Úřední věstník C 189/2017

15.6.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 189/1

Usnesení Rady o strukturovaném dialogu a budoucím vývoji dialogu s mladými lidmi v kontextu politik týkajících se evropské spolupráce v oblasti mládeže po roce 2018

(2017/C 189/01)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

PŘIPOMÍNAJÍC, ŽE:

v usnesení Rady o podpoře politické účasti mladých lidí na demokratickém životě Evropy (1) se uvádí, že obecnou tematickou prioritou evropské spolupráce pro strukturovaný dialog v oblasti mládeže v období od 1. ledna 2016 do 30. června 2017 bude „umožnit všem mladým lidem zapojit se do rozmanité a propojené Evropy podporující začlenění“ a že toto téma bude pojítkem, které zajistí kontinuitu a systematičnost práce trojice předsednictví, nizozemského, slovenského a maltského, v souladu s pracovním plánem EU v oblasti mládeže na období let 2016–2018,

UZNÁVAJÍC, ŽE:

strukturovaný dialog je participační proces a výsledky pátého pracovního cyklu vycházejí z výsledků vnitrostátních konzultací během nizozemského, slovenského a maltského předsednictví, jakož i z výsledků konferencí EU zaměřených na otázky mládeže konaných v dubnu roku 2016 v Amsterdamu, v říjnu roku 2016 v Košicích a v březnu roku 2017 na Maltě;

nizozemské předsednictví se zaměřilo na posouzení výzev a problémů, jimž mladí lidé v dnešní Evropě čelí. Během konference o mládeži konané v Amsterdamu (duben 2016) byly vypracovány orientační otázky pro konzultaci s mladými lidmi a vnitrostátní pracovní skupiny na úrovni členských států byly vyzvány, aby konzultaci provedly a poskytly zpětnou vazbu;

na konferenci o mládeži konané v Košicích (říjen 2016) byly projednány a prodiskutovány výsledky konzultací s mladými lidmi a zástupci mládeže a byla tam ve spolupráci se zástupci členských států vypracována společná doporučení pro strukturovaný dialog o otázkách mládeže, která byla projednána na zasedání Rady pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport v listopadu roku 2016 společně se situací mladých lidí v Evropě. Výsledky tohoto jednání byly zaslány předsedovi Evropské rady;

během konference o mládeži konané na Maltě (březen 2017) byla výše uvedená společná doporučení dále projednána, byly mezi nimi stanoveny priority a byla vyvinuta opatření pro jejich provádění,

BERE NA VĚDOMÍ:

společná doporučení a navrhovaná opatření pro strukturovaný dialog o otázkách mládeže na téma umožnit všem mladým lidem zapojit se do rozmanité a propojené Evropy podporující začlenění, a to s důrazem na tyto otázky: přístup ke kvalitním a zásadním informacím; budování odolnosti a sebedůvěry; překonání obav a netolerance; vytváření vzdělávacího systému, který využívá potenciál mladých lidí; podpora zapojení mladých lidí do společnosti; obnovení důvěry mladých lidí v evropský projekt; programy mobility pro všechny; a dopad práce s mládeží a mládežnických organizací na všechny, jak je stanoveno v příloze,

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY A KOMISI, ABY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ A S NÁLEŽITÝM OHLEDEM NA ZÁSADU SUBSIDIARITY:

při tvorbě a provádění budoucích politik v oblasti mládeže náležitě zohlednily společná doporučení a navrhovaná opatření pro strukturovaný dialog o otázkách mládeže;

provedly přezkum procesu strukturovaného dialogu a jeho cílů ve vztahu k evropské spolupráci v oblasti mládeže po roce 2018 a zvážily inovativní a účinné způsoby prosazování smysluplného a konstruktivního dialogu s mladými lidmi z různých prostředí, s organizacemi mládeže, výzkumnými pracovníky z oblasti mládeže a tvůrci politik, včetně zúčastněných subjektů z jiných relevantních odvětví, a jejich zapojení,

VYZÝVÁ KOMISI, ABY:

na základě důkazů, hodnocení a konzultací navrhla v rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže po roce 2018 proces obnoveného strukturovaného dialogu.

DÁLE SOUHLASÍ S TÍM, ŽE

10.

s ohledem na to, že obnovený rámec evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018) bude v roce 2018 ukončen, měla by být obecná priorita strukturovaného dialogu s mladými lidmi a mládežnickými organizacemi pro další pracovní cyklus (období od 1. července 2017 do 31. prosince 2018) zaměřena na příští rámec evropské spolupráce v oblasti mládeže. Mottem šestého cyklu strukturovaného dialogu bude „Mládež v Evropě: co bude dál?“;

11.

příští trojice předsednictví – Estonsko, Bulharsko a Rakousko – se v šestém pracovním cyklu strukturovaného dialogu zaměří na hodnocení, přezkum a obnovení strukturovaného dialogu s cílem tento dialog dále zlepšovat a podporovat.

(1) Úř. věst. C 417, 15.12.2015, s. 10.

PŘÍLOHA

Společná doporučení pro strukturovaný dialog o otázkách mládeže

Umožnit všem mladým lidem zapojit se do rozmanité a propojené Evropy podporující začlenění

Přístup ke kvalitním a zásadním informacím

Orgány EU a členské státy by měly vytvořit nebo nadále uplatňovat fakticky podložené politiky a postupy, jejichž cílem je prostřednictvím formálního i neformálního vzdělávání neustále zlepšovat dovednost mladých lidí kriticky hodnotit a zpracovávat informace.

Orgány a členské státy EU ve spolupráci s organizacemi občanské společnosti by měly podporovat transparentní, nezávislé a rozmanité sdělovací prostředky vedené mládeží, jelikož to u mladých lidí přispívá ke zlepšení mediální gramotnosti a kritického a analytického myšlení. Výbor Evropského parlamentu pro kulturu a vzdělávání (CULT) i Evropská komise se vyzývají, aby tento aspekt zohlednily při revizi programů „Erasmus +“, „Evropa pro občany“, „Kreativní Evropa“ a všech dalších příslušných programů.

Mladí lidé vystaveni tlaku: budování odolnosti a sebedůvěry

Vzhledem k tomu, že v prostředí vzdělávání narůstá očekávání konkurenceschopného výkonu, musí příslušné vnitrostátní orgány zajistit, aby mladí lidé měli dostatek času a prostoru na aktivity, které jim pomohou vybudovat si odolnost, sebeuvědomění a sebedůvěru.

Příslušné vnitrostátní orgány by měly zavést vzdělávání v oblasti duševní pohody a duševního zdraví, a to v rámci systému formálního vzdělávání i v neformálním prostředí. Cílem je odstranit stigmatizaci zvyšováním povědomí a umožnit mladým lidem, aby se naučili, jak si udržovat duševní zdraví a jak o této otázce komunikovat se svými vrstevníky.

Překonání obav a netolerance – zažít rozmanitost

Evropské a vnitrostátní orgány by měly zvýšit finanční a institucionální podporu tím, že zavedou místní programy a celostátní výměny zkušeností s cílem umožnit všem mladým lidem mít přímé kontakty s jinými mladými lidmi vycházejícími z různých prostředí a okolností v zájmu posílení mezikulturních kompetencí, boje proti diskriminaci, prosazování empatie a solidarity a vnímání přínosů rozmanitosti.

Aby všichni mladí lidé mohli žít v rozmanité Evropě, musí orgány EU a příslušné vnitrostátní orgány vypracovat nebo podporovat programy odborné přípravy a rozvoje určené pro učitele a školní komunity s cílem vytvořit bezpečné a inkluzivní prostředí, v němž mohou mladí lidé rozvíjet svou schopnost překonávat obavy a diskriminaci.

Vytváření vzdělávacího systému, který využívá potenciál mladých lidí

Žádáme, aby se všechny členské státy zavázaly, že zajistí poradenské a konzultační služby, které posílí postavení všech mladých lidí, aby se mohli rozvíjet a dokázali si ve všech fázích vzdělávání najít svoji cestu.

Vzdělávání neposkytuje mladým lidem nezbytné praktické dovednosti, které jsou pro moderní společnost důležité. Naléhavě vyzýváme všechny členské státy o podporu toho, aby byly do vzdělávání zařazeny praktické dovednosti potřebné pro život, aby se mladí lidé mohli aktivně zapojit do rozmanitých společností i na pracovišti.

Podpora zapojení mladých lidí do společnosti, zejména v případě zranitelných skupin.

Vzdělávací instituce a místní zúčastněné subjekty by měly ve spolupráci s mladými lidmi poskytnout cílenou podporu a dostupné služby a vytvořit prostor pro smysluplnou interakci, aby všichni mladí lidé mohli objevovat a přijmout svou individuální identitu a hodnotu. To je základem pro budování vzájemné důvěry mezi mladými lidmi z různých prostředí.

Evropská komise a členské státy by měly zajistit dostupnost dobrovolnických činností, aby se do nich každý mladý člověk bez ohledu na svoji osobní a sociální situaci mohl svobodně zapojit. Mělo by být například zajištěno zapojení do mládežnických organizací, aby se vytvořil pocit sounáležitosti a posílilo se postavení mladých lidí jakožto občanů.

Obnovení důvěry mladých lidí v evropský projekt

Evropská komise a Evropské fórum mládeže by měly spolupracovat s cílem analyzovat a pochopit, jak mladí lidé přistupují ke komunikaci z EU a o EU, a vypracovat komunikační strategii s cílem informovat mladé Evropany o EU a o tom, jak projekt EU pozitivně ovlivnit.

Za účelem překonání odstupu mezi mladými lidmi a EU a jejími politikami by měly být ve všech členských státech ve spojení s evropskými iniciativami pořádány celostátní a regionální festivaly mládeže EU. Na těchto festivalech zahrnujících společenské, politické a kulturní aktivity by se měli setkávat mladí lidé z různých prostředí. Tyto akce podpoří během společné zábavy učení a diskuse o EU, příležitostech, které představuje, a budou se tam utvářet její politiky.

Program mobility: zaměstnání a vzdělání pro všechny

Členské státy a Evropská komise by měly pokračovat v úsilí o překonání stávajících překážek, které mladým lidem brání v přístupu k mobilitě. Přístup k programům mobility by měl být zjednodušen a lépe uzpůsoben rozličným potřebám mladých lidí. Měly by být k dispozici informace a pokyny, které by šířily povědomí o příležitostech v oblasti mobility.

Členské státy EU by měly vytvořit právní rámec pro uznávání a validaci kompetencí získaných prostřednictvím programů mobility na vnitrostátní a evropské úrovni. Ten poskytne nejen rovný přístup k rozmanitým vzdělávacím příležitostem, ale rovněž zajistí validaci nabytých dovedností a přispěje k sociálnímu začleňování mladých lidí.

Dopad práce s mládeží a mládežnických organizací na všechny

Členské státy a Evropská komise by měly prosazovat a podporovat celou řadu virtuálních i fyzických prostor věnovaných kvalifikované práci s mládeží s cílem reagovat na potřeby a zájmy všech mladých lidí.

Evropská komise a členské státy by měly vyčlenit dostatečné provozní prostředky, aby organizace věnující se práci s mládeží a mládežnické organizace mohly s mládeží pracovat udržitelným způsobem, a tato práce byla pro všechny mladé lidi dostupná, relevantní a smysluplná.

15.6.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 189/5

Usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o pracovním plánu Evropské unie v oblasti sportu

(1. července 2017 až 31. prosince 2020)

(2017/C 189/02)

RADA EVROPSKÉ UNIE A ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ,

I. ÚVOD

PŘIPOMÍNAJÍ pravomoci svěřené Evropské unii, zejména podle článků 6 a 165 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle nichž sport představuje oblast, v níž by činnosti na úrovni EU měly podporovat, koordinovat a doplňovat opatření členských států;

PŘIPOMÍNAJÍ usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o pracovním plánu Evropské unie v oblasti sportu na období let 2011–2014 (1) a 2014–2017 (2);

VÍTAJÍ zprávu Komise o provádění a významu pracovního plánu Evropské unie v oblasti sportu na období 2014–2017 (3);

DOMNÍVAJÍ SE, že sport může přispívat k obecným prioritám programů EU v oblasti bezpečnosti, ekonomiky a sociální politiky, a zejména ke strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění;

UZNÁVAJÍ, že sport hraje pozitivní roli v meziodvětvové spolupráci na úrovni EU, a tím napomáhá k zajištění udržitelného rozvoje a odpovídajícím způsobem přispívá k řešení obecných socioekonomických a bezpečnostních výzev, kterým EU čelí, včetně migrace, sociálního vyloučení a radikalizace, které mohou vést k násilnému extremismu a nezaměstnanosti, jakož i k nezdravému životnímu stylu a obezitě;

UZNÁVAJÍ nutnost vhodné spolupráce se zúčastněnými subjekty v oblasti sportu, mj. prostřednictvím strukturovaného dialogu (4);

BEROU NA VĚDOMÍ výsledky Eurobarometru zaměřeného na sport a pohybovou aktivitu zveřejněné v roce 2014, které uznávají velké rozdíly mezi členskými státy, včetně rozdílů, pokud jde o výsledky týkající se dobrovolné činnosti a sedavého způsobu života, a berou na vědomí statistické údaje předložené Eurostatem týkající se klíčových ekonomických a sociálních údajů v oblasti sportu;

UZNÁVAJÍ nutnost spolupráce s třetími zeměmi, zejména s kandidátskými a potenciálními kandidátskými zeměmi EU, v zájmu prosazování evropských hodnot prostřednictvím sportovní diplomacie, jakož i spolupráce s příslušnými mezinárodními organizacemi v oblasti sportu, včetně Rady Evropy, Světové antidopingové agentury a Světové zdravotní organizace;

S OHLEDEM NA VÝŠE UVEDENÉ SOUHLASÍ:

—	s dalším rozvojem rámce evropské spolupráce v oblasti sportu vytvořením třetího pracovního plánu EU v oblasti sportu, který se bude týkat činností členských států a Komise;

—	s konkrétním časovým rámcem tohoto pracovního plánu, tj. od 1. července 2017 do 31. prosince 2020;

—	a souhlasí s tím, že činnosti prováděné v oblasti sportu na úrovni EU by se měly zaměřit na prioritní okruhy, klíčová témata a výstupy, jakož i pracovní metody a struktury uvedené v pracovním plánu, a jak je stanoveno v příloze I;

II. DALŠÍ ROZVOJ EVROPSKÉHO ROZMĚRU V OBLASTI SPORTU VYTVOŘENÍM PRACOVNÍHO PLÁNU EU

10.

