vykládáno v tom smyslu, že vykonávající justiční orgán může zpochybnit příslušnost vystavujícího justičního orgánu k jednání v konkrétní trestní věci a odmítnout předání, má-li za to, že posledně jmenovaný orgán není příslušný k vydání evropského zatýkacího rozkazu?

Pro případ, že by byl vykonávající justiční orgán oprávněn posuzovat, zda jsou ve vystavujícím státě dodržována základní práva vyžádané osoby:

4.1

Umožňuje rámcové rozhodnutí 2002/584/SVV, aby vykonávající justiční orgán odmítl předání vyžádané osoby, pokud ze zprávy pracovní skupiny, kterou předložila vykonávajícímu vnitrostátnímu orgánu sama vyžádaná osoba, vyvodí závěr, že existuje riziko porušení jejích základních práv ve vystavujícím členském státě?

4.2	Pro účely předchozí otázky, představuje taková zpráva objektivní, spolehlivý, přesný a řádně aktualizovaný údaj, kterým lze ve světle judikatury Soudního dvora odůvodnit odmítnutí předání vyžádané osoby na základě vážného rizika porušení jejích základních práv?

4.3	Pro případ, že bude odpověď na předchozí otázku kladná, jaké důkazy vyžaduje unijní právo, aby mohl členský stát dospět k závěru, že ve vystavujícím členském státě existuje riziko porušení základních práv, jehož se dovolává vyžádaná osoba a které je důvodem k odmítnutí EZR?

Má na odpovědi na výše uvedené otázky vliv okolnost, že osoba, o jejíž předání se žádá, se mohla před justičními orgány vystavujícího státu dovolávat nedostatku příslušnosti vystavujícího státu, napadnout zatýkací rozkaz vydaný tímto státem a domáhat se zajištění svých základních práv, a to dokonce ve dvoustupňovém řízení?

Má na odpovědi na výše uvedené otázky vliv okolnost, že vykonávající justiční orgán odmítl EZR z důvodů, jež nejsou výslovně stanoveny ve zmíněném rámcovém rozhodnutí 2002/584/SVV, zvláště pak z důvodu domnělého nedostatku příslušnosti na straně vystavujícího justičního orgánu a vážného rizika porušení základních práv ve vystavujícím státě, aniž předem požádal vystavující justiční orgán o konkrétní doplňující informace, které mají vliv na toto rozhodnutí?

Pro případ, že by z odpovědí na výše uvedené otázky vyplývalo, že rámcové rozhodnutí 2002/584/SVV brání za okolností projednávaného případu tomu, aby bylo předání osoby odmítnuto na základě zmíněných důvodů odmítnutí:

Brání rámcové rozhodnutí 2002/584/SVV tomu, aby předkládající soud vydal nový EZR proti téže osobě a směřující k témuž členskému státu?

(1) Rámcové rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (Úř. věst. 2002, L 190, s. 1; Zvl. vyd. 19/06, s. 34)

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/23

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Corte dei conti – Sezione regionale di controllo per la Campania (Itálie) dne 10. března 2021 – Comune di Camerota

(Věc C-161/21)

(2021/C 217/34)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Corte dei conti – Sezione regionale di controllo per la Campania

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Comune di Camerota

Předběžné otázky

Brání článek 2 (pokud jde konkrétně o zásadu právního státu) a článek 19 SEU, článek 47 Listiny základních práv Evropské unie, čl. 120 odst. 1 a čl. 126 odst. 1 SFEU, čl. 3 odst. 1, čl. 6 odst. 1 písm. b) a článek 12 směrnice 2011/85/EU (1), článek 5 nařízení (EU) č. 473/2013 (2), jakož i zásady proporcionality, loajální spolupráce a užitečného účinku zakotvené v právu Evropské unie a vyplývající z článků 4 a 5 SEU výkladu a použití takové mimořádné vnitrostátní právní úpravy, jako je právní úprava obsažená v čl. 53 odst. 8 nařízení vlády s mocí zákona č. 104 ze dne 14. srpna 2020, které bylo přeměněno se změnami na zákon prostřednictvím zákona č. 126 ze dne 13. října 2020, v tom smyslu, že tato právní úprava zabraňuje, byť dočasně (od 15. srpna 2020 do 30. června 2021, a tudíž i po značně dlouhou dobu po období nouzového stavu), účinnému a včasnému soudnímu přezkumu dodržování rozpočtových pravidel, který je v souladu s vnitrostátním ústavním a legislativním rámcem svěřen takovému nezávislému soudnímu orgánu, který se specializuje na účetní oblast, jako je Corte dei conti (Účetní dvůr), zejména tím, že pozastavuje funkce soudního přezkumu vůči místním orgánům veřejné moci, které se nacházejí v situaci strukturální nerovnováhy, jež může vést k jejich předlužení, a které zahájily dlouhodobý proces fiskální konsolidace a které by potřebovaly – právě z tohoto důvodu, jakož i z důvodu obtíží vyplývajících ze zdravotní krize – více než jiné orgány, aby podléhaly nezávislému, účinnému a včasnému monitorování, které zabrání tomu, aby se finanční krize mohla zhoršit a aby odchýlení od procesu fiskální konsolidace byla nevratná a vedla k předlužení tohoto orgánu?

Brání čl. 3 odst. 3 SEU, čl. 3 odst. 1 písm. b), čl. 119 odst. 1 a 2 a článek 120 SFEU, články 1 a 4 směrnice 2011/7/EU (3), jakož i protokol č. 27 o vnitřním trhu a hospodářské soutěži výkladu a použití takové mimořádné vnitrostátní právní úpravy, jako je právní úprava obsažená v čl. 53 odst. 9 nařízení vlády s mocí zákona č. 104 ze dne 14. srpna 2020, které bylo přeměněno se změnami na zákon prostřednictvím zákona č. 126 ze dne 13. října 2020, v tom smyslu, že tato právní úprava umožňuje nový případ pozastavení od 15. srpna 2020 do 30. června 2021 vykonávacích řízení zahájených na návrh věřitelů proti orgánům veřejné moci, jejichž plán stabilizace byl schválen, které je odůvodněno výlučně zdravotní krizí a přidává se k pozastavení, které se na tyto orgány již vztahovalo na základě čl. 243a odst. 4 ve spojení s čl. 243c odst. 5 konsolidovaného znění zákonů o režimu místních orgánů veřejné moci (Tuel), aniž by po tomto pozastavení následovalo zahájení insolvenčního řízení, které nabízí alternativní způsob uspokojení dluhu, s důsledky, které toto dodatečné a dlouhodobé pozastavení vykonávacích řízení přináší z hlediska dalšího zhoršení zpoždění plateb veřejné správy, a tedy ochrany hospodářské soutěže a konkurenceschopnosti věřitelských podniků?

(1) Směrnice Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 41).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně (Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 11).

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (Úř. věst. L 48, 23.2.2011, s. 1).

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/24

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landgericht Ravensburg (Německo) dne 22. března 2021 – GL a další v. Volkswagen AG a Audi AG

(Věc C-178/21)

(2021/C 217/35)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landgericht Ravensburg

Účastníci původního řízení

Žalobci: GL, DV, UK

Žalované: Volkswagen AG, Audi AG

Předběžné otázky

1.	Je cílem čl. 18 odst. 1, čl. 26 odst. 1 a článku 46 směrnice 2007/46/ES (1) ve spojení s čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 715/2007 (2) také ochrana zájmů individuálních nabyvatelů motorových vozidel? V případě kladné odpovědi:

Patří mezi ně také zájem individuálního nabyvatele vozidla nenabýt vozidlo, které nesplňuje požadavky unijního práva, zejména nenabýt vozidlo, které je vybaveno nepřípustným odpojovacím zařízením podle č. 5 odst. 2 nařízení (EG) č. 715/2007?

Bez ohledu na odpovědi poskytnuté na předběžné otázky 1 a 2:

V případě kladné odpovědi:

Bez ohledu na odpověď na předběžné otázky 1 až 4:

Pokud ne:

Bez ohledu na odpověď na předběžné otázky 1 až 6:

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/25

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal de l’entreprise francophone de Bruxelles (Belgie) dne 24. března 2021 – Christian Louboutin v. Amazon.com, Inc., Amazon Services LLC

(Věc C-184/21)

(2021/C 217/36)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal de l’entreprise francophone de Bruxelles

Účastníci původního řízení

Žalobce: Christian Louboutin

Žalované: Amazon.com, Inc., Amazon Services LLC

Předběžné otázky

Musí být čl. 9 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (1) vykládán v tom smyslu, že užívání označení totožného s ochrannou známkou v reklamě zobrazené na internetové stránce je v zásadě přičitatelné jejímu provozovateli, pokud ve vnímání běžně informovaného a přiměřeně pozorného uživatele internetu hrál tento provozovatel aktivní úlohu při tvorbě této reklamy nebo tato reklama může být takovým uživatelem internetu vnímána jako součást vlastní obchodní komunikace tohoto provozovatele?

Bude takové vnímání ovlivněno:

—	okolností, že tento provozovatel je proslulým distributorem nejrozmanitějších výrobků, včetně výrobků té kategorie výrobků, které jsou propagovány v reklamě;

—	nebo okolností, že takto zobrazená reklama má hlavičku, v níž je znázorněna ochranná známka vztahující se na služby tohoto provozovatele, přičemž tato známka je proslulá jako známka distributora;

—	nebo i okolností, že tento provozovatel nabízí společně s tímto zobrazením služby tradičně nabízené distributory výrobků téže kategorie, jako je ta, do které spadá výrobek propagovaný reklamou?

Musí být čl. 9 odst. 2 nařízení 2017/1001 o ochranné známce Evropské unie vykládán v tom smyslu, že zasílání výrobku opatřeného označením totožným s obchodní známkou konečnému spotřebiteli v obchodním styku a bez souhlasu vlastníka ochranné známky je užíváním přičitatelným zasilateli pouze tehdy, pokud zasilatel skutečně ví o umístění tohoto označení na tento výrobek?

Je takový zasilatel uživatelem dotyčného označení, pokud on sám nebo hospodářsky spojená entita oznámili konečnému spotřebiteli, že se ujímají tohoto zaslání poté, co on sám nebo hospodářsky spojená entita výrobek za tímto účelem skladovali?

Je takový zasilatel uživatelem dotyčného označení, pokud on sám nebo hospodářsky spojená entita již dříve v obchodním styku aktivně přispívali k zobrazování reklamy na výrobek opatřený tímto označením nebo na základě této reklamy zaevidovali objednávku konečného spotřebitele?

(1) Úř. věst. 2017, L 154, s. 1.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/26

Kasační opravný prostředek podaný dne 29. března 2021 Giacomo Santini a další proti rozsudku Tribunálu (osmého rozšířeného senátu) vydanému dne 10. února 2021 ve spojených věcech T 345/19, T 346/19, T 364/19 až T 366/19, T 372/19 až T 375/19, T 385/19, Santini a další v. Parlament

(Věc C-198/21 P)

(2021/C 217/37)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek: Giacomo Santini, Marco Cellai, Domenico Ceravolo, Natalino Gatti, Antonio Mazzone, Luigi Moretti, Gabriele Sboarina, Lina Wuhrer, Patrizia Capraro, Luciana Meneghini (zástupce: M. Paniz, advokát)

Další účastník řízení: Evropský parlament

Návrhová žádání účastníků řízení podávajících kasační opravný prostředek

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelé“) navrhují, aby Soudní dvůr:

—

zrušil napadený rozsudek z důvodu, že došlo k nesprávnému uplatnění obecných zásad právní jistoty, legitimního očekávání a proporcionality, jakož i práv zaručených Listinou vzhledem k neoprávněnému a disproporčnímu zásahu do vlastnického práva; že došlo k nesprávnému posouzení, že napadená opatření by se mohla legitimně zakládat na příloze III Pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům Evropského parlamentu; že se zastával nesprávný názor, že uvedená opatření představují základní správní akty delegované/nebo které mohou být delegované na vedoucího sekce; že odůvodnění týkající se porušení povinnosti odůvodnění je značně nepřesné, neúplné a klamavé; a v důsledku toho zrušil všechny akty, oznámení nebo napadená rozhodnutí a uložil Evropskému parlamentu povinnost nahradit náklady řízení v obou stupních.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

První důvod: Nesprávné právní posouzení nebo nesprávní posouzení skutkového stavu, jelikož Tribunál dospěl k závěru, že napadené opatření mělo vliv výlučně na výši důchodu a nikoliv na nárok na důchod a na jeho vytvoření, přičemž o napadeném opatření se nesprávně rozhodlo, že je v souladu s obecnými zásadami Unie a Listiny základních práv.

