Úřední věstník C 205/2009

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/2

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 9. července 2009 — Archer Daniels Midland Co. v. Komise Evropských společenství

(Věc C-511/06 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh s kyselinou citronovou - Stanovení výše pokuty - Vedoucí úloha - Právo na obhajobu - Důkazy pocházející z řízení probíhajícího ve třetím státě - Definice relevantního trhu - Polehčující okolnosti“)

2009/C 205/02

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Archer Daniels Midland Co. (zástupci: C. O. Lenz, Rechtsanwalt, L. Martin Alegi, Solicitor, E. Batchelor a M. Garcia, Solicitors)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství (zástupci: A. Bouquet, X. Lewis, zmocněnci)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (třetího senátu) ze dne 27. září 2006, Archer Daniels Midland v. Komise (T-59/02), kterým Soud zamítl žalobu směřující ke zrušení rozhodnutí Komise K(2001)3923 konečné ze dne 5. prosince 2001 v řízení podle článku 81 Smlouvy o ES (věc COMP/E-1/36.604 — Kyselina citronová), týkajícího se kartelové dohody na trhu s kyselinou citronovou, a podpůrně snížení pokuty uložené účastnici řízení podávající kasační opravný prostředek

Výrok

Rozsudek Soudu prvního stupně Evropských společenství ze dne 27. září 2006, Archer Daniels Midland v. Komise (T59/02), se zrušuje v rozsahu, ve kterém zamítá žalobní důvod společnosti Archer Daniels Midland Co. týkající se porušení jejího práva na obhajobu v průběhu správního řízení, které vedlo k vydání rozhodnutí Komise 2002/742/ES ze dne 5. prosince 2001 v řízení podle článku 81 Smlouvy o ES a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/E-1/36.604 — Kyselina citronová), jelikož Komise Evropských společenství jí neumožnila uplatnit svá práva, co se týče skutečností, ze kterých vycházela při kvalifikování společnosti Archer Daniels Midland Co. jako vůdce kartelové dohody.

Rozsudek Soudu prvního stupně Evropských společenství ze dne 27. září 2006, Archer Daniels Midland v. Komise, se zrušuje v rozsahu, ve kterém zamítá jako neúčinný žalobní důvod společnosti Archer Daniels Midland Co. týkající se nesprávného použití Komisí Evropských společenství bodu B písm. b) sdělení Komise ze dne 18. července 1996 o neuložení nebo snížení pokut v případech kartelových dohod.

3)	Článek 3 rozhodnutí 2002/742/ES se zrušuje v rozsahu, ve kterém stanovuje výši pokuty uložené společnosti Archer Daniels Midland Co. na 39,69 milionu eur.

Výše pokuty uložené společnosti Archer Daniels Midland Co. za protiprávní jednání konstatované v článku 1 rozhodnutí 2002/742/ES, tak jak bylo částečně zrušeno rozsudkem Soudu prvního stupně Evropských společenství ze dne 27. září 2006, Archer Daniels Midland v. Komise (T-59/02), se stanoví na 29,4 milionu eur.

5)	Ve zbývající části se kasační opravný prostředek zamítá.

Společnost Archer Daniels Midland Co. ponese tři čtvrtiny vlastních nákladů řízení a ukládá se jí náhrada nákladů řízení Komise Evropských společenství, co se týče řízení před Soudem prvního stupně Evropských společenství, a dále ponese polovinu vlastních nákladů řízení a ukládá se jí náhrada nákladů řízení Komise Evropských společenství, co se týče řízení o kasačním opravném prostředku.

7)	Komisi Evropských společenství se ukládá náhrada čtvrtiny nákladů společnosti Archer Daniels Midland Co. vynaložených v řízení před Soudem prvního stupně Evropských společenství, jakož i poloviny nákladů společnosti Archer Daniels Midland Co. vynaložených v řízení o kasačním opravném prostředku.

(1) Úř. věst. C 56, 10.3.2007.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/3

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 9. července 2009 — 3F, dříve Specialarbejderforbundet i Danmark (SID) v. Komise Evropských společenství, Dánské království, Norské království

(Věc C-319/07 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Daňové úlevy pro námořníky zaměstnané na lodích zapsaných v mezinárodním dánském rejstříku - Rozhodnutí Komise nevznášet námitky - Žaloba na neplatnost - Pojem ‚zúčastněné strany‘ - Odborový svaz pracovníků - Přípustnost žaloby“)

2009/C 205/03

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: 3F, dříve Specialarbejderforbundet i Danmark (SID) (zástupci: A. Bentley, QC, A. Worsøe, advokát)

Další účastníci řízení: Komise Evropských společenství (zástupci: N. Khan a H. van Vliet, zmocněnci), Dánské království, Norské království

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti usnesení rozšířeného druhého senátu Soudu prvního stupně ze dne 23. dubna 2007 ve věci T-30/03, Specialarbejderforbundet i Danmark (SID) proti Komisi Evropských společenství, kterým Soud prohlásil za nepřípustnou žalobu směřující ke zrušení rozhodnutí Komise K(2002) 4370 v konečném znění, ze dne 13. listopadu 2002, považující za státní podporu slučitelnou se společným trhem opatření spočívající v daňových úlevách, která jsou použitelná na námořníky zaměstnané na dánských lodích — Pojem zúčastněné osoby — Odborový svaz zaměstnanců

Výrok

Usnesení Soudu prvního stupně Evropských společenství ze dne 23. dubna 2007, SID v. Komise (věc T-30/03), se částečně zrušuje v rozsahu, v němž se nezabývalo argumenty, které předložil 3F, týkajícími se jednak jeho soutěžního postavení ve vztahu k jiným odborovým svazům při vyjednávání kolektivních smluv použitelných na námořníky, a jednak sociálních aspektů vyplývajících z daňových opatření vztahujících se na námořníky zaměstnané na lodích zapsaných v mezinárodním dánském rejstříku plavidel.

2)	Námitka nepřípustnosti vznesená Komisí Evropských společenství před Soudem prvního stupně Evropských společenství se zamítá.

Věc se vrací Soudu prvního stupně Evropských společenství k rozhodnutí o návrhových žádáních 3F, jimiž se domáhá zrušení rozhodnutí Komise K(2002) 4370 v konečném znění, ze dne 13. listopadu 2002, nevznést námitky ohledně dánských daňových opatření použitelných na námořníky zaměstnané na lodích zapsaných v mezinárodním dánském rejstříku.

4)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

(1) Úř. věst. C 211, 8.9.2007.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/3

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 2. července 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Corte d'appello di Torino — Itálie) — Bavaria NV, Bavaria Italia s.r.l. v. Bayerischer Brauerbund eV

(Věc C-343/07) (1)

(„Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce - Posouzení platnosti - Přípustnost - Nařízení (EHS) č. 2081/92 a (ES) č. 1347/2001 - Platnost - Název, který zdruhověl - Koexistence ochranné známky s chráněným zeměpisným označením“)

2009/C 205/04

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Corte d'appello di Torino

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Bavaria NV, Bavaria Italia s.r.l.

Žalované: Bayerischer Brauerbund eV

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Corte d'appello di Torino — Platnost nařízení Rady (ES) č. 1347/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se doplňuje příloha nařízení Komise (ES) č. 1107/96 o zápisu zeměpisných označení a označení původu podle postupu stanoveného v článku 17 nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 (Úř. věst. L 182, s. 3; Zvl. vyd. 03/33, s. 97) — Jestliže platné je, existence újmy způsobené zápisem chráněného zeměpisného označení „Bayerisches Bier“, co se týče platnosti a užívání starších ochranných známek třetích osob obsahujících slovo „Bavaria“

Výrok

Přezkum první otázky položené předkládajícím soudem neodhalil žádnou skutečnost, kterou by mohla být dotčena platnost nařízení Rady (ES) č. 1347/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se doplňuje příloha nařízení Komise (ES) č. 1107/96 o zápisu zeměpisných označení a označení původu podle postupu stanoveného v článku 17 nařízení Rady (EHS) č. 2081/92.

Nařízení č. 1347/2001 musí být vykládáno v tom smyslu, že jím není dotčena platnost a možnost užívání, které odpovídá některé ze situací uvedených v článku 13 nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 ze dne 14. července 1992 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin, starších ochranných známek třetích osob, ve kterých se vyskytuje slovo „Bavaria“, které byly zapsány v dobré víře přede dnem podání žádosti o zápis chráněného zeměpisného označení „Bayerisches Bier“, pokud neexistují důvody k prohlášení těchto ochranných známek za neplatné nebo k jejich zrušení, uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. c) a g), jakož i v čl. 12 odst. 2 písm. b) první směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách.

(1) Úř. věst. C 247, 20.10.2007.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/4

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 7. července 2009 — Komise Evropských společenství v. Řecká republika

(Věc C-369/07) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Státní podpory - Opatření ke splnění povinností vyplývajících z rozsudku Soudního dvora - Článek 228 ES - Peněžité sankce - Penále - Paušální částka“)

2009/C 205/05

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: E. Righini, I. Hadjiyiannis a D. Triantafyllou, zmocněnci)

Žalovaná: Řecká republika (zástupci: A. Samoni-Rantou a P. Mylonopoulos, zmocněnci, V. Christianos a P. Anestis, dikigoroi)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Článek 228 ES — Nesplnění povinností vyplývajících z rozsudku Soudního dvora ze dne 12. května 2005 ve věci C-415/03 — Nesplnění čl. 3 a 4 rozhodnutí Komise 2003/372/ES ze dne 11. prosince 2002 o podpoře, kterou Řecko poskytuje ve prospěch Olympic Airways (Úř. věst. L 132, s. 1) — Nepřijetí opatření k navrácení podpory, která je neslučitelná se Smlouvou, a podpory, která byla poskytnuta protiprávně — Návrh na stanovení penále

Výrok

Řecká republika tím, že ke dni uplynutí lhůty stanovené v odůvodněném stanovisku nepřijala opatření vyplývající z rozsudku ze dne 12. května 2005, Komise v. Řecko (C415/03), týkajícího se vrácení podpor, jež byly shledány protiprávními a neslučitelnými se společným trhem, v souladu s čl. 3 rozhodnutí Komise 2003/372/ES ze dne 11. prosince 2002 o podpoře, kterou Řecko poskytuje ve prospěch Olympic Airways, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z tohoto rozhodnutí a z čl. 228 odst. 1 ES.

Řecké republice se ukládá, aby Komisi Evropských společenství zaplatila na účet „Vlastní zdroje Evropského společenství“ penále ve výši 16 000 eur za každý den prodlení s prováděním opatření nezbytných k vyhovění výše uvedenému rozsudku ze dne 12. května 2005, Komise v. Řecko, a to po dobu, která započne jeden měsíc po dni vyhlášení tohoto rozsudku a skončí dnem splnění povinností vyplývajících z uvedeného rozsudku ze dne 12. května 2005.

3)	Řecké republice se ukládá, aby Komisi Evropských společenství zaplatila na účet „Vlastní zdroje Evropského společenství“ paušální částku ve výši 2 milionů eur.

4)	Řecké republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 269, 10.11.2007.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/4

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 9. července 2009 — Komise Evropských společenství v. Španělské království

(Věc C-397/07) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Nepřímé daně z kapitálových vkladů - Kapitálové společnosti - Směrnice 69/335/EHS - Článek 2 odst. 1 a 3, čl. 4 odst. 1 a článek 7 - Daň z kapitálu - Osvobození od daně - Podmínky - Přenesení sídla skutečného vedení nebo statutárního sídla z jednoho členského státu do jiného členského státu - Daň z kapitálu určeného na obchodní činnosti vykonávané v členském státě pobočkami či stálými provozovnami společností usazených v jiném členském státě)

2009/C 205/06

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: E. Gippini Founier a M. Afonso, zmocněnci)

Žalovaný: Španělské království (zástupci: B. Plaza Cruz a M. Muñoz Pérez, zmocněnci)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Porušení směrnice Rady 69/335/EHS ze dne 17. července 1969 o nepřímých daních z kapitálových vkladů (Úř. věst. L 249, s. 25; Zvl. vyd. 09/01, s. 11–15) — Přenesení statutárního sídla společnosti — Vnitrostátní právní úprava, která stanoví zdanění přenesení statutárního sídla v rozsahu, v jakém dotčená společnost nepodléhá dani z kapitálu v členském státě původu — Podmínky pro uplatnění povinného osvobození od daně

Výrok

Španělské království tím,

—

že podřizuje osvobození od daně z kapitálu týkající se operací uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 69/335/EHS ze dne 17. července 1969 o nepřímých daních z kapitálových vkladů, ve znění směrnice Rady 73/79/EHS ze dne 9. dubna 1973, směrnice Rady 73/80/EHS ze dne 9. dubna 1973 a směrnice Rady 85/303/EHS ze dne 10. června 1985, podmínkám stanoveným v článku 96 druhého doplňkového ustanovení konsolidovaného znění zákona o korporační dani (Disposición Adicional Segunda del texto Refundido de la Ley del Impuesto sobre Sociedades), který byl schválen na základě královského legislativního nařízení č. 4/2004 ze dne 5. března 2004,

—	že ukládá daň z kapitálu v případě přenesení sídla skutečného vedení či statutárního sídla kapitálových společností, které ve svém členském státě původu nepodléhaly podobné dani, z jednoho členského státu do Španělska a

—	že ukládá daň z kapitálu určeného na obchodní činnosti vykonávané na španělském území prostřednictvím poboček či stálých provozoven společností usazených ve členském státě, který neuplatňuje podobnou daň,

nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají ze směrnice 69/335, ve znění směrnic 73/79, 73/80 a 85/303.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Španělskému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 269, 10.11.2007.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/5

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 25. června 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Raad van State — Nizozemsko) — Exportslachterij J. Gosschalk & Zoon BV v. MInister van Landbouw, Natuur en Voedselkwaliteit

(Věc C-430/07) (1)

(„Rozhodnutí 2000/764/ES - Testování a epidemiologické sledování na přítomnost bovinní spongiformní encefalopatie - Nařízení (ES) č. 2777/2000 - Opatření na podporu trhu - Veterinární opatření - Příspěvek Společenství na financování části nákladů na testy - Směrnice 85/73/EHS - Možnost pro členské státy financovat část nákladů nehrazenou Společenstvím vybíráním vnitrostátních poplatků za prohlídky masa nebo poplatků ke tlumení nákazy“)

2009/C 205/07

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Raad van State

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Exportslachterij J. Gosschalk & Zoon BV

Žalovaní: MInister van Landbouw, Natuur en Voedselkwaliteit

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Nederlandse Raad van State — Výklad čl. 1 odst. 3 rozhodnutí Komise 2000/764/ES ze dne 29. listopadu 2000 o testování skotu na přítomnost bovinní spongiformní encefalopatie a o změně rozhodnutí 98/272/ES o epidemiologickém sledování přenosné spongiformní encefalopatie (Úř. věst. L 305, s. 35), čl. 2 odst. 1 a 2 nařízení Komise (ES) č. 2777/2000 ze dne 18. prosince 2000 o přijetí mimořádných opatření na podporu trhu s hovězím masem (Úř. věst. L 321, s. 47), čl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1258/1999 ze dne 17. května 1999 o financování společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 160, s. 103), nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem (Úř. věst. L 160, s. 21) a čl. 5 odst. 4 poslední věty směrnice Rady 85/73/EHS ze dne 29. ledna 1985 o financování veterinárních inspekcí a kontrol čerstvého masa a drůbežího masa (Úř. věst. L 32, s. 14), změněné a kodifikované směrnicí 96/43/ES (Uř. věst. L 162, s.1) — Testy BSE — Schválené rychlé testy — Výlučné financování Společenstvím nebo povinné spolufinancování členskými státy s přenesením nákladů na hospodářské subjekty formou poplatků — Rozsudek ve věci C-239/01, Německo v. Komise

Výrok

Článek 2 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 2777/2000 ze dne 18. prosince 2000 o přijetí mimořádných opatření na podporu trhu s hovězím masem, ve znění nařízení Komise (ES) č. 111/2001 ze dne 19. ledna 2001, musí být vykládán v tom smyslu, že se toto ustanovení vztahuje na testy na přítomnost bovinní spongiformní encefalopatie, které byly povinně prováděny v Nizozemsku v průběhu května a června 2001, na veškerém mase pocházejícím ze skotu staršího 30 měsíců poraženého pro lidskou spotřebu.

Článek 2 odst. 1 nařízení č. 2777/2000, ve znění nařízení č. 111/2001, musí být vykládán v tom smyslu, že zákaz uvádění na trh masa skotu staršího 30 měsíců, jež bylo pozitivně testováno na přítomnost bovinní spongiformní encefalopatie, který zavedl tento článek od 1. ledna 2001, představuje veterinární opatření ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. d) nařízení Rady (ES) č. 1258/1999 ze dne 17. května 1999 o financování společné zemědělské politiky, které je součástí programů eradikace a dohledu nad bovinní spongiformní encefalopatií.

Článek 2 odst. 2 nařízení č. 2777/2000, ve znění nařízení č. 111/2001, jakož i článek 4 a čl. 5 odst. 4 druhý pododstavec směrnice Rady 85/73/EHS ze dne 29. ledna 1985 o financování veterinárních inspekcí a kontrol ve smyslu směrnic 89/662/EHS, 90/425/EHS, 90/675/EHS a 91/496/EHS, pozměněné a kodifikované směrnicí Rady 96/43/ES ze dne 26. června 1996, musejí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby členské státy vybíraly vnitrostátní poplatky určené k financování nákladů na provedení testů na přítomnost bovinní spongiformní encefalopatie. Celková částka poplatků souvisejících s porážením skotu určeného k lidské spotřebě musí být stanovena při dodržení zásad pro poplatky Společenství, podle kterých jednak tato částka nesmí překročit vzniklé náklady, které pokrývají mzdové náklady a náklady na sociální zabezpečení, jakož i správní náklady související s provedením takových testů, a jednak je zakázána jakákoli přímá i nepřímá refundace takových poplatků.

(1) Úř. věst. C 297, 8.12.2007.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/6

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 7. července 2009 [žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Justice (Queen's Bench Division) — Spojené království] — The Queen, S.P.C.M. SA, C.H. Erbslöh KG, Lake Chemicals and Minerals Ltd, Hercules Inc. v. Secretary of State for the Environment, Food and Rural Affairs

(Věc C-558/07) (1)

(„Nařízení (ES) č. 1907/2006 - Chemické látky - Registrace, hodnocení, povolování a omezování těchto látek (REACH) - Pojem ‚monomerní látky‘ - Platnost - Proporcionalita - Rovné zacházení“)

2009/C 205/08

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court of Justice (Queen's Bench Division)

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: The Queen, S.P.C.M. SA, C.H. Erbslöh KG, Lake Chemicals and Minerals Ltd, Hercules Inc.

Žalovaný: Secretary of State for the Environment, Food and Rural Affairs

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — High Court of Justice, Queen's Bench Division — Výklad a platnost čl. 6 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, s. 1) — Pojem „monomerní látky“

Výrok

Pojem „monomerní látky“ obsažený v čl. 6 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES se týká pouze zreagovaných monomerů obsažených v polymerech.

2)	Přezkum druhé otázky neodhalil žádnou skutečnost, kterou by mohla být dotčena platnost čl. 6 odst. 3 nařízení REACH.

(1) Úř. věst. C 51, 23.2.2008.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/6

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 2. července 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hoge Raad der Nederlanden — Nizozemsko) — Har Vaessen Douane Service BV v. Staatssecretaris van Financiën

(Věc C-7/08) (1)

(„Osvobození od dovozního cla - Nařízení (EHS) č. 918/83 - Článek 27 - Zboží, jehož individuální hodnota je zanedbatelná a jež je odesíláno jako seskupená zásilka - Zásilky, které jsou odesílány přímo z třetí země příjemci ve Společenství“)

2009/C 205/09

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Har Vaessen Douane Service BV

Žalovaný: Staatssecretaris van Financiën

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Hoge Raad der Nederlanden Den Haag (Nizozemsko) — Výklad článku 27 nařízení Rady (EHS) č. 918/83 ze dne 28. března 1983 o systému Společenství pro osvobození od cla ve znění nařízení (EHS) č. 3357/91 (Úř. věst. L 105, s. 1; Zvl. vyd. 02/04, s. 236) — Zásilky odesílané přímo z třetí země příjemci ve Společenství, jež jednotlivě mají zanedbatelnou hodnotu, ale které jsou odesílány jako seskupená zásilka, jejíž celková vlastní hodnota překračuje hranici maximální hodnoty stanovené nařízením

Výrok

Článek 27 nařízení Rady (EHS) č. 918/83 ze dne 28. března 1983 o systému Společenství pro osvobození od cla ve znění nařízení (EHS) č. 3357/91 ze dne 7. listopadu 1991, nebrání tomu, aby seskupené zásilky zboží, jejichž celková vlastní hodnota přesahuje omezení stanovené uvedeným článkem 27, ale které posuzované samostatně mají zanedbatelnou hodnotu, byly osvobozeny od dovozního cla za podmínky, že každý balíček seskupené zásilky je adresován individuálně příjemci, který se nachází v Evropském společenství. V tomto ohledu není skutečnost, že smluvní partner těchto příjemců je sám usazen ve Evropském společenství, relevantní, jestliže je zboží uvedeným příjemcům odesíláno přímo z třetí země.