DOMNÍVAJÍ SE, že tento pracovní plán EU v oblasti sportu by měl sledovat tyto hlavní cíle:

—	zajistit prostřednictvím meziodvětvové spolupráce povědomí o dalších oblastech politiky EU, v nichž sport může přispět k řešení výzev politiky, kterým EU čelí;

—	dále zlepšovat faktické podklady pro sportovní odvětví;

—	prosazovat kooperativní a jednotný přístup členských států a Komise a tam, kde je to vhodné, i se sportovním hnutím a dalšími příslušnými zúčastněnými subjekty, s cílem generovat v dlouhodobějším horizontu přidanou hodnotu v oblasti sportu na úrovni EU;

—	řešit nadnárodní výzvy prostřednictvím koordinovaného přístupu na úrovni EU;

—	zohledňovat specifickou povahu sportu;

—	přispívat k obecným prioritám EU v oblasti hospodářské a sociální politiky a k udržitelnému rozvoji v zájmu podpory zaměstnanosti, růstu a investic, jakož i v zájmu přípravy na období po roce 2020 (5);

—	podporovat rovnost žen a mužů;

—	vzít v úvahu vztah mezi vzděláváním a sportem, včetně dvojí kariéry;

—	stavět na výsledcích prvních dvou pracovních plánů EU v oblasti sportu;

—	doplňovat a posilovat dopad činností zahájených v rámci programu Erasmus+ v oblasti sportu;

—	přispívat k rozvoji sportu v EU na základní úrovni;

11.

ZDŮRAZŇUJÍ, že tento pracovní plán EU by měl představovat flexibilní rámec a nástroj schopný reagovat včas na vývoj v oblasti sportu a zohlednit priority budoucích předsednictví;

12.

SOUHLASÍ s tím, aby pro období, na něž se vztahuje tento pracovní plán, dávaly členské státy a Komise přednost níže uvedeným okruhům a klíčovým tématům. Každé předsednictví může tyto okruhy a klíčová témata s ohledem na případný nový vývoj doplnit:

1.	integrita sportu, zejména podpora řádné správy, včetně ochrany nezletilých osob, specifičnost sportu, boj proti korupci a ovlivňování výsledků, jakož i boj proti dopingu;

2.	hospodářský rozměr sportu, zejména inovace v oblasti sportu, a sport a jednotný digitální trh;

3.	sport a společnost, zejména sociální začlenění, úloha trenérů, vzdělávání v oblasti sportu a prostřednictvím sportu, sport a zdraví, sport a životní prostředí a sport a média, jakož i sportovní diplomacie.

Provádění cílů výše uvedených klíčových témat je podrobně uvedeno v příloze I;

13.

SOUHLASÍ S TÍM, že:

—	Rada a zástupci vlád členských států zasedající v Radě mohou pracovní plán EU revidovat s ohledem na dosažené výsledky a změny v příslušné politice na úrovni EU;

—	přezkum v polovině období pracovního plánu EU bude proveden v první polovině roku 2019;

III. PRACOVNÍ METODY A STRUKTURY

14.

UZNÁVAJÍ, že je nutno nadále úzce spolupracovat mezi členskými státy navzájem a s Komisí na provádění pracovního plánu, a rovněž uznávají, že do této spolupráce by měly být úzce zapojeny sportovní hnutí a příslušné organizace na vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni, jako např. Rada Evropy, Světová antidopingová agentura a Světová zdravotnická organizace;

15.

DOMNÍVAJÍ SE, že:

je třeba stanovit vhodné pracovní struktury a metody za účelem navázání na výsledky prvních dvou pracovních plánů EU a pro dosahování nových výsledků v souladu s prioritními okruhy a klíčovými tématy, jak jsou stanoveny v bodu 12 výše.

Zasedání odborných skupin a klastrů by měla organizovat v případě potřeby Komise v těch oblastech politiky, kterými se mj. v široké míře zabývaly předchozí a stávající pracovní plány v oblasti sportu.

Z podnětu jednoho nebo více členských států je možné pořádat zasedání v oblastech společného zájmu (skupiny zainteresovaných členských států). Tato zasedání se budou mj. zabývat vzájemným předáváním zkušeností mezi zúčastněnými členskými státy.

Další struktury a pracovní metody mohou zahrnovat konference a semináře pořádané předsednictvím, neformální zasedání ministrů pro sport a ředitelů v oblasti sportu, studie prováděné Komisí a konference a semináře pořádané Komisí.

Klíčové zásady týkající se různých pracovních metod jsou uvedeny v příloze II.

Provádění stávajícího pracovního plánu EU vyhodnotí Rada v průběhu druhé poloviny roku 2020 na základě zprávy, kterou vypracuje Komise během první poloviny roku 2020;

IV. DALŠÍ KROKY

16.

VYZÝVAJÍ ČLENSKÉ STÁTY, ABY:

—	spolupracovaly s Komisí v zájmu efektivního provádění tohoto pracovního plánu EU a používaly pracovní struktury a metody uvedené v tomto usnesení;

—	současně dodržovaly zásadu subsidiarity a respektovaly autonomii řídicích struktur v oblasti sportu a při vytváření politiky na vnitrostátní úrovni řádně zohledňovaly tento pracovní plán EU;

—	pravidelně informovaly a případně konzultovaly zúčastněné subjekty v oblasti sportu o pokroku při provádění pracovního plánu EU s cílem zajistit význam a zviditelnění daných činností;

—	v případě potřeby rozšiřovaly v členských státech a na odpovídajících úrovních výsledky, jichž bylo dosaženo v rámci tohoto a předchozích pracovních plánů EU v oblasti sportu;

—	organizovaly zasedání na témata společného zájmu (skupiny zainteresovaných členských států);

—	ve spolupráci s Komisí iniciovaly a vedly vzájemné výměny zkušeností;

17.

VYZÝVAJÍ JEDNOTLIVÁ PŘEDSEDNICTVÍ RADY, ABY:

—	při vypracovávání svého programu, rovněž v rámci trojky předsednictví, zohlednila prioritní témata pracovního plánu EU a vycházela z již dosažených výsledků;

—	informovala členské státy o probíhající nebo plánované činnosti jiných složení Rady, které mají dopad na sport;

—	po uplynutí tříletého období, na něž se toto usnesení vztahuje, a na základě zprávy vypracované Komisí případně předložila nový návrh pracovního plánu EU pro další období;

—	zvážila hodnocení strukturovaného dialogu se sportovním hnutím (6).

18.

VYZÝVAJÍ KOMISI, ABY:

—	spolupracovala s členskými státy na provádění tohoto pracovního plánu, zejména pokud jde o výstupy uvedené v příloze I;

—	informovala členské státy o probíhajících nebo plánovaných iniciativách v dalších oblastech politik EU majících dopad na oblast sportu a o příslušném vývoji v Komisi;

—	informovala Pracovní skupinu pro sport o mandátech odborných skupin;

—

podporovala členské státy a jiné příslušné aktéry při jejich činnostech v oblasti témat a klíčových otázek stanovených v tomto usnesení, především:

—	zkoumáním způsobů, jak usnadnit účast členských států a odborníků a zapojit zástupce sportovního hnutí a případné další zúčastněné subjekty v odborných skupinách uvedených v příloze I, což zajistí vysokou a soudržnou úroveň zástupců i odbornou úroveň;

—

zřízením odborných skupin v těchto oblastech:

—	bezúhonnost,

—	rozvoj dovedností a lidských zdrojů v oblasti sportu;

—	zavedením jiných forem podpory výměny osvědčených postupů a vzájemného učení, jakož i budování znalostní základny (např. studiemi);

—	poskytnutím nezbytných odborných znalostí v otázkách boje proti dopingu, zejména z hlediska slučitelnosti jakékoliv budoucí revize antidopingového kodexu Světové antidopingové agentury (WADA) s právem EU;

—	poskytnutím logistické a technické podpory při shromažďování a šíření příslušných dokumentů a informací o politice EU v oblasti sportu;

—

pořádáním zasedání specifických klastrů v oblastech politik, kterými se v široké míře zabývaly předchozí i stávající pracovní plány v oblasti sportu. Cílem těchto zasedání je projednat politicky relevantní výsledky projektů s přínosem pro sport financovaných EU a podpořit výměnu osvědčených postupů a poznatků týkajících se konkrétních témat, zhodnotit dosažený pokrok a určit, kde je zapotřebí další činnosti, zejména v oblastech stanovených v příloze I. Tyto typy zasedání by měly být pořádány nejméně jednou ročně;

—	zajistila navázání na činnost vykonanou předchozími skupinami na vysoké úrovni zřízenými Komisí ohledně „sportu na základní úrovni“ a „sportu a diplomacie“;

—	zajistila navázání na doporučení vypracovaná předchozí odbornou skupinou zabývající se řádnou správou a zajistila návaznost na aktuální otázky související s bojem proti manipulaci s výsledky zápasů;

—	podporovala uznávání dovedností a kompetencí v oblasti sportu;

—	zprostředkovala strukturovaný dialog o sportu, včetně každoročního pořádání Sportovního fóra EU, kde by se scházely klíčové zúčastněné subjekty na různých úrovních sportu;

—	navrhla každoroční Evropský týden sportu a v souladu s prioritami tohoto pracovního plánu podporovala tento týden v průběhu roku jako nástroj na propagaci účasti na sportu a pohybové aktivitě;

—	podporovala prioritní témata a odpovídající klíčová témata stanovená tímto pracovním plánem, a přitom využívala program Erasmus+ a další relevantní programy EU i evropské strukturální a investiční fondy;

—	na základě dobrovolných příspěvků členských států přijala během první poloviny roku 2020 zprávu o provádění a významu pracovního plánu. Tato zpráva bude během druhé poloviny roku 2020 podkladem pro vypracování případného následného pracovního plánu EU;

—	v případě potřeby zpřístupnila pro veřejnost výsledky dosažené v rámci pracovních struktur tohoto a předchozích pracovních plánů EU v oblasti sportu.

(1) Úř. věst. C 162, 1.6.2011, s. 1.

(2) Úř. věst. C 183, 14.6.2014, s. 12.

(3) Dokument 5516/17 + ADD 1.

(4) Usnesení Rady ze dne 18. listopadu 2010, v jehož rámci se Rada dohodla, že bude pravidelně, zpravidla při zasedání Rady, pořádat neformální setkání předních zástupců veřejných orgánů EU a sportovního hnutí za účelem výměny názorů na otázky v oblasti sportu v EU (Úř. věst. C 322, 27.11.2010, s. 1).

(5) 10 politických priorit Junckerovy Komise http://ec.europa.eu/priorities/publications/president-junckers-political-guidelines_cs).

(6) Včetně usnesení Rady ze dne 18. listopadu 2010 o strukturovaném dialogu.

PŘÍLOHA I

Klíčová témata (bod 12), požadované výstupy a příslušné pracovní struktury

Klíčové téma

Pracovní metoda/úkoly

Výstup a lhůta pro dosažení cíle

Lídr (lídři)

Priorita 1: Integrita sportu

Boj proti dopingu

Rada a její přípravné orgány

Podklady odborníků v otázce boje proti dopingu, které mají být vypracovány na zasedáních odborníků a projednány v Pracovní skupině pro sport, zejména z hlediska slučitelnosti s právem EU, pokud jde o jakoukoliv připravovanou revizi kodexu antidopingového kodexu Světové antidopingové agentury (WADA).

2017–2019

—	příspěvek EU

Komise a předsednictví

Příprava postoje EU a jejích členských států pro zasedání výboru CAHAMA a agentury WADA, podpořené podle potřeby i zasedáními odborníků.

2017–2020

—

postoj EU

Komise a předsednictví

Seminář

Způsoby předcházení používání dopingu mladými lidmi v profesionálním sportu a sportu na základní úrovni.

Druhá polovina roku 2017

—

zpráva

—	výměna osvědčených postupů

Předsednictví

Řádná správa

Odborná skupina

Bezúhonnost

Uplatňování mezinárodně uznávaných norem řádné správy a boje proti korupci a iniciativami, zejména z oblastí mimo sportu s cílem uplatňovat je v oblasti sportu

Manipulace s výsledky zápasů

2018–2020

—	výměna osvědčených postupů

—

zpráva

Komise

Rada a její přípravné orgány

Doporučení možných budoucích opatření v oblasti boje proti korupci v odvětví sportu na úrovni EU.

Druhá polovina roku 2019

—	(příp.) závěry Rady

Předsednictví

Ochrana mladistvých

Studie

Rozšířené zneužívání dětí ve sportu

První polovina roku 2019

—

zpráva

Komise

Seminář

Opatření navazující na doporučení týkající se ochrany mladých sportovců a zajištění práv dětí při sportu (1)

Druhá polovina roku 2019

—	výměna osvědčených postupů

—

zpráva

Předsednictví

Rada a její přípravné orgány

Ochrana fyzické a morální integrity mladistvých ve sportu na základní úrovni i ve vrcholovém sportu

Druhá polovina roku 2019

—	(příp.) závěry Rady

Předsednictví

Specifické postavení sportu

Skupina zainteresovaných členských států

Právní předpisy EU týkající se oblasti sportu a sportovních organizací

První polovina roku 2019

—	(příp.) Doporučení/aktuální stav

SE, FR, ES, NL

Seminář

Specifické postavení sportu v EU

Druhá polovina roku 2019

—	výměna názorů

—

zpráva

Komise

Priorita 2: Hospodářský rozměr sportu

Inovace v oblasti sportu

Zasedání klastrů

Hospodářské přínosy sportu prostřednictvím satelitních účtů pro sport (SSA). Praktické využití satelitních účtů pro sport pro tvůrce politik v oblasti sportu.

První polovina roku 2018

—	výměna osvědčených postupů

Komise

Rada a její přípravné orgány

Zvyšovat povědomí o hospodářském rozměru sportu, zejména pokud jde o strategii Evropa 2020 – a zaměřit se přitom na hospodářské přínosy sportu a inovací.

Druhá polovina roku 2018

—	(příp.) závěry Rady

Předsednictví

Konference

Zvyšovat povědomí o hospodářském rozměru sportu, zejména pokud jde o strategii Evropa 2020 – a zaměřit se přitom na hospodářské přínosy sportu a inovací.

Druhá polovina roku 2018

—	výměna osvědčených postupů

—

zpráva

Předsednictví

Sport a jednotný digitální trh

Seminář

Přínosy a výzvy jednotného digitálního trhu pro lepší financování a komercializaci sportu

První polovina roku 2019

—

zpráva

Předsednictví

Priorita 3: Sport a společnost

Sport a sdělovací prostředky

Konference

Role a vliv sdělovacích prostředků v oblasti sportu

První polovina roku 2020

—	podávání zpráv a výměna osvědčených postupů

Předsednictví

Rada a její přípravné orgány

Role a vliv sdělovacích prostředků v oblasti sportu

—	(příp.) závěry Rady

Předsednictví

Úloha trenérů

Rada a její přípravné orgány

Úloha trenérů ve společnosti

Druhá polovina roku 2017

—	(příp.) závěry Rady

Předsednictví

Konference

Úloha, postavení a odpovědnost trenérů ve společnosti

Druhá polovina roku 2017

—

zpráva

—	výměna osvědčených postupů

Předsednictví

Vzdělávání v oblasti sportu a prostřednictvím sportu

Konference

Pohybová aktivita, sport a dvojí kariéra sportovců se zaměřením na univerzity a na vzdělávání

Druhá polovina roku 2017

—

zpráva

—	výměna osvědčených postupů

Předsednictví

Odborná skupina

Rozvoj dovedností a lidských zdrojů v oblasti sportu.

