ISSN 1977-0863 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
C 54 |
|
České vydání |
Informace a oznámení |
Ročník 63 |
Obsah |
Strana |
|
|
IV Informace |
|
|
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE |
|
|
Soudní dvůr Evropské unie |
|
2020/C 54/01 |
Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie |
|
V Oznámení |
|
|
SOUDNÍ ŘÍZENÍ |
|
|
Soudní dvůr |
|
2020/C 54/02 |
||
2020/C 54/03 |
||
2020/C 54/04 |
||
2020/C 54/05 |
||
2020/C 54/06 |
||
2020/C 54/07 |
||
2020/C 54/08 |
||
2020/C 54/09 |
||
2020/C 54/10 |
||
2020/C 54/11 |
||
2020/C 54/12 |
||
2020/C 54/13 |
||
2020/C 54/14 |
||
2020/C 54/15 |
||
2020/C 54/16 |
||
2020/C 54/17 |
||
2020/C 54/18 |
||
2020/C 54/19 |
||
2020/C 54/20 |
||
2020/C 54/21 |
||
2020/C 54/22 |
||
2020/C 54/23 |
||
2020/C 54/24 |
||
2020/C 54/25 |
||
2020/C 54/26 |
||
2020/C 54/27 |
||
2020/C 54/28 |
||
2020/C 54/29 |
||
2020/C 54/30 |
||
2020/C 54/31 |
||
2020/C 54/32 |
||
2020/C 54/33 |
||
2020/C 54/34 |
||
2020/C 54/35 |
||
2020/C 54/36 |
||
2020/C 54/37 |
||
2020/C 54/38 |
||
2020/C 54/39 |
||
2020/C 54/40 |
||
2020/C 54/41 |
||
2020/C 54/42 |
||
2020/C 54/43 |
||
2020/C 54/44 |
||
2020/C 54/45 |
||
2020/C 54/46 |
||
2020/C 54/47 |
||
2020/C 54/48 |
||
2020/C 54/49 |
||
|
Tribunál |
|
2020/C 54/50 |
||
2020/C 54/51 |
||
2020/C 54/52 |
||
2020/C 54/53 |
||
2020/C 54/54 |
||
2020/C 54/55 |
||
2020/C 54/56 |
||
2020/C 54/57 |
Věc T-715/19: Žaloba podaná dne 21. října 2019 – Wagenknecht v. Evropská rada |
|
2020/C 54/58 |
Věc T-804/19: Žaloba podaná dne 20. listopadu 2019 – HC v. Komise |
|
2020/C 54/59 |
||
2020/C 54/60 |
||
2020/C 54/61 |
||
2020/C 54/62 |
||
2020/C 54/63 |
Věc T-849/19: Žaloba podaná dne 16. prosince 2019 – Leonardo v. Frontex |
|
2020/C 54/64 |
Věc T-853/19: Žaloba podaná dne 17. prosince 2019 – Tehrani v. EUIPO - Blue Genes (Earnest Sewn) |
|
2020/C 54/65 |
Věc T-854/19: Žaloba podaná dne 17. prosince 2019 – Franz Schröder v. EUIPO - RDS Design (MONTANA) |
|
2020/C 54/66 |
Věc T-855/19: Žaloba podaná dne 17. prosince 2019 – Franz Schröder v. EUIPO - RDS Design (MONTANA) |
|
2020/C 54/67 |
Věc T-856/19: Žaloba podaná dne 17. prosince 2019 – Franz Schröder v. EUIPO - RDS Design (MONTANA) |
|
2020/C 54/68 |
||
2020/C 54/69 |
CS |
|
IV Informace
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
Soudní dvůr Evropské unie
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/1 |
Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie
(2020/C 54/01)
Poslední publikace
Dřívější publikace
Tyto texty jsou k dispozici na adrese:
EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu
V Oznámení
SOUDNÍ ŘÍZENÍ
Soudní dvůr
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/2 |
Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 11. prosince 2019 – Mytilinaios Anonymos Etairia – Omilos Epicheiriseon, dříve Alouminion tis Ellados VEAE v. Evropská komise, Dimosia Epicheirisi Ilektrismou AE (DEI)
(Věc C-332/18 P) (1)
(„Kasační opravný prostředek - Státní podpory - Výroba hliníku - Preferenční sazba za elektřinu poskytovaná na základě smlouvy - Rozhodnutí, jímž byla podpora prohlášena za slučitelnou s vnitřním trhem - Výpověď smlouvy - Pozastavení účinků výpovědi smlouvy soudním rozhodnutím vydaným v řízení o předběžném opatření - Rozhodnutí, jímž byla podpora prohlášena za protiprávní“)
(2020/C 54/02)
Jednací jazyk: řečtina
Účastnice řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Mytilinaios Anonymos Etairia – Omilos Epicheiriseon, dříve Alouminion tis Ellados VEAE (zástupci: N. Korogiannakis, N. Keramidas, E. Chrysafis, D. Diakopoulos a A. Komninos, dikigoroi a K. Struckmann, Rechtsanwalt)
Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: A. Bouchagiar a E. Gippini Fournier, zmocněnci), Dimosia Epicheirisi Ilektrismou AE (DEI) (zástupci: E. Bourtzalas a D. Waelbroeck, advokáti a C. Synodinos, H. Tagaras, E. Salaka, dikigoroi)
Výrok
1) |
Kasační opravný prostředek se zamítá. |
2) |
Společnosti Mytilinaios Anonymos Etairia – Omilos Epicheiriseon se ukládá náhrada nákladů řízení. |
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/3 |
Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 12. prosince 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Najvyššího súdu Slovenskej republiky - Slovensko) – Slovenské elektrárne a.s. v. Úrad pre vybrané hospodárske subjekty, dříve Daňový úrad pre vybrané daňové subjekty
(Věc C-376/18) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Přípustnost - Společná pravidla pro vnitřní trh s elektřinou - Směrnice 2009/72/ES - Oblast působnosti - Článek 3 - Cíle - Zásada zákazu diskriminace - Zvláštní odvod z výnosů podniků, které jsou držiteli povolení k výkonu činnosti v regulovaných odvětvích - Odvětví elektřiny“)
(2020/C 54/03)
Jednací jazyk: slovenština
Předkládající soud
Najvyšší súd Slovenskej republiky
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Slovenské elektrárne a.s.
Žalovaný: Úrad pre vybrané hospodárske subjekty, dříve Daňový úrad pre vybrané daňové subjekty
Výrok
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES, a zejména čl. 3 odst. 1 až 3 a 10 této směrnice, musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která zavádí zvláštní odvod z výnosů z činností prováděných doma i v zahraničí podniky, jež působí na základě povolení vydaného orgánem veřejné moci v různých odvětvích regulované činnosti, včetně podniků které jsou držiteli povolení k dodávce elektřiny, vydaného příslušným vnitrostátním regulačním orgánem.
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/3 |
Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 12. prosince 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Raad van State - Nizozemsko) – Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid v. E.P.
(Věc C-380/18) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Kontroly na hranicích, azyl a přistěhovalectví - Nařízení (EU) 2016/399 - Kodex unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) - Článek 6 - Podmínky vstupu pro státní příslušníky třetích zemí - Pojem „hrozba pro veřejný pořádek“ - Rozhodnutí o navrácení neoprávněně pobývajícího státního příslušníka třetí země“)
(2020/C 54/04)
Jednací jazyk: nizozemština
Předkládající soud
Raad van State
Účastníci původního řízení
Žalobce: Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid
Žalovaný: E.P.
Výrok
Článek 6 odst. 1 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex), musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní praxi, podle níž mohou příslušné orgány přijmout rozhodnutí o navrácení státního příslušníka třetí země, který nepodléhá vízové povinnosti a nachází se na území členských států za účelem krátkodobého pobytu, z důvodu, že je považován za hrozbu pro veřejný pořádek, neboť je podezřelý ze spáchání trestného činu, za předpokladu, že se tato praxe uplatní jen tehdy, jestliže je tento trestný čin dostatečně závažný, pokud jde o jeho povahu a trest, jejž lze za tento čin uložit, aby odůvodnil okamžité ukončení pobytu tohoto státního příslušníka na území členských států, a jestliže tyto orgány mají k dispozici shodující se, objektivní a přesné důkazy podporující jejich podezření, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/4 |
Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 12. prosince 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Raad van State - Nizozemsko) – G.S. (C-381/18), V.G. (C-382/18) v. Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid
(Spojené věci C-381/18 a C-383/18) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Kontroly na hranicích, azyl a přistěhovalectví - Přistěhovalecká politika - Směrnice 2003/86/ES - Právo na sloučení rodiny - Podmínky pro výkon práva na sloučení rodiny - Pojem „důvody veřejného pořádku“ - Zamítnutí žádosti o vstup a pobyt rodinného příslušníka - Odnětí povolení k pobytu rodinného příslušníka nebo zamítnutí prodloužení jeho doby platnosti“)
(2020/C 54/05)
Jednací jazyk: nizozemština
Předkládající soud
Raad van State
Účastníci původního řízení
Žalobci: G.S. (C-381/18), V.G. (C-382/18)
Žalovaný: Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid
Výrok
1) |
Soudní dvůr má na základě článku 267 SFEU pravomoc vykládat článek 6 směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny v situaci, v níž je soud povolán rozhodnout o žádosti o vstup a pobyt státního příslušníka třetí země, který je rodinným příslušníkem občana Unie, jenž nevyužil svého práva volného pohybu, pokud se toto ustanovení stalo přímo a bezpodmínečně použitelným na takovou situaci na základě vnitrostátního práva. |
2) |
Článek 6 odst. 1 a 2 směrnice 2003/86 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní praxi, podle níž mohou příslušné orgány z důvodů veřejného pořádku zamítnout žádost o vstup a pobyt podanou na základě této směrnice z důvodu odsouzení v trestním řízení během předchozího pobytu na území dotyčného členského státu a odejmout povolení k pobytu udělené na základě uvedené směrnice nebo zamítnout prodloužení jeho doby platnosti, jestliže byl žadateli uložen dostatečně vysoký trest ve vztahu k délce pobytu, za předpokladu, že se tato praxe uplatní jen tehdy, jestliže je trestný čin, za nějž byl uložen trest v trestním řízení, dostatečně závažný k prokázání, že je nezbytné vyloučit pobyt tohoto žadatele, a tyto orgány provedou individuální posouzení podle článku 17 téže směrnice, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu. |
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/5 |
Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 12. prosince 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Korkein oikeus - Finsko) – ML v. Aktiva Finants OÜ
(Věc C-433/18) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Nařízení (ES) č. 44/2001 - Příslušnost a uznávání a výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech - Požadavek kontradiktornosti řízení a účinného opravného prostředku - Rozhodnutí vnitrostátního soudu prohlašující vykonatelnost rozsudku vydaného soudem jiného členského státu - Postup připouštění odvolání ve vnitrostátním řízení“)
(2020/C 54/06)
Jednací jazyk: finština
Předkládající soud
Korkein oikeus
Účastníci původního řízení
Žalobce: ML
Žalovaná: Aktiva Finants OÜ
Výrok
1) |
Článek 43 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání postupu připouštění opravných prostředků k dalšímu projednávání, v jehož rámci zaprvé odvolací soud rozhoduje o tomto připuštění v písemném řízení na základě obsahu rozhodnutí soudu prvního stupně, odvolání, které k němu bylo podáno, případného vyjádření odpůrce a v případě potřeby také na základě dalších písemností ze spisu, a zadruhé připuštění k dalšímu projednávání musí být povoleno zejména v případě, že existují pochybnosti o správnosti dotčeného rozhodnutí, že není možné posoudit správnost tohoto rozhodnutí bez umožnění pokračování v řízení nebo že existuje jiný důležitý důvod pro udělení souhlasu k pokračování v řízení. |
2) |
Článek 43 odst. 1 nařízení č. 44/2001 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání postupu přezkumu odvolání proti rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti, který nevyžaduje, aby byl odpůrce vyslechnut před přijetím pro něj příznivého rozhodnutí. |
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/6 |
Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 12. prosince 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof - Rakousko) – Otis GmbH, Schindler Liegenschaftsverwaltung GmbH, Schindler Aufzüge und Fahrtreppen GmbH, Kone AG,Thyssenkrupp Aufzüge GmbH v. Land Oberösterreich a další
(Věc C-435/18) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Článek 101 SFEU - Náhrada škod způsobených kartelovou dohodou - Právo osob, které nepůsobí jako dodavatel nebo kupující na trhu dotčeném kartelovou dohodou, na náhradu škody - Škody utrpěné veřejnoprávním subjektem, který poskytl za výhodných podmínek půjčky za účelem pořízení zboží, které je předmětem kartelové dohody“)
(2020/C 54/07)
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Oberster Gerichtshof
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Otis GmbH, Schindler Liegenschaftsverwaltung GmbH, Schindler Aufzüge und Fahrtreppen GmbH, Kone AG, Thyssenkrupp Aufzüge GmbH
Žalovaní: Land Oberösterreich, Gemeinnützige Wohnungsgenossenschaft „Lebensräume“ eingetragene GmbH, EBS Wohnungsgesellschaft mbH, WAG Wohnungsanlagen GmbH, WSG Gemeinnützige Wohn- und Siedlergemeinschaft reg.GmbH, Neue Heimat Oberösterreich Gemeinnützige Wohnungs- und SiedlungsgesmbH, BRW Gemeinnützige Wohnungs- und Siedlungsgenossenschaft „Baureform Wohnstätte“ eingetragene Gen.m.b.H., Gemeinnützige Wohnungs- und Siedlungsgenossenschaft „Familie“ eingetragene Gen.m.b.H., VLW Vereinigte Linzer Wohnungsgenossenschaften Gemeinnützige GmbH, Gemeinnützige Steyrer Wohn- und Siedlungs Genossenschaft „Styria“ reg.Gen.m.b.H., Innviertler Gemeinnützige Wohnungs- und Siedlungsgenossenschaft reg.Gen.m.b.H., Gemeinnützige Wohnungsgesellschaft der Stadt Steyr GmbH, Gemeinnützige Industrie-Wohnungsaktiengesellschaft, Gemeinnützige Siedlungsgesellschaft m.b.H. für den Bezirk Vöcklabruck, GEWOG Neues Heim Gemeinnützige Wohnungsgesellschaft m.b.H.
Výrok
Článek 101 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že osoby, které nepůsobí jako dodavatel či kupující na trhu dotčeném kartelovou dohodou, avšak poskytly dotace ve formě podpůrných půjček kupujícím výrobků nabízených na tomto trhu, mohou požadovat, aby podnikům, které se účastnily této kartelové dohody, byla uložena náhrada škody, kterou utrpěly v důsledku toho, že částka těchto dotací byla vyšší, než by byla za neexistence uvedené kartelové dohody, takže tyto osoby nemohly použít tento rozdíl na jiné ziskovější účely.
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/7 |
Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 12. prosince 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Juzgado de lo Social no 3 de Gerona - Španělsko) – WA v. Instituto Nacional de la Seguridad Social
(Věc C-450/18) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Sociální politika - Směrnice 79/7/EHS - Rovné zacházení s muži a ženami v oblasti sociálního zabezpečení - Článek 4 odst. 1 a 2 - Článek 7 odst. 1 - Výpočet dávek - Směrnice 2006/54/ES - Rovné zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání - Vnitrostátní právní předpisy upravující nárok na příspěvek k důchodu ženám, které měly alespoň dvě vlastní či osvojené děti a které pobírají trvalý invalidní důchod - Nepřiznání tohoto nároku mužům ve stejné situaci - Srovnatelná situace - Přímá diskriminace na základě pohlaví - Odchylky - Neexistence“)
(2020/C 54/08)
Jednací jazyk: španělština
Předkládající soud
Juzgado de lo Social no 3 de Gerona
Účastníci původního řízení
Žalobce: WA
Žalovaný: Instituto Nacional de la Seguridad Social
Výrok
Směrnice Rady 79/7/EHS ze dne 19. prosince 1978 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení musí být vykládána v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, která stanoví nárok na příspěvek k důchodu pro ženy, které měly alespoň dvě vlastní nebo osvojené děti a pobírají trvalý invalidní důchod v rámci národního systému sociálního zabezpečení, kdežto muži ve stejné situaci nemají na takový příspěvek k důchodu nárok.
