Úřední věstník C 79/2013

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/2

Usnesení Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 17. ledna 2013 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Vrhovno sodišče — Slovinsko) — Jožef Grilc v. Slovensko zavarovalno združenje GIZ

(Věc C-541/11) (1)

(Článek 104 odst. 3 druhý pododstavec jednacího řádu - Pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel - Směrnice 2000/26/ES - Orgány pro odškodnění - Návrh na náhradu škody podaný k vnitrostátnímu soudu)

2013/C 79/02

Jednací jazyk: slovinština

Předkládající soud

Vrhovno sodišče

Účastníci původního řízení

Žalobce: Jožef Grilc

Žalovaná: Slovensko zavarovalno združenje GIZ

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Vrhovno sodišče Republike Slovenije — Výklad čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/26/ES ze dne 16. května 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a o změně směrnic Rady 73/239/EHS a 88/357/EHS (Čtvrtá směrnice o pojištění motorových vozidel) (Úř. věst. L 181, s. 65) — Pojmy „žádost o odškodnění“ a „pověřený poskytováním odškodnění“ — Pasivní legitimace orgánu pro odškodnění

Výrok

Článek 6 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/26/ES ze dne 16. května 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a o změně směrnic Rady 73/239/EHS a 88/357/EHS (Čtvrtá směrnice o pojištění motorových vozidel) musí být vykládán v tom smyslu, že poškozený může předložit svou žádost o náhradu škody orgánu pro odškodnění za podmínek stanovených v tomto článku a tato žádost musí být předložena nejdříve tomuto orgánu, aniž by byla dotčena možnost, aby poškozený poté případně předložil žalobu územně příslušnému soudu, pokud orgán pro odškodnění zamítne jeho žádost.

(1) Úř. věst. C 25, 28.1.2012.

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/2

Usnesení Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 17. ledna 2013 — Annunziata Del Prete v. Giorgio Armani SpA, Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc C-261/12 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Ochranná známka Společenství - Nařízení (ES) č. 40/94 - Článek 8 odst. 1 písm. b) - Nebezpečí záměny - Dobré jméno - Obrazové označení „AJ AMICI JUNIOR“ - Námitky majitele starší národní obrazové ochranné známky AJ ARMANI JEANS a starší národní slovní ochranné známky ARMANI JUNIOR)

2013/C 79/03

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Annunziata Del Prete (zástupce: R. Bocchini, avvocato)

Další účastníci řízení: Giorgio Armani SpA (zástupce: M. Rapisardi, avvocato), Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: P. Bullock a F. Mattina, zmocněnci)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Tribunálu (druhého senátu) ze dne 27. března 2012, Armani v. OHIM (T-420/10), kterým Tribunál zrušil rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 8. července 2010 týkající se námitkového řízení mezi společností Giorgio Armani SpA a paní Annunziatou Del Prete (věc R 1360/2009-2) — Nebezpečí záměny — Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Annunziatě Del Prete se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 227, 28.7.2012.

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/3

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Debreceni Munkaügyi Bíróság (Maďarsko) dne 31. října 2012 — Sándor Nagy v. Hajdú-Bihar Megyei Kormányhivatal

(Věc C-488/12)

2013/C 79/04

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Debreceni Munkaügyi Bíróság

Účastníci původního řízení

Žalobce: Sándor Nagy

Žalovaný: Hajdú-Bihar Megyei Kormányhivatal

Předběžné otázky

1)	Lze článek 30 Listiny základních práv Evropské unie vykládat v tom smyslu, že má pouze zajistit možnost právní ochrany v případě neoprávněného (unjustified) či protiprávního propuštění?

2)	Znamená [uvedené ustanovení], že propuštění nemůže být neoprávněné (unjustified), pokud je zaměstnavatel v okamžiku propuštění povinen zaměstnanci písemně sdělit důvody propuštění?

3)	Má nesdělení důvodů propuštění samo o sobě za následek protiprávnost propuštění nebo může zaměstnavatel sdělit důvody propuštění zpětně, během případného sporného řízení?

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/3

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Debreceni Munkaügyi Bíróság (Maďarsko) dne 31. října 2012 — Lajos Tiborné Böszörményi v. Mezőgazdasági és Vidékfejlesztési Hivatal

(Věc C-489/12)

2013/C 79/05

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Debreceni Munkaügyi Bíróság

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Lajos Tiborné Böszörményi

Žalovaný: Mezőgazdasági és Vidékfejlesztési Hivatal

Předběžné otázky

1)	Lze článek 30 Listiny základních práv Evropské unie vykládat v tom smyslu, že má pouze zajistit možnost právní ochrany v případě neoprávněného (unjustified) či protiprávního propuštění?

2)	Znamená [uvedené ustanovení], že propuštění nemůže být neoprávněné (unjustified), pokud je zaměstnavatel v okamžiku propuštění povinen zaměstnanci písemně sdělit důvody propuštění?

3)	Má nesdělení důvodů propuštění samo o sobě za následek protiprávnost propuštění nebo může zaměstnavatel sdělit důvody propuštění zpětně, během případného sporného řízení?

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/3

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Debreceni Munkaügyi Bíróság (Maďarsko) dne 31. října 2012 — Róbert Gálóczhi-Tömösváry v. Mezőgazdasági és Vidékfejlesztési Hivatal

(Věc C-490/12)

2013/C 79/06

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Debreceni Munkaügyi Bíróság

Účastníci původního řízení

Žalobce: Róbert Gálóczhi-Tömösváry

Žalovaný: Mezőgazdasági és Vidékfejlesztési Hivatal

Předběžné otázky

1)	Lze článek 30 Listiny základních práv Evropské unie vykládat v tom smyslu, že má pouze zajistit možnost právní ochrany v případě neoprávněného (unjustified) či protiprávního propuštění?

2)	Znamená [uvedené ustanovení], že propuštění nemůže být neoprávněné (unjustified), pokud je zaměstnavatel v okamžiku propuštění povinen zaměstnanci písemně sdělit důvody propuštění?

3)	Má nesdělení důvodů propuštění samo o sobě za následek protiprávnost propuštění nebo může zaměstnavatel sdělit důvody propuštění zpětně, během případného sporného řízení?

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/4

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Debreceni Munkaügyi Bíróság (Maďarsko) dne 31. října 2012 — Magdolna Margit Szabadosné Bay v. Mezőgazdasági és Vidékfejlesztési Hivatal

(Věc C-491/12)

2013/C 79/07

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Debreceni Munkaügyi Bíróság

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Magdolna Margit Szabadosné Bay

Žalovaný: Mezőgazdasági és Vidékfejlesztési Hivatal

Předběžné otázky

1)	Lze článek 30 Listiny základních práv Evropské unie vykládat v tom smyslu, že má pouze zajistit možnost právní ochrany v případě neoprávněného (unjustified) či protiprávního propuštění?

2)	Znamená [uvedené ustanovení], že propuštění nemůže být neoprávněné (unjustified), pokud je zaměstnavatel v okamžiku propuštění povinen zaměstnanci písemně sdělit důvody propuštění?

3)	Má nesdělení důvodů propuštění samo o sobě za následek protiprávnost propuštění nebo může zaměstnavatel sdělit důvody propuštění zpětně, během případného sporného řízení?

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/4

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Debreceni Munkaügyi Bíróság (Maďarsko) dne 20. listopadu 2012 — Józsefné Ványai v. Nagyrábé Község Polgármesteri Hivatal

(Věc C-526/12)

2013/C 79/08

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Debreceni Munkaügyi Bíróság

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Józsefné Ványai

Žalovaný: Nagyrábé Község Polgármesteri Hivatal

Předběžné otázky

1)	Lze článek 30 Listiny základních práv Evropské unie vykládat v tom smyslu, že má pouze zajistit možnost právní ochrany v případě neoprávněného (unjustified) či protiprávního propuštění?

2)	Znamená [uvedené ustanovení], že propuštění nemůže být neoprávněné (unjustified), pokud je zaměstnavatel v okamžiku propuštění povinen zaměstnanci písemně sdělit důvody propuštění?

3)	Má nesdělení důvodů propuštění samo o sobě za následek protiprávnost propuštění nebo může zaměstnavatel sdělit důvody propuštění zpětně, během případného sporného řízení?

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/5

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Supremo Tribunal Administrativo (Portugalsko) dne 7. prosince 2012 — Centro Hospitalar de Setúbal, EPE, Serviço de Utilização Comum dos Hospitais (SUCH) v. Eurest Portugal — Sociedade Europeia de Restaurantes Lda

(Věc C-574/12)

2013/C 79/09

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Supremo Tribunal Administrativo

Účastníci původního řízení

Žalobci: Centro Hospitalar de Setúbal, EPE, Serviço de Utilização Comum dos Hospitais (SUCH)

Žalovaná: Eurest Portugal — Sociedade Europeia de Restaurantes Lda

Předběžné otázky

Je s judikaturou Společenství o in house zadávání slučitelné, aby veřejná nemocnice zadala, bez provedení řízení vyžadovaného zákonem k uzavření dotčené smlouvy, neziskové organizaci, jejímž je členem a jejímž účelem je plnění veřejné služby v oblasti zdravotnictví s cílem vyšší efektivity a výkonnosti jejích členů, zakázku na poskytování nemocničních stravovacích služeb v rámci její pravomoci, čímž přenese na tuto organizaci odpovědnost za plnění svých funkcí v této oblasti, jestliže se podle stanov uvedené organizace mohou stát jejími členy nejen subjekty z veřejného sektoru, ale rovněž ze sociálního sektoru, a jestliže ke dni zadání z celkového počtu 88 členů patřilo do sociálního sektoru 23 neziskových soukromých zařízení sociální solidarity (IPSS), z nichž některá byla charitativními zařízeními?

Lze mít za to, že subjekt, jemuž je zakázka zadávána, podléhá z hlediska rozhodování svým veřejnoprávním členům, tak, že tito vykonávají individuálně nebo společně kontrolu obdobnou kontrole, kterou vykonávají nad vlastními organizačními složkami, jestliže subjekt, jemuž je zakázka zadávána, podle svých stanov musí zajistit, aby většina hlasovacích práv náležela členům, kteří spadají pod řízení, kontrolu a dohled člena vlády odpovědného za oblast zdravotnictví a jsou jim podřízeni, a jestliže jeho správní rada je rovněž z větší části tvořena jeho veřejnými členy?

Lze požadavek „obdobné kontroly“ ve světle judikatury Společenství o in house zadávání považovat za splněný, pokud subjekt, jemuž je zakázka zadávána, podle svých stanov podléhá řídící pravomoci člena vlády odpovědného za oblast zdravotnictví, kterému přísluší jmenovat předsedu a místopředsedu správní rady, schvalovat rozhodnutí valné hromady o sjednávání půjček, které vedou k míře čistého zadlužení ve výši 75 % nebo více vlastního kapitálu v předchozím hospodářském roce, schvalovat rozhodnutí o změně stanov, schvalovat rozhodnutí valné hromady o zrušení subjektu, jemuž je zakázka zadávána, a určit, jak bude v případě zrušení naloženo s jeho majetkem?

Umožňuje skutečnost, že subjekt, jemuž je zakázka zadávána, je velká a složitá organizace, která působí na celém portugalském území a mezi jejíž členy patří většina útvarů a zařízení Serviço Nacional de Saúde, včetně největších nemocničních zařízení v zemi, jejíž obrat je přibližně 90 milionu eur, která působí ve složitých a rozmanitých oblastech činnosti a vykazuje pozoruhodné indikátory činnosti, která má více než 3 000 pracovníků a které je členem dvou dalších sdružení podniků a má podíl ve dvou obchodních společnostech, aby byl její vztah k jejím veřejným členům kvalifikován jako pouhé interní zadávání nebo in house zadávání?

Lze mít s ohledem na skutečnost, že subjekt, jemuž je zakázka zadávána, může v souladu se stanovami poskytovat služby v režimu hospodářské soutěže veřejným subjektům, kteří nejsou jeho členy, nebo soukromým subjektům, domácím nebo zahraničním, (i) pokud to nezpůsobí újmu jeho členům a je to pro ně a pro subjekt, jemuž je zakázka zadávána, výhodné, ať již na hospodářské úrovni nebo s ohledem na technologické obohacení nebo zhodnocení, a (ii) pokud poskytování těchto služeb nepředstavuje účetní objem vyšší než 20 % jeho celkového ročního obratu za předchozí hospodářský rok, za to, že je splněn požadavek na in house zadávání, zejména pokud jde o požadavek „podstatného účelu činnosti“ stanovený čl. 5 odst. 2 písm. b) CCP (1)?

V případě, že otázka na kteroukoliv z předchozích otázek není sama o sobě dostačující k ověření toho, zda jsou splněny požadavky stanovené v čl. 5 odst. 2 CCP, umožňuje společné posouzení uvedených odpovědí ve světle judikatury Společenství o in house zadávání učinit závěr, že se jedná o tento typ zadávání?

(1) Zákoník o veřejných zakázkách

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/6

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Arbeidshof te Antwerpen (Belgie) dne 14. prosince 2012 — Lyreco Belgium NV v. Sophie Rogiers

(Věc C-588/12)

2013/C 79/11

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Arbeidshof te Antwerpen

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Lyreco Belgium NV

Žalovaná: Sophie Rogiers

Předběžná otázka

Brání ustanovení 1 a ustanovení 2 odst. 4 rámcové dohody o rodičovské dovolené, uzavřené dne 14. prosince 1995 mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, která je obsažena v příloze směrnice Rady 96/34/ES ze dne 3. června 1996 o rámcové dohodě o rodičovské dovolené uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, tomu, aby ochranné odstupné, které musí být vyplaceno zaměstnanci, který byl ke svému zaměstnavateli vázán pracovní smlouvou na plný úvazek na dobu neurčitou a jehož pracovní smlouva byla tímto zaměstnavatelem bez závažného nebo dostatečného důvodu jednostranně vypovězena v průběhu doby, kdy byla práce vykonávána ve sníženém objemu pracovního úvazku z důvodu čerpání rodičovské dovolené na 20 % popřípadě 50 % pracovního úvazku, bylo vypočteno na základě platu pobíraného během tohoto období snížení objemu pracovního úvazku, zatímco zaměstnanec, který by objem svého pracovního úvazku snížil o 100 %, by mohl požadovat ochranné odstupné ve výši platu za plný pracovní úvazek?

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/6

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Superior de Justicia de Madrid (Španělsko) dne 18. prosince 2012 — Compañía Europea de Viajeros de España S.A. v. Tribunal Económico Administrativo Regional de Madrid (Ministerio de Economia y Hacienda)

(Věc C-592/12)

2013/C 79/12

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Superior de Justicia de Madrid

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Compañía Europea de Viajeros de España S.A.

