Úřední věstník C 64/2008

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/1

INFORMATIVNÍ SDĚLENÍ

o zahajování řízení o předběžné otázce vnitrostátními soudy

DOPLNĚK

v důsledku vstupu v platnost řízení o naléhavé předběžné otázce, které se použije na předběžné otázky týkající se prostoru svobody, bezpečnosti a práva

(2008/C 64/01)

Toto sdělení doplňuje existující informativní sdělení o zahajování řízení o předběžné otázce vnitrostátními soudy (1) a přináší praktické informace ohledně nového řízení o naléhavé předběžné otázce, které se použije na předběžné otázky týkající se prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Toto řízení je upraveno článkem 23a Protokolu o statutu Soudního dvora a článkem 104b jednacího řádu Soudního dvora (2).

2.	Tyto informace jsou určeny k tomu, aby pomohly vnitrostátním soudům v případě, že zamýšlejí požádat o použití řízení o naléhavé předběžné otázce, a aby usnadnily vedení tohoto řízení Soudním dvorem. Stejně jako v případě informativního sdělení nemají tyto informace závaznou povahu.

K podmínkám použití řízení o naléhavé předběžné otázce

Řízení o naléhavé předběžné otázce lze použít pouze v oblastech spadajících do hlavy VI (články 29 až 42) Smlouvy o Evropské unii o policejní a justiční spolupráci v trestních věcech a do hlavy IV (články 61 až 69) třetí části Smlouvy o ES o vízové, azylové a přistěhovalecké politice a jiných politikách týkajících se volného pohybu osob, včetně soudní spolupráce v občanských věcech.

I když podání žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce má v zásadě za následek přerušení vnitrostátního řízení do doby, než Soudní dvůr rozhodne, je vnitrostátní soud i nadále příslušný k vydání předběžných opatření k ochraně zájmů účastníků řízení před vydáním rozsudku Soudního dvora, zejména ve vztahu k vnitrostátnímu správnímu aktu, který se opírá o akt Společenství, jenž je předmětem žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se platnosti.

O provedení naléhavého řízení rozhoduje Soudní dvůr. Takové rozhodnutí se v zásadě přijímá pouze na základě odůvodněné žádosti předkládajícího soudu. Výjimečně může Soudní dvůr rozhodnout o projednání žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce v naléhavém řízení i z úřední povinnosti, jeví-li se to jako nezbytné.

6.	Naléhavé řízení zjednodušuje jednotlivé fáze řízení před Soudním dvorem, ale jeho použití s sebou nese významná omezení pro Soudní dvůr, jakož i pro účastníky řízení a další zúčastněné v řízení, zejména členské státy.

Proto o něj lze žádat pouze tehdy, pokud je naprosto nezbytné, aby Soudní dvůr o žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce rozhodl v co nejkratší době. Aniž by bylo možné zde takové situace taxativně uvést zejména z důvodu rozmanitosti a neustálého vývoje pravidel Společenství upravujících prostor svobody, bezpečnosti a práva, mohl by vnitrostátní soud uvažovat o podání žádosti o naléhavé řízení například v následujících situacích: v případě osoby, která byla zadržena nebo zbavena svobody, pokud je odpověď na předloženou předběžnou otázku rozhodující pro posouzení právní situace uvedené osoby, nebo v případě sporu o rodičovskou zodpovědnost nebo o svěření dítěte do výchovy, pokud příslušnost soudu, který věc projednává na základě práva Společenství, závisí na odpovědi na předběžnou otázku.

K žádosti o použití řízení o naléhavé předběžné otázce

8.	Aby mohl Soudní dvůr rychle rozhodnout, zda je třeba provést řízení o naléhavé předběžné otázce, musí být v žádosti vylíčeny právní i skutkové okolnosti svědčící o naléhavosti a zejména rizika spojená s projednáním žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce v běžném řízení o předběžné otázce.

Předkládající soud pokud možno uvede stručně svůj názor na to, jak by měla být předložená předběžná otázka nebo předložené předběžné otázky zodpovězeny. To usnadní zaujetí stanoviska účastníků řízení a jiných zúčastněných v řízení, jakož i přijetí rozhodnutí Soudním dvorem, a přispěje tak k rychlému průběhu řízení.

10.