(1) Úř. věst. C 92, 12.4.2008.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/7

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 25. června 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Juzgado de Primera Instancia e Instrucción no 5 de San Javier — Španělsko) — Roda Golf & Beach Resort SL

(Věc C-14/08) (1)

(„Soudní spolupráce v občanských věcech - Řízení o předběžné otázce - Příslušnost Soudního dvora - Pojem ‚spor‘ - Nařízení (ES) č. 1348/2000 - Doručování mimosoudních písemností mimo rámec soudního řízení - Notářský zápis“)

2009/C 205/10

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado de Primera Instancia e Instrucción no 5 de San Javier

Účastnice původního řízení

Roda Golf & Beach Resort SL

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Juzgado de Primera Instancia e Instrucción no 5 de San Javier — Výklad čl. 16 nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 ze dne 29. května 2009 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech (Úř. věst. L 160, s. 37; Zvl. vyd. 19/01, s. 227) — Doručování mimosoudních dokumentů výhradně mezi soukromými osobami s použitím hmotných a personálních zdrojů soudů Evropské unie mimo rámec soudního řízení

Výrok

Doručení mimo rámec soudního řízení notářského zápisu, jakým je zápis ve věci v původním řízení, spadá do působnosti nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 ze dne 29. května 2000 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech.

(1) Úř. věst. C 92, 12.4.2008.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/7

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 2. července 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Juzgado de lo Mercantil no 1 de Alicante y no 1 de Marca Comunitaria — Španělsko) — Fundación Española para la Innovación de la Artesanía (FEIA) v. Cul de Sac Espacio Creativo SL, Acierta Product & Position SA

(Věc C-32/08) (1)

(„Nařízení (ES) č. 6/2002 - (Průmyslové) vzory Společenství - Články 14 a 88 - Majitel práv k (průmyslovému) vzoru Společenství - Nezapsaný (průmyslový) vzor - (Průmyslový) vzor na objednávku“)

2009/C 205/11

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado de lo Mercantil no 1 de Alicante y no 1 de Marca Comunitaria

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Fundación Española para la Innovación de la Artesanía (FEIA)

Žalované: Cul de Sac Espacio Creativo SL, Acierta Product & Position SA

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Juzgado de lo Mercantil no 1 de Alicante y no 1 de Marca Comunitaria — Výklad čl. 14 odst. 1 a 3, čl. 88 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství (Úř. věst. 2002, L 3, s. 1, Zvl. vyd. 13/27, s. 142) — Majitelé práv — Právo náležející zaměstnavateli nebo tvůrci-původci, který je zaměstnancem — Pojmy

Výrok

1)	Článek 14 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství se nepoužije na (průmyslový) vzor Společenství vyvinutý na objednávku.

2)	Za takových okolností, jako jsou okolnosti v původním řízení, musí být čl. 14 odst. 1 nařízení č. 6/2002 vykládán v tom smyslu, že právo k (průmyslovému) vzoru Společenství náleží původci, nebylo-li smluvně převedeno na jeho právního nástupce.

(1) Úř. věst. C 92, 12.4.2008.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/8

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 2. července 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Högsta domstolen — Švédsko) — SCT Industri AB i likvidation v. Alpenblume AB

(Věc C-111/08) (1)

(„Soudní spolupráce v občanských věcech - Příslušnost soudu a vykonatelnost rozhodnutí - Oblast působnosti - Konkursy“)

2009/C 205/12

Jednací jazyk: švédština

Předkládající soud

Högsta domstolen

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: SCT Industri AB i likvidation

Žalovaná: Alpenblume AB

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Högsta domstolen — Výklad čl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. 2001, L 12, s. 1; Zvl. vyd. 19/04, s. 42) — Rozsudek soudu členského státu A, kterým bylo rozhodnuto o nepříslušnosti správce podstaty v kolektivním úpadkovém řízení vedeném ve členském státě B k převodu majetku obchodní společnosti v úpadku, který se nachází členském státě A — Žaloba na vydání věci podaná obchodní společností-nabyvatelkou s cílem získat nazpět podíly na obchodní společnosti, které nabyla v rámci kolektivního úpadkového řízení, ale které byly převzaty obchodní společností-převodkyní na základě rozsudku, jímž byl převod zrušen

Výrok

Výjimka stanovená v čl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládána v tom smyslu, že se vztahuje na rozhodnutí vydané soudem členského státu A ohledně zápisu vlastnického práva k podílům na základním kapitálu obchodní společnosti, která má své sídlo ve členském státu A, podle kterého musí být převod uvedených podílů považován za neplatný z důvodu, že soud členského státu A neuznává pravomoci správce podstaty z členského státu B v rámci konkursního řízení uskutečněného a ukončeného v členském státu B.

(1) Úř. věst. C 116, 9.5.2008.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/8

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 9. července 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesgerichtshof — Německo) — Peter Rehder v. Air Baltic Corporation

(Věc C-204/08) (1)

(„Nařízení (ES) č. 44/2001 - Článek 5 bod 1 písm. b) druhá odrážka - Nařízení (ES) č. 261/2004 - Článek 5 odst. 1 písm. c) a čl. 7 odst. 1 písm. a) - Montrealská úmluva - Článek 33 odst. 1 - Letecká doprava - Návrhy na náhradu škody cestujícím směřující vůči leteckým společnostem v případě zrušení letů - Místo poskytování služeb - Soudní příslušnost v případě letecké přepravy z jednoho členského státu do jiného členského státu leteckou společností usazenou ve třetím členském státě“)

2009/C 205/13

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobce: Peter Rehder

Žalovaná: Air Baltic Corporation

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesgerichtshof (Německo) — Výklad čl. 5 bod 1 písm. b) druhé odrážky nařízení (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 12, s. 1; Zvl. vyd. 19/04, s. 42) — Náhrada škody podle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 261/2004, kterou požaduje cestující, jenž má bydliště v některém členském státě, od letecké společnosti se sídlem v jiném členském státě, z důvodu zrušení letu mezi členským státem svého bydliště a třetím členským státem — Příslušnost soudů členského státu, v němž má cestující bydliště? — Určení „místa na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytovány“

Výrok

Článek 5 bod 1 písm. b) druhá odrážka nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládán v tom smyslu, že v případě letecké dopravy osob z jednoho členského státu do jiného členského státu uskutečňované na základě smlouvy uzavřené s jedinou leteckou společností, která je skutečným dopravcem, je soudem příslušným k rozhodnutí o návrhu na náhradu škody — který se zakládá na této smlouvě o přepravě a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 — na základě volby žalobce soud, v jehož obvodě se nachází místo odletu nebo místo příletu letadla, která jsou sjednána v uvedené smlouvě.

(1) Úř. věst. C 197, 2.8.2008.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/9

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 9. července 2009 — Komise Evropských společenství v. Španělské království

(Věc C-272/08) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2004/83/ES - Právo na azyl - Neprovedení ve stanovené lhůtě“)

2009/C 205/14

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: M. Condou-Durande a E. Adsera Ribera, zmocněnci)

Žalované: Španělské království (zástupce: B. Plaza Cruz, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Nepřijetí předpisů nezbytných k dosažení souladu se směrnicí Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany (Úř. věst. L 304, s. 12; Zvl. vyd. 19/07, s. 96), ve stanovené lhůtě.

Výrok

Španělské království tím, že ve stanovené lhůtě nepřijalo veškeré právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z této směrnice.

2)	Španělskému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 209, 15.8.2008.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/9

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 2. července 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht München — Německo) — Zino Davidoff SA v. Bundesfinanzdirektion Südost

(Věc C-302/08) (1)

(„Ochranné známky - Mezinárodní zápis - Protokol k Madridské dohodě - Nařízení (ES) č. 40/94 - Článek 146 - Totožnost účinků mezinárodního zápisu a zápisu ochranné známky Společenství ve Společenství - Nařízení (ES) č. 1383/2003 - Článek 5 odst. 4 - Zboží podezřelé z porušení práv k ochranné známce - Opatření celních orgánů - Majitel ochranné známky Společenství - Právo požadovat přijetí opatření i v jiných členských státech, než je členský stát, v němž je žádost o přijetí opatření podána - Rozšíření na majitele mezinárodního zápisu“)

2009/C 205/15

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht München

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Zino Davidoff SA

Žalovaný: Bundesfinanzdirektion Südost

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Finanzgericht München — Výklad čl. 5 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 ze dne 22. července 2003 o přijímání opatření celních orgánů proti zboží podezřelému z porušení určitých práv duševního vlastnictví a o opatřeních, která mají být přijata proti zboží, o kterém bylo zjištěno, že tato práva porušilo (Úř. věst. L 196, s. 7; Zvl. vyd. 02/13, s. 469) — Právo podat žádost, aby celní orgány přijaly opatření, která krom toho, že požaduje přijetí opatření celních orgánů členského státu, v němž je žádost podána, požaduje přijetí opatření celních orgánů jednoho nebo více dalších členských států, je stanoveno pouze pro držitele ochranných známek Společenství — Rozšíření tohoto práva na držitele mezinárodně zapsaných ochranných známek ve smyslu článku 146 nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství — Právní účinky přistoupení Evropského společenství k Protokolu k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek

Výrok

Článek 5 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 ze dne 22. července 2003 o přijímání opatření celních orgánů proti zboží podezřelému z porušení určitých práv duševního vlastnictví a o opatřeních, která mají být přijata proti zboží, o kterém bylo zjištěno, že tato práva porušilo, ve spojení s článkem 146 nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství, ve znění nařízení Rady (ES) č. 1992/2003 ze dne 27. října 2003, musí být vykládán v tom smyslu, že umožňuje majiteli ochranné známky, která je předmětem mezinárodního zápisu, aby stejně jako majitel ochranné známky Společenství požadoval přijetí opatření celních orgánů jednoho nebo několika členských států jiných, než je členský stát, v němž podá svou žádost.

(1) Úř. věst. C 247, 27.9.2008.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/10

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 25. června 2009 — Komise Evropských společenství v. Rakouská republika

(Věc C-356/08) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Volný pohyb služeb - Svoboda usazování - Volný pohyb kapitálu - Vnitrostátní právní úprava ukládající lékařům usazeným na území země Horní Rakousko otevřít si bankovní účet u určené banky“)

2009/C 205/16

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: E. Traversa, zmocněnec, A. Böhlke, Rechtsanwalt)

Žalovaná: Rakouská republika (zástupce: C. Pesendorfer, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Porušení článků 43 ES, 49 ES a 56 ES — Vnitrostátní právní úprava ukládající lékařům usazeným na území země Horní Rakousko otevřít si bankovní účet u Oberösterreichische Landesbank

Výrok

Rakouská republika tím, že vyžaduje, aby si každý lékař, který se usadí v Horním Rakousku, otevřel bankovní účet u Oberösterreichische Landesbank v Linci, na který mají být v rámci výkonu jeho profesní činnosti zasílány ze strany zdravotních pojišťoven honoráře za poskytnutí zdravotního úkonu, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 49 ES.

2)	Rakouská republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 247, 27.9.2008.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/10

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 2. července 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Corte suprema di cassazione — Itálie) — EGN BV — Filiale Italiana v. Agenzia delle Entrate — Ufficio di Roma 2

(Věc C-377/08) (1)

(„Šestá směrnice o DPH - Článek 17 odst. 3 písm. a) - Odpočet a vrácení DPH zaplacené na vstupu - Telekomunikační služby - Poskytování služeb zákazníkovi usazenému v jiném členském státě - Článek 9 odst. 2 písm. e) - Určení místa poskytování služeb“)

2009/C 205/17

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Corte suprema di cassazione

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: EGN BV — Filiale Italiana

Žalovaná: Agenzia delle Entrate — Ufficio di Roma 2

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Corte suprema di cassazione — Výklad čl. 9 odst. 2 písm. e) a čl. 17 odst. 3 písm. a) směrnice 77/388/ESH: Šesté směrnice Rady ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23) — Přeshraniční telekomunikační služby — Právo poskytovatele těchto služeb na odpočet daně zaplacené na vstupu stejně jako ve vnitrostátním režimu

Výrok

Článek 17 odst. 3 písm. a) šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně, ve znění směrnice Rady 95/7/ES ze dne 10. dubna 1995, musí být vykládán v tom smyslu, že takový poskytovatel telekomunikačních služeb, o jakého jde ve věci v původním řízení a který je usazen na území některého členského státu, má na základě tohoto ustanovení v tomto členském státě nárok na odpočet nebo vrácení daně z přidané hodnoty zaplacené na vstupu v souvislosti s telekomunikačními službami poskytnutými podniku se sídlem v jiném členském státě, pokud by takovýto poskytovatel služeb tento nárok měl, kdyby byly předmětné služby poskytnuty v prvně uvedeném členském státě.

(1) Úř. věst. C 285, 8.11.2008.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/11

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 2. července 2009 — Komise Evropských společenství v. Řecká republika

(Věc C-465/08) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2005/36/ES - Právo usazování - Uznávání odborných kvalifikací - Neprovedení ve stanovené lhůtě“)

2009/C 205/18

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: M. Karanasou Apostolopoulou a H. Støvlbæk, zmocněnci)

Žalovaná: Řecká republika (zástupce: E. Skandalou, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Nepřijetí, ve stanovené lhůtě, všech ustanovení nezbytných pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst. L 255, s. 22), která ruší směrnici 89/48/EHS (Úř. věst. L 19, s. 16; Zvl. vyd. 05/01, s. 337)

Výrok

1)	Řecká republika tím, že nepřijala ve stanovené lhůtě všechny právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z této směrnice.

2)	Řecké republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 327, 20.12.2008.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/11

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 9. července 2009 — Komise Evropských společenství v. Belgické království

(Věc C-469/08) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2005/36/ES - Uznávání odborných kvalifikací - Neprovedení ve stanovené lhůtě“)

2009/C 205/19

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: H. Støvlbæk a V. Peere, zmocněnci)

Žalované: Belgické království (zástupce: D. Haven, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Nepřijetí či nesdělení všech předpisů nezbytných pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst. L 255, s. 22) ve stanovené lhůtě

Výrok

1)	Tím, že ve stanovené lhůtě nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací, porušilo Belgické království povinnosti, které mu vyplývají na základě této směrnice.

2)	Belgickému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 6, 10.1.2009.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/11

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 30. června 2009 — Komise Evropských společenství v. Belgické království

(Věc C-490/08) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2005/68/ES - Zajištění - Neprovedení ve stanovené lhůtě“)

2009/C 205/20

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupkyně: N. Yerrell, zmocněnkyně)

Žalované: Belgické království (zástupkyně: D. Haven, zmocněnkyně)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Nepřijetí nebo nesdělení předpisů nezbytných k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/68/ES ze dne 16. listopadu 2005 o zajištění a o změně směrnic Rady 73/239/EHS, 92/49/EHS, jakož i směrnic 98/78/ES a 2002/83/ES (Úř. věst. L 323, s. 1) ve stanovené lhůtě

Výrok

Belgické království tím, že nepřijalo ve stanovené lhůtě všechny právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/68/ES ze dne 16. listopadu 2005 o zajištění a o změně směrnic Rady 73/239/EHS, 92/49/EHS, jakož i směrnic 98/78/ES a 2002/83/ES, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z této směrnice.

2)	Belgickému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 6, 10.1.2009.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/12

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 9. července 2009 — Komise Evropských společenství v. Spojené království Velké Británie a Severního Irska

(Věc C-556/08) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2005/36/ES - Uznávání odborných kvalifikací - Neprovedení ve stanovené lhůtě“)

2009/C 205/21

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: H. Støvlbæk a A. A. Gilly, zmocněnci)

Žalované: Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupce: H. Walker, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Nepřijetí předpisů nezbytných k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst. L 255, s. 22; oprava v Úř. věst. L 265, s. 27), ve stanovené lhůtě

Výrok

Spojené království Velké Británie a Severního Irska tím, že nepřijalo ve stanovené lhůtě právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 63 této směrnice.

2)	Spojenému království Velké Británie a Severního Irska se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 44, 21.2.2009.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/12

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 9. července 2009 — Komise Evropských společenství v. Spojené království Velké Británie a Severního Irska

(Věc C-557/08) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2005/35/ES - Znečištění z lodí a zavedení sankcí za protiprávní jednání - Neprovedení“)

2009/C 205/22

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: L. Lozano Palacios a A.A. Gilly, zmocněnci)

Žalované: Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupce: H. Walker, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Nepřijetí ve stanovené lhůtě předpisů nezbytných k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/35/ES ze dne 7. září 2005 o znečištění z lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání

Výrok

Spojené království Velké Británie a Severního Irska tím, že nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/35/ES ze dne 7. září 2005 o znečištění z lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání, nesplnilo povinnosti, které pro ně vyplývají z této směrnice.

2)	Spojenému království Velké Británie a Severního Irska se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 44, 21.2.2009.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/13

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 2. července 2009 — Komise Evropských společenství v. Lucemburské velkovévodství

(Věc C-567/08) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2005/36/ES - Uznávání odborných kvalifikací - Neprovedení ve stanovené lhůtě“)

2009/C 205/23

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: H. Støvlbæk a V. Peere, zmocněnci)

Žalované: Lucemburské velkovévodství (zástupce: C. Schiltz, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Nepřijetí nebo neoznámení všech předpisů nezbytných k dosažení souhlasu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst. L 255, s. 22) ve stanovené lhůtě

Výrok

1)	Lucemburské velkovévodství tím, že nepřijalo ve stanovené lhůtě všechny správní a právní předpisy nezbytné k dosažení souhlasu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací, nesplnilo povinnosti, které pro ně vyplývají z této směrnice.

2)	Lucemburskému velkovévodství se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 44, 21.2.2009.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/13

Usnesení Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 4. června 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hof van beroep te Brussel a Rechtbank van eerste aanleg te Brugge — Belgie) — Belgický stát v. KBC Bank SA

(Spojené věci C-439/07 a C-499/07) (1)

(„Článek 104 odst. 3 první pododstavec jednacího řádu - Články 43 ES a 56 ES - Směrnice 90/435/EHS - Článek 4 odst. 1 - Vnitrostátní právní úprava zamezení dvojího zdanění rozdělených zisků - Odečtení částky obdržených dividend od daňového základu mateřské společnosti pouze tehdy, pokud tato společnost dosáhla zdanitelných zisků“)

2009/C 205/24

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hof van beroep te Brusel, Rechtbank van eerste aanleg te Brugge

Účastníci původního řízení

Žalobce: Belgický stát (C-439/07), Beleggen, Risicokapitaal, Beheer NV (C-499/07)

Žalovaná: KBC Bank SA (C-439/07), Belgický stát (C-499/07)

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Hof van beroep te Brussel — Výklad článků 43 ES a 56 ES a čl. 4 odst. 1 první odrážky a odst. 2 směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států (Úř. věst. L 225, s. 6) — Vnitrostátní právní ustanovení směřující k odstranění dvojího zdanění rozděleného zisku — Systém odpočtu definitivně zdaněných příjmů

Výrok

Článek 4 odst. 1 první odrážka směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států musí být vykládán v tom smyslu, že brání právní úpravě členského státu, která stanoví, že pro účely osvobození dividend obdržených mateřskou společností usazenou v tomto státě od dceřiné společnosti, která má sídlo v jiném členském státě, jsou uvedené dividendy zahrnuty do daňového základu mateřské společnosti, od něhož jsou následně odečteny ve výši 95 %, pokud v dotčeném zdaňovacím období zbude po odečtení ostatních od daně osvobozených příjmů kladný zůstatek, a jejíž účinkem je, že:

—	mateřská společnost je v pozdějším zdaňovacím období povinna zaplatit daň z rozdělených zisků, pokud neuskutečnila žádný zdanitelný zisk nebo pokud uskutečnila nedostatečný zdanitelný zisk během zdaňovacího období, v němž se toto rozdělení uskutečnilo (věc C-439/07), nebo, že

—	ztráty za toto zdaňovací období jsou vyrovnány na základě rozdělených zisků a nemohou být převedeny do pozdějšího zdaňovacího období ve výši rozdělených zisků.