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/7 |
Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 12. prosince 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Fővárosi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság - Maďarsko) – TB v. Bevándorlási és Menekültügyi Hivatal
(Věc C-519/18) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Přistěhovalecká politika - Právo na sloučení rodiny - Směrnice 2003/86/ES - Článek 10 odst. 2 - Fakultativní ustanovení - Podmínky vyžadované pro uplatňování práva na sloučení rodiny - Rodinný příslušník uprchlíka neuvedený v článku 4 - Pojem ‚závislá osoba“)
(2020/C 54/09)
Jednací jazyk: maďarština
Předkládající soud
Fővárosi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság
Účastníci původního řízení
Žalobce: TB
Žalovaný: Bevándorlási és Menekültügyi Hivatal
Výrok
Článek 10 odst. 2 směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby členský stát povolil sloučení rodiny v případě sestry uprchlíka jen tehdy, jestliže se tato o sebe nedokáže postarat z důvodu zdravotního stavu, pokud:
— |
je při posuzování uvedené neschopnosti zohledněna zvláštní situace, ve které se nacházejí uprchlíci, a jedná se o individuální posouzení zohledňující veškeré relevantní skutečnosti, a |
— |
dále lze rovněž s ohledem na zvláštní situaci, ve které se nacházejí uprchlíci, a po individuálním posouzení zohledňujícím veškeré relevantní skutečnosti prokázat, že materiální podpora dotčené osoby je skutečně zajišťována uprchlíkem, nebo že uprchlík je patrně rodinným příslušníkem, který může nejlépe zajistit vyžadovanou materiální podporu. |
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/8 |
Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 11. prosince 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunalul București - Rumunsko) – TK v. Asociația de Proprietari bloc M5A-ScaraA
(Věc C-708/18) (1)
(„Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce - Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů - Listina základních práv Evropské unie - Články 7 a 8 - Směrnice 95/46/ES - Článek 6 odst. 1 písm. c) a čl. 7 písm. f) - Oprávněné zpracování osobních údajů - Vnitrostátní právní úprava umožňující kamerový monitorovací systém k zajištění bezpečnosti a ochrany osob, majetku a hodnot a uskutečnění oprávněných zájmů bez souhlasu subjektu údajů - Umístění kamerového monitorovacího systému ve společných částech bytového domu“)
(2020/C 54/10)
Jednací jazyk: rumunština
Předkládající soud
Tribunalul București
Účastníci původního řízení
Žalobce: TK
Žalované: Asociația de Proprietari bloc M5A-ScaraA
Výrok
Článek 6 odst. 1 písm. c) a čl. 7 písm. f) směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů ve spojení s články 7 a 8 Listiny musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátním ustanovením, která umožňují umístění takového kamerového monitorovacího systému, jako je systém dotčený ve věci v původním řízení, který je nainstalován ve společných částech bytového domu pro účely sledování oprávněných zájmů spočívajících v zajištění ostrahy osob a majetku a jejich ochrany bez souhlasu subjektů údajů, pokud zpracování osobních údajů prováděné prostřednictvím dotčeného kamerového monitorovacího systému splňuje podmínky stanovené v uvedeném čl. 7 písm. f), což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/9 |
Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 12. prosince 2019 – Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví v. Wajos GmbH
(Věc C-783/18 P) (1)
(„Kasační opravný prostředek - Ochranná známka Evropské unie - Nařízení (ES) č. 207/2009 - Článek 7 odst. 1 písm. b) - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Ochranné známky postrádající rozlišovací způsobilost - Trojrozměrné ochranné známky tvořené tvarem výrobku - Kritéria pro posuzování rozlišovací způsobilosti - Povinnost uvést odůvodnění - Tvar nádoby - Amfora“)
(2020/C 54/11)
Jednací jazyk: němčina
Účastníci řízení
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: D. Hanf, zmocněnec)
Další účastnice řízení: Wajos GmbH (zástupci: J. Schneiders, R. Krillke a B. Schneiders, advokáti)
Výrok
1) |
Kasační opravný prostředek se zamítá. |
2) |
Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Wajos GmbH. |
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/10 |
Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 11. prosince 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas - Litva) – TV Play Baltic AS v. Lietuvos radijo ir televizijos komisija
(Věc C-87/19) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Sítě a služby elektronických komunikací - Směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) - Článek 2 písm. m) - Zajišťování sítě elektronických komunikací - Pojem - Směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě) - Článek 31 odst. 1 - Povinnost provozovat určené rozhlasové a televizní vysílací kanály - Operátor nabízející balíček satelitních kanálů - Přijatelná povinnost šíření - Podmínky - Článek 56 SFEU - Proporcionalita“)
(2020/C 54/12)
Jednací jazyk: litevština
Předkládající soud
Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: TV Play Baltic AS
Žalovaná: Lietuvos radijo ir televizijos komisija
za účasti: Lietuvos nacionalinis radijas ir televizija VšĮ
Výrok
1) |
Článek 2 písm. m) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) musí být vykládán v tom smyslu, že činnost spočívající v přenosu televizních programů prostřednictvím satelitních sítí ve vlastnictví třetích osob nespadá pod pojem „zajišťování sítě elektronických komunikací“ ve smyslu tohoto ustanovení. |
2) |
Článek 31 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě) musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby členské státy uložily povinnost šířit televizní program podnikům, které prostřednictvím satelitních sítí ve vlastnictví třetích osob přenášejí televizní programy chráněné systémem podmíněného přístupu a nabízejí svým zákazníkům balíčky televizních programů. |
3) |
Článek 56 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby členské státy uložily podnikům, které prostřednictvím satelitních sítí ve vlastnictví třetích osob přenášejí televizní programy chráněné systémem podmíněného přístupu a nabízejí svým zákazníkům balíčky televizních programů, povinnost šířit zdarma televizní kanál za předpokladu, že tato povinnost šířit umožňuje významnému počtu nebo procentnímu podílu koncových uživatelů všech prostředků pro šíření televizních programů mít přístup ke kanálu, na který se vztahuje uvedená povinnost, a že je dále zohledněno zeměpisné rozmístění koncových uživatelů služeb poskytovaných operátorem, kterému je uložena tatáž povinnost šířit, okolnost, že tento operátor přenáší tento kanál, aniž je kódovaný, a okolnost, že uvedený kanál je přístupný zdarma na internetu i prostřednictvím pozemního televizního vysílání, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu. |
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/11 |
Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 12. prosince 2019 – Der Grüne Punkt - Duales System Deutschland GmbH v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)
(Věc C-143/19 P) (1)
(„Kasační opravný prostředek - Ochranná známka Evropské unie - Nařízení (ES) č. 207/2009 - Články 15 a 66 - Řádné užívání kolektivní ochranné známky Evropské unie - Ochranná známka týkající se systému sběru a využití obalových odpadů - Umístění na obalech výrobků, pro které je ochranná známka zapsána“)
(2020/C 54/13)
Jednací jazyk: němčina
Účastníci řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Der Grüne Punkt - Duales System Deutschland GmbH (zástupkyně: P. Goldenbaum, Rechtsanwältin)
Další účastník řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) (zástupce: D. Hanf, zmocněnec)
Výrok
1) |
Rozsudek Tribunálu ze dne 12. září 2018, Der Grüne Punkt v. EUIPO – Halston Properties (Znázornění kruhu se dvěma šipkami) (T-253/17, EU:T:2018:909), se zrušuje. |
2) |
Rozhodnutí pátého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 20. února 2017 (věc R 1357/2015-5) se zrušuje. |
3) |
Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady vynaložené společností Der Grüne Punkt – Duales System Deutschland GmbH v rámci tohoto kasačního opravného prostředku i řízení v prvním stupni. |
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/11 |
Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 12. prosince 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour d'appel, Rechtbank Amsterdam –Lucembursko, Nizozemsko) – Výkon evropských zatýkacích rozkazů vydaných vůči JR (C-566/19 PPU), YC (C-626/19 PPU)
(Spojené věci C-566/19 PPU a C- 626/19 PPU) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Naléhavé řízení o předběžné otázce - Policejní a soudní spolupráce v trestních věcech - Evropský zatýkací rozkaz - Rámcové rozhodnutí 2002/584/SVV - Článek 6 odst. 1 - Pojem „vystavující justiční orgán“ - Kritéria - Evropský zatýkací rozkaz vydaný státním zastupitelstvím členského státu za účelem trestního stíhání“)
(2020/C 54/14)
Jednací jazyk: francouzština a nizozemština
Předkládající soudy
Cour d'appel, Rechtbank Amsterdam
Účastníci původního řízení
JR (C-566/19 PPU), YC (C-626/19 PPU)
Výrok
Článek 6 odst. 1 rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy, ve znění rámcového rozhodnutí Rady 2009/299/SVV ze dne 26. února 2009, musí být vykládán v tom smyslu, že pod pojem „vystavující justiční orgán“ ve smyslu tohoto ustanovení spadají státní zástupci členského státu, kteří jsou veřejnými žalobci a podléhají vedení a dohledu ze strany svých nadřízených, pokud jim jejich postavení poskytuje při vydávání evropského zatýkacího rozkazu záruku nezávislosti zejména na výkonné moci.
Rámcové rozhodnutí 2002/584, ve znění rámcového rozhodnutí 2009/299, musí být vykládáno v tom smyslu, že požadavky na účinnou soudní ochranu, které musí požívat osoba, vůči které je vydán evropský zatýkací rozkaz pro účely trestního stíhání, jsou splněny, pokud jsou podle právních předpisů vystavujícího členského státu podmínky vydání tohoto zatýkacího rozkazu, a zejména jeho přiměřenost předmětem soudního přezkumu v tomto členském státě.
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/12 |
Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 12. prosince 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Rechtbank Amsterdam - Nizozemsko) – Výkon evropského zatýkacího rozkazu vydaného vůči XD
(Věc C-625/19 PPU) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Naléhavé řízení o předběžné otázce - Policejní a soudní spolupráce v trestních věcech - Evropský zatýkací rozkaz - Rámcové rozhodnutí 2002/584/SVV - Článek 6 odst. 1 - Pojem „vystavující justiční orgán“ - Kritéria - Evropský zatýkací rozkaz vydaný státním zastupitelstvím členského státu za účelem trestního stíhání“)
(2020/C 54/15)
Jednací jazyk: nizozemština
Předkládající soud
Rechtbank Amsterdam
Účastník původního řízení
XD
Výrok
Rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy, ve znění rámcového rozhodnutí Rady 2009/299/SVV ze dne 26. února 2009, musí být vykládáno v tom smyslu, že požadavky na účinnou soudní ochranu, které musí požívat osoba, vůči níž je vydán evropský zatýkací rozkaz za účelem trestního stíhání, jsou splněny, pokud jsou podle právních předpisů vystavujícího členského státu podmínky pro vydání tohoto rozkazu, a zejména jeho přiměřenost, předmětem soudního přezkumu v tomto členském státě.
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/13 |
Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 12. prosince 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Rechtbank Amsterdam - Nizozemsko) – Výkon evropského zatýkacího rozkazu vydaného vůči ZB
(Věc C-627/19 PPU) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Naléhavé řízení o předběžné otázce - Policejní a soudní spolupráce v trestních věcech - Evropský zatýkací rozkaz - Rámcové rozhodnutí 2002/584/SVV - Článek 6 odst. 1 - Pojem „vystavující justiční orgán“ - Kritéria - Evropský zatýkací rozkaz vydaný státním zastupitelstvím členského státu za účelem výkonu trestu“)
(2020/C 54/16)
Jednací jazyk: nizozemština
Předkládající soud
Rechtbank Amsterdam
Účastník původního řízení
ZB
Výrok
Rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy, ve znění rámcového rozhodnutí Rady 2009/299/SVV ze dne 26. února 2009, musí být vykládáno v tom smyslu, že nebrání právním předpisům členského státu, které pravomoc k vydání evropského zatýkacího rozkazu za účelem výkonu trestu přiznávají orgánu, jenž se účastní výkonu soudnictví tohoto členského státu, avšak není sám soudem, ale nestanoví existenci samostatné soudní žaloby proti rozhodnutí tohoto orgánu o vydání takového evropského zatýkacího rozkazu.
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/14 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Judecătoria Sector 2 București (Rumunsko) dne 1. října 2019 – IO v. Impuls Leasing România IFN SA
(Věc C-725/19)
(2020/C 54/17)
Jednací jazyk: rumunština
Předkládající soud
Judecătoria Sector 2 București
Účastníci původního řízení
Žalobce: IO
Žalovaná: Impuls Leasing România IFN SA
Předběžná otázka
Musí být směrnice 93/13/EHS (1) vykládána s ohledem na zásadu efektivity v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní úpravě, jako je platná rumunská právní úprava podmínek přípustnosti námitek proti výkonu rozhodnutí – čl. 713 odst. 2 občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 310/2018 -, která nedává soudu v rámci námitek proti výkonu rozhodnutí možnost přezkoumat, ať již na návrh spotřebitele či bez návrhu, zda ujednání smlouvy o leasingu, která představuje právní titul pro výkon rozhodnutí, má zneužívající povahu z toho důvodu, že v unijním právu existuje žaloba, v rámci které by smlouvy uzavřené mezi „spotřebitelem“ a „prodávajícím zboží nebo poskytovatelem služeb“ mohly být přezkoumány z hlediska existence zneužívajících ujednání ve smyslu uvedené směrnice?
(1) Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29).