Navrhovatelé přitom poukazují na nezákonnost napadeného rozsudku z důvodu, že se v něm zamítá nárok na důchod a nárok na výši důchodu, přičemž se vylučuje uplatnění zásady neměnitelnosti nároku na důchod, která je použitelná; jelikož se v tomto rozsudku nesprávně zohlednila skutečnost, že opatření týkající se doživotního důchodu navrhovatelů nezpůsobila jednoduché snížení odpovídající částky, ale že se jednalo o celkovou reformu režimu, která měla retroaktivní a permanentní dosah na fázi vzniku práva na doživotní důchod, které už vzniklo a bylo nabyto během mnoha let, a které s konečnou platností tvoří součást majetku dotčených osob; Tribunál navíc nesprávně nezohlednil skutečnost, že Parlament neprovedl žádné ověření, pokud jde o soulad napadených aktů s právem Unie, jelikož rozsudek v této souvislosti neobsahuje žádné odůvodnění.

Druhý důvod: nesprávné posouzení při výkladu článku 75 prováděcích opatření, článku 28 statutu poslanců a Příloh I, II a III Pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům Evropského parlamentu. Porušení práva na důchod, obecných zásad a Listiny základních práv

Navrhovatelé namítají protiprávnost napadeného rozsudku, jelikož tento rozsudek poskytl výklad referenčních norem nesprávným způsobem, když dospěl k závěru, že příloha III Pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům Evropského parlamentu si zachovala platnost a účinky, i když byla vysloveně zrušená a žádné jiné výslovné ustanovení nestanoví její zachování po uplynutí lhůty její platnosti a jelikož tento rozsudek protiprávně zanedbal to, že v předmětné věci podmínky tvořící právo na důchod byly změněné bez toho, aby byl dodržen rámec článku 2 přílohy III a v rozporu s obecnými zásadami Unie a Listinou základních práv.

Třetí důvod: Nesprávné právní posouzení nebo nesprávné posouzení skutkového stavu, když Tribunál dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí bylo v souladu s obecnými zásadami Unie a Listinou základních práv, jakož i se zásadami legitimního očekávání, proporcionality, rovnosti a práva na vlastnictví

Navrhovatelé namítají protiprávnost napadeného rozsudku, jelikož tento rozsudek tím, že opomenul posoudit konkrétní zvláštnosti předmětné věci a poskytl výklad referenčních norem nesprávným způsobem, dospěl k závěru, že napadená opatření jsou v souladu s unijním právem a zásadami Listiny základních práv, jelikož Tribunál opomenul zohlednit prvky, včetně prvků dokumentární povahy, prokazující, že navrhovatelé byli několikrát ujištěni o zachování nabytých práv a jejich neměnnosti, a jelikož nezohlednil ani to, že napadená opatření neobsahovala žádné odůvodnění a důvody a vedla k řešení, které bylo zjevně neproporcionální a nedostatečně odůvodněné.

Čtvrtý důvod: Nesprávné právní posouzení při výkladu článků 74 a 75 prováděcích opatření, jakož i přílohy III Pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům Evropského parlamentu.

Navrhovatelé namítají protizákonnost napadeného rozsudku z důvodu, že se v něm uznalo, že napadené opatření může být platně založené na příloze III Pravidel, přestože tato příloha již nebyla v platnosti a byla mezitím zrušena.

Pátý důvod: Nesprávné právní posouzení při přezkumu procesních vad. Pravomoc.

Navrhovatelé namítají protiprávnost napadeného rozsudku v rozsahu, v němž nesprávně uznal pravomoc vedoucí sekce „Odměny a sociální nároky poslanců“ k přijetí napadených opatření, i když šlo o akty, které není možné delegovat, jelikož patří do mimořádné oblasti řízení, tedy do pravomoci kanceláře Evropského parlamentu.

Šestý důvod: Nesprávné právní posouzení při přezkumu procesních vad: odůvodnění.

Navrhovatelé namítají nezákonnost napadeného rozsudku, jelikož nesprávně uznal existenci přiměřeného odůvodnění, které ve skutečnosti chybělo; jelikož nezohlednil, že Evropský parlament byl vyzvaný vykonat přezkum souladu, přičemž měl o tom vydat zprávu s dostatečným odůvodněním a že k tomuto přezkumu a odůvodnění nedošlo a jelikož odkázal na čl. 1 odst. 7 rozhodnutí 14/2018 jako prvek záruky, i když tato norma již neexistuje, jelikož ji zrušila Poslanecká sněmovna rozhodnutím č. 2/2020, které je už ve spise.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/27

Kasační opravný prostředek podaný dne 30. března 2021 ABLV Bank AS, v likvidaci, proti rozsudku Tribunálu (desátého rozšířeného senátu) vydanému dne 20. ledna 2021 ve věci T-758/18, ABLV Bank v. SRB

(Věc C-202/21 P)

(2021/C 217/38)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): ABLV Bank AS, v likvidaci (zástupce: O. Behrends, Rechtsanwalt)

Další účastníci řízení: Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB), Evropská komise

Návrhová žádání

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil napadený rozsudek;

—	určil, že rozhodnutí SRB ve vztahu k ABLV Bank AS ze dne 17. října 2018 je neplatné;

—	rozhodl, že SRB nahradí náklady řízení vynaložené navrhovatelkou a náklady řízení o tomto kasačním opravném prostředku;

—	v rozsahu, v němž Soudní dvůr nebude moci rozhodnout ve věci samé, vrátil věc Tribunálu.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatelka třináct důvodů kasačního opravného prostředku.

První důvod kasačního opravného prostředku, vycházející z toho, že Tribunál nesprávně vyložil čl. 70 odst. 4 nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí (1).

Druhý důvod kasačního opravného prostředku, vycházející z toho, že napadený rozsudek je založen na nesprávném výkladu a uplatnění článku 12 nařízení v přenesené pravomoci 2015/63 (2).

Třetí důvod kasačního opravného prostředku, vycházející z nesprávného právního posouzení, kterého se měl Tribunál dopustit v souvislosti s relevantností článku 7 nařízení v přenesené pravomoci 2017/2361 (3) pro výklad čl. 12 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci 2015/63.

Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku, vycházející z nesprávného posouzení, jehož se měl Tribunál dopustit v souvislosti s řádným výkladem a uplatněním zásady bezdůvodného obohacení.

Pátý důvod kasačního opravného prostředku, vycházející z toho, že se Tribunál nevypořádal s žalobním důvodem navrhovatelky týkajícím se protiprávnosti ustanovení použitelného v projednávané věci.

Šestý důvod kasačního opravného prostředku, vycházející z nesprávného právního posouzení, jehož se měl Tribunál dopustit svým závěrem o tom, že vrácení příspěvků předem podle rozhodnutí SRB SRB/ES/SRF/2018/03, které jsou podle týchž ustanovení z právního hlediska dlužné, Jednotným výborem pro řešení krizí je – coby pouhá praxe – irelevantní.

Sedmý důvod kasačního opravného prostředku, vycházející z nesprávného posouzení, jehož se měl Tribunál dopustit v souvislosti s výkladem a relevantností článku 17 nařízení v přenesené pravomoci 2015/63.

Osmý důvod kasačního opravného prostředku, vycházející z nesprávného posouzení, jehož se měl Tribunál dopustit v souvislosti s právní relevantností existence neodvolatelných platebních příslibů.

Devátý důvod kasačního opravného prostředku, vycházející z nesprávného právního posouzení, jehož se měl Tribunál dopustit tím, že se nevypořádal s žalobními důvody navrhovatelky v souvislosti s žádostí o vrácení zbývající části jejích příspěvků zaplacených na rok 2015.

Desátý důvod kasačního opravného prostředku, vycházející z nesprávného posouzení, jehož se měl Tribunál dopustit v souvislosti se zásadami právní jistoty a ochrany legitimního očekávání.

Jedenáctý důvod kasačního opravného prostředku, vycházející z toho, že Tribunál nesprávně uplatnil zásadu proporcionality.

Dvanáctý důvod kasačního opravného prostředku, vycházející z toho, že napadený rozsudek je založený na nesprávném uplatnění zásady nemo auditur.

Třináctý důvod kasačního opravného prostředku, vycházející z toho, že napadený rozsudek je založen na nesprávném uplatnění povinnosti uvést odůvodnění (článek 296 SFEU).

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. 2014 L 225, s. 1).

(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 ze dne 21. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o příspěvky předem do mechanismů financování k řešení krizí (Úř. věst. 2015, L 11, s. 44).

(3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2361 ze dne 14. září 2017 o konečném systému příspěvků na správní výdaje Jednotného výboru pro řešení krizí (Úř. věst. 2017, L 337, s. 6).

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/29

Kasační opravný prostředek podaný dne 2. dubna 2021 Evropskou investiční bankou proti rozsudku Tribunálu (druhého rozšířeného senátu) vyhlášenému dne 27. ledna 2021 ve věci T-9/19, ClientEarth v. EIB

(Věc C-212/21 P)

(2021/C 217/39)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Evropská investiční banka (EIB) (zástupci: T. Gilliams, G. Faedo a K. Carr, zmocněnci)

Další účastnice řízení: ClientEarth, Evropská komise

Návrhová žádání

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	určil, že je žaloba přípustná a opodstatněná;

—	zrušil napadený rozsudek v celém rozsahu, zejména jeho výrok;

—	dospěje-li Soudní dvůr k závěru, že to stav řízení dovoluje, zamítl žalobu;

—	uložil organizaci ClientEarth náhradu nákladů řízení vynaložených oběma účastnicemi v řízení o kasačním opravném prostředku i v prvostupňovém řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka uvádí tři důvody kasačního opravného prostředku.

Zaprvé byla napadeným rozsudkem nesprávně odmítnuta pro nepřípustnost obrana EIB týkající se nezávislosti, které EIB požívá v oblasti svých finančních operací. Tribunál nezohlednil ustanovení primárního práva EU, na kterých je založena obrana EIB, nesplnil svou povinnost uvést odůvodnění a zkreslil odpověď EIB na žádost organizace ClientEarth o vnitřní přezkum založenou na článku 10 Aarhuského nařízení (1). V důsledku toho Tribunál podal nesprávný výklad definice pojmu „správní akt“ podle čl. 2 odst. 1 písm. g) Aarhuského nařízení.

Zadruhé dospěl Tribunál v napadeném rozsudku k nesprávnému závěru, že rozhodnutí přijaté správní radou EIB dne 12. dubna 2018, kterým se schvaluje financování projektu elektrárny na biomasu v Curtis (Španělsko), představuje správní akt, který má „právně závazné vnější účinky“ ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. g) Aarhuského nařízení. Tribunál porušil zásadu přednosti primárního práva EU před sekundárním právem EU a před mezinárodními dohodami, nezohlednil čl. 271 písm. c) a čl. 263 odst. 4 SFEU a nesprávně uplatnil článek 263 SFEU.

Zatřetí dospěl Tribunál v napadeném rozsudku k nesprávnému závěru, že rozhodnutí správní rady EIB ze dne 12. dubna 2018 představuje správní akt „podle práva životního prostředí“ ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. g) Aarhuského nařízení. Tribunál nesprávně vyložil definici uvedenou v čl. 2 odst. 1 písm. f) Aarhuského nařízení, neidentifikoval správný právní základ pro dotčené rozhodnutí a podal nejednotný výklad Aarhuského nařízení ve světle Aarhuské úmluvy.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. 2006, L 264, s. 13).

