ISSN 1977-0863

Úřední věstník

Evropské unie

C 123

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Ročník 61
9. dubna 2018


Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

IV   Informace

 

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Soudní dvůr Evropské unie

2018/C 123/01

Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

1


 

V   Oznámení

 

SOUDNÍ ŘÍZENÍ

 

Soudní dvůr

2018/C 123/02

Věc C-304/16: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 7. února 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Justice (England & Wales), Queen's Bench Division (Administrative Court) – Spojené království) – The Queen, na žádost: American Express Co. v. The Lords Commissioners of Her Majesty’s Treasury Řízení o předběžné otázce — Nařízení (EU) 2015/751 — Mezibankovní poplatky za karetní platební transakce — Článek 1 odst. 5 — Postavení třístranného schématu platebních karet na roveň čtyřstrannému schématu platebních karet — Podmínky — Vydávání karetních platebních prostředků třístranným schématem platebních karet s partnerem v rámci společného označování (co-branding) nebo prostřednictvím zástupce — Článek 2 bod 18 — Pojem třístranné schéma platebních karet — Platnost

2

2018/C 123/03

Věc C-359/16: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 6. února 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hof van Cassatie – Belgie) – trestní řízení proti Ömeru Altunovi, Abubekiru Altunovi, Sedrettinu Maksutogullarimu, Yunusu Altunovi, Absa NV, M. Sedat BVBA, Alnur BVBA Řízení o předběžné otázce — Migrující pracovníci — Sociální zabezpečení — Použitelné právní předpisy — Nařízení (EHS) č. 1408/71 — Článek 14 bod 1 písm. a) — Vyslaní pracovníci — Nařízení (EHS) č. 574/72 — Článek 11 odst. 1 písm. a) — Potvrzení E 101 — Důkazní síla — Potvrzení získané nebo uplatněné podvodně

3

2018/C 123/04

Věc C-380/16: Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 8. února 2018 – Evropská komise v. Spolková republika Německo Nesplnění povinností státem — Daně — Daň z přidané hodnoty (DPH) — Směrnice 2006/112/ES — Článek 73 — Základ daně — Články 306 až 310 — Zvláštní režim pro cestovní kanceláře — Vyloučení prodejů podnikům podléhajícím dani z tohoto režimu — Celkové určení základu daně pro dané období — Neslučitelnost

3

2018/C 123/05

Věc C-590/16: Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 8. února 2018 – Evropská komise v. Řecká republika Nesplnění povinnosti státem — Směrnice 2008/118/ES — Článek 7 — Obecná úprava spotřebních daní — Dodávky ropných produktů bez uložení spotřebních daní — Čerpací stanice na hranicích Řecké republiky se třetími zeměmi — Vznik daňové povinnosti ke spotřební dani — Pojem propuštění ke spotřebě zboží podléhajícího spotřební dani — Pojem situace, kdy zboží opustí režim s podmíněným osvobozením od daně

4

2018/C 123/06

Věc C-643/16: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 7. února 2018 [žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Justice (England & Wales), Queen’s Bench Division (Správní soud) – Spojené království] – The Queen, na žádost: American Express Co. v. The Lords Commissioners of Her Majesty’s Treasury Řízení o předběžné otázce — Směrnice (EU) 2015/2366 — Platební služby na vnitřním trhu — Článek 35 odst. 1 — Požadavky na přístup povolených nebo registrovaných poskytovatelů platebních služeb k platebním systémům — Článek 35 odst. 2 první pododstavec písm. b) — Nepoužitelnost těchto požadavků na platební systémy složené výlučně z poskytovatelů platebních služeb patřících do téže skupiny — Použitelnost uvedených požadavků na třístranná schémata platebních karet, která uzavřela dohody o společném označování nebo o zastupování — Platnost

5

2018/C 123/07

Věc C-144/17: Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 8. února 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale Amministrativo Regionale Calabria – Itálie) – Lloyd's of London v. Agenzia Regionale per la Protezione dell'Ambiente della Calabria Řízení o předběžné otázce — Veřejné zakázky — Články 49 a 56 SFEU — Směrnice 2004/18/ES — Důvody pro vyloučení z účasti v zadávacím řízení — Pojišťovací služby — Účast více syndikátů sdružení Lloyd’s of London v tomtéž zadávacím řízení — Podpis nabídek oprávněným zástupcem Lloyd’s of London pro dotyčnou zemi — Zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace — Proporcionalita

6

2018/C 123/08

Věc C-181/17: Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 8. února 2018 – Evropská komise v. Španělské království Nesplnění povinností státem — Dopravní politika — Nařízení (ES) č. 1071/2009 — Podnikatel v silniční dopravě — Povolení pro veřejnou dopravu — Podmínky udělení — Článek 3 odst. 1 a 2 — Článek 5 písm. b) — Potřebný počet vozidel — Vnitrostátní právní úprava — Přísnější podmínky udělení — Vyšší minimální počet vozidel

6

2018/C 123/09

Věc C-508/17 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 19. srpna 2017 CBA Spielapparate- und Restaurantbetriebs GmbH proti usnesení Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 19. června 2017 ve věci T-906/16, CBA Spielapparate- und Restaurantbetriebs GmbH v. Evropská komise

7

2018/C 123/10

Věc C-703/17: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Wien (Rakousko) dne 15. prosince 2017 – Adelheid Krah v. Universität Wien

7

2018/C 123/11

Věc C-713/17: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landesverwaltungsgericht Oberösterreich (Rakousko) dne 21. prosince 2017 – Ahmad Shah Ayubi

8

2018/C 123/12

Věc C-721/17: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Amtsgericht Hannover (Německo) dne 27. prosince 2017 – Sebastien Vollmer, Vera Sagalov v. Swiss Global Air Lines AG

8

2018/C 123/13

Věc C-4/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesfinanzhof (Německo) dne 3. ledna 2018 – Michael Winterhoff jako insolvenční správce majetku společnosti DIREKTexpress Holding AG v. Finanzamt Ulm

9

2018/C 123/14

Věc C-5/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesfinanzhof (Německo) dne 3. ledna 2018 – Jochen Eisenbeis jako insolvenční správce majetku společnosti JUREX GmbH v. Bundeszentralamt für Steuern

10

2018/C 123/15

Věc C-16/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgerichtshof (Rakousko) dne 9. ledna 2018 – Michael Dobersberger

10

2018/C 123/16

Věc C-17/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunalul Mureş (Rumunsko) dne 9. ledna 2018 – trestní řízení proti Virgilovi Mailatovi, Delii Eleně Mailat a Apcom Select SA

11

2018/C 123/17

Věc C-22/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Amtsgericht Darmstadt (Německo) dne 11. ledna 2018 – TopFit e.V., Daniele Biffi v. Deutscher Leichtathletikverband e.V.

12

2018/C 123/18

Věc C-13/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Administrativen sad Sofia-grad (Bulharsko) dne 17. ledna 2018 – Elektrorazpredelenie Jug EAD v. Komisia za energiyno i vodno regulirane (KEVR)

12

2018/C 123/19

Věc C-122/18: Žaloba podaná dne 14. února 2018 – Evropská komise v. Italská republika

13

 

Tribunál

2018/C 123/20

Věc T-731/15: Rozsudek Tribunálu ze dne 21. února 2018 – Klyuyev v. Rada Společná zahraniční a bezpečnostní politika — Omezující opatření přijatá vzhledem k situaci na Ukrajině — Zmrazení finančních prostředků — Seznam osob, subjektů a orgánů, kterým se zmrazují finanční prostředky a hospodářské zdroje — Ponechání žalobcova jména na seznamu — Povinnost uvést odůvodnění — Právní základ — Skutkový základ — Zjevně nesprávné posouzení — Právo na obhajobu — Právo na vlastnictví — Právo na ochranu dobré pověsti — Proporcionalita — Ochrana základních práv rovnocenná ochraně zaručené v Unii — Námitka protiprávnosti

15

2018/C 123/21

Věc T-118/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 20. února 2018 – Deutsche Post v. EUIPO – bpost (BEPOST) Ochranná známka Evropské unie — Námitkové řízení — Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie BEPOST — Starší obrazová ochranná známka Evropské unie ePost a starší národní slovní ochranná známka POST — Nezapsaná ochranná známka nebo označení užívané v obchodním styku POST — Relativní důvod pro zamítnutí — Neexistence nebezpečí záměny — Článek 8 odstavec 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní článek 8 odstavec 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] — Článek 8 odstavec 4 nařízení č. 207/2009 (nyní článek 8 odstavec 4 nařízení 2017/1001) — Neexistence poškození dobrého jména a neexistence oslabení — Článek 8 odstavec 5 nařízení č. 207/2009 (nyní článek 8 odstavec 5 nařízení 2017/1001) — Důkazy předložené poprvé před Tribunálem