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/14 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunalul București (Rumunsko) dne 4. října 2019 – ITH Comercial Timișoara SRL v. Agenția Națională de Administrare Fiscală - Direcția Generală Regională a Finanțelor Publice București, Agenția Națională de Administrare Fiscală – Direcția Generală Regională a Finanțelor Publice București – Administrația Sector 1 a Finanțelor Publice
(Věc C-734/19)
(2020/C 54/18)
Jednací jazyk: rumunština
Předkládající soud
Tribunalul București
Účastnice původního řízení
Žalobkyně: ITH Comercial Timișoara SRL
Žalované: Agenția Națională de Administrare Fiscală - Direcția Generală Regională a Finanțelor Publice București, Agenția Națională de Administrare Fiscală – Direcția Generală Regională a Finanțelor Publice București – Administrația Sector 1 a Finanțelor Publice
Předběžné otázky
1.1. |
Umožňují či brání ustanovení směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (1), a zejména článek 167 a článek 168, zásada právní jistoty a ochrany legitimního očekávání, zásada zákazu diskriminace a zásada daňové neutrality tomu, aby zanikl nárok osoby povinné k dani na odpočet DPH týkající se některých investičních nákladů, které tato osoba vynaložila s úmyslem použít je na uskutečnění zdanitelného plnění, v případě, kdy je od zamýšlené investice upuštěno? |
1.2. |
Umožňují či brání tatáž ustanovení a tytéž zásady zpochybnit nárok na odpočet v případě upuštění od investice i za okolností odlišných od těch, v nichž se osoba povinná k dani dopustila zneužití daňového režimu či vyhýbání se daňovým povinnostem? |
1.3. |
Umožňují či brání tatáž ustanovení a tytéž zásady výkladu v tom smyslu, že okolnosti, za nichž může být v případě upuštění od investice nárok na odpočet zpochybněn, zahrnují:
|
1.4. |
Musí být ustanovení směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2016 o společném systému daně z přidané hodnoty a obecné zásady evropského práva vykládány v tom smyslu, že v případě upuštění od investice:
|
1.5. |
Umožňují či vylučují ustanovení směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty a obecné zásady evropského práva, aby v případě upuštění od investice bylo zohledněno zneužití daňového režimu či vyhýbání se daňovým povinnostem, které odůvodňují zpochybnění nároku na odpočet, když osoba povinná k dani nemůže za žádným účelem, a proto ani pro účely čistě soukromé, využívat zboží a služby, na něž uplatnila odpočet DPH? |
1.6. |
Musí být ustanovení směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty a obecné zásady evropského práva vykládány v tom smyslu, že v případě upuštění od investice představují skutečnosti, ke kterým došlo po uskutečnění investičních nákladů osobou povinnou k dani, jako například (i) nástup ekonomické krize nebo (ii) konkretizace rizika neuskutečnění investice, jež existovalo v době, kdy byly provedeny investiční náklady (například skutečnost, že orgán veřejné moci neschválil územní plán nezbytný pro realizaci předmětné investice) nebo (iii) změna odhadu rentability investice, okolnosti, které nezávisí na vůli osoby povinné k dani a mohou být zohledněny při určení její dobré víry? |
1.7. |
Musí být ustanovení směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, a zejména článek 184 a článek 185, zásada právní jistoty a ochrany legitimního očekávání, zásada zákazu diskriminace a zásada daňové neutrality vykládány v tom smyslu, že upuštění od investice představuje případ pro opravu DPH? Jinými slovy, uskuteční se zpochybnění nároku na odpočet DPH týkající se některých investičních nákladů vynaložených osobou povinnou k dani s úmyslem použít je na uskutečnění zdanitelného plnění, v případě, že je od investice později upuštěno, pomocí mechanismu opravy DPH? |
1.8. |
Umožňují či brání ustanovení směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty takové vnitrostátní právní úpravě, která taxativně stanoví zachování nároku na odpočet DPH v souvislosti s investicemi, od nichž bylo upuštěno, pouze ve dvou případech identifikovaných souhrnným odkazem na dva rozsudky Soudního dvora: (i) když z důvodů okolností, které nezávisí na vůli osoby povinné k dani, tato osoba nikdy neužívá toto zboží či služby pro svou ekonomickou činnost, jak judikoval ve svém rozsudku Soudní dvůr Evropské unie ve věci C-37/95, Belgie proti Ghent Coal Terminal NV, či (ii) v jiných případech pořízení zboží či služeb, ve vztahu k nimž byl uplatněn nárok na odpočet, a zboží či služby nejsou z objektivních důvodů nezávislých na vůli osoby povinné k dani užívány pro ekonomickou činnost osoby povinné k dani, jak je uvedeno v rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci C-110/94, Intercommunale voor zeewaterontzilting (INZO) proti Belgii? |
1.9. |
Umožňují či brání ustanovení směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, zásada právní jistoty a ochrany legitimního očekávání tomu, aby daňové orgány zrušily přiznaný nárok obsažený v dřívějších protokolech o daňové kontrole nebo rozhodnutích o správních opravných prostředcích:
|
2.1. |
Umožňují či brání ustanovení směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, a zejména článek 28 tomu, aby se uplatnil institut komisionáře i mimo příkazní smlouvu na základě nepřímého zastoupení? |
2.2. |
Musí být ustanovení směrnice Rady 2006/112/SE ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, a zejména článek 28 vykládány v tom smyslu, že je použitelný institut komisionáře, pokud osoba povinná k dani postaví budovu v souladu s požadavky a podmínkami činnosti jiné právnické osoby s cílem ponechat si vlastnické právo k budově a uvedenou budovu pouze pronajmout, až bude dokončena, a to této jiné právnické osobě? |
2.3. |
Musí být tato ustanovení vykládána v tom smyslu, že ve výše popsané situaci musí stavebník fakturovat investiční výdaje týkající se stavby budovy k tíži právnické osoby, které pronajme uvedenou budovu, až bude dokončena, a vybrat odpovídající DPH od této právnické osoby? |
2.4. |
Musí být tato ustanovení vykládána v tom smyslu, že ve výše popsané situaci má stavebník povinnost fakturovat investiční náklady a vybrat odpovídající DPH, pokud definitivně ukončí stavební práce z důvodu, že osoba, jíž měla být uvedená budova pronajata, drasticky omezila svou ekonomickou činnost, přičemž toto omezení bylo důsledkem hrozící insolvence této právnické osoby? |
2.5. |
Musí být ustanovení směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty a obecné zásady evropského práva vykládány v tom smyslu, že daňové orgány mohou znovu kvalifikovat plnění uskutečněná osobou povinnou k dani a nevzít v úvahu smluvní ujednání, jež osoba povinná k dani uzavřela, i když dotčené smlouvy nejsou simulované? |
2.6. |
Umožňují anebo brání ustanovení směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, a zejména zásada právní jistoty a ochrany legitimního očekávání tomu, aby daňové orgány zrušily již přiznaný nárok osoby povinné k dani na odpočet DPH obsažený v dřívějších protokolech o daňové kontrole nebo rozhodnutích o správních opravných prostředcích? |
(1) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/17 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Okręgowym w Warszawie (Polsko) dne 15. října 2019 – Prokuratura Rejonowa w Mińsku Mazowieckim v. WB
(Věc C-748/19)
(2020/C 54/19)
Jednací jazyk: polština
Předkládající soud
Sąd Okręgowy w Warszawie
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Prokuratura Rejonowa w Mińsku Mazowieckim
Žalovaný: WB
Předběžné otázky
1) |
Musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU) ve spojení s článkem 2 SEU a s hodnotou právního státu vyjádřenou v tomto ustanovení, jakož i s čl. 6 odst. 1 až 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 (1), ve spojení s bodem 22 odůvodnění této směrnice vykládán v tom smyslu, že k porušení požadavků účinné soudní ochrany, včetně nezávislosti soudnictví, a požadavků vyplývajících z presumpce neviny dochází v situaci, kdy soudní řízení, jako je trestní řízení proti obviněnému z trestného činu podle čl. 200 odst. 1 k.k. a dalších, je vedeno tak, že:
|
2) |
Dochází k porušení požadavků uvedených v bodě 1 v situaci, kdy proti rozhodnutí vydanému v soudním řízení, jako je řízení popsané v bodě 1, mohou strany podat mimořádný opravný prostředek k soudu, jako je Nejvyšší soud, jehož rozsudky nepodléhají odvolání podle vnitrostátního práva, a vnitrostátní právo ukládá předsedovi organizační složky tohoto soudu (kolegia), příslušnému k projednání mimořádného opravného prostředku, povinnost přidělit věc podle abecedního seznamu soudců tohoto kolegia, přičemž výslovně zakazuje opomenutí kteréhokoli soudce, a přidělování věcí se účastní také osoba jmenovaná na návrh kolektivního orgánu, jako je Národní rada soudnictví, jejíž složení je vytvořeno tak, že jejími členy jsou soudci:
|
3) |
Jaký účinek má z pohledu unijního práva, včetně ustanovení a požadavků uvedených v bodě 1, rozhodnutí vydané v soudním řízení, jež je vedeno tak, jak je popsáno v bodě 1, a rozhodnutí vydané v řízení před Nejvyšším soudem, když se na jeho vydání podílí osoba uvedená v bodě 2? |
4) |
Spojuje unijní právo, včetně ustanovení uvedených v bodě 1, účinky rozhodnutí uvedených v bodě 3 s tím, zda příslušný soud rozhodl ve prospěch či neprospěch obviněného? |
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem (Úř. věst. 2016, L 65, s. 1).
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/18 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Okręgowym w Warszawie (Polsko) dne 15. října 2019 – Prokuratura Rejonowa Warszawa-Żoliborz w Warszawie v. XA, YZ
(Věc C-749/19)
(2020/C 54/20)
Jednací jazyk: polština
Předkládající soud
Sąd Okręgowy w Warszawie
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Prokuratura Rejonowa Warszawa-Żoliborz w Warszawie
Žalovaní: XA, YZ
Předběžné otázky
1) |
Musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU) ve spojení s článkem 2 SEU a s hodnotou právního státu vyjádřenou v tomto ustanovení, jakož i s čl. 6 odst. 1 až 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 (1) ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem, ve spojení s bodem 22 odůvodnění této směrnice vykládán v tom smyslu, že k porušení požadavků účinné soudní ochrany, včetně nezávislosti soudnictví, a požadavků vyplývajících z presumpce neviny dochází v situaci, kdy soudní řízení, jako je trestní řízení proti obviněným z trestného činu podle čl. 280 § 1 k.k. a dalších, je vedeno tak, že:
|
2) |
Dochází k porušení požadavků uvedených v bodě 1 v situaci, kdy proti rozhodnutí vydanému v soudním řízení, jako je řízení popsané v bodě 1, mohou strany podat mimořádný opravný prostředek k soudu, jako je Nejvyšší soud, jehož rozsudky nepodléhají odvolání podle vnitrostátního práva, a vnitrostátní právo ukládá předsedovi organizační složky tohoto soudu (kolegia), příslušnému k projednání mimořádného opravného prostředku, povinnost přidělit věc podle abecedního seznamu soudců tohoto kolegia, přičemž výslovně zakazuje opomenutí kteréhokoli soudce, a přidělování věcí se účastní také osoba jmenovaná na návrh kolektivního orgánu, jako je Národní rada soudnictví, jejíž složení je vytvořeno tak, že jejími členy jsou soudci:
|
3) |
Jaký účinek má z pohledu unijního práva, včetně ustanovení a požadavků uvedených v bodě 1, rozhodnutí vydané v soudním řízení, jež je vedeno tak, jak je popsáno v bodě 1, a rozhodnutí vydané v řízení před Nejvyšším soudem, když se na jeho vydání podílí osoba uvedená v bodě 2? |
4) |
Spojuje unijní právo, včetně ustanovení uvedených v bodě 1, účinky rozhodnutí uvedených v bodě 3 s tím, zda příslušný soud rozhodl ve prospěch či neprospěch obviněného? |
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem (Úř. věst. 2016, L 65, s. 1).
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/19 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Okręgowym w Warszawie (Polsko) dne 15. října 2019 – Prokuratura Rejonowa Warszawa - Wola w Warszawie v. DT
(Věc C-750/19)
(2020/C 54/21)
Jednací jazyk: polština
Předkládající soud
Sąd Okręgowy w Warszawie
Účastnice původního řízení
Žalobkyně: Prokuratura Rejonowa Warszawa - Wola w Warszawie
Žalovaná: DT
Předběžné otázky
1) |
Musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU) ve spojení s článkem 2 SEU a s hodnotou právního státu vyjádřenou v tomto ustanovení, jakož i s čl. 6 odst. 1 až 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 (1), ve spojení s bodem 22 odůvodnění této směrnice vykládán v tom smyslu, že k porušení požadavků účinné soudní ochrany, včetně nezávislosti soudnictví, a požadavků vyplývajících z presumpce neviny dochází v situaci, kdy soudní řízení, jako je trestní řízení proti obviněné z trestného činu podle čl. 62 §2 k.k.s. a dalších, je vedeno tak, že:
|
2) |
Dochází k porušení požadavků uvedených v bodě 1 v situaci, kdy proti rozhodnutí vydanému v soudním řízení, jako je řízení popsané v bodě 1, mohou strany podat mimořádný opravný prostředek k soudu, jako je Nejvyšší soud, jehož rozsudky nepodléhají odvolání podle vnitrostátního práva, a vnitrostátní právo ukládá předsedovi organizační složky tohoto soudu (kolegia), příslušnému k projednání mimořádného opravného prostředku, povinnost přidělit věc podle abecedního seznamu soudců tohoto kolegia, přičemž výslovně zakazuje opomenutí kteréhokoli soudce, a přidělování věcí se účastní také osoba jmenovaná na návrh kolektivního orgánu, jako je Národní rada soudnictví, jejíž složení je vytvořeno tak, že jejími členy jsou soudci:
|
3) |
Jaký účinek má z pohledu unijního práva, včetně ustanovení a požadavků uvedených v bodě 1, rozhodnutí vydané v soudním řízení, jež je vedeno tak, jak je popsáno v bodě 1, a rozhodnutí vydané v řízení před Nejvyšším soudem, když se na jeho vydání podílí osoba uvedená v bodě 2? |
4) |
Spojuje unijní právo, včetně ustanovení uvedených v bodě 1, účinky rozhodnutí uvedených v bodě 3 s tím, zda příslušný soud rozhodl ve prospěch či neprospěch obviněného? |
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem (Úř. věst. 2016, L 65, s. 1).
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/20 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Okręgowym w Warszawie (Polsko) dne 15. října 2019 – Prokuratura Rejonowa w Pruszkowie v. ZY
(Věc C-751/19)
(2020/C 54/22)
Jednací jazyk: polština
Předkládající soud
Sąd Okręgowy w Warszawie
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Prokuratura Rejonowa w Pruszkowie
Žalovaný: ZY
Předběžné otázky
1) |
Musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU) ve spojení s článkem 2 SEU a s hodnotou právního státu vyjádřenou v tomto ustanovení, jakož i s čl. 6 odst. 1 až 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 (1), ve spojení s bodem 22 odůvodnění této směrnice vykládán v tom smyslu, že k porušení požadavků účinné soudní ochrany, včetně nezávislosti soudnictví, a požadavků vyplývajících z presumpce neviny dochází v situaci, kdy soudní řízení, jako je trestní řízení proti odsouzenému na základě návrhu na vydání společného rozsudku, je vedeno tak, že:
|
2) |
Dochází k porušení požadavků uvedených v bodě 1 v situaci, kdy proti rozhodnutí vydanému v soudním řízení, jako je řízení popsané v bodě 1, mohou strany podat mimořádný opravný prostředek k soudu, jako je Nejvyšší soud, jehož rozsudky nepodléhají odvolání podle vnitrostátního práva, a vnitrostátní právo ukládá předsedovi organizační složky tohoto soudu (kolegia), příslušnému k projednání mimořádného opravného prostředku, povinnost přidělit věc podle abecedního seznamu soudců tohoto kolegia, přičemž výslovně zakazuje opomenutí kteréhokoli soudce, a přidělování věcí se účastní také osoba jmenovaná na návrh kolektivního orgánu, jako je Národní rada soudnictví, jejíž složení je vytvořeno tak, že jejími členy jsou soudci:
|
3) |
Jaký účinek má z pohledu unijního práva, včetně ustanovení a požadavků uvedených v bodě 1, rozhodnutí vydané v soudním řízení, jež je vedeno tak, jak je popsáno v bodě 1, a rozhodnutí vydané v řízení před Nejvyšším soudem, když se na jeho vydání podílí osoba uvedená v bodě 2? |
4) |
Spojuje unijní právo, včetně ustanovení uvedených v bodě 1, účinky rozhodnutí uvedených v bodě 3 s tím, zda příslušný soud rozhodl ve prospěch či neprospěch obviněného? |
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem (Úř. věst. 2016, L 65, s. 1).
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/22 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Okręgowym w Warszawie (Polsko) dne 15. října 2019 – Prokuratura Rejonowa Warszawa - Ursynów w Warszawie v. AX
(Věc C-752/19)
(2020/C 54/23)
Jednací jazyk: polština
Předkládající soud
Sąd Okręgowy w Warszawie
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Prokuratura Rejonowa Warszawa - Ursynów w Warszawie
Žalovaný: AX
Předběžné otázky
1) |
Musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU) ve spojení s článkem 2 SEU a s hodnotou právního státu vyjádřenou v tomto ustanovení, jakož i s čl. 6 odst. 1 a 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 (1), ve spojení s bodem 22 odůvodnění této směrnice, vykládán v tom smyslu, že k porušení požadavků účinné soudní ochrany, včetně nezávislosti soudnictví, a požadavků vyplývajících z presumpce neviny dochází v situaci, kdy soudní řízení, jako je trestní řízení proti obviněnému z trestného činu podle čl. 177 § 1 k.k. a dalších, je vedeno tak, že:
|
2) |
Dochází k porušení požadavků uvedených v bodě 1 v situaci, kdy proti rozhodnutí vydanému v soudním řízení, jako je řízení popsané v bodě 1, mohou strany podat mimořádný opravný prostředek k soudu, jako je Sad Najwyższy (Nejvyšší soud), jehož rozsudky nepodléhají odvolání podle vnitrostátního práva, a vnitrostátní právo ukládá předsedovi organizační složky tohoto soudu (kolegia), příslušnému k projednání mimořádného opravného prostředku, povinnost přidělit věc podle abecedního seznamu soudců tohoto kolegia, přičemž výslovně zakazuje opomenutí kteréhokoli soudce, a přidělování věcí se účastní také osoba jmenovaná na návrh kolektivního orgánu, jako je Národní rada soudnictví, jejíž složení je vytvořeno tak, že jejími členy jsou soudci:
|
3) |
Jaký účinek má z pohledu unijního práva, včetně ustanovení a požadavků uvedených v bodě 1, rozhodnutí vydané v soudním řízení, jež je vedeno tak, jak je popsáno v bodě 1, a rozhodnutí vydané v řízení před Nejvyšším soudem, když se na jeho vydání podílí osoba uvedená v bodě 2? |
4) |
Spojuje unijní právo, včetně ustanovení uvedených v bodě 1, účinky rozhodnutí uvedených v bodě 3 s tím, zda příslušný soud rozhodl ve prospěch či neprospěch obviněného? |
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem (Úř. věst. 2016, L 65, s. 1).
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/23 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Okręgowym w Warszawie (Polsko) dne 15. října 2019 – Prokuratura Rejonowa Warszawa - Wola w Warszawie v. BV
(Věc C-753/19)
(2020/C 54/24)
Jednací jazyk: polština
Předkládající soud
Sąd Okręgowy w Warszawie
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Prokuratura Rejonowa Warszawa - Wola w Warszawie
Žalovaný: BV
Předběžné otázky
1) |
Musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU) ve spojení s článkem 2 SEU a s hodnotou právního státu vyjádřenou v tomto ustanovení, jakož i s čl. 6 odst. 1 až 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 (1), ve spojení s bodem 22 odůvodnění této směrnice vykládán v tom smyslu, že k porušení požadavků účinné soudní ochrany, včetně nezávislosti soudnictví, a požadavků vyplývajících z presumpce neviny dochází v situaci, kdy soudní řízení, jako je trestní řízení proti odsouzenému na základě návrhu na vydání společného rozsudku, je vedeno tak, že:
|
2) |
Dochází k porušení požadavků uvedených v bodě 1 v situaci, kdy proti rozhodnutí vydanému v soudním řízení, jako je řízení popsané v bodě 1, mohou strany podat mimořádný opravný prostředek k soudu, jako je Nejvyšší soud, jehož rozsudky nepodléhají odvolání podle vnitrostátního práva, a vnitrostátní právo ukládá předsedovi organizační složky tohoto soudu (kolegia), příslušnému k projednání mimořádného opravného prostředku, povinnost přidělit věc podle abecedního seznamu soudců tohoto kolegia, přičemž výslovně zakazuje opomenutí kteréhokoli soudce, a přidělování věcí se účastní také osoba jmenovaná na návrh kolektivního orgánu, jako je Národní rada soudnictví, jejíž složení je vytvořeno tak, že jejími členy jsou soudci:
|
3) |
Jaký účinek má z pohledu unijního práva, včetně ustanovení a požadavků uvedených v bodě 1, rozhodnutí vydané v soudním řízení, jež je vedeno tak, jak je popsáno v bodě 1, a rozhodnutí vydané v řízení před Nejvyšším soudem, když se na jeho vydání podílí osoba uvedená v bodě 2? |
4) |
Spojuje unijní právo, včetně ustanovení uvedených v bodě 1, účinky rozhodnutí uvedených v bodě 3 s tím, zda příslušný soud rozhodl ve prospěch či neprospěch obviněného? |
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem (Úř. věst. 2016, L 65, s. 1).