2018–2020

—

pokyny

Komise

Seminář

Sportovní kvalifikace a kompetence trenérů

První polovina roku 2020

—

zpráva

Předsednictví

Sociální začlenění

Rada a její přípravné orgány

Podpora evropských hodnot prostřednictvím sportu

První polovina roku 2018

—	(příp.) závěry Rady

Předsednictví

Konference

Sport na základní úrovni jako nástroj pro integraci a jako most mezi tradicí a inovacemi

První polovina roku 2018

—

zpráva

Předsednictví

Studie

Přístup ke sportu pro osoby se zdravotním postižením.

Druhá polovina roku 2018

—

zpráva

Komise

Rada a její přípravné orgány

Přístup ke sportu pro osoby se zdravotním postižením

První polovina roku 2019

—	(příp.) závěry Rady

Předsednictví

Konference

Výhody provádění sportovní činnosti v organizovaném prostředí pro osoby s omezenými příležitostmi

První polovina roku 2019

—	Příručka osvědčených postupů a příkladů

Předsednictví

Zasedání klastrů

Podpora pohybové aktivity upevňující zdraví

Druhá polovina roku 2017

—	Výměna osvědčených postupů

Komise

sport a zdraví

Seminář

Sport a pohybová aktivita na pracovišti

Druhá polovina roku 2018

—

zpráva

Předsednictví

Sport a životní prostředí

Skupina zainteresovaných členských států

Rozvoj měst, sport v přírodě, environmentální udržitelnost v kontextu velkých sportovních akcí, environmentálně šetrná a energeticky účinná sportovní zařízení

2019–2020

—	výměna znalostí a osvědčených postupů

—

zpráva

FR, DE, PT

Sportovní diplomacie

Studie

Sport na podporu vnějších vztahů EU

Druhá polovina roku 2017

—	Doporučení vycházející z případových studií a osvědčených postupů

Komise

Seminář

Činnosti navazující na skupinu Komise na vysoké úrovni, závěry Rady z listopadu 2016 a seminář o sportovní diplomacii

Druhá polovina roku 2017

—	strategie pro další postup

Komise

(1) Odborná skupina zabývající se řádnou správou; „Výzvy: násilí, před nímž musí být nezletilí při sportu chráněni“, Doporučení týkající se ochrany mladých sportovců a zajištění práv dětí při sportu, červen 2016, s. 12.

PŘÍLOHA II

Zásady týkající se pracovních metod, struktur a podávání zpráv

—	Účast členských států na práci odborných skupin, zasedání klastrů a skupin zainteresovaných členských států je dobrovolná a otevřená všem členským státům.

—	Komise bude zajišťovat co nejvhodnější a nejefektivnější účast odborníků z různých oblastí, včetně zúčastněných subjektů z veřejné správy a oblasti sportu.

—	Podrobná pravidla pro členství v odborných skupinách Komise a pro jejich činnost jsou uvedena v rozhodnutí Komise ze dne 30. května 2016 (1).

—	Skupiny zainteresovaných členských států mohou definovat své vlastní pracovní metody a struktury s ohledem na své konkrétní potřeby a požadované výstupy. Komise se podle potřeby připojí k činnosti těchto skupin.

—	Komise bude předkládat Pracovní skupině pro sport zprávy o pokroku v činnosti příslušných odborných skupin a zasedání klastrů a prezentovat jejich výstupy. Skupiny zainteresovaných členských států jmenují svého zástupce, aby prováděl podobnou činnost.

—	Pracovní skupina Rady pro sport poskytne v případě potřeby další pokyny, aby byly zaručeny žádoucí výstupy a dodrženy příslušné lhůty.

—	Pořady jednání a zprávy o jednáních všech skupin budou k dispozici všem členským státům bez ohledu na míru jejich zapojení v dané oblasti. Výstupy z příslušných skupin budou zveřejněny a rozšířeny na úrovni EU i na úrovni členských států.

—	Tyto výstupy skupin budou podkladem pro zprávu Komise o provádění pracovního plánu.

(1) Rozhodnutí Komise C(2016) 3301 final ze dne 30. května 2016, kterým se zavádí horizontální pravidla pro ustavování a činnost odborných skupin Komise.

15.6.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 189/15

DOPORUČENÍ RADY

ze dne 22. května 2017

o evropském rámci kvalifikací pro celoživotní učení, kterým se zrušuje doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení

(2017/C 189/03)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 165 a 166 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Kvalifikace slouží k nejrůznějším účelům. Indikují zaměstnavatelům, co jejich držitelé v zásadě znají a co jsou schopni vykonávat (tzv. „výsledky učení“). Mohou být předpokladem přístupu k určitým regulovaným povoláním. Pomáhají orgánům v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a poskytovatelům vzdělávání a odborné přípravy určit úroveň a obsah výsledků učení dosažených dotyčnou osobou. Pro držitele jsou pak důležité i jako vyjádření osobního úspěchu. V důsledku toho hrají kvalifikace významnou úlohu při zvyšování zaměstnatelnosti, usnadňování mobility a přístupu k dalšímu vzdělávání.

(2)

Kvalifikace jsou formálním výstupem procesu posouzení a validace ze strany příslušného orgánu a obvykle mají podobu dokumentů, jako jsou osvědčení nebo diplomy. Určují, že jednotlivec dosáhl výsledků učení podle daných standardů. Těchto výsledků učení lze dosáhnout nejrůznějšími způsoby ve formálním, neformálním nebo informálním prostředí, a to na vnitrostátní či mezinárodní úrovni. Informace o výsledcích učení by měly být snadno přístupné a transparentní.

(3)

Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení (1) vytvořilo společný referenční rámec s osmi úrovněmi kvalifikací vyjádřenými pomocí výsledků učení s rostoucími úrovněmi znalostí. Slouží jako pomůcka pro srovnávání různých systémů kvalifikací a jejich úrovní. Účelem evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení je zlepšit transparentnost, srovnatelnost a přenositelnost kvalifikací.

(4)

Širším cílem doporučení je přispět k modernizaci systémů vzdělávání a odborné přípravy a zvýšit zaměstnatelnost, mobilitu a sociální integraci pracovníků a účastníků vzdělávání. Doporučení si rovněž klade za cíl lepší propojení formálního, neformálního a informálního učení a podporu validace výsledků učení dosažených v různých prostředích.

(5)

Členské státy vypracovaly nebo vypracovávají národní rámce kvalifikací na základě výsledků učení a vztahují tyto rámce k evropskému rámci kvalifikací prostřednictvím procesu „přiřazování“. Úrovně evropského rámce kvalifikací a deskriptory výsledků učení přispívají k lepší transparentnosti a srovnatelnosti kvalifikací v rámci různých vnitrostátních systémů. Přispívají i k obecnému posunu v oblasti vzdělávání a odborné přípravy směrem k zaměření na výsledky učení. Přiřazování k evropskému rámci kvalifikací by mělo být prováděno prostřednictvím národních rámců kvalifikací nebo v případě, že tyto rámce neexistují, národních systémů kvalifikací (dále jen „národní rámce nebo systémy kvalifikací“).

(6)	Kvalifikace jsou transparentnější a srovnatelnější, jsou-li uváděny v dokumentech, které obsahují odkaz na příslušnou úroveň evropského rámce kvalifikací a popis dosažených výsledků učení.

(7)

Na provádění evropského rámce kvalifikací na úrovni Unie a vnitrostátní úrovni by se měla podílet široká škála zúčastněných stran, aby byla zajištěna jeho obecná podpora. Ke klíčovým zúčastněným stranám patří všichni účastníci vzdělávání, poskytovatelé vzdělávání a odborné přípravy, orgány příslušné pro kvalifikace, subjekty zajišťující kvalitu, zaměstnavatelé, odborové svazy, průmyslové, obchodní a řemeslné komory, subjekty podílející se na uznávání akademických a odborných kvalifikací, služby zaměstnanosti a služby pověřené integrací migrantů.

(8)

Ve své zprávě Evropskému parlamentu a Radě ze dne 19. prosince 2013 o hodnocení evropského rámce kvalifikací Komise dospěla k závěru, že evropský rámec kvalifikací je obecně uznáván jako referenční bod při rozvoji rámců kvalifikací, zavádění přístupu založeného na výsledcích učení a zlepšování transparentnosti a uznávání dovedností a kompetencí. Zdůraznila, že Unie by měla umožnit, aby účastníci vzdělávání a pracovníci více zviditelnili své dovednosti a kompetence bez ohledu na to, kde je získali.

(9)

V této zprávě Komise rovněž dospěla k závěru, že poradní skupina pro evropský rámec kvalifikací vydává účinné pokyny k vnitrostátním přiřazovacím procesům a buduje důvěru a porozumění mezi zúčastněnými zeměmi. Dále učinila závěr, že účinnost národních koordinačních středisek evropského rámce kvalifikací závisí do značné na míry na tom, jak úzce jsou napojeny na vnitrostátní řízení procesu přiřazování.

(10)	Vzhledem ke kladnému hodnocení uvedené skupiny je pro důsledné, soudržné, transparentní a koordinované provádění tohoto doporučení zásadní, aby činnost této skupiny pokračovala.

(11)

Transparentnost a uznávání dovedností a kvalifikací patří mezi nové priority uvedené ve společné zprávě Rady a Komise pro rok 2015 o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020). Zpráva zdůrazňuje, že by evropský rámec kvalifikací měl být dále rozvíjen za účelem zvýšení transparentnosti a srovnatelnosti kvalifikací. Pokud jde o nově příchozí migranty, zpráva rovněž poukazuje na to, že stávající nástroje transparentnosti by mohly napomoci k lepšímu porozumění zahraničním kvalifikacím v Unii a naopak.

(12)

Evropský rámec kvalifikací nebo jemu přiřazené národní rámce nebo systémy kvalifikací mohou díky posílené důvěře, porozumění a srovnatelnosti kvalifikací, kterou přinášejí, podpořit stávající postupy uznávání. Tím se může usnadnit proces uznávání pro účely učení a práce. Zastřešující rámce kvalifikací, jako je evropský rámec kvalifikací, by mohly sloužit jako informační nástroje pro postupy uznávání, jak je uvedeno v doporučení k používání rámců kvalifikací při uznávání zahraničních kvalifikací, jehož znění bylo přijato na základě Úmluvy o uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání v evropském regionu.

(13)	Národní rámce a systémy kvalifikací v průběhu času procházejí změnami, a jejich přiřazení k evropskému rámci kvalifikací by tedy mělo být přezkoumáváno a v případě potřeby aktualizováno.

(14)

Důvěra v kvalitu a úroveň kvalifikací, jež jsou součástí národních rámců nebo systémů kvalifikací přiřazených k evropskému rámci kvalifikací (dále jen „kvalifikace na úrovni evropského rámce kvalifikací“), je nezbytná pro podporu mobility účastníků vzdělávání a pracovníků v rámci odvětvových a zeměpisných hranic i napříč nimi. Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení obsahovalo společné zásady pro zajišťování kvality v oblasti vysokoškolského vzdělávání a odborného vzdělávání a přípravy. V souladu se zásadou subsidiarity respektují odpovědnost členských států za vnitrostátní režimy zajišťování kvality uplatňované na vnitrostátní kvalifikace. Základem pro takové společné zásady jsou normy a hlavní směry pro zajišťování kvality v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání a evropský referenční rámec pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy.

(15)	Bylo by možné prozkoumat mimo oblast vysokoškolského vzdělávání možnost vývoje registru pro subjekty monitorující systémy zajišťování kvality týkající se kvalifikací.

(16)

Systémy kreditů mohou napomoci účastníkům vzdělávání v pokroku při učení tím, že usnadňují flexibilní vzdělávací dráhy a přechod napříč různými úrovněmi a typy vzdělávání a odborné přípravy a napříč hranicemi států, což umožňuje účastníkům vzdělávání akumulovat a přenášet různé výsledky učení dosažené v různých vzdělávacích prostředích včetně on-line, neformálního a informálního učení. Přístup zaměřený na výsledky učení může rovněž usnadnit koncipování, dosahování a posuzování úplných kvalifikací nebo složek kvalifikací.

(17)

Systémy kreditů na vnitrostátní i na evropské úrovni fungují v institucionálních kontextech, jako je oblast vysokoškolského vzdělávání nebo odborného vzdělávání a přípravy. Na evropské úrovni byl vypracován evropský systém přenosu a akumulace kreditů pro vysokoškolské vzdělávání v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání. Pokud jde o odborné vzdělávání a přípravu, v souladu s doporučením Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009 o vytvoření evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET) (2) je vytvářen evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu. Ve vhodných případech by mohla být prosazována souvztažnost mezi národními rámci kvalifikací a systémy kreditů.

(18)

Ačkoli acquis Unie v oblasti legální migrace a azylu stanoví rovné zacházení se státními příslušníky z hlediska uznávání kvalifikací, a v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU (3) dokonce i usnadňující opatření, pokud jde o osoby požívající mezinárodní ochrany, státní příslušníci třetích zemí s terciárním vzděláním se nadále potýkají s vysokými mírami překvalifikovanosti a podzaměstnanosti. Spolupráce mezi Unií a třetími zeměmi v oblasti transparentnosti kvalifikací může podpořit začleňování migrantů na trhy práce v Unii. Vzhledem k narůstajícím migračním tokům do Unie a z Unie je zapotřebí lépe porozumět kvalifikacím udělovaným mimo Unii a spravedlivě je uznávat.

(19)

Hlavní prvky evropského rámce kvalifikací, konkrétně přístup založený na výsledcích učení, vymezení deskriptorů úrovní a stanovení kritérií přiřazování, jak je vypracovala poradní skupina pro evropský rámec kvalifikací, byly zdrojem inspirace pro rozvoj vnitrostátních a regionálních rámců kvalifikací na celém světě. Stále vyšší počet třetích zemí a regionů usiluje o užší propojení mezi svými rámci kvalifikací a evropským rámcem kvalifikací.

(20)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES (4) stanoví, že společné rámce odborné přípravy pro regulovaná povolání lze stanovit aktem Komise v přenesené pravomoci jako společný soubor znalostí, dovedností a kompetencí. Společné rámce odborné přípravy mají vycházet z úrovní evropského rámce kvalifikací. Odkazem na úrovně evropského rámce kvalifikací nemá být dotčen přístup na trh práce v případech, kdy byly odborné kvalifikace uznány v souladu se směrnicí 2005/36/ES.

(21)

Rámec kvalifikací pro Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání stanoví deskriptory pro krátký cyklus (který může být uskutečňován v rámci prvního cyklu nebo ve spojitosti s ním) a pro první, druhý a třetí cyklus vysokoškolského vzdělávání. Každý deskriptor cyklu poskytuje vyjádření k obvykle očekávaným výsledkům a schopnostem, jež jsou spojovány s kvalifikací udělovanou na konci tohoto cyklu. Evropský rámec kvalifikací je slučitelný s rámcem kvalifikací pro Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání a s jeho deskriptory cyklu. Krátký cyklus (který může být uskutečňován v rámci prvního cyklu nebo ve spojitosti s ním) a první, druhý a třetí cyklus rámce kvalifikací pro Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání odpovídají příslušným úrovním 5–8 evropského rámce kvalifikací.