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/30

Kasační opravný prostředek podaný dne 6. dubna 2021 Evropskou komisí proti rozsudku Tribunálu (druhého rozšířeného senátu) vyhlášenému dne 27. ledna 2021 ve věci T-9/19, ClientEarth v. EIB

(Věc C-223/21 P)

(2021/C 217/40)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Evropská komise (zástupci: F. Blanc a G. Gattinara, zmocněnci)

Další účastnice řízení: ClientEarth, Evropská investiční banka (EIB)

Návrhová žádání

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil napadený rozsudek;

—	uložil organizaci ClientEarth náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Komise uvádí tři důvody kasačního opravného prostředku.

Nesprávné právní posouzení při uplatnění zásady jednotného výkladu Aarhuské úmluvy a při výkladu článků 2 a 9 Aarhuské úmluvy (tento první důvod kasačního opravného prostředku se týká bodů 107 a 125-126 napadeného rozsudku).

Nesprávné právní posouzení při výkladu čl. 2 odst. 1 písm. g) Aarhuského nařízení (1) v souvislosti s pojmem „správní akt“; tento důvod kasačního opravného prostředku se dělí na tři části:

—	nesprávné právní posouzení při výkladu pojmu „právní předpisy“ použitého v čl. 2 odst. 1 písm. f) Aarhuského nařízení (tato část druhého důvodu kasačního opravného prostředku se týká bodů 121-124 napadeného rozsudku);

—	nesprávné právní posouzení při výkladu pojmu „individuálně určené opatření“ použitého v čl. 2 odst. 1 písm. g) Aarhuského nařízení (tato část druhého důvodu kasačního opravného prostředku se týká bodů 126-142 napadeného rozsudku);

—	nesprávné právní posouzení při výkladu výrazu „právně závazné vnější účinky“ použitého v témže ustanovení (tato část druhého důvodu kasačního opravného prostředku se týká bodů 149-173 napadeného rozsudku).

Porušení čl. 271 písm. c) SFEU (tento důvod kasačního opravného prostředku se týká bodů 89-92, 150-152 a 169-171 napadeného rozsudku).

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/31

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Corte suprema di cassazione (Itálie) dne 8. dubna 2021 – Ministero dell’Interno, Dipartimento per le Libertà civili e l'Immigrazione – Unità di Dublino v. CZA

(Věc C-228/21)

(2021/C 217/41)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Corte suprema di cassazione

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Ministero dell’Interno, Dipartimento per le Libertà civili e l'Immigrazione – Unità di Dublino

Odpůrce: CZA

Předběžné otázky

Musí být článek 4 nařízení (EU) č. 604/2013 (1) vykládán v tom smyslu, že v rámci opravného prostředku podaného podle článku 27 nařízení proti rozhodnutí o přemístění přijatému členským státem, podle mechanismu uvedeného v článku 26 nařízení a na základě povinnosti přijetí zpět uvedené v čl. 18 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení, lze uplatnit pouhé nedoručení informačního letáku, upravené v čl. 4 odst. 2 nařízení, ze strany státu, který přijal rozhodnutí o přemístění?

2)	Musí být článek 27 nařízení, ve spojení s body 18 a 19 odůvodnění a s článkem 4 tohoto nařízení, vykládán v tom smyslu, že účinný opravný prostředek v případě zjištěného porušení povinností podle článku 4 vyžaduje, aby soud přijal rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o přemístění?

V případě záporné odpovědi na druhou otázku, musí být článek 27 nařízení, ve spojení s body 18 a 19 odůvodnění a s článkem 4 tohoto nařízení, vykládán v tom smyslu, že účinný opravný prostředek v případě prokázaného porušení povinností stanovených v článku 4 vyžaduje, aby soud ověřil relevantnost takového porušení s ohledem na okolnosti uvedené navrhovatelem, a umožňuje potvrdit rozhodnutí o přemístění pokaždé, když neexistují důvody pro přijetí rozhodnutí o přemístění s jiným obsahem?

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (Úř. věst. L 180, s. 31).

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/31

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour d’appel de Bruxelles (Belgie) dne 9. dubna 2021 – Le Port de Bruxelles a Région de Bruxelles-Capitale v. Infrabel SA

(Věc C-229/21)

(2021/C 217/42)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour d’appel de Bruxelles

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé: Le Port de Bruxelles, Région de Bruxelles-Capitale

Odpůrkyně: Infrabel SA

Další účastníci řízení: Région de Bruxelles-Capitale, Le Port de Bruxelles, Lineas SA

Předběžná otázka

Pokud je vnitrozemský přístav, který patří do hlavní sítě, již propojen se silniční a železniční sítí, ukládá článek 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (1), vykládaný samostatně nebo ve spojení s dalšími ustanoveními tohoto nařízení, povinnost zachovat a udržovat obě tato spojení nebo povinnost upustit od zrušení – byť jen jeho nedostatečnou údržbou – jednoho z těchto spojení?

(1) Úř. věst. 2013, L 348, s. 1.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/32

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Vrhovno sodišče Republike Slovenije (Slovinsko) dne 12. dubna 2021 – RAIFFEISEN LEASING, trgovina in leasing d. o. o. v. Republika Slovinsko

(Věc C-235/21)

(2021/C 217/43)

Jednací jazyk: slovinština

Předkládající soud

Vrhovno sodišče Republike Slovenije

Účastnice původního řízení

Navrhovatelka: RAIFFEISEN LEASING, trgovina in leasing d. o. o.

Odpůrkyně: Republika Slovinsko

Předběžné otázky

1.	Lze písemnou smlouvu považovat za fakturu ve smyslu článku 203 směrnice o DPH (1), pouze pokud obsahuje všechny náležitosti stanovené pro fakturu podle kapitoly 3 („Fakturace“) směrnice o DPH? anebo, v případě záporné odpovědi

2.	Jaké jsou náležitosti nebo okolnosti, na jejichž základě lze v každém případě písemnou smlouvu považovat (rovněž) za fakturu zakládající povinnost zaplatit DPH podle článku 203 směrnice o DPH? anebo, konkrétněji

Lze písemnou smlouvu uzavřenou dvěma osobami povinnými k DPH, jejímž předmětem je dodání zboží nebo poskytnutí služby, považovat za fakturu ve smyslu článku 203 směrnice o DPH, pokud z ní vyplývá výslovná a objektivně rozpoznatelná vůle prodávajícího nebo poskytovatele služeb, jako smluvní strany, vystavit fakturu týkající se konkrétního plnění, což může u kupujícího vést k odůvodněné domněnce, že si na jejím základě může odečíst DPH na vstupu?

(1) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. 2006, L 347, s. 1).

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/33

Kasační opravný prostředek podaný dne 14. dubna 2021 Petrem Fryčem proti usnesení Tribunálu (druhý senát) vydanému dne 11. února 2021 ve věci T-92/20, Fryč v. Komise

(Věc C-239/21 P)

(2021/C 217/44)

Jednací jazyk: čeština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Petr Fryč (zástupce: Š. Oharková, advokátka)

Další účastník řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

—

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatel“) navrhuje, aby Soud rozhodl tak, že se věc vrací k novému projednání Tribunálu a aby byla Tribunálu uložena povinnost zabývat se také argumenty obsaženými v replice ze dne 2. října 2020, neboť tyto byly v napadeném rozhodnutí Tribunálu naprosto ignorovány;

—

V případě, že věc nebude vrácena Tribunálu k novému projednání, navrhuje navrhovatel, aby Soud rozhodl, že orgány Evropské unie závažným způsobem porušily své povinnosti a způsobily navrhovateli škodu tím, že:

Evropská komise přijala GBER v podobě, ve které mj. překračuje zákonné zmocnění ze Smluv, ve které nezajišťuje naplnění ústavních zásad pro výjimečnost a odůvodněnost zasahování do hospodářské soutěže ovlivňující společný trh a ve které protiprávně umožnila realizaci státní podpory v rámci OPPI, která poškodila podnikání firmy navrhovatele;

b)	Evropská komise přijala svým rozhodnutím ze dne 3. prosince 2007 Operační program odporující Smlouvám a Listině a toto rozhodnutí nezveřejnila;

c)	Evropská komise nepostupovala řádně při vyřizování stížností navrhovatele na protiprávnost OPPI, a to tím, že jednak neprověřila okolnosti vzniku a realizace OPPI, jednak řádně neodůvodnila své zamítnutí stížnosti navrhovatele;

se Tribunál odmítl zabývat meritem věci v žalobě na zrušení GBER a zamítl žalobu jako zjevně neopodstatněnou, čímž porušil svoji ústavní povinnost uplatňování zásady proporcionality a přehnaně formalistickým jednostranným přístupem porušil navrhovatelovo ústavní právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces;

—	Navrhovatel navrhuje, aby Soud určil, že Komise je povinna zaplatit navrhovateli peněžitou částku ve výši 4 800 000 EUR na náhradě škody způsobené výše uvedeným, a to do tří dnů od právní moci rozsudku;

—	Navrhovatel navrhuje, aby Soud určil, že Komise je povinna uhradit navrhovateli náklady řízení k rukám jeho právního zástupce.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku navrhovatel uvádí následující důvody:

První důvod, vychází z důsledků aktuálně uplatňovaného systému státních podpor, které s sebou přináší nepřirozenou a škodlivou změnu celé struktury ekonomiky. Dochází tak k pokřivení fungování celého trhu a porušování ekonomických zákonitostí, kdy o úspěchu na trhu rozhoduje především možnost čerpat státní podporu, o které bylo rozhodnuto politicky, nikoliv podle práva.

2.	Druhý důvod, vychází z absence kontrolní činnosti Komise. Systém veřejných podpora se tak stává bianco šekem pro orgány výkonné moci určit jakoukoliv z vyjmenovaných či jimi dodatečně určených oblastí za slučitelnou se společným trhem.

Třetí důvod, vychází z nesprávného posouzení počátku běhu promlčecí lhůty k podání žaloby. Navrhovatel byl přesvědčen, že v EU funguje mechanismus, který zaručuje, že Komise neustále sleduje, zda poskytnuté veřejné podpory dle čl. 107 SFEU (Smlouva o fungování Evropské unie) neovlivňují společný trh, jak je uvedeno v čl. 108 odst. 1 SFEU. Z tohoto důvodu se navrhovatel obrátil na Komisi s návrhem na prověření situace ohledně veřejné podpory poskytnuté v ČR v rámci programu OPPI. Komise tento návrh zamítla, z čehož navrhovatel zjistil, že systém kontroly předpokládaný čl. 108 SFEU nefunguje. Žalobu k Evropskému soudnímu dvoru považoval navrhovatel až za krajní možnost, kdy doufal, že k ní nebude muset přistoupit. Navrhovatel projevil nadstandartní snahu upozornit Komisi na pochybení, ke kterým došlo v rámci návrhu a realizace OPPI a rozhodně tedy nelze říci, že by navrhovatel byl během promlčecí lhůty nečinný.

Čtvrtý důvod, vychází z naléhavého právního zájmu. Bez ohledu na rozhodnutí soudu, zda je nárok navrhovatele promlčený či nikoliv, navrhovatel je přesvědčen, že vzhledem nejen k národnímu, ale k celoevropskému dopadu řešené otázky je nezbytné, aby se Soud vyjádřil k otázce, kdo nese odpovědnost za nesprávnou dotační politiku, zda je to Evropská unie či členský stát.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/34

Kasační opravný prostředek podaný dne 13. dubna 2021 Évariste Boshab proti rozsudku Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 3. února 2021 ve věci T-111/19, Évariste Boshab v. Rada Evropské unie

(Věc C-242/21 P)

(2021/C 217/45)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Évariste Boshab (zástupci: T. Bontinck, P. De Wolf, T. Payan, A. Guillerme, advokáti)

Další účastnice řízení: Rada Evropské unie

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatel“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 3. února 2021, doručený dne 3. února 2021, ve věci Evariste Boshab v. Rada Evropské unie (T-111/19);

—

rozhodl o žalobě ve věci samé a zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/1940 ze dne 10. prosince 2018, v rozsahu, v němž ponechává žalobce v č. 8 přílohy rozhodnutí 2010/788/SZBP, jakož i prováděcí nařízení Rady (EU) 2018/1931 ze dne 10. prosince 2018, v rozsahu, v němž ponechává žalobce v č. 8 přílohy Ia nařízení (ES) č. 1183/2005 (1);

—	uložil Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení v obou stupních.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Svým kasačním opravným prostředkem se navrhovatel domáhá zrušení rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne 3. února 2021, Evariste Boshab v. Rada Evropské unie ve věci T-111/19, na jehož podporu předkládá dva důvody kasačního opravného prostředku vycházející z porušení práva na obhajobu a zjevně nesprávného posouzení.