Žádost o použití řízení o naléhavé předběžné otázce musí být podána ve formě, která umožní kanceláři Soudního dvora okamžitě zjistit, že spis musí být projednán zvláštním postupem. Za tímto účelem je třeba žádost podat ve formě zvláštního dokumentu odděleného od vlastního předkládacího rozhodnutí nebo v doprovodném dopise, který výslovně tuto žádost obsahuje.

11.

Pokud jde o vlastní předkládací rozhodnutí, je třeba připomenout, že příslušné údaje jsou již uvedeny v bodech 20 až 24 informativního sdělení o zahajování řízení o předběžné otázce vnitrostátními soudy. Stručnost předkládacího rozhodnutí je v naléhavé situaci o to důležitější, že přispívá k rychlosti řízení.

Ke komunikaci mezi Soudním dvorem, vnitrostátním soudem a účastníky řízení

12.

Pro účely komunikace s vnitrostátním soudem a účastníky řízení před tímto soudem se vnitrostátní soudy, které podávají žádost o použití řízení o naléhavé předběžné otázce, vyzývají, aby uváděly elektronickou adresu, popřípadě číslo faxu, které bude moci Soudní dvůr používat, jakož i elektronické adresy, popřípadě čísla faxu zástupců dotčených účastníků řízení.

13.

Kopie podepsaného předkládacího rozhodnutí spolu s žádostí o použití řízení o naléhavé předběžné otázce mohou být Soudnímu dvoru předběžně zaslány elektronickou poštou (ECJ-Registry@curia.europa.eu) nebo faxem (+352 43 37 66). Projednávání žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce i žádosti o naléhavé řízení bude moci začít okamžikem doručení této kopie. Prvopis těchto písemností však musí být kanceláři Soudního dvora doručen v co nejkratší době.

(1) Viz Úř. věst. C 143, 11.6.2005, s. 1–4.

(2) Viz Úř. věst. L 24, 29.1.2008, s. 39–43.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/4

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 17. ledna 2008 – Komise Evropských společenství v. Spolková republika Německo

(Věc C-152/05) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Články 18 ES, 39 ES a 43 ES - Vnitrostátní právní předpisy - Podmínky přiznání dotace na výstavbu nebo nabytí obytné nemovitosti pro účely vlastního bydlení - Obytná nemovitost, která se musí nacházet na území dotyčného členského státu)

(2008/C 64/03)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: R. Lyal a K. Gross, zmocněnci)

Žalovaná: Spolková republika Německo (zástupci: M. Lumma a C. Schulze-Bahr, zmocněnci)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Porušení článků 18, 39 a 43 ES – Vnitrostátní právní předpisy stanovující příspěvky na bydlení (Eigenheimzulage) na výstavbu nebo nabytí vlastního bydlení výhradně osobám neomezeně povinným k dani v tomto členském státě a výhradně na bydlení umístěné v tomto členském státě

Výrok

Spolková republika Německo tím, že v § 2 odst. 1 první větě zákona o poskytování dotací na nemovitý majetek (Eigenheimzulagengesetz) publikovaného v roce 1997, ve znění doprovodného rozpočtového zákona z roku 2004 (Haushaltsbegleitgesetz 2004), vyloučila obytné nemovitosti na území jiného členského státu z nároku na dotaci na nemovitý majetek poskytovanou osobám s neomezenou daňovou povinností k dani z příjmu, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článků 18 ES, 39 ES a 43 ES.

2)	Spolkové republice Německo se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 132, 28.5.2005.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/4

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 18. října 2007 – Komise Evropských společenství v. Evropský parlament, Rada Evropské unie

(Věc C-299/05) (1)

(Žaloba na neplatnost - Sociální zabezpečení - Nařízení (EHS) č. 1408/71 - Článek 4 odst. 2a a článek 10a - Příloha IIa - Nařízení (ES) č. 647/2005 - Zvláštní nepříspěvkové dávky)

(2008/C 64/04)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: M.-J. Jonczy, D. Martin a V. Kreuschitz, zmocněnci)

Žalovaní: Evropský parlament (zástupci: G. Ricci, A. Troupiotis, zmocněnci), Rada Evropské unie (zástupci: M. Veiga, J. Leppo a G. Curmi, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující žalované: Finská republika (zástupci: T. Pynnä, J. Heliskoski a E. Bygglin, zmocněnci), Švédské království (zástupci: A. Kruse a R. Sobocki, zmocněnci), Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: E. O'Neill a M. C. Vajda, zmocněnci)