16

2018/C 123/22

Věc T-445/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 23. února 2018 – Schniga v. CPVO (Gala Schnico) Odrůdová práva — Žádost o odrůdové právo Společenství pro odrůdu Gala Schnico — Technické zkoušení — Povinnost uvést odůvodnění — Článek 75 první věta nařízení (ES) č. 2100/94 — Uniformita — Článek 8 nařízení č. 2100/94 — Dodatečné zkoušení — Článek 57 odst. 3 nařízení č. 2100/94 — Rovné zacházení — Zjišťování skutkového stavu úřadem CPVO z moci úřední — Článek 76 nařízení č. 2100/94

17

2018/C 123/23

Věc T-727/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 21. února 2018 – Repower v. EUIPO – repowermap.org (REPOWER) Ochranná známka Evropské unie — Rozhodnutí odvolacího senátu zrušující dřívější rozhodnutí — Článek 80 nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní článek 103 nařízení (EU) 2017/1001] — Obecná právní zásada opravňující zrušit protiprávní správní akt

17

2018/C 123/24

Věc T-45/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 20. února 2018 – Kwang Yang Motor v. EUIPO – Schmidt (CK1) Ochranná známka Evropské unie — Námitkové řízení — Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie CK1 — Starší obrazová ochranná známka Evropské unie CK — Relativní důvod pro zamítnutí zápisu — Nebezpečí záměny — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]

18

2018/C 123/25

Věc T-179/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 21. února 2018 – Laboratoire Nuxe v. EUIPO –Camille a Tariot (NYouX) Ochranná známka Evropské unie — Námitkové řízení — Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie NY nebo X — Starší národní slovní ochranná známka NUXE — Povinnost uvést odůvodnění — Článek 75 první věta nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní článek 94 odstavec 1, první věta nařízení (EU) 2017/1001] — Relativní důvod pro zamítnutí zápisu — Nebezpečí záměny — Podobnost výrobků — Podobnost označení — Rozlišovací způsobilost — Článek 8 odstavec l písm. b) nařízení č. 207/2009 [nyní článek 8 odstavec 1 písm. b) nařízení 2017/1001]

19

2018/C 123/26

Věc T-210/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 22. února 2018 – International Gaming Projects v. EUIPO – Zitro IP (TRIPLE TURBO) Ochranná známka Evropské unie — Námitkové řízení — Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie TRIPLE TURBO — Starší obrazová ochranná známka Evropské unie TURBO — Relativní důvod pro zamítnutí zápisu — Neexistence nebezpečí záměny — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]

19

2018/C 123/27

Věc T-711/14: Usnesení Tribunálu ze dne 9. února 2018 – Arcofin a další v. Komise Žaloba na neplatnost — Státní podpory — Podpora poskytnutá Belgií finančním družstevním společnostem skupiny ARCO — Záruční režim chránící podíly fyzických osob, které jsou společníky těchto společností — Rozhodnutí o neslučitelnosti státní podpory s vnitřním trhem — Selektivní výhoda — Opatření narušující hospodářskou soutěž nebo hrozící jejím narušením a ovlivňující obchod mezi členskými státy — Opatření, které má napravit vážnou poruchu v hospodářství členského státu — Legitimní očekávání — Žaloba, která je zčásti zjevně nepřípustná a zčásti po právní stránce zjevně zcela neopodstatněná

20

2018/C 123/28

Věc T-436/16: Usnesení Tribunálu ze dne 7. února 2018 – AEIM a Kazenas v. Komise Žaloba na náhradu škody — Promlčení — Absence důkazů o škodě — Zjevně zamítnutelná žaloba

21

2018/C 123/29

Věc T-919/16: Usnesení Tribunálu ze dne 1. února 2018 – Collins v. Parlament Výsady a imunity — Člen Evropského parlamentu — Rozhodnutí nechránit výsady a imunity — Zjevně nepřípustná žaloba — Zjevná nepříslušnost — Žaloba po právní stránce zjevně zcela neopodstatněná

21

2018/C 123/30

Věc T-786/16: Žaloba podaná dne 12. prosince 2017 – PV v. Komise

22

2018/C 123/31

Věc T-47/18: Žaloba podaná dne 29. ledna 2018 – UZ v. Parlament

24

2018/C 123/32

Věc T-54/18: Žaloba podaná dne 31. ledna 2018 – Fashion Energy v. EUIPO – Retail Royalty (1st AMERICAN)

25

2018/C 123/33

Věc T-62/18: Žaloba podaná dne 6. února 2018 – Aeris Invest v. SRB

25

2018/C 123/34

Věc T-204/17: Usnesení Tribunálu ze dne 7. února 2018 – Alfa Laval Flow Equipment (Kunshan) v. Komise

27


CS

 


IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Soudní dvůr Evropské unie

9.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 123/1


Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

(2018/C 123/01)

Poslední publikace

Úř. věst. C 112, 26.3.2018

Dřívější publikace

Úř. věst. C 104, 19.3.2018

Úř. věst. C 94, 12.3.2018

Úř. věst. C 83, 5.3.2018

Úř. věst. C 72, 26.2.2018

Úř. věst. C 63, 19.2.2018

Úř. věst. C 52, 12.2.2018

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu


V Oznámení

SOUDNÍ ŘÍZENÍ

Soudní dvůr

9.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 123/2


Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 7. února 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Justice (England & Wales), Queen's Bench Division (Administrative Court) – Spojené království) – The Queen, na žádost: American Express Co. v. The Lords Commissioners of Her Majesty’s Treasury

(Věc C-304/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Nařízení (EU) 2015/751 - Mezibankovní poplatky za karetní platební transakce - Článek 1 odst. 5 - Postavení třístranného schématu platebních karet na roveň čtyřstrannému schématu platebních karet - Podmínky - Vydávání karetních platebních prostředků třístranným schématem platebních karet ‚s partnerem v rámci společného označování (»co-branding«) nebo prostřednictvím zástupce‘ - Článek 2 bod 18 - Pojem ‚třístranné schéma platebních karet‘ - Platnost“)

(2018/C 123/02)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court of Justice (England & Wales), Queen's Bench Division (Administrative Court)

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: The Queen, na žádost: American Express Co.

Žalovaní: The Lords Commissioners of Her Majesty’s Treasury

za přítomnosti: Diners Club International Limited, MasterCard Europe SA

Výrok

1)

Článek 1 odst. 5 nařízení (EU) 2015/751 Evropského parlamentu a Rady ze dne 29. dubna 2015 o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce musí být vykládán v tom smyslu, že v rámci dohody, kterou uzavřel partner v rámci společného označování nebo zástupce s třístranným schématem platebních karet, není nezbytné, aby tento partner v rámci společného označování nebo tento zástupce jednal jako vydavatel ve smyslu čl. 2 bodu 2 tohoto nařízení k tomu, aby uvedené schéma bylo považováno za vydávající karetní platební prostředky s partnerem v rámci společného označování nebo prostřednictvím zástupce, a tedy aby bylo považováno za čtyřstranné schéma platebních karet ve smyslu prvního z těchto ustanovení.

2)

Přezkum druhé otázky neodhalil nic, co by mohlo ovlivnit platnost čl. 1 odst. 5 a čl. 2 bodu 18 nařízení 2015/751.


(1)  Úř. věst. C 270, 25.7.2016.


9.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 123/3


Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 6. února 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hof van Cassatie – Belgie) – trestní řízení proti Ömeru Altunovi, Abubekiru Altunovi, Sedrettinu Maksutogullarimu, Yunusu Altunovi, Absa NV, M. Sedat BVBA, Alnur BVBA

(Věc C-359/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Migrující pracovníci - Sociální zabezpečení - Použitelné právní předpisy - Nařízení (EHS) č. 1408/71 - Článek 14 bod 1 písm. a) - Vyslaní pracovníci - Nařízení (EHS) č. 574/72 - Článek 11 odst. 1 písm. a) - Potvrzení E 101 - Důkazní síla - Potvrzení získané nebo uplatněné podvodně“)

(2018/C 123/03)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hof van Cassatie

Účastníci původního trestního řízení

Ömer Altun, Abubekir Altun, Sedrettin Maksutogullari, Yunus Altun, Absa NV, M. Sedat BVBA, Alnur BVBA

Výrok

Článek 14 bod 1 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením Rady (ES) č. 118/97 ze dne 2. prosince 1996, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 631/2004 ze dne 31. března 2004, a čl. 11 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 574/72 ze dne 21. března 1972, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 1408/71, ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením č. 118/97, musí být vykládány v tom smyslu, že pokud instituce členského státu, do něhož byli pracovníci vysláni, podala instituci, jež vydala potvrzení E 101, žádost o přezkum a zrušení těchto potvrzení ve světle důkazů shromážděných v rámci soudního vyšetřování, jehož prostřednictvím bylo zjištěno, že tato potvrzení byla získána či uplatněna podvodně, a pokud instituce, jež tato potvrzení vydala, nevzala tyto důkazy v potaz pro účely přezkumu, zda je vydání těchto potvrzení opodstatněné, může vnitrostátní soud v rámci řízení vedeného proti osobám podezřelým z využívání vyslaných pracovníků za použití takových potvrzení odhlédnout od těchto potvrzení, jestliže na základě těchto důkazů a při dodržení záruk neoddělitelně spjatých s právem na spravedlivý proces, jež musí být těmto osobám přiznány, konstatuje, že k takovému podvodu došlo.