Stran prvního důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatel tvrdí, že Tribunál porušil jeho právo na obhajobu a zejména právo být vyslechnut, jelikož:

—	konstatoval, že opožděné sdělení Radou Evropské unie, aniž se navrhovatel mohl před rozhodnutím o prodloužení dotčených omezujících opatření vyjádřit, nepředstavuje porušení práva být vyslechnut, jelikož rozhodnutí nepředstavuje novou skutečnost; a

—	nevyvodil nezbytné závěry z okolnosti, že Rada v projednávané věci neučinila žádné ověření.

Stran druhého důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatel tvrdí, že se Tribunál dopustil zjevně nesprávného posouzení, jelikož:

—	nezohlednil, že omezující opatření mají zajišťovací a již per definitionem dočasnou povahu a jejich platnost vždy závisí na přetrvávání skutkových a právních okolností, které vedly k jejich přijetí, jakož i na potřebě jejich zachování za účelem dosažení jejich cíle;

—	nekonstatoval, že skutečnosti uvedené Radou nebyly s to odůvodnit jakékoli jednání splňující podmínky kritéria zápisu do sporných seznamů, tedy jednání představující závažná porušování lidských práv; a

—	nevytýkal skutečnost, že Rada nezkoumala skutečnosti předložené navrhovatelem v rámci přezkumného řízení a že na tomto základě neprovedla vlastní ověření.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1183/2005 ze dne 18. července 2005, kterým se ukládají některá zvláštní omezující opatření namířená proti osobám, které porušují zbrojní embargo vůči Konžské demokratické republice (Úř. věst. L 193, 23.7.2005, s. 1). (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV) Úř. věst. 2008, L 352M, s. 231 (MT).

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/35

Žaloba podaná dne 22. dubna 2021 – Evropský parlament v. Rada Evropské unie

(Věc C-259/21)

(2021/C 217/46)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Evropský parlament (zástupci: I. Liukkonen, I. Terwinghe, zmocněnci)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání žalobce

—

zrušit články 15 až 17, 20 a čl. 59 odst. 2 nařízení Rady (EU) 2021/92, ze dne 28. ledna 2021, kterým se pro rok 2021 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací (1);

—	uložit Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Podle Parlamentu stanoví legislativní akty, které upravují tuto oblast, a to čl. 10 odst. 4 a 5 nařízení (EU) 2019/1241 (2) a článek 9 nařízení (EU) 2019/472 (3), že taková opatření, jako jsou opatření uvedená v této žalobě, musí být přijata na základě aktů v přenesené pravomoci uvedených v článku 290 SFEU.

Na podporu své žaloby Parlament uplatňuje dva žalobní důvody. První žalobní důvod vychází z vad a zneužití řízení v rozsahu, v němž napadená opatření měla být přijata na základě aktů v přenesené působnosti uvedenými v článku 290 SFEU, a nikoli na základě řízení podle čl. 43 odst. 3 SFEU. Druhý žalobní důvod vychází z porušení zásady loajální spolupráce podle čl. 13 odst. 2 SEU. Přijetím napadených ustanovení jiným řízením než řízením stanoveným za tímto účelem v aktech, u nichž je spoluautorem, Rada odňala Parlamentu právo přezkumu, které by měl, pokud by se uskutečnilo správné řízení.

(1) Úř. věst. 2021, L 31, s. 31.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/472 ze dne 19. března 2019, kterým se zavádí víceletý plán pro populace druhů lovených v západních vodách a přilehlých vodách a pro rybolov využívající tyto populace, o změně nařízení (EU) 2016/1139 a (EU) 2018/973, a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 811/2004, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007 a (ES) č. 1300/2008 (Úř. věst. L 83, 25.3.2019, s. 1).

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/37

Rozsudek Tribunálu ze dne 24. března 2021 – Andreas Stihl v. EUIPO – Giro Travel Company (Kombinace barev šedé a oranžové)

(Věc T-193/18) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Ochranná známka Evropské unie, kterou tvoří kombinace barev šedé a oranžové - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Článek 4 a čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 40/94 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2017/1001] - Dostatečně jasné a přesné grafické ztvárnění - Nezbytnost systematického uspořádání, které přiřazuje barvy předem určeným a stálým způsobem“)

(2021/C 217/47)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Andreas Stihl AG & Co. KG (Waiblingen, Německo) (zástupci: S. Völker, M. Pemsel a C. Eulenpesch, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: A. Folliard-Monguiral a V. Ruzek, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Giro Travel Company SRL (Roman, Rumunsko) (zástupkyně: C. Frisch, advokátka)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 23. ledna 2018 (věc R 200/2017-2) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Giro Travel Company a Andreas Stihl.

Výrok

1)	Rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)ze dne 23. ledna 2018 (věc R 200/2017-2) se zrušuje.

2)	EUIPO ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Andreas Stihl AG & Co. KG.

3)	Společnost Giro Travel Company SRL ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 166, 14.5.2018.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/37

Rozsudek Tribunálu ze dne 24. března 2021 – BK v. EASO

(Věc T-277/19) (1)

(„Veřejná služba - Dočasní zaměstnanci - Dočasné přeložení - Žaloba na neplatnost - Čistě potvrzující akt - Nepřípustnost - Výslovné rozhodnutí o zamítnutí stížnosti - Autonomní dosah - Odklad účinků rozhodnutí, které je předmětem stížnosti - Právní zájem na podání žaloby - Žaloba na náhradu škody - Úzká souvislost s návrhovými žádáními znějícími na zrušení - Neexistence postupu před zahájením soudního řízení - Nepřípustnost“)

(2021/C 217/48)

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Žalobce: BK (zástupci: V. Christianos, A. Skoulikis a D. Karagkounis, advokáti)

Žalovaný: Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (zástupci: P. Eyckmans a A. Stamatopoulou, zmocněnkyně, ve spolupráci s D. Waelbroeckem a A. Duron, advokáty)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 270 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí EASO ze dne 20. září 2018 přidělit žalobce na Maltu počínaje 1. listopadem 2018, implicitního rozhodnutí o zamítnutí stížnosti směřující proti tomuto rozhodnutí, jakož i rozhodnutí EASO ze dne 6. června 2019, kterým se výslovně zamítá uvedená stížnost, a dále na náhradu majetkové a nemajetkové újmy, která žalobci údajně vznikla v důsledku tohoto rozhodnutí.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	BK ponese polovinu nákladů řízení.

3)	Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO) ponese vlastní náklady řízení a nahradí polovinu nákladů řízení vynaložených BK.

(1) Úř. věst. C 213, 24.6.2019.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/38

Rozsudek Tribunálu ze dne 24. března 2021 – Foundation for the Protection of the Traditional Cheese of Cyprus named Halloumi v. EUIPO – Filotas Bellas & Yios (Halloumi)

(Věc T-282/19) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Obrazová ochranná známka Evropské unie Halloumi χαλλούμι Vermion grill cheese/grill est/grill kase M BELAS PREMIUM GREEK DAIRY SINCE 1927 - Starší kolektivní slovní ochranná známka Evropské unie HALLOUMI - Relativní důvod pro zamítnutí - Neexistence dobré víry - Článek 52 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 59 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] - Článek 53 odst. 1 písm. a) a čl. 8, odst. 1 písm. b) a odst. 5 nařízení č. 207/2009 [nyní čl. 60 odst. 1 písm. a) a čl. 8 odst. 1 písm. b) a odst. 5 nařízení 2017/1001]“)

(2021/C 217/49)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Foundation for the Protection of the Traditional Cheese of Cyprus named Halloumi (Nikósie, Kypr) (zástupci: S. Malynicz QC, S. Baran, Barrister a V. Marsland, Solicitor)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: D. Gája, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Filotas Bellas & Yios AE (Alexándreia Imathias, Řecko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 15. února 2019 (věc R 2295/2017-4) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi Foundation for the Protection of the Traditional Cheese of Cyprus named Halloumi a společností Filotas Bellas & Yios

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Foundation for the Protection of the Traditional Cheese of Cyprus named Halloumi ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

(1) Úř. věst. C 213, 24.6.2019.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/39

Rozsudek Tribunálu ze dne 24. března 2021 – Lego v. EUIPO – Delta Sport Handelskontor (Díl z dětské stavebnice)

(Věc T-515/19) (1)

(„(Průmyslový) vzor Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Zapsaný (průmyslový) vzor Společenství znázorňující díl z dětské stavebnice - Důvod neplatnosti - Nedodržení podmínek ochrany - Článek 25 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 6/2002 - Vzhledové znaky výrobku podmíněné pouze jeho technickou funkcí - Vzhledové znaky výrobku, které musí být nezbytně napodobeny v jejich přesném tvaru a rozměrech, aby mohly sloužit k propojení s jinými výrobky - (Průmyslové) vzory umožňující sestavení nebo propojení několika vzájemně zaměnitelných výrobků v rámci jednoho stavebnicového systému - Článek 8 odst. 1 až 3 nařízení č. 6/2002“)

(2021/C 217/50)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Lego A/S (Billund, Dánsko) (zástupci: V. von Bomhard a J. Fuhrmann, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: S. Hanne, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Delta Sport Handelskontor GmbH (Hamburk, Německo) (zástupci: C. Klawitter a L.-E. Appel, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí třetího odvolacího senátu EUIPO ze dne 10. dubna 2019 (věc R 31/2018-3) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Delta Sport Handelskontor a Lego.

Výrok

1)	Rozhodnutí třetího odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 10. dubna 2019 (věc R 31/2018-3) se zrušuje.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	EUIPO a společnost Delta Sport Handelskontor GmbH ponesou vlastní náklady řízení a každý z nich nahradí jednu polovinu nákladů řízení vynaložených společností Lego A/S.

(1) Úř. věst. C 305, 9.9.2019.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/40

Rozsudek Tribunálu ze dne 24. března 2021 – Novomatic v. EUIPO – adp Gauselmann (Power Stars)

(Věc T-588/19) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o zrušení - Obrazová ochranná známka Evropské unie Power Stars - Částečné zrušení - Částečná neexistence skutečného užívání - Důkaz o skutečném užívání - Článek 51 odst. 1 písm. a) a odst. 2 nařízení (EU) č. 207/2009 [nyní čl. 58 odst. 1 písm. a) a odst. 2 nařízení (EU) 2017/1001] - Povinnost uvést odůvodnění - Článek 75 odst. 1 první věta nařízení č. 207/2009 (nyní čl. 94 odst. 1 první věta nařízení 2017/1001) - Právo být vyslechnut - Článek 75 odst. 1 druhá věta nařízení č. 207/2009 (nyní čl. 94 odst. 1 druhá věta nařízení 2017/1001)“)

(2021/C 217/51)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Novomatic AG (Gumpoldskirchen, Rakousko) (zástupce: M. Ringer, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: D. Walicka a S. Hanne, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: adp Gauselmann GmbH (Espelkamp, Německo) (zástupkyně: K. Mandel, advokátka)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 13. června 2019 (věc R 2038/2018-2) týkajícímu se řízení o zrušení mezi společnostmi adp Gauselmann a Novomatic.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Novomatic AG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 337, 7.10.2019.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/40

Rozsudek Tribunálu ze dne 24. března 2021 – Bennahmias v. Parlament

(Věc T-798/19) (1)

(„Institucionální právo - Pravidla pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům Parlamentu - Příspěvek na parlamentní asistenci - Vrácení neoprávněně vyplacených částek - Důkazní břemeno - Povinnost uvést odůvodnění - Nesprávné právní posouzení - Nesprávné skutkové zjištění - Přiměřenost“)

(2021/C 217/52)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Jean-Luc Bennahmias (Marseille, Francie) (zástupci: J. M. Rikkers, J.-L. Teheux, M. Ganilsy a C. De Kuyper, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: N. Lorenz a M. Ecker, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí generálního tajemníka Parlamentu ze dne 16. září 2019, kterým se žalobci nařizuje vrácení částky 29 806 euro neoprávněně vyplacené na parlamentní asistenci, jakož i příslušného oznámení o dluhu ze dne 19. září 2019.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Jean-Luc Bennahmias ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropským parlamentem.