Žalovaný: Tribunal Económico Administrativo Regional de Madrid (Ministerio de Economia y Hacienda)

Předběžné otázky

Musí být čl. 3 odst. 2 směrnice Rady 92/12/EHS (1) ze dne 25. února 1992 o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani a zejména požadavek na uložení konkrétní daně „ze zvláštních důvodů“, vykládán v tom smyslu,

a)	že vyžaduje, aby z tohoto zvláštního důvodu nebyla uložena jiná harmonizovaná daň;

že se jedná o důvod čistě rozpočtový tehdy, byla-li konkrétní daň zavedena současně s převedením určitých pravomocí na určitá autonomní společenství, kterým se zároveň za účelem pokrytí části výdajů vzniklých na základě převedených pravomocí svěřují výnosy z této vybrané daně s tím, že lze stanovit různé sazby daně v závislosti na území každého autonomního společenství;

že v případě záporné odpovědi na předchozí otázku musí být pojem „zvláštní důvod“ vykládán v tom smyslu, že daň musí být uložena výhradně z tohoto zvláštního důvodu nebo naopak připouští, aby daň byla uložena z několika různých důvodů, k nimž patří také důvod čistě rozpočtový určený k získání peněžních prostředků k financování konkrétních pravomocí?

V případě odpovědi na předchozí otázku v tom smyslu, že se připouští, aby daň byla uložena z různých důvodů, jak důležitý musí být pro účely čl. 3 odst. 2 směrnice 92/12 konkrétní důvod, aby byl splněn požadavek, že daň je uložena ze „zvláštního důvodu“ ve smyslu, který připouští judikatura Soudního dvora, a jaká by byla kritéria pro vymezení hlavního důvodu ve vztahu k dodatečnému důvodu?

Brání čl. 3 odst. 2 směrnice Rady 92/12/EHS ze dne 25. února 1992 o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani a zejména předpoklad splnění pravidel zdaňování platných pro spotřební daně a pro daň z přidané hodnoty, pokud jde o stanovení vzniku daňové povinnosti,

neharmonizované nepřímé dani, jako je DMPVMO, k níž na rozdíl od harmonizované daně, jako je daň z minerálních olejů, k níž vzniká daňová povinnost v okamžiku, kdy výrobky opustí poslední sklad s daňovým dozorem nebo od daně z přidané hodnoty — která se i přesto, že daňová povinnost k ní vzniká také v okamžiku konečného maloobchodního prodeje, vyžaduje v každé fázi procesu výroby a distribuce — vzniká daňová povinnost v okamžiku maloobchodního prodeje pohonných hmot konečnému spotřebiteli, z toho důvodu, že nedodržuje — ve smyslu rozsudku EKW a Wein & Co (2) (bod 47) — obecný systém obou výše uvedených způsobů zdanění, jak je upraven právními předpisy Společenství?

V případě záporné odpovědi na předchozí otázku, musí být uvedený čl. 3 odst. 2 vykládán v tom smyslu, že uvedený předpoklad dodržení obecného systému je splněn, pokud neharmonizovaná nepřímá daň, v tomto případě DMPVMO, nemá vliv — ve smyslu, že nebrání ani neztěžuje — na obvyklý způsob vzniku daňové povinnosti ke spotřební dani nebo k dani z přidané hodnoty, aniž by nutně musely existovat shody, pokud jde o vznik daňové povinnosti?

(1) Úř. věst. L 76, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 179.

(2) Rozsudek ze dne 9. března 2000 (C-437/97, Recueil s. I-1157)

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/7

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verfassungsgerichtshof (Rakousko) dne 19. prosince 2012 — Kärntner Landesregierung a další

(Věc C-594/12)

2013/C 79/13

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verfassungsgerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobce: Kärntner Landesregierung, Michael Seitlinger, Christof Tschohl, Andreas Krisch, Albert Steinhauser, Jana Herwig, Sigrid Maurer, Erich Schweighofer, Hannes Tretter, Scheucher Rechtsanwalt GmbH, Maria Wittmann-Tiwald, Philipp Schmuck, Stefan Prochaska

Žalovaný: Spolková vláda

Předběžné otázky

1) K platnosti jednání orgánů Unie:

Jsou články 3 až 9 směrnice 2006/24/ES (1) slučitelné s články 7, 8 a 11 Listiny základních práv Evropské unie?

2) K výkladu Smluv:

2.1

Musí být s ohledem na vysvětlení k článku 8 Listiny, která byla podle čl. 52 odst. 7 Listiny vypracována jako návod k výkladu Listiny a jsou Ústavní soudem náležitě zohledněna, směrnice 95/46/ES (2) a nařízení (ES) č. 45/2001 (3) zohledněny při posouzení zásahů stejně jako podmínky uvedené v čl. 8 odst. 2 a čl. 52 odst. 1 Listiny?

2.2	V jakém vztahu se nachází „právo Unie“ uvedené v čl. 52 odst. 3 poslední větě Listiny ke směrnicím v oblasti ochrany údajů?

2.3	Je s ohledem na to, že směrnice 95/46/ES a nařízení (ES) 45/2001 obsahují podmínky a omezení pro dodržování základního práva na ochranu údajů podle Listiny, třeba při výkladu článku 8 Listiny zohlednit změny v důsledku pozdějšího sekundárního práva?

2.4	Má s ohledem na čl. 52 odst. 4 Listiny zásada dodržování vyšší úrovně ochrany uvedená v článku 53 Listiny za důsledek, že relevantní rozsah omezení přípustných podle Listiny musí být zúžen sekundárním právem?

2.5

Mohou s ohledem na čl. 52 odst. 3 Listiny, z pátého odstavce Preambule a vysvětlení k článku 7 Listiny, podle kterých práva uvedená v tomto článku odpovídají právům podle článku 8 EÚLP (Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod), vyplývat z judikatury Evropského soudu pro lidská práva vztahující se k článku 8 EÚLP hlediska pro výklad článku 8 Listiny, která ovlivňují výklad tohoto posledně uvedeného článku?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES (Úř. věst. L 105, s. 54)

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, s. 31)

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, s. 1)

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/8

Žaloba podaná dne 20. prosince 2012 — Evropská komise v. Polská republika

(Věc C-598/12)

2013/C 79/14

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: P. Hetsch, O. Beynet a K. Herrmann)

Žalovaná: Polská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

konstatovat, že Polská republika tím, že nepřijala právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 2 body 1, 22, 32 a 33, čl. 3 odst. 7, 8 a 13, čl. 6 odst. 1 a 3, čl. 9 jakož i článkem 13 a článkem 14, články 17 až 23, článkem 10 a článkem 11, čl. 16 odst. 1 a 2, čl. 26 odst. 2 písm. b), c) a d) třetí a čtvrtou větou, článkem 29, čl. 38 odst. 1 až 4, čl. 39 odst. 1 až 4, čl. 40 odst. 1 až 3 a 5 až 7 jakož i s přílohou I body 1 a 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES nebo v každém případě tím, že Komisi o uvedených předpisech v plném rozsahu neuvědomila, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku s čl. 49 odst. 1 této směrnice;

—	uložit Polské republice podle čl. 260 odst. 3 SFEU zaplacení penále za nesplnění povinnosti informovat o provedení směrnice 2009/72/ES ve výši 84 378,24 eur denně, ode dne vyhlášení rozsudku v projednávané věci;

—	uložit Polské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta pro provedení směrnice 2009/72/ES uplynula dne 3. března 2011.

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/9

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sofia-grad (Bulharsko) dne 10. ledna 2013 — Gena Ivanova Cholakova v. Osmo rajonno upravlenje pri Stolična direkcija na vatrešnite raboti

(Věc C-14/13)

2013/C 79/16

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Sofia-grad

Účastníci původního řízení

Žalobce: Gena Ivanova Cholakova

Žalovaný: Osmo rajonno upravlenje pri Stolična direkcija na vatrešnite raboti

Předběžné otázky

Má být čl. 21 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie ve spojení s článkem 67 a článkem 72 této smlouvy, s přihlédnutím k daným omezením svobody pohybu občanů Unie na území členských států přípustným podle práva Evropské unie, vykládán v tom smyslu, že nebrání ustanovení vnitrostátního práva členského státu, jako je čl. 63 odst. 1 bod 5 Zakon za ministerstvoto na vatrešnite raboti (zákon o ministerstvu vnitra) dotčený v původním řízení, podle něhož jsou policejní orgány oprávněny zadržet státního příslušníka členského státu na dobu nepřesahující 24 hodin za účelem zjištění jeho totožnosti na základě kontroly, která neodkazuje na případ provedení kontroly policejním orgánem za účelem zjištění totožnosti stanovený zákonem tohoto členského státu, ani není výslovně odůvodněna odhalováním či prevencí trestného činu nebo přestupku, ochranou veřejného pořádku či vnitřní bezpečnosti?

Vyplývá z čl. 52 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie, vykládaného ve spojení s omezením práv podle článku 6 a čl. 45 odst. 1 Listiny a v souladu se zásadou unijního práva — ochrany před svévolným nebo nepřiměřeným zásahem do svobody jednání fyzických osob — že ustanovení vnitrostátního práva o zadržení policejním orgánem na dobu nepřesahující 24 hodin, jako je čl. 63 odst. 1 bod 5 Zakon za ministerstvoto na vatrešnite raboti, dotčený v původním řízení, může být použito, jestliže nelze zjistit totožnost státního příslušníka členského státu za zákonem stanovených podmínek, podle kterých je toto zadržení přípustné za následujících okolností:

A.	policejní orgán může podle svého volného uvážení rozhodnout o opatření, jestliže nelze zjistit totožnost pomocí průkazu totožnosti, prostřednictvím jiné osoby, jejíž totožnost je zjištěna, nebo jiným hodnověrným způsobem;

B.	předpis nestanoví posouzení nezbytnosti zjištění totožnosti a nestanoví ani posouzení jednání osoby nebo otázky, zda byl s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem výkon zákonem stanovené pravomoci policejního orgánu nezbytný;

C.	zjištění totožnosti není výslovně odůvodněno případy, v nichž zákon připouští provedení opatření ke zjištění totožnosti; zjištění je možné rovněž na základě pouhého nahlédnutí do informačního systému nebo jiným hodnověrným způsobem, který není opatřením ke zjištění totožnosti;

D.	soudní přezkum řádného použití právního předpisu bude proveden pouze za podmínek v něm stanovených, neboť výkon pravomoci vychází z volného uvážení?

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/10

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Administrativen Sad Sofia-grad (Bulharsko) dne 14. ledna 2013 — „Max Pen“ EOOD v. Direktor na Direktsia „Obzhalvane i izpalnenie na proizvodstvoto“ Sofia

(Věc C-18/13)

2013/C 79/17

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Administrativen Sad Sofia-grad (Bulharsko)

Účastníci původního řízení

Žalobce:„Max Pen“ EOOD

Žalovaný: Direktor na Direktsia „Obzhalvane i izpalnenie na proizvodstvoto“

Předběžné otázky

Je podle unijního práva nutno — pro účely odpočtu daně — za související s „daňovým únikem“ považovat skutkové okolnosti, kdy dodavatel uvedený na faktuře nebo jeho subdodavatel nedisponuje personálem, hmotnými prostředky a aktivy, jež by byly nezbytné pro poskytnutí služby, náklady skutečného poskytnutí plnění nejsou zdokumentovány a žádné takové náklady nejsou zaneseny v jeho účetnictví, a současně byly vystaveny neplatné dokumenty, pokud jde o oprávnění osob, které je jménem dodavatele podepsaly, formou smlouvy a přijímacího a předávacího protokolu, jež byly předloženy jako důkaz dlužných vzájemných plnění a poskytnutí služby, pro niž byla vystavena faktura s DPH a u níž byl uplatněn nárok na odpočet daně?

Vyplývá z povinnosti soudu stanovené unijním právem a judikaturou Soudního dvora Evropské unie neuznat nárok na odpočet daně v případě daňového úniku také povinnost vnitrostátního soudu i bez návrhu určit, že za okolností věci v původním řízení došlo k daňovému úniku, tím, že s přihlédnutím k povinnosti soudu rozhodnout podle vnitrostátního práva o meritu sporu, dbát zákazu reformace in peius, pokud jde o žalobkyni, a respektovat zásadu práva na účinnou právní ochranu a zásadu právní jistoty, jakož i z úřední povinnosti použít příslušné právní předpisy, posoudí nová skutková tvrzení poprvé uplatněná až před soudem; posoudí veškeré důkazy, mezi nimi i takové, které se vztahují k předstíraným podnikatelským operacím, neplatné dokumenty a dokumenty s nesprávným obsahem?

Vyplývá z čl. 178 odst. 1 písm. a) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o povinnost soudu neuznat nárok na odpočet daně v případě daňového úniku, že pro uplatnění nároku na odpočet daně musela být služba skutečně poskytnuta dodavatelem uvedeným na faktuře nebo jeho subdodavatelem?

Znamená požadavek uvedený v článku 242 směrnice 2006/112 týkající se vedení podrobného účetnictví, pokud jde o kontrolu nároku na odpočet daně, že je nutno dbát také příslušných vnitrostátních účetních předpisů členského státu, které stanoví soulad s mezinárodními účetními standardy unijního práva, nebo znamená pouze požadavek vést dokumenty uvedené v této směrnici k vyúčtování DPH: faktury, přiznání k DPH a souhrnná hlášení?

V případě kladné odpovědi na druhou variantu případu by bylo nutno zodpovědět i následující otázku:

Vyplývá z požadavku stanoveného v čl. 226 odst. 1 bodu 6 směrnice 2006/112, podle něhož faktury musí obsahovat „rozsah a druh poskytnuté služby“, povinnost, že faktury nebo v souvislosti s nimi vystavený dokument musí v případě služby obsahovat údaje o skutečném poskytnutí služby — objektivní okolnosti, které lze přezkoumat, ať již jako důkaz toho, že služba byla skutečně poskytnuta, nebo jako důkaz toho, že byla provedena dodavatelem uvedeným na faktuře?

Má být článek 242 směrnice 2006/112, který stanoví požadavek vedení podrobného účetnictví, pokud jde o kontrolu nároku na odpočet daně, ve spojení s článkem 63 a článkem 273 této směrnice vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátnímu právnímu předpisu, podle něhož se služba považuje za poskytnutou v okamžiku, kdy vznikly předpoklady pro uznání výnosů z ní v souladu s příslušnými účetními předpisy, které stanoví soulad s mezinárodními účetními standardy unijního práva a zásadami účetního prokázání podnikatelských operací, přednost obsahu před formou, jakož i porovnatelnost výnosů a nákladů?