(22)	Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2241/2004/ES (5) pomáhá jednotlivcům lépe prezentovat své dovednosti, kompetence a kvalifikace.

(23)

Komise v současné době vypracovává klasifikaci evropských dovedností, kompetencí, kvalifikací a povolání. Tato klasifikace – uplatňovaná na dobrovolném základě – by mohla podpořit lepší propojení mezi vzděláváním a zaměstnáním. Podkladem pro tuto klasifikaci by mohly být údaje generované členskými státy v kontextu evropského rámce kvalifikací.

(24)

Informace o procesu přiřazování národních rámců nebo systémů kvalifikací k evropskému rámci kvalifikací a o kvalifikacích s přiřazenou úrovní evropského rámce kvalifikací by měly být snadno dostupné veřejnosti. K dosažení tohoto cíle by mohlo přispět používání společných struktur a formátů údajů. Usnadnilo by se tak i chápání a využívání zveřejněných informací o kvalifikacích.

(25)

Na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie by měly existovat soudržnost, doplňkovost a součinnost mezi prováděním evropského rámce kvalifikací, národních rámců nebo systémů kvalifikací a nástrojů pro transparentnost a uznávání dovedností, kompetencí a kvalifikací, včetně nástrojů pro zajišťování kvality, akumulaci a přenos kreditů a nástrojů pro transparentnost a uznávání dovedností, kompetencí a kvalifikací vyvinutých v kontextu Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání.

(26)	Rozvoj evropského rámce kvalifikací by měl být zcela v souladu se stávající evropskou spoluprací v oblasti vzdělávání a odborné přípravy podle strategického rámce ET 2020 a budoucích evropských strategických rámců v této oblasti.

(27)

Toto doporučení nenahrazuje ani nedefinuje národní rámce nebo systémy kvalifikací. Evropský rámec kvalifikací nepopisuje jednotlivé kvalifikace ani kompetence jednotlivců a konkrétní kvalifikace by měly být přiřazeny k příslušné úrovni evropského rámce kvalifikací prostřednictvím odkazu na příslušné národní systémy kvalifikací.

(28)	Toto doporučení upevňuje evropský rámec kvalifikací jako společný referenční rámec s osmi úrovněmi vyjádřenými pomocí výsledků učení, který slouží jako pomůcka ke srovnávání různých rámců nebo systémů kvalifikací a jejich úrovní.

(29)

Vzhledem ke své právně nezávazné povaze je toto doporučení v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality, neboť podporuje a doplňuje činnosti členských států usnadňováním jejich další spolupráce za účelem zvýšení transparentnosti, srovnatelnosti a převoditelnosti kvalifikací jednotlivců. Mělo by být prováděno v souladu s vnitrostátními právními předpisy a praxí,

DOPORUČUJE, ABY ČLENSKÉ STÁTY V SOULADU S VNITROSTÁTNÍ SITUACÍ:

Používaly evropský rámec kvalifikací jako referenci pro národní rámce a systémy kvalifikací a ke srovnávání všech typů a úrovní kvalifikací v Unii, které jsou součástí národních rámců nebo systémů kvalifikací, zejména přiřazováním vlastních úrovní kvalifikací k úrovním evropského rámce kvalifikací uvedeným v příloze II a uplatňováním kritérií stanovených v příloze III.

Přezkoumávaly a v případě potřeby aktualizovaly přiřazování úrovní národních rámců nebo systémů kvalifikací k úrovním evropského rámce kvalifikací stanoveným v příloze II, jakož i používání kritérií stanovených v příloze III, a to s náležitým ohledem na vnitrostátní kontext.

Zajistily, aby kvalifikace s přiřazenou úrovní evropského rámce kvalifikací byly v souladu se společnými zásadami zajišťování kvality stanovenými v příloze IV, aniž jsou dotčeny vnitrostátní zásady zajišťování kvality, které platí pro vnitrostátní kvalifikace.

Ve vhodných případech podporovaly propojení systémů kreditů a národních rámců nebo systémů kvalifikací, a to se zohledněním společných zásad týkajících se systémů kreditů stanovených v příloze V, aniž jsou dotčena vnitrostátní rozhodnutí o: i) využívání systémů kreditů a ii) jejich zařazení do národních rámců nebo systémů kvalifikací. Předmětné společné zásady nepovedou k automatickému uznávání kvalifikací.

Případně přijaly opatření, jež zajistí, aby všechny nové dokumenty o dosažené kvalifikaci (např. osvědčení, diplomy, dodatky k osvědčení, dodatky k diplomům), které vydají příslušné orgány, a registry kvalifikací obsahovaly jasný odkaz na příslušnou úroveň evropského rámce kvalifikací.

Zpřístupnily výsledky procesu přiřazování veřejnosti na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie a pokud možno zajistily, aby byly informace o kvalifikacích a příslušné výsledky učení přístupné a zveřejněné za použití rubrik v souladu s přílohou VI.

Podněcovaly využívání evropského rámce kvalifikací ze strany sociálních partnerů, veřejných služeb zaměstnanosti, poskytovatelů vzdělávání, subjektů zajišťujících kvalitu a veřejných orgánů, a to s cílem podpořit srovnávání kvalifikací a transparentnost výsledků učení.

Zajistily pokračování a koordinaci úkolů prováděných národními koordinačními středisky evropského rámce kvalifikací. Hlavními úkoly těchto středisek je podpořit vnitrostátní orgány při přiřazování národních rámců nebo systémů kvalifikací k evropskému rámci kvalifikací a přiblížit tento rámec jednotlivcům a organizacím,

DOPORUČUJE, ABY KOMISE VE SPOLUPRÁCI S ČLENSKÝMI STÁTY A ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI V PORADNÍ SKUPINĚ PRO EVROPSKÝ RÁMEC:

Podporovala jednotnost při dalším provádění evropského rámce kvalifikací napříč členskými státy prostřednictvím porovnání a projednání metodik pro vyrovnávání kvalifikací v národních rámcích nebo systémech kvalifikací, s náležitým ohledem na vnitrostátní kontexty.

10.

S náležitým ohledem na vnitrostátní kontexty podporovala rozvoj metodik pro popis, používání a uplatňování výsledků učení za účelem posílení transparentnosti a pochopení a srovnatelnosti kvalifikací.

11.

Podporovala stanovení dobrovolných postupů pro vyrovnávání mezinárodních kvalifikací prostřednictvím národních rámců nebo systémů kvalifikací a výměnu informací a konzultace mezi členskými státy o těchto postupech s cílem zajistit soulad.

12.

Vypracovala pokyny pro komunikaci týkající se evropského rámce kvalifikací, zejména pokud jde o způsob uvádění úrovní evropského rámce kvalifikací na nově vydaných osvědčeních, diplomech a dodatcích a v registrech kvalifikací, v souladu s vnitrostátními systémy a předpisy o osvědčeních a diplomech.

13.

Prozkoumala možnosti vypracování a uplatňování kritérií a postupů, které v souladu s mezinárodními dohodami umožní srovnání vnitrostátních a regionálních rámců kvalifikací třetích zemí s evropským rámcem kvalifikací.

14.

Zavedla vzájemné učení a výměny osvědčených postupů mezi členskými státy a případně usnadnila vzájemné poradenství na žádost členských států,

DOPORUČUJE, ABY KOMISE:

15.

Zajistila, aby bylo provádění tohoto doporučení podpořeno opatřeními financovanými prostřednictvím příslušných programů EU.

16.

Zajistila účinnou správu provádění evropského rámce kvalifikací prostřednictvím zachování a plné podpory poradní skupiny pro evropský rámec kvalifikací zřízené v roce 2009, která se skládá ze zástupců členských států a dalších zúčastněných zemí, sociálních partnerů a případně dalších zainteresovaných stran. Tato poradní skupina by měla zajistit celkový soulad a prosazovat transparentnost a důvěru, pokud jde o proces přiřazování národních rámců nebo systémů kvalifikací k evropskému rámci kvalifikací.

17.

Podávala dle potřeby zprávy o pokroku v návaznosti na přijetí tohoto doporučení v kontextu příslušných rámců politiky v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti.

18.

Ve spolupráci s členskými státy a po konzultaci dotčených zúčastněných stran posoudila a vyhodnotila opatření přijatá v reakci na toto doporučení a do roku 2022 podala Radě zprávu o získaných zkušenostech a důsledcích pro budoucnost, v případě potřeby včetně možného přezkumu a revize tohoto doporučení.

Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení se zrušuje.

V Bruselu dne 22. května 2017.

Za Radu

předseda

E. BARTOLO

(1) Úř. věst. C 111, 6.5.2008, s. 1.

(2) Úř. věst. C 155, 8.7.2009, s. 11.

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany (Úř. věst. L 337, 20.12.2011, s. 9).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22).

(5) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2241/2004/ES ze dne 15. prosince 2004 o jednotném rámci Společenství pro průhlednost v oblasti kvalifikací a schopností (Europass) (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 6).

PŘÍLOHA I

Definice

Pro účely tohoto doporučení se použijí následující definice:

a)	„kvalifikací“ se rozumí formální výstup procesu hodnocení a validace, který je získán v okamžiku, kdy příslušný orgán stanoví, že jedinec dosáhl výsledků učení podle daných standardů;

„národním systémem kvalifikací“ se rozumí všechny aspekty činnosti členského státu v souvislosti s uznáváním vzdělávacích a jiných mechanismů, jež vzdělávání a odbornou přípravu spojují s trhem práce a občanskou společností. To zahrnuje přípravu a provádění institucionálních ujednání a procesů souvisejících se zajišťováním kvality, hodnocením a udělováním kvalifikací. Národní systém kvalifikací může být složen z řady podsystémů a může zahrnovat národní rámec kvalifikací;

„národním rámcem kvalifikací“ se rozumí nástroj pro klasifikaci kvalifikací podle souboru kritérií pro určité úrovně dosaženého vzdělání, jehož cílem je integrovat a koordinovat vnitrostátní podsystémy kvalifikací a zlepšovat transparentnost, přístupnost, vývoj a kvalitu kvalifikací ve vztahu k trhu práce a občanské společnosti;

„mezinárodní kvalifikací“ se rozumí kvalifikace udělená zákonně ustaveným mezinárodním subjektem (sdružením, organizací, odvětvím nebo společností) nebo vnitrostátním orgánem jednajícím jménem mezinárodního subjektu, která se používá ve více než jedné zemi a zahrnuje výsledky učení posouzené s odkazem na standardy stanovené mezinárodním subjektem;

e)	„výsledky učení“ se rozumí vyjádření toho, co dotyčná osoba zná, čemu rozumí a co je schopna vykonávat po ukončení vzdělávacího procesu; jsou vymezeny na základě znalostí, dovedností, odpovědnosti a samostatnosti;

f)	„znalostmi“ se rozumí výsledek osvojování informací prostřednictvím učení. Znalosti jsou souborem faktů, zásad, teorií a praktických postupů, které souvisí s oborem studia nebo práce. Znalosti jsou v souvislosti s evropským rámcem kvalifikací popisovány jako teoretické nebo faktické;

„dovednostmi“ se rozumí schopnost uplatnit znalosti a použít know-how při plnění úkolů a řešení problémů. Dovednosti jsou v kontextu EQF popisovány jako kognitivní (používání logického, intuitivního a tvůrčího myšlení) nebo praktické (zahrnující manuální zručnost a používání metod, materiálů, nástrojů a přístrojů);

h)	„odpovědností a samostatností“ se rozumí schopnost dotyčné osoby uplatnit samostatně a odpovědně znalosti a dovednosti;

i)	„kompetencí“ se rozumí prokazatelná schopnost používat znalosti, dovednosti a osobní, sociální nebo metodické schopnosti při práci či studiu a v profesním a osobním rozvoji;

„validací neformálního a informálního učení“ se rozumí postup, jímž příslušný orgán potvrdí, že určitá osoba formou neformálního a informálního učení dosáhla výsledků učení měřených podle příslušného standardu, a jenž se skládá ze čtyř samostatných fází: zjištění konkrétních zkušeností jednotlivce prostřednictvím dialogu, zaznamenání, které má viditelným způsobem vyjádřit zkušenosti daného jednotlivce, formální posouzení těchto zkušeností a osvědčení výsledků posouzení, které může vést k dílčí nebo úplné kvalifikaci;

„formálním uznáním výsledků učení“ se rozumí postup, jímž příslušný orgán uděluje formální status dosaženým výsledkům učení pro účely dalšího studia či zaměstnání, a to i) udělením kvalifikací (osvědčení, diplomu nebo titulů), ii) validací neformálního a informálního učení, iii) přiznáním rovnocennosti, kreditu nebo prominutím povinnosti;

„kreditem“ se rozumí potvrzení, že příslušný orgán posoudil a validoval určitou část kvalifikace spočívající v soudržném souboru výsledků učení, a to podle dohodnutého standardu; kredit udělují příslušné orgány poté, co dotyčná osoba dosáhne stanovených výsledků učení, jež jsou doloženy patřičnými hodnoceními, a lze jej vyjádřit jako kvantitativní hodnotu (např. kredity nebo kreditové body), která poukazuje na odhadovanou pracovní zátěž, kterou jednotlivec obvykle potřebuje k dosažení souvisejících výsledků učení;

„systémy kreditů“ se rozumí nástroj transparentnosti usnadňující uznávání kreditu či kreditů. Tyto systémy mohou mimo jiné zahrnovat rovnocennost, osvobození, jednotky/moduly, které lze akumulovat a přenášet, autonomii poskytovatelů, kteří mohou individualizovat vzdělávací dráhy, a validaci neformálního a informálního učení;

n)	„přenosem kreditů“ se rozumí proces, který osobám, jež akumulovaly kredity v jednom kontextu, umožňuje jejich validaci a uznání v jiném kontextu.