(1) Úř. věst. C 45, 10.2.2020.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/41

Rozsudek Tribunálu ze dne 24. března 2021 – Bennahmias v. Parlament

(Věc T-799/19) (1)

(2021/C 217/53)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Jean-Luc Bennahmias (Marseille, Francie) (zástupci: J. M. Rikkers, J.-L. Teheux, M. Ganilsy a C. De Kuyper, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: N. Lorenz a M. Ecker, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí generálního tajemníka Parlamentu ze dne 16. září 2019, kterým se žalobci nařizuje vrácení částky 15 105 eur neoprávněně vyplacené na parlamentní asistenci, jakož i příslušného oznámení o dluhu ze dne 19. září 2019.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Jean-Luc Bennahmias ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropským parlamentem.

(1) Úř. věst. C 45, 10.2.2020.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/41

Rozsudek Tribunálu ze dne 24. března 2021 – Albert Darboven Holding v. EUIPO – (WINDSOR-CASTLE)

(Věc T-93/20) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie WINDSOR CASTLE - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Rozlišovací způsobilost - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001 - Pochvalný charakter“)

(2021/C 217/54)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Albert Darboven Holding GmbH & Co. KG (Hamburk, Německo) (zástupce: A. Thünken, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: J. Schäfer, A. Söder a D. Hanf, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 19. prosince 2019 (věc R 2448/2018-1) týkajícímu se přihlášky slovního označení WINDSOR-CASTLE jako ochranné známky Evropské unie

Výrok

1)	Rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 19. prosince 2019 (věc R 2448/2018-1) se zrušuje.

2)	EUIPO se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 114, 6. 4. 2020.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/42

Rozsudek Tribunálu ze dne 24. března 2021 – Creaton South-East Europe v. EUIPO – Henkel (CREATHERM)

(Věc T-168/20) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie CREATHERM - Starší mezinárodní slovní ochranná známka CERETHERM - Relativní důvod pro zamítnutí - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001“)

(2021/C 217/55)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Creaton South-East Europe Kft. (Lenti, Maďarsko) (zástupci: J. Muyldermans a P. Maeyaert, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: E. Markakis a V. Ruzek, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Henkel AG & Co. KGaA (Düsseldorf, Německo)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 15. ledna 2020 (věc R 1090/2019-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Henkel a Creaton South-East Europe.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Creaton South-East Europe Kft. se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 191, 8.6.2020.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/43

Rozsudek Tribunálu ze dne 24. března 2021 – Laboratorios Ern v. EUIPO – Sanolie (SANOLIE)

(Věc T-175/20) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie SANOLIE - Starší národní slovní ochranná známka SANODIN - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2021/C 217/56)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Laboratorios Ern, SA (Barcelona, Španělsko) (zástupce: R. Guerras Mazón, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupkyně: S. Palmero Cabezas, zmocněnkyně)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Sanolie (Istanbul, Turecko)

Předmět

Žaloba proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 22. ledna 2020 (věc R 2405/2018-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Laboratorios Ern a Sanolie.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Laboratorios Ern se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) – Úř. věst. C 175, 25.5.2020.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/43

Rozsudek Tribunálu ze dne 24. března 2021 – Kfz-Gewerbe v. EUIPO – The Blink Fish (vyobrazení ryby)

(Věc T-354/20) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Obrazová ochranná známka Evropské unie vyobrazující rybu - Starší národní slovní ochranná známka BLINKA - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Neexistence nebezpečí záměny - Neexistence podobnosti označení - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001 - Povinnost uvést odůvodnění - Článek 94 odst. 1 první věta nařízení 2017/1001“)

(2021/C 217/57)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Wirtschaftsgesellschaft des Kfz-Gewerbes mbH (Bonn, Německo) (zástupce: N. Hebeis, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: L. Lapinskaite, J. Crespo Carrillo a V. Ruzek, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: The Blink Fish Srl (Milán, Itálie)

Předmět

Žaloba proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 6. dubna 2020 (věc R 2333/2019-4) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Wirtschaftsgesellschaft des Kfz-Gewerbes a The Blink Fish.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Wirtschaftsgesellschaft des Kfz-Gewerbes mbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) – Úř. věst. C 262, 10.8.2020.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/44

Rozsudek Tribunálu ze dne 24. března 2021 – KM v. Komise

(Věc T-374/20) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Pozůstalý manžel/manželka - Pozůstalostní důchod - Články 18 a 20 přílohy VIII služebního řádu - Podmínky způsobilosti - Délka trvání manželství - Námitka protiprávnosti - Rovné zacházení - Zásada zákazu diskriminace na základě věku - Přiměřenost“)

(2021/C 217/58)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: KM (zástupce: M. Müller-Trawinski, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: B. Mongin a T. Bohr, zmocněnci)

Vedlejší účastníci řízení podporující žalovanou: Evropský parlament (zástupci: M. Windisch a U. Rösslein, zmocněnci), Rada Evropské unie (zástupci: M. Bauer a M. Alver, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 270 SFEU a znějící jednak na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 7. října 2019, kterým byla zamítnuta žádost o přiznání pozůstalostního důchodu žalobkyni, a jednak, aby byla Komisi uložena povinnost vydat nové rozhodnutí a přiznat žalobkyni pozůstalostní důchod.

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí Evropské komise ze dne 7. října 2019, kterým byla zamítnuta žádost, aby byl KM přiznán pozůstalostní důchod, se zrušuje.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené KM.

4)	Evropský parlament a Rada Evropské unie ponesou každý vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 255, 3. 8. 2020.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/45

Usnesení Tribunálu ze dne 26. března 2021 – Paravan v. EUIPO – paragon (Paragon)

(Věc T-11/20) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o zrušení - Zpětvzetí návrhu na zrušení - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2021/C 217/59)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Paravan GmbH (Pfronstetten-Aichelau, Německo) (zástupci: I. Jung a L. Delpy, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupkyně: D. Walicka, zmocněnkyně)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: paragon GmbH & Co. KGaA (Delbrück, Německo) (zástupkyně: A. Wulff, advokátka)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 29. října 2019 (věc R 28/2019-4) týkajícímu se řízení o zrušení mezi společnostmi Paravan GmbH a paragon GmbH & Co. KGaA.

Výrok

1)	O žalobě již není důvodné rozhodnout.

2)	Společnosti Paravan GmbH a paragon GmbH & Co. KGaA ponesou vlastní náklady řízení a každá z nich nahradí polovinu nákladů řízení vynaložených Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

(1) Úř. věst. C 68, 2.3.2020.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/45

Žaloba podaná dne 24. března 2021 – Minority SafePack – milion podpisů pro rozmanitost v Evropě v. Komise

(Věc T-158/21)

(2021/C 217/60)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Výbor občanů evropské občanské iniciativy „Minority SafePack – milion podpisů pro rozmanitost v Evropě“ (Cîrţa, Rumunsko) (zástupce: T. Hieber, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil sdělení Komise ze dne 14. ledna 2021 o evropské občanské iniciativě „Minority SafePack – milion podpisů pro rozmanitost v Evropě“, C(2021)171 final;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce dva žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vychází z toho, že Evropská komise porušila povinnost uvést odůvodnění, kterou má podle čl. 296 odst. 2 SFEU.

2.	Druhý žalobní důvod vychází z toho, že se Evropská komise dopustila zjevně nesprávného posouzení, když po předložení úspěšné evropské občanské iniciativy „Minority SafePack – milion podpisů pro rozmanitost v Evropě“ odmítla přijmout legislativní návrh.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/46

Žaloba podaná dne 30. března 2021 – Magnetec v. EUIPO (Světle modrá)

(Věc T-168/21)

(2021/C 217/61)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Magnetec GmbH (Langenselbold, Německo) (zástupci: M. Kloth, R. Briske a D. Habel, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Přihláška unijní barevné ochranné známky (světle modrá) – Přihláška č. 18 022 608

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 18. ledna 2021, ve věci R 217/2020-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení, včetně nákladů řízení vzniklých v průběhu odvolacího řízení před EUIPO.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 49 odst. 1 ve spojení s článkem 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady 2017/1001.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/46

Žaloba podaná dne 26. března 2021 – The Smiley Company v. EUIPO – SC Ha Ha Ha Production (SMILEY)

(Věc T-169/21)

(2021/C 217/62)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: The Smiley Company SPRL (Brusel, Belgie) (zástupce: B. Fontaine, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: SC Ha Ha Ha Production SRL (Calinesti, Rumunsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie SMILEY – Přihláška č. 17 569 641

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 15. ledna 2021, ve věci R 2936/2019-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 94 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Porušení čl. 47 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Porušení čl. 10 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/625;

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/47

Žaloba podaná dne 25. března 2021 – Ben Ali v. Rada

(Věc T-170/21)

(2021/C 217/63)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Mehdi Ben Tijani Ben Haj Hamda Ben Haj Hassen Ben Ali (Saint-Étienne-du-Rouvray, Francie) (zástupce: A. de Saint Remy, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	určil, že žaloba, kterou podal Mehdi Ben Ali, je přípustná a opodstatněná;

—	rozhodl podle příslušných procesních ustanovení v naléhavém řízení;

—	v každém případě přijal podle článku 64 svého jednacího řádu organizační procesní opatření, kterým bude Komisi uloženo, aby předložila „veškeré dokumenty týkající se přijetí“ napadeného nařízení;

—

zrušil s okamžitou účinností jednak rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/55, které bylo zasláno dopisem ze dne 25. ledna 2021 – SGS 21/0041, jenž byl odeslán dne 26. ledna 2021 doporučeně s dodejkou a doručen dne 29. ledna 2021, které se ho týká a vede k tomu, že jeho jméno zůstává na seznamu osob, na které se vztahují omezující opatření, který je uveden v příloze rozhodnutí Rady Evropské unie 2011/72/SZBP, které bylo pozměněno rozhodnutím Rady 2021/55/SZBP, v příloze I nařízení Rady (EU) 101/2011, které provádí prováděcí nařízení Rady (EU) 2021/49, kterým se provádí nařízení (EU) č. 101/2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Tunisku, a jednak prováděcí nařízení Rady (EU) 2021/49, kterým se provádí nařízení (EU) č. 101/2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Tunisku;

—	uložil Radě Evropské unie povinnost zaplatit mu celkovou částku ve výši 150 000 eur jako náhradu za veškeré způsobené újmy;

—	uložil Radě Evropské unie povinnost zaplatit mu částku ve výši 30 000 eur jako náhradu jeho výdajů na obhajobu v této věci a v souladu s článkem 91 jednacího řádu také výdaje na obhajobu jakožto náklady, jejichž náhradu lze přiznat;

—	uložil Radě Evropské unie náhradu veškerých nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce sedm žalobních důvodů.

První žalobní důvod vycházející z neexistence dostatečného právního základu. Žalobce tvrdí, že sankce je odůvodněná pouze tehdy, pokud je způsobilá dosáhnout cílů, které sleduje, a že pouhé konstatování hrozby pro mír není dostatečné. V projednávané věci totiž Rada Evropské unie opatření nepříznivě zasahující do právního postavení odůvodnila cílem udržitelného rozvoje tuniského hospodářství a společnosti. Cílem sankcí uložených Radou proto není zachování nebo obnovení míru, nýbrž hospodářský a demokratický rozvoj tuniské společnosti. Sankce je tedy nutno zrušit nebo pozměnit.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení práva na obhajobu a práva na účinnou soudní ochranu. Žalobce má za to, že ve stádiu přijímání rozhodnutí byla jeho základní práva porušena použitým postupem, protože mezi uvedenými důvody a ochranou jeho individuálních práv existuje nerovnováha. Ve stádiu zařazení do seznamu byla jeho práva porušena nedostatečným procesním postupem, který mu neumožnil uplatnit účinný opravný prostředek. Žalobce konečně tvrdí, že ve stádiu, kdy je režim uplatňován, postup výjimek nerespektuje právo na účinnou právní ochranu.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti uvést odůvodnění. Žalobce v této souvislosti tvrdí, že tuniský stát neučinil žádná rozhodnutí a zejména neuvedl žádné relevantní skutečnosti, které by mohly odůvodňovat jeho zařazení na sporný seznam.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení. Zjevně nesprávné posouzení spočívá podle žalobce v tom, že neexistují žádné důkazy o tom, že by se podílel na jakémkoli protiprávním jednání, které by představovalo zneužití tuniských veřejných prostředků nebo praní peněz. Rovněž obvinění, že se podílel na zneužití pravomoci veřejného činitele, nebyla ničím podložena.