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/11

Žaloba podaná dne 17. ledna 2013 — Evropská komise v. Francouzská republika

(Věc C-23/13)

2013/C 79/18

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: J.-P. Keppenne a E. Manhaeve, zmocněnci)

Žalovaná: Francouzská republika

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

určil, že Francouzská republika tím, že nezajistila odvádění a čištění městských odpadních vod z osmi aglomerací s populačním ekvivalentem více než 15 000 PE, umístěných v takzvaných normálních oblastech, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z ustanovení článků 3 a 4 směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (1);

—	uložil Francouzské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

V této žalobě vytýká Komise Francii, že v osmi aglomeracích nesprávně provedla směrnici Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

Podle čl. 3 odst. 1 a čl. 4 odst. 1 směrnice 91/271/EHS měly všechny aglomerace s populačním ekvivalentem (PE) více než 15 000 PE být vybaveny stokovými soustavami městských odpadních vod a podrobit tyto vody sekundárnímu čištění nebo jinému rovnocennému čištění, a to nejpozději do 31. prosince 2000.

V souvislosti s povinností čistit městské odpadní vody stanoví čl. 4 odst. 1 směrnice členským státům povinnost zajistit, aby odpadní vody odváděné stokovými soustavami byly před vypuštěním podrobeny sekundárnímu čištění nebo jinému rovnocennému čištění.

Konečně kontrolní postupy stanovené v příloze I D směrnice umožňují ověřit, zda je vypouštění městských odpadních vod z čistíren v souladu s požadavky směrnice v oblasti vypouštění odpadních vod.

(1) Úř. věst. L 135, s. 40; Zvl. vyd. 15/02, s. 26.

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/12

Rozsudek Tribunálu ze dne 5. února 2013 — Bank Saderat Iran v. Rada

(Věc T-494/10) (1)

(Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vůči Íránu s cílem zabránit šíření jaderných zbraní - Zmrazení finančních prostředků - Povinnost uvést odůvodnění - Právo na obhajobu - Právo na účinnou soudní ochranu - Zjevně nesprávné posouzení)

2013/C 79/20

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Bank Saderat Iran (Teherán, Írán) (zástupci: původně S. Gadhia a S. Ashley, solicitors, D. Anderson, QC, a R. Blakeley, barrister, poté S. Gadhia, S. Ashley, R. Blakeley a D. Wyatt, QC, a nakonec S. Ashley, R. Blakeley, D. Wyatt, S. Jeffrey a A. Irvine, solicitors)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: M. Bishop a R. Liudvinaviciute-Cordeiro, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Evropská komise (zástupci: S. Bolaert a M. Konstantinidis, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP ze dne 26. července 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení společného postoje 2007/140/SZBP (Úř. věst. L 195, s. 39), prováděcího nařízení Rady (EU) č. 668/2010 ze dne 26. července 2010, kterým se provádí čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 423/2007 o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 195, s. 25), rozhodnutí Rady 2010/644/SZBP ze dne 25. října 2010, kterým se mění rozhodnutí 2010/413 (Úř. věst. L 281, s. 81), nařízení Rady (EU) č. 961/2010 ze dne 25. října 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení č. 423/2007 (Úř. věst. L 281, s. 1), rozhodnutí Rady 2011/783/SZBP ze dne 1. prosince 2011, kterým se mění rozhodnutí 2010/413 (Úř. věst. L 319, s. 71), prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1245/2011 ze dne 1. prosince 2011, kterým se provádí nařízení č. 961/2010 (Úř. věst. L 319, s. 11), a nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne 23. března 2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení č. 961/2010 (Úř. věst. L 88, s. 1), v rozsahu, v němž se tyto akty týkají žalobkyně

Výrok rozsudku

V rozsahu, v němž se týkají společnosti Bank Saderat Iran, se zrušují:

—	bod 7 tabulky B přílohy II rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP ze dne 26. července 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení společného postoje 2007/140/SZBP;

—	bod 5 tabulky B přílohy prováděcího nařízení Rady (EU) č. 668/2010 ze dne 26. července 2010, kterým se provádí čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 423/2007 o omezujících opatřeních vůči Íránu;

—	bod 7 tabulky B v části I přílohy rozhodnutí Rady 2010/644/SZBP ze dne 25. října 2010, kterým se mění rozhodnutí 2010/413;

—	bod 7 tabulky B přílohy VIII nařízení Rady (EU) č. 961/2010 ze dne 25. října 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení č. 423/2007;

—	rozhodnutí Rady 2011/783/SZBP ze dne 1. prosince 2011, kterým se mění rozhodnutí 2010/413;

—	prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1245/2011 ze dne 1. prosince 2011, kterým se provádí nařízení č. 961/2010;

—	bod 7 tabulky B v části I přílohy IX nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne 23. března 2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení č. 961/2010.

2)	Účinky rozhodnutí 2010/413, ve znění rozhodnutí 2010/644 a rozhodnutí 2011/783, se ve vztahu ke společnosti Bank Saderat Iran zachovávají až do okamžiku, kdy nastanou účinky zrušení nařízení č. 267/2012.

3)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

4)	Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vzniklé společnosti Bank Saderat Iran.

5)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 328, 4.12.2010.

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/13

Rozsudek Tribunálu ze dne 31. ledna 2013 — Španělsko v. Komise

(Věc T-540/10) (1)

(Fond soudržnosti - Snížení finanční podpory, která byla původně poskytnuta Fondem pro čtyři fáze projektu týkajícího se výstavby některých úseků vysokorychlostní tratě spojující Madrid a francouzskou hranici - Lhůta pro přijetí rozhodnutí - Článek H odst. 2 přílohy II nařízení (ES) č. 1164/94 - Článek 18 odst. 3 nařízení (ES) č. 1386/2002 - Dodatečné stavební práce nebo služby - Pojem „nepředvídané okolnosti“ - Článek 20 odst. 2 písm. f) směrnice 93/38/EHS)

2013/C 79/21

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: Španělské králvoství (zástupci: původně M. Muñoz Pérez, poté A. Rubio González, abogados del Estado)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: S. Pardo Quintillán a D. Recchia, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise C(2010) 6154 ze dne 13. září 2010, kterým byla snížena podpora přidělená Fondem soudržnosti pro fáze projektu nazvané „Vysokorychlostní trať Madrid-Zaragoza-Barcelona-Francouzská hranice. Úsek Lleida Martorell (Plataforma). Část IX-A“ (CCI 2001.ES.16.C.PT.005), „Vysokorychlostní trať Madrid-Zaragoza-Barcelona-Francouzská hranice. Úsek Lleida Martorell (Plataforma). Část X-B (Avinyonet del Penedés Sant Sadurní d’Anoia)“ (CCI 2001.ES.16.C.PT.008), „Vysokorychlostní trať Madrid-Zaragoza-Barcelona-Francouzská hranice. Úsek Lérida-Martorell (Plataforma). Část XI-A a XI-B (Sant Sadurní d’Anoia-Gelida)“ (CCI 2001.ES.16.C.PT.009), „Vysokorychlostní trať (LAV) Madrid-Zaragoza-Barcelona- Francouzská hranice. Úsek Lérida-Martorell (Plataforma). Část IX-C“ (CCI 2001.ES.16.C.PT.010), jakož i podpůrně návrh na částečné zrušení uvedeného rozhodnutí, pokud jde o korekce uplatněné na změny plynoucí z překročení limitů hluku (část IX-A), na změnu obecného plánu územního rozvoje obce Santa Oliva (Španělsko) (část IX-A) a na rozdílné geotechnické podmínky (části X-B, XI-A, XI-B a IX-C), tím způsobem, že částku korekcí stanovených Komisí snižuje na 2 348 201,96 eur.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Španělskému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 30, 29.1.2011.

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/13

Rozsudek Tribunálu ze dne 31. ledna 2013 — Present-Service Ullrich v. OHIM — Punt Nou (babilu)

(Věc T-66/11) (1)

(Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství babilu - Starší slovní ochranná známka Společenství BABIDU - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Podobnost služeb - Podobnost označení - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009)

2013/C 79/22

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Present-Service Ullrich GmbH & Co. KG (Erlangen, Německo) (zástupci: A Graf von Kalckreuth a I. Stein, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: P. Bullock, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Punt Nou, SL (Valence, Španělsko) (zástupce: I. Sempere Massa, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 19. listopadu 2010 (věc R 773/2010-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnosti Punt-Nou, SL a Present Service Ullrich GmbH & Co. KG.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Present Service Ullrich GmbH & Co. KG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 89, 19.3.2011.

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/14

Rozsudek Tribunálu ze dne 1. února 2013 — Ferrari v. OHIM

(Věc T-104/11) (1)

(Ochranná známka Společenství - Mezinárodní zápis s uvedením Evropského společenství - Obrazová ochranná známka PERLE’ - Absolutní důvody pro zamítnutí - Popisný charakter - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Nedostatek rozlišovací způsobilosti získané užíváním - Článek 7 odst.1 písm. b) a c) a odst. 3 nařízení (ES) č. 207/2009)

2013/C 79/23

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Ferrari F.lli Lunelli SpA (Trente, Itálie) (zástupci: P. Perani a G. Ghisletti, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: původně G. Mannucci, poté L. Rampini a F. Mattina, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 8. prosince 2010 (věc R 1249/2010-2) týkajícímu se mezinárodního zápisu s uvedením Evropského společenství obrazové ochranné známky PERLE’.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Ferrari F.lli Lunelli SpA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 113, 9.4.2011.

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/14

Rozsudek Tribunálu ze dne 4. února 2013 — Marszałkowski v. OHIM — Mar-Ko Fleischwaren (WALICHNOWY MARKO)

(Věc T-159/11) (1)

(Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství WALICHNOWY MARKO - Starší slovní ochranná známka Společenství MAR-KO - Relativní důvod zamítnutí - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009)

2013/C 79/24

Jednací jazyk: polština

Účastníci řízení

Žalobce: Marek Marszałkowski (Sokolniki, Polsko) (zástupce: C. Sadkowski, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupkyně: K. Zajfert a D. Walicka, zmocněnkyně)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Mar-Ko Fleischwaren GmbH & Co. KG (Blankenheim, Německo) (zástupce: O. Ruhl, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 11. ledna 2011 (věc R 760/2010-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi společností Mar-Ko Fleischwaren GmbH & Co. KG a Markem Marszałkowskim

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Marku Marszałkowskimu se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 145, 14.5.2011.

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/14

Rozsudek Tribunálu ze dne 31. ledna 2013 — Španělsko v. Komise

(Věc T-235/11) (1)

(Fond soudržnosti - Snížení finanční podpory původně poskytnuté fondem pěti projektům týkajícím se vybudování některých tratí vysokorychlostní železniční sítě ve Španělsku - Lhůta pro přijetí rozhodnutí - Článek H odst. 2 přílohy II nařízení (ES) č. 1164/94 - Článek 18 odst. 3 nařízení (ES) č. 1386/2002 - Dodatečné dodávky - Dodatečné práce nebo služby - Pojem „nepředvídatelné okolnosti“ - Článek 20 odst. 2 písm. e) a písm. f) směrnice 93/38/EHS)

2013/C 79/25

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: Španělské království (zástupci: původně M. Muñoz Pérez a N. Díaz Abad, poté N. Díaz Abad a A. Rubio González, abogados del Estado)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: E. Adserá Ribera a D. Recchia, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise C(2011) 1023 final ze dne 18. února 2011, kterým se snižuje podpora přidělená Fondem soudržnosti fázím projektů nazvaných „Dodávka a montáž drážního tělesa na vysokorychlostní trati Madrid–Zaragoza–Barcelona–Francouzská hranice. Úsek Madrid-Lleida“ (CCI č. 1999.ES.16.CPT.001); „Vysokorychlostní železniční trať Madrid-Barcelona. Úsek Lleida–Martorell (Platforma, 1. fáze)“ (CCI č. 2000.ES.16.C.PT.001); „Vysokorychlostní trať Madrid–Zaragoza–Barcelona–Francouzská hranice. Přístupové cesty do Zaragozy“ (CCI č. 2000.ES.16.C.PT.003); „Vysokorychlostní trať Madrid–Zaragoza–Barcelona–Francouzská hranice. Úsek Lleida–Martorell. Podúsek X-A (Olérdola — Avinyonet del Penedés“ (CCI č. 2001.ES.16.C.PT.007); „Nový železniční vysokorychlostní přístup k východnímu pobřeží. Podúsek La Gineta–Albacete (Platforma)“ (CCI č. 2004.ES.16.C.PT.014) a podpůrně návrh na částečné zrušení téhož rozhodnutí, co se týče oprav provedených Komisí.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Španělskému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 186, 25.6.2011.

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/15

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. února 2013 — Bopp v. OHIM (ztvárnění zeleně orámovaného osmiúhelníku)

(Věc T-263/11) (1)

(Ochranná známka Společenství - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství ztvárňující zeleně orámovaný osmiúhelník - Absolutní důvod pro zamítnutí - Rozlišovací způsobilost - Popisný charakter - Článek 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 207/2009 - Důkazy poprvé navržené v replice - Článek 48 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu - Doručení dokumentu úřadu OHIM faxem - Použitelná pravidla)

2013/C 79/26

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Carsten Bopp (Glashütten, Německo) (zástupce: C. Russ, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: původně K. Klüpfel a D. Walicka, poté K. Klüpfel a A. Pohlmann, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 11. března 2011 (věc R 605/2010-4) týkajícímu se přihlášky obrazového označení znázorňujícího zeleně orámovaný osmiúhelník jako ochranné známky Společenství.

Výrok

1)	Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 11. března 2011 (věc R 605/2010-4) se zrušuje.

2)	OHIM se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 238, 13.8.2011.

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/15

Rozsudek Tribunálu ze dne 1. února 2013 — Coin v. OHIM — Dynamiki Zoi (Fitcoin)

(Věc T-272/11) (1)

(Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství Fitcoin - Starší obrazové národní a mezinárodní ochranné známky a starší obrazové ochranné známky Společenství coin - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009)

2013/C 79/27

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Coin SpA (Benátky, Itálie) (zástupci: P. Perani a G. Ghisletti, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: O. Mondéjar Ortuño, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM: Dynamiki Zoi AE (Atény, Řecko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 21. února 2011 (věc R 1836/2010-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Coin SpA a Dynamiki Zoi AE.