PŘÍLOHA II

Deskriptory definující úrovně v evropském rámci kvalifikací (EQF)

Každá z osmi úrovní je definována souborem deskriptorů označujících výsledky učení, které odpovídají kvalifikacím na dané úrovni v jakémkoli systému kvalifikací.
	znalosti	dovednosti	odpovědnost a samostatnost
	Znalosti jsou v souvislosti s EQF popisovány jako teoretické nebo faktické.	Dovednosti jsou v souvislosti s EQF popisovány jako kognitivní (používání logického, intuitivního a tvůrčího myšlení) a praktické (zahrnující manuální zručnost a používání metod, materiálů, nástrojů a přístrojů).	V souvislosti s EQF jsou „odpovědnost a samostatnost“ popsány jako schopnost dotyčné osoby samostatně a odpovědně uplatnit znalosti a dovednosti.
Úroveň 1 Výsledky učení odpovídající úrovni 1	základní všeobecné znalosti	základní dovednosti požadované k provádění jednoduchých úkolů	pracovat nebo studovat pod přímým dohledem ve strukturovaném prostředí
Úroveň 2 Výsledky učení odpovídající úrovni 2	základní faktické znalosti v oboru práce nebo studia	základní kognitivní a praktické dovednosti požadované při používání relevantních informací za účelem plnění úkolů a řešení běžných problémů s použitím jednoduchých pravidel a nástrojů	pracovat nebo studovat pod dohledem s určitou mírou samostatnosti
Úroveň 3 Výsledky učení odpovídající úrovni 3	znalosti faktů, zásad, procesů a obecných pojmů v oboru práce nebo studia	řada kognitivních a praktických dovedností požadovaných při plnění úkolů a řešení problémů výběrem a použitím základních metod, nástrojů, materiálů a informací	nést odpovědnost za splnění úkolů v práci nebo ve studiu při řešení problémů přizpůsobovat své chování okolnostem
Úroveň 4 Výsledky učení odpovídající úrovni 4	faktické a teoretické znalosti v širokých souvislostech v oboru práce nebo studia	řada kognitivních a praktických dovedností požadovaných při řešení konkrétních problémů v oboru práce nebo studia	schopnost řídit sebe samého v rámci pokynů v oblastech práce nebo studia, které jsou obvykle předvídatelné, ale mohou se měnit dohlížet na běžnou práci jiných osob a nést určitou odpovědnost za hodnocení a zlepšování pracovních či studijních činností
Úroveň 5 (*1) Výsledky učení odpovídající úrovni 5	rozsáhlé a specializované faktické a teoretické znalosti v oboru práce nebo studia a uvědomování si mezí těchto znalostí	rozsáhlá škála kognitivních a praktických dovedností požadovaných při rozvíjení tvůrčích řešení abstraktních problémů	řídit pracovní či studijní činnosti, při nichž dochází k nepředvídatelným změnám, a dohlížet na ně posuzovat a rozvíjet své vlastní výkony a výkony ostatních
Úroveň 6 (*2) Výsledky učení odpovídající úrovni 6	pokročilé znalosti v oboru práce nebo studia zahrnující kritické chápání teorií a zásad	pokročilé dovednosti prokazující zvládnutí oboru a smysl pro inovace, jež jsou požadovány při řešení složitých a nepředvídatelných problémů ve specializované oblasti práce nebo studia	řídit složité technické nebo odborné činnosti či projekty a nést odpovědnost za rozhodování v kontextu nepředvídatelné pracovní nebo studijní náplně nést odpovědnost za řízení odborného rozvoje jednotlivců a skupin
Úroveň 7 (*3) Výsledky učení odpovídající úrovni 7	vysoce specializované znalosti, z nichž některé jsou v popředí znalostí v oboru práce nebo studia, sloužící jako základ originálního myšlení nebo výzkumu kritické uvědomování si znalostí v oboru a na rozhraní mezi různými oblastmi	speciální dovednosti požadované při řešení problémů ve výzkumu nebo při inovacích s cílem rozvíjet nové znalosti a postupy a integrovat poznatky z různých oblastí	řídit a transformovat pracovní nebo studijní kontexty, které jsou složité, nelze je předvídat a vyžadují nové strategické přístupy nést odpovědnost za přispívání k profesním znalostem a postupům nebo za posuzování strategických výkonů týmů
Úroveň 8 (*4) Výsledky učení odpovídající úrovni 8	znalosti na špičkové úrovni v oboru práce nebo studia a na rozhraní mezi obory	vysoce pokročilé a specializované dovednosti a techniky, včetně syntézy a hodnocení, požadované při řešení kritických problémů ve výzkumu nebo inovacích a při rozšiřování a novém definování stávajících znalostí nebo odborných postupů	vykazovat značnou autoritu, inovační potenciál, samostatnost a akademickou a odbornou integritu a trvalé odhodlání přicházet s novými myšlenkami a vyvíjet nové postupy na špičkové úrovni v oboru práce nebo studia, včetně výzkumu
Rámec pro kvalifikace v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání stanoví deskriptory pro tři cykly, na nichž se dohodli ministři příslušní pro vysokoškolské vzdělávání na svém zasedání v Bergenu v květnu roku 2005 v rámci boloňského procesu. Každý deskriptor cyklu poskytuje obecně použitelné vyjádření obvykle očekávaných výsledků a schopností, jež jsou spojovány s kvalifikací, která představuje konec tohoto cyklu.

(*1) Deskriptor pro krátký cyklus vysokoškolského vzdělávání (který může být uskutečňován v rámci prvního cyklu nebo ve spojitosti s ním), který byl vypracován v rámci společné iniciativy pro kvalitu při boloňském procesu, odpovídá výsledkům učení pro pátou úroveň EQF.

(*2) Deskriptor pro první cyklus odpovídá výsledkům učení pro šestou úroveň EQF.

(*3) Deskriptor pro druhý cyklus odpovídá výsledkům učení pro sedmou úroveň EQF.

(*4) Deskriptor pro třetí cyklus odpovídá výsledkům učení pro osmou úroveň EQF.

PŘÍLOHA III

Kritéria a postupy pro přiřazování národních rámců a systémů kvalifikací k evropskému rámci kvalifikací (EQF)

1.	Odpovědnost nebo zákonné pravomoci všech příslušných vnitrostátních subjektů zapojených do procesu přiřazování jsou jasně stanoveny a zveřejněny příslušnými orgány.

2.	Existuje jasná a prokazatelná vazba mezi úrovněmi kvalifikací v národních rámcích nebo systémech kvalifikací a deskriptory úrovní v evropském rámci kvalifikací.

3.	Národní rámce nebo systémy kvalifikací a jejich kvalifikace jsou založeny na zásadě a cíli výsledků učení a jsou provázány s režimem pro validaci neformálního a informálního učení a případně se systémy kreditů.

4.	Postupy pro zahrnutí kvalifikací do národního rámce kvalifikací nebo pro popis postavení kvalifikací v národním systému kvalifikací jsou transparentní.

5.	Vnitrostátní systémy zajišťování kvality v oblasti vzdělávání a přípravy odkazují k národním rámcům nebo systémům kvalifikací a jsou v souladu se zásadami zajišťování kvality, které jsou uvedeny v příloze IV tohoto doporučení.

6.	V rámci procesu přiřazování musejí příslušné subjekty zajišťování kvality výslovně potvrdit, že je přiřazovací zpráva v souladu s příslušnými vnitrostátními režimy, ustanoveními a postupy v oblasti zajišťování kvality.

7.	Do procesu přiřazování jsou zapojeni mezinárodní odborníci a přiřazovací zprávy obsahují písemné prohlášení nejméně dvou mezinárodních odborníků ze dvou různých zemí k procesu přiřazování.

Příslušný orgán nebo orgány osvědčí přiřazení národních rámců nebo systémů kvalifikací k evropskému rámci kvalifikací. Příslušné orgány, včetně národních koordinačních středisek evropského rámce kvalifikací, vydají jednu souhrnnou zprávu, ve které přiřazování vysvětlí a předloží jeho faktická východiska, přičemž se budou zabývat každým kritériem zvlášť. Stejnou zprávu lze použít pro autocertifikaci podle rámce kvalifikací pro Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání v souladu s kritérii autocertifikace tohoto rámce.

9.	Do šesti měsíců od provedení přiřazení nebo od aktualizace přiřazovací zprávy členské státy a další zúčastněné země přiřazovací zprávu zveřejní a poskytnou příslušné informace pro účely srovnávání na příslušném evropském internetovém portálu.

10.

Po provedení procesu přiřazování by všechny nově vydané dokumenty týkající se kvalifikací, jež jsou součástí národních rámců či systémů kvalifikací (např. osvědčení, diplomy, dodatky k osvědčení, dodatky k diplomům), nebo registry kvalifikací vydávané příslušnými orgány měly obsahovat jasný odkaz na příslušnou úroveň evropského rámce kvalifikací vyjádřený pomocí národních rámců nebo systémů kvalifikací.

PŘÍLOHA IV

Zásady zajišťování kvality pro kvalifikace, které jsou součástí národních rámců nebo systémů přiřazených k evropskému rámci kvalifikací

V případě všech kvalifikací s přiřazenou úrovní evropského rámce kvalifikací by měla být zajištěna kvalita, aby byla posílena důvěra v jejich kvalitu a úroveň.

Se zřetelem k vnitrostátním okolnostem a s přihlédnutím k odvětvovým rozdílům by zajištění kvality kvalifikací s přiřazenou úrovní evropského rámce kvalifikací mělo (1) (2):

1.	řešit vytváření kvalifikací i uplatňování přístupu založeného na výsledcích učení;

2.	zajišťovat platné a spolehlivé posouzení podle dohodnutých a transparentních standardů opírajících se o výsledky učení a řešit proces certifikace;

3.	sestávat z mechanismů zpětné vazby a postupů pro soustavné zlepšování;

4.	zapojovat všechny příslušné zúčastněné strany ve všech fázích procesu;

5.	obsahovat konzistentní metody hodnocení zahrnující sebehodnocení i externí přezkum;

6.	být nedílnou součástí vnitřního řízení subjektů, které vydávají kvalifikace s přiřazenou úrovní evropského rámce kvalifikací, včetně činností zajišťovaných subdodavateli;

7.	být založeno na jasných a měřitelných cílech, standardech a pokynech;

8.	být podpořeno adekvátními zdroji;

9.	zahrnovat pravidelný přezkum stávajících externích monitorovacích subjektů či agentur, které zajištění kvality realizují;

10.	zahrnovat elektronický přístup k výsledkům hodnocení.

(1) Tyto společné zásady jsou plně slučitelné s evropskými normami a hlavními směry pro zajišťování kvality v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání a s evropským referenčním rámcem pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy.

(2) V závislosti na podmínkách jednotlivých států je možné, že se tyto zásady nebudou vztahovat na všeobecné vzdělávání.

PŘÍLOHA V

Zásady týkající se systémů kreditů souvisejících s národními rámci nebo systémy přiřazenými k evropskému rámci kvalifikací (1)

V důsledku uplatňování přístupu založeného na výsledcích učení by evropský rámec kvalifikací a národní rámce či systémy kvalifikací měly dotčené osoby lépe podpořit při přechodech i) mezi různými úrovněmi vzdělávání a odborné přípravy, ii) v rámci jednotlivých odvětví vzdělávání a odborné přípravy i mezi nimi, iii) mezi vzděláváním a odbornou přípravou a trhem práce a iv) v rámci jednotlivých zemí i mezi nimi. Aniž jsou dotčena vnitrostátní rozhodnutí o: i) využívání kreditů a ii) jejich zařazení do národních rámců nebo systémů kvalifikací, měly by různé systémy kreditů v příslušných případech spolupracovat s národními rámci či systémy kvalifikací, aby podporovaly přechody a usnadňovaly postup. Za tímto účelem by se systémy kreditů související s národními rámci či systémy kvalifikací měly ve vhodných případech řídit těmito zásadami:

1.	Systémy kreditů by měly podporovat flexibilní vzdělávací dráhy ve prospěch jednotlivých účastníků vzdělávání.

2.	Při vytváření a rozvoji kvalifikací by měl být systematicky používán přístup založený na výsledcích učení, aby byl usnadněn přenos (složek) kvalifikací a postup v učení.

3.	Systémy kreditů by měly usnadňovat přenos výsledků učení a studijní postup účastníků vzdělávání napříč institucemi i zeměmi.

4.	Systémy kreditů by se měly opírat o explicitní a transparentní zajišťování kvality.

5.	Kredit získaný dotyčnou osobou by měl být dokumentován dokladem, který vyjadřuje dosažené výsledky učení a uvádí název příslušné instituce, která kredit udělila, a případně související hodnotu kreditu.

6.	Systémy přenosu a akumulace kreditů by měly usilovat o součinnost s režimy pro validaci předchozího učení a spolupracovat, aby tak usnadnily a podpořily přechody a postup ve studiu.

7.	Systémy kreditů by měly být vyvíjeny a zdokonalovány prostřednictvím spolupráce mezi zúčastněnými stranami na příslušné vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie.

(1) Tyto společné zásady jsou plně slučitelné s evropským systémem přenosu a akumulace kreditů (ECTS) a s evropským systémem kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET).

PŘÍLOHA VI

Prvky rubrik pro účely elektronického zveřejňování informací o kvalifikacích s přiřazenou úrovní evropského rámce kvalifikací

ÚDAJ			Povinný/nepovinný
Název kvalifikace			Povinný
Obor (*1)			Povinný
Země/region (kód)			Povinný
Úroveň EQF			Povinný
Popis kvalifikace (*3)	Buď	Znalosti	Povinný
		Dovednosti	Povinný
		Odpovědnost a samostatnost	Povinný
	Nebo	Otevřené textové pole, které popisuje, co má studující znát, čemu má rozumět a co má umět	Povinný
Udělující subjekt nebo příslušný orgán (*2)			Povinný
Počet kreditů/teoretická pracovní zátěž potřebný/potřebná pro dosažení výsledků učení			Nepovinný
Interní postupy zajišťování kvality			Nepovinný
Externí zajištění kvality/regulační orgán			Nepovinný
Další informace o kvalifikaci			Nepovinný
Zdroj informací			Nepovinný
Odkaz na příslušné dodatky			Nepovinný
Adresa URL kvalifikace			Nepovinný
Jazyk informací (kód)			Nepovinný
Požadavky na přijetí			Nepovinný
Datum konce platnosti (v patřičných případech)			Nepovinný
Způsoby získání kvalifikace			Nepovinný
Vztah k povoláním nebo oblastem povolání			Nepovinný

(*1) Mezinárodní standardní klasifikace vzdělání FoET2013

(*2) Minimální požadované informace o udělujícím subjektu nebo o příslušném orgánu by měly usnadnit získání informací o takovém subjektu či orgánu a měly by zahrnovat jeho název nebo v případě potřeby název skupiny takových subjektů či orgánů spolu s adresou internetových stránek či s kontaktními údaji.

(*3) Tento popis spočívá ve volných textových polích bez předepsaného používání standardní terminologie, přičemž členské státy nejsou povinny tyto popisy překládat do jiných jazyků EU.

15.6.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 189/30

Závěry Rady o úloze práce s mládeží, pokud jde o podporu rozvoje základních životních dovedností mladých lidí, které usnadní jejich úspěšný přechod do dospělosti, k aktivnímu občanství a do pracovního života

(2017/C 189/06)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

PŘIPOMÍNAJÍC

Politické souvislosti této problematiky, které jsou uvedeny v příloze I těchto závěrů,

UZNÁVÁ, ŽE

Evropská unie se potýká s významnými ekonomickými a sociálními výzvami, částečně v důsledku rostoucí migrace, ale i v souvislosti s následky finanční a hospodářské krize.

Obzvláštní výzvy pak tento vývoj přináší pro demokratické hodnoty, sociální soudržnost, perspektivu zaměstnání a pracovního života, jakož i začlenění a spokojenost mladých lidí, zejména ohrožených a těch, kteří mají méně příležitostí.

Mají-li být tyto výzvy úspěšně vyřešeny, je nutné u mladých lidí prostřednictvím osvojovaných nezbytných životních dovedností (1) posilovat koncept aktivního občanství spolu s koncepty souvisejících práv a povinností, včetně uznávání a respektování demokratických zásad a kulturní rozmanitosti a včetně zaručené svobody slova a přesvědčení.