Pátý žalobní důvod vycházející z porušení článků 31, 46 a 55 Úmluvy Organizace spojených národů proti korupci. Žalobce v tomto ohledu tvrdí, že podle těchto ustanovení musí být opatření, kterým se zmrazují finanční prostředky nebo kterým dochází ke konfiskaci, založeno buď na rozhodnutí dožadujícího smluvního státu, nebo na vylíčení relevantních skutkových okolností týmž dožadujícím státem s popisem požadovaných opatření.

6.	Šestý žalobní důvod vycházející z nesprávného posouzení, kterého se měla dopustit Rada při posuzování proporcionality opatření přijatých proti žalobci.

7.	Sedmý žalobní důvod vycházející ze zneužití pravomoci.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/49

Žaloba podaná dne 31. března 2021 – Novelis Deutschland v. EUIPO Cuki Cofresco (grilovací miska)

(Věc T-173/21)

(2021/C 217/64)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Novelis Deutschland GmbH (Göttingen, Německo) (zástupce: U. Herberth, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice v řízení před odvolacím senátem: Cuki Cofresco Srl (Volpiano, Itálie)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporného (průmyslového) vzoru: Žalobkyně

Sporný (průmyslový) vzor: (Průmyslový) vzor Společenství č. 516836-0007 (grilovací miska)

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí třetího odvolacího senátu EUIPO ze dne 1. února 2021, ve věci R 1856/2019-3

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	zamítl návrh na prohlášení neplatnosti napadeného průmyslového vzoru Společenství;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení včetně nákladů řízení vynaložených v průběhu odvolacího řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 6/2002.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/49

Žaloba podaná dne 7. dubna 2021 – LG Electronics v. EUIPO – Anferlux-Electrodomésticos (SmartThinQ)

(Věc T-181/21)

(2021/C 217/65)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: LG Electronics, Inc. (Soul, Korejská republika) (zástupce: M. Graf, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Anferlux-Electrodomésticos, Lda (Vila Nova de Monsarros, Portugalsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie SmartThinQ – Ochranná známka Evropské unie č. 14 983 861

Řízení před EUIPO: Řízení o zrušení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 3. února 2021, ve věci R 1657/2020-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—

Porušení zásady neutrality, zejména čl. 95 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001, a zásady rovnosti zbraní vyplývající z toho, že nebyly zohledněny čl. 16 odst. 2 ve spojení s čl. 2 odst. 2 písm. g) a čl. 12 odst. 2 písm. c) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/625, jež se zakládají na čl. 146 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 a jsou spojeny s čl. 25 odst. 2 písm. a) prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/626;

—	Porušení čl. 17 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/625;

—	Porušení čl. 64 odst. 2 a 3 ve spojení s čl. 47 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 vyplývající z chybného zjištění, že starší ochranná známka byla řádně užívána pro některé výrobky;

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) ve spojení s čl. 60 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/50

Žaloba podaná dne 7. dubna 2021 – PKK v. Rada

(Věc T-182/21)

(2021/C 217/66)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Kurdistan Workers’ Party (PKK) (zástupkyně: A. van Eik a T. Buruma, advokátky)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) č. 2021/142 a prováděcí nařízení Rady 2021/138 v rozsahu, v němž se týkají PKK („Kurdská strana pracujících“; také známá jako „KADEK“; „KONGRA-GEL);

—	žalobkyně nadto požaduje, aby byla jí byla přiznána náhrada nákladů řízení včetně úroků, jejichž výše bude upřesněna později.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně sedm žalobních důvodů.

První žalobní důvod vychází z toho, že rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/142 (1) a prováděcí nařízení Rady 2021/138 (2) jsou neplatná v rozsahu, v němž se týkají žalobkyně, protože jsou v rozporu se zásadou právní jistoty anebo s čl. 1 odst. 2 společného postoje Rady 2001/931/SZBP (3) anebo s čl. 2 odst. 3 nařízení Rady č. 2580/2001 (4). Žalobkyně tvrdí, že Rada jasně a přesně neidentifikovala konceptualizaci PKK.

Druhý žalobní důvod vychází z toho, že rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/142 a prováděcí nařízení Rady 2021/138 jsou neplatná v rozsahu, v němž se týkají žalobkyně, protože žalobkyně nemůže být kvalifikována jako skupina nebo subjekt zapojené do teroristických činů, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 3 společného postoje Rady 2001/931/SZBP.

3.	Třetí žalobní důvod vychází z toho, že rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/142 a prováděcí nařízení Rady 2021/138 jsou neplatná v rozsahu, v němž se týkají žalobkyně, protože příslušný orgán nepřijal rozhodnutí ve smyslu čl. 1 odst. 4 společného postoje Rady 2001/931/SZBP.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/142 a prováděcí nařízení Rady 2021/138 jsou neplatná v rozsahu, v němž se týkají žalobkyně, protože Rada neprovedla řádné prověření, jak to požaduje čl. 1 odst. 6 společného postoje Rady 2001/931/SZBP.

5.	Pátý žalobní důvod vychází z toho, že rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/142 a prováděcí nařízení Rady 2021/138 jsou neplatná v rozsahu, v němž se týkají žalobkyně, protože rozhodnutí a prováděcí nařízení nesplňují požadavky proporcionality a subsidiarity.

6.	Šestý žalobní důvod vychází z toho, že rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/142 a prováděcí nařízení Rady 2021/138 jsou neplatná v rozsahu, v němž se týkají žalobkyně, protože nerespektují povinnost uvést odůvodnění podle článku 296 Smlouvy o fungování Evropské unie.

7.	Sedmý žalobní důvod vychází z toho, že rozhodnutí (SZBP) 2021/142 a prováděcí nařízení Rady 2021/138 jsou neplatná v rozsahu, v němž se týkají žalobkyně, protože porušují právo žalobkyně na obhajobu a její právo na účinnou soudní ochranu a opravný prostředek.

(1) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/142 ze dne 5. února 2021, kterým se aktualizuje seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu, a kterým se zrušuje rozhodnutí (SZBP) 2020/1132 (Úř. věst. 2021, L 43, s. 14).

(2) Prováděcí nařízení Rady (EU) 2021/138 ze dne 5. února 2021, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) 2020/1128 (Úř. věst. 2021, L 43, s. 1).

(3) Společný postoj Rady 2001/931/SZBP ze dne 27. prosince 2001 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu (Úř. věst. 2001, L 344, s. 93).

(4) Nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 ze dne 27. prosince 2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu (Úř. věst. 2001, L 344, s. 70).

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/51

Žaloba podaná dne 7. dubna 2021 – QP a další v. Rada a další

(Věc T-183/21)

(2021/C 217/67)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: QP a dalších 15 žalobců (zástupkyně: N. de Montigny, advokátka)

Žalovaní: Rada Evropské unie, Evropská komise, Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) a Eulex Kosovo

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

—

ohledně pracovního vztahu:

—

pro všechny žalobce:

—	překvalifikoval smluvní vztah žalobců na pracovní smlouvy na dobu neurčitou,

—	uložil žalovaným zaplatit žalobcům náhradu škody z důvodu jejich neúčasti na vnitrostátním systému sociálního zabezpečení, stanovenou na základě použitelných právních předpisů,

—	uložil jim zaplatit úroky z těchto částek,

—	určil žalovaným lhůtu pro stanovení uvedené náhrady, která má být stanovena na základě relevantních použitelných právních předpisů a zásad stanovených Tribunálem v rozhodnutí, které vydá,

—

pro žalobce, jejichž smluvní vztah byl ukončen jednostranným rozhodnutím žalovaných:

—

uložil žalovaným zaplatit odstupné:

—	žalobci QP: 42 092,50 eur,

—	žalobci QT: 69 880,54 eur,

—	žalobci QU: 53 749,17 eur,

—	žalobci QV: 57 159,69 eur,

—	žalobci QY: 63 298,15 eur,

—	žalobci RB: 55 303,02 eur,

—	žalobci RD: 55 373,64 eur,

—	žalobci RF: 40 201,21 eur,

—	uložil žalovaným zaplatit každému z následujících žalobců odškodnění za protiprávní propuštění oceněné ex aequo et bono na 12 500 eur za odpracovaný rok:

—	uložil žalovaným zaplatit každému z těchto žalobců, QP, QR, QS, QT, QU, QV, QW, QY, QZ, RA, RB, RC, RD a RE, rozdíl v platu po jeho snížení k 1. září 2012,

—	uložil jim zaplatit úroky z těchto částek,

—

co se týče dalších nároků:

—

konstatoval, že žalobci měli být přijati jako dočasní zaměstnanci jedné z prvních tří žalovaných, a prohlásil, že tyto žalované zacházely s žalobci bez jakéhokoliv objektivního odůvodnění protiprávním a diskriminačním způsobem, co se týče jejich odměny, důchodových nároků a souvisejících výhod, jakož i záruky dalšího zaměstnání,

—	uložil prvním třem žalovaným zaplatit každému z žalobců náhradu újmy vzniklé neuplatňováním odměn, důchodových nároků, náhrad a výhod plynoucích z použití pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie, způsobené protiprávním nerovným zacházením,

—	uložil jim zaplatit úroky z těchto částek,

—

určil žalovaným lhůtu pro stanovení uvedené náhrady s přihlédnutím k platové třídě a platovému stupni, do nichž měli být žalobci zařazeni, průměrnému růstu odměn, kariérnímu vývoji, příspěvkům, které by jim měly být vypláceny z titulu smluv dočasných zaměstnanců, a pro srovnání takto získaných výsledků s odměnami, které byly žalobcům skutečně vyplaceny,

podpůrně:

—	uložil prvním třem žalovaným zaplatit žalobcům náhradu škody plynoucí z jejich mimosmluvní odpovědnosti za nedodržování jejich základních práv, oceněnou ex aequo et bono na 20 000 eur za odpracovaný rok,

—	uložil jim zaplatit úroky z těchto částek,

—	uložil žalovaným náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby předkládají žalobci sedm žalobních důvodů.

První žalobní důvod vychází ze zneužití práva používáním po sobě jsoucích smluv na dobu určitou a z porušení zásady proporcionality. Žalobci se dovolávají uplatňování hmotného práva použitelného na své smlouvy a požadují přeměnu svých pracovních smluv uzavřených s orgány na pracovní smlouvy na dobu neurčitou, jakož i zpětné vyplacení svých sociálních práv a, pro některé z nich, zaplacení odstupného.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení zásady rovného zacházení a nediskriminace. Žalobci mají za to, že právní rámec, který žalobci nastolili ohledně uzavírání individuálních mezinárodních pracovních smluv je v porovnání s podmínkami přijímání ostatních zaměstnanců Unie diskriminační, dále nedostatečně jasný a, konečně, v rozporu s pravidly evropského veřejného pořádku, včetně hodnot a zásad zakotvených Listinou základních práv Evropské unie.

3.	Třetí žalobní důvod vychází z porušení práva být vyslechnut.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vychází z právní nejistoty a z porušení práva na řádnou správu.

5.	Pátý žalobní důvod vychází z porušení zásady konzultace zástupců zaměstnanců.

6.	Šestý žalobní důvod vychází z porušení Evropského kodexu řádné správní praxe.

7.	Sedmý žalobní důvod vychází z porušení práva na volný pohyb pracovníků.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/53

Žaloba podaná dne 9. dubna 2021 – Firearms United Network a další v. Evropská komise

(Věc T-187/21)

(2021/C 217/68)

Jednací jazyk: polština

Účastníci řízení

Žalobci: Firearms United Network (Varšava, Polsko), Tomasz Walter Stępień (Żelechów, Polsko), Michał Budzyński (Cegłów, Polsko), Andrzej Marcjanik (Złotokłos, Polsko) (zástupkyně: E. Woźniak, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

—

prohlásil za neplatné a zrušil nařízení Komise (EU) 2021/57, ze dne 25. ledna 2021, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), pokud jde o olovo v brocích v mokřadech nebo v jejich okolí (1).