(1)  Úř. věst. C 335, 12.9.2016.


9.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 123/3


Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 8. února 2018 – Evropská komise v. Spolková republika Německo

(Věc C-380/16) (1)

(„Nesplnění povinností státem - Daně - Daň z přidané hodnoty (DPH) - Směrnice 2006/112/ES - Článek 73 - Základ daně - Články 306 až 310 - Zvláštní režim pro cestovní kanceláře - Vyloučení prodejů podnikům podléhajícím dani z tohoto režimu - Celkové určení základu daně pro dané období - Neslučitelnost“)

(2018/C 123/04)

Jednací jazyk: němčina

Účastnici řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: M. Owsiany-Hornung a M. Wasmeier, zmocněnci)

Žalovaná: Spolková republika Německo (zástupci: T. Henze a R. Kanitz, zmocněnci)

Vedlejší účastník podporující žalovanou: Nizozemské království (zástupci: M. K. Bulterman, C. S. Schillemans a B. Koopman, zmocněnci)

Výrok

1)

Spolková republika Německo tím, že ze zvláštního režimu daně z přidané hodnoty pro cestovní kanceláře vyloučila cestovní služby poskytované osobám podléhajícím dani, které je využívají na účet svého podniku, a tím, že povolila cestovním kancelářím v rozsahu, v němž podléhají uvedenému režimu, určit obecně základ daně z přidané hodnoty pro skupiny služeb nebo pro všechny služby poskytnuté během zdaňovacího období, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 73 a článků 306 až 310 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty.

2)

Spolkové republice Německo se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 314, 29.8.2016.


9.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 123/4


Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 8. února 2018 – Evropská komise v. Řecká republika

(Věc C-590/16) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2008/118/ES - Článek 7 - Obecná úprava spotřebních daní - Dodávky ropných produktů bez uložení spotřebních daní - Čerpací stanice na hranicích Řecké republiky se třetími zeměmi - Vznik daňové povinnosti ke spotřební dani - Pojem ‚propuštění ke spotřebě‘ zboží podléhajícího spotřební dani - Pojem ‚situace, kdy zboží opustí režim s podmíněným osvobozením od daně‘“)

(2018/C 123/05)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupkyně: F. Tomat a A. Kyratsou, zmocněnkyně)

Žalovaná: Řecká republika (zástupkyně: E.-M. Mamouna a M. Tassopoulou, zmocněnkyně)

Výrok

1)

Řecká republika tím, že přijala a ponechala v platnosti právní předpisy, které dovolují prodej ropných produktů bez uhrazení daně v čerpacích stanicích patřících společnosti Katastimata Aforologiton Eidon AE na hraničních přechodech Kipoi Evrou (Řecko), Kakavia (Řecko) a Evzonoi (Řecko), jež se všechny nacházejí v oblastech hraničících se třetími zeměmi – konkrétně Tureckou republikou, republikou Albánie a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 7 odst. 1 směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS.

2)

Řecké republice se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 30, 30.1.2017.


9.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 123/5


Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 7. února 2018 [žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Justice (England & Wales), Queen’s Bench Division (Správní soud) – Spojené království] – The Queen, na žádost: American Express Co. v. The Lords Commissioners of Her Majesty’s Treasury

(Věc C-643/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice (EU) 2015/2366 - Platební služby na vnitřním trhu - Článek 35 odst. 1 - Požadavky na přístup povolených nebo registrovaných poskytovatelů platebních služeb k platebním systémům - Článek 35 odst. 2 první pododstavec písm. b) - Nepoužitelnost těchto požadavků na platební systémy složené výlučně z poskytovatelů platebních služeb patřících do téže skupiny - Použitelnost uvedených požadavků na třístranná schémata platebních karet, která uzavřela dohody o společném označování nebo o zastupování - Platnost“)

(2018/C 123/06)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court of Justice (England & Wales), Queen’s Bench Division (Správní soud)

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: The Queen, na žádost: American Express Co.

Žalovaní: The Lords Commissioners of Her Majesty’s Treasury

Za účasti: Diners Club International Limited, MasterCard Europe SA

Výrok

1)

Článek 35 odst. 2 první pododstavec písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES, musí být vykládán v tom smyslu, že třístranné schéma platebních karet, které uzavřelo dohodu s partnerem v rámci společného označování, není zbaveno možnosti využít výjimku upravenou v tomto ustanovení, a tedy nepodléhá požadavkům uvedeným v čl. 35 odst. 1 této směrnice v případě, že tento partner v rámci společného označování není poskytovatelem platebních služeb a neposkytuje platební služby v tomto schématu, pokud jde o společně označované produkty. Naproti tomu třístranné schéma platebních karet, které využilo zástupce za účelem poskytování platebních služeb, nemá možnost využít tuto výjimku, a tedy podléhá požadavkům uvedeným ve výše citovaném čl. 35 odst. 1.

2)

Přezkum druhé předběžné otázky neodhalil nic, co by mohlo ovlivnit platnost článku 35 směrnice 2015/2366.


(1)  Úř. věst. C 78, 13.3.2017.


9.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 123/6


Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 8. února 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale Amministrativo Regionale Calabria – Itálie) – Lloyd's of London v. Agenzia Regionale per la Protezione dell'Ambiente della Calabria

(Věc C-144/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Veřejné zakázky - Články 49 a 56 SFEU - Směrnice 2004/18/ES - Důvody pro vyloučení z účasti v zadávacím řízení - Pojišťovací služby - Účast více syndikátů sdružení Lloyd’s of London v tomtéž zadávacím řízení - Podpis nabídek oprávněným zástupcem Lloyd’s of London pro dotyčnou zemi - Zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace - Proporcionalita“)

(2018/C 123/07)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale Calabria

Účastníci původního řízení

Žalobce: Lloyd's of London

Žalovaná: Agenzia Regionale per la Protezione dell'Ambiente della Calabria

Výrok

Zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, jež vyplývají z článků 49 a 56 SFEU a jsou uvedeny v článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání takové právní úpravě členského státu, jako je právní úprava ve věci v původním řízení, která nedovoluje vyloučit dva „syndicates“ Lloyd’s of London z účasti na téže veřejné zakázce na pojišťovací služby z pouhého důvodu, že obě jejich nabídky byly podepsány oprávněným zástupcem Lloyd’s of London pro tento členský stát, ale naopak dovoluje jejich vyloučení, ukáže-li se na základě jednoznačných důkazů, že jejich nabídky nebyly sestaveny nezávisle.


(1)  Úř. věst. C 213, 3.7.2017.


9.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 123/6


Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 8. února 2018 – Evropská komise v. Španělské království

(Věc C-181/17) (1)

(„Nesplnění povinností státem - Dopravní politika - Nařízení (ES) č. 1071/2009 - Podnikatel v silniční dopravě - Povolení pro veřejnou dopravu - Podmínky udělení - Článek 3 odst. 1 a 2 - Článek 5 písm. b) - Potřebný počet vozidel - Vnitrostátní právní úprava - Přísnější podmínky udělení - Vyšší minimální počet vozidel“)

(2018/C 123/08)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: J. Hottiaux a J. Rius, zmocněnci)

Žalovaný: Španělské království (zástupce: V. Ester Casas, zmocněnkyně)

Výrok

1)

Španělské království tím, že k získání povolení pro veřejnou dopravu vyžaduje od podniků, aby měly alespoň tři vozidla, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 3 odst. 1 a 2, jakož i článku 5 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES.

2)

Španělskému království se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 195, 19.6.2017.


9.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 123/7


Kasační opravný prostředek podaný dne 19. srpna 2017 CBA Spielapparate- und Restaurantbetriebs GmbH proti usnesení Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 19. června 2017 ve věci T-906/16, CBA Spielapparate- und Restaurantbetriebs GmbH v. Evropská komise

(Věc C-508/17 P)

(2018/C 123/09)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: CBA Spielapparate- und Restaurantbetriebs GmbH (zástupce: A. Schuster, Rechtsanwalt)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Soudní dvůr Evropské unie (desátý senát) usnesením ze dne 8. února 2018 zamítl kasační opravný prostředek a rozhodl, že účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek ponese vlastní náklady řízení.


9.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 123/7


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Wien (Rakousko) dne 15. prosince 2017 – Adelheid Krah v. Universität Wien

(Věc C-703/17)

(2018/C 123/10)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberlandesgericht Wien

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Adelheid Krah

Žalovaná: Universität Wien

Předběžné otázky

1)

Musí být unijní právo, zejména článek 45 SFEU, čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 (1) ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie, a článek 20 a násl. Listiny základních práv Evropské unie, vykládáno v tom smyslu, že brání takové právní úpravě, podle níž lze dobu předchozího zaměstnání rozhodnou pro účely odborné kvalifikace člena pedagogického sboru Universität Wien (Vídeňská univerzita) započítat celkem pouze v rozsahu tří nebo čtyř let, bez ohledu na to, zda se jedná o dobu zaměstnání u Vídeňské univerzity nebo u jiné vnitrostátní nebo zahraniční univerzity nebo srovnatelné instituce?

