22.7.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 266/1

(1)

Účetnictví Evropské centrální banky (ECB) a národních centrálních bank členských států, jejichž měnou je euro, ověřují nezávislí externí auditoři doporučení Radou guvernérů ECB a schválení Radou Evropské unie.

(2)

Mandát stávajícího externího auditora Eesti Pank, společnosti AS Deloitte Audit Eesti, skončil po provedení auditu za účetní rok 2015. Je proto nezbytné jmenovat externího auditora od účetního roku 2016.

(3)

Eesti Pank vybrala za svého externího auditora pro účetní roky 2016 až 2020 společnost KPMG Baltics OÜ,

22.7.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 266/2

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32016M8076. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

22.7.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 266/2

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32016M8051. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

22.7.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 266/3

22.7.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 266/4

(1)

Článek 138 nařízení o kapitálových požadavcích povoluje používání nevyžádaných úvěrových hodnocení poskytnutých externí ratingovou agenturou k určení rizikových vah přiřazených k aktivům a podrozvahovým položkám pro účely stanovení výše kapitálových požadavků v případě, že orgán EBA potvrdí, že kvalita nevyžádaných úvěrových hodnocení této externí ratingové agentury se neliší od kvality vyžádaných úvěrových hodnocení této agentury. V souladu s uvedeným článkem je orgán EBA povinen odmítnout udělit nebo zrušit toto potvrzení zejména, pokud daná externí ratingová agentura využila nevyžádané úvěrové hodnocení k vyvinutí tlaku na hodnocený subjekt k tomu, aby si objednal úvěrové hodnocení nebo jiné služby.

(2)

Podle čl. 4 odst. 1 bodu 98 nařízení o kapitálových požadavcích se „externí ratingovou agenturou“ rozumí ratingová agentura, která je registrována nebo certifikována v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 (3) (dále jen „nařízení o ratingových agenturách“), nebo centrální banka vydávající ratingy, jež jsou z působnosti nařízení o ratingových agenturách vyňaty. V důsledku toho by se toto rozhodnutí mělo vztahovat na ratingy všech těchto externích ratingových agentur s výjimkou agentur, které v této fázi neudělují nevyžádané ratingy. Dále vzhledem k propojení s přiřazováním úvěrových hodnocení poskytnutých externími ratingovými agenturami podle čl. 136 odst. 1 nařízení o kapitálových požadavcích by se toto rozhodnutí mělo vztahovat na ratingy všech těchto externích ratingových agentur s přiděleným přiřazováním. S ohledem na úvahy uvedené v 98. bodě odůvodnění nařízení o kapitálových požadavcích týkající se otevírání trhu dalším společnostem při zachování přísných procesů a požadavků pro všechny externí ratingové agentury by se toto rozhodnutí mělo rovněž vztahovat na externí ratingové agentury, které poskytují pouze nevyžádané ratingy.

(3)

Čl. 4 odst. 1 nařízení o ratingových agenturách povoluje používání úvěrových hodnocení ke stanovení objemů rizikově vážených expozic podle čl. 113 odst. 1 nařízení o kapitálových požadavcích, pokud splňují definici „ratingu“ podle čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení o ratingových agenturách. Toto rozhodnutí by se tudíž mělo vztahovat pouze na nevyžádané ratingy, které splňují definici ratingu podle nařízení o kapitálových požadavcích i podle nařízení o ratingových agenturách.

(4)

V souladu s metodikou používanou při přiřazování úvěrových hodnocení poskytnutých externími ratingovými agenturami jednotlivým stupňům úvěrové kvality (4) by při posuzování uvedeném v tomto rozhodnutí měla být používána kvantitativní i kvalitativní kritéria. Vzhledem k tomu, že na základě článku 11 nařízení o ratingových agenturách musí úvěrové agentury poskytovat údaje o ratingových hodnoceních do databáze CEREP, centrálního archivu, který spravuje a nad kterým vykonává dohled orgán ESMA, je vhodné informace dostupné v databázi CEREP používat jako jediný základ pro kvantitativní analýzu, čímž se zajistí jednotné zacházení se zpracovávanými informacemi a jejich spolehlivost. V případě externích ratingových agentur, na které se nevztahuje nařízení o ratingových agenturách a které neposkytují údaje do databáze CEREP, by se při kvantitativním hodnocení nevyžádaných ratingů daných externích ratingových agentur nicméně měly používat externí údaje. Pokud jde o údaje sloužící jako podklad pro kvalitativní analýzu, je nezbytné vyžádat si takovéto relevantní informace od všech příslušných externích ratingových agentur, na které se vztahuje toto rozhodnutí.