Článek 4 odst. 1 první odrážka směrnice 90/435 ve spojení s odstavcem 2 téhož článku musí být vykládán v tom smyslu, že členským státům neukládá povinnost umožnit, aby rozdělené zisky, které mateřská společnost usazená v tomto členském státě obdrží od své dceřiné společnosti, jejíž sídlo je v jiném členském státě, byly v plném rozsahu odpočitatelné od zisků za zdaňovací období a aby z toho plynoucí ztráta byla převoditelná do následujícího zdaňovacího období. Je věcí členských států, jak upraví — s ohledem na nezbytné požadavky svého vnitrostátního právního řádu, jakož i na možnost stanovenou v uvedeném čl. 4 odst. 2 směrnice 90/435 — způsoby, kterými bude dosaženo výsledku stanoveného v odst. 2 první odrážce téhož článku.

Pokud si však členský stát zvolil systém osvobození od daně stanovený v čl. 4 odst. 1 první odrážce směrnice 90/435 a pokud právní úprava uvedeného členského státu v zásadě připouští převod ztrát do pozdějších zdaňovacích období, brání uvedené ustanovení právní úpravě členského státu, jež má za následek omezení ztrát mateřské společnosti, které lze takto převést, do výše obdržených dividend.

Zvolí-li vnitrostátní právní předpisy, pokud jde o řešení čistě vnitrostátních situací, stejná řešení jako právo Společenství, přísluší pouze vnitrostátnímu soudu, aby v rámci dělby soudních pravomocí mezi vnitrostátní soudy a Soudní dvůr stanovené v článku 234 ES posoudil přesný význam tohoto odkazu na právo Společenství, přičemž zohlednění omezení, která vnitrostátní zákonodárce případně zavedl pro účely uplatňování tohoto práva na čistě vnitřní situace, je věcí práva dotčeného členského státu, a tudíž patří do výlučné pravomoci soudů tohoto státu.

Pokud je podle vnitrostátní právní úpravy členského státu s dividendami pocházejícími od společnosti usazené ve třetím státě zacházeno méně příznivě než s dividendami pocházejícími od společnosti, která má sídlo v uvedeném členském státě, je na vnitrostátním soudu, aby s ohledem jak na předmět vnitrostátní právní úpravy, tak na skutečnosti věci, která mu je předložena, ověřil, zda je použitelný článek 56 ES a zda případně brání uvedenému rozdílnému zacházení.

Článek 43 ES nebrání právní úpravě členského státu, která stanoví, že mateřská společnost usazená v členském státě, jež obdrží zisky rozdělené dceřinou společností se sídlem v jiném členském státě, může tyto zisky odečíst od svých zdanitelných příjmů pouze do výše zisků dosažených ve zdaňovacím období, v němž byly zisky rozděleny, ačkoli by tyto zisky mohly být osvobozeny v plném rozsahu, pokud by tato společnost založila stálou provozovnu v jiném členském státě, a to za podmínky, že zacházení se zisky pocházejícími od entit založených v jiném členském státě není diskriminační ve vztahu k zacházení se zisky pocházejícími od srovnatelných tuzemských entit.

(1) Úř. věst. C 315, 22.12.2007.

Úř. věst. C 22, 26.1.2008.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/14

Usnesení Soudního dvora ze dne 26. března 2009 — Efkon AG v. Evropský parlament, Rada Evropské unie, Komise Evropských společenství

(Věc C-146/08 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Směrnice 2004/52/ES - Interoperabilita elektronických systémů pro výběr mýtného ve Společenství - Zjevně nepřípustný nebo zjevně neopodstatněný kasační opravný prostředek“)

2009/C 205/25

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Efkon AG (zástupce: M. Novak, Rechtsanwalt)

Další účastníci řízení: Evropský parlament (zástupci: U. Rösslein a A. Neergaard, zmocněnci), Rada Evropské unie (zástupci: M. Bauer a E. Karlsson, zmocněnci), Komise Evropských společenství (zástupci: N. Yerrell a G. Braun, zmocněnci)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti usnesení Soudu prvního stupně (pátého senátu) ze dne 22. ledna 2008 ve věci Efkon v. Parlament a Rada (T-298/04), kterým Soud zamítl jako nepřípustnou žalobu směřující ke zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/52/ES ze dne 29. dubna 2004 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného ve Společenství (Úř. věst. L 166, s. 124; Zvl. vyd. 13/34, s. 856) — Požadavek osobního dotčení napadeným aktem — Právo být vyslechnut v soudním řízení — Délka trvání řízení před Soudem

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Společnosti Efkon AG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 171, 5.7.2008.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/15

Usnesení Soudního dvora ze dne 25. března 2009 — Isabella Scippacercola, Ioannis Terezakis v. Komise Evropských společenství

(Věc C-159/08) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Zneužití dominantního postavení - Údajně nadměrné poplatky uložené provozovatelem mezinárodního letiště Atény - Zamítnutí stížnosti - Nedostatek významu pro celé Společenství“)

2009/C 205/26

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek: Isabella Scippacercola, Ioannis Terezakis (zástupce: B. Lombart, advokát)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství (zástupci: T. Christoforou, V. Di Bucci a F. Ronkes Agerbeek, zmocněnci)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (pátého senátu) ze dne 16. ledna 2008, Isabella Scippacercola a Ioannis Terezakis v. Komise (T-306/05), kterým Soud zamítl žádost směřující ke zrušení rozhodnutí Komise ze dne 2. května 2005 odložit stížnost podanou navrhovateli týkající se údajného zneužití dominantního postavení ze strany Aténského mezinárodního letiště Spata (Řecko), které vůči spotřebitelům uplatňuje příliš vysoké poplatky

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	I. Scippacercola a I. Terezakis ponesou náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 171, 5.7.2008.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/15

Usnesení Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 19. května 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Amtsgericht Büdingen — Německo) — trestní řízení proti Guidu Weberovi

(Věc C-166/08) (1)

(„Článek 104 odst. 3 jednacího řádu - Směrnice 89/397/EHS - Úřední dozor nad potravinami - Právo osob, u kterých se provádí dozor, na revizní znalecký posudek - Pojem osoba, u které se provádí dozor“)

2009/C 205/27

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Amtsgericht Büdingen (Německo)

Účastník původního trestního řízení

Guido Weber

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Amtsgericht Büdingen — Výklad čl. 7 odst. 1 druhé věty směrnice Rady 89/397/EHS ze dne 14. června 1989 o úředním dozoru nad potravinami (Úř. věst. L 186, s. 23; Zvl. vyd. 13/10, s. 5) — Právo osob, u kterých se provádí dozor, na revizní znalecký posudek při úředním dozoru nad potravinami — Povaha distributora nesoucího trestní nebo správní odpovědnost za stav a označování potraviny na etiketách jako „osoby, u které se provádí dozor“

Výrok

Článek 7 odst. 1 druhý pododstavec směrnice Rady 89/397/EHS ze dne 14. června 1989 o úředním dozoru nad potravinami musí být vykládán v tom smyslu, že za „osobu, u které se provádí dozor,“ ve smyslu tohoto ustanovení musí být považována společnost, která dovezla a poté uvedla na trh potravinářský výrobek a proti jejímuž jednateli může být na základě analýzy vzorků tohoto výrobku odebraných v maloobchodě vedeno správní nebo trestní řízení s ohledem na stav nebo označení na etiketách tohoto výrobku.

(1) Úř. věst. C 183, 19.7.2008.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/16

Usnesení Soudního dvora ze dne 5. května 2009 — WWF-UK v. Rada Evropské unie, Komise Evropských společenství

(Věc C-355/08) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Nařízení (ES) č. 2371/2002 - Konzultace opatření, jimiž se řídí přístup do vod a ke zdrojům a udržitelné provozování rybolovných činností, s regionálními poradními sbory - Nařízení (ES) č. 41/2007 - Stanovení celkových přípustných odlovů pro rybolov tresky obecné na rok 2007 - Členové regionálního poradního sboru, kteří vydali menšinové stanovisko lišící se od zprávy vydané tímto sborem o celkových přípustných odlovech - Žaloba na neplatnost nařízení č. 41/2007 podaná jedním z těchto členů - Nepřípustnost - Zjevně neopodstatněný kasační opravný prostředek“)

2009/C 205/28

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: WWF-UK Ltd (zástupci: P. Sands a J. Simor, Barristers, R. Stein, Solicitor)

Další účastnice řízení: Rada Evropské unie (zástupci:. Moore, zmocněnec, A. De Gregorio Merino), Komise Evropských společenství (zástupci: P. Oliver, zmocněnec)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti usnesení Soudu prvního stupně (osmého senátu) ze dne 2. června 2008, WWF-UK v. Rada (T-91/07), ve kterém Soud prohlásil za nepřípustný návrh na částečné zrušení nařízení Rady (ES) č. 41/2007 ze dne 21. prosince 2006, kterým se na rok 2007 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb a skupiny populací ryb platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovu (Úř.věst. L 15, s. 1), v rozsahu, ve kterém na rok 2007 stanoví „celkové přípustné odlovy“ (TAC) pro rybolov tresky obecné v oblastech, na které se vztahuje nařízení Rady ES č. 423/2004 (Úř.věst. L 70, s. 8) — Požadavek osobního dotčení napadeným aktem

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	WWF UK Ltd se ukládá náhrada nákladů řízení.

3)	Komise Evropské unie ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 260, 11.10.2008.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/16

Usnesení Soudního dvora ze dne 5. května 2009 — Atlantic Dawn Ltd, Antarctic Fishing Co. Ltd, Atlantean Ltd, Killybegs Fishing Enterprises Ltd, Doyle Fishing Co. Ltd, Western Seaboard Fishing Co. Ltd, O'Shea Fishing Co. Ltd, Aine Fishing Co. Ltd, Brendelen Ltd, Cavankee Fishing Co. Ltd, Ocean Trawlers Ltd, Eileen Oglesby, Noel McGing, Mullglen Ltd, Bradan Fishing Co. Ltd, Larry Murphy, Pauric Conneely, Thomas Flaherty, Carmarose Trawling Co. Ltd, Colmcille Fishing Ltd v. Komise Evropských společenství, Španělské království

(Věc C-372/08 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Nařízení (ES) č. 147/2007 - Snížení kvót na makrelu obecnou přidělených Irsku v letech 2007 až 2012 - Žaloba na neplatnost podaná proti nařízení č. 147/2007 skupinou irských rybářů sestávající z 20 držitelů povolení pelagické flotily vybavené systémem chlazení mořské vody - Nepřípustnost - Zjevně neopodstatněný kasační opravný prostředek“)

2009/C 205/29

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek: Atlantic Dawn Ltd, Antarctic Fishing Co. Ltd, Atlantean Ltd, Killybegs Fishing Enterprises Ltd, Doyle Fishing Co. Ltd, Western Seaboard Fishing Co. Ltd, O'Shea Fishing Co. Ltd, Aine Fishing Co. Ltd, Brendelen Ltd, Cavankee Fishing Co. Ltd, Ocean Trawlers Ltd, Eileen Oglesby, Noel McGing, Mullglen Ltd, Bradan Fishing Co. Ltd, Larry Murphy, Pauric Conneely, Thomas Flaherty, Carmarose Trawling Co. Ltd, Colmcille Fishing Ltd (zástupci: G. Hogan, SC, N. Travers, BL, T. O'Sullivan, BL, D. Barry, solicitor)

Další účastníci řízení: Komise Evropských společenství (zástupce: K. Banks, zmocněnec), Španělské království (zástupce: N. Díaz Abad, zmocněnec)

Předmět

Kasační opravný prostředek podaný proti usnesení Soudu prvního stupně (sedmého senátu) ze dne 2. června 2008, Atlantic Dawn a další v. Komise (T-172/07), kterým Soud prohlásil za nepřípustný návrh na zrušení nařízení Komise (ES) č. 147/2007 ze dne 15. února 2007, kterým se upravují určité rybolovné kvóty v letech 2007 až 2012 podle čl. 23 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky — Požadavek bezprostředního dotčení napadeným aktem

Výrok

1)	Kasační opravní prostředek se zamítá.

Atlantic Dawn Ltd, Antarctic Fishing Co. Ltd, Atlantean Ltd, Killybegs Fishing Enterprises Ltd, Doyle Fishing Co. Ltd, Western Seaboard Fishing Co. Ltd, O’Shea Fishing Co. Ltd, Aine Fishing Co. Ltd, Brendelen Ltd, Cavankee Fishing Co. Ltd, Ocean Trawlers Ltd, Eileen Oglesby, Noel McGing, Mullglen Ltd, Bradan Fishing Co. Ltd, Larry Murphy, Pauric Conneely, Thomas Flaherty, Carmarose Trawling Co. Ltd, jakož i Colmcille Fishing Ltd ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 285, 8.11.2008.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/17

Usnesení Soudního dvora ze dne 3. dubna 2009 — VDH Projektentwicklung GmbH, Edeka Handelsgesellschaft Rhein-Ruhr mbH v. Komise Evropských společenství

(Věc C-387/08 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Žaloba pro nečinnost - Směrnice 89/665/EHS - Neuplatnění opravného mechanismu stanoveného v čl. 3 odst. 2 Komisí - Fyzické a právnické osoby - Bezprostřední dotčení - Nepřípustnost“)

2009/C 205/30

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: VDH Projektentwicklung GmbH, Edeka Handelsgesellschaft Rhein-Ruhr mbH (zástupce: C. Antweiler, advokát)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti usnesení Soudu prvního stupně (druhého senátu) ze dne 25. června 2008, VDH Projektentwicklung a Edeka Rhein-Ruhr v. Komise (T-185/08), kterým Soud zamítl jako zjevně nepřípustnou žalobu pro nečinnost směřující k určení nečinnosti Komise z důvodu, že bezodkladně neuplatnila, pokud jde o uzavření smlouvy o koncesi na veřejné práce, jakož i uzavření obecné smlouvy, opravný mechanismus stanovený v článku 3 směrnice 89/665/EHS a nezaslala Spolkové republice Německo oznámení podle čl. 3 odst. 2 uvedené směrnice — Žaloba pro nečinnost podaná fyzickými a právnickými osobami — Nutnost, aby byl žalobce bezprostředně dotčen aktem, kvůli kterému je vůči dotčenému orgánu uplatňována nečinnost

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Společnosti VDH Projektentwicklung GmbH a Edeka Handelsgesellschaft Rhein-Ruhr mbH ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 141, 20.6.2009.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/17

Usnesení Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 24. dubna 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Monomeles Protodikeio Athinon — Řecko) — Archontia Koukou v. Elliniko Dimosio

(Věc C-519/08) (1)

(Článek 104 odst. 3 první pododstavec jednacího řádu - Sociální politika - Směrnice 1999/70/ES - Ustanovení 5 a 8 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou - Pracovní smlouvy na dobu určitou ve veřejném sektoru - Po sobě jdoucí pracovní smlouvy - Snížení obecné úrovně ochrany zaměstnanců - Opatření pro předcházení zneužití - Sankce - Úplný zákaz přeměny pracovních smluv na dobu určitou na smlouvy na dobu neurčitou ve veřejném sektoru - Důsledky nesprávného provedení směrnice - Konformní výklad)

2009/C 205/31

Jednací jazyk: řečtina

Předkládající soud

Monomeles Protodikeio Athinon

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Archontia Koukou

Žalovaný: Elliniko Dimosio

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Monomeles Protodikeio Athinon — Výklad ustanovení 5 a 3 přílohy směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (Úř. věst. L 175, s. 43) — Objektivní důvody ospravedlňující neomezené obnovování po sobě jdoucích pracovních smluv na dobu určitou — Povinnost uzavírat takové smlouvy uložená vnitrostátními právními předpisy — Zákaz přijímat prováděcí právní předpisy snižující úroveň ochrany zaměstnanců — Pojem snížení

Výrok

Ustanovení 5 bod 1 písm. a) rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené dne 18. března 1999 a obsažené v příloze směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS musí být vykládáno v tom smyslu, že brání používání po sobě jdoucích pracovních smluv na dobu určitou, které by bylo odůvodněno pouze tou okolností, že je upraveno obecným zákonným nebo správním předpisem členského státu. Naopak pojem „objektivní důvody“ ve smyslu této směrnice vyžaduje, aby použití tohoto zvláštního druhu pracovních poměrů, který je stanoven ve vnitrostátní právní úpravě, bylo odůvodněno existencí konkrétních skutečností souvisejících zejména s dotčenou činnosti a podmínkami jejího výkonu.

Ustanovení 5 bod 1 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou musí být vykládáno v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava dotčená v původním řízení, která sice vyžaduje, aby jakožto opatření, jež mají předcházet zneužití po sobě jdoucích pracovních smluv, byla dodržena maximální délka těchto smluv, avšak stanoví výjimky z posledně uvedeného omezení co se týče některých skupin zaměstnanců, pokud mohou využít alespoň jednoho z opatření, jež mají předcházet zneužití po sobě jdoucích pracovních smluv vyjmenovaných ve zmíněném ustanovení.

Ustanovení 5 bod 1 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou musí být vykládáno v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava dotčená v původním řízení, která stanoví jakožto opatření, jež mají omezit zneužití po sobě jdoucích smluv na dobu určitou, vyplacení odměny za práci a odstupného, jakož i trestní a disciplinární sankce, pokud podmínky uplatňování i účinné provádění relevantních ustanovení vnitrostátního práva z nich činí vhodné sankční opatření proti zneužití po sobě jdoucích smluv na dobu určitou veřejnou správou, což je povinen ověřit předkládající soud.

Ustanovení 5 bod 1 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou musí být vykládáno v tom smyslu, že pokud vnitrostátní právní řád dotyčného členského státu neobsahuje ve veřejném sektoru další účinná opatření, která by zabránila a případně sankcionovala zneužití po sobě jdoucích pracovních smluv na dobu určitou, což musí ověřit předkládající soud, brání vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava dotčená ve věci v původním řízení, jestliže se tato úprava nepoužije ratione temporis na po sobě jdoucí pracovní smlouvy na dobu určitou, které byly uzavřeny nebo obnoveny po uplynutí doby stanovené pro provedení směrnice 1999/70, jestliže platnost těchto smluv uplynula již k datu vstupu této právní úpravy v platnost nebo v jakémkoliv okamžiku v průběhu 3 měsíců předcházejících tomuto datu.

Za okolností, jako jsou okolnosti dotčené v původním řízení, ustanovení 5 bod 1 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou musí být vykládáno v tom smyslu, že pokud vnitrostátní právní řád dotčeného členského státu obsahuje v příslušné oblasti jiná účinná opatření, která by zabránila a případně sankcionovala zneužití po sobě jdoucích smluv na dobu určitou ve smyslu téhož bodu 1, nebrání uplatnění pravidla vnitrostátního práva, které pouze ve veřejném sektoru zcela zakazuje přeměňovat po sobě jdoucí pracovní smlouvy na dobu určitou, jež je vzhledem k tomu, že mají sloužit uspokojování stálých a trvalých potřeb zaměstnavatele, třeba považovat za zneužívající, na pracovní smlouvy na dobu neurčitou. Předkládajícímu soudu nicméně přísluší posoudit, v jakém rozsahu podmínky uplatňování, jakož i účinné provedení příslušných ustanovení vnitrostátního práva činí z těchto ustanovení vhodné opatření, které by předcházelo a případně sankcionovalo zneužití po sobě jdoucích pracovních smluv na dobu určitou veřejnou správou.

Ustanovení 5 bod 1 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou musí být vykládáno v tom smyslu, že v zásadě nebrání tomu, aby spory týkající se zneužití po sobě jdoucích pracovních smluv ve veřejném sektoru patřily pod výlučnou příslušnost správních soudů. Přísluší nicméně předkládajícímu soudu, aby dbal na to, že bude zajištěno právo na účinnou soudní ochranu při dodržování zásady efektivity a rovnocennosti.

Ustanovení 8 bod 3 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou musí být vykládáno v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava dotčená v původním řízení, která za účelem zjištění existence zneužití po sobě jdoucích pracovních smluv na dobu určitou stanoví dodatečné podmínky k těm, které jsou stanoveny starším vnitrostátním právem, jako je zejména čl. 8 odst. 3 zákona 2112/1920 o povinném vypovídání pracovních smluv zaměstnanců v soukromém sektoru, jestliže se takové podmínky dotýkají omezené skupiny zaměstnanců, kteří uzavřeli smlouvu na dobu určitou, nebo jsou kompenzovány opatřeními, jimiž má být předcházeno zneužití pracovních smluv na dobu určitou ve smyslu ustanovení 5 bodu 1 zmíněné rámcové dohody, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

Předkládajícímu soudu přísluší vyložit relevantní ustanovení vnitrostátního práva pokud možno v souladu s ustanovením 5 bodem 1 a ustanovením 8 bodem 3 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou, jakož i v tomto rámci určit, zda ustanovení vnitrostátního práva, jako je čl. 8 odst. 3 zákona 2112/1920, musí být použito na spor v původním řízení místo některých dalších ustanovení tohoto práva.