Předmět

Zrušení ustanovení přílohy I bodu 2 nařízení (ES) č. 647/2005 ze dne 13. dubna 2005, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, a nařízení Rady (EHS) č. 574/72, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1408/71 (Úř. věst. L 117, s. 1), týkajících se položky W. Finsko, písm. b), položky X. Švédsko, písm. c) a položky Y. Spojené království, písm. d), e) a f)– Zvláštní dávky v hotovosti nepříspěvkové povahy

Výrok

Ustanovení bodu 2 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 647/2005 ze dne 13. dubna 2005, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, a (EHS) č. 574/72, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1408/71, uvedená v položkách nazvaných „Finsko“, písm. b), „Švédsko“, písm. c), a „Spojené království“, písm. d) až f), se zrušují.

Účinky zápisu příspěvku na živobytí pro zdravotně postižené v položce nazvané „Spojené království“, písm. d) přílohy IIa nařízení Rady č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením Rady (ES) č. 118/97 ze dne 2. prosince 1996, pozměněného nařízením č. 647/2005, jsou zachovány, co se týče výhradně části „pohyblivost“ této dávky, aby mohla být v přiměřené lhůtě přijata příslušná opatření k zajištění jejího zapsání do uvedené přílohy.

3)	Evropský parlament a Rada Evropské unie ponesou vlastní náklady a rovným dílem nahradí náklady řízení Komise Evropských společenství.

4)	Finská republika, Švédské království a Spojené království Velké Británie a Severního Irska ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 243, 1.10.2005.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/5

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 22. listopadu 2007 – Cofradía de pescadores „San Pedro“ de Bermeo a další v. Rada Evropské unie, Komise Evropských společenství, Francouzská republika

(Věc C-6/06 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Mimosmluvní odpovědnost Společenství - Zásady relativní stability, právní jistoty a legitimního očekávání - Přípustnost - Kasační opravný prostředek, který je zčásti neopodstatněný a zčásti nepřípustný - Vzájemný kasační opravný prostředek - Návrh na částečné zrušení rozsudku Soudu v rozsahu, v němž prohlašuje, že není nutné rozhodnout o námitce nepřípustnosti vznesené proti žalobě, kterou Soud zamítá jako neopodstatněnou - Neexistence právního zájmu na podání žaloby - Překážka věci rozsouzené)

(2008/C 64/05)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelé): Cofradía de pescadores „San Pedro“ de Bermeo a další (zástupce: M. Troncoso Ferrer, abogado)

Další účastníci řízení: Rada Evropské unie (zástupci: F. Florindo Gijón a M. Balta, zmocněnci), Komise Evropských společenství (zástupce: F. Jimeno Fernández, zmocněnec), Francouzská republika

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (třetího senátu) ze dne 19. října 2005, Cofradía de pescadores „San Pedro“ de Bermeo a další v. Rada (T-415/03), kterým Soud zamítl žalobu na náhradu škody směřující k získání náhrady škody, kterou navrhovatelé údajně utrpěli v důsledku toho, že Rada schválila převod části kvóty pro sardele přidělené Portugalské republice na Francouzskou republiku

Výrok

Kasační opravný prostředek podaný Cofradía de pescadores „San Pedro“ de Bermeo a dalšími navrhovateli, jejichž jména jsou uvedena v příloze rozsudku Soudu prvního stupně Evropských společenství ze dne 19. října 2005, Cofradía de pescadores „San Pedro“ de Bermeo a další v. Rada (T-415/03), se zamítá.

2)	Vzájemný kasační opravný prostředek podaný Radou Evropské unie se zamítá.

Cofradía de pescadores „San Pedro“ de Bermeo a další navrhovatelé, jejichž jména jsou uvedena v příloze rozsudku Soudu prvního stupně Evropských společenství ze dne 19. října 2005, Cofradía de pescadores „San Pedro“ de Bermeo a další v. Rada (T-415/03), a Rada Evropské unie ponesou vlastní náklady řízení.