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/24 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Okręgowym w Warszawie (Polsko) dne 15. října 2019 – Prokuratura Rejonowa Warszawa - Wola w Warszawie v. CU
(Věc C-754/19)
(2020/C 54/25)
Jednací jazyk: polština
Předkládající soud
Sąd Okręgowy w Warszawie
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Prokuratura Rejonowa Warszawa - Wola w Warszawie
Žalovaný: CU
Předběžné otázky
1) |
Musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU) ve spojení s článkem 2 SEU a s hodnotou právního státu vyjádřenou v tomto ustanovení, jakož i s čl. 6 odst. 1 až 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 (1), ve spojení s bodem 22 odůvodnění této směrnice vykládán v tom smyslu, že k porušení požadavků účinné soudní ochrany, včetně nezávislosti soudnictví, a požadavků vyplývajících z presumpce neviny dochází v situaci, kdy soudní řízení, jako je trestní řízení proti obviněnému z trestného činu podle čl. 296 § 2 k.k. a dalších, je vedeno tak, že:
|
2) |
Dochází k porušení požadavků uvedených v bodě 1 v situaci, kdy proti rozhodnutí vydanému v soudním řízení, jako je řízení popsané v bodě 1, mohou strany podat mimořádný opravný prostředek k soudu, jako je Nejvyšší soud, jehož rozsudky nepodléhají odvolání podle vnitrostátního práva, a vnitrostátní právo ukládá předsedovi organizační složky tohoto soudu (kolegia), příslušnému k projednání mimořádného opravného prostředku, povinnost přidělit věc podle abecedního seznamu soudců tohoto kolegia, přičemž výslovně zakazuje opomenutí kteréhokoli soudce, a přidělování věcí se účastní také osoba jmenovaná na návrh kolektivního orgánu, jako je Národní rada soudnictví, jejíž složení je vytvořeno tak, že jejími členy jsou soudci:
|
3) |
Jaký účinek má z pohledu unijního práva, včetně ustanovení a požadavků uvedených v bodě 1, rozhodnutí vydané v soudním řízení, jež je vedeno tak, jak je popsáno v bodě 1, a rozhodnutí vydané v řízení před Nejvyšším soudem, když se na jeho vydání podílí osoba uvedená v bodě 2? |
4) |
Spojuje unijní právo, včetně ustanovení uvedených v bodě 1, účinky rozhodnutí uvedených v bodě 3 s tím, zda příslušný soud rozhodl ve prospěch či neprospěch obviněného? |
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem (Úř. věst. 2016, L 65, s. 1).
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/25 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Apelacyjnym w Krakowie (Polsko) dne 18. října 2019 – D. S. v. S. P., A. P., D. K., Sz. w K.
(Věc C-763/19)
(2020/C 54/26)
Jednací jazyk: polština
Předkládající soud
Sąd Apelacyjny w Krakowie
Účastníci původního řízení
Odvolatelka: D. S.
Žalovaní (odpůrci v odvolacím řízení): S. P., A. P., D. K., Sz. w K.
Předběžné otázky
1) |
Musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec, článek 2, čl. 4 odst. 3 a čl. 6 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie a s článkem 267 Smlouvy o fungování Evropské unie vykládány v tom smyslu, že osoba jmenovaná do výkonu funkce soudce ve zjevném rozporu s právními předpisy členského státu týkajícími se jmenování soudců, spočívajícím konkrétně ve jmenování dané osoby do funkce soudce na návrh orgánu, který nepředstavuje záruku nezávislosti na zákonodárné a výkonné moci a nestrannosti, a za situace, kdy je systémově vyloučen soudní přezkum legality jmenovacího řízení, a také ve jmenování této osoby do funkce soudce přesto, že proti usnesení vnitrostátního orgánu [Krajowej Rady Sądownictwa (Národní rada soudnictví, Polsko)], které obsahovalo návrh na její jmenování do funkce soudce, byla předtím podána stížnost k příslušnému vnitrostátnímu soudu [Naczelnemu Sądu Administracyjnemu (Nejvyšší správní soud, Polsko)], že byla odložena vykonatelnost tohoto usnesení v souladu s vnitrostátním právem a že řízení před příslušným vnitrostátním soudem – Naczelnym Sądem Administracyjnym (Nejvyšší správní soud) nebylo před předáním jmenovací listiny skončeno, není nezávislým soudcem ve smyslu unijního práva?
|
2) |
V případě kladné odpovědi na první otázku, musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec, článek 2, čl. 4 odst. 3 a čl. 6 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie a s článkem 267 Smlouvy o fungování Evropské unie vykládány v tom smyslu, že rozhodnutí vydané soudcem a soudem posledního stupně, který byl ustanoven způsobem popsaným v [otázce č.] 1, není rozhodnutím v právním smyslu (je nicotným rozhodnutím) ve smyslu předpisů práva Evropské unie, přičemž posoudit tuto otázku může obecný soud, jenž splňuje požadavky na soud stanovené unijními právními předpisy? |
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/26 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Apelacyjnym w Krakowie (Polsko) dne 18. října 2019 – C. S.A. v. Syndyk masy upadłości I.T. w upadłości likwidacyjnej
(Věc C-764/19)
(2020/C 54/27)
Jednací jazyk: polština
Předkládající soud
Sąd Apelacyjny w Krakowie
Účastníci původního řízení
Odvolatelka: C. S.A.
Žalovaný: Syndyk masy upadłości I.T. w upadłości likwidacyjnej (konkurzní správce I. T., v likvidaci)
Předběžné otázky
1) |
Musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec, článek 2, čl. 4 odst. 3 a čl. 6 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie a s článkem 267 Smlouvy o fungování Evropské unie vykládány v tom smyslu, že osoba jmenovaná do výkonu funkce soudce ve zjevném rozporu s právními předpisy členského státu týkajícími se jmenování soudců, spočívajícím konkrétně ve jmenování dané osoby do funkce soudce na návrh orgánu, který nepředstavuje záruku nezávislosti na zákonodárné a výkonné moci a nestrannosti, a za situace, kdy je systémově vyloučen soudní přezkum legality jmenovacího řízení, a také ve jmenování této osoby do funkce soudce přesto, že proti usnesenívnitrostátního orgánu [Krajowej Rady Sądownictwa (Národní rada soudnictví, Polsko)], které obsahovalo návrh na její jmenování do funkce soudce, byla předtím podána stížnost k příslušnému vnitrostátnímu soudu [Naczelnemu Sądu Administracyjnemu (Nejvyšší správní soud, Polsko)], že byla odložena vykonatelnost tohoto usnesení v souladu s vnitrostátním právem a že řízení před příslušným vnitrostátním soudem – Naczelnym Sądem Administracyjnym (Nejvyšší správní soud) nebylo před předáním jmenovací listiny skončeno, není nezávislým soudcem ve smyslu unijního práva?
|
2) |
V případě kladné odpovědi na první otázku, musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec, článek 2, čl. 4 odst. 3 a čl. 6 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie a s článkem 267 Smlouvy o fungování Evropské unie vykládány v tom smyslu, že rozhodnutí vydané soudcem a soudem posledního stupně, který byl ustanoven způsobem popsaným v [otázce č.] 1, není rozhodnutím v právním smyslu (je nicotným rozhodnutím) ve smyslu předpisů práva Evropské unie, přičemž posoudit tuto otázku může obecný soud, jenž splňuje požadavky na soud stanovené unijními právními předpisy? |
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/27 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Apelacyjnym w Krakowie (Polsko) dne 18. října 2019 – M. Ś., I. Ś. v. R.B.P. Spółka Akcyjna
(Věc C-765/19)
(2020/C 54/28)
Jednací jazyk: polština
Předkládající soud
Sąd Apelacyjny w Krakowie
Účastníci původního řízení
Odvolatelé: M. Ś., I. Ś.
Žalovaná: R.B.P. Spółka Akcyjna
Předběžné otázky
1) |
Musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec, článek 2, čl. 4 odst. 3 a čl. 6 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie a s článkem 267 Smlouvy o fungování Evropské unie vykládány v tom smyslu, že osoba jmenovaná do výkonu funkce soudce ve zjevném rozporu s právními předpisy členského státu týkajícími se jmenování soudců, spočívajícím konkrétně ve jmenování dané osoby do funkce soudce na návrh orgánu, který nepředstavuje záruku nezávislosti na zákonodárné a výkonné moci a nestrannosti, a za situace, kdy je systémově vyloučen soudní přezkum legality jmenovacího řízení, a také ve jmenování této osoby do funkce soudce přesto, že proti usnesení vnitrostátního orgánu [Krajowej Rady Sądownictwa (Národní rada soudnictví, Polsko)], které obsahovalo návrh na její jmenování do funkce soudce, byla předtím podána stížnost k příslušnému vnitrostátnímu soudu [Naczelnemu Sądu Administracyjnemu (Nejvyšší správní soud, Polsko)], že byla odložena vykonatelnost tohoto usnesení v souladu s vnitrostátním právem a že řízení před příslušným vnitrostátním soudem – Naczelnym Sądem Administracyjnym (Nejvyšší správní soud) nebylo před předáním jmenovací listiny skončeno, není nezávislým soudcem ve smyslu unijního práva?
|
2) |
V případě kladné odpovědi na první otázku, musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec, článek 2, čl. 4 odst. 3 a čl. 6 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie a s článkem 267 Smlouvy o fungování Evropské unie vykládány v tom smyslu, že rozhodnutí vydané soudcem a soudem posledního stupně, který byl ustanoven způsobem popsaným v [otázce č.] 1, není rozhodnutím v právním smyslu (je nicotným rozhodnutím) ve smyslu předpisů práva Evropské unie, přičemž posoudit tuto otázku může obecný soud, jenž splňuje požadavky na soud stanovené unijními právními předpisy? |
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/28 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Curtea de Apel Brașov (Rumunsko) dne 24. října 2019 – trestní řízení proti LG a MH
(Věc C-790/19)
(2020/C 54/29)
Jednací jazyk: rumunština
Předkládající soud
Curtea de Apel Brașov
Účastníci původního trestního řízení
LG a MH
Předběžná otázka
Musí být čl. 1 odst. 3 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (1) vykládán v tom smyslu, že osoba, která se dopustí skutku, který představuje trestný čin praní peněz, je vždy osobou odlišnou od osoby, která spáchá hlavní trestný čin (predikativní trestný čin, z něhož plynou peníze, které jsou předmětem praní peněz)?
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/28 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Înalta Curte de Casație și Justiție (Rumunsko) dne 4. listopadu 2019 – trestní řízení proti FQ, GP, HO, IN
(Věc C-811/19)
(2020/C 54/30)
Jednací jazyk: rumunština
Předkládající soud
Înalta Curte de Casație și Justiție
Účastníci původního trestního řízení
FQ, GP, HO, IN, JM
Předběžné otázky
1) |
Musí být čl. 19 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii, čl. 325 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, článek 58 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení (EU) č. 648/2012 Evropského parlamentu a Rady a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (1) a článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (2), vypracovaná na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o ochraně finančních zájmů Evropských společenství ze dne 26. června 1995, vykládány ve smyslu, že brání přijetí rozhodnutí ze strany orgánu stojícího mimo soudní moc, tj. Curtea Constituțională a României (Ústavní soud, Rumunsko), který rozhoduje o procesní výjimce týkající se případného nezákonného složení senátu soudu z hlediska zásady specializace soudců Înalta Curte de Casație și Justiție (Nejvyšší kasační soud, Rumunsko) (kterou nestanoví Ústava Rumunska), a který ukládá soudu povinnost vrátit věci, které jsou ve stádiu odvolání (s devolutivním účinkem), pro účely jejich přezkoumání v rámci první fáze řízení před tímtéž soudním orgánem? |
2) |
Musí být článek 2 Smlouvy o Evropské unii a čl. 47 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby orgán stojící mimo soudní moc prohlásil za nezákonné složení rozhodovacího senátu sekce Nejvyššího soudu (senát složený ze soudců, kteří v době povyšování splňovali mimo jiné podmínku specializace požadovanou pro účely přidělení k trestní sekci Nejvyššího soudu)? |
3) |
Má být přednost unijního práva vykládána v tom smyslu, že umožňuje vnitrostátnímu soudu nepoužít rozhodnutí ústavního soudu, které vykládá normu nižší právní síly než je Ústava týkající se organizace Înalta Curte de Casație și Justiție (Nejvyšší kasační soud), uvedenou ve vnitrostátním zákoně o předcházení, odhalování a sankcí za korupci, tj. normu, kterou soud soustavně vykládá v témže smyslu po dobu šestnácti let? |
4) |
Může v souladu s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie [z]ásada účinného přístupu ke spravedlnosti zahrnovat specializaci soudců a vytvoření specializovaných senátů u Nejvyššího soudu? |
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/29 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Curtea de Apel Alba Iulia (Rumunsko) dne 5. listopadu 2019 – Flavourstream SRL v. Direcția Generală Regională a Finanțelor Publice Brașov, Agenția Națională de Administrare Fiscală - Direcția Generală a Vămilor - Direcția Regională Vamală Brașov - Biroul Vamal de Interior Sibiu
(Věc C-822/19)
(2020/C 54/31)
Jednací jazyk: rumunština
Předkládající soud
Curtea de Apel Alba Iulia
Účastníci původního řízení
Navrhovatelé, žalovaní v řízení v prvním stupni: Direcția Generală Regională a Finanțelor Publice Brașov, Agenția Națională de Administrare Fiscală - Direcția Generală a Vămilor - Direcția Regională Vamală Brașov - Biroul Vamal de Interior Sibiu
Odpůrkyně, žalobkyně v řízení v prvním stupni: Flavourstream SRL
Předběžná otázka
Musí být podle nomenklatury uvedené v příloze I nařízení č. 2658/87 ve znění prováděcího nařízení 2016/1821 (1) výrobek „AURIC GMO FREE“, který je předmětem tohoto sporu, zařazen do podpoložky 17 029 095 nebo do podpoložky 29 124 900 této nomenklatury?
(1) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1821 ze dne 6. října 2016, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. 2016, L 294, s. 1).
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/30 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale di Vicenza (Itálie) dne 15. listopadu 2019 – AV v. Ministero della Giustizia, Italská republika
(Věc C-834/19)
(2020/C 54/32)
Jednací jazyk: italština
Předkládající soud
Tribunale di Vicenza
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: AV
Žalovaní: Ministero della Giustizia, Italská republika
Předběžná otázka
„Brání dosažení užitečného účinku směrnic 97/81/ES (1) a 1999/70/ES (2) takové vnitrostátní pojetí, které z pojmu „zaměstnanec na částečný úvazek“ uvedeného v ustanovení 2 rámcové dohody, která je přílohou směrnice 97/81/ES, a z pojmu „zaměstnanec v pracovním poměru na dobu určitou“ uvedeného v ustanovení 2 rámcové dohody, která je přílohou směrnice 1999/70/ES, vylučuje honorárního soudce Tribunálu, který vykonává pracovní činnost způsoby [popsanými v projednávané věci], které charakterizují výkon činnosti [žalobkyně] AV?“
(1) Směrnice Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS – Příloha: Rámcová dohoda o částečném pracovním úvazku (Úř. věst. 1998, L 14, s. 9).
(2) Směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (Úř. věst. 1999, L 175, s. 43).
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/31 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Arbitral Tributário (Centro de Arbitragem Administrativa - CAAD) (Portugalsko) dne 19. listopadu 2019 – Super Bock Bebidas S.A. v. Autoridade Tributária e Aduaneira
(Věc C-837/19)
(2020/C 54/33)
Jednací jazyk: portugalština
Předkládající soud
Tribunal Arbitral Tributário (Centro de Arbitragem Administrativa - CAAD)
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Super Bock Bebidas S.A.