2)

Je systém odměňování, který neumožňuje uznání předchozích odpracovaných dob pro účely odborné kvalifikace v plném rozsahu, avšak jenž zároveň podmiňuje vyšší odměňování odpracovanou dobou zaměstnání u stejného zaměstnavatele, v rozporu s volným pohybem pracovníků podle čl. 45 odst. 2 SFEU a čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie?


(1)  Úř. věst. 2011, L 141, s. 1.


9.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 123/8


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landesverwaltungsgericht Oberösterreich (Rakousko) dne 21. prosince 2017 – Ahmad Shah Ayubi

(Věc C-713/17)

(2018/C 123/11)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landesverwaltungsgericht Oberösterreich

Účastníci původního řízení

Stěžovatel: Ahmad Shah Ayubi

Dotčený orgán: Bezirkshauptmannschaft Linz-Land

Předběžné otázky

1)

Musí být článek 29 směrnice 2011/95/EU (1), který zakládá povinnost členského státu poskytovat osobám požívajícím mezinárodní ochrany (v členském státě, který tuto ochranu přiznal) stejnou nezbytnou sociální péči, jaká je poskytována státním příslušníkům tohoto členského státu, vykládán v tom smyslu, že splňuje kritéria přímé použitelnosti, která ve své judikatuře vytvořil Soudní dvůr Evropské unie?

2)

Musí být článek 29 směrnice 2011/95/EU vykládán v tom smyslu, že brání ustanovení vnitrostátního práva, které pouze osobám s trvalým pobytem, které mají právo na azyl, přiznává sociální péči formou minimálního, z potřeb vycházejícího zajištění v plné výši a tedy ve stejném rozsahu, jako státním příslušníkům tohoto členského státu, avšak stanoví krácení dávek sociální péče z minimálního, z potřeb vycházejícího zajištění pro ty osoby, které mají právo na azyl, a kterým byl udělen pouze pobyt na dobu určitou, a tyto osoby tím, pokud jde o výši sociální podpory, staví na roveň osob, které mají nárok na doplňkovou ochranu?


(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany (Úř. věst. 2011, L 337, s. 9).


9.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 123/8


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Amtsgericht Hannover (Německo) dne 27. prosince 2017 – Sebastien Vollmer, Vera Sagalov v. Swiss Global Air Lines AG

(Věc C-721/17)

(2018/C 123/12)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Amtsgericht Hannover

Účastníci původního řízení

Žalobci: Sebastien Vollmer, Vera Sagalov

Žalovaná: Swiss Global Air Lines AG

Předběžné otázky

1)

Může právo na náhradu škody podle článku 7 nařízení (ES) č. 261/2004 (1) vzniknout i tehdy, kdy cestující nestihne přímo navazující let kvůli zpoždění na příletu nepřesahujícímu tři hodiny, což má za následek zpoždění o tři hodiny a více v cílovém místě určení, i když každý z obou letů byl provozován jiným leteckým dopravcem?

2)

Může právo na náhradu škody podle článku 7 nařízení (ES) č. 261/2004 vzniknout i tehdy, pokud jsou odlišní letečtí dopravci součástí stejné skupiny?


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/9, Úř. věst. L 46, s. 1; Zvl. vyd. 07/08, s. 10.


9.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 123/9


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesfinanzhof (Německo) dne 3. ledna 2018 – Michael Winterhoff jako insolvenční správce majetku společnosti DIREKTexpress Holding AG v. Finanzamt Ulm

(Věc C-4/18)

(2018/C 123/13)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesfinanzhof

Účastníci původního řízení

Žalobce a navrhovatel v řízení o opravném prostředku „Revision“: Michael Winterhoff jako insolvenční správce majetku společnosti DIREKTexpress Holding AG

Žalovaný a odpůrce v řízení o opravném prostředku „Revision“: Finanzamt Ulm

Předběžná otázka

Je podnikatel, který provádí úřední doručování písemností v souladu s veřejnoprávními předpisy, „poskytovatelem všeobecných služeb“ ve smyslu článku 2 bodu 13 směrnice 97/67/ES ze dne 15. prosince 2017 (1), který poskytuje částečně nebo úplně tyto všeobecné poštovní služby a jsou tato plnění osvobozena od daně podle čl. 132 odst. 1 písm. a) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (2)?


(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby (Úř. věst. 1998, L 15, s. 14; Zvl. vyd. 06/03, s. 71).

(2)  Úř. věst. 2006, L 347, s. 1.


9.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 123/10


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesfinanzhof (Německo) dne 3. ledna 2018 – Jochen Eisenbeis jako insolvenční správce majetku společnosti JUREX GmbH v. Bundeszentralamt für Steuern

(Věc C-5/18)

(2018/C 123/14)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesfinanzhof

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Jochen Eisenbeis jako insolvenční správce majetku společnosti JUREX GmbH

Žalovaný: Bundeszentralamt für Steuern

Předběžné otázky

1)

Spadá úřední doručení písemností podle veřejnoprávních předpisů [ustanovení jednacích řádů a zákonů, které upravují doručení ve správním řízení – § 33 odst. 1 Postgesetz (poštovní zákon) –] do všeobecných poštovních služeb podle čl. 3 odst. 4 směrnice 97/69/ES (1) ze dne 15. prosince 1997 (směrnice o poštovních službách)?

2)

V případě kladné odpovědi na první otázku:

Je podnikatel, který provádí úřední doručování písemností v souladu s veřejnoprávními předpisy, „poskytovatelem všeobecných služeb“ ve smyslu článku 2 bodu 13 směrnice 97/67/ES ze dne 15. prosince 2017, který poskytuje částečně nebo úplně tyto všeobecné poštovní služby a jsou tato plnění osvobozena od daně podle čl. 132 odst. 1 písm. a) směrnice Rady 2006/112/ES (2) ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty?


(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby (Úř. věst. 1998, L 15, s. 14).

(2)  Úř. věst. 2006, L 347, s. 1.


9.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 123/10


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgerichtshof (Rakousko) dne 9. ledna 2018 – Michael Dobersberger

(Věc C-16/18)

(2018/C 123/15)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgerichtshof

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Michael Dobersberger

Vedlejší účastník řízení: Magistrat der Stadt Wien

Předběžné otázky

1)

Zahrnuje oblast působnosti směrnice 96/71/ES (1) ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (dále rovněž jen „směrnice“), zejména pak jejího čl. 1 odst. 3 písm. a), rovněž poskytování služeb, jakými jsou zajištění jídel a nápojů pro cestující, palubní servis nebo služby čištění realizované pracovníky podniku poskytujícího služby se sídlem ve vysílajícím členském státu (Maďarsko) v rámci plnění smlouvy s železniční společností se sídlem v hostitelském členském státu (Rakousko), pokud jsou tyto služby poskytovány v mezinárodních spojích, které projíždějí rovněž hostitelským členským státem?

2)

Zahrnuje čl. 1 odst. 3 písm. a) směrnice rovněž případ, že podnik poskytující služby se sídlem ve vysílajícím členském státu neposkytuje služby uvedené v otázce 1) v rámci plnění smlouvy s železniční společností se sídlem v hostitelském členském státu, která má nakonec ze služeb prospěch (příjemce služeb), nýbrž v rámci plnění smlouvy s dalším podnikem se sídlem v hostitelském členském státu, který má smluvní vztah (v rámci subdodavatelského řetězce) s železniční společností?

3)

Zahrnuje čl. 1 odst. 3 písm. a) směrnice rovněž případ, kdy podnik poskytující služby se sídlem ve vysílajícím členském státu nevyužívá pro poskytování služeb uvedených v otázce 1) vlastní pracovníky, nýbrž pracovníky jiného podniku, kteří mu byli přenecháni ještě ve vysílajícím členském státu?

4)

Nezávisle na odpovědích na otázky 1) až 3): Brání unijní právo, zejména zásada volného pohybu služeb (články 56 a 57 SFEU), vnitrostátní právní úpravě, která podnikům, které vysílají své pracovníky na území jiného členského státu za účelem poskytování služeb, ukládá dodržování pracovních podmínek ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice a dodržování doprovodných povinností (jako zejména ty týkající se povinnost ohlásit přeshraniční vyslání pracovníků příslušnému orgánu hostitelského členského státu a uchovávání dokladů o výši odměny a o účasti těchto pracovníků v systému sociálního zabezpečení) i pro případy, ve kterých (zaprvé) přeshraničně působící pracovníci náleží k mobilnímu personálu přeshraničně působící železniční společnosti nebo podniku, který poskytuje typické služby železniční společnosti (zajištění jídel a nápojů pro cestující, palubní servis) ve vlacích této železniční společnosti překračujících hranice členských států, a ve kterých (zadruhé) základem vyslání není žádná smlouva o poskytování služeb nebo alespoň smlouva o poskytování služeb mezi vysílajícím podnikem a příjemcem služeb působícím v jiném členském státu, protože povinnost vysílajícího podniku poskytovat plnění příjemci služeb působícímu v jiném členském státu je založena na subdodavatelském vztahu (subdodavatelském řetězci), a v nichž (zatřetí) nemají vyslaní pracovníci zaměstnanecký poměr s vysílajícím podnikem, nýbrž jsou v zaměstnaneckém poměru se třetím podnikem, který přenechal své pracovníky vysílajícímu podniku ještě v členském státu sídla vysílajícího podniku?