Výrok

1)	Rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 21. února 2011 (věc R 1836/2010-2) se zrušuje v části, v níž byly tímto rozhodnutím zamítnuty námitky týkající se „oděvů, včetně obuvi a bačkor“ spadajících do třídy 25.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	OHIM ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Coin SpA.

4)	Společnost Coin ponese dvě třetiny vlastních nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 226, 30.7.2011.

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/16

Rozsudek Tribunálu ze dne 1. února 2013 — Polyelectrolyte Producers Group a další v. Komise

(Věc T-368/11) (1)

(REACH - Přechodná opatření týkající se omezování uvádění akrylamidu na trh a jeho používání v prostředcích pro cementování - Příloha XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 - Proporcionalita - Povinnost uvést odůvodnění)

2013/C 79/28

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Polyelectrolyte Producers Group (Brusel, Belgie); SNF SAS (Andrézieiux-Bouthéon, Francie); a Travetanche Injection SPRL (Brusel) (zástupci: K. Van Maldegem a R. Cana, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: P. Oliver a E. Manhaeve, zmocněnci, ve spolupráci s K. Sawyerem, barrister)

Vedlejší účastník podporující žalovanou: Nizozemské království (zástupci: C. Wissels, M. Noort a B. Koopman, zmocněnci)

Předmět věci

Zrušení nařízení Komise (EU) č. 366/2011 ze dne 14. dubna 2011, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), pokud jde o přílohu XVII (akrylamid) (Úř. věst. L 101, s. 12).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Producers Group, SNF SAS a Travetanche Injection SPRL ponesou kromě vlastních nákladů vynaložených v hlavním řízení náklady vynaložené Evropskou komisí.

3)	Travetanche Injection se ukládá náhrada nákladů řízení o předběžných opatřeních.

4)	Nizozemské království ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 282, 24.9.2011.

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/16

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. února 2013 — Maharishi Foundation v. OHIM (TRANSCENDENTAL MEDITATION)

(Věc T-412/11) (1)

(Ochranná známka Společenství - Přihláška slovní ochranné známky Společenství TRANSCENDENTAL MEDITATION - Absolutní důvod pro zamítnutí - Rozhodnutí odvolacího senátu, kterým byla věc vrácena průzkumovému referentovi - Článek 65 odst. 4 nařízení (ES) č. 207/2009 - Přípustnost - Popisný charakter - Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009 - Relevantní veřejnost)

2013/C 79/29

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Maharishi Foundation Ltd (Saint-Hélier, Jersey) (zástupce: A. Meijboom, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: A. Folliard-Monguiral, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 24. března 2011 (věc R 1293/2010-2) týkajícímu se přihlášky k zápisu slovního označení TRANSCENDENTAL MEDITATION jako ochranné známky Společenství.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Maharishi Foundation Ltd se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 282, 24.9.2011.

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/17

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. února 2013 — Maharishi Foundation v. OHIM (MÉDITATION TRANSCENDANTALE)

(Věc T-426/11) (1)

(Ochranná známka Společenství - Žádost o zápis slovní ochranné známky Společenství MÉDITATION TRANSCENDANTALE - Absolutní důvod pro zamítnutí - Rozhodnutí odvolacího senátu o vrácení věci průzkumovému referentovi k dalšímu řízení - Článek 65 odst. 4 nařízení (ES) č. 207/2009 - Přípustnost - Popisný charakter - Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 - Relevantní veřejnost)

2013/C 79/30

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Maharishi Foundation Ltd (Saint-Hérier, Jersey) (zástupce: A Meijboom, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: A. Folliard-Monguiral, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 6. dubna 2011 (věc R 1294/2010-2) týkajícímu se přihlášky slovního označení MÉDITATION TRANSCENDANTALE jako ochranné známky Společenství.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Maharishi Foundation se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 282, 24.9.2011.

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/17

Rozsudek Tribunálu ze dne 4. února 2013 — Hartmann v. OHIM — Protecsom (DIGNITUDE)

(Věc T-504/11) (1)

(Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství DIGNITUDE - Starší národní slovní ochranná známka a starší slovní ochranná známka Společenství Dignity - Relativní důvod pro zamítnutí - Neexistence nebezpečí záměny - Neexistence podobnosti - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009)

2013/C 79/31

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Paul Hartmann AG (Heidenheim, Německo) (zástupce: N. Aicher, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: J. Crespo Carrillo, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM: Protecsom SAS (Valognes, Francie)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 28. července 2011 (věc R 1197/2010-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Paul Hartmann AG a Protecsom SAS.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Paul Hartmann AG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 340, 19.11.2011.

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/18

Rozsudek Tribunálu ze dne 31. ledna 2013 — K2 Sports Europe v. OHIM — Karhu Sport Iberica (SPORT)

(Věc T-54/12) (1)

(Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství SPORT - Starší národní a mezinárodní slovní ochranná známka K2 SPORTS - Relativní důvod pro zamítnutí - Neexistence podobnosti označení - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009)

2013/C 79/32

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: K2 Sports Europe GmbH (Penzberg, Německo) (zástupce: J. Güell Serra, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: A. Folliard-Monguiral a I Harrington, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Karhu Sport Iberica, SL (Córdoba, Španělsko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 29. listopadu 2011 (věc R 986/2010-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi K2 Sports Europe GmbH a Karhu Sport Iberica, SL.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti K2 Sports Europe GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 109, 14.4.2012.

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/18

Žaloba podaná dne 17. prosince 2012 — Miejskie Przedsiębiorstwo Energetyki Cieplnej v. Evropská agentura pro chemické látky

(Věc T-560/12)

2013/C 79/33

Jednací jazyk: polština

Účastníci/Účastnice řízení

Žalobce: Miejsie Przedsiębiorstwo Energetyki Cieplnej sp. z o.o. (Brzesko, Polsko) (zmocněnec: advokát [raca prawny] T. Dobrzyński)

Žalovaná: Evropská agentura pro chemické látky (ECHA)

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Evropské agentury pro chemické látky č. SME(2012) 3538 ze dne 15. října 2012, kterým byl žalobci uložen správní poplatek ve výši 20 700 eur;

—	preventivně zrušil rozhodnutí správní rady ECHA MB/D/29/2010 ze dne 12. listopadu 2010 o klasifikaci služeb, které jsou poskytovány za úplatu;

—	uložil Evropské agentuře pro chemické látky náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce čtyři žalobní důvody.

První žalobní důvod: Neslučitelnost s nařízením Komise (ES) č. 340/2008 a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, jakož i porušení zásady svěření pravomocí

—

Napadené rozhodnutí je údajně neslučitelné s nařízením o poplatcích, protože žalovaná má pravomoc pouze k vybírání správních poplatků, zatímco pravomoc k ukládání odstrašujících pokut mají členské státy. Správní poplatky musí být v přiměřeném vztahu k rozsahu prací provedených ECHA. Správní poplatek ve výši 20 700 eur z důvodu nesprávného údaje o velikosti podniku plní úlohu trestu a rovná se tedy pokutě. Tím žalovaná zasáhla do pravomoci členských států, což je neslučitelné se zásadou svěření pravomocí zakotvenou v článku 5 SEU a je tedy jednáním v případě nedostatku příslušnosti ve smyslu článku 263 SFEU.

Druhý žalobní důvod: Porušení zásady rovnosti

—

Skutečnost, že výše správního poplatku závisí na velikosti podniku, je porušením článku 5 Evropského kodexu řádné správní praxe a zásady rovnosti zakotvené v článku 41 Listiny základních práv Evropské unie. Jelikož správní poplatek podle své definici slouží pokrytí nákladů správního úkonů, není možno objektivně odůvodnit zavedení rozlišení podle velikosti registrovaného podniku. Správní náklady na přezkoumání velikosti podniku jsou totiž srovnatelné. Za těchto okolností platí podniky, které byly neprávem označeny za malý nebo střední podnik, poplatek, který nepokrývá náklady úkonů v souvislosti s řízení o přezkoumání jejich vlastní velikosti, ale také náklady přezkoumání jiných podniků, pokud vůbec neplatí také náklady jiných úkonů ECHA.

Třetí žalobní důvod: Porušení zásady právní jistoty

—

Žalobce uvedl, že je malým podnikem, neboť bez vlastní viny učinil pochybení ohledně správného zařazení velikosti společnosti. Podle informací v rubrice „poplatky“ na internetové stránce národního informačního místa REACH se definuje velikost podniku podle vnitrostátního zákona o svobodném výkonu hospodářské činnosti. Podle tohoto zákona nezáleží při oznamování velikosti podniku na jeho struktuře podílů, nýbrž na počtu zaměstnanců a čistém ročním obratu, a tyto údaje žalobce zohlednil. O povinnosti dodržet při oznamování velikosti podniku doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 nebyl dotčený řádně informován. Kromě toho nevyrozuměla ECHA podnik o výši správních poplatků, které hrozily při nesprávném zařazení velikosti podniku, a tím porušila zásadu právní jistoty.

Čtvrtý žalobní důvod: zneužití pravomocí

—

Žalovaná zneužila své pravomoci, když v rozhodnutí MB/D/29/2010 uložila extrémně nadměrné poplatky a sama sobě vymezila dalekosáhlé pravomoci ve formě použitelnosti veškerých právních možností k vybrání poplatku, jakož i chybějící možnosti, jak se poplatku vyhnout. Čl. 13 odst. 4 nařízení č. 340/2008 nemůže tyto okolnosti odůvodnit. Vybírání správního poplatku má ve skutečnosti jiný účel než je účel uvedený v druhém bodě odůvodnění nařízení č. 340/2008 (pokrytí nákladů za služby ECHA) a neodpovídá práci vynaložené žalovanou, nýbrž je pokutou neprávem uloženou žalobci.

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/19

Žaloba podaná dne 21. prosince 2012 — Nissan Jidosha v. OHIM (CVTC)

(Věc T-572/12)

2013/C 79/34

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Nissan Jidosha KK (Yokohama-shi, Japonsko) (zástupci: B. Brandreth, Barrister a D. Cañadas Arcas, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí prvního odvolacího senátu ze dne 6. září 2012 (věc R 2469/2011-1);

—	uložil žalovanému náhradu nákladů vynaložených žalobkyní v řízení před odvolacím senátem a v řízení před Tribunálem

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka „CVTC“ pro výrobky zařazené do tříd 7, 9 a 12.

Rozhodnutí průzkumového referenta: Částečné zamítnutí ochranné známky Společenství

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení článku 50 nařízení č. 207/2009.

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/19

Žaloba podaná dne 27. prosince 2012 — NIOC a další v. Rada

(Věc T-577/12)

2013/C 79/35

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: National Iranian Oil Company PTE Ltd (NIOC) (Singapur, Singapur); National Iranian Oil Company International Affairs Ltd (NIOC International Affairs) (Londýn, Spojené království); Iran Fuel Conservation Organization (IFCO) (Teherán, Irán); Karoon Oil & Gas Production Co. (Ahwaz, Irán); Petroleum Engineering & Development Co. (PEDEC) (Teherán); Khazar Exploration and Production Co. (KEPCO) (Teherán); National Iranian Drilling Co. (NIDC) (Ahwaz); South Zagros Oil & Gas Production Co. (Shiraz, Irán); Maroun Oil & Gas Co. (Ahwaz); Masjed-Soleyman Oil & Gas Co. (MOGC) (Khouzestan, Irán); Gachsaran Oil & Gas Co. (Ahmad, Irán); Aghajari Oil & Gas Production Co. (AOGPC) (Omidieh, Irán); Arvandan Oil & Gas Co. (AOGC) (Khoramshar, Irán); West Oil & Gas Production Co. (Kermanshah, Irán); East Oil & Gas Production Co. (EOGPC) (Mashhad, Irán); Iranian Oil Terminals Co. (IOTC) (Teherán); Pars Special Economic Energy Zone (PSEEZ) (Boushehr, Irán); a Iran Liquefied Natural Gas Co. (Teherán) (zástupce: J.-M. Thouvenin, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	zrušil prováděcí nařízení Rady (EU) č. 945/2012 ze dne 15. října 2012 v rozsahu, v němž se týká žalobkyň;

—	zrušil rozhodnutí Rady 2012/635/SZBP ze dne 15. října 2012 v rozsahu, v němž se týká žalobkyň;

—	rozhodl, že se na žalobkyně nepoužije nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne 23. března 2012;

—	rozhodl, že se na žalobkyně nepoužije rozhodnutí 2012/635/SZBP;

—	uložil Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně sedm žalobních důvodů.

1)	První žalobní důvod vychází z nedostatečného odůvodnění v rozporu s článkem 296 SFEU, jelikož prováděcí nařízení, jímž se provádí zařazení žalobkyň na seznam sankcionovaných entit, výslovně neuvádí právní základ, na základě kterého bylo přijato.

Druhý žalobní důvod vychází z nedostatečného právního základu, neboť právním základem pro prováděcí nařízení č. 945/2012 (1) je nařízení č. 267/2012 (2), o kterém by mělo být rozhodnuto, že se na žalobkyně nepoužije, jelikož bylo přijato v rozporu s článkem 296 SFEU a článkem 215 SFEU a jelikož jeho čl. 23 odst. 2 písm. d), který tvoří právní základ pro zařazení žalobkyň na seznam v příloze IX nařízení č. 267/2012, porušuje Smlouvy a Listinu základních práv Evropské unie.

Třetí, čtvrtý, pátý a šestý žalobní důvod na podporu neplatnosti zařazení žalobkyň na seznam v příloze IX nařízení č. 267/2012 a v příloze rozhodnutí 2012/635/SZBP (3) vycházejí z i) nesprávního právního posouzení, ii) neprávního posouzení skutkového stavu, iii) skutečnosti, že uvedené zařazení porušuje právo na obhajobu a zásady řádné správy a účinné soudní ochrany, jakož i iv) skutečnosti, že uvedené zařazení je v rozporu se zásadou proporcionality.

Sedmý žalobní důvod vychází z toho, že se čl. 1 bod 8 rozhodnutí 2012/635/SZBP, který tvoří právní základ pro zařazení žalobkyň na seznamy entit, na něž se vztahují omezující opatření, na ně nepoužije z toho důvodu, že toto ustanovení je v rozporu se Smlouvami, Listinou základních práv a zásadou proporcionality.

(1) Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 945/2012 ze dne 15. října 2012, kterým se provádí nařízení (EU) č. 267/2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 282, s. 16).

(2) Nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne 23. března 2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (EU) č. 961/2010 (Úř. věst. L 88, s. 1).