4)	Komise Evropských společenství ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 60, 11.3.2006.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/6

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 17. ledna 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht Hamburg – Německo) – Viamex Agrar Handels GmbH (C-37/06), Zuchtvieh-Kontor GmbH (ZVK) (C-58/06) v. Hauptzollamt Hamburg-Jonas

(Věc C-37/06 a C-58/06) (1)

(Nařízení (ES) č. 615/98 - Směrnice 91/628/EHS - Vývozní náhrady - Ochrana skotu během přepravy - Podmínění výplaty vývozních náhrad za skot dodržováním ustanovení směrnice 91/628/EHS - Zásada proporcionality - Ztráta nároku na vývozní náhradu)

(2008/C 64/06)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Hamburg

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Viamex Agrar Handels GmbH (C-37/06), Zuchtvieh-Kontor GmbH (ZVK) (C-58/06)

Žalovaný: Hauptzollamt Hamburg-Jonas

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Finanzgericht Hamburg – Platnost článku 1 a čl. 5 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 615/98 ze dne 18. března 1998, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro režim vývozních náhrad, pokud jde o ochranu živého skotu během přepravy (Úř. věst. L 82, s. 19) – Závislost platby vývozních náhrad pro skot na dodržování směrnice Rady 91/628/EHS ze dne 19. listopadu 1991 o ochraně zvířat během přepravy a o změně směrnic 90/425/EHS a 91/496/EHS (Úř. věst. L 340, s. 17) – Ztráta nároku na náhradu kvůli nedodržení doby odpočinku při přepravě skotu

Výrok

1)	Přezkum první otázky neodhalil žádnou skutečnost, kterou by mohla být dotčena platnost článku 1 nařízení Komise (ES) č. 615/98 ze dne 18. března 1998, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro režim vývozních náhrad, pokud jde o ochranu živého skotu během přepravy.

2)	Přezkum druhé otázky neodhalil žádné skutečnosti, kterými by mohla být dotčena platnost čl. 5 odst. 3 nařízení č. 615/98 s ohledem na zásadu proporcionality. Předkládajícímu soudu přísluší ověřit, zda příslušné orgány uplatnily relevantní ustanovení nařízení č. 615/98 v souladu s uvedenou zásadou.

(1) Úř. věst. C 96, 22.4.2006.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/6

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 10. ledna 2008 – Komise Evropských společenství v. Portugalská republika

(Věc C-70/06) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Rozsudek Soudního dvora, kterým se určuje nesplnění povinnosti - Nevyhovění rozsudku - Peněžitá sankce)

(2008/C 64/07)

Jednací jazyk: portugalština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: X. Lewis, A. Caeiros a P. Andrade, zmocněnci)

Žalovaná: Portugalská republika (zástupci: L. Fernandes, P. Fragoso Martins a J. A. de Oliveira, zmocněnci)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Článek 228 ES – Nevyhovění rozsudku Soudního dvora ze dne 14. října 2004 ve věci C-275/03 – Nesprávné provedení směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (Úř. věst. L 395, s. 33; Zvl. vyd. 06/01, s. 246) – Návrh na stanovení penále

Výrok

Portugalská republika tím, že nezrušila nařízení s mocí zákona č. 48 051 ze dne 21. listopadu 1967, které podmiňuje přiznání náhrady škody osobám poškozeným porušením práva Společenství v oblasti veřejných zakázek nebo vnitrostátních předpisů je provádějících předložením důkazu o zavinění nebo úmyslu, nepřijala nezbytná opatření vyplývající z rozsudku ze dne 14. října 2004, Komise v. Portugalsko (C-275/03), a nesplnila tak povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 228 odst. 1 ES.

Portugalské republice se ukládá, aby zaplatila Komisi Evropských společenství na účet „Vlastní zdroje Evropského společenství“ penále ve výši 19 392 eur za každý den prodlení s provedením opatření nezbytných k vyhovění výše uvedenému rozsudku ze dne 14. října 2004, Komise v. Portugalsko, ode dne vydání tohoto rozsudku až do dne splnění povinností vyplývajících z uvedeného rozsudku ze dne 14. října 2004.

3)	Portugalské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 86, 8.4.2006.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/7

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 24. ledna 2008 – Herta Adam v. Komise Evropských společenství

(Věc C-211/06 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Úředníci - Odměna - Příspěvek za práci v zahraničí - Podmínka stanovená v článku 4 odst. 1 písm. a) druhé odrážce přílohy VII služebního řádu - Pojem „práce konané pro některý jiný stát“)

(2008/C 64/08)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Herta Adam (zástupci: S. Orlandi a J.-N. Louis, advokáti)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Currall a L. Lozano Palacios, zmocněnci)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (prvního senátu) ze dne 22. února 2006, Herta Adam v. Komise (T-342/04), jímž byla zamítnuta žaloba na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 22. září 2003, kterým se navrhovatelce zamítá příspěvek za práci v zahraničí stanovený v článku 4 přílohy VII služebního řádu úředníků Evropských společenství