Žalovaný: Autoridade Tributária e Aduaneira
Předběžné otázky
1) |
Umožňuje čl. 17 odst. 6 druhý pododstavec šesté směrnice (1) Rady ze dne 17. května 1977 (který uvádí, že členské státy „mohou zachovat veškerá vynětí obsažená ve svých vnitrostátních předpisech v době vstupu této směrnice v platnost“), aby nový členský stát v den svého přistoupení zavedl do své vnitrostátní právní úpravy vyloučení z nároku na odpočet DPH? |
2) |
Má čl. 17 odst. 6 druhý pododstavec šesté směrnice stejnou působnost jako článek 176 druhý pododstavec směrnice Rady 2006/112/ES (2) ze dne 28. listopadu 2006 (který stanoví, že členské státy, které přistoupily ke Společenství po 1. lednu 1979, mohou zachovat veškerá vyloučení obsažená v jejich vnitrostátních předpisech ke dni jejich přistoupení), pokud jde o datum relevantní pro určení, která „vyloučení obsažená [v jejich] vnitrostátních předpisech“ mohou být zachována? |
3) |
Pokud by Portugalsko s ohledem na šestou směrnici mohlo zachovat veškerá vyloučení obsažená v jeho vnitrostátních předpisech ke dni 1. ledna 1989, datu vstupu šesté směrnice v platnost v Portugalsku, byla by tato možnost změněna směrnicí 2006/112/ES, která jako relevantní datum uvádí datum přistoupení (1. ledna 1986)? |
4) |
Brání čl. 176 druhý pododstavec směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 tomu, aby ke dni přistoupení Portugalska k Evropským společenstvím nabyla účinnosti pravidla (taková, jako jsou pravidla obsažená v čl. 21 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty), která stanoví vyloučení z nároku na odpočet daně v případě některých výdajů (včetně výdajů na ubytování, stravování, pronájem vozidel, pohonné hmoty a mýtné), pokud již uvedená pravidla byla zveřejněna a k nabytí jejich účinnosti mělo původně dojít před přistoupením, avšak bylo odloženo na den přistoupení? |
5) |
Musí být čl. 168 písm. a) směrnice 2006/112 a zásada neutrality vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby byla ve vnitrostátních předpisech členského státu zachována pravidla pro vyloučení nároku na odpočet (jako jsou pravidla obsažená v čl. 21 odst. 1 zákona o DPH, která se týkají ubytování, stravování, nápojů, pronájmu vozidel, pohonných hmot a mýtného), použitelná i v případě, že se prokáže, že pořízené zboží a služby byly použity pro účely zdanitelných plnění osoby povinné k dani? |
6) |
Brání článek 176 směrnice 2006/112 a zásada proporcionality tomu, aby vyloučení z nároku na odpočet, která v této směrnici nejsou stanovena, ale která členské státy mohou zachovat na základě druhého pododstavce tohoto článku, byla použitelná, pokud se prokáže, že dotčené výdaje mají striktně profesní povahu a zboží a služby byly použity pro účely zdanitelných plnění osoby povinné k dani? |
(1) Směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. 1977, L 145, s. 1).
(2) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. 2006, L 347, s. 1).
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/32 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Superior de Justicia de Cataluña (Španělsko) dne 20. listopadu 2019 – Instituto Nacional de la Seguridad Social (INSS) v. BT
(Věc C-843/19)
(2020/C 54/34)
Jednací jazyk: španělština
Předkládající soud
Tribunal Superior de Justicia de Cataluña
Účastníci původního řízení
Odvolatel: Instituto Nacional de la Seguridad Social (INSS)
Žalobkyně v prvním stupni: BT
Předběžná otázka
Je takové vnitrostátní ustanovení, jako je čl. 208 [odst. 1 písm.] c) Ley General de la Seguridad Social (zákon o sociálním zabezpečení) z roku 2015, které u všech pojištěnců obecného režimu vyžaduje, aby se v případě dobrovolného předčasného odchodu do důchodu částka důchodu, která má být vyplácena, vypočtená dle řádného systému, bez doplatků do minima, alespoň rovnala minimálnímu důchodu, v rozporu s unijním právem proto, že nepřímo diskriminuje ženy pojištěné v obecném režimu, neboť se vztahuje na mnohem větší počet žen než mužů?
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/32 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal d'arrondissement (Lucembursko) dne 21. listopadu 2019 – EQ v. Administration de l'Enregistrement, des Domaines et de la TVA
(Věc C-846/19)
(2020/C 54/35)
Jednací jazyk: francouzština
Předkládající soud
Tribunal d'arrondissement
Účastníci původního řízení
Žalobce: EQ
Žalovaná: Administration de l'Enregistrement, des Domaines et de la TVA
Předběžné otázky
1) |
Musí být pojem „ekonomická činnost“ ve smyslu čl. 9 odst. 1 druhého pododstavce směrnice 2006/112/ES (1) vykládán v tom smyslu, že zahrnuje, nebo že do něj naopak nespadá poskytnutí služeb v rámci trojstranného vztahu, ve kterém poskytovatele služeb pověřil poskytováním služeb jinou entitu, než je příjemce těchto služeb? |
2) |
Změní se odpověď na první předběžnou otázku v případě, že jsou dotčené služby poskytovány v rámci pověření uděleného nezávislým soudem? |
3) |
Změní se odpověď na první předběžnou otázku podle toho, zda hradí odměnu poskytovatele služeb příjemce těchto služeb, nebo zda ji hradí stát, pod který spadá entita, jež pověřila poskytovatele služeb jejich poskytováním? |
4) |
Musí být pojem „ekonomická činnost“ ve smyslu čl. 9 odst. 1 druhého pododstavce směrnice 2006/112/ES vykládán v tom smyslu, že zahrnuje, nebo že do něj naopak nespadá poskytnutí služeb v případě, kdy není ze zákona povinné přiznat poskytovateli služeb odměnu a kdy výše této odměny, byla-li přiznána, a) je založena na posouzení prováděném v každém jednotlivém případě zvlášť, b) vždy závisí na finanční situaci příjemce služeb a c) určuje se buď jako paušální odměna, nebo jako procentní podíl z příjmů příjemce služeb, nebo jako odměna za poskytnuté služby[?] |
5) |
Musí být pojem „poskytnutí služeb a dodání zboží úzce související se sociální péčí nebo sociálním zabezpečením“ uvedený v čl. 132 odst. 1 písm. g) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty vykládán v tom smyslu, že zahrnuje, nebo že do něj naopak nespadá poskytnutí služeb v rámci režimu ochrany [nezpůsobilých] dospělých osob, který je upraven zákonem a podléhá přezkumu ze strany nezávislého soudu? |
6) |
Musí být pojem „subjekty [uznané] za subjekty sociální povahy“ uvedený v čl. 132 odst. 1 písm. g) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty vykládán z pohledu uznání sociální povahy takového subjektu v tom smyslu, že ukládá určité požadavky, pokud jde o formu podniku poskytovatele služeb nebo neziskovou či ziskovou povahu činnosti poskytovatele služeb, případně obecněji, že na základě jiných kritérií nebo podmínek omezuje okruh subjektů, na které se vztahuje osvobození od daně stanovené v čl. 132 odst. 1 písm. g), nebo naopak v tom smyslu, že k tomu, aby byl subjekt považován za subjekt sociální povahy, postačuje, že daný subjekt poskytuje služby „související se sociální péčí nebo sociálním zabezpečením“? |
7) |
Musí být pojem „subjekty [uznané] za subjekty sociální povahy“ uvedený v čl. 132 odst. 1 písm. g) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty vykládán v tom smyslu, že vyžaduje, aby byl proces uznávání založen na předem stanoveném řízení a kritériích, nebo je přípustné uznání ad hoc prováděné v každém jednotlivém případě zvlášť, v projednávané věci soudem? |
8) |
Připouští zásada legitimního očekávání, jak je vykládána v judikatuře Soudního dvora Evropské unie, aby daňová správa pověřená výběrem DPH vymáhala na osobě povinné k dani z přidané hodnoty zaplacení DPH z ekonomických činností, které se vztahují k minulému období předcházejícímu vydání rozhodnutí daňové správy o vyměření daně, když předtím tato daňová správa po dlouhou dobu přijímala od dotyčné osoby povinné k dani přiznání k DPH, ve kterých nebyly mezi zdanitelnými činnostmi zahrnuty ekonomické činnosti stejné povahy? Podléhá možnost daňové správy pověřené výběrem DPH postupovat takovým způsobem nějakým podmínkám? |
(1) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, s. 1).
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/33 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de lo Social no 26 de Barcelona (Španělsko) dne 26. listopadu 2019 – LJ v. INSS (Instituto Nacional de la Seguridad Social)
(Věc C-861/19)
(2020/C 54/36)
Jednací jazyk: španělština
Předkládající soud
Juzgado de lo Social no 26 de Barcelona
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: LJ
Žalovaný: INSS (Instituto Nacional de la Seguridad Social)
Předběžné otázky
1) |
Lze mít za to, že příspěvek z důvodu mateřství upravený v článku 60 Ley General de la Seguridad Social (zákona o sociálním zabezpečení), jehož konsolidované znění bylo schváleno Real Decreto Legislativo 8/2015, je opatřením pozitivní diskriminace za účelem dosažení skutečné rovnosti mezi ženami a muži spadajícím pod čl. 157 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie? |
2) |
V případě kladné odpovědi na předchozí otázku, brání zásada proporcionality, které podléhají všechna opatření pozitivní diskriminace, časovému omezení na důchody, na které vznikl nárok po dni 1. ledna 2016, které stanoví jediné závěrečné ustanovení Real Decreto Legislativo 8/2015? |
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/34 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal d'instance de Rennes (Francie) dne 27. listopadu 2019 – Caisse de Crédit Mutuel Le Mans Pontlieue v. OG
(Věc C-865/19)
(2020/C 54/37)
Jednací jazyk: francouzština
Předkládající soud
Tribunal d'instance de Rennes
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Caisse de Crédit Mutuel Le Mans Pontlieue
Žalovaný: OG
Předběžná otázka
Pokud roční procentní sazba nákladů na úvěr poskytnutý spotřebiteli činí 5,364511 %, umožňuje pravidlo vyplývající ze směrnic 98/7/ES ze dne 16. února 1998 (1), 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 (2) a 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 (3), jež v [českém] znění zní „Výsledek výpočtu se vyjadřuje s přesností na nejméně jedno desetinné místo. Je-li hodnota číslice na následujícím desetinném místě větší nebo rovna 5, hodnota číslice na příslušném desetinném místě se zvyšuje o jednu“, aby bylo považováno za přesné uvedení roční procentní sazby nákladů ve výši 5,363 %?
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/7/ES ze dne 16. února 1998, kterou se mění směrnice 87/102/EHS o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se spotřebitelského úvěru (Úř. věst. 1998, L 101, s. 17).
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. 2008, L 133, s. 66).
(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/ЕU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. 2014, L 60, s. 34).
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/35 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Corte suprema di cassazione (Itálie) dne 26. listopadu 2019 – Prefettura Ufficio territoriale del governo di Firenze v. MI
(Věc C-870/19)
(2020/C 54/38)
Jednací jazyk: italština
Předkládající soud
Corte suprema di cassazione
Účastníci původního řízení
Navrhovatelka: Prefettura Ufficio territoriale del governo di Firenze
Odpůrce: MI
Předběžná otázka
Může být čl. 15 [odst. 7 nařízení č. 3821/85 (1)] vykládán, ve vztahu ke konkrétnímu případu řidiče motorového vozidla, jako pravidlo, které stanoví jediné celkové jednání s následným spácháním jediného porušení a uložení jediné sankce, anebo může při použití hmotněprávní kumulace zakládat tolik porušení a sankcí, kolik je dní, za které nebyly předloženy záznamové listy tachografu ve stanoveném časovém období („běžný den a předchozích 28 dnů“)?
(1) Nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 ze dne 20. prosince 1985 o záznamovém zařízení v silniční dopravě (Úř. věst. L 370, 31.12.1985, s. 8).
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/35 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Corte suprema di cassazione (Itálie) dne 26. listopadu 2019 – Prefettura Ufficio territoriale del governo di Firenze v. TB
(Věc C-871/19)
(2020/C 54/39)
Jednací jazyk: italština
Předkládající soud
Corte suprema di cassazione
Účastníci původního řízení
Navrhovatelka: Prefettura Ufficio territoriale del governo di Firenze
Odpůrce: TB
Předběžná otázka
Může být čl. 15 [odst. 7 nařízení č. 3821/85 (1)] vykládán, ve vztahu ke konkrétnímu případu řidiče motorového vozidla, jako pravidlo, které stanoví jediné celkové jednání s následným spácháním jediného porušení a uložení jediné sankce, anebo může při použití hmotněprávní kumulace zakládat tolik porušení a sankcí, kolik je dní, za které nebyly předloženy záznamové listy tachografu ve stanoveném časovém období („běžný den a předchozích 28 dnů“)?
(1) Nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 ze dne 20. prosince 1985 o záznamovém zařízení v silniční dopravě (Úř. věst. L 370, 31.12.1985, s. 8).
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/36 |
Kasační opravný prostředek podaný dne 29. listopadu 2019 PlasticsEurope proti rozsudku Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 20. září 2019 ve věci T-636/17, PlasticsEurope v. ECHA
(Věc C-876/19 P)
(2020/C 54/40)
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: PlasticsEurope (zástupci: R. Cana, E. Mullier, F. Mattioli, avocats)
Další účastnice řízení: Evropská agentura pro chemické látky, Francouzská republika a ClientEarth
Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje, aby Soudní dvůr:
— |
zrušil rozsudek Tribunálu ve věci T-636/17, |
— |
zrušil rozhodnutí výkonného ředitele agentury ECHA ED/30/2017 ze dne 6. července 2017, |
— |
podpůrně, vrátil věc Tribunálu k rozhodnutí o žalobě na neplatnost podané navrhovatelkou, |
— |
uložil odpůrkyni náhradu veškerých nákladů řízení, včetně nákladů řízení před Tribunálem. |
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Navrhovatelka na podporu svého kasačního opravného prostředku uplatňuje následující důvody:
A. |
Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení při výkladu nařízení REACH (1), když tvrdil, že agentura ECHA není povinna prokázat, že existuje vědecký důkaz o možných vážných účincích na lidské zdraví ve smyslu čl. 57 písm. f) nařízení REACH. |
B. |
Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení při výkladu důkazů, které měl k dispozici, a skutkového stavu, který dané důkazy podpíraly. Zejména nesprávně rozhodl, že ECHA prokázala existenci „možných“ vážných účinků. Opomenul posoudit, zda ECHA skutečně posoudila údaje týkající se vzbuzování stejných obav, a namísto toho nesprávně vycházel z tvrzení ECHA, že dané kritérium bylo splněno. Nesprávně zamítl žalobní důvod navrhovatelky týkající se relevantnosti závěrů Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „EFSA“) pro projednávanou věc. Nesprávně rozhodl, že závěry EFSA jsou v souladu s rozhodnutím ECHA a posilují ho, a zkreslil důkazy předložené účastníky řízení. |
C. |
Tribunál porušil zásadu rovného zacházení tím, že s navrhovatelkou zacházel méně příznivě než s ECHA. |
D. |
Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení při výkladu čl. 2 odst. 8 písm. b) nařízení REACH a nesplnil svou povinnost uvést odůvodnění, když opomenul odpovědět na argumenty navrhovatelky týkající se prostředníků. |
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. 2006, L 396, s. 1).
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/37 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Najwyższym (Polsko) dne 2. prosince 2019 – FORMAT Urządzenia i Montaże Przemysłowe v. Zakład Ubezpieczeń Społecznych I Oddział w Warszawie
(Věc C-879/19)
(2020/C 54/41)
Jednací jazyk: polština
Předkládající soud
Sąd Najwyższy
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: FORMAT Urządzenia i Montaże Przemysłowe
Žalovaný: Zakład Ubezpieczeń Społecznych I Oddział w Warszawie
Předběžná otázka
Musí být pojem „osoba obvykle zaměstnaná na území dvou nebo více členských států“, obsažený v čl. 14 odst. 2 první větě nařízení Rady (ES) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství, ve znění vyplývajícím z nařízení Rady (ES) č. 118/97 ze dne 2. prosince 1996 (1), změněném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1992/2006 ze dne 18. prosince 2006 (2), vykládán v tom smyslu, že zahrnuje také osobu, která v rámci jedné smlouvy uzavřené s jedním zaměstnavatelem a v průběhu období, na které se vztahuje tato smlouva, vykonává svou činnost na území každého z nejméně dvou členských států, nikoliv současně nebo souběžně, ale v průběhu bezprostředně po sobě následujících několikaměsíčních období?
(1) Úř. věst. 1997, L 28, s. 1; Zvl. vyd. 05/03, s. 3
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/38 |
Kasační opravný prostředek podaný dne 3. prosince 2019 Evropskou komisí proti rozsudku Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 24. září 2019 ve věci T-586/14 RENV, Xinyi PV Products (Anhui) v. Komise
(Věc C-884/19 P)
(2020/C 54/42)
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: L. Flynn, A. Demeneix, T. Maxian Rusche, zmocněnci)
Další účastnice řízení: Xinyi PV Products (Anhui) Holdings Ltd, GMB Glasmanufaktur Brandenburg GmbH
Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:
— |
zrušil rozsudek Tribunálu (pátého senátu) ze dne 24. září 2019 ve věci T-586/14 RENV, Xinyi PV Products (Anhui) Holdings Ltd v. Komise; |
— |
zamítl první žalobní důvod vznesený v prvním stupni řízení jako právně neopodstatněný; |
— |
vrátil věc Tribunálu k projednání druhého až čtvrtého žalobního důvodu vznesených v prvním stupni; |
— |
rozhodl, že o nákladech tohoto řízení, jakož předchozího souvisejícího řízení, a to především řízení, v němž byl vydán původní rozsudek, rozsudek o opravném prostředku a rozsudek, bude rozhodnuto později. |
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Komise předkládá tři důvody kasačního opravného prostředku.