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobci čtyři žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z porušení ustanovení Listiny základních práv Evropské unie (2) (článek 16, čl. 17 odst. 1, čl. 21 odst. 1, čl. 45 odst. 1 a čl. 48 odst. 1) v důsledku omezení svobody zahájit a provozovat podnikatelskou činnost spojenou se střelectvím, omezení práva na vlastnictví a užívání střelných zbraní, munice obsahující olovo a objektů tvořících střelnice a nakládání s nimi, diskriminace sportovních střelců a myslivců, omezení možnosti pohybovat se s municí obsahující olovo a zavedení domněnky, že osoby, které se pohybují v oblastech mokřadů s municí obsahující olovo, jsou osobami, které v oblastech mokřadů střílí municí s obsahem olova a porušují tudíž stanovený zákaz.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení ustanovení Smlouvy o Evropské unii (3) (článek 2, čl. 3 odst. 2 a čl. 3 odst. 3) v důsledku porušení svobody a práva provozovat mysliveckou a sportovní střelbu, porušení zásady právního státu zavedením domněnky, že osoby, které se pohybují v oblastech mokřadů s municí obsahující olovo, jsou osobami, které v oblastech mokřadů střílí municí s obsahem olova, a porušení pocitu bezpečí zavedením předpisů znemožňujících identifikaci oblastí mokřadů a tím i územního rozsahu platnosti zákazu, a následného přizpůsobení chování platným předpisům.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení ustanovení Smlouvy o Evropské unii (čl. 5 odst. 2, čl. 5 odst. 3 a čl. 5 odst. 4) v důsledku porušení zásady svěření pravomocí, spočívajícího v provedení opatření, která by mohla být uspokojivě provedena členskými státy a jejichž forma a rozsah jdou nad rámec toho, co je nezbytné k dosažení cílů Smluv.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející ze zneužití pravomoci v důsledku vydání nařízení, jehož účelem je výrazně omezit civilní střelectví na území Evropské unie.

(1) Úř. věst. 2021, L 24, s. 19

(2) Úř. věst. 2012,C 326, s. 391

(3) Úř. věst. 2016, C 202, s. 13

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/54

Žaloba podaná dne 9. dubna 2021 – Lück v. EUIPO – R.H. Investment (MALLE)

(Věc T-188/21)

(2021/C 217/69)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Jörg Lück (Hilden, Německo) (zástupce: L. Becker, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: R.H. Investment UG (haftungsbeschränkt) (Erlangen, Německo)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitel sporné ochranné známky: Žalobce

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie MALLE – Ochranná známka Evropské unie č. 2 631 166

Řízení před EUIPO: Řízení o zrušení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 21. prosince 2020, ve věci R 1393/2020-5

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí ve spojení s rozhodnutím zrušovacího oddělení ze dne 18. května 2020 zrušil;

—	uložil vedlejší účastnici náhradu nákladů řízení

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/55

Žaloba podaná dne 7. dubna 2021 – RI a další v. Rada a další

(Věc T-190/21)

(2021/C 217/70)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: RI a dalších 15 žalobců (zástupkyně: N. de Montigny, advokátka)

Žalovaní: Rada Evropské unie, Evropská komise, Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) a Eulex Kosovo

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

—

ohledně pracovního vztahu:

—	překvalifikoval smluvní vztah žalobců na pracovní smlouvy na dobu neurčitou,

—

uložil žalovaným zaplatit odstupné:

—	žalobci RW: 65 726,17 eur,

—	žalobci RZ: 84 748,27 eur,

—	uložil žalovaným zaplatit žalobcům náhradu škody z důvodu jejich neúčasti na vnitrostátním systému sociálního zabezpečení, stanovenou na základě použitelných právních předpisů,

—	uložil jim zaplatit úroky z těchto částek,

—	určil žalovaným lhůtu pro určení výše uvedené náhrady, která má být stanovena,

—

co se týče dalších nároků:

—

—	uložil prvním třem žalovaným zaplatit každému z žalobců náhradu újmy vzniklé neuplatňováním odměn, důchodových nároků, náhrad a výhod plynoucích z použití pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie, způsobené protiprávním nerovným zacházením,

—	uložil jim zaplatit úroky z těchto částek,

—

podpůrně:

—	uložil prvním třem žalovaným zaplatit žalobcům náhradu škody plynoucí z jejich mimosmluvní odpovědnosti za nedodržování jejich základních práv, oceněnou ex aequo et bono na 20 000 eur za odpracovaný rok,

—	uložil jim zaplatit úroky z těchto částek,

—	uložil žalovaným náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby předkládají žalobci sedm žalobních důvodů, které jsou v zásadě totožné s důvody uplatněnými v rámci věci T-183/21, QP a další v. Rada a další, nebo jim podobné.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/56

Žaloba podaná dne 12. dubna 2021 – Laboratorios Ern v. EUIPO – Beta Sports (META)

(Věc T-192/21)

(2021/C 217/71)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Laboratorios Ern, SA (Barcelona, Španělsko) (zástupkyně: T. González Martínez, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Beta Sports LLC (Coconut Creek, Florida, Spojené státy)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie META – přihláška č. 17 973 308

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 22. ledna 2021 ve věci R 1152/2020-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	zamítl přihlášku ochranné známky Evropské unie č. 17 973 308 META pro třídu 5;

—	uložil žalovanému, případně vedlejšímu účastníkovi, náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/57

Žaloba podaná dne 12. dubna 2021 – Fidia farmaceutici v. EUIPO – Stelis Biopharma (HYALOSTEL ONE)

(Věc T-194/21)

(2021/C 217/72)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Fidia farmaceutici SpA (Abano Terme, Itálie) (zástupci: R. Kunz-Hallstein a H. Kunz-Hallstein, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Stelis Biopharma ltd. (Karnataka, Indie)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie obrazové ochranné známky HYALOSTEL ONE – Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie č. 1 399 649

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 27. ledna 2021 ve věci R 831/2020-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení a podpůrně, pokud do řízení vstoupí další účastnice v řízení před odvolacím senátem, uložil EUIPO a vedlejší účastnici řízení nahradit náklady řízení společně a nerozdílně.

Dovolávané žalobní důvody

—	porušení čl. 165 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 a čl. 32 písm. f) a čl. 39 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/625;

—	porušení práva být vyslechnut a povinnosti uvést odůvodnění podle čl. 94 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/58

Žaloba podaná dne 12. dubna 2021 – Lea Nature Services v. EUIPO – Debonair Trading Internacional (SO…?)

(Věc T-196/21)

(2021/C 217/73)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Lea Nature Services (Périgny, Francie) (zástupce: F. Drageon, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Debonair Trading Internacional Lda (Funchal, Portugalsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie SO…? – Ochranná známka Evropské unie č. 17 473 513

Řízení před EUIPO: Řízení o zrušení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 11. února 2021, ve věci R 1235/2020-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	rozhodl, že žalovaný a další účastnice řízení před odvolacím senátem ponesou náklady, které vynaložili v řízení před Tribunálem.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/59

Žaloba podaná dne 12. dubna 2021 – Lea Nature Services v. EUIPO – Debonair Trading Internacional (SO…?)

(Věc T-197/21)

(2021/C 217/74)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Lea Nature Services (Périgny, Francie) (zástupce: F. Drageon, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Debonair Trading Internacional Lda (Funchal, Portugalsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie SO…? – Ochranná známka Evropské unie č. 485 078

Řízení před EUIPO: Řízení o zrušení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 11. února 2021, ve věci R 1234/2020-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil žalovanému a další účastnici řízení před odvolacím senátem náhradu nákladů řízení před Tribunálem.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/59

Žaloba podaná dne 12. dubna 2021 – Ancor Group v. EUIPO – Cody’s Drinks International (CODE-X)

(Věc T-198/21)

(2021/C 217/75)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Ancor Group GmbH (Igersheim, Německo) (zástupci: J. Wachsmuth a W. Berlit, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Cody’s Drinks International GmbH (Brémy, Německo)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie CODE-X – Přihláška č. 17 893 826

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 4. února 2021, ve věci R 208/2020-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	potvrdil rozhodnutí námitkového oddělení ze dne 28. listopadu 2018, kterým byly zamítnuty námitky proti přihlášce ochranné známky Evropské unie č. 17 893 826;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/60

Žaloba podaná dne 30. března 2021 – EurO3zon v. ECHA

(Věc T-199/21)

(2021/C 217/76)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: EurO3zon (Zemst, Belgie) (zástupci: I. de Seze, F. Puel a L. Marchal, advokáti)

Žalovaná: Evropská agentura pro chemické látky

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil akt žalované spočívající v pozastavení hodnocení dokumentace žalobkyně o účinné látce Ozone (O3) podle nařízení o biocidních přípravcích (1) a ve sloučení tohoto postupu hodnocení s jinou dokumentací žalobkyně a

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně pět žalobních důvodů.

První žalobní důvod vycházející z tvrzení, že žalovaná jednala ultra vires a že jí scházela pravomoc k přijetí napadeného aktu, neboť žalovaná nemá žádnou výslovnou či implicitní pravomoc jednat v oblasti hodnocení biocidních účinných látek podle unijního práva či v oblasti povinného sdílení údajů vzhledem k neexistenci ustanovení, která by tak stanovila.

—	Dále žalobkyně tvrdí, že odůvodněním pro napadený akt je podle žalované jistý dokument, který zaznamenává souhlas Evropské komise a členských států zasedajících ve Výboru pro biocidní přípravky; to neodpovídá po věcné stránce ani to není z hlediska své povahy závazné pro žalovanou.

Druhý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že žalovaná porušila zásadu právní jistoty a legitimní očekávání žalobkyně.

—	Napadený akt neobsahuje žádný odkaz či citaci jakéhokoli právního ustanovení, které by opravňovalo žalovanou jednat tak, jak jednala.

—	Žalobkyně rovněž tvrdí, že napadený akt podkopává její legitimní očekávání, neboť se ve výsledku odchyluje od výslovných právních a procesních postupů stanovených nařízením o biocidních přípravcích, zejména s ohledem na tam stanovené povinné lhůty.

—

Legitimní očekávání žalobkyně je napadeným aktem podkopáno také z toho důvodu, že dokument, na který žalovaná poukazuje jako na odůvodnění aktu, se ve skutečnosti týká postupů a situací, které jsou pro situaci žalobkyně irelevantní. Žalobkyně rovněž namítá, že napadený akt vytváří mezi hospodářskými subjekty právní nejistotu.

Třetí žalobní důvod vycházející z tvrzení, že žalovaná postupovala vůči žalobkyni diskriminačně.

—	Žalobkyně tvrdí, že ji napadený akt vystaví procesním požadavkům a průtahům, kterým nebyly vystaveny třetí strany v podobných situacích.

—	Napadený akt povede k tomu, že výlučná práva žalobkyně ke chráněným obchodním informacím budou porušena a použita ve prospěch třetích stran bez finanční náhrady, což je důsledek, jemuž nejsou vystaveny třetí strany v podobných situacích.

—	Dále žalobkyně namítá, že důvěrné obchodní informace obsažené v dokumentaci k účinné látce byly se třetími stranami sdíleny bez svolení a nad rámec závazku důvěrnosti, což je důsledek, jemuž nejsou vystaveny třetí strany v podobných situacích.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že napadený akt není odůvodněn, neboť jasně a jednoznačně neuvádí úvahy agentury, které by umožnily žalobkyni seznámit se s důvody daného opatření a příslušnému soudu provést přezkum.

Pátý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že přijetím napadeného aktu žalovaná porušila zásadu proporcionality, protože s sebou nepřináší vhodné kroky pro dosažení legitimních cílů, které sleduje, a jde nad rámec toho, co je pro jejich dosažení nezbytné.