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá

2)	H. Adam se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 165, 15.7.2006.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/7

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 17. ledna 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Juzgado de lo Social Único de Algeciras – Španělsko) – Josefa Velasco Navarro v. Fondo de Garantía Salarial (Fogasa)

(Věc C-246/06) (1)

(Sociální politika - Ochrana zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele - Směrnice 80/987/EHS ve znění směrnice 2002/74/ES - Přímý účinek - Odstupné z důvodu neplatné výpovědi, dohodnuté v průběhu soudního řízení o smíru - Platba zajištěná záruční institucí - Platba podmíněná vydáním soudního rozhodnutí)

(2008/C 64/09)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado de lo Social Único de Algeciras

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Josefa Velasco Navarro

Žalovaný: Fondo de Garantía Salarial (Fogasa)

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Juzgado de lo Social Único de Algeciras – Výklad směrnice Rady 80/987/EHS ze dne 20. října 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochrany zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele (Úř. věst. L 283, s. 23; Zvl. vyd. 05/01, s. 217), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/74/ES ze dne 23. září 2002 (Úř. věst. L 270, s. 10; Zvl. vyd. 05/04, s. 261) – Rozsah záruky poskytované záruční institucí – Odstupné při skončení pracovního poměru – Vnitrostátní právní úprava, která k tomuto odstupnému vyžaduje rozsudek nebo správní rozhodnutí – Přímý účinek směrnice, v pozměněném znění, pokud jde o platební neschopnost prohlášenou mezi dnem vstupu směrnice 2002/74 v platnost a uplynutím lhůty k jejímu provedení

Výrok

V případě neprovedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/74/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 80/987/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochrany zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele, do vnitrostátního práva k 8. říjnu 2005 se případného přímého účinku čl. 3 prvního pododstavce směrnice Rady 80/987/EHS ze dne 20. října 1980 o ochraně zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele, ve znění směrnice 2002/74, každopádně nelze dovolávat v souvislosti s platební neschopností, která nastala před uvedeným datem.

Pokud vnitrostátní právní úprava spadá do působnosti směrnice 80/987 ve znění směrnice 2002/74, vnitrostátní soud musí v případech platební neschopnosti, která nastala v období mezi vstupem posledně uvedené směrnice v platnost a uplynutím lhůty pro její provedení, zajistit, aby byla tato vnitrostátní právní úprava uplatňována v souladu se zásadou zákazu diskriminace, uznávanou právním řádem Společenství.

(1) Úř. věst. C 212, 2.9.2006.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/8

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 17. ledna 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesfinanzhof – Německo) – Theodor Jäger v. Finanzamt Kusel-Landstuhl

(Věc C-256/06) (1)

(Volný pohyb kapitálu - Články 73b a 73d Smlouvy o ES (nyní články 56 ES a 58 ES) - Dědická daň - Oceňování majetku, který je součástí dědictví - Zemědělský a lesní majetek v jiném členském státě - Méně výhodný způsob oceňování majetku a výpočtu splatné daně)

(2008/C 64/10)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesfinanzhof

Účastníci původního řízení

Žalobce: Theodor Jäger

Žalovaný: Finanzamt Kusel-Landstuhl

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Bundesfinanzhof – Výklad článku 56 Smlouvy o ES – Vnitrostátní právní úprava dědické daně – Použití různých metod oceňování hodnoty zemědělských a lesních pozemků, které rozlišují podle toho, zda tyto pozemky leží na vnitrostátním území, nebo v jiném členském státě, jakož i nezdanitelné částky pro nabytí pozemků nacházejících se na vnitrostátním území, což má za následek vyšší daňové zatížení, pokud majetek zahrnuje zemědělský a lesní majetek nacházející se v jiném členském státě, než kdyby se celý majetek nacházel na vnitrostátním území

Výrok

Článek 73b odst. 1 Smlouvy o ES (nyní čl. 56 odst. 1 ES) ve spojení s článkem 73d Smlouvy o ES (nyní článek 58 ES) musí být vykládán v tom smyslu, že brání právní úpravě členského státu, jež pro účely výpočtu daně z dědictví sestávajícího z majetku, který se nachází na území uvedeného státu, a ze zemědělského a lesnického majetku, který se nachází v jiném členském státě,

—	stanoví, že majetek, který se nachází v tomto jiném členském státě, je zohledněn ve výši své tržní hodnoty, zatímco pro totožný tuzemský majetek platí zvláštní postup oceňování, jehož výsledky dosahují průměrně jen 10 % uvedené tržní hodnoty, a

—	vyhrazuje pro zemědělský a lesnický majetek v tuzemsku uplatnění nezdanitelné částky, jakož i započtení jeho zbývající hodnoty jen do výše 60 %.