(3) Rozhodnutí Rady 2012/635/SZBP ze dne 15. října 2012, kterým se mění rozhodnutí 2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 282, s. 58).

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/20

Žaloba podaná dne 27. prosince 2012 — NIOC v. Rada

(Věc T-578/12)

2013/C 79/36

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: National Iran Oil Co. (NIOC) (Teherán, Írán) (zástupce: J. M. Thouvenin, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil prováděcí nařízení Rady (EU) č. 945/2012 ze dne 15. října 2012 v rozsahu, v němž se týká žalobkyně;

—	zrušil rozhodnutí Rady 2012/635/SZBP ze dne 15. října 2012 v rozsahu, v němž se týká žalobkyně;

—	prohlásil, že nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne 23. března 2012 se ve vztahu k ní nepoužije;

—	prohlásil, že rozhodnutí 2012/635/SZBP se ve vztahu k ní nepoužije;

—	uložil Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně sedm žalobních důvodů, které jsou v podstatě stejné nebo podobné s žalobními důvody uplatněnými ve věci T-577/12, NIOC a další v. Rada.

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/21

Žaloba podaná dne 27. prosince 2012 — Yaqub v. OHIM — Turecko (ATATURK)

(Věc T-580/12)

2013/C 79/37

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: J. Yaqub (Nottingham, Spojené království) (zástupce: J. Jenkins, Solicitor)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Turecká republika

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	Zrušil rozhodnutí druhého odvolacího senátu ze dne 17. září 2012.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Zapsaná ochranná známka Společenství, jež je předmětem návrhu na prohlášení neplatnosti: Slovní ochranná známka „ATATURK“ pro výrobky zařazené do tříd 3, 5, 25, 29, 30 a 32 (Ochranná známka Společenství 4 633 434)

Majitel ochranné známky Společenství: Žalobce

Účastnice řízení navrhující prohlášení neplatnosti ochranné známky Společenství: Turecká republika

Odůvodnění návrhu na prohlášení neplatnosti: Návrh na prohlášení neplatnosti se zakládal na důvodech pro zamítnutí podle čl. 52 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 7 odst. 1 písm. b) a f) nařízení Rady č. 207/2009

Rozhodnutí zrušovacího oddělení: Zamítnutí návrhu na prohlášení neplatnosti

Rozhodnutí odvolacího senátu: Vyhovění odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení nařízení Rady č. 207/2009.

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/21

Žaloba podaná dne 7. ledna 2013 — CFE-CGC France Télécom Orange v. Komise

(Věc T-2/13)

2013/C 79/38

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: CFE-CGC France Télécom Orange (Paříž, Francie) (zástupci: A.-L. Lefort des Ylouses a A.-S. Gay, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	prohlásil žalobu odborů za přípustnou,

—	prohlásil rozhodnutí za neplatné,

—	uložil Komisi náhradu veškerých nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Svou žalobou se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí Komise C(2011) 9403 final ze dne 20. prosince 2011, které prohlašuje podporu provedenou Francouzskou republikou ve prospěch společnosti France Télécom, jež se týká reformy způsobu financování důchodů státních úředníků pracujících pro společnost France Télécom, za určitých podmínek za slučitelnou se společným trhem, [státní podpora č. C 25/2008 (ex NN 23/2008)] (1).

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU v rozsahu, v němž napadené rozhodnutí označuje za státní podporu reformu způsobu financování důchodů státních úředníků pracujících pro společnost France Télécom zavedenou zákonem č. 96 660 ze dne 26. července 1996. Žalobkyně uvádí, že Komise porušila čl. 107 odst. 1 SFEU tím, že:

—	měla za to, že zákon z roku 1996 může být označen za hospodářskou výhodu;

—	dospěla k závěru, že reforma má selektivní povahu, ačkoli neexistence vhodného vnějšího porovnávacího subjektu veškerou selektivitu vylučuje,

—	měla za to, že zákon z roku 1996 může způsobit narušení hospodářské soutěže ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, ačkoli zaplacení mimořádného příspěvku ze strany společnosti France Télécom údajně legitimně neutralizovalo negativní následky, které zákon z roku 1990 způsobil společnosti France Télécom.

2)	Druhý, podobně přednesený, žalobní důvod vycházející z nesprávných právních posouzení tím, že podmínila slučitelnost zákona z roku 1996 s vnitřním trhem podmínkami stanovenými v článku 2 napadeného rozhodnutí.

3)	Třetí žalobní důvod vycházející z porušení základních zásad práva Evropské unie, totiž zásady rovnosti zbraní, práva zúčastněných stran být vyslyšen, zásady legitimního očekávání a práva na dodržení přiměřené lhůty.

4)	Čtvrtý důvod vycházející ze zneužití pravomoci, jelikož napadené rozhodnutí nemá za cíl navrácení státní podpory neslučitelné s vnitřním trhem, nýbrž do budoucna společnosti France Télécom uložit dodatečná zatížení, která by údajně měla za následek omezení jejího vývoje na telekomunikačních trzích.

(1) Úř. věst. 2012, L 279, s. 1.

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/22

Žaloba podaná dne 7. ledna 2013 — Ronja v. Komise

(Věc T-3/13)

2013/C 79/39

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Ronja s. r. o. (Znojmo, Česká republika) (zástupce: E. Engin Deniz, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	nařídil jednání;

—	prohlásil za neplatné rozhodnutí Komise Gestdem 2012/3329 a poskytl přístup k veškerým dokumentům;

—	konstatoval, že Komise porušila právní předpisy, když nezahájila řízení o nesplnění povinnosti proti Rakouské republice kvůli porušení článku 13 směrnice 2001/37/ES (1) a článku 34 SFEU na základě § 7a rakouského tabákového zákona;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení a nákladů na zastoupení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody:

První žalobní důvod vycházející z porušení čl. 4 odst. 3 druhé odrážky nařízení (ES) č. 1049/2001 (2)

Zde je podstatou tvrzení žalobkyně, že Komise odepřela úplný přístup k požadovaným dokumentům (dopis mezi Rakouskou republikou a Komisí v souvislosti se stížností č. 2008/4340 kvůli údajné neslučitelnosti rakouského tabákového zákona se směrnicí 2001/37) z velké části na základě argumentů rakouských úřadů, aniž by tyto argumenty věcně přezkoumala. Podle názoru žalobkyně však neměl přístup k dokumentům, nýbrž odepření přístupu negativní účinky na řízení o odpovědnosti státu, které vedla před rakouským ústavním soudem. Dodává, že cíl výjimečné úpravy čl. 4 odst. 2 druhé odrážky nařízení č. 1049/2001 spíše vyžadoval, aby byl přístup ke sporným dokumentům poskytnut.

Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že Komise nezahájila řízení o nesplnění povinnosti proti Rakouské republice kvůli porušení článku 13 směrnice 2001/37 a článku 34 SFEU na základě § 7a rakouského tabákového zákona.

V této souvislosti žalobkyně mimo jiné tvrdí, že pokud by bylo zahájeno řízení o nesplnění povinnosti, nedospěl by rakouský ústavní soud ve svém rozhodnutí o nárocích žalobkyně plynoucích z odpovědnosti státu k závěru, že směrnice 2001/37 neposkytuje práva podnikům, nýbrž spotřebitelům.

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/37/ES ze dne 5. června 2001 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových výrobků (Úř. věst. L 194, s. 26; Zvl. vyd. 15/06, s. 147).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331).

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/22

Žaloba podaná dne 7. ledna 2013 — ADEAS v. Komise

(Věc T-7/13)

2013/C 79/40

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Association pour la Défense de l’Épargne et de l’Actionnariat des Salariés de France Télécom-Orange (Paříž, Francie) (zástupci: A.-L. Lefort des Ylouses a A.-S. Gay, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	prohlásil žalobu ADEAS za přípustnou,

—	prohlásil rozhodnutí za neplatné,

—	uložil Komisi náhradu veškerých nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Svou žalobou se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí Komise C(2011) 9403 final ze dne 20. prosince 2011, které prohlašuje podporu provedenou Francouzskou republikou ve prospěch společnosti France Télécom, jež se týká reformy způsobu financování důchodů státních úředníků pracujících pro společnost France Télécom, za určitých podmínek za slučitelnou se společným trhem [státní podpora č. C 25/2008 (ex NN 23/2008)] (1).

Na podporu žaloby předkládá žalobce čtyři žalobní důvody, které jsou v podstatě podobné nebo shodné s žalobními důvody uvedenými ve věci T-2/13, CFE-CGC France Télécom-Orange v. Komise.

(1) Úř. věst. 2012, L 279, s. 1.

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/23

Žaloba podaná dne 8. ledna 2013 — National Iranian Gas Company v. Rada

(Věc T-9/13)

2013/C 79/41

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: National Iranian Gas Company (Teherán, Írán) (zástupci: E. Glaser a S. Perrotet, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil čl. 1 bod 8 rozhodnutí Rady č. 2012/635/SZBP ze dne 15. října 2012 v rozsahu, v němž změnil čl. 20 písm. c) rozhodnutí č. 2010/413/SZBP;

—	zrušil rozhodnutí Rady č. 2012/635/SZBP ze dne 15. října 2012 v rozsahu, v němž zařadilo společnost NIGC na seznam entit, jež mají být předmětem opatření spočívajících ve zmrazení finančních prostředků, v příloze II rozhodnutí č. 2010/413/SZBP;

—	zrušil v plném rozsahu prováděcí nařízení Rady č. 945/2012 ze dne 15. října 2012 v rozsahu, v němž zařadilo společnost NIGC na seznam entit, jež mají být předmětem opatření spočívajících ve zmrazení finančních prostředků, v příloze IX nařízení č. 267/2012;

—

rozhodl, že se na společnost National Iranian Gas Company nepoužijí nařízení č. 267/2012 a rozhodnutí č. 2010/413/SZBP, ve znění rozhodnutí č. 2012/35/SZBP a č. 2012/635/SZBP, kterými se zavádí a posléze mění čl. 20 písm. c) rozhodnutí č. 2010/413/SZBP a zařazuje žalobkyně na seznam uvedený v příloze II;

—	a, podpůrně, pro případ, že čl. 1 bod 8 rozhodnutí č. 2012/635/SZBP ze dne 15. října 2012 v rozsahu, v němž změnil čl. 20 písm. c) rozhodnutí č. 2010/413/SZBP, nebude zrušen, rozhodl, že se uvedené ustanovení nepoužije na společnost National Iranian Gas Company;

—	uložil Radě náhradu všech nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně deset žalobních důvodů.

První žalobní důvod vychází z toho, že se ustanovení čl. 20 odst. 1 písm. c) rozhodnutí č. 2010/413/SZBP (1), jak bylo doplněno a změněno rozhodnutími č. 2012/35/SZBP (2) a č. 2012/635/SZBP (3), na žalobkyni nepoužije, jakož i z neplatnosti čl. 1 bodu 8 rozhodnutí č. 2012/635/SZBP, kterým se mění čl. 20 odst. 1 písm. c) rozhodnutí č. 2010/413/SZBP, jelikož se tato rozhodnutí opírají o nepřené a neurčité pojmy, jež jsou v rozporu s právem vlastnit majetek a zásadou proporcionality.

2)	Druhý žalobní důvod vychází z toho, že řízení bylo stiženo vadami a že Rada neměla pravomoc jednat podle článku 215 SFEU sama.

3)	Třetí žalobní důvod vychází z porušení povinnosti uvést odůvodnění, jelikož Rada vycházela z vágních a nepřených tvrzení, která nelze ověřit.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení základních práv žalobkyně, konkrétně práva na účinnou soudní ochranu a práva vlastnit majetek, jelikož napadené rozhodnutí je stiženo nedostatečným odůvodněním, což žalobkyni neumožňuje se užitečně bránit a Tribunálu provést soudní přezkum. Žalobkyně tvrdí, že neměla přístup k dokumentům ve svém spisu v řízení před Radou.

5)	Pátý žalobní důvod vychází z nedostatečných důkazu proti žalobkyni, jelikož se Rada opírala o pouhá tvrzení.

6)	Šestý žalobní důvod vychází z nesprávného právního posouzení, jelikož Rada vyvodila ze skutečnosti, že je žalobkyně veřejnoprávní společností, že finančně podporuje iránskou vládu.

7)	Sedmý žalobní důvod vychází z věcné nepřesnosti skutkových okolností, jelikož žalobkyně není společností vlastněnou a řízenou státem a finančně nepodporuje iránskou vládu.

Osmý žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení a z porušení zásady proporcionality, jelikož omezení práva vlastnit majetek žalobkyně a jejího práva vykonávat hospodářkou činnost byla nepřiměřená sledovanému cíli. Žalobkyně tvrdí, že zmrazení jejích finančních prostředků nesplňuje sledovaný cíl, jelikož se nepodílela na provádění jaderného programu vytýkaného iránské vládě.

9)	Devátý žalobní důvod vychází z toho, že prováděcí nařízení č. 945/2012 (4) postrádá právní základ.

10)	Desátý žalobní důvod vychází z toho, že prováděcí nařízení č. 945/2012 bylo přijato nad rámec pravomoci a postrádá dostatečné odůvodnění.

(1) Rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP ze dne 26. července 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení společného postoje 2007/140/SZBP (Úř. věst. L 195, s. 39), ve znění oprav.

(2) Rozhodnutí Rady 2012/35/SZBP ze dne 23. ledna 2012, kterým se mění rozhodnutí 2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 19, s. 22), ve znění oprav.

(3) Rozhodnutí Rady 2012/635/SZBP ze dne 15. října 2012, kterým se mění rozhodnutí 2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 282, s. 58).

(4) Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 945/2012 ze dne 15. října 2012, kterým se provádí nařízení (EU) č. 267/2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 282, s. 16).