(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. 1997, L 18, s. 1).


9.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 123/11


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunalul Mureş (Rumunsko) dne 9. ledna 2018 – trestní řízení proti Virgilovi Mailatovi, Delii Eleně Mailat a Apcom Select SA

(Věc C-17/18)

(2018/C 123/16)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Tribunalul Mureş

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé: Virgil Mailat, Delia Elena Mailat, Apcom Select SA

Předběžné otázky

1)

Představuje uzavření smlouvy, kterou společnost pronajme jiné společnosti nemovitost, v níž byly dříve vykonávány specifické činnosti stravování veřejnosti v restauraci, včetně všech fixních aktiv a inventárních položek, pokud společnost, jež je nájemcem, vykonává tutéž činnost stravování veřejnosti v restauraci pod tímtéž názvem užívaným dříve, převod podniku ve smyslu článku 19 a článku 29 směrnice 2006/112/ES (1)?

2)

Pokud je odpověď na první otázku záporná, představuje popsaná transakce poskytování služeb, které lze považovat za nájem nemovitosti ve smyslu čl. 135 odst. 1 písm. l) směrnice o DPH, nebo komplexní poskytování služeb, které nelze kvalifikovat jako nájem nemovitosti podléhající dani ze zákona?


(1)  Úř. věst. 2006, L 347, s. 1.


9.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 123/12


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Amtsgericht Darmstadt (Německo) dne 11. ledna 2018 – TopFit e.V., Daniele Biffi v. Deutscher Leichtathletikverband e.V.

(Věc C-22/18)

(2018/C 123/17)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Amtsgericht Darmstadt

Účastníci původního řízení

Žalobci: TopFit e.V., Daniele Biffi

Žalovaný: Deutscher Leichtathletikverband e.V.

Předběžné otázky

1)

Je třeba články 18, 21 a 165 SFEU vykládat tak, že ustanovení soutěžního řádu pro lehkou atletiku sportovního svazu členského státu, které činí účast na národních mistrovstvích závislou na státní příslušnosti tohoto členského státu, představuje nepřípustnou diskriminaci?

2)

Je třeba články 18, 21 a 165 SFEU vykládat tak, že sportovní svaz členského státu nepřípustně diskriminuje amatérské sportovce, kteří nejsou státními příslušníky tohoto členského státu, tím, že jim sice umožní účast na národních mistrovstvích, dovolí jim ale startovat jen „mimo soutěž“ nebo „mimo hodnocení“ a nedovolí jim účastnit se finálových běhů a soutěží?

3)

Je třeba články 18, 21 a 165 SFEU vykládat tak, že sportovní svaz členského státu nepřípustně diskriminuje amatérské sportovce, kteří nejsou státními příslušníky tohoto státu, tím, že je vyloučí z udělování národních titulů resp. z výsledkových listin?


9.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 123/12


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Administrativen sad Sofia-grad (Bulharsko) dne 17. ledna 2018 – „Elektrorazpredelenie Jug“ EAD v. Komisia za energiyno i vodno regulirane (KEVR)

(Věc C-13/18)

(2018/C 123/18)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Administrativen sad Sofia-grad

Účastnice původního řízení

Žalobkyně:„Elektrorazpredelenie Jug“ EAD

Žalovaná: Komisia za energiyno i vodno regulirane (KEVR)

Předběžné otázky

1)

Musí být ustanovení čl. 2 bodů 3 a 5 směrnice 2009/72/ES (1) vykládána v tom smyslu, že jediné kritérium pro rozlišení distribuční soustavy a přenosové soustavy, resp. činností „distribuce“ a „přenos“ elektřiny, je napěťová hladina a členským státům není dovoleno, i přes jejich možnost svobodně přiřazovat uživatele soustav k jednomu nebo druhému typu soustavy (přenosové soustavě nebo distribuční soustavě), zavést vlastnictví majetku, který je užíván pro tyto činnosti, jako dodatečné rozlišovací kritérium pro činnosti přenos a distribuce?

2)

V případě kladné odpovědi na první otázku: je třeba zákazníky, kteří jsou připojeni k přenosové soustavě středního napětí, vždy považovat za zákazníky provozovatele distribuční soustavy, který má licenci pro příslušné území, a to bez ohledu na vlastnické poměry k zařízením, na která jsou elektrická zařízení těchto zákazníků přímo napojena a nezávisle na smlouvách, které tito zákazníci mají přímo s provozovatelem přenosové soustavy?

3)

3) V případě záporné odpovědi na první otázku: je s ohledem na smysl a účel směrnice 2009/72/ES přípustná taková vnitrostátní úprava, jako je ta, která je uvedena v § 1 bodu 44 ve spojení s bodem 20 doplňujících předpisů k energetickému zákonu, podle které je „přenos elektřiny“ přeprava elektřiny prostřednictvím přenosové soustavy a „elektrická přenosová soustava“ je souhrn elektrických vedení a zařízení, který slouží přenosu, transformaci elektřiny z vysokého napětí na střední napětí a přerozdělování energetických proudů? Je za stejných podmínek přípustná taková vnitrostátní právní úprava, jako je ta, která je uvedena v článku 88 bodu 1 energetického zákona, která stanoví, že „distribuce elektřiny a provozování elektrických distribučních soustav je vykonáváno provozovateli elektrických distribučních soustav, kteří jsou na vymezeném území vlastníky těchto soustav a získali licenci pro distribuci elektřiny na příslušném území“?


(1)  Směrnice 2009/72/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. 2009, L 211, s. 55).


9.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 123/13


Žaloba podaná dne 14. února 2018 – Evropská komise v. Italská republika

(Věc C-122/18)

(2018/C 123/19)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: G. Gattinara a C. Zadra, zmocněnci)

Žalovaná: Italská republika

Návrhová žádání žalobkyně

určit, že Italská republika tím, že nezajistila a nadále nezajišťuje, aby orgány veřejné moci nepřekračovaly lhůty 30 nebo 60 kalendářních dnů pro zaplacení svých dluhů z obchodních transakcí, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (Úř. věst. 2011, L 48, s. 1), a zejména povinnosti podle článku 4 této směrnice;

uložit Italské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Důkazy, které má Komise k dispozici, jež jsou založeny na informacích poskytnutých Italskou republikou během postupu před zahájením soudního řízení, nasvědčují tomu, že lhůty splatnosti 30 nebo 60 kalendářních dnů uvedené v článku 4 směrnice 2011/7/EU o postupu proti opožděným platbám byly překročeny nikoli jednotlivými subjekty, nýbrž celými kategoriemi orgánů veřejné moci, a nikoliv ve vztahu k jedné jednotlivé obchodní transakci, nýbrž pokud jde o průměrnou dobu splácení, tj. ve vztahu ke všem transakcím uzavřeným těmito orgány, a konečně nikoli po určitou omezenou dobu, nýbrž systematicky od září 2014 do dne podání této žaloby. Komise tudíž považuje za prokázané trvalé a systematické porušení článku 4 směrnice.


Tribunál

9.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 123/15


Rozsudek Tribunálu ze dne 21. února 2018 – Klyuyev v. Rada

(Věc T-731/15) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vzhledem k situaci na Ukrajině - Zmrazení finančních prostředků - Seznam osob, subjektů a orgánů, kterým se zmrazují finanční prostředky a hospodářské zdroje - Ponechání žalobcova jména na seznamu - Povinnost uvést odůvodnění - Právní základ - Skutkový základ - Zjevně nesprávné posouzení - Právo na obhajobu - Právo na vlastnictví - Právo na ochranu dobré pověsti - Proporcionalita - Ochrana základních práv rovnocenná ochraně zaručené v Unii - Námitka protiprávnosti“)

(2018/C 123/20)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Sergiy Klyuyev (Doněck, Ukrajina) (zástupci: R. Gherson, T. Garner, solicitors, B. Kennelly, QC, a J. Pobjoy, barrister)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: Á. de Elera-San Miguel Hurtado a J.-P. Hix, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU znějící zaprvé na zrušení rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/1781 ze dne 5. října 2015, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2015, L 259, s. 23), a prováděcího nařízení Rady (EU) 2015/1777 ze dne 5. října 2015, kterým se provádí nařízení (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2015, L 259, p. 3), zadruhé na zrušení rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/318 ze dne 4. března 2016, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2016, L 60, p. 76), a prováděcího nařízení Rady (EU) 2016/311 ze dne 4. března 2016, kterým se provádí nařízení (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2016, L 60, p. 1), a zatřetí na zrušení rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/381 ze dne 3. března 2017, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2017, L 58, p. 34), a prováděcího nařízení Rady (EU) 2017/374 ze dne 3. března 2017, kterým se provádí nařízení (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2017, L 58, p. 1), v rozsahu, v němž bylo žalobcovo jméno ponecháno na seznamu osob, subjektů a orgánů, na něž se tato mezující opatření vztahují.