(1) Úř. věst. C 224, 16.9.2006.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/9

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 24. ledna 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Corte suprema di cassazione – Itálie) – Roby Profumi Srl v. Comune di Parma

(Věc C-257/06) (1)

(Článek 28 ES - Směrnice 76/768/EHS - Ochrana zdraví - Kosmetické prostředky - Dovoz - Sdělení informací týkajících se kosmetických prostředků orgánům státu dovozu)

(2008/C 64/11)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Corte suprema di cassazione

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Roby Profumi Srl

Žalovaná: Comune di Parma

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Corte suprema di cassazione – Výklad článku 28 Smlouvy o ES a článku 7 směrnice Rady 76/768/EHS ze dne 27. července 1976 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kosmetických prostředků (Úř. věst. L 262, s. 169), ve znění směrnice Rady 93/35/EHS ze dne 14. června 1993 (Úř. věst. L 151, s. 32) – Výrobky připravené k prodeji pocházející z jiných členských států – Vnitrostátní ustanovení zavazující dovozce poskytnout úplný a podrobný seznam látek obsažených ve výrobku

Výrok

Článek 7 směrnice Rady 76/768/EHS ze dne 27. července 1976 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kosmetických prostředků, ve znění směrnice Rady 93/35/EHS ze dne 14. června 1993, nebrání vnitrostátnímu ustanovení, které v zájmu rychlého a účinného lékařského ošetření v případě potíží zavazuje dovozce kosmetických prostředků sdělit ministerstvu zdravotnictví a kraji jméno nebo obchodní název podniku, jeho sídlo a sídlo jeho výrobního závodu, jakož i úplný a podrobný seznam látek použitých a látek obsažených v uvedených prostředcích.

(1) Úř. věst. C 212, 2.9.2006.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/9

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 29. ledna 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Juzgado de lo Mercantil no 5 de Madrid – Španělsko) – Productores de Música de España (Promusicae) v. Telefónica de España SAU

(Věc C-275/06) (1)

(Informační společnost - Povinnosti poskytovatelů služeb - Uchovávání a zpřístupnění určitých provozních údajů - Povinnost zpřístupnění - Meze - Ochrana důvěrnosti elektronických komunikací - Slučitelnost s ochranou autorského práva a práv s ním souvisejících - Právo na účinnou ochranu duševního vlastnictví)

(2008/C 64/12)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado de lo Mercantil no 5 de Madrid

Účastníci původního řízení

Žalobce: Productores de Música de España (Promusicae)

Žalovaná: Telefónica de España SAU

Předmět

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Juzgado de lo Mercantil – Výkladu čl. 15 odst. 2 a článku 18 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (Úř. věst. L 178, s. 1; Zvl. vyd. 13/25, s. 399), čl. 8 odst. 1 a 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. L 167, s. 10; Zvl. vyd. 17/01, s. 230) a článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (Úř. věst. L 157, s. 45; Zvl. vyd. 17/02, s. 32) – Nakládání s údaji vytvářenými v rámci komunikací v souvislosti s poskytováním služby informační společnosti – Povinnost provozovatelů sítí a služeb elektronických komunikací, poskytovatelů připojení k telekomunikačním sítím a poskytovatelů služeb shromažďování informací uchovat a zpřístupnit uvedené údaje – Vyloučení z rámce občanskoprávního řízení

Výrok

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) neukládají členským státům, aby v takové situaci, jako je situace ve věci v původním řízení, stanovily povinnost sdělit osobní údaje za účelem zajištění účinné ochrany autorského práva v rámci občanskoprávního řízení. Právo Společenství však po uvedených státech požaduje, aby při provádění těchto směrnic dbaly na to, aby se opíraly o výklad těchto směrnic, který umožní zajistit spravedlivou rovnováhu mezi jednotlivými základními právy chráněnými právním řádem Společenství. Dále je nutné, aby při plnění opatření, která tyto směrnice provedla ve vnitrostátním právním řádu, orgány a soudy členských států nejen vykládaly své vnitrostátní právo v souladu s těmito směrnicemi, ale rovněž, aby se neopíraly o takový jejich výklad, který by byl v rozporu s danými základními právy nebo s jinými obecnými zásadami práva Společenství, jako je zásada přiměřenosti.