(1) Úř. věst. C 44, 21.2.2009.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/19

Kasační opravný prostředek podaný dne 8. června 2009 ArcelorMittal Luxembourg SA proti rozsudku Soudu prvního stupně (sedmého senátu) vydanému dne 31. března 2009 ve věci T-405/06, ArcelorMittal Luxembourg a další v. Komise

(Věc C-201/09 P)

2009/C 205/33

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: ArcelorMittal Luxembourg SA, dříve Arcelor Luxembourg SA (zástupce: A. Vandencasteele, advokát)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství, ArcelorMittal Belval & Differdange, dříve Arcelor Profil Luxembourg SA, ArcelorMittal International, dříve Arcelor International SA

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—

zrušit rozsudek Soudu vydaný ve věci T-405/06 v části, ve které ve vztahu ke společnosti ArcelorMittal Luxembourg SA potvrzuje rozhodnutí Komise K(2006) 5342 konečné ze dne 8. listopadu 2006 o řízení podle článku 65 [UO] ve věci kartelových dohod a jednání ve vzájemné shodě evropských výrobců nosníků (věc COMP/F/38.907 — Ocelové nosníky);

—	uložit účastníku řízení, proti kterému je podán kasační opravný prostředek, náhradu nákladů řízení v tomto stupni a nákladů řízení, které proběhlo před Soudem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) uplatňuje na podporu svých návrhových žádání čtyři důvody kasačního opravného prostředku.

Svým prvním důvodem, obsahujícím dvě části, jednak tvrdí, že Soud tím, že použil článek 65 UO po uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO dne 23. července 2002, porušil článek 97 UO a dopustil se zneužití pravomoci. Přitom povinnost orgánů provádět výklad jednotlivých smluv soudržným způsobem nemůže v žádném případě odůvodňovat zachovávání ustanovení smlouvy v právním řádu Společenství i poté, kdy tato smlouva uplynula.

V rámci druhé části téhož důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka dále tvrdí, že Soud tím, že založil pravomoc Komise přijmout rozhodnutí vydané podle článku 65 UO na nařízení, které jí svěřuje pravomoc pouze k provádění článků 81 ES a 82 ES, porušil nařízení č. 1/2003 (1) a dopustil se zneužití pravomoci. Uvedené nařízení, které bylo přijato po uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO pouze na základě Smlouvy o ES, totiž nemůže svěřovat Komisi žádné pravomoci k ukládání sankcí za porušení článku 65 UO, aniž by došlo k porušení jak Smlouvy o ESUO, tak pravidel hierarchie norem.

Svým druhým důvodem kasačního opravného prostředku, obsahujícím tři části, navrhovatelka uplatňuje skutečnost, že Soud porušil zásadu individualizace trestů a sankcí, judikaturu Soudního dvora v oblasti přičitatelnosti, překážky věci rozsouzené a pravidel hierarchie norem, jelikož tento soud přiznává Komisi právo přičítat společnosti odpovědnost za protisoutěžní jednání jiné společnosti skupiny, aniž by se tohoto jednání první společnost účastnila. Skutečnost, že jednotlivé dotčené společnosti, patřící do téže skupiny, tvoří jediný hospodářský subjekt, skutečnost, že mateřský společnost 100 % ovládá svoji dceřinou společnost, která se dopustila protiprávního jednání, dokonce ani rozhodující vliv mateřské společnosti na její dceřinou společnost nepostačuje k prokázání účasti navrhovatelky na protiprávním jednání, a nemůže tedy odůvodňovat, aby bylo jednání dceřiné společnosti přičítáno její mateřské společnosti.

Svým třetím důvodem kasačního opravného prostředku navrhovatelka uplatňuje skutečnost, že Soud nesprávně použil pravidla v oblasti promlčecí doby pro zahájení stíhání a porušil zásadu překážky věci rozsouzené, jelikož ve svém rozsudku proti ní uplatňoval úkony, které přerušují běh promlčecí lhůty, přestože z původního rozhodnutí Komise, přijatého v roce 1994, jasně vyplývá, že navrhovatelka byla výslovně označena jako nepodílející se na protiprávním jednání.

A konečně, svým čtvrtým důvodem kasačního opravného prostředku navrhovatelka uplatňuje skutečnost, že rozsudek Soudu porušil její právo na obhajobu, jelikož je stižen nedostatečným odůvodněním, pokud jde o zvláště dlouhou dobu trvání řízení, které jí znemožnilo předložit další důkazy nezbytné k vyvrácení domněnky odpovědnosti zohledněné ve vztahu k ní. Rozsudek Soudu navíc porušuje překážku věci rozsouzené, vyplývající z rozsudku ze dne 2. října 2003 (C-176/99 P, ARBED v. Komise), kterým bylo rozhodnutí Komise v rozsahu, ve kterém se týkalo navrhovatelky, zrušeno.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 [ES] a 82 [ES] (Úř. věst. L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205).

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/20

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Szombathelyi Városi Bíróság (Maďarsko) dne 8. června 2009 — trestní řízení proti Emilu Eredicsovi a dalším

(Věc C-205/09)

2009/C 205/34

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Szombathelyi Városi Bíróság (Maďarsko)

Účastníci původního řízení

Trestní řízení proti Emilu Eredicsovi a dalším

Předběžné otázky

Soud v trestním řízení před ním zahájeném žádá o zodpovězení otázky, zda se pojem „oběť“ ve smyslu čl. 1 písm. a) rámcového rozhodnutí Rady 2001/220/SVV vztahuje na „jinou než fyzickou osobu“ s ohledem na povinnost podporovat mediaci mezi obětí a pachatelem trestného činu v trestních věcech stanovenou v článku 10 rámcového rozhodnutí, a současně o upřesnění a doplnění rozsudku vydaného Soudním dvorem dne 28. června 2007 ve věci Dell’Orto, C-467/05.

Soud se ohledně článku 10 rámcového rozhodnutí Rady 2001/220/SVV, podle kterého „[k]aždý členský stát podporuje mediaci v trestních věcech pro trestné činy, které považuje za vhodné pro tento druh opatření“, táže, zda je možné pojem „trestné činy“ vykládat v tom smyslu, že se týká všech trestných činů, jejichž skutková podstata vymezená zákonem je v podstatě obdobná.

Může být výraz „[k]aždý členský stát podporuje mediaci v trestních věcech […]“ v čl. 10 odst. 1 rámcového rozhodnutí 2001/220/SVV vykládán v tom smyslu, že vytvoření podmínek pro mediaci ve vztahu k pachateli a oběti je možné přinejmenším do přijetí rozhodnutí v prvním stupni, tedy, že požadavek doznání se ke skutkům v soudním řízení po ukončení vyšetřování je v souladu s povinností podporovat mediaci, s výhradou splnění ostatních požadovaných podmínek?

Pokud jde o čl. 10 odst. 1 rámcového rozhodnutí 2001/220/SVV, klade si soud otázku, zda výraz, podle kterého „[k]aždý členský stát podporuje mediaci v trestních věcech pro trestné činy, které považuje za vhodné pro tento druh opatření“, zakládá povinnost zaručit obecný přístup k možnosti mediace v trestních věcech, s výhradou předchozího splnění podmínek stanovených zákonem, bez možnosti výkladu. To znamená, pokud je třeba na otázku odpovědět kladně, je existence podmínky, podle které „vzhledem k povaze trestného činu, druhu mediace a osobě obviněného lze od soudního řízení upustit nebo se jeví odůvodněné domnívat se, že soud bude moci zohlednit účinnou lítost při stanovení trestu“, v souladu s ustanoveními (požadavky) výše uvedeného článku 10?

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/20

Žaloba podaná dne 9. června 2009 — Komise Evropských společenství v. Slovenská republika

(Věc C-207/09)

2009/C 205/35

Jednací jazyk: slovenština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: K. Simonsson, A. Tokár, zmocněnci)

Žalovaná: Slovenská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—	určit, že Slovenská republika tím, že využívala služby společností, které nejsou uznány ve smyslu článků 2 a 4 směrnice 94/57/ES (1), pro účely provádění inspekcí nebo prohlídek stanovených v článku 3 této směrnice, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z tohoto článku;

—	uložit Slovenské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Slovenská republika využívala služeb společností, které nejsou uznanými klasifikačními společnostmi ve smyslu směrnice 94/57/ES, a podle informací Komise neukončila pověření vydané takovýmto společnostem. Jelikož Slovenská republika navíc nevytvořila vhodný legislativní rámec pro to, aby se zamezilo případným pověřením neuznaných klasifikačních společností v budoucnosti, existuje riziko, že podobné případy nesprávného uplatňování směrnice 94/57/ES, jaké jsou předmětem žaloby, se budou opakovat.

(1) Směrnice Rady 94/57/ES ze dne 22. listopadu 1994, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi lodí a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy (Úř. věst. L 319, s. 20; Zvl. vyd. 07/02 s. 230).

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/21

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour administrative d'appel de Nantes (Francie) dne 10. června 2009 — Scott SA, Kimberly Clark SNC, nyní Kimberly Clark SAS v. město Orléans

(Věc C-210/09)

2009/C 205/36

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour administrative d'appel de Nantes

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Scott SA, Kimberly Clark SNC, nyní Kimberly Clark SAS

Žalované: město Orléans

Předběžná otázka

Může případné zrušení příkazů k navrácení podpor, prohlášených rozhodnutím Komise Evropských společenství ze dne 12. července 2000 za neslučitelné se společným trhem (1), francouzským správním soudem z důvodu porušení vnitrostátních zákonných ustanovení o formálních náležitostech takových příkazů, s ohledem na možnost příslušného správního orgánu odstranit vadu postihující tato rozhodnutí, bránit okamžitému a účinnému výkonu rozhodnutí Komise Evropských společenství ze dne 12. července 2000, což by bylo v rozporu s čl. 14 odst. 3 nařízení Rady ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy (2)?

(1) Rozhodnutí Komise 2002/14/ES ze dne 12. července 2000 o státní podpoře poskytnuté Francií ve prospěch společnosti Scott Paper SA/Kimberly-Clark (Úř. věst. 2002, L 12, s. 1).

(2) Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 83, s. 1).

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/22

Kasační opravný prostředek podaný dne 15. června 2009 Komisí Evropských společenství proti rozsudku Soudu prvního stupně (sedmého senátu) vydanému dne 31. března 2009 ve věci T-405/06, ArcelorMittal Luxembourg a další v. Komise

(Věc C-216/09 P)

2009/C 205/38

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Komise Evropských společenství (zástupci: F. Castillo de la Torre a X. Lewis, zmocněnci)

Další účastnice řízení: ArcelorMittal Luxembourg SA, dříve Arcelor Luxembourg SA, ArcelorMittal Belval & Differdange, dříve Arcelor Profil Luxembourg SA, ArcelorMittal International, dříve Arcelor International SA

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—

zrušit rozsudek ze dne 31. března 2009 vydaný ve věci T-405/06, ArcelorMittal Luxembourg a další v. Komise, v části, ve které zrušuje pokuty uložené rozhodnutím Komise (2006) 5342 konečné ze dne 8. listopadu 2006 (1) společnostem ArcelorMittal Belval & Differdange SA (dříve ProfilARBED) a ArcelorMittal International SA (dříve TradeARBED);

—	zamítnout žaloby ArcelorMittal Belval & Differdange SA a ArcelorMittal International SA;

—	uložit dalším účastnicím řízení náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) uplatňuje na podporu svého kasačního opravného prostředku jediný důvod, vycházející z porušení pravidel týkajících se promlčení stíhání Soudem.

Podle Komise je rozsudek Soudu založen na doslovném a příliš restriktivním výkladu rozhodnutí 715/78/ESUO (2), a zejména jeho čl. 2 odst. 3 a článku 3, jelikož zavádí rozlišování mezi přerušením promlčecí lhůty a zastavením jejího běhu. Na rozdíl od čl. 2 odst. 2, který výslovně stanoví účinek erga omnes přerušení promlčecí lhůty, totiž článek 3 o účincích zastavení běhu mlčí. Rozsudek Soudu je stižen nesprávným právním posouzením, jelikož dochází k závěru, že zastavení běhu promlčecí lhůty vyplývající ze skutečnosti, že jedna ze stran podala návrh na zahájení řízení u soudu Společenství, se uplatní pouze ve vztahu k podniku, který podal žalobu, a vůči ostatním účastníkům řízení považuje promlčecí lhůtu za uplynulou.

Komise uvádí, že na rozdíl od rozhodnutí Soudu nelze relativní účinek zastavení běhu vyvodit z neexistence výslovné právní úpravy a článek 3 rozhodnutí 715/78/ESUO musí být vykládán ve světle účelu dotčené právní úpravy, týkajícího se možnosti, aby Komise stíhala a účinně sankcionovala porušení práva hospodářské soutěže.

(1) Rozhodnutí Komise K(2006) 5342 konečné ze dne 8. listopadu 2006 o řízení podle článku 65 [UO] ve věci kartelových dohod a jednání ve vzájemné shodě evropských výrobců nosníků (věc COMP/F/38.907 — Ocelové nosníky).

(2) Rozhodnutí Komise č. 715/78/ESUO ze dne 6. dubna 1978 o promlčení v záležitostech stíhání a při výkonu práva podle Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli (Úř. věst. L 94, s. 22).

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/22

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale del Piemonte (Itálie) dne 15. června 2009 — Maurizio Polisseni v. A.S.L. N. 14 V.C.O. Omegna

(Věc C-217/09)

2009/C 205/39

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale del Piemonte

Účastníci původního řízení

Žalobce: Maurizio Polisseni

Žalovaný: A.S.L. N. 14 V.C.O. Omegna

Předběžné otázky

Brání článek 43 ES a obecně právo Společenství hospodářské soutěže takové vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava vyplývající z článku 1 zákona č. 475 ze dne 2. dubna 1968 a článku 13 nařízení prezidenta republiky č. 1275 ze dne 21. srpna 1971 v rozsahu, v němž podřizuje povolení k přemístění sídla lékárny z jedné provozovny do druhé, a to i v rámci přidělené oblasti, dodržení vzdálenosti nejméně 200 metrů od ostatních podobných provozoven, která je měřena jako nejkratší pěší vzdálenost mezi prahy lékáren; a nejsou zejména omezení svobody usazování stanovená uvedenou právní úpravou v rozporu s důvody obecného zájmu, které by tato omezení mohly odůvodnit, a nejsou v každém případě nevhodná pro uspokojení těchto zájmů?

2)	V každém případě, brání zásada proporcionality, která musí doprovázet veškerá oprávněná omezení svobody usazování a hospodářské soutěže, omezení svobodné hospodářské iniciativy lékárníka, jak vyplývá z právních úprav o omezeních vzdálenosti uvedených v bodě 1?

Brání články 152 ES a 153 ES, jež ukládají vysokou a přednostní úroveň ochrany lidského zdraví a spotřebitelů, takové vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava stanovená článkem 1 zákona č. 475 ze dne 2. dubna 1968 a článkem 13 nařízení prezidenta republiky č. 1275 ze dne 21. srpna 1971 v rozsahu, v němž podřizuje povolení k přemístění sídla lékárny z jedné provozovny do druhé, a to i v rámci přidělené oblasti, dodržení vzdálenosti od ostatních provozoven nejméně 200 metrů, která je měřena jako nejkratší pěší vzdálenost mezi prahy lékáren, bez jakéhokoliv dalšího ohledu na zájmy spotřebitelů a na požadavek účinného rozmístění služeb týkajících se ochrany zdraví na příslušném území?

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/23

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale di Milano (Itálie) dne 16. června 2009 — Vitra Patente AG v. High Tech Srl

(Věc C-219/09)

2009/C 205/40

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale di Milano

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Vitra Patente AG

Žalovaná: High Tech Srl

Předběžné otázky

Mají se články 17 a 19 směrnice 98/71/ES (1) vykládat v tom smyslu, že při použití vnitrostátního zákona členského státu, který provádí uvedenou směrnici do vnitrostátního právního řádu, může možnost, aby tento členský stát autonomně stanovil rozsah a podmínky, kterým je taková ochrana podřízena, zahrnovat i vyloučení této ochrany pro průmyslové vzory, které — přestože splňují požadavky pro ochranu podle právních předpisů o autorském právu —, měly být považovány za volně přístupné průmyslové vzory před datem, kdy prováděcí vnitrostátní právní předpisy vstoupily v platnost, neboť nebyly nikdy zapsány jako průmyslové vzory, nebo byl příslušný zápis k tomuto datu již neplatný?

V případě záporné odpovědi na otázku 1) se mají články 17 a 19 směrnice 98/71/ES vykládat v tom smyslu, že možnost, aby členský stát autonomně stanovil rozsah a podmínky, kterým je taková ochrana podřízena, může zahrnovat i vyloučení této ochrany v případě, kdy třetí osoba, která nemá povolení od majitele autorských práv k průmyslovým vzorům, již vyrobila a uvedla na trh v tomto státě produkty vyrobené podle těchto průmyslových vzorů, které se staly volně přístupnými před datem, kdy prováděcí vnitrostátní právní předpisy vstoupily v platnost?

V případě záporné odpovědi na otázku č. 1) a č. 2) se mají články 17 a 19 směrnice 98/71/ES vykládat v tom smyslu, že možnost, aby členský stát autonomně stanovil rozsah a podmínky, kterým je taková ochrana podřízena, může zahrnovat i vyloučení této ochrany v případě, kdy třetí osoba, která nemá povolení od majitele autorských práv k průmyslovým vzorům, již vyrobila a uvedla na trh v tomto státě produkty vyrobené podle těchto průmyslových vzorů v případě, že toto vyloučení je stanoveno na značně dlouhé období (v délce deseti let)?

(1) Úř. věst. L 289, s. 28.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/23

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Prim’Awla tal-Qorti Ċivili (Republika Malta) dne 17. června 2009 — AJD Tuna Ltd v. Direttur tal-Agrikoltura u s-Sajd a Avukat Ġenerali

(Věc C-221/09)

2009/C 205/41

Jednací jazyk: maltština

Předkládající soud

Prim’Awla tal-Qorti Ċivili

Účastníci původního řízení

Žalobce: AJD Tuna Ltd

Žalovaný: Direttur tal-Agrikoltura u s-Sajd a Avukat Ġenerali

Předběžné otázky

1)	Je nařízení Komise č. 530/2008 (1) neplatné z důvodu, že porušuje článek 253 Smlouvy, neboť neobsahuje dostatečné odůvodnění přijetí nouzových opatření stanovených v článcích 1, 2 a 3 uvedeného nařízení a neobjasňuje dostatečně důvody, které vedly k přijetí těchto opatření?

Je nařízení Komise č. 530/2008 neplatné z důvodu, že porušuje čl. 7 odst. 1 nařízení Rady č. 2371/2002 (2), neboť v jeho odůvodnění není dostatečně prokázána i) existence váženého ohrožení zachování živých vodních zdrojů nebo mořského ekosystému v důsledku rybolovných činností a ii) nutnost okamžitého zásahu?

Je nařízení Komise č. 530/2008 neplatné, neboť přijatá opatření porušují legitimní očekávání takových hospodářských subjektů Společenství, jako je žalobkyně, jež vycházejí z článku 1 nařízení Komise č. 446/2008 (3) ze dne 22. května 2008 a článku 2 nařízení Rady č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002?

Je článek 3 nařízení Komise č. 530/2008 neplatný z důvodu, že porušuje zásadu proporcionality, neboť z něj vyplývá, že i) žádný hospodářský subjekt Společenství nemůže provádět vykládku a umísťování tuňáka do klecí za účelem výkrmu nebo chovu, a to i pokud byl tuňák odloven dříve a zcela v souladu s nařízením Komise č. 530/2008, a ii) žádný hospodářský subjekt Společenství nemůže provádět tyto činnosti ve vztahu k tuňákům odloveným rybáři, jejichž lodě neplují pod vlajkou jednoho z členských států uvedených v článku 1 nařízení Komise č. 530/2008, i pokud takoví tuňáci byli odloveni v souladu s kvótami stanovenými Mezinárodní úmluvou na ochranu tuňáků v Atlantiku?

5)	Je nařízení Komise č. 530/2008 neplatné z důvodu, že porušuje zásadu proporcionality, neboť Komise neprokázala, že opatření, jež má v úmyslu přijmout, přispěje k obnově populací tuňáka?

Je nařízení Komise č. 530/2008 neplatné z důvodu, že přijatá opatření jsou nepřiměřená a diskriminační na základě státní příslušnosti ve smyslu článku 12 Smlouvy o založení Evropského společenství, neboť uvedené nařízení rozlišuje mezi plavidly lovícími košelkovými nevody plujícími pod španělskou vlajkou a takovými plavidly plujícími pod vlajkou Řecka, Itálie, Francie, Kypru a Malty a rozlišuje mezi těmito šesti členskými státy a ostatními členskými státy?