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/24

Žaloba podaná dne 9. ledna 2013 — Bank of Industry and Mine v. Rada

(Věc T-10/13)

2013/C 79/42

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Bank of Industry and Mine (Teherán, Írán) (zástupci: E. Glaser a S. Perrotet, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil čl. 1 bod 8 rozhodnutí Rady č. 2012/635/SZBP ze dne 15. října 2012 v rozsahu, v němž změnil čl. 20 písm. c) rozhodnutí č. 2010/413/SZBP;

—	zrušil rozhodnutí Rady č. 2012/635/SZBP ze dne 15. října 2012 v rozsahu, v němž zařadilo společnost BIM na seznam entit, jež mají být předmětem opatření spočívajících ve zmrazení finančních prostředků, v příloze II rozhodnutí č. 2010/413/SZBP;

—	zrušil v plném rozsahu prováděcí nařízení Rady č. 945/2012 ze dne 15. října 2012 v rozsahu, v němž zařadilo společnost BIM na seznam entit, jež mají být předmětem opatření spočívajících ve zmrazení finančních prostředků, v příloze IX nařízení č. 267/2012;

—	rozhodl, že se na společnost BIM nepoužijí nařízení č. 267/2012 a rozhodnutí č. 2010/413/SZBP, ve znění rozhodnutí č. 2012/35/SZBP a č. 2012/635/SZBP, kterými se zavádí a posléze mění čl. 20 písm. c) rozhodnutí č. 2010/413/SZBP a zařazuje žalobkyně na seznam uvedený v příloze II;

—	a, podpůrně, pro případ, že čl. 1 bod 8 rozhodnutí č. 2012/635/SZBP ze dne 15. října 2012 v rozsahu, v němž změnil čl. 20 písm. c) rozhodnutí č. 2010/413/SZBP, nebude zrušen, rozhodl, že se uvedené ustanovení nepoužije na společnost BIM;

—	uložil Radě náhradu všech nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně deset žalobních důvodů, které jsou v zásadě totožné s žalobními důvody předloženými v rámci věci T-9/13, National Iranian Gas Company v. Rada, nebo jsou těmto důvodům podobné.

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/24

Žaloba podaná dne 11. ledna 2013 — ANKO v. Komise

(Věc T-17/13)

2013/C 79/43

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: ANKO AE Antiprosopeion, Emporiou kai Viomichanias (Atény, Řecko) (zástupce: B. Christianos, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	určil, že žalobkyně není povinna vrátit — jakožto neoprávněně vyplacenou -částku, kterou jí Komise vyplatila na projekt POCEMON;

—	určil, že žalobkyně není povinna zaplatit Komisi paušální náhradu škody co se týče projektu POCEMON;

—	určil, že Komise nemohla oprávněně započíst částku, kterou měla vyplatit společnosti ANKO, a

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení vzniklých žalobkyni.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Tato žaloba se týká odpovědnosti Komise ve smyslu článku 272 SFEU vyplývající ze smlouvy č. 216088 o provedení projektu „Point Of CarE MONitoring and Diagnostics for Autoimmune Diseases“ (POCEMON). Žalobkyně zejména tvrdí, že přestože splnila své smluvní závazky, Komise v rozporu s touto smlouvou, zásadou dobré víry, zákazem zneužití práva a zásadou proporcionality požádala o vrácení částek vyplacených společnosti ANKO. Komise mimoto započetla pohledávky, které nebyly jisté, nezněly na určitou částku a nebyly splatné.

—

Z výše uvedených důvodů žalobkyně zaprvé tvrdí, že není povinna vrátit — jakožto neoprávněně vyplacenou — částku v plné výši, kterou jí Komise vyplatila na projekt POCEMON. Zadruhé tvrdí, že není povinna zaplatit Komisi paušální náhradu škody (liquidated damages) co se týče projektu POCEMON. Zatřetí uvádí, že Komise nebyla oprávněna započíst částky, které nejsou jisté, neznějí na určitou výši a nejsou splatné.

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/25

Žaloba podaná dne 11. ledna 2013 — Ekologický právní servis v. Komise

(Věc T-19/13)

2013/C 79/44

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Ekologický právní servis (Brno, Česká republika) (zástupce: P. Černý, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Evropské komise K(2012) 8382 ze dne 12. listopadu 2012, kterým byl návrh žalobce na provedení interního přezkumu rozhodnutí Komise K(2012) 4576 ze dne 6. července 2012 o žádosti České republiky, podané podle čl. 10c odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (1) o přechodné přidělení bezplatných povolenek v souvislosti s modernizací postupů výroby elektřiny, prohlášen za nepřípustný;

—	zrušil rozhodnutí Komise K(2012) 4576 ze dne 6. července 2012 o žádosti České republiky, podané podle čl. 10c odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o přechodné přidělení bezplatných povolenek v souvislosti s modernizací postupů výroby elektřiny;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce dva žalobní důvody.

1)	První žalobní důvod: rozhodnutí Evropské komise K(2012) 8382 ze dne 12. listopadu 2012 je protiprávní, neboť je v rozporu s článkem 17 Smlouvy o Evropské unii, článkem 263 Smlouvy o fungování Evropské unie, jakož i s čl. 2 odst. 1 písm. g) a článkem 10 nařízení (ES) č. 1367/20006 (2).

Druhý žalobní důvod: rozhodnutí Komise K(2012) 4576 ze dne 6. července 2012 je protiprávní, neboť je v rozporu článkem 263 SFEU, směrnicí 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, ve znění směrnice 2009/29/ES (3), sdělením Komise — Pokyny k dobrovolnému uplatňování článku 10c směrnice 2003/87/ES (2011/C 99/03), a směrnicí 2001/42/ES (4) o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí.

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství.

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 2003/87/ES s cílem zlepšit a rozšířit systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství.

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí.

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/26

Žaloba podaná dne 23. ledna 2013 — ECC Couture v. OHIM — Ball Wholesale (Culture)

(Věc T-28/13)

2013/C 79/45

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobkyně: ECC Couture BV (Oldenzaal, Nizozemsko) (zástupci: M. A. S. M. van Leent a I. de Jonge, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Ball Wholesale ApS (Billund, Dánsko)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 22. října 2012 ve věci R 290/2012-1 v části, v níž podle tohoto rozhodnutí nebyla úspěšná a v níž se jí ukládá náhrada nákladů řízení;

—	určil, že pod CTM č. 993 511 zapsaná obrazová ochranná známka „Culture“ se vztahuje na veškeré výrobky a služby, které byly předmětem řízení o odvolání;

—	uložil OHIM podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu náhradu veškerých nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Zapsaná ochranná známka Společenství, jež je předmětem návrhu na prohlášení neplatnosti: mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie, obrazová ochranná známka „Culture“ pro výrobky zařazené do tříd 14, 18 a 25 — ochranná známka Společenství č. 993 511

Majitelka ochranné známky Společenství: žalobkyně

Účastnice řízení navrhující prohlášení neplatnosti ochranné známky Společenství: Ball Wholesale ApS

Odůvodnění návrhu na prohlášení neplatnosti: národní slovní ochranná známka „CULTURE“ pro výrobky zařazené do tříd 14, 25 a 26

Rozhodnutí zrušovacího oddělení: zamítnutí návrhu

Rozhodnutí odvolacího senátu: odvolání bylo z části vyhověno

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) a čl. 8 odst. 2 písm. c) nařízení č. 207/2009

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/26

Žaloba podaná dne 17. ledna 2013 — AbbVie a další v. EMA

(Věc T-29/13)

2013/C 79/46

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: AbbVie, Inc. (Wilmington, Spojené státy); a AbbVie Ltd (Maidenhead, Spojené království) (zástupci: P. Bogaert, G. Berrisch, advokáti, a B. Kelly, solicitor)

Žalovaná: Evropská agentura pro léčivé přípravky

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Evropské agentury pro léčivé přípravky EMA/685471/2012 ze dne 5. listopadu 2012 o zpřístupnění dokumentů v registrační dokumentaci léčivého přípravku; a

—	uložil Evropské agentuře pro léčivé přípravky náhradu nákladů řízení, včetně nákladů řízení žalobkyň.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Tato žaloba se týká návrhu na zrušení rozhodnutí Evropské agentury pro léčivé přípravky EMA/685471/2012 ze dne 5. listopadu 2012 podle čl. 263 odst. 4 SFEU o zpřístupnění dokumentů v registrační dokumentaci léčivého přípravku podle nařízení ES 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise.

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně čtyři žalobní důvody.

1)	Zaprvé rozhodnutí porušuje čl. 4 odst. 2 nařízení o transparentnosti a základní právo žalobkyň na ochranu důvěrných obchodních informací.

2)	Zadruhé rozhodnutí porušuje povinnost odůvodnění co se týče použití čl. 4 odst. 2 nařízení o transparentnosti.

3)	Zatřetí rozhodnutí porušuje zásadu legitimního očekávání.

Začtvrté rozhodnutí porušuje směrnici 2001/29/ES (1) o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti, základní práva na ochranu majetkových práv, včetně práv autorských, a zásadu proporcionality a řádné správy, v rozsahu, v němž je uskutečněno zpřístupnění poskytnutím kopie dokumentů.

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. L 167, s. 10; Zvl. vyd. 17/01, s. 230).

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/27

Žaloba podaná dne 22. ledna 2013 — GRE v. OHIM — Villiger Söhne (LIBERTE american blend)

(Věc T-30/13)

2013/C 79/47

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: GRE Grand River Enterprises Deutschland GmbH (Kloster Lehnin, Německo) (zástupkyně: I. Memmler a S. Schulz, advokátky)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Villiger Söhne GmbH (Waldshut-Tiengen, Německo)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 15. listopadu 2012 ve věci R 731/2012-1;

—	uložil žalovanému náhradu nákladu řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: obrazová ochranná známka obsahující slovní prvky „LIBERTE american blend“ pro výrobky zařazené do třídy 34 — přihláška ochranné známky Společenství č. 7 481 252

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Villiger Söhne GmbH

Namítaná ochranná známka nebo označení: slovní a obrazová ochranná známka obsahující slovní prvky „La LIBERTAD“ pro výrobky zařazené do tříd 14 a 34

Rozhodnutí námitkového oddělení: vyhovění námitkám

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/27

Žaloba podaná dne 23. ledna 2013 — Meta Group v. Evropská komise

(Věc T-34/13)

2013/C 79/48

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Meta Group Srl (Řím, Itálie) (zástupci: A. Bartolini, V. Colcelli, a A. Formica, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál zrušil:

—	oznámení generálního ředitelství pro podniky a průmysl ze dne 11. prosince 2012, referenční číslo 1687862;

—	zprávu o finančním auditu č. S12.16817;

a případně:

—

oznámení Evropské komise, generálního ředitelství pro rozpočet (general budget and EDF), č. 1328694 ze dne 12. listopadu 2012, jehož předmětem je „zaplacení prostřednictvím započtení pohledávek a dluhů Komise“, ve kterém Komise uvedla, že přistoupila k započtení pohledávky společnosti Meta Group vůči Komisi na základe smlouvy „Take-it-up“ (č. 245637) ve výši 69 061,89 euro s odpovídajícím dluhem vyplývajícím z oznámení dluhu č. 32412078833,

—

oznámení Evropské komise, generálního ředitelství pro rozpočet (general budget and EDF), č. 1380282 ze dne 21. listopadu 2012 o započítaní pohledávky společnosti Meta Group vůči Komisi na základe smlouvy „BCreative“ (č. 245599) v výši 16 772,36 euro s odpovídajícím dluhem vyplývajícím z oznámení dluhu č. 32412078833,

—	oznámení Evropské komise, generálního ředitelství pro rozpočet (general budget and EDF) č. 1380323 ze dne 21. listopadu 2012 o započítaní pohledávky společnosti Meta Group vůči Komisi na základe smlouvy „BCreative“ (č. 245599) v výši 16 772,36 euro s odpovídajícím dluhem ve stejné výši,

—

oznámení Evropské komise, generálního ředitelství pro rozpočet (general budget and EDF), č. 1387638 ze dne 22. listopadu 2012 o započítaní pohledávky společnosti Meta Group vůči Komisi na základe smlouvy „Take-it-up“ (č. 245637) a smlouvy „Ecolink“ (č. 256224) ve výši 220 518,25 euro s dluhem vyplývajícím z oznámení dluhu č. 32412078833 ve výši 209 180,92 eura,

—	a v důsledku toho uložil správnímu orgánu, aby žalobkyni zaplatil částku 424 787 euro zvýšenou o úroky z prodlení,

—	uložil správnímu orgánu nahradit újmu, která v důsledku toho vznikla žalobkyni a uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Tato žaloba se týká smluv o poskytnutí dotací uzavřených mezi žalobkyní a Komisí v rámci „Rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) (2007 až 2013)“.

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně šest žalobních důvodů.

První žalobní důvod vychází z údajně zjevně nesprávného posouzení skutkových okolností, porušení dodatku č. 1 ke smlouvě ECOLINK+ ze dne 14. října 2011, porušení zásady legitimního očekávání, zásady ochrany nabytých práv, zásady právní jistoty a povinnosti řádné péče.

—	V této souvislosti se uvádí, že Komise svým jednáním porušila smluvní závazky, které přijala ve vztahu ke společnosti META, přičemž se zvláště poukazuje na akceptaci metody výpočtu navržené žalobkyní.

Druhý žalobní důvod vychází z údajného porušení článku 11 smluv o poskytnutí dotací na základě programu CIF (BCreative, Take-IT-Up, Ecolink+), z porušení zásady racionality a ze zjevně nesprávného posouzení skutkových okolností.

—

V této souvislosti se uvádí, že žalující společnost poskytla důkazy, že odměny jejích společníků vykonávajících práce jsou v plném souladu s tržními hodnotami a odměnou samostatně výdělečně činných podřízených pracovníků („in-house consultants“) a zaměstnanců vykonávajících podobné činnosti. Podle vnitrostátního práva je možné takové minimální odměny zvýšit i o 100 % v případě, že je požadovaná služba „zvláště důležitá, komplexní nebo těžká“ (viz čl. 6 odst. 1 ministerského nařízení č. 169 ze dne 2. září 2010). Zaměstnávání mezinárodních odborníků působících v oblasti činností souvisejících s dotčenými projekty společností META Group na základě smlouvy o „pokračující a koordinované spolupráci“ je rovněž zcela legitimní.

Třetí žalobní důvod vychází z porušení zásady proporcionality správního postupu, zásady řádné správy, transparentnosti a zásady předchozí stanovení kritérií.

—

V této souvislosti se uvádí, že existence různých kritérií, která je možné použít pro účely stanovení metod výpočtu odměny, měla vést správní orgán k přijetí kritéria nejvýhodnějšího pro jednotlivce. Jakmile byly zjištěny významné odchylky mezi sazbami za tytéž služby na italském a evropském trhu, bylo vhodné upřednostnit řešení, v rámci kterého by byla žalobkyni způsobena co nejmenší újma.

Čtvrtý žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení skutkových okolností, porušení dodatku č. 1 ke smlouvě ECOLINK+ ze dne 14. října 2011 a porušení zásad legitimního očekávání, dobré víry, ochrany nabytých práv, právní jistoty a povinnosti řádné péče.