Zaprvé obsahuje rozsudek v bodech 55 až 61 rozsudku nesprávné právní posouzení. V těchto bodech Tribunál chybně vyložil jak čl. 2 odst. 7 písm. b), tak i třetí odrážku čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení (1). Tribunál z těchto ustanovení vyvodil požadavek, že ZTH (2) lze odmítnout pouze tehdy, pokud Komise konstatuje, že by použití čl. 2 odst. 1 až 6 základního nařízení na společnost požadující ZTH vedlo k umělým výsledkům. Jinými slovy posouzení musí doložit přesné účinky zjištěného narušení na účetní výsledky podniku. Uvedená povinnost prokázání dopadu narušení na ceny, náklady a vstupy, však existuje pouze u první části první odrážky čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, kde je uvedený požadavek konkrétně stanoven. Ve věci Rada v. Zhejiang Xinan Chemical Industrial Group Soudní dvůr opřel tento požadavek o uvedené konkrétní znění. Podle navrhovatelky není možné rozšířit toto odůvodnění na všech pět kritérií pro ZTH podle čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.
Zadruhé obsahují body 62 až 73 rozsudku několik nesprávných právních posouzení. V první řadě představují kapitálové náklady stejně jako náklady na pracovní sílu výrobní faktor. Oba režimy podpor proto mají přímou souvislost s výrobními náklady. Ve druhé řadě se Tribunál nezabývá tím, jak Komise posoudila dopady obou režimů podpor na žalobkyni v prvním stupni, jak z hlediska určení relevantního období, tak z hlediska obdržené celkové částky. Namísto toho nahrazuje hospodářské posouzení provedené Komisí vlastním posouzením.
Zatřetí vykazuje rozsudek procesní nesprávnosti. Žalobkyně v prvním stupni nezpochybnila to, jak Komise vyložila třetí odrážku čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, ale pouze to, jak použila uvedené ustanovení na skutkové okolnosti. Tribunál tedy rozhodl ultra vires. Kromě toho neposkytl Tribunál Komisi příležitost vyjádřit své stanovisko k novému výkladu čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení podaného v rozsudku, čímž bylo porušeno právo Komise být vyslechnuta.
(1) Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. 2009, L 343, 22.12.2009, s. 51, oprava Úř. věst. 2016, L 44, s. 20).
(2) Zacházení jako v tržním hospodářství.
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/39 |
Kasační opravný prostředek podaný dne 4. prosince 2019 Fortischem a.s. proti rozsudku Tribunálu (šestého senátu) vydanému dne 24. září 2019 ve věci T-121/15, Fortischem v. Komise
(Věc C-890/19 P)
(2020/C 54/43)
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Fortischem a.s. (zástupci: C. Arhold, Rechtsanwalt, P. Hodál, M. Staroň, advokáti)
Další účastnice řízení: Evropská komise, AlzChem AG, dříve AlzChem Trostberg GmbH, dříve AlzChem Hart GmbH
Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:
— |
zrušil napadený rozsudek; |
— |
zrušil články 1 a 3 až 5 napadeného rozhodnutí (1) |
— |
uložil Komisi náhradu nákladů řízení. |
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
První důvod kasačního opravného prostředku: Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení tím, že nesprávně vyložil a použil čl. 107 odst. 1 SFEU, čl. 108 odst. 2 SFEU a čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 659/1999 (2), protože rozhodl, že v takovém případě, jako je projednávaný případ, by mohlo být rozhodnutí o navrácení podpory rozšířeno i na navrhovatelku, i když navrhovatelka zaplatila tržní cenu za akcie příjemce podpory.
Druhý důvod kasačního opravného prostředku: Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení tím, že rozhodl, že Komise nenesla důkazní břemeno ohledně otázky, zda podpora byla přenesena na navrhovatelku prodejem akcií pod tržní cenou.
Třetí důvod kasačního opravného prostředku: Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení nebo zkreslil skutečnosti tím, že nezohlednil několik (téměř nevyvratitelných) domněnek, které naznačovaly, že za akcie byla zaplacena tržní cena.
Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku: Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení tím, že nesprávně vyložil koncept kritéria „rozsah transakce“ a „hospodářská logika transakce“ při prokázání hospodářské kontinuity.
Pátý důvod kasačního opravného prostředku: Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení tím, že akceptoval, že Komise dospěla k závěru, že existovala hospodářská kontinuita na základě pouze dvou prokázaných kritérií, přičemž ostatní kritéria svědčila proti hospodářské kontinuitě.
Šestý důvod kasačního opravného prostředku: Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení tím, že nesprávně vyložil a použil relevantní ustanovení zákona, který zakazoval hromadné propouštění a nesprávně právně kvalifikoval skutečnosti tím, že dospěl k závěru, že zákaz hromadného propouštění představoval výhodu pro NCHZ namísto reálné nevýhody ve formě zvýšených nákladů a tím, že nesnížil údajnou státní podporu částkou odpovídající zvýšení nákladů.
Sedmý důvod kasačního opravného prostředku: Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení tím, že nahradil odůvodnění napadeného rozhodnutí vlastními úvahami, jelikož Komise neposkytla žádné argumenty nebo vysvětlení, v čem zákaz hromadného propouštění představoval pro NCHZ výhodu.
(1) Rozhodnutí Komise (EU) 2015/1826 ze dne 15. října 2014 o státní podpoře SA.33797 (2013/C) (ex 2013/NN) (ex 2011/CP) poskytnuté Slovenskem podniku NCHZ (Úř. věst. 2015, L 269, s. 71).
(2) Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. 1999, L 83, s. 1).
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/40 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Wojewódzkim Sądem Administracyjnym w Gliwicach (Polsko) dne 4. prosince 2019 – A. v. Dyrektor Krajowej Informacji Skarbowej
(Věc C-895/19)
(2020/C 54/44)
Jednací jazyk: polština
Předkládající soud
Wojewódzki Sąd Administracyjny w Gliwicach
Účastníci původního řízení
Žalobce: A.
Žalovaný: Dyrektor Krajowej Informacji Skarbowej
Předběžná otázka
Musí být článek 167 ve spojení s článkem 178 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (1), vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátním ustanovením, jež podmiňují uplatnění nároku na odpočet daně na vstupu ve stejném daňovém období, v jakém je splatná daň z plnění představujících pořízení zboží uvnitř Společenství, uvedením daně z těchto plnění v příslušném daňovém přiznání, podaném ve lhůtě (v Polsku 3 měsíců) od konce měsíce, ve kterém vznikla daňová povinnost ve vztahu k pořízenému zboží a službám?
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/41 |
Kasační opravný prostředek podaný dne 4. prosince 2019 Irskem proti rozsudku Tribunálu (sedmého rozšířeného senátu) vydanému dne 24. září 2019 ve spojených věcech T-755/15 a T-759/15, Lucembursko a Fiat Chrysler Finance Europe v. Komise
(Věc C-898/19 P)
(2020/C 54/45)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Irsko (zástupci: M. Browne, A. Joyce, J. Quaney, P. Gallagher SC, Agents, S. Kingston, B. Doherty, BL)
Další účastníci řízení: Evropská komise, Fiat Chrysler Finance Europe, Lucemburské velkovévodství
Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatel“) navrhuje, aby Soudní dvůr:
— |
zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 24. září 2019 ve spojených věcech T-755/15 a T-759/15, Luxembourg a Fiat Chrysler Finance Europe v. Komise; |
— |
zrušil rozhodnutí Komise (1) ze dne 21. října 2015, a |
— |
uložil Komisi náhradu nákladů řízení. |
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
První důvod: Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení a nesprávně použil čl. 107 odst. 1 SFEU ve svém přístupu k tzv. „principu tržního odstupu“.
Druhý důvod: Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení a nesprávně použil čl. 107 odst. 1 SFEU při analýze selektivity.
Třetí důvod: Tribunál porušil svoji povinnost odůvodnit své rozhodnutí.
Čtvrtý důvod: Tribunál porušil zásadu právní jistoty, když potvrdil, že Komise může přezkoumat rozhodnutí vnitrostátní správců daně, když odkázal na výklad principu tržního odstupu podaný Komisí, který je nepředvídatelný a jehož obsah není znám.
Pátý důvod: Tribunál porušil články 4 a 5 SEU a nedovoleně použil pravidla státní podpory k harmonizaci pravidel přímého zdanění členských států.
(1) Rozhodnutí Komise (EU) 2016/2326 ze dne 21. října 2015 o státní podpoře SA.38375 2014/C (ex 2014/NN) poskytnuté Lucemburskem ve prospěch skupiny Fiat (oznámeno pod číslem C(2015) 7152) (Úř. věst. 2016, L 351, s. 1).
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/42 |
Kasační opravný prostředek podaný dne 4. prosince 2019 Rumunskem proti rozsudku Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 24. září 2019 ve věci T-391/17, Rumunsko v. Komise
(Věc C-899/19 P)
(2020/C 54/46)
Jednací jazyk: rumunština
Účastníci řízení
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Rumunsko (zástupkyně: E. Gane, L. Lițu, M. Chicu, zmocněnkyně)
Další účastníci řízení: Evropská komise, Maďarsko
Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatel“) navrhuje, aby Soudní dvůr:
— |
prohlásil kasační opravný prostředek za přípustný, zrušil rozsudek Tribunálu ve věci T-391/17 v plném rozsahu, rozhodl o věci T-391/17 tak, že vyhoví žalobě na neplatnost rozhodnutí (EU) 2017/652 |
nebo
— |
prohlásil kasační opravný prostředek za přípustný, zrušil rozsudek Tribunálu ve věci T-391/17 v plném rozsahu a věc T-391/17 vrátil Tribunálu Evropské unie, aby tento soud v rámci přezkumu vyhověl žalobě na neplatnost a zrušil rozhodnutí (EU) 2017/652; |
— |
uložil Komisi náhradu nákladů řízení. |
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
A. |
Porušení ustanovení Smluv o Unii týkajících se pravomoci Unie Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když v rozporu se zásadou svěření pravomocí zakotvenou v čl. 5 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii, postavil hodnoty uvedené v článku SFEU na roveň specifickým činnostem spadajícím do oblasti pravomoci Unie a když vyzval Komisi, aby předložila konkrétní akty, jejichž hlavním cílem je ochrana práv osob, které patří k národnostním a jazykovým menšinám, a bohatá kulturní a jazyková různorodost. |
B. |
Porušení čl. 296 druhého pododstavce SFEU Tribunál provedl nesprávný výklad čl. 296 druhého pododstavce SFEU, pokud jde o povinnost uvést odůvodnění, kterou má Komise, jelikož měl nesprávně za to, že tato povinnost byla splněna s ohledem na okolnosti věci, zatímco Komise neuvedla právní úvahy, které by byly v zásadě důležité ve struktuře rozhodnutí (EU) 2017/652, a kromě toho v zásadě změnila svůj postoj, který předtím měla, aniž uvedla skutečnosti, které by odůvodňovaly takovou změnu. |
C. |
Nedostatky řízení, které mohou ohrozit zájmy žalobce Řádnost řízení byla narušena tím, že v průběhu ústní části řízení ve věci T-391/17 byla na výzvu Tribunálu diskuse zaměřena jen na otázky přípustnosti žaloby na neplatnost, zatímco ve vyneseném rozsudku se Tribunál zabýval výlučně meritorní stránkou věci. |
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/43 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d’État (Francie) dne 6. prosince 2019 – One Voice a Ligue pour la protection des oiseaux v. Ministre de la Transition écologique et solidaire
(Věc C-900/19)
(2020/C 54/47)
Jednací jazyk: francouzština
Předkládající soud
Conseil d’État
Účastníci původního řízení
Navrhovatelé: One Voice a Ligue pour la protection des oiseaux
Odpůrce: Ministre de la Transition écologique et solidaire
Vedlejší účastník: Fédération nationale des Chasseurs
Předběžné otázky
1) |
Musí být ustanovení čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 (1) vykládána v tom smyslu, že brání tomu, aby členské státy povolily používání prostředků, zařízení a metod odchytu nebo usmrcení, které mohou vést, byť v minimálním rozsahu a zcela dočasně, k vedlejším úlovkům? Případně jaká kritéria, která se týkají zejména omezeného podílu nebo rozsahu těchto vedlejších úlovků v zásadě neusmrcujícího charakteru povoleného způsobu lovu a povinnosti vypustit náhodně odchycené druhy na svobodu, aniž dojde k jejich vážnému poškození, lze použít, aby bylo možné považovat kritérium výběru stanovené v těchto ustanoveních za splněné? |
2) |
Musí být směrnice ze dne 30. listopadu 2009 vykládána v tom smyslu, že cíl zachovávat používání způsobů a prostředků lovu ptáků odpovídajících tradičním zvyklostem pro rekreační účely a v rozsahu, v němž jsou splněny všechny ostatní podmínky stanovené pro takovou odchylku podle písm. c) téhož odstavce, může odůvodnit neexistenci jiného uspokojivého řešení ve smyslu čl. 9 odst. 1 této směrnice, a tak umožnit odchylku od zásady zákazu těchto způsobů a prostředků lovu stanoveného v článku 8? |
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. 2010, L 20, s. 7).
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/43 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Rejonowym dla Warszawy-Woli w Warszawie (Polsko) dne 10. prosince 2019 – E. Sp. z o.o v. K.S.
(Věc C-904/19)
(2020/C 54/48)
Jednací jazyk: polština
Předkládající soud
Sąd Rejonowy dla Warszawy-Woli w Warszawie
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: E. Sp. z o.o
Žalovaný: K.S.
Předběžné otázky
1) |
Musí být čl. 7 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHC ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (1) a její body odůvodnění dvacátý a dvacátý čtvrtý, podle nichž musí být smlouvy sepsány jasným a srozumitelným jazykem, spotřebitel musí mít fakticky možnost seznámit se se všemi podmínkami smlouvy, všechny pochybnosti by měly být vykládány v jeho prospěch a podle nichž soudy i správní orgány členských států musí mít k dispozici přiměřené a účinné prostředky, aby zabránily dalšímu používání zneužívajících ujednání ve smlouvách se spotřebiteli, ve spojení s čl. 10 odst. 1 a 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (2) a bodem 31 jejího odůvodnění vykládány v tom smyslu, že brání čl. 339 § 2 KPC vykládanému tak, že ustanovení čl. 339 § 2 KPC umožňuje vydání rozsudku pro zmeškání ve spotřebitelské věci (týkající se zaplacení spotřebitelského úvěru) také v případě, že žalobce nepředložil spotřebitelskou smlouvu (smlouvu o spotřebitelském úvěru), takže tato smlouva nebude zkoumána z hlediska potenciálně zneužívajících ujednání v ní obsažených a nebude zkontrolováno, zda smlouva obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti, a současně že vyžaduje, aby bylo při vydání rozsudku pro zmeškání vycházeno pouze z tvrzení žalobce bez analýzy důkazů z hlediska „důvodných pochybností“ ve smyslu tohoto ustanovení? Lze ve světle rozsudků Soudního dvora ze dne 1. října 2015, ERSTE Bank Hungary (C–32/14, EU:C:2015:637, bod 62); ze dne 10. září 2014 r, Kušionova (C–34/13, EU:C:2014:2189, bod 56); ze dne 6. října 2009, Asturcom Telecomunicaciones (C–40/08, EU:C:2009:615, bod 47) vykládat ustanovení čl. 339 § 2 KPC tak, že rozsudek pro zmeškání lze vydat ve věci týkající se zaplacení spotřebitelského úvěru, v níž žalobce nepřiložil k žalobě smlouvu, a tedy bez zkoumání smlouvy z hlediska možných zneužívajících ujednání v ní obsažených a bez kontroly, zda smlouva obsahovala všechny zákonem požadované náležitosti, a pouze na základě tvrzení žalobce? |
2) |
Musí být čl. 7 odst. 1 Směrnice Rady 93/13/EHC ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách a její body odůvodnění dvacátý a dvacátý čtvrtý, podle nichž musí být smlouvy sepsány jasným a srozumitelným jazykem, spotřebitel musí mít fakticky možnost seznámit se se všemi podmínkami smlouvy, všechny pochybnosti by měly být vykládány v jeho prospěch a podle nichž soudy i správní orgány členských států musí mít k dispozici přiměřené a účinné prostředky, aby zabránily dalšímu používání zneužívajících ujednání ve smlouvách se spotřebiteli, ve spojení s čl. 10 odst. 1 a 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS a bodem 31 jejího odůvodnění vykládány v tom smyslu, že brání čl. 339 § 2 KPC vykládanému tak, že ustanovení čl. 339 § 2 KPC brání vnitrostátnímu soudu, aby zkoumal smlouvu o spotřebitelském úvěru předloženou žalobcem z pohledu možných zneužívajících ujednání v ní obsažených, a zkontroloval, zda smlouva obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti, a zároveň že vyžaduje, aby byla pro účely rozsudku pro zmeškání zohledněna pouze tvrzení žalobce bez analýzy důkazů z hlediska „důvodných pochybností“ ve smyslu uvedeného ustanovení? Lze ve světle rozsudků Soudního dvora ze dne 1. října 2015, ERSTE Bank Hungary (C-32/14, EU:C:2015:637, bod 62); ze dne 10. září 2014, Kušionova (C-34/13, EU:C:2014:2189, bod 56); dne 6. října 2009, Asturcom Telecomunicaciones (C-40/08, EU:C:2009:615, bod 47) vykládat čl. 339 § 2 KPC tak, že rozsudek pro zmeškání lze ve spotřebitelské věci (týkající se zaplacení spotřebitelského úvěru) vydat bez zkoumání smlouvy předložené žalobcem a přiložené k žalobě z hlediska možných zneužívajících ujednání v ní obsažených a bez kontroly, zda smlouva obsahovala všechny zákonem požadované náležitosti, a pouze na základě tvrzení žalobce? |
(1) Úř. věst. 1993, L 95, s. 29; Zvl. vyd. 15/02, s. 288.