(5)

Externí ratingové agentury klasifikují nevyžádané ratingy na základě různých definic. To se projevuje při poskytování informací externích ratingových agentur orgánu EBA i do databáze CEREP spravované orgánem ESMA. V reakci na tuto rozdílnou praxi v jednotlivých externích ratingových agenturách orgán ESMA vydal dokument „Otázky a odpovědi“ (5) týkající se definice nevyžádaného ratingu, přičemž vysvětlil svoje stanovisko k této problematice. Kvůli zajištění jednotného přístupu by toto stanovisko mělo být uplatňováno i pro účely provádění hodnocení podle článku 138 nařízení o kapitálových požadavcích. Avšak vzhledem k tomu, že provádění tohoto hodnocení bylo zahájeno před vypracováním dokumentu „Otázky a odpovědi“, a bylo jedním z důvodů pro jeho vypracování, je pro účely tohoto rozhodnutí vhodné posuzovat ratingy s ohledem na jejich klasifikaci přidělenou jednotlivými externími ratingovými agenturami před zveřejněním uvedeného dokumentu (tj. před 16. prosincem 2015), neboť na základě této skutečnosti lze přihlédnout k historickým informacím o nevyžádaných ratinzích a použít jediné dostupné kvantitativní údaje, které se vztahující k těmto ratingům, uvedené v databázi CEREP. Kromě toho se lze tímto způsobem vyhnout přílišnému prodlení, pokud jde o vstup tohoto rozhodnutí v platnost, zejména pak s ohledem na dopad, který dokument „Otázky a odpovědi“ má na to, jak externí ratingové agentury klasifikují svoje nevyžádané ratingy, na jejich postupy, a na to, jak instituce používají tyto ratingy pro účely regulace. Nicméně na základě aktuálních informací orgánu ESMA ohledně pokroku při zavádění příslušné definice nevyžádaného ratingu (dále specifikované v uvedeném dokumentu „Otázky a odpovědi“) v externích ratingových agenturách, orgán EBA v souvislosti s tímto rozhodnutím posoudí případné přijetí dalších opatření.

(6)

Pokud jde o kvantitativní hodnocení, pro každou externí ratingovou agenturu, jestliže je k dispozici dostatečné množství informací, by měly být provedeny vybrané analýzy: „analýza rozložení ex ante“ zaměřená na analýzu rozložení vyžádaných a nevyžádaných ratingů; „analýza dynamiky ex ante“ zaměřená na analýzu vývoje v čase vyžádaných (nevyžádaných) ratingů, které byly dříve uděleny bez vyžádání (na vyžádání); a „analýza ex post“ zaměřená na analýzu možných rozdílů vyžádaných a nevyžádaných ratingů, pokud jde o jejich přesnost. V závislosti na prováděné kvantitativní analýze může být vhodné identifikovat homogenní podskupiny ratingů, které umožní provést srovnání souvisejících charakteristik a chování vyžádaných a nevyžádaných ratingů s cílem vyhnout se závěrům, které se opírají o externí faktory. V případech, kdy kvůli nedostatečnému množství údajů lze provést pouze vybrané kvantitativní analýzy nebo kdy z tohoto důvodu nelze provést žádnou kvantitativní analýzu, je vhodné se v této fázi pro účely hodnocení opřít o kvalitativní kritéria. V těchto případech se předpokládá, že případné další obezřetnostní obavy ohledně kvality nevyžádaných ratingů budou zmírněny při provádění přiřazování podle čl. 136 odst. 1 nařízení o kapitálových požadavcích, neboť toto přiřazování má odrážet případné problémy s kvalitou ratingů.

(7)

Pokud jde o kvalitativní analýzu a s cílem zjistit, zda externí ratingová agentura poskytuje nevyžádané ratingy, jejichž kvalita je stejná jako v případě vyžádaných ratingů, je vhodné zohlednit tento soubor kritérií a faktorů: rozdíly v postupech používaných při přidělování a přezkumu vyžádaných a nevyžádaných ratingů; rozdíly v metodice pro vydávání ratingů používané u vyžádaných a nevyžádaných ratingů; dostupnost údajů v případě nevyžádaných ratingů, včetně nejčastěji se vyskytujících omezení, pokud jde o informace při udělování nevyžádaných ratingů, a opatření, která externí ratingová agentura přijme v případě omezené dostupnosti údajů. Kromě toho by mělo být zohledněno, zda externí ratingová agentura přijímá opatření, jejichž cílem je zabránit tomu, aby nevyžádané ratingy byly využívány k vyvinutí tlaku na hodnocený subjekt k tomu, aby si objednal úvěrové hodnocení nebo jiné služby.

(8)

V souladu s čl. 138 odst. 1 nařízení o kapitálových požadavcích by v případech, kdy orgán EBA nezjistí nic, co by dokládalo rozdílnou kvalitu vyžádaných a nevyžádaných úvěrových hodnocení vypracovaných externí úvěrovou agenturou ani to, že externí úvěrová agentura využila nevyžádané úvěrové hodnocení k vyvinutí tlaku na hodnocený subjekt k tomu, aby si objednal úvěrové hodnocení nebo jiné služby, nemělo být v této fázi bráněno tomu, aby nevyžádaná úvěrová hodnocení dotčené externí ratingové agentury byla institucemi použita při výpočtu kapitálu. Na základě průběžného sledování výkonnosti nevyžádaných ratingů by podle potřeby měla být vydána další rozhodnutí.

(9)

Orgán EBA použil výše popsanou metodiku, přičemž nezjistil nic, co by dokládalo existenci rozdílů v kvalitě vyžádaných a nevyžádaných ratingů vydaných dotčenými externími ratingovými agenturami ani vyvíjení tlaku na hodnocené subjekty k tomu, aby si objednaly úvěrové hodnocení nebo jiné služby. Je tudíž na místě potvrdit, že se kvalita nevyžádaných úvěrových hodnocení dotčených externích ratingových agentur neliší od vyžádaných úvěrových hodnocení těchto agentur.

(10)

Dotčené externí ratingové agentury byly informovány o záměru orgánu EBA přijmout toto rozhodnutí a dostaly příležitost se k němu vyjádřit,