(1) Úř. věst. C 212, 2.9.2006.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/10

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 24. ledna 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Court of Appeal – Spojené království) – The Queen, Ezgi Payir, Burhan Akyuz, Birol Ozturk v. Secretary of State for the Home Department

(Věc C-294/06) (1)

(Dohoda o přidružení EHS-Turecko - Volný pohyb pracovníků - Rozhodnutí Rady přidružení č. 1/80 - Článek 6 odst. 1 první odrážka - Pracovník působící na řádném trhu práce - Povolení ke vstupu pro studenta nebo osobu vykonávající práci au pair - Vliv na právo pobytu)

(2008/C 64/13)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Court of Appeal

Účastníci původního řízení

Žalobci: The Queen, Ezgi Payir, Burhan Akyuz, Birol Ozturk

Žalovaný: Secretary of State for the Home Department

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Court of Appeal – Výklad čl. 6 odst. 1 rozhodnutí Rady přidružení EHS/Turecko č. 1/80 – Pojem pracovníka působícího na řádném trhu práce členského státu – Turecká státní příslušnice zaměstnaná jako au pair, která získala povolení k pobytu v délce dvou let za účelem výkonu této činnosti – Turecká státní příslušnice, která je držitelkou povolení k pobytu pro studijní účely a pracovního povolení, které jí umožňuje, aby během školního roku vykonávala pracovní činnost do 20 hodin týdně

Výrok

Okolnost, že tureckému státnímu příslušníkovi byl povolen vstup na území členského státu jako osobě vykonávající práci au pair nebo jako studentovi, jej nemůže zbavit postavení „pracovníka“ a bránit mu v tom, aby působil na „řádném trhu práce“ tohoto členského státu ve smyslu čl. 6 odst. 1 rozhodnutí Rady přidružení č. 1/80 ze dne 19. září 1980 o vývoji přidružení. Tato okolnost nemůže v důsledku toho bránit uvedenému státnímu příslušníkovi, aby se dovolával tohoto ustanovení k tomu, aby dosáhl prodloužení svého pracovního povolení a získal právo pobytu, které s ním souvisí.

(1) Úř. věst. C 237, 30.9.2006.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/10

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 10. ledna 2008 – Komise Evropských společenství v. Finská republika

(Věc C-387/06) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Odvětví telekomunikací - Článek 8 odst. 1, 2 písm. b) a odst. 3 písm. c) směrnice 2002/21/ES („rámcová“ směrnice) - Článek 8 odst. 1 a 4 směrnice 2002/19/ES („přístupová“ směrnice) - Sítě a služby elektronických komunikací - Pevné telefonní sítě a mobilní telefonní sítě - Termínování telefonních hovorů - Příchozí provoz - Omezení pravomocí vnitrostátního úřadu pro regulaci elektronických komunikací)

(2008/C 64/14)

Jednací jazyk: finština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: M. Huttunen a M. Shotter, zmocněnci)

Žalovaná: Finská republika (zástupce: A. Guimaraes-Purokoski, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Nesplnění povinností, které Finské republice přísluší na základě čl. 8 odst. 1, 2 písm. b) a odst. 3 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (Úř. věst. L 108, s. 33; Zvl. vyd. 13/29, s. 349), a na základě čl. 8 odst. 1 a 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení („přístupová“ směrnice) (Úř. věst. L 108, s. 7; Zvl. vyd. 13/29, s. 323)

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Komise Evropských společenství a Finská republika ponesou každá vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 294, 2.12.2006.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/11

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 24. ledna 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Symvoulio tis Epikrateias – Řecko) – Emm. G. Lianakis AE, Sima Anonymi Techniki Etaireia Meleton kai Epivlepseon, Nikolaos Vlachopoulos v. Dimos Alexandroupolis, Planitiki AE, Aikaterini Georgoula, Dimitrios Vasios, N. Loukatos kai Synergates AE Meleton, Eratosthenis Meletitiki AE, A. Pantazis- Pan. Kyriopoulou kai syn/tes os „Filon“ OE, Nikolaos Sideris

(Věc C-532/06) (1)