Výrok rozsudku

1)

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/381 ze dne 3. března 2017, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině, a prováděcí nařízení Rady (EU) 2017/374 ze dne 3. března 2017, kterým se provádí nařízení (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině, se zrušují v rozsahu, v němž bylo jméno Sergiye Klyuyeva ponecháno na seznamu osob, subjektů a orgánů, na něž se tato omezující opatření vztahují.

2)

Účinky článku 1 rozhodnutí 2017/381 a článku 1 prováděcího nařízení 2017/374 jsou ve vztahu k S. Klyuyevovi zachovány až do doby uplynutí lhůty pro podání opravného prostředku uvedené v článku 56 prvním pododstavci statutu Soudního dvora Evropské unie anebo, pokud bude opravný prostředek v této lhůtě podán, až do jeho zamítnutí.

3)

Ve zbývající části se žaloba zamítá.

4)

S. Klyuyev ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie, pokud jde o návrhy na zrušení napadených aktů uvedené v žalobě a v prvním návrhu na úpravu žaloby.

5)

Rada ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené S. Klyuyevem, pokud jde o návrh na částečné zrušení rozhodnutí 2017/381 a prováděcího nařízení 2017/374 uvedený ve druhém návrhu na úpravu žaloby.


(1)  Úř. věst. C 68, 22.2.2016.


9.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 123/16


Rozsudek Tribunálu ze dne 20. února 2018 – Deutsche Post v. EUIPO – bpost (BEPOST)

(Věc T-118/16) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie BEPOST - Starší obrazová ochranná známka Evropské unie ePost a starší národní slovní ochranná známka POST - Nezapsaná ochranná známka nebo označení užívané v obchodním styku POST - Relativní důvod pro zamítnutí - Neexistence nebezpečí záměny - Článek 8 odstavec 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní článek 8 odstavec 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] - Článek 8 odstavec 4 nařízení č. 207/2009 (nyní článek 8 odstavec 4 nařízení 2017/1001) - Neexistence poškození dobrého jména a neexistence oslabení - Článek 8 odstavec 5 nařízení č. 207/2009 (nyní článek 8 odstavec 5 nařízení 2017/1001) - Důkazy předložené poprvé před Tribunálem“)

(2018/C 123/21)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Deutsche Post AG (Bonn, Německo) (zástupci: K. Hamacher a G. Müllejans, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: A. Folliard-Monguiral, G. Sakalaite-Orlovskiene a D. Walicka, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: bpost NV (Brusel. Belgie) (zástupci: původně L. Hubert a K. Ongena, poté H. Dhondt a J. Cassiman, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 18. ledna 2016 (věc R 3107/2014-1) týkajícímu se námitkového řízení mezi Deutsche Post a bpost.

Výrok

1.

Žaloba se zamítá.

2.

Deutsche Post AG se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 165, 10.5.2016.


9.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 123/17


Rozsudek Tribunálu ze dne 23. února 2018 – Schniga v. CPVO (Gala Schnico)

(Věc T-445/16) (1)

(„Odrůdová práva - Žádost o odrůdové právo Společenství pro odrůdu Gala Schnico - Technické zkoušení - Povinnost uvést odůvodnění - Článek 75 první věta nařízení (ES) č. 2100/94 - Uniformita - Článek 8 nařízení č. 2100/94 - Dodatečné zkoušení - Článek 57 odst. 3 nařízení č. 2100/94 - Rovné zacházení - Zjišťování skutkového stavu úřadem CPVO z moci úřední - Článek 76 nařízení č. 2100/94“)

(2018/C 123/22)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Schniga GmbH (Bolzano, (Itálie) (zástupci: G. Würtenberger a R. Kunze, advokáti)

Žalovaný: Odrůdový úřad Společenství (CPVO), (zástupci: M. Ekvad, F. Mattina a U. Braun-Mlodecka, zmocněnci, ve spolupráci s A. von Mühlendahlem a H. Hartwigem, advokáty)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí odvolacího senátu CPVO ze dne 22. dubna 2016 (věc A 005/2014) týkajícímu se žádosti o odrůdové právo Společenství pro odrůdu Gala Schnico.

Výrok

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Společnosti Schniga GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 364, 3.10.2016.


9.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 123/17


Rozsudek Tribunálu ze dne 21. února 2018 – Repower v. EUIPO – repowermap.org (REPOWER)

(Věc T-727/16) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Rozhodnutí odvolacího senátu zrušující dřívější rozhodnutí - Článek 80 nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní článek 103 nařízení (EU) 2017/1001] - Obecná právní zásada opravňující zrušit protiprávní správní akt“)

(2018/C 123/23)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Repower AG (Brusio, Švýcarsko) (zástupci: R. Kunz-Hallstein a H. P. Kunz-Hallstein, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: J. Crespo Carrillo, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: repowermap.org (Bern, Švýcarsko) (zástupce: P. González-Bueno Catalán de Ocón, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 3. srpna 2016 [věc R 2311/2014-5 (REV)] týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi repowermap.org a Repower.

Výrok

1.

Žaloba se zamítá.

2.

Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společnostmi Repower AG a repowermap.org.


(1)  Úř. věst. C 462, 12.12.2016.


9.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 123/18


Rozsudek Tribunálu ze dne 20. února 2018 – Kwang Yang Motor v. EUIPO – Schmidt (CK1)

(Věc T-45/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie CK1 - Starší obrazová ochranná známka Evropské unie CK - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2018/C 123/24)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Kwang Yang Motor Co., Ltd (Kaohsiung, Taiwan) (zástupci: A. González Hähnlein a A. Kleinheyer, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: J. Crespo Carrillo a D. Walicka, zmocněnci)

Další účastník řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastník před Tribunálem: Udo Schmidt (Reken, Německo) (zástupci: G. Rother a J. Vogtmeier, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 2. listopadu 2016 (věc R 2193/2015-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi U. Schmidtem a společností Kwang Yang Motor.

Výrok

1.

Žaloba se zamítá.

2.

Společnosti Kwang Yang Motor Co se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 78, 13.3.2017.


9.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 123/19


Rozsudek Tribunálu ze dne 21. února 2018 – Laboratoire Nuxe v. EUIPO –Camille a Tariot (NYouX)

(Věc T-179/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie NY nebo X - Starší národní slovní ochranná známka NUXE - Povinnost uvést odůvodnění - Článek 75 první věta nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní článek 94 odstavec 1, první věta nařízení (EU) 2017/1001] - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Podobnost výrobků - Podobnost označení - Rozlišovací způsobilost - Článek 8 odstavec l písm. b) nařízení č. 207/2009 [nyní článek 8 odstavec 1 písm. b) nařízení 2017/1001]“)

(2018/C 123/25)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Laboratoire Nuxe (Paříž, Francie) (zástupci: P. Wilhelm a J. Roux, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: A. Folliard–Monguiral a V. Ruzek, zmocněnci)

Další účastníci řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastníci před Tribunálem: Élisabeth Camille (Alicante, Španělsko) a Jean-Yves Tariot (Alicante)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 16. Ledna 2017 (věc R 718/2016-5) týkajícímu se námitkového řízení mezi na jedné straně Laboratoire Nuxe a na druhé straně É. Camille a J.-Y. Tariot.

Výrok

1.

Rozhodnutí pátého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 16. ledna 2017(věc R 718/2016-5) se zrušuje.

2.

Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 144, 8.5.2017.


9.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 123/19


Rozsudek Tribunálu ze dne 22. února 2018 – International Gaming Projects v. EUIPO – Zitro IP (TRIPLE TURBO)

(Věc T-210/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie TRIPLE TURBO - Starší obrazová ochranná známka Evropské unie TURBO - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Neexistence nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2018/C 123/26)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: International Gaming Projects Ltd (Qormi, Malta) (zástupce: M. Garayalde Niño, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: J. Crespo Carrillo, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Zitro IP Sàrl (Lucemburk, Lucembursko) (zástupce: A. Canela Giménez, advokát)

Předmět věci

Žaloba proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 8. února 2017 (věc R 119/2016-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Zitro IP a International Gaming Projects

Výrok

1.

Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 8. února 2017 (věc R 119/2016-4) se zrušuje.

2.

EUIPO ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností International Gaming Projects Ltd.

3.

Zitro IP Sàrl ponese vlastní náklady řízení.


(1)  Úř. věst. C 161, 22.5.2017.