Rozvoj [životních dovedností je rovněž důležitý nejen pro řešení ekonomických, politických, sociálních a lidských nákladů plynoucích z vysoké úrovně nezaměstnanosti mladých lidí, nýbrž i za účelem pomoci mladým lidem vymezit a formovat vlastní budoucnost kvalitním zaměstnáním, sociálním začleněním a aktivním občanstvím.

S OHLEDEM NA

Usnesení Rady o nové agendě dovedností pro konkurenceschopnou Evropu podporující začlenění (2) a zejména na skutečnost, že se v tomto usnesení uznává, že „je důležité jednat nad rámec bezprostředních potřeb trhu práce a zaměřit se rovněž na ty aspekty vzdělávání a odborné přípravy, které jsou schopny podněcovat inovace, podnikavost a tvořivost, formovat odvětví, vytvářet pracovní místa a nové trhy, posilovat postavení lidí (včetně těch nejzranitelnějších), obohatit demokratický život a rozvíjet angažované, talentované a aktivní občany“.

Přezkum doporučení o klíčových schopnostech pro celoživotní učení (3), který představuje příležitost pro inkluzivní přístup k rozvoji kompetencí, jež mohou mladým lidem pomoci a usnadnit jim úspěšný přechod do dospělosti, k aktivnímu občanství a do pracovního života. Současný evropský rámec klíčových schopností již na životní dovednosti vymezené v těchto závěrech odkazuje, byť uplatňuje odlišnou terminologii,

ZDŮRAZŇUJE, ŽE

Řešení výzev, které s sebou nese nezaměstnanost mladých lidí a následný rozklad sociálních struktur a politické odcizení, obnáší řadu aspektů, nicméně úlohou odvětví mládeže je umožnit mladým lidem prostřednictvím efektivní práce s mládeží nabýt a rozvinout životní dovednosti, které jim umožní maximalizovat svůj potenciál a podpoří je, aby začali a pak i nadále uměli svůj osobní, společenský a pracovní život žít naplňujícím a produktivním způsobem. Tyto životní dovednosti mohou také napomoci předcházet marginalizaci a bojovat proti propagandě, rétorice a chování, jež mohou souviset s radikalizací vedoucí případně k násilnému extremismu.

UZNÁVÁ, ŽE

Práce s mládeží může zahrnovat širokou škálu opatření, projektů, programů, aktivit a iniciativ pořádaných různými poskytovateli v rozličných kontextech, avšak určující charakteristikou praxe a zaměření práce s mládeží je osobní a společenský rozvoj mladých lidí.

10.

Efektivní práce s mládeží může mít pro mladé lidi pozitivní výsledky v podobě

—	rozvoje jejich kompetencí a následného posílení jejich osobního rozvoje,

—	prosazování a podpory pozitivních společenských hodnot, chování a postojů, zejména v jejich vztahu k ostatním,

—	posilování jejich tvůrčích a inovačních schopností a potenciálu, který jim umožní úspěšnou účast na pracovním životě,

—	podpory demokratických hodnot, což následně posílí aktivní občanství a účast na demokracii.

11.

Životní dovednosti jsou pozitivní, přínosné a problémy řešící způsoby chování, vhodně a odpovědně používané v každodenním životě – doma, na internetu, v komunitě, v rámci vzdělávání či odborné přípravy a na pracovišti. Jsou souborem osobních a sociálních dovedností nabytých prostřednictvím vzdělání a odborné přípravy, práce s mládeží a neformálního a informálního učení, které lze využít k řešení otázek a problémů, s nimiž se lidé běžně setkávají v každodenním životě.

SOUHLASÍ S TÍM, ŽE

12.

Životní dovednosti jsou důležité pro všechny mladé lidi, zvláštní význam však mají pro ohrožené mladé lidi a mladé lidi, kteří mají méně příležitostí, a to z hlediska jejich potřeb zaměstnání, společenského začlenění a demokratické účasti na demokracii.

13.

Podpora mladých lidí při nabývání a rozvoji životních dovedností a zajištění tohoto nabývání a rozvoje mohou být nedílnou součástí politiky v oblasti mládeže na evropské i vnitrostátní úrovni.

KONSTATUJE, ŽE

14.

V příloze II je uveden přehled životních dovedností spolu s řadou jejich charakteristických prvků. Přehled není ani preskriptivní, ani vyčerpávající a odráží životní dovednosti, jež může práce s mládeží nejlépe podpořit a pomoci mladým lidem získat. (4)

15.

Životní dovednosti vymezené v příloze II se vyvíjejí a je na členských státech a příslušných evropských, vnitrostátních a místních zúčastněných stranách, aby určily, jak budou životní dovednosti prioritizovány, prezentovány a podporovány.

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, ABY PŘI ZOHLEDNĚNÍ ZÁSADY SUBSIDIARITY

16.

Podporovaly práci s mládeží, pokud jde o její přispění k rozvoji životních dovedností mladých lidí, v rámcích politiky v oblasti mládeže a opatřeních zaměřených na podporu mladých lidí.

17.

Šířily mezi poskytovateli práce s mládeží výukové nástroje, metodiky a postupy, zejména ty, které vytvořili pracovníci s mládeží, jež mohou pomoci mladým lidem získat životní dovednosti, a podporovaly využívání těchto nástrojů a postupů.

18.

Dále podporovaly vzdělávání, odbornou přípravu a činnosti vzájemného učení pro poskytovatele práce s mládeží s cílem posílit jejich schopnosti podporovat mladé lidi při nabývání životních dovedností.

19.

Ve vhodných případech uznávaly a validovaly vzdělávací programy a programy odborné přípravy, jež posilují schopnost pracovníků s mládeží, ať již placených či dobrovolných, a vedoucích mládeže úspěšně využívat výukové nástroje, metodiky a postupy, které mladým lidem pomáhají určovat, nabývat a rozvíjet životní dovednosti za využití hodnotících a sebehodnotících nástrojů a metod.

20.

Podporovaly a posilovaly mezi mladými lidmi dobrovolnictví, které jim může nabývání životních dovedností usnadnit a může přispět k tomu, aby se mladí lidé spolu s poskytovateli práce s mládeží účastnili projektů a iniciativ v oblasti práce s mládeží.

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY A KOMISI, ABY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ

21.

Podporovaly a poskytovaly příležitosti pro vzájemné učení, projekty a iniciativy, v jejichž rámci by si poskytovatelé práce s mládeží mohli vyměňovat znalosti, nástroje a zkušenosti v oblasti podpory a rozvoje životních dovedností mladých lidí.

22.

Zvážily, jaké životní dovednosti získané mladými lidmi prostřednictvím práce s mládeží lze vymezit a zdokumentovat a jakým způsobem to provést, aby bylo usnadněno posuzování a osvědčování v rámci mechanismů pro uznávání neformálního a informálního učení (5).

23.

Maximálně využívaly Erasmus+ a jiné programy financování EU na podporu práce s mládeží v praxi s cílem podporovat a rozvíjet u mladých lidí životní dovednosti.

24.

Posílily dialog mezi prací, politikou a výzkumem v oblasti mládeže a koordinaci mezi místní, regionální, vnitrostátní a evropskou úrovní, čímž se usnadní navazování kontaktů, spolupráce, vzájemné učení a výměny s cílem podporovat a rozvíjet u mladých lidí životní dovednosti.

25.

Určily, podporovaly a šířily stávající i inovativní nástroje, metodiky a postupy, jež podporují životní dovednosti v různých kontextech práce s mládeží.

26.

Prosazovaly a podporovaly, zejména mezi poskytovateli práce s mládeží, institucemi zajišťujícími vzdělávání a odbornou přípravu, sociálními službami a službami zaměstnanosti, jakož i sociálními partnery, meziodvětvová partnerství a iniciativy, které mohou mladým lidem pomoci nabývat a rozvíjet životní dovednosti.

VYZÝVÁ EVROPSKOU KOMISI, ABY

27.

Přispěla k budování znalostí o životních dovednostech podporovaných a rozvíjených prostřednictvím práce s mládeží a napomáhala členským státům při podpoře budování kapacit a profesního rozvoje pracovníků s mládeží.

28.

Podporovala práci s mládeží coby nedílný element nové agendy dovedností, jenž zvyšuje hodnotu všech jejích aspektů, doplňuje je a podporuje.

29.

Prosazovala a podporovala meziodvětvový přístup pomáhající mladým lidem získávat a rozvíjet nutné kompetence s cílem usnadnit jim úspěšný přechod do dospělosti, k aktivnímu občanství a do pracovního života.

30.

Zajistila, aby tyto závěry Rady přispěly k přezkumu doporučení o klíčových schopnostech pro celoživotní učení s cílem posílit rozměr životních dovedností v evropském rámci klíčových schopností a být s nimi v souladu.

(1) Definice životních dovedností, jak jsou chápány v těchto závěrech Rady, je uvedena v bodech 10 až 12 a v příloze II.

(2) Usnesení Rady o nové agendě dovedností pro konkurenceschopnou Evropu podporující začlenění (Úř. věst. C 467, 15.12.2016, s. 1).

(3) Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení (Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 10).

(4) Pro účely těchto závěrů Rady se poskytovateli práce s mládeží rozumí jakékoli organizace, agentury a jiné subjekty, s vládní podporou či dobrovolné, které poskytují práci s mládeží na základě programů, projektů a iniciativ pro mladé lidi.

(5) Doporučení Rady o uznávání neformálního a informálního učení (Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1).

PŘÍLOHA I

Politické souvislosti

—	Doporučení Evropského parlamentu a Rady o klíčových schopnostech pro celoživotní učení – Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 10.

—	Doporučení Rady o uznávání neformálního a informálního učení – Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1.

—	Doporučení Rady o cestách prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé – Úř. věst. C 484, 24.12.2016, s. 1.

—	Závěry Rady o přínosu kvalitní práce s mládeží pro rozvoj, dobré životní podmínky a sociální začleňování mladých lidí – Úř. věst. C 168, 14.6.2013, s. 5.

—	Závěry Rady o maximálním využití potenciálu politiky v oblasti mládeže při dosahování cílů strategie Evropa 2020 – Úř. věst. C 224, 3.8.2013, s. 2.

—	Závěry Rady o zlepšení sociálního začlenění mladých lidí, kteří nejsou zařazeni do pracovního procesu ani do vzdělávání či odborné přípravy – Úř. věst. C 30, 1.2.2014, s. 5.

—	Závěry Rady o podpoře podnikání mladých lidí v zájmu sociálního začlenění mladých lidí – Úř. věst. C 183, 14.6.2014, s. 18.

—	Závěry Rady o podpoře práce s mládeží v zájmu zajištění soudržných společností – Úř. věst. C 170, 23.5.2015, s. 2.

—	Usnesení Rady o podpoře politické účasti mladých lidí na demokratickém životě Evropy – Úř. věst. C 417, 15.12.2015, s. 10.

—	Společná zpráva Rady a Komise za rok 2015 o provádění obnoveného rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018) – Úř. věst. C 417, 15.12.2015, s. 17.

—	Závěry Rady o úloze dobrovolných činností ve sportu při podpoře aktivního občanství – Úř. věst. C 372, 20.12.2011, s. 24.

—	Závěry Rady o maximálním využití potenciálu sportu na základní úrovni pro rozvoj průřezových dovedností, zejména u mladých lidí – Úř. věst. C 172, 27.5.2015, s. 8.

—	Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Nová agenda dovedností pro Evropu – Společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti (2016).

—	Usnesení Rady o nové agendě dovedností pro konkurenceschopnou Evropu podporující začlenění – Úř. věst. C 467, 15.12.2016, s. 1.

—	Závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o předcházení radikalizaci vedoucí k násilnému extremismu – Úř. věst. C 467, 15.12.2016, s. 3.

Studie, zprávy expertních skupin a prohlášení

—	Práce s mladými lidmi: hodnota práce s mládeží v Evropské unii (2014).

—	Rozvoj tvůrčího a inovativního potenciálu mladých lidí prostřednictvím neformálního učení způsoby, jež jsou relevantní pro zaměstnání (2014).

—	Kvalitní práce s mládeží – společný rámec pro další rozvoj práce s mládeží (2015).

—	Přínos práce s mládeží, pokud jde o řešení výzev, kterým mladí lidé čelí, zejména přechodu ze vzdělávání do zaměstnání (2015).

—	Prohlášení z první evropské konference o práci s mládeží (2010).

—	Zpráva a prohlášení z druhé evropské konference o práci s mládeží (2015).

PŘÍLOHA II (1)

Přehled životních dovedností a jejich charakteristických prvků

Mezilidské	Komunikace	Kognitivní	Osobní
vedení, řešení konfliktů, plánování a organizace, týmová práce, vyjednávání, mezikulturní povědomí	vyjadřování pohledů a názorů (a naslouchání jim), diskutování a rozprava, digitální a mediální gramotnost, prezentace, obhajoba zájmů	kritické myšlení, odůvodněná analýza, tvůrčí myšlení, řešení problémů, rozhodování, interpretace, úsudek	sebedůvěra, sebeúcta, odolnost, samostatnost, iniciativnost, empatie

Charakteristikou těchto životních dovedností je, že jsou:

celostní, a to v tom smyslu, že jejich účelem je rozvíjet osobnost celkově a pomáhat jí dosáhnout pozitivní seberealizace v roli jednotlivce i v rámci společnosti;

hodnotné samy o sobě, neboť mladým lidem poskytují pozitivní a obohacující zkušenosti získané během vzdělávání, jež podporují jejich rozvoj.

komplementární a posilující, neboť podporují učení a rozvoj mladých lidí v rámci vzdělávání a odborné přípravy, rodiny, komunity, občanského a společenského života i na pracovišti.

průřezové a meziodvětvové, bez ohledu na kontext, ať již ve vzdělávání, na pracovišti, či při podnikání kulturních, společenských a politických činností, dovednosti takto nabyté jsou okamžitě relevantní a použitelné.

oporou a zdrojem možností, protože díky nim nacházejí nadání, schopnosti a možnosti mladých lidí, jakož i jejich chování a postoje konstruktivní uplatnění v osobním, občanském, kulturním a pracovním životě.

(1) Přehled životních dovedností zahrnuje některé z nejběžněji zmiňovaných dovedností a kompetencí, na něž odkazuje mezinárodní literatura, a zejména studie a zprávy expertních skupin uvedené v příloze I.