7)	Je nařízení Komise č. 530/2008 neplatné z důvodu, že nebyly respektovány zásady spravedlnosti chráněné podle článku 47 Listiny základních práv Evropské unie, neboť dotčeným osobám a členským státům nebyla dána příležitost podat písemné námitky před přijetím rozhodnutí?

8)	Je nařízení Komise č. 530/2008 neplatné z důvodu, že nebyla respektována zásada kontradiktornosti (audi alteram partem) jako obecná zásada práva Společenství, neboť dotčeným osobám a členským státům nebyla dána příležitost podat písemné námitky před přijetím rozhodnutí?

Je čl. 7 odst. 2 nařízení Rady č. 2371/2002 neplatný z důvodu, že nebyla respektována zásada kontradiktornosti (audi alteram partem) jako obecná zásada práva Společenství nebo zásady spravedlnosti chráněné podle článku 47 Listiny základních práv Evropské unie, a je tedy neplatné nařízení Komise č. 530/2008 z důvodu, že je založeno na nařízení č. 2371/2002?

10)

V případě, že Soudní dvůr Evropských společenství rozhodne, že nařízení Komise č. 530/2008 je platné, je třeba uvedené nařízení vykládat v tom smyslu, že opatření přijatá v článku 3 uvedeného nařízení rovněž brání hospodářským subjektům Společenství v akceptování vykládky, umísťování do klece pro účely výkrmu nebo chovu a překládky tuňáka obecného ve vodách a přístavech Společenství odloveného plavidly plujícími pod vlajkou třetí země lovícími košelkovými nevody v Atlantském oceánu východně od 45° západní délky a ve Středozemním moři?

(1) Nařízení Komise (ES) č. 530/2008 ze dne 12. června 2008 o zavedení nouzových opatření pro plavidla lovící košelkovými nevody tuňáka obecného v Atlantském oceánu východně od 45° západní délky a ve Středozemním moři (Úř. věst. L 155, s. 9)

(2) Nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59-80; Zvl. vyd. 04/05, s. 460)

(3) Nařízení Komise (ES) č. 446/2008 ze dne 22. května 2008, kterým se upravují některé kvóty pro lov tuňáka obecného v roce 2008 podle čl. 21 odst. 4 nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku (Úř. věst. L 134, s. 11)

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/25

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale di Bolzano (Itálie) dne 19. června 2009 — trestní řízení proti Martě Nussbaumer

(Věc C-224/09)

2009/C 205/42

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale di Bolzano

Účastnice původního řízení

Martha Nussbaumer

Předběžné otázky

Porušuje vnitrostátní právní úprava podle legislativního nařízení č. 81 ze dne 9. dubna 2008, s ohledem zejména na úpravu zavedenou čl. 90 odst. 11 v části, v níž se pro staveniště, kde je zastoupen více než jeden podnik, odchyluje od povinnosti stavebníka nebo vedoucího stavby určit koordinátora vypracování projektu podle odstavce 3 tohoto předpisu u soukromých prací, které nepodléhají stavebnímu povolení, bez ohledu na posouzení povahy prací a zvláštních rizik vyjmenovaných v příloze II směrnice, právní úpravu stanovenou článkem 3 směrnice 92/57/EHS ze dne 24. června 1992 (1)?

Porušuje vnitrostátní právní úprava podle legislativního nařízení č. 81 ze dne 9. dubna 2008, s ohledem zejména na úpravu zavedenou čl. 90 odst. 11, právní úpravu stanovenou článkem 3 směrnice 92/57/EHS ze dne 24. června 1992, pokud jde o povinnost stavebníka nebo vedoucího stavby určit v každém případě koordinátora v průběhu provádění prací na staveništi, bez ohledu na typ prací, tedy i v případě soukromých prací nepodléhajících stavebnímu povolení, které mohou zahrnovat rizika podle přílohy II směrnice?

Porušuje ustanovení zavedené čl. 90 odst. 11 legislativního nařízení č. 81 ze dne 9. dubna 2008 v části, v níž stanoví povinnost koordinátora provádění stavby sestavit plán bezpečnosti jen za předpokladu, že v případě soukromých prací nepodléhajících stavebnímu povolení se na pracích budou podílet i jiné podniky, než podnik původně pověřený pracemi, článek 3 směrnice 92/57/EHS ze dne 24. června 1992, který v každém případě stanoví povinnost určit koordinátora provádění stavby bez ohledu na typ prací a který vylučuje odchylku od povinnosti sestavit plán bezpečnosti a ochrany zdraví, pokud se jedná o práce zahrnující zvláštní rizika vyjmenované v příloze II směrnice?

(1) Úř. věst. L 245, s. 6

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/25

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Giudice di pace di Cortona (Itálie) dne 19. června 2009 — Joanna Jakubowlka Edyta v. Alessandro Maneggia

(Věc C-225/09)

2009/C 205/43

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Giudice di pace di Cortona

Účastníci původního řízení

Žalobce: Joanna Jakubowlka Edyta

Žalovaný: Alessandro Maneggia

Předběžné otázky

Musí být čl. 3 písm. g) a články 4, 10, 81 a 98 Smlouvy o založení Evropského společenství vykládány tak, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jaká vyplývá z článků 1 a 2 zákona č. 339 ze dne 25. listopadu 2003, kterými se opětovně zavádí neslučitelnost výkonu povolání advokáta zaměstnanci státní správy na částečný úvazek a zakazuje se těmto zaměstnancům, i když jsou způsobilí k výkonu povolání advokáta, vykonávat toto povolání, přičemž je stanoveno vyškrtnutí ze seznamu advokátů na základě rozhodnutí příslušné rady advokátní komory, neukončí-li zaměstnanec státní správy pracovní poměr?

Musí být čl. 3 písm. g) a články 4, 10 a 98 Smlouvy o založení Evropského společenství vykládány tak, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jaká vyplývá z článků 1 a 2 zákona č. 339 ze dne 25. listopadu 2003, kterými se opětovně zavádí neslučitelnost výkonu povolání advokáta zaměstnanci státní správy na částečný úvazek a zakazuje se těmto zaměstnancům, i když jsou způsobilí k výkonu povolání advokáta, vykonávat toto povolání, přičemž je stanoveno vyškrtnutí ze seznamu advokátů na základě rozhodnutí příslušné rady advokátní komory, neukončí-li zaměstnanec státní správy pracovní poměr?

Musí být článek 6 směrnice Rady 77/249/EHS ze dne 22. března 1977 o usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb advokátů (1) v rozsahu, v němž stanoví, že „každý členský stát může advokáty v pracovním poměru, kteří jsou vázáni pracovní smlouvou k veřejnému nebo soukromému podniku, vyloučit z výkonu činností zastupování nebo obhajování tohoto podniku v soudním řízení, pokud tyto činnosti nejsou oprávněni vykonávat advokáti působící v dotyčném státu“, vykládán tak, že brání vnitrostátní právní úpravě, jaká vyplývá z článků 1 a 2 zákona č. 339 ze dne 25. listopadu 2003, kterými se opětovně zavádí neslučitelnost výkonu povolání advokáta zaměstnanci státní správy na částečný úvazek a zakazuje se těmto zaměstnancům, i když jsou způsobilí k výkonu povolání advokáta, vykonávat toto povolání, přičemž je stanoveno vyškrtnutí ze seznamu advokátů na základě rozhodnutí příslušné rady advokátní komory, neukončí-li zaměstnanec státní správy pracovní poměr, když se tato vnitrostátní úprava použije i pro advokáty v pracovním poměru, kteří vykonávají činnost advokáta na základě volného pohybu služeb?

Musí být článek 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/5/ES (2) ze dne 16. února 1998 tam, kde zakotvuje, že „Advokát zapsaný v hostitelském členském státě pod profesním označením udělovaným v domovském státě může vykonávat činnost jako osoba v pracovním poměru u jiného advokáta, sdružení nebo právní firmy, veřejného nebo soukromého podniku do té míry, do jaké to hostitelský členský stát povoluje advokátům zapsaným pod profesním označením udělovaným v tomto státě“, vykládán tak, že se nepoužije na advokáty, kteří jsou zaměstnanci státní správy na částečný úvazek?

Brání obecné zásady práva Společenství ochrany legitimního očekávání a nabytých práv vnitrostátní právní úpravě, jaká vyplývá z článků 1 a 2 zákona č. 339 ze dne 25. listopadu 2003, kterými se opětovně zavádí neslučitelnost výkonu povolání advokáta zaměstnanci státní správy na částečný úvazek a které se použijí i na advokáty, kteří jsou ke dni vstupu zákona č. 339 z roku 2003 v platnost již zapsáni v seznamech advokátů, přičemž článek 2 stanoví jen krátkou odkladnou lhůtu pro nezbytnou volbu mezi zaměstnáním a výkonem povolání advokáta?

(1) Úř. věst. L 78, s. 17

(2) Úř. věst. L 77, s. 36

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/26

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale ordinario di Torino (Itálie) dne 22. června 2009 — Antonino Accardo a další v. Comune di Torino

(Věc C-227/09)

2009/C 205/44

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale ordinario di Torino

Účastníci původního řízení

Žalobci: Antonino Accardo, Viola Acella, Antonio Acuto, Domenico Ambrisi, Paolo Battaglino, Riccardo Bevilacqua, Fabrizio Bolla, Daniela Bottazzi, Roberto Brossa, Luigi Calabro’, Roberto Cammardella, Michelangelo Capaldi, Giorgio Castellaro, Davide Cauda, Tatiana Chiampo, Alessia Ciaravino, Alessandro Cicero, Paolo Curtabbi, Paolo Dabbene, Mauro D'Angelo, Giancarlo Destefanis, Mario Di Brita, Bianca Di Capua, Michele Di Chio, Marina Ferrero, Gino Forlani, Giovanni Galvagno, Sonia Genisio, Laura Dora Genovese, Sonia Gili, Maria Gualtieri, Gaetano La Spina, Maurizio Loggia, Giovanni Lucchetta, Sandra Magoga, Manuela Manfredi, Fabrizio Maschio, Sonia Mignone, Daniela Minissale, Domenico Mondello, Veronnica Mossa, Plinio Paduano, Barbaro Pallavidino, Monica Palumbo, Michele Paschetto, Frederica, Peinetti, Nadia Pizzimenti, Gianluca Ponzo, Enrico Pozzato, Gaetano Puccio, Danilo Ranzani, Pergianni Risso, Luisa Rossi, Paola Sabia, Renzo Sangiano, Davide Scagno, Paola Settia, Raffaella Sottoriva, Rossana Trancuccio, Fulvia Varotto, Giampiero Zucca, Fabrizio Lacognata, Guido Mandia, Luigi Rigon, Daniele Sgavetti

Žalovaná: Comune di Torino

Předběžné otázky

Mají být články 5, 17 a 18 směrnice Rady 93/104/ES (1) ze dne 23. listopadu 1993 o některých aspektech úpravy pracovní doby vykládány v tom smyslu, že jsou vhodné k přímému použití v právním řádu členského státu nezávisle na formálním přijetí nebo nehledě na vnitrostátní předpisy, které zužují jejich použitelnost na určité kategorie zaměstnanců ve sporu, do něhož v souladu s touto směrnicí zasahují sociální partneři?

Je povinností soudu členského státu nezávisle na tomto přímém použití použít směrnici, která ještě nebyla provedena, nebo až po jejím provedení, jejíž použitelnost se zdá být vyloučena vnitrostátními předpisy, a to jako výkladového parametru vnitrostátních právních předpisů, tj. jako referenční podklad pro řešení možných pochybností ve výkladu?

Je soudu členského státu zakázáno prohlásit určitý postup za nezákonný s následným přiznáním náhrady škod z důvodu neoprávněné nebo nezákonné skutečnosti, pokud se tento postup jeví jako povolený sociálními partnery a pokud je takovéto povolení v souladu s právem Společenství, a to i ve formě ještě neprovedené směrnice?

4.	Má být čl. 17 odst. 3 směrnice vykládán tak, že zcela samostatně a nezávisle na odstavci 2 a na seznamu činností a povolání v něm uvedeném umožňuje zásah sociálních partnerů a zavedení předpisů odchylujících se od týdenního odpočinku prostřednictvím těchto sociálních partnerů?

(1) Úř. věst. L 307, s. 18; Zvl. vyd. 05/02, s. 197.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/27

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Vestre Landsret (Dánsko) dne 26. června 2009 — Skatteministeriet v. DSV Road A/S

(Věc C-234/09)

2009/C 205/45

Jednací jazyk: dánština

Předkládající soud

Vestre Landsret

Účastníci původního řízení

Odvolatel: Skatteministeriet

Odpůrkyně: DSV Road A/S

Předběžné otázky

Je třeba čl. 204 odst. 1 písm. a), s ohledem na články 92 a 96, ve spojení s článkem 1 a čl. 4 odst. 9 a 10, nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (1), vykládat v tom smyslu, že

a)	celní dluh vzniká, pokud schválený odesílatel omylem zahájí v systému NCTS tranzitní režim pro zboží, které fyzicky neexistuje, a tranzitní režim tak nemůže být následně ukončen v souladu s příslušnými předpisy, nebo že

b)	celní dluh nevzniká, neboť je třeba mít za to, že tranzitní režim se vztahuje pouze na zboží, které fyzicky existuje, a chybné vygenerování tranzitního dokladu v systému NCTS pro fyzicky neexistující zboží tedy nevede k uložení cla?

Je-li odpověď na první otázku písm. a) kladná, je třeba pojem „dovoz zboží“ v čl. 4 odst. 10, společně s pojmem „zboží“ v čl. 204 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, vykládat v tom smyslu, že uvedený pojem se vztahuje jak na fyzicky existující zboží tak i na zboží, které fyzicky neexistuje?

(1) Úř. věst. 1992, L 302, s. 1; Zvl. vyd. 02/04, s. 307.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/27

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour de cassation (Francie) dne 29. června 2009 — DHL Express France SAS v. Chronopost SA

(Věc C-235/09)

2009/C 205/46

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour de cassation

Účastnice původního řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): DHL Express France SAS

Odpůrkyně: Chronopost SA

Předběžné otázky

1)	Musí být článek 98 nařízení ES č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 (1) vykládán v tom smyslu, že zákaz vydaný soudem pro ochranné známky Společenství platí na celém území Společenství?

2)	V případě záporné odpovědi na první otázku, je soud oprávněn rozšířit tento konkrétní zákaz na území jiných států, v nichž došlo k jednání, které představuje porušení práv z ochranné známky, nebo v nichž hrozilo spáchání takového jednání?

3)	Uplatnila by se v některém z uvedených případů donucovací opatření, která soud na základě vnitrostátních právních předpisů připojil ke svému zákazu, na území členských států, v nichž by tento zákaz byl účinný?

4)	Pokud nikoli, může soud nařídit donucovací opatření, jež bude podobné nebo které bude odlišné od opatření, které přijímá podle svého vnitrostátního práva, a to na základě práva států, v nichž by tento zákaz byl účinný?

(1) Nařízení Rady (ES) Č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146).

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/28

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour constitutionnelle (Belgie) dne 29. června 2009 — Association Belge des Consommateurs Test-Achats ASBL, Yann van Vugt, Charles Basselier v. Conseil des ministres

(Věc C-236/09)

2009/C 205/47

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour constitutionnelle

Účastníci původního řízení

Žalobci: Association Belge des Consommateurs Test-Achats ASBL, Yann van Vugt, Charles Basselier

Žalovaná: Conseil des ministres

Předběžné otázky

Je čl. 5 odst. 2 směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování (1), slučitelný s čl. 6 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii, a konkrétněji se zásadou rovnosti a zákazu diskriminace zaručenou tímto ustanovením?

2)	V případě záporné odpovědi na první otázku, je tentýž čl. 5 odst. 2 uvedené směrnice neslučitelný s čl. 6 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii i tehdy, je-li jeho působnost omezena pouze na smlouvy o životním pojištění?

(1) Úř. věst. L 373, s. 37.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/28

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour d'appel de Bruxelles (Belgie) dne 3. července 2009 — Fluxys SA v. Commission de régulation de l’électricité et du gaz (CREG)

(Věc C-241/09)

2009/C 205/48

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour d'appel de Bruxelles

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Fluxys SA

Žalovaný: Commission de régulation de l’électricité et du gaz (CREG)

Předběžná otázka

Brání články 1, 2 a 18 směrnice 2003/55/ES (1) a článek 3 nařízení č. 1775/2005/ES (2) tomu, aby vnitrostátní právní předpisy stanovily zvláštní režim sazeb za tranzit, který se odchyluje od pravidel, která upravují přepravu, tím, že v rámci přepravy vytvoří rozlišení mezi „přepravou“ a „tranzitem“?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 98/30/ES (Úř. věst. L 176, s. 57).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1775/2005 ze dne 28. září 2005 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám (Úř. věst. L 289, s. 1).

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/28

Žaloba podaná dne 7. července 2009 — Komise Evropských společenství v. Portugalská republika

(Věc C-252/09)

2009/C 205/49

Jednací jazyk: portugalština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: G. Zavvos a G Braga da Cruz, zmocněnci)

Žalovaná: Portugalská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Portugalská republika tím, že nepřijala veškeré právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Komise 2007/16/ES (1) ze dne 19. března 2007, kterou se provádí směrnice Rady 85/611/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), pokud jde o vyjasnění některých definic, a v každém případě tím, že o nich neinformovala Komisi, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z uvedené směrnice;

—	uložit Portugalské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta pro provedení směrnice uplynula dne 23. března 2008.

(1) Úř. věst. L 79, s. 11.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/29

Kasační opravný prostředek podaný dne 9. července 2009 Calvin Klein Trademark Trust proti rozsudku Soudu prvního stupně (šestého senátu) vydanému dne 7. května 2009 ve věci T-185/07, Calvin Klein Trademark Trust v. OHIM a Zafra Marroquineros, S.L.

(Věc C-254/09 P)

2009/C 205/50

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Calvin Klein Trademark Trust (zástupce: T. Andrade Boué, advokát)

Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) a Zafra Marroquineros, S.L.

Návrhová žádání navrhovatelky

—	zrušit rozsudek Soudu prvního stupně (šestého senátu) ze dne 7. května 2009 ve věci T-185/07;

—	uložit OHIM a Zafra Marroquineros, S. L., náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Porušení judikatury týkající se výkladu čl. 8 odst. 1 nařízení č. 40/94 o ochranné známce Společenství (1), podle níž je třeba zohlednit veškeré relevantní okolnosti projednávaného případu: skutečnost, že přihlašovatelka ochranné známky Společenství používá tuto známku k vyrábění kopií známých ochranných známek CK, nebyla právně posouzena a vlastní jednání přihlašovatelky nepochybně poukazuje na to, že písmena CK představují nejvíce rozlišovací část napadené ochranné známky Společenství.

Porušení čl. 8 odst. 5 nařízení č. 40/94, jelikož nebylo přezkoumáno v rámci tohoto článku dobré jméno namítaných ochranných známek.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství, Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/29

Žaloba podaná dne 9. července 2009 — Komise Evropských společenství v. Portugalská republika

(Věc C-255/09)

2009/C 205/51

Jednací jazyk: portugalština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: E. Traversa a M. França, zmocněnci)

Žalovaná: Portugalská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Portugalská republika tím, že nestanovila v nařízení s mocí zákona č. 177/92 ze dne 13. srpna 1992, kterým se stanoví požadavky pro úhradu lékařských výdajů vynaložených v zahraničí, ani v žádném jiném opatření vnitrostátního práva možnost uhradit lékařské výdaje nesouvisející s hospitalizací, které byly vynaloženy v jiném členském státě, s výjimkou případů stanovených v nařízení (EHS) č. 1408/71 (1), nebo v případě, že uvedené nařízení s mocí zákona připouští možnost úhrady lékařských výdajů nesouvisejících s hospitalizací, které byly vynaloženy v jiném členském státě, tím, že podřídila dotčenou úhradu předchozímu schválení, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 49 ES;

—	uložit Portugalské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Komise má za to, že Portugalská republika nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 49 ES, jak je vykládán judikaturou Soudního dvora.

Z uvedené judikatury vyplývá, že článek 49 ES se použije na případ pacienta, kterému je poskytnuté lékařské plnění za odměnu v jiném členském státě, než je členský stát jeho bydliště.

V Portugalsku nařízení s mocí zákona č. 177/92, které stanoví požadavky pro úhradu lékařských výdajů vynaložených v zahraničí, výslovně nestanoví úhradu lékařských výdajů nesouvisejících s hospitalizací, které byly vynaloženy v jiném členském státě, s výjimkou případů stanovených v nařízení (EHS) č. 1408/71, nebo podle výkladu portugalských orgánů úhrada uvedených lékařských výdajů nesouvisejících s hospitalizací podléhá předchozímu povolení za omezujících podmínek.