9.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 123/20


Usnesení Tribunálu ze dne 9. února 2018 – Arcofin a další v. Komise

(Věc T-711/14) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Státní podpory - Podpora poskytnutá Belgií finančním družstevním společnostem skupiny ARCO - Záruční režim chránící podíly fyzických osob, které jsou společníky těchto společností - Rozhodnutí o neslučitelnosti státní podpory s vnitřním trhem - Selektivní výhoda - Opatření narušující hospodářskou soutěž nebo hrozící jejím narušením a ovlivňující obchod mezi členskými státy - Opatření, které má napravit vážnou poruchu v hospodářství členského státu - Legitimní očekávání - Žaloba, která je zčásti zjevně nepřípustná a zčásti po právní stránce zjevně zcela neopodstatněná“)

(2018/C 123/27)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Arcofin SCRL (Brusel, Belgie), Arcopar SCRL (Brusel) a Arcoplus (Brusel) (zástupci: R. Martens, A. Verlinden a C. Maczkovics, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: L. Flynn a B. Stromsky, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh založený na článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Komise 2014/686/EU ze dne 3. července 2014 o státní podpoře SA.33927 (12/C) (ex 11/NN), kterou poskytla Belgie – Systém pojištění na ochranu podílů jednotlivých členů, fyzických osob, finančních družstev (Úř. věst. 2014, L 284, s. 53)

Výrok

1)

Žaloba se zčásti odmítá jako zjevně nepřípustná a zčásti zamítá jako právní stránce zjevně zcela neopodstatněná.

2)

Společnostem Arcofin SCRL, Arcopar SCRL a Arcoplus se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 409, 17.11.2014.


9.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 123/21


Usnesení Tribunálu ze dne 7. února 2018 – AEIM a Kazenas v. Komise

(Věc T-436/16) (1)

(„Žaloba na náhradu škody - Promlčení - Absence důkazů o škodě - Zjevně zamítnutelná žaloba“)

(2018/C 123/28)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: L’application électronique industrielle moderne (AEIM) (Algrange, Francie) a Philippe Kazenas (Lucemburk, Lucembursko) (zástupce: B. Wizel, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně S. Delaude a S. Lejeune, poté S. Delaude, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba na základě článku 268 SFEU znějící na náhradu škody, která žalobcům údajně vznikla v důsledku korupčního jednání, kterého se měl dopustit zástupce Komise.

Výrok

1)

Žaloba se zamítá.

2)

L’Application électronique industrielle moderne (AEIM) a Philippe Kazenasovi se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 371, 10.10.2016.


9.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 123/21


Usnesení Tribunálu ze dne 1. února 2018 – Collins v. Parlament

(Věc T-919/16) (1)

(„Výsady a imunity - Člen Evropského parlamentu - Rozhodnutí nechránit výsady a imunity - Zjevně nepřípustná žaloba - Zjevná nepříslušnost - Žaloba po právní stránce zjevně zcela neopodstatněná“)

(2018/C 123/29)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Jane Maria Collins (Hotham, Spojené království) (zástupce: I. Anderson, solicitor)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: S. Alonso de León a M. Dean, zmocněnci)

Předmět věci

Zaprvé návrh založený na článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 25. října 2016 nechránit imunity a výsady žalobkyně, zadruhé návrh založený na článku 268 SFEU a znějící na náhradu újmy, kterou žalobkyně údajně utrpěla v důsledku tohoto rozhodnutí a zatřetí, návrh znějící na vydání rozhodnutí Tribunálu o žádosti o ochranu imunity a výsad žalobkyně.

Výrok

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Jane Maria Collins ponese vlastní náklady řízení včetně nákladů vynaložených Evropským parlamentem.


(1)  Úř. věst. C 70, 6.3.2017.


9.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 123/22


Žaloba podaná dne 12. prosince 2017 – PV v. Komise

(Věc T-786/16)

(2018/C 123/30)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci/ Účastnice řízení

Žalobce: PV (zástupce: M. Casado García-Hirschfeld, advokátka)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

prohlásil žalobu za přípustnou a opodstatněnou;

a v důsledku toho:

zrušil napadená rozhodnutí ze dne 31. května 2016 a 5. července 2016 o srážkách ze mzdy, v jejichž souvislosti podal žalobce stížnosti podle čl. 90 odst. 2 služebního řádu ve dnech 29. července 2016 (R/492/16) a 30. července 2016 (R/493/16), které byly obě zamítnuty dne 28. listopadu 2016;

zrušil napadená rozhodnutí ze dne 15. září 2016 a 11. července 2016 o srážkách ze mzdy a o vynulování mzdy od července 2016, v jejichž souvislosti podal žalobce stížnost podle čl. 90 odst. 2 služebního řádu dne 19. září 2016 (R/496/16), která byla zamítnuta dne 17. ledna 2017;

zrušil napadené rozhodnutí ze dne 21. září 2016, kterým byl žalobce informován o celkovém dluhu ve výši 42 704,74 eur za Komisí, v jehož souvislosti byla dne 8. listopadu 2016 podána stížnost podle čl. 90 odst. 2 služebního řádu (R/556/16), která byla zamítnuta dne 17. ledna 2017;

zrušil napadenou výzvu k úhradě č. 32441709991 ze dne 20. července 2017 na částku 42 704,74 eur, na jejímž základě má být zaplacen sporný dluh ve výši 42 704,74 eur, v jehož souvislosti byla dne 31. července 2017 podána stížnost podle čl. 90 odst. 2 služebního řádu (R/346/17), která byla zamítnuta dne 29. listopadu 2017;

zrušil rozhodnutí o odvolání ze dne 26. července 2016, které přijal OOJ v tripartitním složení a proti němuž podal žalobce dne 3. října 2016 stížnost podle čl. 90 odst. 2 služebního řádu (R/510/16), jež byla zamítnuta dne 2. února 2017, a zrušil disciplinární řízení CMS 13/087 ve všech ohledech;

nahradil újmu způsobenou psychickým obtěžováním na půdě GŘ zaměstnání, GŘ rozpočet, GŘ tlumočnické služby a společně se zdravotní službou, Úřadem pro správu a vyplácení individuálních nároků a GŘ lidské zdroje, přičemž k prvnímu případu obtěžování došlo v říjnu 2008;

zrušil všechny hodnotící posudky žalobce za roky 2014, 2015 a 2016 z důvodu obtěžování na půdě GŘ tlumočnické služby;

a přiznal následující náhradu na základě článku 340 SFEU:

náhradu nemajetkové újmy žalobce ve výši 889 000 eur a majetkové újmy ve výši 132 828,67 eur vyplývajících z napadených rozhodnutí, která se oceňuje – s výhradou přehodnocení – na částku 1 021 828,67 eur, navyšovanou o úrok z prodlení až do dne úplného zaplacení;

podpůrně, s ohledem na způsobené obtěžování a na použitá „nepravdivá prohlášení“, v důsledku čehož nelze taková pochybení v unijním právním pořádku trpět:

zrušil všechny srážky ze mzdy za období od března 2015 do července 2016 – tj. 12 rozhodnutí ze dne 9.2.2015, 30.3.2015, 5.5.2015, 24.6.2015, 1.10.2015, 12.11.2015, 15.1.2016, 22.4.2016, 31.5.2016, 5.7.2016, 15.9.2016 a 11.7.2016, a všechna rozhodnutí o zamítnutí jeho návrhů na zrušení, tj. rozhodnutí R/1110/14 ze dne 11.3.2015, R/225/15 dne 3. července 2015, R/292/15 ze dne 23. července 2015, R/376/15 ze dne 18. srpna 2015, R/419/15 ze dne 25. září 2015, R/496/15 ze dne 23. října 2015, R/787/15 a R/788/16 a R/71/16 ze dne 21. března 2016, R/282/16 ze dne 12. září 2016;

zrušil všechna zamítavá rozhodnutí týkající se stížností k hodnotícímu postupu, tj. zamítavá rozhodnutí R/ll00/14 ze dne 12. března 2015, R/313/15 ze dne 11. srpna 2015, R/676/15 ze dne 13. října 2015, R/127/16 a R/128/16 ze dne 7. června 2016 a R/342/16 ze dne 21. září 2016;

zrušil všechna rozhodnutí o zamítnutí žádostí o pomoc – článek 24 služebního řádu – a to ze dne 23. října 2014, 20. ledna 2015, 20. března 2015, 30. července 2015 (žádost D/322/15), 15. března 2016 (žádost D/776/15) a 18. května 2016.

zrušil všechny „lékařské posudky“ Dr. [X] k neodůvodněné absenci ze dne 16. a 18. července 2018, 8. srpna 2014, 4. září 2014, 4. prosince 2014, 4. února 2015, 13. dubna 2015, 4. června 2015, 11. srpna 2015, 14. října 2015, 4. prosince 2015, 5. února 2016, 22. března 2016, 18. dubna 2016, 3. června 2016, 30. června 2016 a 25. července 2016;

zrušil „lékařské posudky“ ze dne 27. června 2014 od Dr. [X] a ze dne 10. října 2014 od Dr. [Y], jimiž byl žalobce odkázán zpět na ty, kdo mu způsobili obtěžování;

zrušil rozhodnutí o zamítnutí administrativní stížnosti R/182/16 ze dne 14. července 2016 podané dne 22. března 2016 k neodůvodněné absenci ve dnech 16. a 17. března 2016 v jeho bydlišti.

zrušil všechna oznámení o dluzích ze dne 10. března 2015, 11. května 2015, 10. června 2015, 11. srpna 2015, 13. listopadu 2015, 9. prosince 2015, 18. července 2016 a předběžné dopisy k výzvě k úhradě ze dne 21. června 2016 a 21. září 2016;

a v každém případě:

uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce pět žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení článků 1, 3 a 4 a čl. 31 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 1e odst. 2 a článku 12a služebního řádu úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“), který zakotvuje zákaz psychického obtěžování.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení článků 21a, 22b a 23 služebního řádu týkajících se zákazu protiprávních jednání.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení zásady poskytování péče a pomoci v rozporu s článkem 24 služebního řádu.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení článku 59 a z nesprávného výkladu článku 60 služebního řádu.