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/45 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Rejonowym w Białymstoku (Polsko) dne 13. prosince 2019 – CNP spółka z o.o. v. Gefion Insurance A/S
(Věc C-913/19)
(2020/C 54/49)
Jednací jazyk: polština
Předkládající soud
Sąd Rejonowy w Białymstoku
Účastnice původního řízení
Žalobkyně: CNP spółka z o.o.
Žalovaná: Gefion Insurance A/S
Předběžné otázky
1) |
Musí být čl. 13 odst. 2 ve spojení s článkem 10 nařízení (EU) č. 1215/2012 Evropského parlamentu a Rady ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (1) vykládán v tom smyslu, že ve sporu mezi podnikatelem, který nabyl od poškozeného pohledávku vůči pojišťovně z titulu pojištění občanskoprávní odpovědnosti, a touto pojišťovnou, není vyloučeno určení příslušnost soudu na základě čl. 7 bodu 2 nebo čl. 7 bodu 5 nařízení? |
2) |
V případě kladné odpovědi na první otázku, musí být čl. 7 bod 5 nařízení (EU) č. 1215/2012 Evropského parlamentu a Rady ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech vykládán v tom smyslu, že obchodní společnost vykonávající činnost v členském státě, která likviduje materiální škody v rámci povinného pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel v rámci smlouvy s pojišťovnou se sídlem v jiném členském státě, je její pobočkou, zastoupením nebo jinou provozovnou? |
3) |
V případě kladné odpovědi na první otázku, musí být čl. 7 bod 2 nařízení (EU) č. 1215/2012 Evropského parlamentu a Rady ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech vykládán v tom smyslu, že představuje samostatný základ příslušnosti soudu členského státu, kde došlo ke škodné události, ke kterému věřitel, který nabyl pohledávku poškozeného v rámci povinného pojištění občanskoprávní odpovědnosti, podá žalobu proti pojišťovně usazené v jiném členském státě? |
Tribunál
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/46 |
Rozsudek Tribunálu ze dne 17. prosince 2019 – Polsko v. Komise
(Věc T-21/18) (1)
(„EZZF a EZFRV - Výdaje vyloučené z financování - Odvětví ovoce a zeleniny - Podpora seskupením producentů - Výdaje vynaložené Polskem - Nedostatky v klíčových a pomocných kontrolách - Kontroly plánů uznání a kritérií pro uznání - Kontroly žádostí o podporu - Způsobilost seskupení producentů - Ekonomická soudržnost - Nezbytnost a způsobilost investic - Přiměřenost nákladů - Systémové nedostatky - Riziko pro EZZF - Nápravná opatření - Paušální opravy ve výši 25 %“)
(2020/C 54/50)
Jednací jazyk: polština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Polská republika (zástupci: B. Majczyna, M. Pawlicka a D. Krawczyk, zmocněnci)
Žalovaná: Evropská komise (zástupci: A. Lewis a A. Stobiecka-Kuik, zmocněnci)
Předmět věci
Návrh na základě článku 263 SFEU znějící na částečné zrušení prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2017/2014 ze dne 8. listopadu 2017, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. 2017, L 292, s. 61).
Výrok rozsudku
1) |
Žaloba se zamítá. |
2) |
Polská republika ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí. |
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/47 |
Rozsudek Tribunálu ze dne 19. prosince 2019 – Bulharsko v. Komise
(Věc T-22/18) (1)
(„EZZF a EZFRV - Výdaje vyloučené z financování - Výdaje vynaložené Bulharskem - Rozvoj venkova - Kvalita inspekcí na místě - Kontrola kritérií způsobilosti a kritérií pro výběr - Finanční opravy - Kontroly ex post - Metoda použitá pro výpočet finančních oprav - Opakování - Nápravná opatření - Postup schvalování souladu - Právní jistota - Zásada řádného finančního řízení - Přiměřenost“)
(2020/C 54/51)
Jednací jazyk: bulharština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Bulharská republika (zástupkyně: E. Petranova a L. Zaharieva, zmocněnkyně)
Žalovaná: Evropská komise (zástupci: J. Aquilina, G. Koleva a V. Bottka, zmocněnci)
Předmět věci
Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na částečné zrušení prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2017/2014 ze dne 8. listopadu 2017, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. 2017, L 292, s. 61).
Výrok rozsudku
1) |
Žaloba se zamítá. |
2) |
Bulharské republice se ukládá náhrada nákladů řízení. |
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/47 |
Rozsudek Tribunálu ze dne 19. prosince 2019 – Wehrheim v. ECB
(Věc T-100/18) (1)
(„Veřejná služba - Zaměstnanci ECB - Odměňování - Příspěvek za práci v zahraničí - Zrušení - Odpovědnost - Majetková a nemajetková újma - Nesprávný služební postup“)
(2020/C 54/52)
Jednací jazyk: francouzština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Christine Wehrheim (Offenbach, Německo) (zástupkyně: N. de Montigny, advokátka)
Žalovaná: Evropská centrální banka (zástupci: F. von Lindeiner a A. Andrzejewska, zmocněnci, ve spolupráci s B. Wägenbaurem, advokátem)
Předmět věci
Návrh podaný na základě článku 270 SFEU a článku 50a statutu Soudního dvora Evropské unie a znějící na náhradu majetkové a nemajetkové újmy, kterou žalobkyně údajně utrpěla v důsledku pochybení, kterého se dopustila ECB při stanovení finančních nároků v okamžiku jejího nástupu do zaměstnání, jež vedlo k přiznání příspěvku za práci v zahraničí, který byl následně zrušen.
Výrok rozsudku
1) |
Evropské centrální bance se ukládá zaplatit Christine Wehrheim částku 1 000 eur z titulu náhrady nemajetkové újmy, navýšenou o úroky od data vydání tohoto rozsudku v sazbě stanovené ECB pro její hlavní refinanční operace, zvýšené o 3,5 procentního bodu, a to do data zaplacení částky 1 000 eur ze strany ECB. |
2) |
Ve zbývající části se žaloba zamítá. |
3) |
Christine Wehrheim a ECB ponesou vlastní náklady řízení |
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/48 |
Rozsudek Tribunálu ze dne 19. prosince 2019 – Řecko v. Komise
(Věc T-295/18) (1)
(„EZZF a EZFRV - Výdaje vyloučené z financování - Výdaje uskutečněné Řeckem - Rozvoj venkova - Přímé podpory oddělené od produkce - Klíčové kontroly - Paušální finanční opravy“)
(2020/C 54/53)
Jednací jazyk: řečtina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Řecká republika (zástupci: G. Kanellopoulos, I. Pachi, A. Vasilopoulou a E. Chroni, zmocněnci)
Žalovaná: Evropská komise (zástupci: D. Triantafyllou a J. Aquilina, zmocněnci)
Předmět věci
Návrh podaný na základě článku 263 SFEU znějící na částečné zrušení prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2018/304 ze dne 27. února 2018, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. 2018, L 59, s. 3).
Výrok rozsudku
1) |
Žaloba se zamítá. |
2) |
Řecké republice se ukládá náhrada nákladů řízení. |
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/49 |
Rozsudek Tribunálu ze dne 19. prosince 2019 – Sta*Ware EDV Beratung v. EUIPO – Accelerate IT Consulting (businessNavi)
(Věc T-383/18) (1)
(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o zrušení - Obrazová ochranná známka Evropské unie businessNavi - Skutečné užívání ochranné známky - Částečné zrušení - Článek 51 odst. 1 písm. a) a odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 58 odst. 1 písm. a) a odst. 2 nařízení (EU) 2017/1001]“)
(2020/C 54/54)
Jednací jazyk: němčina
Účastníci řízení
Žalobkyně: Sta*Ware EDV Beratung GmbH (Starnberg, Německo) (zástupci: M. Bölling a M. Graf, advokáti)
Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: S. Hanne, zmocněnec)
Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Accelerate IT Consulting GmbH (Ahlen, Německo) (zástupce: H. Hofmann, advokát)
Předmět věci
Žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 2. května 2018 (věc R 434/2017-5) týkajícímu se řízení o zrušení mezi společnostmi Sta*Ware EDV Beratung a Accelerate IT Consulting
Výrok
1. |
Žaloba se zamítá. |
2. |
Společnosti Sta*Ware EDV Beratung GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení. |
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/50 |
Rozsudek Tribunálu ze dne 19. prosince 2019 – XG v. Komise
(Věc T-504/18) (1)
(„Zaměstnanci soukromé společnosti, která v unijním orgánu zajišťuje služby z oblasti informatiky - Odepření přístupu do prostor Komise - Pravomoc autora aktu“)
(2020/C 54/55)
Jednací jazyk: francouzština
Účastníci řízení
Žalobce: XG (zástupci: S. Kaisergruber a A. Burghelle-Vernet, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise (zástupci: C. Ehrbar a T. Bohr, zmocněnci)
Předmět věci
Návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 3. července 2018, kterým bylo odepření přístupu žalobce do jejích prostor ponecháno v platnosti.
Výrok rozsudku
1) |
Rozhodnutí Evropské komise ze dne 3. července 2018, kterým bylo odepření přístupu XG do jejích prostor ponecháno platnosti, se zrušuje. |
2) |
Komisi se ukládá náhrada nákladů řízení. |
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/50 |
Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 7. listopadu 2019 – AMVAC Netherlands v. Komise
(Věc T-317/19 R)
(„Řízení o předběžných opatřeních - Přípravky na ochranu rostlin - Nařízení (ES) č. 1107/2009 - Účinná látka „ethoprofos“ - Podmínky schválení pro uvedení látky na trh - Návrh na odklad provádění - Neexistence naléhavosti“)
(2020/C 54/56)
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Žalobkyně: AMVAC Netherlands BV (Amsterodam, Nizozemsko) (zástupci: C. Mereu, M. Grunchard a S. Englebert, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise (zástupci: F. Castilla Contreras a I. Naglis, zmocněnci)
Předmět věci
Návrh na základě článků 278 a 279 SFEU znějící na odklad provádění prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/344 ze dne 28. února 2019, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh neobnovuje schválení účinné látky ethoprofos a kterým se mění příloha prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (Úř. věst. 2019, L 62, s. 7).
Výrok
1) |
Návrh na předběžné opatření se zamítá. |
2) |
O nákladech řízení bude rozhodnuto později. |
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/51 |
Žaloba podaná dne 21. října 2019 – Wagenknecht v. Evropská rada
(Věc T-715/19)
(2020/C 54/57)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Žalobce: Lukáš Wagenknecht (Pardubice, Česká republika) (zástupkyně: A. Dolejská, advokátka)
Žalovaná: Evropská rada
Návrhová žádání
Žalobce navrhuje, aby Tribunál:
— |
určil, že Evropská rada byla v rozporu s právem nečinná ve věci střetu zájmů Andreje Babiše, českého předsedy vlády, ve vztahu k rozpočtu Evropské unie. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobce šest žalobních důvodů.
1. |
První žalobní důvod vychází z toho, že žalobce zaslal Evropské radě podnět k jednání dopisem ze dne 5. června 2019 a dne 10. června 2019 zaslal Evropské radě výzvu k jednání podle článku 265 SFEU, přičemž se domáhal, aby Andrej Babiš, který je v údajném střetu zájmů, nebyl pozván na zasedání Evropské rady dne 20. června 2019, kde byla podle bodu 4 programu vedena diskuze o rozpočtu Evropské unie.
|
2. |
Druhý žalobní důvod vychází z toho, že odpověď Evropské rady na žalobcův podnět k jednání byla nepřesvědčivá, odporovala si a nevyjadřovala její stanovisko. |
3. |
Třetí žalobní důvod vychází z toho, že je žalobce bezprostředně dotčen tím, že Evropská rada nevyloučila A. Babiše z jednání o budoucím unijním rozpočtu na zasedání Evropské rady, jelikož:
|
4. |
Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že žalobcovo osobní dotčení, pokud jde o údajnou nečinnost Evropské rady v otázce údajného střetu zájmů českého předsedy vlády, A. Babiše, je dáno v důsledku:
|
5. |
Pátý žalobní důvod vychází z toho, že Evropská rada má povinnost jednat proti střetu zájmů podle čl. 325 odst. 1 SFEU a čl. 62 odst. 1 finančního nařízení. (1)
|
6. |
Šestý žalobní důvod vychází z toho, že Evropská rada porušila povinnost jednat podle čl. 325 odst. 1 SFEU a uvedeného čl. 61 odst. 1 finančního nařízení. |
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/52 |
Žaloba podaná dne 20. listopadu 2019 – HC v. Komise
(Věc T-804/19)
(2020/C 54/58)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Žalobce: HC (zástupci: G. Pandey a V. Villante, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobce navrhuje, aby Tribunál:
— |
zrušil rozhodnutí ze dne 20. srpna 2019, kterým Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) zamítl jeho stížnost podanou dne 17. dubna 2019 na základě čl. 90 odst. 2 služebního řádu úředníků Evropské unie, jakož i jeho žádost o náhradu škody ve výši 50 000 eur; |
— |
zrušil rozhodnutí ze dne 21. března 2019, kterým výběrová komise EPSO zamítla jeho žádost o přezkum rozhodnutí výběrové komise o nepřipuštění žalobce do dalšího kola výběrového řízení; |
— |
zrušil rozhodnutí ze dne 28. ledna 2019 na internetovém účtu EPSO o nezařazení žalobce do návrhu seznamu úředníků vybraných pro účely výběrového řízení EPSO/AD/363/18; |
— |
zrušil oznámení o otevřeném výběrovém řízení EPSO/AD/363/18, zveřejněné dne 11. října 2018 (1), jakož i v plném rozsahu zrušil z toho vyplývající návrh úředníků vybraných pro účast na výše uvedeném výběrovém řízení a nebo jej prohlásil za protiprávní a nepoužitelný na žalobce podle článku 277 SFEU; |
— |
uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 50 000 eur jako náhradu škody vzniklé v důsledku výše uvedených napadených rozhodnutí; |
— |
případně na úvod prohlásil článek 90 služebního řádu úředníků za neplatný a nepoužitelný v projednávané věci podle článku 277 SFEU. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobce čtyři žalobní důvody.
1. |
První žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení pracovní zkušenosti žalobce a v této souvislosti z nesplnění povinnosti odůvodnit rozhodnutí a porušení článku 25 služebního řádu úředníků Evropské unie, jakož i článku 296 SFEU. |
2. |
Druhý žalobní důvod vycházející z porušení článku 41 Listiny základních práv Evropské unie a práva žalobce být vyslechnut a v této souvislosti z porušení povinnosti uvést odůvodnění a článku 296 SFEU. |
3. |
Třetí žalobní důvod vycházející z porušení článků 1, 2, 3 a 4 nařízení č. 1 z roku 1958 (2) a v této souvislosti z porušení článků 1d a 28 služebního řádu, jakož i čl. 1 odst. 1 písm. f) přílohy III služebního řádu a zásad rovného zacházení a zákazu diskriminace. |
4. |
Čtvrtý žalobní důvod vycházející z protiprávnosti „talent screener“ (kvalifikačních předpokladů) ve světle článků 1d, 4, 7 a 29 služebního řádu. |
(1) Úř. věst. 2018, C 368A, s. 1.
(2) Nařízení Rady č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 17, 1958, s. 385).