(1) Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství (Úř. věst. L 149, s. 2; Zvl. vyd. 05/01, s. 35).

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/31

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 9. července 2009 — JSC Kirovo-Chepetsky Khimichesky Kombinat v. Rada

(Věc T-348/05 INTP)

(„Řízení - Výklad rozsudku“)

2009/C 205/54

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: JSC Kirovo-Chepetsky Khimichesky Kombinat (Kirovo-Chepetsk, Rusko) (zástupce: B. Evtimov, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: J.-P. Hix, zmocněnec, ve spolupráci s G. Berrischem, advokátem)

Vedlejší účastnice řízení podporující žalovanou: Komise Evropských společenství (zástupci: K. Talabér-Ritz a H. van Vliet, zmocněnci)

Předmět věci

Žádost o výklad rozsudku Soudu ze dne 10. září 2008 (T-348/05)

Výrok rozsudku

Bod 1 výroku rozsudku Soudu ze dne 10. září 2008, JSC Kirovo-Chepetsky Khimichesky Kombinat v. Rada (T-348/05), je vykládán v tom smyslu, že nařízení Rady (ES) č. 945/2005 ze dne 21. června 2005, kterým se po částečném prozatímním přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 384/96 mění nařízení (ES) č. 658/2002 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska a nařízení (ES) č. 132/2001, týkající se uložení konečného antidumpingového cla z dovozu dusičnanu amonného pocházejícího mimo jiné z Ukrajiny, se zrušuje v rozsahu, ve kterém se týká JSC Kirovo-Chepetsky Khimichesky Kombinat.

2)	Společnost JSC Kirovo-Chepetsky Khimichesky Kombinat, Rada Evropské unie a Komise Evropských společenství ponesou vlastní náklady řízení.

3)	Písemné vyhotovení tohoto rozsudku se přikládá k písemnému vyhotovení rozsudku, jehož výklad byl proveden a do kterého se uvádí poznámka o tomto rozsudku.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/31

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 10. července 2009 — Itálie v. Komise

(Věc T-373/05) (1)

(„EZOZF - Záruční sekce - Výdaje vyloučené z financování Společenství - Surový tabák - Povinnost uvést odůvodnění - Článek 7 odst. 4 nařízení (ES) č. 1258/1999“)

2009/C 205/55

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Italská republika (zástupce: G. Aiello, avvocato dello Stato)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: C. Cattabriga a L. Visaggio, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na částečné zrušení rozhodnutí Komise 2005/579/ES ze dne 20. července 2005 o vyloučení z financování Společenství některých výdajů vynaložených členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) (Úř. věst. L 199, s. 84) v rozsahu, v němž vylučuje některé výdaje vynaložené Italskou republikou v odvětví surového tabáku

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Italské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 296, 26.11.2005.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/32

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 9. července 2009 — Peugeot a Peugeot Nederland v. Komise

(Věc T-450/05) (1)

(„Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Distribuce motorových vozidel - Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 81 ES - Omezení souběžných vývozů z Nizozemska - Systém odměňování autorizovaných prodejců a nátlak - Dohoda mající protisoutěžní cíl - Pokuty - Závažnost a délka trvání porušení“)

2009/C 205/56

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Automobiles Peugeot SA (Paříž, Francie); a Peugeot Nederland NV (Utrecht, Nizozemsko) (zástupci: O. d’Ormesson a N. Zacharie, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: původně A. Bouquet, F. Arbault a A. Whelan, poté A. Bouquet a M. Kellerbauer, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise K (2005) 3683 konečné ze dne 5. října 2005 v řízení podle článku 81 [ES] (věci F-2/36.623/36.820/37.275 — SEP a další v. Automobiles Peugeot SA) a podpůrně návrh na snížení částky pokuty uložené žalobcům dotčeným rozhodnutím.

Výrok rozsudku

1)	Výše pokuty uložené Automobiles Peugeot SA a Peugeot Nederland NV článkem 3 rozhodnutí Komise K (2005) 3683 konečné ze dne 5. října 2005 se stanovuje na 44,55 milionů eur.

2)	Ve zbývající části se žaloba se zamítá.

3)	Automobiles Peugeot SA a Peugeot Nederland NV se ukládá povinnost nést devět desetin svých vlastních nákladů řízení a devět desetin nákladů řízení vynaložených Komisí Evropských společenství.

4)	Komisi se ukládá povinnost nést jednu desetinu svých vlastních nákladů řízení a jednu desetinu nákladů řízení vynaložených Automobiles Peugeot SA a Peugeot Nederland NV.

(1) Úř. věst. C 74, 25.3.2006.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/32

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 8. července 2009 — Zenab v. Komise

(Věc T-33/06) (1)

(„Finanční podpora Společenství - Program na podporu rozvoje, distribuce a propagace evropských audiovizuálních děl (MEDIA Plus) - Výzva k předkládání návrhů - Nevybrání nabídky - Údajné protiprávní přenesení pravomocí svěřených Komisi - Zjevně nesprávné posouzení - Povinnost odůvodnění - Přístup k dokumentům - Žaloba na neplatnost a na náhradu škody“)

2009/C 205/57

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Zenab SPRL (Brusel, Belgie) (zástupci: J. Windey a P. De Bandt, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: J.-P. Keppenne a L. Pignataro-Nolin, zmocněnci)

Předmět věci

Zaprvé zrušení rozhodnutí Komise č. 648599 ze dne 9. listopadu 2005 a zadruhé určení mimosmluvní odpovědnosti Evropského společenství a uložení Komisi, aby žalobkyni uhradila částku 37 807 eur jako náhradu škody za náklady vzniklé v rámci výzvy k předkládání návrhů, částku odpovídající nemajetkové újmě z důvodu zásahu do pověsti a částku odpovídající majetkové újmě vyplývající z prodlení s prováděním projektu Euro VOD, jakož i ustanovení znalce k vyčíslení těchto škod.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Zenab SPRL se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 74, 25.3.2006.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/33

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 8. července 2009 — DSV Road v. Komise

(Věc T-219/07) (1)

(„Celní unie - Dovoz disket pocházejících z Thajska - Vybrání dovozního nebo vývozního cla po propuštění zboží - Žádost o prominutí dovozního cla - Článek 220 odst. 2 písm. b) a článek 239 nařízení (ES) č. 2913/92“)

2009/C 205/58

Jednací jazyk: nizozemština

Účastnice řízení

Žalobkyně: DSV Road NV (Puurs, Belgie) (zástupci: A. Poelmans, A. Calewaert a R. de Wit, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: M. Konstantinidis a S. Schønberg, zmocněnci, ve spolupráci s F. Tuytschaeverem, advokátem)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 24. dubna 2007, kterým bylo belgickým orgánům oznámeno, že je odůvodněné provést po propuštění zboží zaúčtování dovozního cla z disket pocházejících z Thajska a není odůvodněné uvedené clo prominout (spis REC 05/02)

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	DSV Road NV se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 211, 8.9.2007.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/33

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 8. července 2009 — Laboratorios Del Dr. Esteve v. OHIM — Ester C (ESTER-E)

(Věc T-230/07) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství ESTER-E - Starší obrazová ochranná známka Společenství ESTEVE - Relativní důvod pro zamítnutí - Neexistence nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009]“)

2009/C 205/59

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Laboratorios Del Dr. Esteve, SA (Barcelona, Španělsko) (zástupce: K. Manhaeve, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: A. Folliard-Monguiral, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Soudem: The Ester C Company (Prescott, Arizona, Spojené státy) (zástupci: původně R. Bird, solicitor, poté H. Wistam, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 17. dubna 2007 (věc R 737/2006-2), týkajícímu se námitkového řízení mezi Laboratorios Del Dr. Esteve, SA, a The Ester C Company

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Laboratorios Del Dr. Esteve, SA, se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 199, 25.8.2007.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/33

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 9. července 2009 — Ristic a další v. Komise

(Věc T-238/07) (1)

(„Zdravotní politika - Ochranná opatření - Rozhodnutí 2007/362/ES - Žaloba na neplatnost - Nevydání rozhodnutí ve věci - Žaloba na náhradu škody - Zásada proporcionality - Zásada ochrany legitimního očekávání - Povinnost péče - Vlastnické právo a právo vykonávat hospodářskou činnost“)

2009/C 205/60

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Ristic AG (Burgthann, Německo), Piratic Meeresfrüchte Import GmbH (Burgthann, Německo), Prime Catch Seafood GmbH (Burgthann, Německo), a Rainbow Export Processing, SA (zástupce: H. Schmidt, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: F. Erlbacher a A. Szmytkowska, zmocněnci)

Předmět věci

Jednak návrh na zrušení rozhodnutí Komise 2007/362/ES ze dne 16. května 2007, kterým se mění rozhodnutí 2004/432/ES o schválení plánů sledování reziduí předložených třetími zeměmi podle směrnice Rady 96/23/ES (Úř. věst. L 138, s. 18), a jednak návrh na náhradu škody.

Výrok rozsudku

1)	Není třeba rozhodnout o žalobě na neplatnost.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Ristic AG, Piratic Meeresfrüchte Import GmbH, Prime Catch Seafood GmbH a Rainbow Export Processing, SA se ukládá náhrada nákladů řízení, včetně nákladů týkajících se řízení o předběžném opatření.

(1) Úř. věst. C 211, 8.9.2007.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/34

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 8. července 2009 — Mars v. OHIM — Ludwig Schokolade (Tvar čokoládové tyčinky)

(Věc T-28/08) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Trojrozměrná ochranná známka Společenství - Tvar čokoládové tyčinky - Absolutní důvod pro zamítnutí - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009] - Nedostatek rozlišovací způsobilosti získané užíváním - Článek 7 odst. 3 nařízení č. 40/94 (nyní čl. 7 odst. 3 nařízení č. 207/2009) - Právo být vyslechnut - Články 73 a 74 nařízení č. 40/94 (nyní články 75 a 76 nařízení č. 207/2009)“)

2009/C 205/61

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Mars, Inc. (McLean, Virginie, Spojené státy) (zástupci: A. Bryson, barrister a G. Mills, solicitor)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: P. Bullock, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Soudem: Ludwig Schokolade GmbH & Co. KG (Bergisch Gladbach, Německo) (zástupci: M. Knitter a R. Jacobs, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 23. října 2007 (věc R 1325/2006-2), které se týká řízení o prohlášení neplatnosti mezi Ludwig Schokolade GmbH & Co. KG a Mars, Inc.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Mars, Inc. se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 92, 12.4.2008.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/34

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 8. července 2009 — Promat v. OHIM — Prosima Comercial (PROSIMA PROSIMA COMERCIAL S.A.)

(Věc T-71/08) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství PROSIMA PROSIMA COMERCIAL S.A. - Starší národní slovní ochranná známka Společenství PROMINA - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Neexistence podobnosti výrobků - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009]“)

2009/C 205/62

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Promat GmbH (Ratingen, Německo) (zástupci: původně S. Beckmann, poté H. Alt, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: původně A. Poch, poté G. Schneider, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Soudem: Prosima Comercial, SA (Barcelona, Španělsko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 27. listopadu 2007 (věc R 574/2007-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi Promat GmbH a Prosima Comercial, SA.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Promat GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 92, 12.4.2008.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/35

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 8. července 2009 — Komise v. Atlantic Energy

(Věc T-182/08) (1)

(„Rozhodčí doložka - Smlouva o finanční pomoci uzavřená v rámci zvláštního projektu v odvětví nejaderné energie - Nedodržení smlouvy - Vrácení záloh - Zákonné vyrovnání - Řízení bez účasti žalované“)

2009/C 205/63

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: původně A.-M. Rouchaud-Joët a S. Lejeune, poté A.-M. Rouchaud-Joët a F. Mirza, zmocněnci, ve spolupráci s M. Jarvisem, barrister)

Žalovaná: Atlantic Energy Ltd (Truro, Cornouailles, Spojené království)

Předmět věci

Žaloba podaná Komisí na základě článku 238 ES směřující k uložení náhrady části záloh poskytnutých žalované Evropským společenstvím navýšených o úroky v rámci smlouvy BU 183/95 UK/AT

Výrok rozsudku

Společnosti Atlantic Energy Ltd se ukládá, aby Komisi Evropských společenství vrátila částku 226 010 eur navýšenou o úroky stanovené v čl. 23 odst. 1 všeobecných podmínek smlouvy BU 183/95 UK/AT za období jednak od 1. června 1996 do 28. února 2002 a jednak od 16. července 2002 do 31. května 2008 a sníženou o 3 610,53 eur, přičemž sama tato částka bude od 1. června 2008 do úplného zaplacení dluhu navýšena o úroky stanovené v čl. 23 odst. 1 výše uvedených všeobecných podmínek.

2)	Společnosti Atlantic Energy se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 171, 5.7.2008.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/35

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 8. července 2009 — Mineralbrunnen Rhön-Sprudel Egon Schindel v. OHIM — Schwarzbräu (ALASKA)

(Věc T-225/08) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Obrazová ochranná známka Společenství ALASKA - Absolutní důvod pro zamítnutí - Neexistence popisného charakteru - Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 40/94 [nyní po změně článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009]“)

2009/C 205/64

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Mineralbrunnen Rhön-Sprudel Egon Schindel GmbH (Ebersburg, Německo) (zástupce: P. Wadenbach, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: G. Schneider, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Soudem: Schwarzbräu GmbH (Zusmarshausen, Německo) (zástupce: L. Schlarmann, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 8. dubna 2008 (věc R 877/2004-4) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi Mineralbrunnen Rhön-Sprudel Egon Schindel GmbH a Schwarzbräu GmbH.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Rhön-Sprudel Egon Schindel GmbH ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Úřadem pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)(OHIM).

3.	Schwarzbräu GmbH se ukládá náhrada vlastních nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 223, 30.8.2008.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/36

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 8. července 2009 — Mineralbrunnen Rhön-Sprudel Egon Schindel v. OHIM — Schwarzbräu (Alaska)

(Věc T-226/08) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Společenství Alaska - Absolutní důvod pro zamítnutí - Neexistence popisného charakteru - Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 40/94 [nyní po změně článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009]“)

2009/C 205/65

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Mineralbrunnen Rhön-Sprudel Egon Schindel GmbH (Ebersburg, Německo) (zástupce: P. Wadenbach, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: G. Schneider, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Soudem: Schwarzbräu GmbH (Zusmarshausen, Německo) (zástupce: L. Schlarmann, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 8. dubna 2008 (věc R 1124/2004-4) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi Mineralbrunnen Rhön-Sprudel Egon Schindel GmbH a Schwarzbräu GmbH.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Rhön-Sprudel Egon Schindel GmbH ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Úřadem pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)(OHIM).

3.	Schwarzbräu GmbH se ukládá náhrada vlastních nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 223, 30.8.2008.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/36

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 8. července 2009 — Procter & Gamble v. OHIM — Laboratorios Alcala Farma (oli)

(Věc T-240/08) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství oli - Starší slovní ochranné známky Společenství OLAY - Relativní důvod pro zamítnutí - Neexistence nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009]“)

2009/C 205/66

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: The Procter & Gamble Company (Cincinnati, Ohio, Spojené státy) (zástupci: T. Scourfield, N. Beckett, solicitors, a A. Speck, barrister)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: A. Folliard-Monguiral, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Soudem: Laboratorios Alcala Farma SL (Madrid, Španělsko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 2. dubna 2008 (věc R 1481/2007-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi The Procter & Gamble Company a Laboratorios Alcala Farma SL

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	The Procter & Gamble Company se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 209, 15.8.2008.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/37

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 9. července 2009 — Melli Bank v. Rada

(Spojené věci T-246/08 a T-332/08) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření namířená proti Iránské islámské republice s cílem zabránit šíření jaderných zbraní - Zmrazení finančních prostředků - Žaloba na neplatnost - Soudní přezkum - Proporcionalita - Rovné zacházení - Povinnost uvést odůvodnění - Námitka protiprávnosti - Článek 7 odst. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 423/2007“)

2009/C 205/67

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Melli Bank plc (Londýn, Spojené království) (zástupci: původně R. Gordon, QC, J. Stratford a M. Hoskins, barristers, R. Gwynne a T. Din, solicitors, poté D. Anderson, QC, M. Hoskins, S. Gadhia, D. Murray a M. Din, solicitors)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: M. Bishop a E. Finnegan, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující žalovanou: Francouzská republika (zástupci: G. de Bergues, E. Belliard a L. Butel, zmocněnci), Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupkyně: V. Jackson, zmocněnkyně, ve spolupráci s S. Lee, barrister) a Komise Evropských společenství (zástupci: S. Boelaert a P. Aalto, zmocněnci)

Předmět věci

Ve věcech T-246/08 a T-332/08 zrušení bodu 4 tabulky B přílohy rozhodnutí Rady 2008/475/ES ze dne 23. června 2008, kterým se provádí čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 423/2007 o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 163, s. 29), v rozsahu, ve kterém se týká Melli Bank plc, a ve věci T-332/08 případně určení nepoužitelnosti čl. 7 odst. 2 písm. d) nařízení Rady (ES) č. 423/2007 ze dne 19. dubna 2007 o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 103, s. 1)

Výrok rozsudku

1)	Žaloby se zamítají.

2)	Melli Bank plc ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí rovněž náhrada nákladů řízení Rady Evropské unie, včetně nákladů řízení o předběžném opatření.

3)	Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Francouzská republika a Komise Evropských společenství ponesou vlastní náklady řízení, včetně nákladů řízení o předběžném opatření.

(1) Úř. věst. C 197, 2.8.2008.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/37

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 9. července 2009 — Biotronik v. OHIM (BioMonitor)

(Věc T-257/08) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Přihláška slovní ochranné známky Společenství BioMonitor - Absolutní důvod pro zamítnutí - Popisný charakter - Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 40/94 [nyní po změně článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009]“)

2009/C 205/68

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Biotronik GmbH & Co. KG (Berlín, Německo) (zástupce: původně U. Sander a R. Böhm, poté R. Böhm, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: S. Schäffner, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 24. dubna 2008 (věc R 466/2007-4) týkajícímu se přihlášky slovního označení BioMonitor k zápisu jako ochranné známky Společenství

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Biotronik GmbH & Co. KG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 223, 30.8.2008.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/37

Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 30. června 2009 — Impala v. Komise

(Věc T-464/04) (1)

(„Hospodářská soutěž - Spojení podniků - Společný podnik Sony BMG - Zánik předmětu sporu - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

2009/C 205/69

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Independent Music Publishers and Labels Association (Impala, mezinárodní sdružení) (Brusel, Belgie) (zástupci: S. Crosby a J. Golding, solicitors a I. Wekstein, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: X. Lewis a K. Mojzesowicz, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Bertelsmann AG (Gütersloh, Německo) (zástupci: P. Chappatte a J. Boyce, solicitors); Sony BMG Music Entertainment BV (Vianen, Nizozemsko), a Sony Corporation of America (New York, New York, Spojené státy) (zástupci: N. Levy, barrister, R. Snelders a T. Graf, advokáti)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise 2005/188/ES ze dne 19. července 2004, prohlašující spojení podniků za slučitelné se společným trhem a s Dohodou o EHP (věc č. COMP/M.3333-Sony/BMG) (Úř. věst. 2005, L 62, s. 30)

Výrok

1)	Již není namístě o této žalobě rozhodovat.

2)	Každá účastnice řízení ponese vlastní náklady řízení vzniklé jak v řízení před Soudem, tak Soudním dvorem.

(1) Úř. věst. C 6, 8.1.2005.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/38

Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 26. června 2009 — Marcuccio v. Komise

(Věc T-114/08 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Úředníci - Rozumná lhůta pro podání návrhu na náhradu škody - Opožděnost - Zčásti zjevně nepřípustný a zčásti zjevně neopodstatněný kasační opravný prostředek“)

2009/C 205/70

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: Luigi Marcuccio (Tricase, Itálie) (zástupce: G. Cipressa, advokát)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Currall a C. Berardis-Kayser, zmocněnci, ve spolupráci s A. Dal Ferrem, advokátem)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti usnesení Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (prvního senátu) ze dne 14. prosince 2007, Marcuccio v. Komise (F-21/07, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí), směřující ke zrušení tohoto usnesení

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Luigi Marcuccio ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady vynaložené v tomto řízení Komisí Evropských společenství.

(1) Úř. věst. C 107, 26.4.2008.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/38

Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 30. června 2009 — Securvita v. OHIM (Natur-Aktien-Index)

(Věc T-285/08) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Přihláška slovní ochranné známky Společenství Natur-Aktien-Index - Absolutní důvod pro zamítnutí - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009] - Návrh na změnu rozhodnutí - Zjevná nepřípustnost“)

2009/C 205/71

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Securvita — Gesellschaft zur Entwicklung alternativer Versicherungskonzepte mbH (Hamburk, Německo) (zástupci: M. van Eendenburg, C. Uhlig a J. Nabert, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: S. Schäffner, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 26. května 2008 (věc R 525/2007-4), týkajícímu se přihlášky slovního označení Natur-Aktien-Index k zápisu jako ochranné známky Společenství

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako zjevně nepřípustná.