—

V této souvislosti se uvádí, že rozhodnutí o započtení jsou protiprávní, jelikož částky uvedené jako pohledávky vlastněné společností META na základě výše uvedených smluv jsou podstatně nižší než skutečně dlužné částky. Konkrétně Komise, jak se uvádí v konečné zprávě o auditu napadené touto žalobou, svévolně při stanovení oprávněných výdajů společníků poskytujících služby uplatnila nižší hodinové sazby než byly sazby navržené META.

Pátý žalobní důvod vychází z porušení zásady řádné správy a z nedostatku odůvodnění.

—

V této souvislosti se uvádí, že rozhodnutí o započtení pohledávky jsou zcela neodůvodněná a to i ve vztahu k použitým kritériím a parametrům výpočtu. Jelikož společnosti META nebyly v době oznámení rozhodnutí o sporných započteních ještě známy konečné výsledky zprávy o auditu, měla tedy Komise vysvětlit posouzení přijatá na základě jejího rozhodnutí použít jinou metodu výpočtu uznatelných výdajů než smluvně stanovenou metodu.

Šestý žalobní důvod vychází ze zjevného pochybení při výpočtu k určení částek, které žalobkyni náleží.

—	V této souvislosti se uvádí, že výpočty provedené Komisí pro účely započtení pohledávek jsou navíc zjevně nesprávné. I když se totiž v souvislosti s programem „Marie Curie“ použijí flat rates, výsledné účty nejsou koherentní.

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/29

Žaloba podaná dne 23. ledna 2013 — Meta Group v. Evropská komise

(Věc T-35/13)

2013/C 79/49

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Meta Group Srl (Řím, Itálie) (zástupci: A. Bartolini, V. Colcelli, a A. Formica, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál zrušil:

—

—	oznámení Evropské komise, generálního ředitelství pro rozpočet (general budget and EDF) č. 1380323 ze dne 21. listopadu 2012 o započítaní pohledávky společnosti Meta Group vůči Komisi na základe smlouvy „BCreative“ (č. 245599) v výši 16 772,36 euro s odpovídajícím dluhem ve stejné výši,

—

A v důsledku toho:

—	uložil správnímu orgánu, aby žalobkyni zaplatil částku 424 787 euro zvýšenou o úroky z prodlení,

—	uložil správnímu orgánu nahradit újmu, která v důsledku toho vznikla žalobkyni.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobní důvody a hlavní argumenty jsou podobné žalobním důvodům a hlavním argumentům uplatněným ve věci T-34/13.

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/29

Žaloba podaná dne 21. ledna 2013 — Erreà Sport v. OHIM — Facchinelli (ANTONIO BACIONE)

(Věc T-36/13)

2013/C 79/50

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Erreà Sport SpA (Torrile, Itálie) (zástupci: D. Caneva a G. Fucci, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Antonio Facchinelli (Dalang, Čína)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 24. října 2012 ve věci R 1561/2011-1, a v důsledku toho zamítl přihlášku k zápisu zveřejněnou ve Věstníku ochranných známek Společenství č. 117/2010 podanou Antoniem Facchinellim pro všechny výrobky;

—	uložil žalovanému náhradu nákladu řízení vzniklých společnosti Erreà Sport SpA v tomto řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Antonio Facchinelli

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka obsahující slovní prvky „ANTONIO BACIONE“ pro výrobky tříd 3, 14, 18 a 25 — přihláška ochranné známky Společenství č. 9 056 037

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Žalobkyně

Namítaná ochranná známka nebo označení: Obrazová ochranná známka obsahující slovní prvek „erreà“ a obrazová ochranná známka obsahující dva protínající se kosočtverce pro výrobky tříd 3, 9, 14, 16, 18, 25, 28, 35 a 41

Rozhodnutí námitkového oddělení: Zamítnutí námitky

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody:

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009

—	Porušení čl. 8 odst. 5 nařízení č. 207/2009

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/30

Žaloba podaná dne 28. ledna 2013 — 1. garantovaná v. Komise

(Věc T-42/13)

2013/C 79/51

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: 1. garantovaná a.s. (Bratislava, Slovensko) (zástupci: M. Powell, Solicitor, G. Forwood, Barrister, jakož i M. Staroň a P. Hodál, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil dopis Komise ze dne 21. prosince 2012 ve věci COMP/39.396 — Karbid vápníku v rozsahu, v němž

—

je použita úroková sazba 4,5 % na období, během nichž Tribunál odložil i) provádění článku 2 rozhodnutí Komise C(2009) 5791 final ze dne 22. července 2009 ve věci COMP/39.396 — Činidla na bázi karbidu vápníku a hořčíku pro ocelářský a plynárenský průmysl, pokud jde o žalobkyni a ii) povinnost žalobkyně zřídit bankovní záruku za účelem zamezení okamžitého výběru pokuty, která jí byla uložena na základě článku 2 napadeného rozhodnutí;

—	byl stanoven zbývající zůstatek ve výši 20 293 586,60 eur ke dni 25. lednu 2013, který zahrnuje pokutu a úroky z prodlení;

—	bylo formálně oznámeno, že žalobkyně má nejpozději ke dni 25. lednu 2013 zaplatit předběžně částku 20 293 586,60 eur nebo zřídit přijatelnou finanční záruku zahrnující tuto částku.

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z chybějícího právního základu pro uložení úroků, co se týče období, které je zahrnuto usnesením o předběžném opatření, jelikož usnesením o předběžném opatření ze dne 20. října 2009 byl odloženo provádění článku 2 rozhodnutí C(2009) 5791 v rozsahu, v němž se týká žalobkyně. Pokuta tedy není jako taková „splatná“ ve smyslu čl. 79 písm. c) prováděcího nařízení (1); na základě zásady, podle které příslušenství sleduje věc hlavní, by mohly úroky týkající se pokuty začít běžet teprve od okamžiku její splatnosti.

Druhý žalobní důvod: S ohledem na období, které je zahrnuto v usnesení o předběžném opatření, porušuje použití sazby úroků z prodlení ve výši 4,5 % oprávněná očekávání žalobkyně, jelikož usnesení o předběžném opatření ze dne 2. března 2011 odložilo povinnost žalobkyně zřídit bankovní záruku, za účelem zamezení okamžitého výběru pokuty, která jí byla uložena na základě článku 2 rozhodnutí C(2009) 5791. Toto staví žalobkyni do téže situace, v níž by se nacházela, pokud by zřídila bankovní záruku. Mohla se tedy na odvolat na oprávněné očekávání odůvodněné dopisem Komise ze dne 24. července 2009, kterým bylo oznámeno rozhodnutí C(2009) 5791, že úroky z této částky pokuty by byly splatné na základě sazby stanovené v čl. 86 odst. 5 prováděcího nařízení.

Třetí žalobní důvod: Použití sazby úroků z prodlení ve výši 4,5 % na období, která jsou zahrnuta v usneseních o předběžném opatření, zbavuje tato usnesení užitečného účinku, jelikož účelem těchto obou sazeb úroků stanovených v čl. 86 odst. 2 písm. b) a čl. 85 odst. 5 prováděcího nařízení je podnítit podniky, aby zřídily bankovní záruky a naopak potrestat ty, které odmítnou zaplatit pokutu, když se stane splatnou nebo poskytnout příslušnou bankovní záruku. Žalobkyně nemůže být na základě uložení sazby úroků potrestána za to, že nezřídila bankovní záruku, pokud i) Tribunál odložil provádění pokuty a ii) konstatoval, že žalobkyně nemohla z objektivního hlediska zřídit bankovní záruku.

Čtvrtý žalobní důvod: Použití sazby úroků z prodlení ve výši 4,5 % na období, která jsou zahrnuta v usneseních o předběžném opatření, porušuje zásadu proporcionality. Bylo by nepřiměřené, kdyby byla žalobkyně potrestána na základě použití úroků na základě sazby stanovené v čl. 86 odst. 2 písm. b) prováděcího nařízení, když i) není pokuta splatná a ii) unijní soud konstatoval, že nemá zaplatit pokutu nebo zřídit bankovní záruku.

(1) Nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 357, s. 1) v pozměněném znění.

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/31

Žaloba podaná dne 29. ledna 2013 — Donnici v. Parlament

(Věc T-43/13)

2013/C 79/52

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: Beniamino Donnici (Castrolibero, Itálie) (zástupci: V. Vallefuoco a J. Van Gyseghem, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

určil, že se Evropský parlament dopustil hrubé nedbalosti tím, že vydal rozhodnutí dne 24. května 2007, které nepříznivě zasahuje do právního postavení žalobce a které bylo poté zrušeno rozsudkem ze dne 30. dubna 2009 vydaným Soudním dvorem, a v důsledku toho uložil Evropskému parlamentu povinnost nahradit majetkovou a morální škodu, kterou utrpěl v důsledku výše uvedeného protiprávního opatření, i v zájmu spravedlnosti, ve výši 1 720 470 eur, nebo nižší částku, kterou soud stanoví.

—	uložil žalovanému náhradu nákladů tohoto řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce se v této věci, stejně jako ve věcech T-215/07 a C-9/08, Donnici v. Parlament, dovolává náhrady škody, kterou utrpěl v důsledku odmítnutí žalovaného uznat platnost jeho mandátu poslance Evropského parlamentu, které bylo později zrušeno Soudním dvorem Evropské unie.

Na podporu své žaloby žalobce uvádí, že jsou v této věci splněny všechny podmínky vyžadované judikaturou pro založení mimosmluvní odpovědnosti unijních orgánů, a zejména:

—	protiprávnost vytýkaného jednání;

—	skutečná existence škody;

—	příčinná souvislost, jakož i

—	vina Unie, čili míra závažnosti porušení, kterého se Unie dopustila. V této souvislosti se uvádí, že rozhodnutím, které vedlo k této věci, žalovaný dostatečně závažným a zjevným způsobem porušil právní pravidlo, jehož účelem je přiznat práva jednotlivcům.

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/31

Žaloba podaná dne 29. ledna 2013 — AbbVie v. EMA

(Věc T-44/13)

2013/C 79/53

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: AbbVie, Inc. (Wilmington, Spojené státy); a AbbVie Ltd (Maidenhead, Spojené království) (zástupci: P. Bogaert, G. Berrisch, advokáti, a B. Kelly, solicitor)

Žalovaná: Evropská agentura pro léčivé přípravky

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Evropské agentury pro léčivé přípravky EMA/748792/2012 ze dne 14. ledna 2013 o zpřístupnění dokumentů v registrační dokumentaci léčivého přípravku;

—	uložil Evropské agentuře pro léčivé přípravky náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně pět žalobních důvodů.

1)	První žalobní důvod vycházející z toho, že rozhodnutí porušuje čl. 4 odst. 2 nařízení o transparentnosti (1) a základní práva žalobkyň na ochranu důvěrných obchodních informací.

2)	Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že rozhodnutí porušuje čl. 4 odst. 4 nařízení o transparentnosti a zásadu řádné správy.

3)	Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že rozhodnutí porušuje povinnost odůvodnění co se týče použití čl. 4 odst. 2 nařízení o transparentnosti.

4)	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z toho, že rozhodnutí porušuje zásadu legitimního očekávání.

5)	Pátý žalobní důvod vycházející z toho, že rozhodnutí porušuje směrnici 2001/29/ES (2), základní práva na ochranu majetkových práv, včetně práv autorských, a zásadu proporcionality a řádné správy, v rozsahu, v němž je uskutečněno zpřístupnění poskytnutím kopie dokumentů.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. L 167, s. 10; Zvl. vyd. 17/01, s. 230).

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/33

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 15. ledna 2013 — BO v. Komise

(Věc F-27/11) (1)

(Veřejná služba - Sociální zabezpečení - Převzetí cestovních výdajů spojených s lékařskou péčí - Cestovní výdaje z jazykových důvodů)

2013/C 79/54

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: BO (Ammán, Jordánsko) (zástupci: L. Levi, M. Vandenbussche a C. Bernard-Glanz, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: J. Currall a D. Martin, zmocněnci)

Předmět věci

Veřejná služba — Návrh na zrušení rozhodnutí žalované, kterými bylo odmítnuto povolení zdravotních výkonů, o které žalobce žádal pro svého syna, manželku a sebe

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí Evropské komise ze dne 1. června 2010, jimiž bylo zamítnuto převzetí cestovních výdajů a výdajů na doprovod syna BO, se zrušují.

2)	Komise ponese vlastní náklady řízení a náklady řízení vynaložené BO.

(1) Úř. věst. C 186, 25.6.2011, s. 33.

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 79/33

Žaloba podaná dne 3. ledna 2013 — ZZ v. Europol

(Věc F-1/13)

2013/C 79/56

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: ZZ (zástupce: J.-J. Ghosez, advokát)

Žalovaný: Evropský policejní úřad (Europol)

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí Europolu neobnovit smlouvu žalobkyně na dobu neurčitou a uložení Europolu zaplatit rozdíl mezi platem, který by mohla nadále pobírat u Europolu a jakoukoliv jinou náhradou, která by jí skutečně byla přiznána.

Návrhová žádání žalobkyně

—	Zrušit rozhodnutí přijaté žalovaným dne 29. února 2012, kterým žalovaný informuje žalobkyni, že neobnoví její smlouvu na dobu určitou, která končí ke dni 31. května 2012;

—	uložit žalovanému zaplatit rozdíl mezi částkou platu, na který by mohla mít nárok, pokud by mohla zůstat ve funkci, a částkou platu, honorářů, podpory v nezaměstnanosti a jakékoliv jiné náhrady, kterou skutečně pobírala od 1. června 2012 místo platu, který pobírala jako dočasný zaměstnanec;

—	uložit Europolu náhradu všech nákladů řízení.