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/53 |
Žaloba podaná dne 4. prosince 2019 – JMS Sports v. EUIPO – Inter-Vion (spirálové gumičky do vlasů)
(Věc T-823/19)
(2020/C 54/59)
Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: polština
Účastníci řízení
Žalobkyně: JMS Sports sp. z o.o. (Lodž, Polsko) (zástupci: D. Piróg a J. Słupski, advokáti)
Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)
Další účastnice v řízení před odvolacím senátem: Inter-Vion S.A. (Varšava, Polsko)
Údaje týkající se řízení před EUIPO
Majitelka sporného (průmyslového) vzoru: Žalobkyně
Sporný (průmyslový) vzor: (Průmyslový) vzor Společenství (spirálové gumičky do vlasů) – (Průmyslový) vzor Společenství č. 1723 677 0001
Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí třetího odvolacího senátu EUIPO ze dne 13. září 2019, ve věci R 1573/2018-3
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
— |
napadené rozhodnutí zrušil, |
— |
uložil EUIPO náhradu nákladů řízení, včetně nákladů vynaložených v řízení před odvolacím senátem EUIPO, |
— |
rozhodl, že případný vedlejší účastník ponese vlastní náklady řízení. |
Dovolávané žalobní důvody
— |
Porušení čl. 5 odst. 1 ve spojení s čl. 7 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 6/2002, |
— |
Porušení zásady rozložení důkazného břemene, |
— |
Porušení zásady rovnosti zbraní. |
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/54 |
Žaloba podaná dne 4. prosince 2019 – Palírna U Zeleného stromu v. EUIPO – Bacardi (BLEND 42 VODKA)
(Věc T-829/19)
(2020/C 54/60)
Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: český
Účastníci řízení
Žalobkyně: Palírna U Zeleného stromu a.s. (Ústí nad Labem, Česká republika) (zástupce: T. Chleboun, advokát)
Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)
Další účastník řízení před odvolacím senátem: Bacardi & Co. Ltd (Meyrin, Švýcarsko)
Údaje týkající se řízení před EUIPO
Přihlašovatel sporné ochranné známky: Žalobkyně před Tribunálem
Sporná ochranná známka: Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie BLEND 42 VODKA – Přihláška č. 12 945 879
Řízení před EUIPO: Námitkové řízení
Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 5. září 2019 ve věci R 2531/2018-2
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
— |
spojil řízení o žalobách proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. září 2019 ve věci R 2531/2018-2, R 2532/2018-2 a R 2533/2018-2; |
— |
napadené rozhodnutí zrušil; |
— |
uložil žalovanému a vedlejšímu účastníkovi náhradu nákladů řízení žalobce. |
Dovolávaný žalobní důvod
— |
porušení článku 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001. |
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/55 |
Žaloba podaná dne 4. prosince 2019 – Palírna U Zeleného stromu v. EUIPO – Bacardi (BLEND 42 VODKA)
(Věc T-830/19)
(2020/C 54/61)
Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: český
Účastníci řízení
Žalobkyně: Palírna U Zeleného stromu a.s. (Ústí nad Labem, Česká republika) (zástupce: T. Chleboun, advokát)
Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)
Další účastník řízení před odvolacím senátem: Bacardi & Co. Ltd (Meyrin, Švýcarsko)
Údaje týkající se řízení před EUIPO
Přihlašovatel sporné ochranné známky: Žalobkyně před Tribunálem
Sporná ochranná známka: Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie BLEND 42 VODKA ve světle modré a tmavě modré barvě – Přihláška č. 12 946 034
Řízení před EUIPO: Námitkové řízení
Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 5. září 2019 ve věci R 2532/2018-2
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
— |
spojil řízení o žalobách proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. září 2019 ve věci R 2531/2018-2, R 2532/2018-2 a R 2533/2018-2; |
— |
napadené rozhodnutí zrušil; |
— |
uložil žalovanému a vedlejšímu účastníkovi náhradu nákladů řízení žalobce. |
Dovolávaný žalobní důvod
— |
porušení článku 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001. |
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/56 |
Žaloba podaná dne 4. prosince 2019 – Palírna U Zeleného stromu v. EUIPO – Bacardi (BLEND 42 FIRST CZECH BLENDED VODKA)
(Věc T-831/19)
(2020/C 54/62)
Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: český
Účastníci řízení
Žalobkyně: Palírna U Zeleného stromu a.s. (Ústí nad Labem, Česká republika) (zástupce: T. Chleboun, advokát)
Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)
Další účastník řízení před odvolacím senátem: Bacardi & Co. Ltd (Meyrin, Švýcarsko)
Údaje týkající se řízení před EUIPO
Přihlašovatel sporné ochranné známky: Žalobkyně před Tribunálem
Sporná ochranná známka: Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie BLEND 42 FIRST CZECH BLENDED VODKA ve světle bílé, červené, šedé, světle modré, tmavě modré a oranžové barvě – Přihláška č. 12 946 182
Řízení před EUIPO: Námitkové řízení
Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 5. září 2019 ve věci R 2533/2018-2
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
— |
spojil řízení o žalobách proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. září 2019 ve věci R 2531/2018-2, R 2532/2018-2 a R 2533/2018-2; |
— |
napadené rozhodnutí zrušil; |
— |
uložil žalovanému a vedlejšímu účastníkovi náhradu nákladů řízení žalobce. |
Dovolávaný žalobní důvod
— |
porušení článku 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001. |
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/57 |
Žaloba podaná dne 16. prosince 2019 – Leonardo v. Frontex
(Věc T-849/19)
(2020/C 54/63)
Jednací jazyk: italština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Leonardo SpA (Řím, Itálie) (zástupci: M. Esposito, F. Caccioppoli a G. Calamo, advokáti)
Žalovaná: Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex)
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
— |
zrušil níže uvedené akty; |
— |
uložil žalované náhradu všech přímých a nepřímých škod, které vznikly nebo vzniknou, vyplývajících z protiprávnosti dotčeného zadávacího řízení na jakémkoli základě; |
— |
v rámci dokazování nařídil vypracování znaleckého posudku ve smyslu čl. 91 písm. e) a článku 96 jednacího řádu Tribunálu za účelem určení, že: a) napadená ustanovení výzvy k podávání nabídek nejsou přiměřená ani nezbytná a nejsou v souladu s právní úpravou v daném odvětví; b) napadená ustanovení brání společnosti Leonardo formulovat nabídku; c) jsou dány důvody k rozdělení zakázky na dvě či více dílčích plnění z hlediska nákladů a technické proveditelnosti; |
— |
uložil žalované náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Projednávanou žalobou je napadáno oznámení o zahájení zadávacího řízení FRONTEX/OP/888/2019/JL/CG na službu nazvanou „Remotely Piloted Aircraft Systems (RPAS) for Medium Altitude Long Endurance Maritime Aerial Surveillance“ [Systémy dálkově řízeného letadla (RPAS) pro vzdušný dohled nad mořskými oblastmi], zveřejněné dne 18. října 2019 v dodatku k Úřednímu věstníku Evropské unie TED (Tenders Electronic Daily) pod referenčním číslem 2019/S 202-490010, a akty, které jsou k němu připojeny, zejména:
— |
Invitation to Tender, dostupný na internetové stránce https://etendering.ted.europa.eu/cft/cft-document.html?docId=61915; |
— |
Financial Proposal, dostupný na internetové stránce https://etendering.ted.europa.eu/cft/cft-document.html?docId=61916; |
— |
Declaration, dostupný na internetové stránce https://etendering.ted.europa.eu/cft/cft-document.html?docId=61917; |
— |
Annex I – Tender Specifications, dostupný na internetové stránce https://etendering.ted.europa.eu/cft/cft-document.html?docId=61918; |
— |
Tender Submission Form, dostupný na internetové stránce https://etendering.ted.europa.eu/cft/cft-document.html?docId=61919; |
— |
Draft Contract, dostupný na internetové stránce https://etendering.ted.europa.eu/cft/cft-document.html?docId=61921; |
— |
Agreement of non-disclosure, dostupný na internetové stránce https://etendering.ted.europa.eu/cft/cft-document.html?docId=61922; |
— |
Appendix 1, dostupný na internetové stránce https://etendering.ted.europa.eu/cft/cft-document.html?docId=61924; Appendix 2, dostupný na internetové stránce https://etendering.ted.europa.eu/cft/cft-document.html?docId=61925; |
— |
Appendix 3, dostupný na internetové stránce https://etendering.ted.europa.eu/cft/cft-document.html?docId=61926; |
— |
oprava – Oznámení týkající se doplňujících informací nebo změn, zveřejněná v dodatku k Úřednímu věstníku Evropské unie TED (Tenders Electronic Daily), pod referenčním číslem 2019/S 216-528930, |
— |
oprava – Oznámení týkající se doplňujících informací nebo změn, zveřejněná v dodatku k Úřednímu věstníku Evropské unie TED (Tenders Electronic Daily), pod referenčním číslem 2019/S 226-553006, |
— |
Otázky a odpovědi zveřejněné FRONTEX týkající se lex specialis (zveřejněné na internetové stránce https://etendering.ted.europa.eu/cft/cft-questions.html?cftId=5444); |
— |
protokol z informační schůzky konané v prostorách FRONTEX dne 28. října 2019; jakož i jakýkoli jiný předcházející, související nebo následný akt ve vztahu k výše uvedeným aktům. |
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.
1. |
Žalobkyně se domáhá zrušení napadených aktů, jelikož tyto akty porušují zásady transparentnosti, proporcionality, rovného zacházení a zákazu diskriminace z důvodu jejich obecného a iracionálního obsahu, tzn., že v některých případech ukládají zájemcům, a tedy i žalobkyni, specifické technické požadavky, jež jsou zcela zbytečné, nepřiměřené, nadměrné a nefunkční pro účely dané služby, nebo každopádně takové, že v jejich důsledku je účast žalobkyně nemožná či je vystavena nadměrné ekonomické zátěži do té míry, že ohrožuje konkurenceschopnost nabídky. Tyto akty proto porušují body 96 a 108 odůvodnění a články 160, 161 a 166 finančního nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 (1) a body 17.1, 17.3 a 17.8 přílohy I k uvedenému nařízení, jakož i směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/UE (2) a 2014/24/UE (3). Tyto akty jsou mimoto stiženy překročením pravomoci ve formě porušení zásady proporcionality, nelogičností, nesprávností předpokladů a jejich zkreslením, nerovným zacházením, nespravedlností, jakož i zneužitím pravomoci. |
2. |
Žalobkyně se domáhá zrušení napadených aktů i z důvodu nerozdělení sporné zakázky na dílčí plnění. Konkrétně uplatňuje porušení čl. 160 odst. 1, 2 a 3 finančního nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, jakož i porušení bodu 33.1 přílohy I uvedeného nařízení, jakož i nepoužití bodu 18.2 třetího pododstavce přílohy I uvedeného nařízení. |
3. |
Žalobkyně mimoto namítá porušení článků 176 nebo 179 finančního nařízení 2018/1046 z důvodu, že ustanovení výzvy k podávání nabídek umožňují účast subjektů ze třetích zemí. |
4. |
Konečně, s ohledem na protiprávnost napadených aktů se žalobkyně domáhá náhrady všech přímých a nepřímých škod, které vznikly nebo vzniknou, vyplývajících z protiprávnosti dotčeného zadávacího řízení na jakémkoli základě. |
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).
(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/59 |
Žaloba podaná dne 17. prosince 2019 – Tehrani v. EUIPO - Blue Genes (Earnest Sewn)
(Věc T-853/19)
(2020/C 54/64)
Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina
Účastníci řízení
Žalobce: Reza Hossein Khan Tehrani (Nordhorn, Německo) (zástupce: D. Wiedemann, advokát)
Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)
Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Blue Genes, Inc. (Gardena, Kalifornie, Spojené státy)
Údaje týkající se řízení před EUIPO
Majitel sporné ochranné známky: Žalobce
Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie Earnest Sewn – ochranná známka Evropské unie č. 12 302 071
Řízení před EUIPO: Řízení o zrušení
Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 4. října 2019, ve věci R 531/2018-5
Návrhová žádání
Žalobce navrhuje, aby Tribunál:
— |
napadené rozhodnutí zrušil; |
— |
zrušil rozhodnutí zrušovacího oddělení ze dne 30. ledna 2019 ve věci č. 12618 C ohledně návrhu na prohlášení neplatnosti ochranné známky Evropské unie č. 12 302 071„Earnest Sewn“; |
— |
nařídil, že ochranná známka Evropské unie č. 12 302 071„Earnest Sewn“ zůstává zapsána; |
— |
uložil EUIPO náhradu nákladů řízení. |
Dovolávané žalobní důvody
— |
porušení čl. 59 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001; |
— |
porušení čl. 60 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001. |
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/60 |
Žaloba podaná dne 17. prosince 2019 – Franz Schröder v. EUIPO - RDS Design (MONTANA)
(Věc T-854/19)
(2020/C 54/65)
Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina
Účastníci řízení
Žalobkyně: Franz Schröder GmbH & Co. KG (Delbrück-Nordhagen, Německo) (zástupci: L. Pechan a N. Fangmann, advokáti)
Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)
Další účastnice řízení před odvolacím senátem: RDS Design ApS (Allerød, Dánsko)
Údaje týkající se řízení před EUIPO
Majitelka sporné ochranné známky: Další účastnice řízení před odvolacím senátem
Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie MONTANA – Ochranná známka Evropské unie č. 10 708 881
Řízení před EUIPO: Řízení o zrušení
Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 14. října 2019, ve věci R 2393/2018-4
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
— |
napadené rozhodnutí zrušil; |
— |
vyhověl návrhu na prohlášení neplatnosti a prohlásil ochrannou známku Evropské unie č. 10 708 881 za neplatnou pro napadené zboží služby; |
— |
uložil EUIPO a případně další účastnici řízení před odvolacím senátem náhradu nákladů řízení, včetně nákladů vynaložených v odvolacím řízení. |
Dovolávané žalobní důvody
— |
Porušení čl. 95 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001; |
— |
Porušení čl. 94 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001; |
— |
Porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001. |
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/61 |
Žaloba podaná dne 17. prosince 2019 – Franz Schröder v. EUIPO - RDS Design (MONTANA)
(Věc T-855/19)
(2020/C 54/66)
Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina
Účastníci řízení
Žalobkyně: Franz Schröder GmbH & Co. KG (Delbrück-Nordhagen, Německo) (zástupci: L. Pechan a N. Fangmann, advokáti)
Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)
Další účastnice řízení před odvolacím senátem: RDS Design ApS (Allerød, Dánsko)
Údaje týkající se řízení před EUIPO
Majitel sporné ochranné známky: Další účastnice řízení před odvolacím senátem
Sporná ochranná známka: Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie slovní ochranné známky MONTANA – Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie č. 1 211 278
Řízení před EUIPO: Řízení o zrušení
Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 14. října 2019, ve věci R 1006/2019-4
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
— |
napadené rozhodnutí zrušil; |
— |
vyhověl návrhu na prohlášení neplatnosti a prohlásil mezinárodní zápis ochranné známky č. 1 211 278 za neplatný pro Evropskou unii pro napadené zboží služby; |
— |
uložil EUIPO a případně další účastnici řízení před odvolacím senátem náhradu nákladů řízení, včetně nákladů vynaložených v odvolacím řízení. |
Dovolávané žalobní důvody
— |
Porušení čl. 95 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001; |
— |
Porušení čl. 94 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001; |
— |
Porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001. |
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/62 |
Žaloba podaná dne 17. prosince 2019 – Franz Schröder v. EUIPO - RDS Design (MONTANA)
(Věc T-856/19)
(2020/C 54/67)
Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina
Účastníci řízení
Žalobkyně: Franz Schröder GmbH & Co. KG (Delbrück-Nordhagen, Německo) (zástupci: L. Pechan a N. Fangmann, advokáti)
Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)
Další účastnice řízení před odvolacím senátem: RDS Design ApS (Allerød, Dánsko)
Údaje týkající se řízení před EUIPO
Majitelka sporné ochranné známky: Další účastnice řízení před odvolacím senátem
Sporná ochranná známka: Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie slovní ochranné známky MONTANA – Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie č. 869 610
Řízení před EUIPO: Řízení o zrušení
Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 14. října 2019, ve věci R 2394/2018-4
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
— |
napadené rozhodnutí zrušil; |
— |
vyhověl návrhu na prohlášení neplatnosti a prohlásil mezinárodní zápis ochranné známky č. 869 610 za neplatný pro Evropskou unii pro napadené zboží služby; |
— |
uložil EUIPO a případně další účastnici řízení před odvolacím senátem náhradu nákladů řízení, včetně nákladů vynaložených v odvolacím řízení. |
Dovolávané žalobní důvody
— |
Porušení čl. 95 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001; |
— |
Porušení čl. 94 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001; |
— |
Porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001. |
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/63 |
Žaloba podaná dne 9. prosince 2019 – Alkemie Group v. EUIPO - Mann & Schröder (ALKEMIE)
(Věc T-859/19)
(2020/C 54/68)
Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: polština
Účastníci řízení
Žalobkyně: Alkemie Group sp. z o.o. (Gdyně, Polsko) (zástupkyně: A. Korbela, advokátka)
Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)
Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Mann & Schröder GmbH (Siegelsbach, Německo)
Údaje týkající se řízení před EUIPO
Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Žalobkyně
Sporná ochranná známka: Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie ALKEMIE – Přihláška č. 16 417 644
Řízení před EUIPO: Námitkové řízení
Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 16. září 2019 ve věci R 2230/2018-2
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
— |
napadené rozhodnutí zrušil; |
— |
uložil EUIPO a společnosti Mann & Schröder GmbH náhradu nákladů řízení. |
Dovolávaný žalobní důvod
— |
Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001. |
17.2.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 54/63 |
Žaloba podaná dne 9. prosince 2019 – Alkemie Group v. EUIPO - Mann & Schröder (ALKEMIE)
(Věc T-860/19)
(2020/C 54/69)
Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: polština
Účastníci řízení
Žalobkyně: Alkemie Group sp. z o.o. (Gdyně, Polsko) (zástupkyně: A. Korbela, advokátka)
Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)
Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Mann & Schröder GmbH (Siegelsbach, Německo)
Údaje týkající se řízení před EUIPO
Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Žalobkyně
Sporná ochranná známka: Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie ALKEMIE – Přihláška č. 16 417 669
Řízení před EUIPO: Námitkové řízení
Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 16. září 2019 ve věci R 2231/2018-2
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
— |
napadené rozhodnutí zrušil; |
— |
uložil EUIPO a společnosti Mann & Schröder GmbH náhradu nákladů řízení. |
Dovolávaný žalobní důvod
— |
Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001. |