15.6.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 189/35

Závěry Rady o strategických perspektivách pro evropskou spolupráci v oblasti mládeže po roce 2018

(2017/C 189/07)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

PŘIPOMÍNAJÍC

politické souvislosti této problematiky, které jsou uvedeny v příloze těchto závěrů,

UZNÁVAJÍC, ŽE

sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané Strategie EU pro mládež – investování do mládeže a posílení jejího postavení. Obnovená otevřená metoda koordinace přístupu k problémům a příležitostem mládeže (1) usilovalo o zavedení meziodvětvového přístupu s cílem posílit úlohu mladých lidí v Evropě a poskytnout jim zdroje a příležitosti k dosažení samostatnosti;

usnesení Rady o obnoveném rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018) (2) představuje zatím nejucelenější a nejambicióznější strategii EU v oblasti mládeže. Časové rozpětí obnoveného rámce se shodovalo s finanční a hospodářskou krizí, jež se sice ve větší či menší míře negativně dotkla všech občanů EU a všech členských států, avšak mladé lidi zasáhla nepříznivě a nepřiměřeně, zejména pak mladé lidi, kteří mají méně příležitostí, což způsobilo vysokou míru nezaměstnanosti a zvýšilo riziko rozkladu sociálních struktur, politického odcizení, a navíc i násilné radikalizace a extremismu, jež měly poté za následek ohrožení demokratických hodnot a sociální soudržnosti;

jak je zřejmé ze zpráv Evropské komise o oblasti mládeže za roky 2012 a 2015 a ze společné zprávy Rady a Komise za rok 2015 o provádění obnoveného rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018) (3), tento rámec byl významným a cenným příspěvkem nejen ke spolupráci v oblasti mládeže, ale také pro život, perspektivu, dobré životní podmínky, účast a začlenění mladých lidí v celé Evropské unii;

pracovní plány EU v oblasti mládeže na období let 2014–2015 (4) a 2016–2018 (5) přinesly posílení a zkvalitnění nástrojů a procesů pro provádění obnoveného rámce pro evropskou spolupráci v oblasti mládeže, více jej sladily s cíli strategie Evropa 2020 a řešily nově se objevující výzvy,

KONSTATUJE, ŽE

operační časový rámec obnoveného rámce pro evropskou spolupráci v oblasti mládeže vyprší na konci roku 2018, zatímco operační časové rámce strategie Evropa 2020, desetileté strategie Evropské unie pro zaměstnanost a růst, i programu Erasmus + vyprší na konci roku 2020,

ZDŮRAZŇUJE, ŽE

při vymezování budoucí evropské spolupráce v oblasti mládeže budou mít i nadále zásadní význam prosazování a ochrana hodnot Evropské unie stanovených v článku 2 SEU (6) a upevňování sepětí mladých lidí s evropskou identitou a posilování jejich důvěry v evropský projekt prostřednictvím rozvoje jejich kompetencí a podpory jejich účasti na politickém životě, jejich občanské angažovanosti, dobrovolnické činnosti a vzdělávací mobility;

úloha práce s mládeží a neformálního a informálního učení má pro oblast mládeže ústřední význam a přispívá k rozvoji kompetencí mladých lidí,

SOUHLASÍ S TÍM, ŽE

by měl být vypracován a podporován nový rámec pro evropskou spolupráci v oblasti mládeže na období po roce 2018, zdůrazňující meziodvětvový přístup s jasnou přidanou hodnotou na úrovni EU a zahrnující případné pracovní plány EU pro oblast mládeže, přičemž by měly být zohledněny výsledky hodnocení stávajícího rámce,

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY A KOMISI, ABY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ A S NÁLEŽITÝM OHLEDEM NA ZÁSADU SUBSIDIARITY

10.

zajistily, že příprava rámce pro budoucí evropskou spolupráci v oblasti mládeže bude založena na faktech, bude informovaná a bude se opírat o široké a inkluzivní konzultace se všemi relevantními zúčastněnými subjekty, včetně mladých lidí, poskytovatelů práce s mládeží (7), pracovníků s mládeží (na profesní i dobrovolné bázi) a tvůrců politik na všech úrovních, aby bylo možné dosáhnout shody ohledně záměrů a cílů budoucí politiky v oblasti mládeže a ztotožnění se s těmito záměry a cíli;

11.

vycházely z předpokladu, že rámec pro budoucí evropskou spolupráci v oblasti mládeže je meziodvětvový, flexibilní, pružně reagující na měnící se situaci a transparentní, a aby vzaly v úvahu rychle se měnící politické, společenské, kulturní a hospodářské okolnosti na evropské a mezinárodní úrovni;

12.

zajistily, že Erasmus+ a další programy a nástroje budou přispívat k provádění rámce a případně s ním budou sladěny;

13.

kladly hlavní důraz rámce na specifická témata politiky v oblasti mládeže, která jsou v pravomoci struktur příslušných pro mládež, avšak také dále posilovaly vývoj a iniciativy v souvisejících oblastech politiky, a zajistily tak meziodvětvovou spolupráci a vzájemnou podporu;

14.

zhodnotily, přezkoumaly a obnovily strukturovaný dialog a jeho cíle za účelem podpory inovativního, smysluplného a konkrétně zaměřeného konstruktivního dialogu nejenom s mladými lidmi z mládežnických organizací, ale také s mladými lidmi z různých prostředí, s mladými lidmi, kteří mají méně příležitostí, a s neorganizovanou mládeží;

15.

dále zvážily, jaké kompetence (znalosti, dovednosti a postoje) a hodnoty mladí lidé potřebují, aby dokázali žít svůj osobní, společenský a pracovní život naplňujícím způsobem, s cílem oslovit a zapojit mladé lidi, kteří mají méně příležitostí;

16.

vzaly v úvahu úlohu, jakou mohou hrát internet, sociální média a digitalizace při prosazování solidarity, účasti na politickém životě a aktivního občanství mezi mladými lidmi a při boji proti politickému odcizení, populismu, propagandě a radikalizaci, jež mohou vést k násilnému extremismu;

17.

zhodnotily, dále posilovaly a pokud možno rozvíjely nástroje, prostředky a metody politiky a doplňkovou spolupráci, jako například partnerství EU a Rady Evropy v oblasti mládeže, s cílem udržet a zintenzivnit účinnou evropskou spolupráci v oblasti mládeže v období po roce 2018,

PROTO SE DOHODLA, ŽE

18.

vyzve budoucí předsednictví, aby připravila nový návrh rámce pro evropskou spolupráci v oblasti mládeže na období po roce 2018 a aby při tom zohlednila tyto závěry i nadcházející iniciativu Komise týkající se strategie EU v oblasti mládeže na období po roce 2018. Tento návrh by měl být předložen Radě k přijetí.

(1) Dokument 9008/09.

(2) Úř. věst. C 311, 19.12.2009, s. 1.

(3) Úř. věst. C 417, 15.12.2015, s. 17.

(4) Úř. věst. C 183, 14.6.2014, s. 5.

(5) Úř. věst. C 417, 15.12.2015, s. 1.

(6) Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 17.

(7) Poskytovateli práce s mládeží se rozumí jakékoli organizace, agentury a jiné subjekty, se státní podporou či dobrovolné, které poskytují programy, projekty, iniciativy a aktivity pro mladé lidi založené na práci s mládeží.

PŘÍLOHA

POLITICKÉ SOUVISLOSTI

1.	Smlouva o Evropské unii (1).

Obnovený rámec evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018), v němž byly stanoveny dva obecné strategické cíle a dvojí přístup k jejich dosažení, a to prostřednictvím využití konkrétních iniciativ v oblasti mládeže a začleňování iniciativ do osmi oblastí činnosti. V uvedeném rámci byly rovněž vymezeny tříleté pracovní cykly, pro něž bylo třeba dohodnout priority, a strukturovaný dialog s mladými lidmi, jehož cílem bylo utvářet celý proces.

3.	Společná zpráva Rady a Komise o provádění obnoveného rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže (2015), která hodnotila dopad obnoveného rámce v období od roku 2013 do roku 2015.

4.	Strategie Evropa 2020, desetiletá strategie Evropské unie pro zaměstnanost a růst, jež zahrnovala stěžejní iniciativy „Mládež v pohybu“ a „agenda pro nové dovednosti a pracovní místa“.

5.	Pařížské prohlášení ze dne 17. března 2015, jehož cílem bylo prosazovat prostřednictvím vzdělávání občanství a společné hodnoty svobodu, toleranci a nediskriminaci.

6.	Sdělení Komise ze dne 28. dubna 2015 o Evropském programu pro bezpečnost, v němž se uvádí, že účast mládeže hraje klíčovou úlohu při předcházení násilné radikalizaci tím, že podporuje společné evropské hodnoty, zlepšuje sociální začlenění, posiluje vzájemné porozumění a toleranci.

7.	Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 10. června 2016„Nová agenda dovedností pro Evropu – Společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti“.

8.	Usnesení Rady ze dne 15. prosince 2016 o nové agendě dovedností pro konkurenceschopnou Evropu podporující začlenění.

9.	Sdělení Evropské komise ze dne 7. prosince 2016 nazvaná „Investice do evropské mládeže“, „Zlepšování a modernizace vzdělávání“ a „Evropský sbor solidarity“.

10.	Bílá kniha o budoucnosti Evropy – úvahy a scénáře pro EU27 v roce 2025.

(1) Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 13.

15.6.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 189/40

Závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o sportu jako platformě pro sociální začlenění prostřednictvím dobrovolnictví

(2017/C 189/09)

RADA EU A ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ ZASEDAJÍCÍ V RADĚ

PŘIPOMÍNAJÍCE, ŽE

sport představuje nejrozsáhlejší sociální a dobrovolnou činnost v Evropě, je předmětem zájmu mnoha lidí a hraje důležitou roli ve sbližování osob z různých prostředí;

evropské společnosti čelí výzvám, které jsou pro ně zkouškami soudržnosti a inkluzivity. Dobrovolná činnost v oblasti sportu jakožto aktivní účast ve společnosti může podpořit sociální začlenění, přispívá k aktivnímu občanství a může být využita k řešení sociálního vyloučení (1);

dobrovolná činnost v oblasti sportu může mezi zranitelnými členy společnosti vytvořit silnější pocit sounáležitosti se společností, a může tak přispět k podpoře aktivního občanství. Tyto závěry Rady uznávají rozmanitost v rámci evropské společnosti a jejich cílem je obracet se na skupiny, jež jsou vystaveny riziku marginalizace, zejména na migranty a uprchlíky (2), seniory, osoby se zdravotním postižením a zranitelné mladé lidi (3);

UZNÁVAJÍCE, ŽE

řada členských států EU pokračovala v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení i navzdory pouze pomalému oživení po hospodářské a finanční krizi (4). Sociální začleňování vyžaduje rovné zacházení se všemi skupinami ve společnosti a zvláštní zaměření na aktivní účast;

konflikty, krize a nestabilní situace ve třetích zemích vedly k bezprecedentnímu nárůstu počtu migrantů a uprchlíků (5) v Evropě od roku 2010 a vyvolaly migrační a uprchlickou krizi v Evropě, přičemž členské státy EU se vypořádávají s tímto přílivem jen s velkým nasazením;

společné prohlášení Rady, Komise a Evropského parlamentu o legislativních prioritách EU na rok 2017 se zaměřuje na řešení nejnaléhavějších výzev, kterým v současnosti EU čelí. Společné prohlášení stanoví šest konkrétních oblastí, které by měly být vnímány jako prioritní. Mezi tyto prioritní oblasti patří i řešení sociálního rozměru EU a reformování a rozvíjení unijní migrační politiky (6);

dobrovolná činnost v oblasti sportu může oslovit lidi na mezinárodní, národní, regionální i místní úrovni, může povzbudit aktivní občanství a může být i mocným sociálním nástrojem v mnoha oblastech. Dobrovolnictví lze využít na podporu začleňování rostoucí populace migrantů, pro boj proti sociálnímu vyloučení nebo k posílení solidarity mezi generacemi a na podporu rovnosti žen a mužů, a plní klíčovou úlohu ve vytváření sociální soudržnosti a komunit podporujících začleňování. V tomto směru hrají zásadní roli místní orgány ve spolupráci se sportovními kluby a asociacemi a s dalšími subjekty využívajícími sport jako metody při své práci;

senioři představují významnou a stále rostoucí část evropské společnosti, evropské ekonomiky, evropské kultury a evropských životů. Pro některé osoby v této skupině může být zvyšování rizika chudoby a sociálního vyloučení způsobeno kombinací více faktorů, jako jsou nízký příjem, špatné zdraví, stáří nebo diskriminace na základě pohlaví, snížené fyzické nebo mentální schopnosti, nezaměstnanost, osamocenost, zneužívání a omezený přístup ke službám (7). Dobrovolná činnost v oblasti sportu může odstranit izolaci osob, kteří jí trpí, a může je přivést ke sdílení zkušeností a podpořit mezigenerační dialog;

vedle rozvíjení celé škály dovednostní a kompetencí poskytuje dobrovolná činnost v oblasti sportu mladým lidem příležitosti v rámci neformálního a informálního učení, díky kterým si mohou osvojovat pozitivní sociální postoje vycházející z hodnot rozvíjených při sportu. (8) Dobrovolná činnost v oblasti sportu může sloužit i jako bezpečnostní síť pro mladé lidi mimo vzdělávací proces nebo bez práce a na okraji společnosti (9);

10.

rovné příležitosti pro osoby se zdravotním postižením umožňují těmto osobám účastnit se sportu jako dobrovolníci na stejné úrovni jako ostatní; (10) Všechny osoby se zdravotním postižením by měly mít právo na plný přístup ke sportovním aktivitám včetně dobrovolné činnosti (11);

UZNÁVAJÍCE, ŽE

11.

podle Eurobarometru 2014 sděluje 7 % občanů EU, že se zapojují do dobrovolných činností podporujících sportovní aktivity (12). Průzkum ukazuje, že třetina respondentů stráví více než 6 hodin měsíčně dobrovolnou činností, přičemž u 8 % je to více než 21 hodin;

12.

dobrovolnictví hraje klíčovou roli při začleňování osob do společnosti tím, že posiluje úlohu aktivních občanů, zvyšuje jejich zaměstnatelnost, propaguje hodnoty a podporuje mezikulturní dialog. Dobrovolné činnosti v oblasti sportu mohou mít různé formy a mohou být prováděny příležitostně (např. příprava a organizování místních, regionálních, národních a mezinárodních sportovních akcí) nebo pravidelněji či každodenně (např. činnosti prováděné v rámci řízení různých sportovních orgánů nebo asociací aktivních v oblasti sportu) (13);

13.

stále přetrvává nedostatek podkladů na podporu politik v oblasti sociálního začlenění a dobrovolnictví v oblasti sportu a dosud nebyly provedeny žádné systematické nadnárodní studie se zaměřením na politické podmínky, hospodářské a sociální dopady a strukturální charakteristiky sportovních asociací, federací, klubů a dalších subjektů podporujících sociální začlenění a dobrovolnictví v oblasti sportu; (14) (15)

14.