2)	Společnosti Securvita Gesellschaft zur Entwicklung alternativer Versicherungskonzepte mbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 247, 27.9.2008.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/39

Žaloba podaná dne 19. května 2009 — Balfe a další v. Parlament

(Věc T-219/09)

2009/C 205/73

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Richard Balfe (Newmarket, Spojené království), C (Milán, Itálie), C (Madrid, Španělsko), C (Lancashire, Spojené království), C (Gnobkummerfeld, Německo), C (Longré, Francie), C (Saint-Martin de Crau, Francie), C (Bregenz, Rakousko), C (West Yorkshire, Spojené království), C (Marseille, Francie), C (Rudsebheim, Německo), C (Devon, Spojené království), C (Barcelona, Španělsko), C (Paříž, Francie), C (Wexford, Irsko), C (Bozen, Itálie), C (Madrid), C (Porto, Portugalsko), C (Iaf Nennhau, Spojené království), C (Milán), C (Limonest, Francie), C (Colares-Sintra, Portugalsko), C (Benfica do Ribatejo, Portugalsko), C (Saint-Étienne, Francie), C (Cournon-d’Auvergne, Francie), C (Lutterworth Leics, Spojené království), C (Cumbria, Spojené království), C (Oxfordshire, Spojené království), C (Bratislava, Slovensko), C (Polsko), C (Varšava, Polsko), C (Radom, Polsko), C (Boulogne-Billancourt, Francie), C (Helsinky, Finsko), C (Lyon, Francie), C (Atény, Řecko), C (Funchal, Portugalsko), C (Londýn, Spojené království), C (Le Val-d’Ajol, Francie), C (Tallinn, Estonsko), C (Glasgow, Spojené království), C (Riom, Francie), C (Hampshire, Spojené království), C (Coventry, Spojené království), C (Helsinky), C (Krakov, Polsko), C (Pampelune, Španělsko), C (Skotsko, Spojené království), C (Lisabon, Portugalsko), C (Lisabon), C (Paříž), C (Budapešť, Maďarsko), C (Maia, Portugalsko), C (Bielsko-Biała, Polsko), C (Wetherby, Spojené království), C (La Possession, Francie), C (Cornwall, Spojené království), C (Epernay, Francie), C (Bolton, Spojené království), C (Kępno, Polsko), C (Amsterodam, Nizozemsko), C (Palermo, Itálie), C (Kent, Spojené království), C (Bedforshire, Spojené království), C (Varšava), Penzijní fond poslanců Evropského parlamentu (Lucemburk, Lucembursko) (zástupci: S. Orlandi, A. Coolen, J.-N. Louis a E. Marchal, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhová žádání žalobců

—	zrušit rozhodnutí předsednictva Evropského parlamentu ze dne 9. března a 3. dubna 2009, kterými se stanoví změny v dobrovolném doplňkovém systému důchodového pojištění poslanců Evropského parlamentu;

—	uložit Parlamentu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Touto žalobou se žalobci domáhají zrušení rozhodnutí předsednictva Evropského parlamentu ze dne 9. března a 3. dubna 2009, kterými se stanoví změny v (dobrovolném) doplňkovém systému důchodového pojištění obsaženém v příloze VIII pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům Evropského parlamentu. Změny se týkají hlavně zrušení možnosti předčasného odchodu do důchodu od dosažení 50 let věku a možnosti využít důchodu ve formě kapitálu, jakož i zvýšení důchodového věku z 60 na 63 let.

Pokud jde o základ žaloby, žalobci na podporu své žaloby uplatňují čtyři žalobní důvody vycházející z:

—	nepříslušnosti Parlamentu jednostranně změnit podmínky smlouvy o připojení se k dobrovolnému doplňkovému důchodovému systému;

—	porušení zásady nabytých práv, jakož i zásad rovného zacházení, proporcionality a právní jistoty tím, že jsou porušeny zejména jasné podmínky statutu členů Evropského parlamentu, a tím, že nebylo stanoveno žádné přechodné opatření;

—	chyby v odůvodnění napadených aktů jak co se týče právního režimu tohoto speciálního doplňkového a dobrovolného důchodového systému, tak co se týče správy a finanční situace penzijního fondu;

—	porušení zásady plnění v dobré víře a neplatnost ustanovení přijatých čistě na základě uvážení tím, že jednostranně a se zpětnou účinností byly změněny podmínky závazku, a tím, že nebylo stanoveno odškodnění.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/40

Žaloba podaná dne 5. června 2009 — CEVA v. Komise

(Věc T-224/09)

2009/C 205/74

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Centre d’étude et de valorisation des algues SA (CEVA) (Pleubian, Francie) (zástupce: J. -M. Peyrical, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobce

—	konstatovat, že mezi Evropskou komisí a CEVA neexistují smluvní svazky, a proto

—	zrušit exekuční titul Evropské komise č. 3230900440 ze dne 6. dubna 2009;

—	podpůrně konstatovat absenci odůvodnění exekučního titulu Evropské komise č. 3230900440 ze dne 6. dubna 2009;

—	konstatovat riziko bezdůvodného obohacení na straně Komise v případě, že by CEVA vyplatila zpět částku 179 896 navýšenou o úroky z prodlení;

—	v důsledku toho zrušit exekuční titul Evropské komise č. 3230900440 ze dne 6. dubna 2009.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Touto žalobou se žalobce domáhá zrušení exekučního titulu, jímž Komise požaduje zpětné vyplacení všech záloh uhrazených žalobci v rámci smlouvy PROTOP č. EVK3-CT-2002-30004 týkající se projektu výzkumu a technologického vývoje.

Na podporu své žaloby vznáší žalobce tři důvody:

—	nepřípustnost exekučního titulu vzhledem k neexistenci smluvního vztahu mezi žalobcem a Komisí;

—	absenci dostatečného odůvodnění v tom rozsahu, v jakém se Komise opírala o domnělé porušení smluvních závazků ze strany žalobce, aniž by přitom uvedla skutkové a právní důvody na podporu tohoto tvrzení;

—	porušení zásady vyloučení bezdůvodného obohacení, protože zpětné vyplacení celé částky požadované Komisí by mělo za následek její bezdůvodné obohacení, protože by disponovala pracemi a studiemi zhotovenými žalobcem, aniž by přitom za jejich zhotovení zaplatila.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/40

Žaloba podaná dne 12. června 2009 — Access Info Europe v. Rada

(Věc T-233/09)

2009/C 205/75

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Access Info Europe (Madrid, Španělsko) (zástupci: O. Brouwer a J. Blockx, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit napadené rozhodnutí;

—	uložit Radě náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyní v souladu s článkem 87 jednacího řádu Soudu prvního stupně, včetně nákladů vedlejších účastníků řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se domáhá podle nařízení (ES) č. 1049/2001 (1) zrušení rozhodnutí Rady, kterým zamítla plný přístup k dokumentu č. 16338/08, zprávě generálního sekretariátu Pracovní skupině pro informace, která se týká návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise. Rada žalobkyni údajně poskytla pouze upravenou verzi tohoto dokumentu, která nezahrnovala části, jež umožňují identifikaci delegací, které podávají návrhy na změny.

Žalobkyně tvrdí, že sporné rozhodnutí by mělo být zrušeno z následujících důvodů:

Zaprvé uvádí, že Rada porušila čl. 4 odst. 3 první pododstavec nařízení (ES) č. 1049/2001 tím, že

a)	neprokázala, jak by zpřístupnění jmen delegací vážně ohrozilo rozhodovací proces orgánu;

b)	neodůvodnila riziko, že stanoviska delegací by již nebyla předkládána písemně, ani jak by to vážně ohrozilo rozhodovací proces orgánu; a tím

c)	nezohlednila nadřazený veřejný zájem na zveřejnění totožnosti vnitrostátních delegací.

Zadruhé žalobkyně tvrdí, že Rada porušila povinnost uvést odůvodnění, jak je vyžadováno v článku 253 ES a v čl. 7 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 1049/2001.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. 2001 L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331).

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/41

Žaloba podaná dne 16. června 2009 — Nikolaou v. Účetní dvůr

(Věc T-241/09)

2009/C 205/76

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Kalliopi Nikolaou (Atény, Řecko) (zástupce: V. Christianos, advokát)

Žalovaný: Účetní dvůr

Návrhové žádání žalobkyně

—

uložit Účetnímu dvoru, aby nahradil morální újmu utrpěnou K. Nikolaou tím, že použije následující prostředky

—	zašle oficiální sdělení, na jehož obsahu bude spolupracovat K. Nikolaou, — a které bude sděleno i jí — všem orgánům Společenství, zejména Evropskému parlamentu a Evropské komisi, jakož i dalším orgánům a institucím Společenství, sdělení, které uvede, že K. Nikolaou je zproštěna obvinění proti ní;

—

přistoupí k oficiálním zveřejněním, která uvedou, že K. Nikolaou je zproštěna obvinění proti ní, v lucemburských, německých, řeckých, francouzských, španělských a belgických novinách, které zveřejnily negativní komentáře o K. Nikolaou, jejichž zdrojem byl Účetní dvůr, jakož i ke zveřejnění v „European Voice“;

—

podpůrně, pokud Účetní dvůr nenapraví veřejný obraz K. Nikolaou použitím výše uvedených prostředků, uložit mu zaplatit jako náhradu morální újmy, kterou trpěla, částku sto tisíc eur (100 000 eur), zvýšenou o úroky ode dne 14. dubna 2009, dne ke kterému byla Účetnímu dvoru oznámena „Request for compensation“ až do zaplacení, částku, kterou se K. Nikolaou zavazuje použít pro uskutečnění výše uvedených sdělení a zveřejnění;

—	uložit Účetnímu dvoru, aby K. Nikolaou zaplatil jako náhradu morální újmy, kterou utrpěla v důsledku řízení zahájených u lucemburských soudů částku čtyřiceti tisíc eur (40 000 eur) zvýšenou o úroky ode dne 14. dubna 2009, dne ke kterému mu byla oznámena „Request for compensation“ až do zaplacení;

—

uložit Účetnímu dvoru, aby K. Nikolaou zaplatil jako náhradu majetkové újmy, kterou utrpěla v důsledku řízení zahájených u lucemburských soudů a zejména před vyšetřujícím soudcem a okresním soudem v Lucemburku částku padesáti sedmi tisíc sedmisetsedmdesátijedna eur a čtyřiceti centů (57 771,40eur) odpovídající odměně dlužné panu Hossovi za to, že jí zastupoval před oběma výše uvedenými soudy a částku čtyř tisíc eur (4 000 eur) odpovídající nákladům vynaloženým za její přemístění do Lucemburku za účelem dostavení se k výše uvedeným soudům a zejména částku tisíc pětiset eur (1 500 eur) za dostavení se k vyšetřujícímu soudci a částku dvou tisíc pětiset eur (2 500 eur) za dostavení se k okresnímu soudu v Lucemburku, všechny tyto částky zvýšené o úroky ode dne 14. dubna 2009, dne ke kterému byla Účetnímu dvoru oznámena „Request for compensation“ až do zaplacení;

—	uložit Účetnímu dvoru náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně tvrdí, že Účetní dvůr zjevně porušil jak zvláštní ustanovení přiznávající práva jednotlivcům, tak základní práva, která je povinen dodržovat při výkonu svých pravomocí.

Zaprvé žalobkyně tvrdí, že Účetní dvůr zjevně porušil článek 4 nařízení (ES) č. 45/2001 (1) a článek 2 rozhodnutí Účetního dvora 99/50 a nesplnil svou povinnost poskytnout pomoc, protože umožnil, aby se s obviněními proti K. Nikolaou seznámili třetí osoby předtím, než bylo zahájeno oficiální šetření. Podle žalobkyně Účetní dvůr neudělal nic, aby zabránil tomu, že se tato obvinění rozšíří a navíc se později v žádném okamžiku nesnažil upřesnit tato obvinění a stáhnout je, i když z toho pro žalobkyni vyplynula závažná morální újma.

Zadruhé Účetní dvůr zjevně porušil články 2 a 4 rozhodnutí 99/50, právo žalobkyně na obhajobu a zásadu nestranného šetření, ve spojení se zásadou řádné správy, když vedl předběžné vyšetřování žalobkyně. Toto chování způsobilo žalobkyni morální, ale i závažnou majetkovou újmu, protože na základě údajů šetření byla věc žalobkyně postoupena k lucemburským soudům a tato musela čelit zvýšeným nákladům.

Zatřetí Účetní dvůr zjevně porušil svou povinnost poskytnout pomoc a zásadu řádné správy, protože nepředal lucemburským soudům údaje, kterými disponoval a které měly rozhodující význam pro zproštění žalobkyně od obvinění proti ní. Žalobkyně dále uplatňuje, že se tyto údaje týkaly otázky dovolené zaměstnanců Účetního dvora, a pokud by je tento předal, zabránily by její předání k vyšetřovacím soudcům a lucemburskému trestnímu soudu a vedly by k obnově její cti a dobrého jména.

Začtvrté podle žalobkyně Účetní dvůr zjevně porušil zásadu nestrannosti a řádné správy, když vydal rozhodnutí ohledně postoupení věci žalobkyně k soudu. Toto chování způsobilo žalobkyni ještě závažnější morální újmu.

Zapáté podle tvrzení žalobkyně Účetní dvůr zjevně nesplnil svou povinnost poskytnout pomoc tím, že nepřijal rozhodnutí, které by jí oficiálně zprostilo viny a neobnovil její čest, poté co byla zproštěna obvinění. Toto opomenutí mělo za následek, že přetrvávají pochybnosti o nevině K. Nikolou, které jí působí dodatečnou morální újmu.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. 2001, L 8, s. 1; Zvl. vyd. 13/26, s. 102).

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/42

Žaloba podaná dne 24. června 2009 — Schräder v. CPVO — Hansson (Lemon Symphony)

(Věc T-242/09)

2009/C 205/77

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Ralf Schräder (Lüdinghausen, Německo) (zástupci: T. Leidereiter a W.-A. Schmidt, advokáti)

Žalovaný: Odrůdový úřad Společenství

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Jørn Hansson (Søndersø, Dánsko)

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí odvolacího senátu žalovaného ze dne 23. ledna 2009 a

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčené odrůdové právo Společenství: Lemon Symphony

Držitel odrůdového práva Společenství: Jørn Hansson

Rozhodnutí Odrůdového úřadu Společenství napadené před odvolacím senátem: Odmítnutí prohlášení neplatnosti odrůdového práva Společenství pro Lemon Symphony podle čl. 20 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 2100/94 (1)

Odvolatel před odvolacím senátem: Žalobce

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody:

—	porušení článku 76 nařízení č. 2100/94 a obecně uznávaných zásad procesního práva z článku 81 nařízení č. 2100/94, jelikož odvolací senát dostatečně neobjasnil skutkový stav, který měl být posouzen napadeným rozhodnutím;

—	porušení čl. 20 odst. 1 písm. a) a článku 7 nařízení č. 2100/94, jelikož odvolací senát zjevně nesprávně vychází z předpokladu, že žalobce nemohl doložit splnění podmínek čl. 20 odst. 1 písm. a), a tím chybně vyložil rozsah působnosti těchto ustanovení;

—	porušení článku 75 nařízení č. 2100/94, jelikož odvolací senát své rozhodnutí založil na důvodech, ke kterým se žalobce před vydáním rozhodnutí nemohl vyjádřit;

—	porušení čl. 63 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 1239/95 (2), jelikož nebyl řádně proveden zápis o ústním řízení.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech Společenství (Úř. věst. L 227, s. 1; Zvl. vyd. 03/16, s. 390).

(2) Nařízení Komise (ES) č. 1239/95 ze dne 31. května 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2100/94, pokud jde o řízení před Odrůdovým úřadem Společenství (Úř. věst. L 121, s. 37; Zvl. vyd. 03/17, s. 327).

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/43

Žaloba podaná dne 18. června 2009 — Fedecom v. Komise

(Věc T-243/09)

2009/C 205/78

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Fédération de l’Organisation Economique Fruits et Légumes (Fedecom) (Paříž, Francie) (zástupkyně: C. Galvez, advokátka)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhové žádání žalobce

—	zrušit napadené rozhodnutí na základě čl. 230 čtvrtého pododstavce Smlouvy o ES;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se domáhá zrušení rozhodnutí Komise K(2009) 203 v konečném znění (1), ze dne 28. ledna 2009, kterým Komise prohlásila státní podpory poskytnuté Francouzskou republikou producentům ovoce a zeleniny v rámci „ročních hospodářských plánů“, jejichž cílem je usnadnění uvádění zemědělských výrobků sklizených ve Francii na trh a uložila Francouzské republice získat dotčené podpory zpět, za neslučitelné se společným trhem.

Na podporu své žaloby žalobkyně uplatňuje tři důvody vycházející z:

—	porušení pojmu státní podpory ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES v rozsahu, v němž měla Komise za to, že tyto dobrovolné příspěvky vyplacené producenty v rámci ročních hospodářských plánů (odborové příspěvky) jsou státními příjmy;

—	porušení ustanovení čl. 87 odst. 3 ES v rozsahu, v němž měla Komise za to, že opatření zavedená v rámci ročních hospodářských plánů nebyla slučitelná se společným trhem, aniž by provedla důkladnou analýzu každého ročního hospodářského plánu;

—	porušení zásady legitimního očekávání v rozsahu, v němž desetiletá nečinnost Komise, ačkoli Komise musela být o existenci ročního hospodářských plánů nezbytně informována, mohla vést k důvěře producentů ve správnost ročních hospodářských plánů.

(1) Úř. věst. L 127, s. 11.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/43

Žaloba podaná dne 16. června 2009 — Evropaïki Dynamiki v. Komise

(Věc T-247/09)

2009/C 205/79

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropaïki Dynamiki — Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE (Atény, Řecko) (zástupci: N. Korogiannakis a M. Dermitzakis, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—

zrušit rozhodnutí Komise, kterým byla odmítnuta nabídka podaná žalobkyní v otevřeném zadávací řízení AO 10186 „Výroba a distribuce Dodatku k Úřednímu věstníku Evropské unie: webová stránka TED, DVD-ROM k Úřednímu věstníku Evropské unie řady S a související offline a online média“ (Úř. věst. 2009/S 2-001445), které bylo žalobkyni sděleno dopisem ze dne 7. dubna 2009, jakož i všechna související rozhodnutí Komise, včetně rozhodnutí o zadání zakázky úspěšnému uchazeči;

—	uložit Komisi povinnost nahradit škodu ve výši 1 490 215,58 eur, která žalobkyni vznikla v souvislosti s dotčeným zadávacím řízením;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyní v souvislosti s touto žalobou, a to i v případě, že žaloba bude zamítnuta.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

V projednávané věci se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí žalované, kterým byla odmítnuta nabídka podaná žalobkyní v otevřeném zadávacím řízení na poskytování služeb výroby a distribuce Dodatku k Úřednímu věstníku Evropské unie: webová stránka TED, DVD-ROM k Úřednímu věstníku Evropské unie řady S a související offline a online média (AO 10186) a rozhodnutí o zadání zakázky úspěšnému uchazeči. Žalobkyně dále požaduje náhradu škody, která jí údajně vznikla v souvislosti se zadávacím řízením.

Na podporu svých návrhových žádání žalobkyně uplatňuje následující žalobní důvody.

Žalobkyně zaprvé tvrdí, že se žalovaná dopustila několika zjevně nesprávných posouzení a že v rozporu s finančním nařízením (1) a jeho prováděcími pravidly, jakož i se směrnicí 2004/18 (2) a článkem 253 ES odmítla žalobkyni poskytnout odůvodnění nebo vysvětlení. Tvrdí, že ji Komise vůbec neinformovala o relativních výhodách vítězného uchazeče, jak byla povinná, a ačkoliv jí o to žalobkyně písemně žádala. Podle žalobkyně byla vyjádření Komise vágní, neopodstatněná a zkratkovitá a nepředstavovala přiměřené odůvodnění. Žalobkyně dále tvrdí, že Komise ex-post opravila odůvodnění napadeného rozhodnutí poté, co hodnotící komise přezkoumala svou zprávu a rozhodla vypustit vyjádření týkající se úspěšného uchazeče.