—	Žalobkyně dále tvrdí, že opatření obsažená v napadeném aktu nejsou nejméně omezujícími opatřeními k dosažení sledovaných cílů.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. 2012, L 167, s. 1)

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/61

Žaloba podaná dne 29. března 2021 – JS v. EIOÚ

(Věc T-200/21)

(2021/C 217/77)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: JS (zástupkyně: L. Levi a A. Champetier, advokátky)

Žalovaný: Evropský inspektor ochrany údajů (EIOÚ)

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí EIOÚ ze dne 18. ledna 2021, kterým byla zamítnuta stížnost žalobce;

—	v případě potřeby zrušil také rozhodnutí ze dne 9. března 2021, kterým byla zamítnuta žádost o přezkum tohoto původního rozhodnutí;

—	nařídil náhradu újmy, která mu vznikla;

—	uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby uplatňuje žalobce jediný žalobní důvod vycházející z porušení čl. 4 odst. 1, článků 5, 19, 20 a 23 nařízení (EU) č. 2018/1725 (1), zásad nezbytnosti a proporcionality a článků 8 a 41 Listiny základních práv Evropské unie.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/62

Žaloba podaná dne 6. dubna 2021 – Covington & Burling a Van Vooren v. Komise

(Věc T-201/21)

(2021/C 217/78)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobci: Covington & Burling (Saint-Josse-ten-Noode, Belgie) a Bart Van Vooren (Meise, Belgie) (zástupce: P. Diaz Gavier, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise ze dne 12. března 2021 odmítající umožnit přístup k dokumentům (1) požadovaným na základě nařízení o transparentnosti,

—	uložil Komisi bezodkladně umožnit přístup k požadovaným dokumentům, a

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení a dalších výdajů vynaložených společností Covington v projednávané věci.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby předkládají žalobci pět žalobních důvodů.

1.	První žalobní důvod vychází z toho, že se Komise dopustila pochybení tím, že k odůvodnění zamítnutí přístupu k požadovaným dokumentům vycházela z čl. 4 odst. 3 druhé odrážky nařízení o transparentnosti (2).

2.	Druhý žalobní důvod vychází z toho, že i kdyby se čl. 4 odst. 3 druhá odrážka nařízení o transparentnosti, nebo jakékoliv jiné odůvodnění uvedené v daném odstavci, mohl použít, Komise neprokázala, v čem požadované dokumenty splňovaly dané podmínky.

3.	Třetí žalobní důvod vychází z toho, že se Komise dopustila pochybení tím, že k odůvodnění zamítnutí přístupu k požadovaným dokumentům vycházela z nařízení o postupu projednávání ve výborech (3).

4.	Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že se Komise dopustila pochybení tím, že k odůvodnění zamítnutí přístupu k požadovaným dokumentům vycházela ze vzorového jednacího řádu výborů.

5.	Pátý žalobní důvod vychází z toho, že napadené rozhodnutí porušuje obecné zásady transparentnosti a zasahuje do demokratické legitimity prováděcích aktů.

(1) Poznámka: požadované dokumenty se týkají komitologie, zejména pak způsobu, jakým určité členské státy hlasovaly o návrhu nařízení Komise, kterým se mění příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006, pokud jde o botanické druhy obsahující deriváty hydroxyanthracenu.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. 2001, L 145, s. 43).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. 2011, L 55, s. 13).

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/63

Žaloba podaná dne 13. dubna 2021 – Vita Zahnfabrik v. EUIPO – VIPI Produtos Odontológicos (VITABLOCS TriLuxe forte)

(Věc T-202/21)

(2021/C 217/79)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Vita Zahnfabrik H. Rauter GmbH & Co. KG (Bad Säckingen, Německo) (zástupci: A. Theis a F. Hauck, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: VIPI Indústria, Comércio, Exportação E Importação De Produtos Odontológicos LTDA (Pirassununga, Brazílie)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie slovní ochranné známky VITABLOCS TriLuxe forte – Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie č. 1 346 271

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 9. února 2021, ve věci R 818/2020-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	změnil napadené rozhodnutí tak, že se zamítne námitka proti části mezinárodního zápisu č. 1 346 271 namířená proti Evropské unii v plném rozsahu a že další účastníci řízení před odvolacím senátem budou uloženy náklady řízení před EUIPO;

—	podpůrně, aby zrušil napadené rozhodnutí;

—	uložil EUIPO náklady tohoto řízení před Tribunálem.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Nesprávné použití čl. 47 odst. 5 a čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/64

Žaloba podaná dne 12. dubna 2021 – IN.PRO.DI v. EUIPO – Aiello (CAPRI)

(Věc T-203/21)

(2021/C 217/80)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: IN.PRO.DI – Inghirami produzione distribuzione SpA (Milán, Itálie) (zástupce: V. Piccarreta, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Antonino Aiello (Neapol, Itálie)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie CAPRI – Přihláška č. 13 768 197

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 3. února 2021 ve věci R 49/2020-1

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí, a tudíž změnil rozhodnutí námitkového oddělení ze dne 12. listopadu 2019, rozhodl, že námitky podané proti přihlášce evropské ochranné známky č. 13 768 197 jsou zamítnuty v plném rozsahu a přihláška je přijata v plném rozsahu;

—	uložil A. Aiellovi náhradu nákladů vynaložených ve všech řízeních.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/64

Žaloba podaná dne 14. dubna 2021 – Stryker v. EUIPO (RUGGED)

(Věc T-204/21)

(2021/C 217/81)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Stryker Corp. (Kalamazoo, Michigan, Spojené státy) (zástupkyně: I. Fowler, I. Junkar, a B. Worbes, advokátky)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie slovní ochranné známky RUGGED

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 26. ledna 2021, ve věci R 370/2020-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 71 odst. 1 ve spojení s článkem 67 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 a nedostatek pravomoci, když došlo k překročení mezí jeho pravomocí;

—	Porušení čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 a nesprávné tvrzení, že důkazy předložené ve vztahu k nabyté rozlišovací schopnosti jsou nedostatečné;

—	Porušení čl. 94 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 tím, že nebyly uvedeny důvody rozhodnutí.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/65

Žaloba podaná dne 15. dubna 2021 – Kewazo v. EUIPO (Liftbot)

(Věc T-205/21)

(2021/C 217/82)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Kewazo GmbH (Garching, Německo) (zástupce P. Baronikians, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie Liftbot – Přihláška č. 18 191 963

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 2. února 2021, ve věci R 1160/2020-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	zrušil zamítavé rozhodnutí EUIPO ze dne 15. září 2020;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/66

Žaloba podaná dne 16. dubna 2021 – Kalita a Haas v. EUIPO – Kitzbühel Tourismus (Zobrazení dvou zvířat)

(Věc T-206/21)

(2021/C 217/83)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobci: Oliver Kalita (Jochberg, Rakousko) a Christian Haas (Kitzbühel, Rakousko) (zástupce: G. Donath, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Kitzbühel Tourismus, veřejnoprávní subjekt (Kitzbühel, Rakousko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelé sporné ochranné známky: Žalobci

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie (zobrazení dvou zvířat) – Přihláška č. 17 997 789

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 2. února 2021, ve věci R 863/2020-1

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

případně

—	změnil napadené rozhodnutí v tom smyslu, že odvolání se zamítá v plném rozsahu, a tím obnovil rozhodnutí námitkového oddělení EUIPO ze dne 6. dubna 2020;

—	v každém případě žalované nebo další účastnici řízení v řízení uložil veškeré náklady řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1001;

—	Porušení čl. 8 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1001.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/67

Žaloba podaná dne 17. dubna 2021 – Ignacio Carrasco v. EUIPO – Santos Carrasco Manzano (La Hoja del Carrasco)

(Věc T-209/21)

(2021/C 217/84)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Ignacio Carrasco SL (Guijuelo, Španělsko) (zástupce: J.L. Donoso Romero, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Santos Carrasco Manzano SA (Guijuelo, Španělsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Žalobkyně před Tribunálem

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka La Hoja del Carrasco – ochranná známka Evropské unie č. 15 670 813

Řízení před EUIPO: Řízení o prohlášení neplatnosti

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 10. února 2021 ve věci R 175/2020-1

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí v plném rozsahu;

—	v důsledku toho zamítl návrh na prohlášení neplatnosti v plném rozsahu;

—	uložil EUIPO a společnosti Santos Carrasco Manzano SA náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

Porušení č. 60 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/67

Žaloba podaná dne 19. dubna 2021 – Groschopp v. EUIPO (Sustainability through Quality)

(Věc T-212/21)

(2021/C 217/85)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Groschopp AG Drives & More (Viersen, Německo) (zástupkyně: R. Schiffer, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie Sustainability through Quality – Přihláška č. 18 158 368

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 11. února 2021, ve věci R 1076/2020-1

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1001;

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1001.

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/68

Žaloba podaná dne 20. dubna 2021 – Ryanair a Malta Air v. Komise

(Věc T-216/21)

(2021/C 217/86)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Ryanair DAC (Swords, Irsko) a Malta Air ltd. (Pietà, Malta) (zástupci: F-C. Laprévote, E. Vahida, V. Blanc, S. Rating a I. Metaxas-Maranghidis, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí žalované ze dne 4. května 2020 o státní podpoře SA.57082 (2020/N) – Francie – COVID-19 – Dočasný rámec čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU – Záruka a akcionářská půjčka ve prospěch společnosti Air France (1), a

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

—	Žalobkyně rovněž požádaly, aby o jejich žalobě bylo rozhodnuto ve zrychleném řízení podle článku 23a statutu Soudního dvora.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně pět žalobních důvodů.

1.	První žalobní důvod vychází z toho, že žalovaná nesprávně vyloučila KLM a Air France-KLM z působnosti napadeného rozhodnutí.

Druhý žalobní důvod vychází z toho, že žalovaná zneužila své pravomoci a nesprávně použila čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU a Dočasný rámec, když (i) dospěla k závěru, že podpora je určena na nápravu vážné poruchy ve francouzském hospodářství; (ii) řádně neposoudila, zda se příjemce potýkal s finančními obtížemi; (iii) dospěla k závěru, že akcionářská půjčka je slučitelná s tehdy platným dočasným rámcem, a přezkoumala ji jako opatření představující dluh namísto vlastního kapitálu, a (iv) porušila svoji povinnost poměřit pozitivní účinky podpory a její negativní účinky na podmínky obchodu a na zachování nenarušené hospodářské soutěže (to znamená „posouzení vyváženosti“).

Třetí žalobní důvod vychází z toho, že žalovaná porušila příslušná ustanovení SFEU a obecné zásady unijního práva týkající se zákazu diskriminace, volného poskytování služeb a svobody usazování, které sloužily jako základ liberalizace trhu letecké dopravy v EU od konce 80. let 20. století (2). Liberalizace trhu letecké dopravy v EU umožnila rozvoj skutečně panevropských nízkonákladových leteckých společností. Žalobkyně nicméně tvrdí, že žalovaná ignorovala škodu způsobenou krizí COVID-19 takovýmto panevropským leteckým společnostem a jejich roli v leteckém propojení Franciem, když Francii povolila vyhradit podporu společnosti Air France. Žalobkyně rovněž tvrdí, že čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU stanoví výjimku ze zákazu státní podpory podle čl. 107 odst. 1 SFEU, avšak nestanoví výjimku z ostatních pravidel a zásad SFEU.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že žalovaná navzdory závažným obtížím nezahájila formální vyšetřovací řízení a porušila procesní práva žalobkyň.

5.	Pátý žalobní důvod vychází z toho, že žalovaná porušila povinnost uvést odůvodnění.

(1) Úř. věst. 2021, C 50, s. 3.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (přepracované znění) (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. 2008, L 293, s. 3).

7.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 217/69

Žaloba podaná dne 23. dubna 2021 – Thomas Henry v. EUIPO (Spicy Ginger)

(Věc T-220/21)

(2021/C 217/87)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Thomas Henry GmbH (Berlín, Německo) (zástupci: O. Spieker, A. Schönfleisch, N. Willich, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie Spicy Ginger – Přihláška č. 18 093 014

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 12. února 2021, ve věci R 435/2020-1

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) ve spojení s čl. 7 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) ve spojení s čl. 7 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 217

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 64 7. června 2021

Obsah		Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr Evropské unie
2021/C 217/01	Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie	1