Evropský sbor solidarity má za cíl umožnit více mladým lidem zapojit se do širokého okruhu aktivit v oblasti solidarity prostřednictvím dobrovolnictví, zaměstnání, stáží nebo učebních poměrů s cílem přispět k řešení náročných situací v celé Evropě. Může mladým lidem pomoci při rozvíjení kompetencí, které potřebují jak na trhu práce, tak i pro aktivní občanství. Tím by se na druhé straně mohlo přispět k podpoře sociálního začlenění a k propagaci evropských hodnot (16);

VYZÝVAJÍ ČLENSKÉ STÁTY, ABY:

15.

zkoumaly a podporovaly dobrovolnictví ve sportu jako platformu pro sociální začlenění. Toho lze dosáhnout tím, že místní a regionální orgány se budou podporovat a motivovat, aby ve spolupráci se sportovními kluby a organizacemi, včetně nevládních organizací, využívaly ve své činnosti sportu jako metody k zajištění přístupu pro osoby, které jsou sociálně vyloučené. Tak by se přispělo k podpoře a rozvoji inovativních způsobů, jak podpořit sociální začleňování menšin a zranitelných skupin, včetně osamocených seniorů, zranitelných mladých lidí, osob se zdravotním postižením, migrantů a uprchlíků propagací dobrovolnictví v oblasti sportu, a tím tyto menšiny obohacovat o nové dovednosti a nový životní styl spočívající v provozování sportu;

16.

podporovaly dobrovolnou činnost v oblasti sportu mezi lidmi všech vrstev společnosti, včetně migrantů, seniorů, osob se zdravotním postižením a zranitelných mladých lidí;

17.

rozvíjely a podporovaly dobrovolnou činnost v oblasti sportu jako uznávanou vzdělávací koncepci, která by měla být zavedena na různých úrovních informálního a neformálního učení a která by začlenila mládežnické a sportovní organizace a jiné subjekty občanské společnosti a posílila jejich vzájemnou spolupráci. To by mohlo zahrnovat programy vzdělávání ve spolupráci se sportovními organizacemi, které by vyzdvihly přínosy dobrého tělesného a duševního stavu i význam dobrovolníků v oblasti sportu;

18.

podporovaly dobrovolnictví organizováním významných sportovních akcí v partnerské spolupráci se sportovním hnutím. Významné sportovní akce mohou nabízet vynikající příležitost k vytváření vhodných podmínek pro výcvik dobrovolníků a mohou jim pomáhat získat nezbytnou kvalifikaci;

VYZÝVAJÍ EVROPSKOU KOMISI, ABY

19.

podporovala výměnu osvědčených postupů a poznatků souvisejících s dobrovolnictvím v oblasti sportu ve všech členských státech EU s ohledem na dopad, který má dobrovolnictví v oblasti sportu na sociální začlenění;

20.

zvážila podporu nadnárodních iniciativ (např. výměnu osvědčených postupů, studie, sítě, projekty) zaměřených na provádění národních a mezinárodních strategických opatření týkajících se sociálního začlenění v rámci unijních programů financování, zejména pokud jde o Erasmus+ a Evropský sociální fond, se zaměřením na dobrovolnou činnost v oblasti sportu;

VYZÝVAJÍ EVROPSKOU KOMISI A ČLENSKÉ STÁTY, ABY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ:

21.

zvážily Evropský týden sportu jako iniciativu na podporu dobrovolné činnosti v oblasti sportu a angažování jednotlivců ze všech částí společnosti. Může se jednat o způsob, jak oslovit všechny části společnosti prostřednictvím aktivit ve znevýhodněných oblastech a jak v těchto oblastech motivovat sportovní dobrovolníky;

22.

podpořily uznávání a validaci výsledků neformálního a informálního učení nabytého v rámci dobrovolné činnosti v oblasti sportu, zejména využíváním evropských nástrojů a pokynů (17), které mohou usnadnit validaci a zlepšit srovnatelnost a transparentnost a dosáhnout kvalitnější uznávání výsledků nabytých v rámci učení; Cílem by bylo přezkoumat, jak posílit postavení dobrovolníků s cílem zajistit uznání kvalifikací, které získali;

23.

podpořily využívání strukturálních a investičních fondů a Fondu soudržnosti pro infrastrukturu i pro další programy pro sportovní kluby s cílem zlepšit převládající sociální podmínky, zejména v oblastech s vysokou koncentrací skupin ohrožených marginalizací;

24.

podpořily koncepci Evropského sboru solidarity mezi sportovními organizacemi a vyzvaly je k účasti na této iniciativě, tak aby mládež, která je aktivní v oblasti sportu, mohla mít lepší přístup k tomuto programu;

VYZÝVAJÍ SPORTOVNÍ HNUTÍ, ABY ZVÁŽILO:

25.

podporu zapojení migrantů a uprchlíků, seniorů, osob se zdravotním postižením a zranitelných mladých lidí do různých dobrovolnických rolí v rámci sportovních činností na základní úrovni prostřednictvím pořádání menších i větších sportovních akcí a výraznější zpřístupnění účasti na dobrovolné činnosti v oblasti sportu na základní úrovni s cílem posílit postavení těchto osob;

26.

rozvoj spolupráce se sportovními organizacemi, mládežnickými organizacemi a dalšími nevládními organizacemi ohledně způsobů, jak podpořit, zapojit a udržet dobrovolníky v zájmu maximalizace příležitostí pro dobrovolnou činnost v oblasti sportu, např. v rámci významných sportovních akcí;

27.

vytvoření příležitostí pro učení a odbornou přípravu s cílem zlepšit dovednosti dobrovolných pracovníků sportovních organizací včetně migrantů a uprchlíků, seniorů, osob se zdravotním postižením, zranitelných mladých osob a jiných menšin, a zároveň se zaměřit na budování kapacit osob odpovědných za nábor a řízení rozmanitých skupin dobrovolníků;

28.

podporu rovných příležitostí ve sportovních klubech, včetně rovného zacházení se skupinami ohroženými marginalizací, pokud jde o členství a účast na činnosti klubových dobrovolníků;

29.

podporu zapojení seniorů ve sportovních klubech a začlenění starších dobrovolníků s využitím jejich hodnotných životních zkušeností v rámci sportovních struktur na všech úrovních.

(1) Sociálním vyloučením se rozumí proces vytěsňující lidí na okraj společnosti, omezující jejich přístup ke zdrojům a k příležitostem, omezující jejich účast na běžném společenském a kulturním životě a vyvolávající pocit marginalizace, bezmoci a diskriminace.

(2) Tento dokument odkazuje na integraci migrantů a uprchlíků v souladu se závěry Rady a zástupců vlád členských států o integraci státních příslušníků třetích zemí oprávněně pobývajících v EU, které byly přijaty 9. prosince 2016. (15312/16).

(3) Skupiny, které jsou více ohroženy chudobou a sociálním vyloučením, než je tomu u běžné populace. Etnické menšiny, migranti, osoby se zdravotním postižením, bezdomovci, osoby potýkající se s užíváním návykových látek, osamocení senioři a mladí lidé často čelí nesnázím, které mohou vést k dalšímu sociálnímu vyloučení, jako např. nízká úroveň vzdělání a nezaměstnanost nebo částečná nezaměstnanost.

(4) Reformy sociální politiky v EU: A Cross-national Comparison Social Inclusion Monitor Europe (SIM) – Reform Barometer. Jan Arpe, Simona Milio, Andrej Stuchlik (eds.).

(5) Bílá kniha o budoucnosti Evropy – úvahy a scénáře pro EU27 v roce 2025, s. 4 „V roce 2015 přišlo do Evropy 1,2 milionu lidí. Tato uprchlická krize nemá po druhé světové válce obdoby“ (viz rovněž poznámku pod čarou 3).

(6) Společné prohlášení o ročním interinstitucionálním plánování na rok 2017 – schválení, dokument 15375/16.

(7) Aktivní senioři pro Evropu – příručka EU (2012) AGE Platform Europe.

(8) Úř. věst. C 372, 20.12.2011, s. 24.

(9) Podpora začleňování a propagace základních hodnot prostřednictvím formálního a neformálního učení: opatření na úrovni EU k provádění Pařížské deklarace.

(10) Úř. věst. C 326, 3.12.2010, s. 5.

(11) COM(2010) 636 final – „Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020: Obnovený závazek pro bezbariérovou Evropu“.

(12) Sport a pohybová aktivita (Speciální průzkum Eurobarometru 412 (2014)).

(13) Odborná skupina pro rozvoj lidských zdrojů a sport. Doporučení s cílem podpořit dobrovolnou činnost v oblasti sportu a sdílení osvědčených postupů týkajících se právních a fiskálních mechanismů.

(14) Projekt „Sociální začleňování a dobrovolné činnosti ve sportovních klubech v Evropě“ (SIVSCE) s podporou unijního programu Erasmus+ (2015–2017).

(15) Evropská síť pro začlenění sportem (ESPIN) – podpora rovných příležitostí migrantů a menšin prostřednictvím dobrovolnictví ve sportu.

(16) Článek 2 Smlouvy o Evropské unii.

(17) Doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení (Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1).

PŘÍLOHA

Níže uvedené klíčové dokumenty zdůrazňují význam dobrovolné činnosti v oblasti sportu jako nástroje sociálního začlenění:

1.	Strategie Evropa 2020 a jedna z jejích sedmi stěžejních iniciativ, která zdůrazňuje potřebu růstu a tvorby pracovních míst, čímž se lidem postiženým chudobou a sociálním vyloučením umožní žít důstojně a aktivně se zapojovat do společnosti (7110/10).

2.	Závěry Rady ze dne 18. listopadu 2010 o úloze sportu jako faktoru přispívajícího k aktivnímu sociálnímu začleňování (Úř. věst. C 326, 3.12.2010, s. 5).

3.	Sdělení o politikách EU a dobrovolnictví: Uznání a propagace přeshraničních dobrovolných činností v EU (COM(2011) 568 final).

4.	Závěry Rady o úloze dobrovolných činností ve sportu při podpoře aktivního občanství (Úř. věst. C 372, 20.12.2011, s. 24).

5.	Doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení (Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1).

6.	Pracovní plán Evropské unie v oblasti sportu na období let 2014–2017 (Úř. věst. C 183, 14.6.2014, s. 12).

7.	Sport a tělesná aktivita (Speciální průzkum Eurobarometru 412 (2014).

8.	Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané Nová agenda dovedností pro Evropu: Společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti (dokument 10038/16).

9.	Závěry Rady a zástupců vlád členských států o integraci státních příslušníků třetích zemí oprávněně pobývajících v EU, které byly přijaty 9. prosince 2016 (dok. 15312/16).

10.	Společné prohlášení o ročním interinstitucionálním plánování na rok 2017 (dok. 15375/16).

11.

Investice do evropské mládeže

a)	sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Investice do evropské mládeže (dokument 15420/16);

b)	sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Evropský sbor solidarity (dokument 15421/16).

12.	Odborná skupina pro rozvoj lidských zdrojů a sport. Doporučení s cílem podpořit dobrovolnou činnost v oblasti sportu a sdílení osvědčených postupů týkajících se právních a fiskálních mechanismů (prosinec 2016).

13.	Evropská síť pro začlenění sportem – podpora rovných příležitostí migrantů a menšin prostřednictvím dobrovolnictví ve sportu.

14.	COM(2010) 636 final – „Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020: Obnovený závazek pro bezbariérovou Evropu“.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 189

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 60 15. června 2017

	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2017/C 189/04	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.8301 – GE/ATI/JV) ( 1 )	29
2017/C 189/05	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.8190 – Weichai/Kion) ( 1 )	29

	V Oznámení
	SOUDNÍ ŘÍZENÍ
	Soudní dvůr ESVO
2017/C 189/12	Usnesení Soudního dvora ze dne 15. listopadu 2016 ve věci E-7/16 – Míla ehf. v. Kontrolní úřad ESVO (Předběžná námitka nepřípustnosti – státní podpory – rozhodnutí o ukončení formálního vyšetřovacího řízení)	48
2017/C 189/13	Rozsudek Soudního dvora ze dne 16. listopadu 2016 ve věci E-4/16 – Kontrolní úřad ESVO v. Norsko (Nesplnění povinností vyplývajících z rozsudku Soudního dvora, jímž bylo konstatováno nesplnění povinností – článek 33 dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru – opatření nezbytná k dosažení souladu s rozsudkem Soudního dvora ESVO)	49
	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Evropská komise
2017/C 189/14	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.8467 – BNP Paribas/Commerz Finanz) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	50
2017/C 189/15	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.8483 – Bain Capital/Cinven/Stada Arzneimittel) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	51
2017/C 189/16	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.8440 – DuPont/FMC (Health and Nutrition business)) ( 1 )	52
2017/C 189/17	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.8504 – EDF Energy Services/ESSCI) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	53

	Opravy
2017/C 189/18	Oprava týkající se likvidačního řízení – Rozhodnutí o zahájení likvidačního řízení proti společnosti ADRIA Way ( Úř. věst. C 123 ze dne 20.4.2017 )	54

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,1203
JPY	japonský jen	123,58
DKK	dánská koruna	7,4363
GBP	britská libra	0,87960
SEK	švédská koruna	9,7448
CHF	švýcarský frank	1,0874
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	9,4140
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	26,163
HUF	maďarský forint	306,39
PLN	polský zlotý	4,1967
RON	rumunský lei	4,5664
TRY	turecká lira	3,9362
AUD	australský dolar	1,4778
CAD	kanadský dolar	1,4796
HKD	hongkongský dolar	8,7392
NZD	novozélandský dolar	1,5453
SGD	singapurský dolar	1,5457
KRW	jihokorejský won	1 260,45
ZAR	jihoafrický rand	14,2697
CNY	čínský juan	7,6147
HRK	chorvatská kuna	7,3995
IDR	indonéská rupie	14 880,38
MYR	malajsijský ringgit	4,7702
PHP	filipínské peso	55,465
RUB	ruský rubl	63,9450
THB	thajský baht	38,023
BRL	brazilský real	3,7027
MXN	mexické peso	20,2078
INR	indická rupie	72,0350

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	I Usnesení, doporučení a stanoviska
	USNESENÍ
	Rada
2017/C 189/01	Usnesení Rady o strukturovaném dialogu a budoucím vývoji dialogu s mladými lidmi v kontextu politik týkajících se evropské spolupráce v oblasti mládeže po roce 2018	1
2017/C 189/02	Usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o pracovním plánu Evropské unie v oblasti sportu (1. července 2017 až 31. prosince 2020)	5
	DOPORUČENÍ
	Rada
2017/C 189/03	Doporučení Rady ze dne 22. května 2017 o evropském rámci kvalifikací pro celoživotní učení, kterým se zrušuje doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení	15

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Rada
2017/C 189/06	Závěry Rady o úloze práce s mládeží, pokud jde o podporu rozvoje základních životních dovedností mladých lidí, které usnadní jejich úspěšný přechod do dospělosti, k aktivnímu občanství a do pracovního života	30
2017/C 189/07	Závěry Rady o strategických perspektivách pro evropskou spolupráci v oblasti mládeže po roce 2018	35
2017/C 189/08	Závěry Rady o strategickém přístupu EU k mezinárodním kulturním vztahům	38
2017/C 189/09	Závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o sportu jako platformě pro sociální začlenění prostřednictvím dobrovolnictví	40
	Evropská komise
2017/C 189/10	Směnné kurzy vůči euru	45
	INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU
	Kontrolní úřad ESVO
2017/C 189/11	Oznámení Norska v souvislosti se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků – Oznámení o výzvě k předkládání žádostí o licence na těžbu ropy v oblasti norského kontinentálního šelfu – udělení licencí v předem vymezených oblastech 2017	46


	(1) Text s významem pro EHP.