		ISSN 1977-0863 doi:10.3000/19770863.C_2013.079.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 79

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 56 16. března 2013

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr Evropské unie
2013/C 079/01	Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unieÚř. věst. C 71, 9.3.2013	1

	V Oznámení
	SOUDNÍ ŘÍZENÍ
	Soudní dvůr
2013/C 079/02	Věc C-541/11: Usnesení Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 17. ledna 2013 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Vrhovno sodišče — Slovinsko) — Jožef Grilc v. Slovensko zavarovalno združenje GIZ (Článek 104 odst. 3 druhý pododstavec jednacího řádu — Pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel — Směrnice 2000/26/ES — Orgány pro odškodnění — Návrh na náhradu škody podaný k vnitrostátnímu soudu)	2

2013/C 079/03	Věc C-261/12 P: Usnesení Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 17. ledna 2013 — Annunziata Del Prete v. Giorgio Armani SpA, Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (Kasační opravný prostředek — Ochranná známka Společenství — Nařízení (ES) č. 40/94 — Článek 8 odst. 1 písm. b) — Nebezpečí záměny — Dobré jméno — Obrazové označení AJ AMICI JUNIOR — Námitky majitele starší národní obrazové ochranné známky AJ ARMANI JEANS a starší národní slovní ochranné známky ARMANI JUNIOR)	2

2013/C 079/04	Věc C-488/12: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Debreceni Munkaügyi Bíróság (Maďarsko) dne 31. října 2012 — Sándor Nagy v. Hajdú-Bihar Megyei Kormányhivatal	3

2013/C 079/05	Věc C-489/12: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Debreceni Munkaügyi Bíróság (Maďarsko) dne 31. října 2012 — Lajos Tiborné Böszörményi v. Mezőgazdasági és Vidékfejlesztési Hivatal	3

2013/C 079/06	Věc C-490/12: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Debreceni Munkaügyi Bíróság (Maďarsko) dne 31. října 2012 — Róbert Gálóczhi-Tömösváry v. Mezőgazdasági és Vidékfejlesztési Hivatal	3

2013/C 079/07	Věc C-491/12: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Debreceni Munkaügyi Bíróság (Maďarsko) dne 31. října 2012 — Magdolna Margit Szabadosné Bay v. Mezőgazdasági és Vidékfejlesztési Hivatal	4

2013/C 079/08	Věc C-526/12: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Debreceni Munkaügyi Bíróság (Maďarsko) dne 20. listopadu 2012 — Józsefné Ványai v. Nagyrábé Község Polgármesteri Hivatal	4

2013/C 079/09	Věc C-574/12: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Supremo Tribunal Administrativo (Portugalsko) dne 7. prosince 2012 — Centro Hospitalar de Setúbal, EPE, Serviço de Utilização Comum dos Hospitais (SUCH) v. Eurest Portugal — Sociedade Europeia de Restaurantes Lda	5

2013/C 079/10	Věc C-577/12: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Unabhängiger Finanzsenat, Außenstelle Wien (Rakousko) dne 10. prosince 2012 — Michaela Hopfgartner	6

2013/C 079/11	Věc C-588/12: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Arbeidshof te Antwerpen (Belgie) dne 14. prosince 2012 — Lyreco Belgium NV v. Sophie Rogiers	6

2013/C 079/12	Věc C-592/12: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Superior de Justicia de Madrid (Španělsko) dne 18. prosince 2012 — Compañía Europea de Viajeros de España S.A. v. Tribunal Económico Administrativo Regional de Madrid (Ministerio de Economia y Hacienda)	6

2013/C 079/13	Věc C-594/12: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verfassungsgerichtshof (Rakousko) dne 19. prosince 2012 — Kärntner Landesregierung a další	7

2013/C 079/14	Věc C-598/12: Žaloba podaná dne 20. prosince 2012 — Evropská komise v. Polská republika	8

2013/C 079/15	Věc C-605/12: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Naczelny Sąd Administracyjny (Polsko) dne 24. prosince 2012 — Welmory Sp Z.o.o. v. Dyrektor Izby Skarbowej w Gdańsku	8

2013/C 079/16	Věc C-14/13: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sofia-grad (Bulharsko) dne 10. ledna 2013 — Gena Ivanova Cholakova v. Osmo rajonno upravlenje pri Stolična direkcija na vatrešnite raboti	9

2013/C 079/17	Věc C-18/13: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Administrativen Sad Sofia-grad (Bulharsko) dne 14. ledna 2013 — Max Pen EOOD v. Direktor na Direktsia Obzhalvane i izpalnenie na proizvodstvoto Sofia	10

2013/C 079/18	Věc C-23/13: Žaloba podaná dne 17. ledna 2013 — Evropská komise v. Francouzská republika	11

2013/C 079/19	Věc C-666/11: Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 7. ledna 2013 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberverwaltungsgericht für das Land Nordrhein-Westfalen — Německo) — M, N, O, p, Q v. Bundesamt für Migration und Flüchtlinge	11

	Tribunál
2013/C 079/20	Věc T-494/10: Rozsudek Tribunálu ze dne 5. února 2013 — Bank Saderat Iran v. Rada (Společná zahraniční a bezpečnostní politika — Omezující opatření přijatá vůči Íránu s cílem zabránit šíření jaderných zbraní — Zmrazení finančních prostředků — Povinnost uvést odůvodnění — Právo na obhajobu — Právo na účinnou soudní ochranu — Zjevně nesprávné posouzení)	12

2013/C 079/21	Věc T-540/10: Rozsudek Tribunálu ze dne 31. ledna 2013 — Španělsko v. Komise (Fond soudržnosti — Snížení finanční podpory, která byla původně poskytnuta Fondem pro čtyři fáze projektu týkajícího se výstavby některých úseků vysokorychlostní tratě spojující Madrid a francouzskou hranici — Lhůta pro přijetí rozhodnutí — Článek H odst. 2 přílohy II nařízení (ES) č. 1164/94 — Článek 18 odst. 3 nařízení (ES) č. 1386/2002 — Dodatečné stavební práce nebo služby — Pojem nepředvídané okolnosti — Článek 20 odst. 2 písm. f) směrnice 93/38/EHS)	13

2013/C 079/22	Věc T-66/11: Rozsudek Tribunálu ze dne 31. ledna 2013 — Present-Service Ullrich v. OHIM — Punt Nou (babilu) (Ochranná známka Společenství — Námitkové řízení — Přihláška slovní ochranné známky Společenství babilu — Starší slovní ochranná známka Společenství BABIDU — Relativní důvod pro zamítnutí — Nebezpečí záměny — Podobnost služeb — Podobnost označení — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009)	13

2013/C 079/23	Věc T-104/11: Rozsudek Tribunálu ze dne 1. února 2013 — Ferrari v. OHIM (Ochranná známka Společenství — Mezinárodní zápis s uvedením Evropského společenství — Obrazová ochranná známka PERLE’ — Absolutní důvody pro zamítnutí — Popisný charakter — Nedostatek rozlišovací způsobilosti — Nedostatek rozlišovací způsobilosti získané užíváním — Článek 7 odst.1 písm. b) a c) a odst. 3 nařízení (ES) č. 207/2009)	14

2013/C 079/24	Věc T-159/11: Rozsudek Tribunálu ze dne 4. února 2013 — Marszałkowski v. OHIM — Mar-Ko Fleischwaren (WALICHNOWY MARKO) (Ochranná známka Společenství — Námitkové řízení — Přihláška obrazové ochranné známky Společenství WALICHNOWY MARKO — Starší slovní ochranná známka Společenství MAR-KO — Relativní důvod zamítnutí — Nebezpečí záměny — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009)	14

2013/C 079/25	Věc T-235/11: Rozsudek Tribunálu ze dne 31. ledna 2013 — Španělsko v. Komise (Fond soudržnosti — Snížení finanční podpory původně poskytnuté fondem pěti projektům týkajícím se vybudování některých tratí vysokorychlostní železniční sítě ve Španělsku — Lhůta pro přijetí rozhodnutí — Článek H odst. 2 přílohy II nařízení (ES) č. 1164/94 — Článek 18 odst. 3 nařízení (ES) č. 1386/2002 — Dodatečné dodávky — Dodatečné práce nebo služby — Pojem nepředvídatelné okolnosti — Článek 20 odst. 2 písm. e) a písm. f) směrnice 93/38/EHS)	14

2013/C 079/26	Věc T-263/11: Rozsudek Tribunálu ze dne 6. února 2013 — Bopp v. OHIM (ztvárnění zeleně orámovaného osmiúhelníku) (Ochranná známka Společenství — Přihláška obrazové ochranné známky Společenství ztvárňující zeleně orámovaný osmiúhelník — Absolutní důvod pro zamítnutí — Rozlišovací způsobilost — Popisný charakter — Článek 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 207/2009 — Důkazy poprvé navržené v replice — Článek 48 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu — Doručení dokumentu úřadu OHIM faxem — Použitelná pravidla)	15

2013/C 079/27	Věc T-272/11: Rozsudek Tribunálu ze dne 1. února 2013 — Coin v. OHIM — Dynamiki Zoi (Fitcoin) (Ochranná známka Společenství — Námitkové řízení — Přihláška slovní ochranné známky Společenství Fitcoin — Starší obrazové národní a mezinárodní ochranné známky a starší obrazové ochranné známky Společenství coin — Relativní důvod pro zamítnutí zápisu — Nebezpečí záměny — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009)	15

2013/C 079/28	Věc T-368/11: Rozsudek Tribunálu ze dne 1. února 2013 — Polyelectrolyte Producers Group a další v. Komise (REACH — Přechodná opatření týkající se omezování uvádění akrylamidu na trh a jeho používání v prostředcích pro cementování — Příloha XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 — Proporcionalita — Povinnost uvést odůvodnění)	16

2013/C 079/29	Věc T-412/11: Rozsudek Tribunálu ze dne 6. února 2013 — Maharishi Foundation v. OHIM (TRANSCENDENTAL MEDITATION) (Ochranná známka Společenství — Přihláška slovní ochranné známky Společenství TRANSCENDENTAL MEDITATION — Absolutní důvod pro zamítnutí — Rozhodnutí odvolacího senátu, kterým byla věc vrácena průzkumovému referentovi — Článek 65 odst. 4 nařízení (ES) č. 207/2009 — Přípustnost — Popisný charakter — Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009 — Relevantní veřejnost)	16

2013/C 079/30	Věc T-426/11: Rozsudek Tribunálu ze dne 6. února 2013 — Maharishi Foundation v. OHIM (MÉDITATION TRANSCENDANTALE) (Ochranná známka Společenství — Žádost o zápis slovní ochranné známky Společenství MÉDITATION TRANSCENDANTALE — Absolutní důvod pro zamítnutí — Rozhodnutí odvolacího senátu o vrácení věci průzkumovému referentovi k dalšímu řízení — Článek 65 odst. 4 nařízení (ES) č. 207/2009 — Přípustnost — Popisný charakter — Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 — Relevantní veřejnost)	17

2013/C 079/31	Věc T-504/11: Rozsudek Tribunálu ze dne 4. února 2013 — Hartmann v. OHIM — Protecsom (DIGNITUDE) (Ochranná známka Společenství — Námitkové řízení — Přihláška slovní ochranné známky Společenství DIGNITUDE — Starší národní slovní ochranná známka a starší slovní ochranná známka Společenství Dignity — Relativní důvod pro zamítnutí — Neexistence nebezpečí záměny — Neexistence podobnosti — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009)	17

2013/C 079/32	Věc T-54/12: Rozsudek Tribunálu ze dne 31. ledna 2013 — K2 Sports Europe v. OHIM — Karhu Sport Iberica (SPORT) (Ochranná známka Společenství — Námitkové řízení — Přihláška obrazové ochranné známky Společenství SPORT — Starší národní a mezinárodní slovní ochranná známka K2 SPORTS — Relativní důvod pro zamítnutí — Neexistence podobnosti označení — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009)	18

2013/C 079/33	Věc T-560/12: Žaloba podaná dne 17. prosince 2012 — Miejskie Przedsiębiorstwo Energetyki Cieplnej v. Evropská agentura pro chemické látky	18

2013/C 079/34	Věc T-572/12: Žaloba podaná dne 21. prosince 2012 — Nissan Jidosha v. OHIM (CVTC)	19

2013/C 079/35	Věc T-577/12: Žaloba podaná dne 27. prosince 2012 — NIOC a další v. Rada	19

2013/C 079/36	Věc T-578/12: Žaloba podaná dne 27. prosince 2012 — NIOC v. Rada	20

2013/C 079/37	Věc T-580/12: Žaloba podaná dne 27. prosince 2012 — Yaqub v. OHIM — Turecko (ATATURK)	21

2013/C 079/38	Věc T-2/13: Žaloba podaná dne 7. ledna 2013 — CFE-CGC France Télécom Orange v. Komise	21

2013/C 079/39	Věc T-3/13: Žaloba podaná dne 7. ledna 2013 — Ronja v. Komise	22

2013/C 079/40	Věc T-7/13: Žaloba podaná dne 7. ledna 2013 — ADEAS v. Komise	22

2013/C 079/41	Věc T-9/13: Žaloba podaná dne 8. ledna 2013 — National Iranian Gas Company v. Rada	23

2013/C 079/42	Věc T-10/13: Žaloba podaná dne 9. ledna 2013 — Bank of Industry and Mine v. Rada	24

2013/C 079/43	Věc T-17/13: Žaloba podaná dne 11. ledna 2013 — ANKO v. Komise	24

2013/C 079/44	Věc T-19/13: Žaloba podaná dne 11. ledna 2013 — Ekologický právní servis v. Komise	25

2013/C 079/45	Věc T-28/13: Žaloba podaná dne 23. ledna 2013 — ECC Couture v. OHIM — Ball Wholesale (Culture)	26

2013/C 079/46	Věc T-29/13: Žaloba podaná dne 17. ledna 2013 — AbbVie a další v. EMA	26

2013/C 079/47	Věc T-30/13: Žaloba podaná dne 22. ledna 2013 — GRE v. OHIM — Villiger Söhne (LIBERTE american blend)	27

2013/C 079/48	Věc T-34/13: Žaloba podaná dne 23. ledna 2013 — Meta Group v. Evropská komise	27

2013/C 079/49	Věc T-35/13: Žaloba podaná dne 23. ledna 2013 — Meta Group v. Evropská komise	29

2013/C 079/50	Věc T-36/13: Žaloba podaná dne 21. ledna 2013 — Erreà Sport v. OHIM — Facchinelli (ANTONIO BACIONE)	29

2013/C 079/51	Věc T-42/13: Žaloba podaná dne 28. ledna 2013 — 1. garantovaná v. Komise	30

2013/C 079/52	Věc T-43/13: Žaloba podaná dne 29. ledna 2013 — Donnici v. Parlament	31

2013/C 079/53	Věc T-44/13: Žaloba podaná dne 29. ledna 2013 — AbbVie v. EMA	31

	Soud pro veřejnou službu
2013/C 079/54	Věc F-27/11: Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 15. ledna 2013 — BO v. Komise (Veřejná služba — Sociální zabezpečení — Převzetí cestovních výdajů spojených s lékařskou péčí — Cestovní výdaje z jazykových důvodů)	33

2013/C 079/55	Věc F-25/12: Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 5. února 2013 — Presset v. Komise (Veřejná služba — Odměny — Denní příspěvek — Podmínka poskytnutí)	33

2013/C 079/56	Věc F-1/13: Žaloba podaná dne 3. ledna 2013 — ZZ v. Europol	33