5.

Pátý žalobní důvod vycházející z porušení článků 41 a 48 Listiny základních práv Evropské unie, které zakotvují nestranné projednání, právo být slyšen a právo na obhajobu, a článku 3 přílohy IX služebního řádu týkajícího se práva být slyšen orgánem oprávněným ke jmenování („OOJ“) před předáním věci Disciplinární radě, a v souladu s judikaturou Kerstens v. Komise (rozsudek ze dne 14. února 2017, Kerstens v. Komise, T-270/16 P, nezveřejněný, EU:T:2017:74).

Žalobce rovněž navrhuje přiznání náhrady ve výši 889 000 eur z titulu nemajetkové újmy a ve výši 132 828,67 eur z titulu majetkové újmy v souladu s článkem 340 SFEU.


9.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 123/24


Žaloba podaná dne 29. ledna 2018 – UZ v. Parlament

(Věc T-47/18)

(2018/C 123/31)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: UZ (zástupce: J.-N. Louis, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

rozhodl a určil, že

rozhodnutí generálního tajemníka Evropského parlamentu ze dne 27. února 2017, kterým se jí ukládá disciplinární sankce ve formě snížení platové třídy z AD13 stupeň 3 na AD12 stupeň 3 s účinností od 1. března 2017 a kterým byly vynulovány body získané v rámci osobního hodnocení ve třídě AD13, se zrušuje;

rozhodnutí o zamítnutí její žádosti o právní pomoc se zrušuje;

uložil Evropskému parlamentu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vychází z porušení článku 41 Listiny základních práv Evropské unie a článků 3 a 22 Přílohy IX služebního řádu úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“), jelikož žalobkyně nebyla vyslechnuta orgánem oprávněným ke jmenování („OOJ“) pro účely rozhodnutí podle článku 3 Přílohy IX ani před zamítnutím její žádosti o právní pomoc podle článku 24 služebního řádu.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení článků 9, 10 a 16 Přílohy IX služebního řádu, jelikož napadené disciplinární rozhodnutí porušuje zásadu proporcionality a ukládá žalobkyni globální sankci nestanovenou v Příloze IX služebního řádu, tj. snížení platové třídy, vynulování bodů osobního ohodnocení a její vyloučení z manažerských funkcí.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z nesprávného postupu disciplinární komise, která nebyla řádně ustavena s tím, že žalobkyně před tím nebyla vyslechnuta, ale rovněž v průběhu řízení porušovala právo žalobkyně na to se účinně hájit.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení článku 24 služebního řádu v rozsahu, v němž OOJ žalobkyni nevyslechl před zamítnutím její žádosti o právní pomoc.


9.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 123/25


Žaloba podaná dne 31. ledna 2018 – Fashion Energy v. EUIPO – Retail Royalty (1st AMERICAN)

(Věc T-54/18)

(2018/C 123/32)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Fashion Energy Srl (Milán, Itálie) (zástupce: T. Müller, F. Togo, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Retail Royalty Co. (Las Vegas, Nevada, Spojené státy)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie 1st AMERICAN – Přihláška č. 8 622 078

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 15. listopadu 2017, ve věci R 693/2017-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

přerušil řízení podle čl. 69 písm. d) jednacího řádu Tribunálu do konečného a závazného rozhodnutí o návrhu na částečné zrušení ochranné známky Evropské unie č. 5 066 113 podanému na podporu námitky;

napadené rozhodnutí zrušil;

uložil EUIPO a další účastnici řízení náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyní.

Dovolávané žalobní důvody

Porušení zásady kontradiktornosti;

Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení 2017/1001.


9.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 123/25


Žaloba podaná dne 6. února 2018 – Aeris Invest v. SRB

(Věc T-62/18)

(2018/C 123/33)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Aeris Invest Sàrl (Lucemburk, Lucembursko) (zástupci: R. Vallina Hoset, A. Sellés Marco, C. Iglesias Megías a A. Lois Perreau de Pinninck, advokáti)

Žalovaný: Jednotný výbor pro řešení krizí

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí odvolací komise Jednotného výboru pro řešení krizí ze dne 28. listopadu 2017 ve věci 43/2017, jakož i potvrzující rozhodnutí SRB/CM01/ARES(2017)4898090 ze dne 6. září 2017 a

uložil Jednotnému výboru pro řešení krizí náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně šest žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod, vycházející z toho, že rozhodnutí SRB/ES/2017/01 o přístupu veřejnosti k dokumentům Jednotného výboru pro řešení krizí (rozhodnutí o přístupu) je v rozporu s článkem 90 nařízení č. 806/2014 a s článkem 4 nařízení č. 1049/2001, neboť právo na přístup k dokumentům upravuje ultra vires a zavádí výjimky z práva na přístup k dokumentům, které nařízení č. 1049/2001 nestanoví. Vzhledem k tomu, že právní základ rozhodnutí komise nelze v souladu s článkem 277 SFEU použít, musí být toto rozhodnutí zrušeno.

2.

Druhý žalobní důvod, vycházející z toho, že rozhodnutí komise je v rozporu s článkem 296 SFEU, neboť se v něm jen vágně a povšechně uvádí, že zpřístupnění plánu [řešení krize] z roku 2016, rozhodnutí o řešení krize a posudku týkajícího se ocenění v jejich plném znění je v rozporu s čl. 4 odst. 1 písm. a) a odst. 2 nařízení č. 1049/2001.

3.

Třetí žalobní důvod, vycházející z toho, že rozhodnutí komise je v rozporu s článkem 15 Smlouvy o fungování Evropské unie a článkem 42 Listiny základních práv, jakož i s čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1049/2001, neboť (i) politika řešení krizí úvěrových institucí není platnou výjimkou odůvodňující omezení základního práva na přístup k dokumentům, (ii) nejsou splněny požadavky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1049/2001 a (iii) ze zvažování dotčených zájmů plyne, že přístup k požadovaným dokumentům musí být poskytnut.

4.

Čtvrtý žalobní důvod, vycházející z toho, že rozhodnutí komise je v rozporu s článkem 15 Smlouvy o fungování Evropské unie a článkem 42 Listiny základních práv Evropské unie, jakož i s čl. 4 odst. 2 nařízení č. 1049/2001, neboť poskytnutí úplného přístupu k rozhodnutí o řešení krize, posudku týkajícímu se ocenění a k plánu [řešení krize] z roku 2016 (i) nenarušuje obchodní zájmy fyzických ani právnických osob a (ii) zvažování dotčených zájmů vede v každém případě k závěru, že přístup k dokumentům má být poskytnut.

5.

Pátý žalobní důvod, vycházející z toho, že rozhodnutí komise je v důsledku odepření přístupu k informacím, na které se nevztahuje profesní tajemství, v rozporu s článkem 15 SFEU a článkem 88 nařízení č. 806/2014, neboť (i) neexistuje domněnka důvěrnosti podle článku 88 nařízení č. 806/2014 a článku 339 SFEU a (ii), i kdyby taková domněnka existovala, nebylo by možné ji použít, protože dokumenty jsou požadovány pro účely jejich použití v soudním řízení.

6.

Šestý žalobní důvod, vycházející z toho, že přijetím rozhodnutí komise došlo ke zneužití pravomoci, neboť jím byl žalobkyni odepřen úplný přístup k plánu [řešení krize] z roku 2016 s tím, že tento plán „v plném rozsahu spadá pod výjimky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) třetí odrážce a písm. c) jakož i čl. 4 odst. 2 [rozhodnutí o přístupu]“, ačkoli ve skutečnosti existuje důvodné podezření, že účelem onoho odepření není nic jiného než zatajení chyb, mezer a nedostatků, jimiž zmíněný plán trpí.


9.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 123/27


Usnesení Tribunálu ze dne 7. února 2018 – Alfa Laval Flow Equipment (Kunshan) v. Komise

(Věc T-204/17) (1)

(2018/C 123/34)

Jednací jazyk: švédština

Předseda čtvrtého senátu nařídil vyškrtnutí věci.


(1)  Úř. věst. C 161, 22.5.2017.