Zadruhé žalobkyně tvrdí, že žalovaná porušila články 106 a 107 finančního nařízení, jakož i zásady transparentnosti a zákazu diskriminace tím, že nevyloučila uchazeče opírající se o práci vykonávanou v zemích, které nejsou členy WTO/GPA; žalobkyně tvrdí, že pokud měla být taková účast umožněna, mělo se postupovat spravedlivě, transparentně a nediskriminačním způsobem a měla být objasněna kritéria výběru, která byla použita k vyloučení nebo připuštění některých společností.

Zatřetí žalobkyně tvrdí, že se žalovaná dopustila zjevně nesprávného posouzení nabídky žalobkyně ve srovnání s ostatními účastníky a že porušila svou povinnost uvést odůvodnění, jelikož odůvodnění odmítnutí nabídky žalobkyně poskytnutá hodnotící komisí byla vágní a neopodstatněná.

(1) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. 2002, L 248, s. 1).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (Úř. věst. 2004, L 134, s. 114).

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/44

Žaloba podaná dne 26. června 2009 — Wilo v. OHIM (Tvar motorové skříně)

(Věc T-253/09)

2009/C 205/80

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Wilo SE (Dortmund, Německo) (zástupce: G. Braun, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 30. března 2009, věc R 1184/2008-1;

—	uložit Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: trojrozměrná ochranná známka, která představuje motorovou skříň topného čerpadla, pro výrobky zařazené do tříd 7 a 11 (přihláška č. 5 805 692).

Rozhodnutí průzkumového referenta: zamítnutí přihlášky.

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 [nyní čl. 7 odst. 1 písm.b) nařízení (ES) č. 207/2009 (1)], jelikož přihlášená ochranná známka má nezbytnou rozlišovací způsobilost.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1).

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/44

Žaloba podaná dne 26. června 2009 — Wilo v. OHIM (Vyobrazení zeleného krytu)

(Věc T-254/09)

2009/C 205/81

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Wilo SE (Dortmund, Německo) (zástupce: G. Braun, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 30. března 2009, věc R 1196/2008-1;

—	uložit Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: obrazová ochranná známka, která představuje zelený kryt, pro výrobky zařazené do tříd 7, 9 a 11 (přihláška č. 5 620 001).

Rozhodnutí průzkumového referenta: zamítnutí přihlášky.

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 (1)], jelikož přihlášená ochranná známka má nezbytnou rozlišovací způsobilost.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1).

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/45

Žaloba podaná dne 6. července 2009 — i-content v. OHIM (BETWIN)

(Věc T-258/09)

2009/C 205/82

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: i-content Ltd Zweigniederlassung Deutschland (Berlín, Německo) (zástupce: A. Nordemann, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

—

zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 4. května 2009 ve věci R 1528/2008-4, týkající se přihlášky ochranné známky Společenství 006849641, slovo: BETWIN, a předchozí rozhodnutí oddělení pro správu (ochranné známky a vzory) ze dne 10. září 2008 týkající se přihlášky ochranné známky Společenství 0068496641, slovo: BETWIN;

—	uložit Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: slovní ochranná známka „BETWIN“ pro služby zařazené do tříd 35, 38 a 41 (přihláška č. 6 849 641).

Rozhodnutí průzkumového referenta: zamítnutí přihlášky.

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 207/2009 (1), jelikož přihlášená ochranná známka má nezbytnou rozlišovací způsobilost a není třeba ji ponechat volně k dispozici; porušení článku 79 nařízení č. 207/2009 ve spojení se zásadou rovného zacházení, jakož i články 6 a 14 EÚLP; porušení článku 49 ES.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1).

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/45

Žaloba podaná dne 6. července 2009 — Defense Technology v. OHIM — DEF-TEC Defense Technology (FIRST DEFENSE AEROSOL PEPPER PROJECTOR)

(Věc T-262/09)

2009/C 205/83

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Defense Technology Corporation of America (Jacksonville, Spojené státy) (zástupce: R. Kunze, advokát a solicitor)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: DEF-TEC Defense Technology GmbH (Frankfurt nad Mohanem, Německo)

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 4. května 2009 ve věci R 493/2002-4 (II); a

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka „FIRST DEFENSE AEROSOL PEPPER PROJECTOR“ pro výrobky zařazené do tříd 5, 8 a 13 — přihláška č. 643 668

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Žalobce

Namítaná ochranná známka nebo označení: Zápis slovní ochranné známky Spojených států „FIRST DEFENSE“ pro výrobky zařazené do třídy13; dva zápisy obrazové ochranné známky Spojených států pro výrobky zařazené do třídy13; starší obecně známá ochranná známka v Belgii, Německu a Francii „FIRST DEFENSE“; starší obecně známá ochranná známka v Belgii, Německu a Francii „FIRST DEFENSE AND DESIGN“; starší nezapsaná slovní ochranná známka „FIRST DEFENSE“ chráněná v Německu a ve Francii; starší nezapsaná ochranná známka v Belgii, Německu a Francii „FIRST DEFENSE AND DESIGN“; obchodní název „FIRST DEFENSE“ chráněný v Německu

Rozhodnutí námitkového oddělení: Částečné vyhovění námitkám

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zrušení rozhodnutí námitkového oddělení a zamítnutí námitek

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 3 nařízení Rady 207/2009, jelikož odvolací senát nesprávně uplatnil zmíněné ustanovení a navíc nesprávně vydal rozhodnutí založené na nesprávném pochopení předložených skutečností; porušení článků 65, 75 a 76 nařízení Rady 207/2009, jelikož odvolací senát nepřijal opatření vyplývající z rozsudku Soudu prvního stupně ze dne 6. září 2006 ve věci T-6/05 DEF-TEC Defense Technology v. OHIM — Defense Technology (FIRST DEFENSE AEROSOL PEPPER PROJECTOR)

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/46

Žaloba podaná dne 7. července 2009 — Mannatech v. OHIM (BOUNCEBACK)

(Věc T-263/09)

2009/C 205/84

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Mannatech, Inc. (Coppell, Spojené státy) (zástupci: R. Niebel a C. Steuer, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 26. března 2009 ve věci R 100/2009-1; a

—	uložit OHIM náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „BOUNCEBACK“ pro výrobky zařazené do třídy 5

Rozhodnutí průzkumového referenta: Zamítnutí ochranné známky žalobkyně

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a odst. 2 nařízení Rady 207/2009, jelikož odvolací senát nesprávně uplatnil právní normy obsažené ve zmíněných ustanoveních

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/46

Žaloba podaná dne 10. července 2009 — Serrano Aranda v. OHIM — Burg Groep (LE LANCIER)

(Věc T-265/09)

2009/C 205/85

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: Enrique Serrano Aranda (Murcia, Španělsko) (zástupci: J. Calderón Chavero, advokát a T. Villate Consonni, advokátka)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Burg Groep BV (Bergen, Nizozemsko)

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 27. března 2009 ve věci R-366/20081;

—	v důsledku zmíněného zrušení rozhodnutí vyhovět námitkám a vyvodit z toho příslušné právní následky, a sice rozhodnout o zamítnutí přihlášky ochranné známky č. 3 343 365 v plném rozsahu;

—	uložit OHIM, jakož i dalším vedlejším účastníkům řízení náhradu nákladů řízení souvisejících s touto žalobou a zamítnout jejich návrhová žádání.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Burg Groep B.V.

Dotčená ochranná známka Společenství: obrazová ochranná známka obsahující slovní prvek „LE LANCIER“ (přihláška č. 3 343 365) pro výrobky zařazené do tříd 29 a 30.

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: žalobkyně.

Namítaná ochranná známka nebo označení: španělská slovní ochranná známka „EL LANCERO“ č. 838 740 pro výrobky zařazené do třídy 30; španělská obrazová ochranná známka 941 979, obsahující slovní prvek „EL LANCERO“ pro výrobky zařazené do třídy 30; španělská slovní ochranná známka č. 943 767„EL LANCERO“ pro výrobky zařazené do třídy 31 a španělská slovní ochranná známka č. 1 806 835„EL LANCERO“ pro výrobky zařazené do třídy 29.

Rozhodnutí námitkového oddělení: zamítnutí námitek.

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: nesprávné použití čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 207/2009 o ochranné známce Společenství.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/48

Žaloba podaná dne 11. května 2009 — Schopphoven v. Komise

(Věc F-48/09)

2009/C 205/88

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Nikolaus Schopphoven (Zemmer, Německo) (zástupci: S. Rodrigues, C. Bernard-Glanz, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí EPSO o nezařazení žalobce na rezervní seznam všeobecného výběrového řízení EPSO/AD/117/08.

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí Evropského úřadu pro výběr personálu (EPSO) o nezařazení jména žalobce na rezervní seznam všeobecného výběrového řízení EPSO/AD/117/08 a bude-li to třeba také rozhodnutí EPSO zamítající žádosti o přezkoumání podané žalobcem;

—	zrušit rezervní seznam všeobecného výběrového řízení EPSO/AD/117/08;

—	uložit Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/48

Žaloba podaná dne 19. května 2009 — Petrilli v. Komise

(Věc F-51/09)

2009/C 205/89

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Alessandro Petrilli (Grottammare) (zástupci: J.-L. Lodomez, J. Lodomez, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování týkajícího se určení místa trvalého bydliště žalobce

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí ze dne 19. února 2009, kterým orgán oprávněný ke jmenování zamítl určení místa trvalého bydliště žalobce v Itálii;

—

uložit Komisi zaplatit z částek dlužných z titulu zpětného uplatnění opravného koeficientu pro Itálii na jeho důchod příspěvek na znovuusídlení a dvojnásobek rodinného přídavku, od 1. července 2007 úroky na základě sazby stanovené ECB pro hlavní operace refinancování, použitelné během dotyčného období, zvýšené o dva body;

—	uložit Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/48

Žaloba podaná dne 4. června 2009 — Marcuccio v. Komise

(Věc F-56/09)

2009/C 205/90

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: Luigi Marcuccio (Tricase, Itálie) (zástupce: G. Cipressa, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí Komise o zamítnutí žádosti žalobce, jejímž předmětem byla jednak náhrada škody vzniklé v důsledku toho, že zaměstnanci Komise dne 8. dubna 2002 údajně vnikli do jeho služebního bytu v Luandě, a jednak předání kopií fotografií pořízených u této příležitosti a zničení veškeré dokumentace týkající se této události

Návrhová žádání žalobce

—	rozhodnutí o zamítnutí žádosti ze dne 24. dubna 2008 prohlásit za neplatné ze zákona, nebo jej podpůrně zrušit;

—	v nezbytném rozsahu sdělení ze dne 11. září 2008 prohlásit za neplatné ze zákona, nebo jej podpůrně zrušit;

—	v nezbytném rozsahu akt o zamítnutí stížnosti ze dne 3. listopadu 2008 prohlásit za neplatný ze zákona, nebo jej podpůrně zrušit;

—	určit, že dne 8. dubna 2002 zaměstnanci Komise vnikli do služebního bytu žalobce, pořídili fotografie a zápis o určitých skutečnostech, a určit a prohlásit protiprávnost těchto jednání;

—	uložit Komisi, aby doručila písemně žalobci každý jednotlivý prvek dokumentace, která se týká těchto jednání;

—	uložit Komisi, aby žalobce písemně informovala o dokumentaci, včetně fotografií;

—	uložit Komisi, aby dokumentaci fyzicky zničila a aby uvedené fyzické zničení oznámila;

—

uložit Komisi, aby žalobci jako náhradu škody de quibus uhradila částku 225 000 eur nebo jakoukoli vyšší či nižší částku, o které bude mít Soud za to, že je spravedlivá a přiměřená, a sice: a) 100 000 eur jako náhradu škody týkající se protiprávního vniknutí; b) 100 000 eur jako náhradu škody týkající se protiprávního pořízení fotografií; c) 25 000 eur jako náhradu škody týkající se protiprávního zápisu v souvislosti s určitými skutečnostmi souvisejícími s osobními věcmi žalobce;

—	uložit Komisi, aby žalobci od dne následujícího po dni, kdy Komise obdržela žádost ze dne 24. dubna 2008, a to až do skutečného zaplacení částky 225 000 eur, uhradila úroky z uvedené částky ve výši 10 % ročně s roční kapitalizací;

—

uložit Komisi, aby žalobci jako náhradu vzniklé škody vyplývající z nedoručení dokumentace, a to od zítřejšího dne až do dne, kdy mu uvedená dokumentace bude doručena, uhradila částku 100 eur denně nebo jakoukoli vyšší či nižší částku, o které bude mít Soud za to, že je spravedlivá a přiměřená, která bude vyplacena prvního dne měsíce následujícího po vydání rozsudku v dotčené věci, pokud jde o částky, které se již staly splatnými během období mezi zítřejším dnem a posledním dnem měsíce, během něhož bude vyhlášen uvedený rozsudek, a prvního dne každého měsíce následujícího po měsíci, během něhož bude vyhlášen uvedený rozsudek, pokud jde o částky, které se v tomto ohledu staly splatnými během předcházejícího měsíce;

—

uložit Komisi, aby žalobci jako náhradu vzniklé škody vyplývající z toho, že nedošlo k fyzickému zničení, uhradila od zítřejšího dne až do dne, kdy dojde k uvedenému fyzickému zničení, částku 100 eur denně nebo jakoukoli vyšší či nižší částku, o které bude mít Soud za to, že je spravedlivá a přiměřená, která bude vyplacena prvního dne měsíce následujícího po vydání rozsudku v dotčené věci, pokud jde o částky, které se již staly splatnými během období mezi zítřejším dnem a posledním dnem měsíce, během něhož bude vyhlášen uvedený rozsudek, a prvního dne každého měsíce následujícího po měsíci, během něhož bude vyhlášen uvedený rozsudek, pokud jde o částky, které se v tomto ohledu staly splatnými během předcházejícího měsíce;

—	uložit Komisi, aby žalobci uhradila veškeré výdaje, poplatky a náklady řízení, včetně výdajů v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku na žádost jednoho z účastníků řízení;

—	uložit Komisi, aby uhradila výdaje týkající se případného vypracování znaleckého posudku požadovaného z úřední povinnosti.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/49

Žaloba podaná dne 13. června 2009 — Nicola v. EIB

(Věc F-59/09)

2009/C 205/91

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: Carlo De Nicola (Strassen, Lucembursko) (zástupce: L. Isola, advokát)

Žalovaná: Evropská investiční banka

Předmět a popis sporu

Zaprvé zrušení rozhodnutí, které přijal Odvolací výbor dne 14. listopadu 2008 nebo změnit jej v části, ve které připisuje žalobci, namísto jeho advokáta, námitku podjatosti vznesenou proti třem jeho členům. Zadruhé zrušení povýšení, o kterých se rozhodlo dne 29. dubna 2008, aniž by byla zohledněna situace žalobce a všechny související akty. Nakonec rozhodnutí o tom, že žalobce byl obětí psychického obtěžování na pracovišti a uložit povinnost, aby se žalovaná zdržela takové činnosti.

Návrhové žádání žalobce

—

Zrušit rozhodnutí Odvolacího výboru a v každém případě ho změnit v části, v níž připisuje C. De Nikolovi (namísto jeho advokáta) námitku podjatosti vznesenou vůči třem členům výboru a v části, v níž považuje důvody námitky za „čisté a jednoduché zpochybnění rozhodnutí ze dne 14. prosince 2007“, a nikoliv za důsledek uznání a vzdání se jeho nároků, které tito tři členové nesprávně přičítali C. De Nikolovi;

—

zrušit povýšení ze dne 29. dubna 2008, na základě kterých se rozhodlo, aniž by se zohlednila situace žalobce, a všechny související, následující a pozdější akty, mezi nimi hodnocení za rok 2007 a případně předběžné prohlášení protiprávnosti množstevních omezení stanovených v instrukcích ředitelství personálního oddělení;

—	určit, že žalobce byl obětí psychického obtěžování na pracovišti a v důsledku toho,

—	uložit povinnost, aby se EIP zdržela psychického obtěžování na pracovišti a uložit jí povinnost zaplatit mu náhradu za fyzickou, nemajetkovou a majetkovou újmu, kterou utrpěl a náhradu nákladů řízení, úroků z prodlení a peněžní zhodnocení přiznaných částek.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/50

Žaloba podaná dne 24. června 2009 — Birkhoff v. Komise

(Věc F-60/09)

2009/C 205/92

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: Gerhard Birkhoff (Weitnau, Německo) (zástupkyně: C. Inzillo, advokátka)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Předmět a popis sporu

Zrušení zamítnutí žádosti žalobce o prodloužení doby uplatňování čl. 2 odst. 5 přílohy VII Služebního řádu ve prospěch jeho dcery od 1. ledna 2009 a uložení povinnosti Komisi vyplatit mu částky dlužné z tohoto důvodu od 1. ledna 2009

Návrhové žádání žalobce

—

Prohlásit za protiprávní a v důsledku toho zrušit rozhodnutí Orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 2. dubna 2009, jelikož je protiprávní a zjevně neopodstatněné jak po skutkové, tak právní stránce, jakož každý následující akt nebo rozhodnutí předcházející tomuto rozhodnutí, související s ním a z něho vyplývající a obzvláště rozhodnutí PMO4 ze dne 14. listopadu 2008;

—	uložit Komisi, aby zaplatila částky, které nebyly žalobci vyplaceny od 1.1.2009 zvýšené o valorizaci a úroky z prodlení až do skutečného zaplacení;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/50

Žaloba podaná dne 26. června 2009 — Donati v. ECB

(Věc F-63/09)

2009/C 205/93

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Paola Donati (Frankfurt nad Mohanem, Německo) (zástupci: L. Levi, M. Vandenbussche, advokát)

Žalovaná: Evropská centrální banka

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí ECB nezabývat se tvrzeními žalobkyně o údajném psychickém obtěžování, jakož i náhrada utrpěné nemajetkové újmy

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí Výkonné rady ze dne 16. prosince 2008 v části, ve které obsahuje jí určenou výhrůžku a pokus k jejímu zastrašení;

—

zrušit rozhodnutí Výkonné rady ze dne 16. prosince 2008 v části, ve které toto neobsahuje žádné rozhodnutí o výsledku správního šetření a řízení o její stížnosti, podpůrně zrušit rozhodnutí Výkonné rady ze dne 16. prosince 2008 v části, ve které „mlčky“ obsahuje rozhodnutí o zastavení řízení o její stížnosti a o tom, že nemají být přijata žádná další opatření;

—	v případě nutnosti zrušit rozhodnutí ze dne 16. dubna 2008, kterým byl zamítnut její zvláštní opravný prostředek;

—	uložit žalované jako náhradu utrpěné nemajetkové újmy zaplacení částky, vyčíslené ex aeque et bono na 10 000 eur;

—	uložit Evropské centrální bance náhradu nákladů řízení.

29.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 205/52

Oprava sdělení v Úředním věstníku ve věci T-159/09

( Úřední věstník Evropské unie C 153 ze dne 4. července 2009, s. 44 )

2009/C 205/95

Sdělení v Úředním věstníku ve věci T-159/09, Biofrescos/Komise, je třeba chápat takto:

„Žaloba podaná dne 21. dubna 2009 — Biofrescos — Comércio de Produtos Alimentares, Lda v. Komise Evropských společenství

(Věc T-159/09)

2009/C 193/67

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Biofrescos — Comércio de Produtos Alimentares, Lda (Linda-a-Velha, Portugalsko) (zástupce: A. Magalhães e Menezes, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhové žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí Komise ze dne 16. ledna 2009, kterým se zamítá žádost žalobkyně o osvobození od dovozního cla ve výši 41 271,09 eur a nařizuje žalobkyni, aby dodatečně toto clo zaplatila.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně dovezla v období od září 2003 do února 2005 různé částí zmražených krevet z Indonésie, pro které požadovala osvobození od dovozního cla podle čl. 220 odst. 2 písm. b), článku 236 a čl. 239 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (1).

Žalobkyně tvrdí, že Komise porušila přinejmenším uvedená ustanovení, jelikož: zaprvé se nevyjádřila ke všem argumentům dovolávaným žalobkyní ve své žádosti o osvobození od dovozního cla; zadruhé uvedla nedostatečné, nepravdivé a nesrozumitelné odůvodnění; zatřetí nesprávně si vyložila chybu indonéských orgánů; a konečně začtvrté považovala za prokázané skutečnosti, které nebyly ve skutečnosti důvěryhodné a ohledně kterých důkazní břemeno náleželo příslušným orgánům, které vedly řízení a nikdy žalobkyni.

(1) Úř. věst. L 97, s. 38; Zvl. vyd. 02/04 s. 307.“

		ISSN 1725-5163 doi:10.3000/17255163.C_2009.205.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 205

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 52 29. srpna 2009

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr
2009/C 205/01	Poslední publikace Soudního dvora v Úředním věstníku Evropské unieÚř. věst. C 193, 15.8.2009	1

	Opravy
2009/C 205/95	Oprava sdělení v Úředním věstníku ve věci T-159/09 (Úř. věst. C 153 ze dne 4.7.2009, s. 44)	52