(Směrnice 92/50/EHS - Veřejné zakázky na služby - Realizace studie týkající se evidence pozemků, urbanizace a provedení pro obytnou čtvrť - Kritéria, která mohou být zvolena jako „kvalitativní kritéria výběru“ nebo jako „kritéria pro zadání“ - Ekonomicky nejvýhodnější nabídka - Dodržení kritérií pro zadání stanovených v zadávací dokumentaci nebo ve vyhlášení zakázky - Dodatečné stanovení váhových koeficientů a podkritérií pro kritéria pro zadání - Zásada rovného zacházení s hospodářskými subjekty a povinnost transparentnosti)

(2008/C 64/15)

Jednací jazyk: řečtina

Předkládající soud

Symvoulio tis Epikrateias

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Emm. G. Lianakis AE, Sima Anonymi Techniki Etaireia Meleton kai Epivlepseon, Nikolaos Vlachopoulos

Žalovaní: Dimos Alexandroupolis, Planitiki AE, Aikaterini Georgoula, Dimitrios Vasios, N. Loukatos kai Synergates AE Meleton, Eratosthenis Meletitiki AE, A. Pantazis- Pan. Kyriopoulou kai syn/tes os „Filon“ OE, Nikolaos Sideris

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Symvoulio tis Epikrateias – Výklad článku 36 směrnice Rady 92/50/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby (Úř. věst. L 185, s. 5) – Kritéria pro zadání zakázek – Dodatečné stanovení konkrétní váhy každého kritéria během zadávacího řízení

Výrok

Článek 36 odst. 2 směrnice Rady 92/50/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/52/ES ze dne 13. října 1997, vykládaný ve světle zásady rovného zacházení s hospodářskými subjekty a povinnosti transparentnosti, která z ní vyplývá, brání tomu, aby zadavatel v rámci zadávacího řízení stanovil váhové koeficienty a podkritéria pro kritéria pro zadání uvedená v zadávací dokumentaci nebo ve vyhlášení zakázky dodatečně.

(1) Úř. věst. C 56, 10.3.2007.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/11

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 17. ledna 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour de cassation – Francie) – Paul Chevassus-Marche v. Groupe Danone, Société Kro beer brands SA (BKSA), Société Evian eaux minérales d'Evian SA (SAEME)

(Věc C-19/07) (1)

(Sbližování právních předpisů - Směrnice 86/653/EHS - Nezávislí obchodní zástupci - Nárok na provizi zástupce, kterému je svěřena určitá územní oblast - Obchody uzavřené bez účasti zmocnitele)

(2008/C 64/16)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour de cassation

Účastníci původního řízení

Žalobce: Paul Chevassus-Marche

Žalované: Groupe Danone, Société Kro beer brands SA (BKSA), Société Evian eaux minérales d'Evian SA (SAEME)

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Soudní dvůr de cassation – Výklad čl. 7 odst. 2 směrnice Rady 86/653/EHS ze dne 18. prosince 2007 o koordinaci právní úpravy členských států týkající se nezávislých obchodních zástupců (Úř. věst. L 382, s. 17; Zvl. vyd. 06/01, s. 177) – Ukončení smlouvy o obchodním zastoupení – Provize, jež náleží obchodnímu zástupci, kterému je svěřena určitá územní oblast nebo skupina určitých zákazníků – Existence nároku na tuto provizi bez přímé nebo nepřímé kontroly zmocnitele nad obchody mezi třetí osobou a zákazníkem patřícím do územní oblasti svěřené obchodnímu zástupci

Výrok

První odrážka čl. 7 odst. 2 směrnice Rady 86/653/EHS ze dne 18. prosince 1986 o koordinaci právní úpravy členských států týkající se nezávislých obchodních zástupců musí být vykládána v tom smyslu, že obchodní zástupce, kterému je svěřena určitá územní oblast, nemá nárok na provizi z obchodů, které uzavřeli zákazníci patřící do této oblasti s třetí osobou, pokud se na nich přímo nebo nepřímo neúčastnil zmocnitel.

(1) Úř. věst. C 69, 24.3.2007.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/12

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 17. ledna 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Rechtbank van eerste aanleg te Antwerpen – Belgie) – N.V. Lammers & Van Cleeff v. Belgische Staat

(Věc C-105/07) (1)

(Svoboda usazování - Volný pohyb kapitálu - Daňové právní předpisy - Korporační daň - Úroky zaplacené dceřinou společností z úvěru poskytnutého mateřskou společností usazenou v jiném členském státě - Překvalifikování úroků na zdanitelné dividendy - Nepřekvalifikování v případě úroků zaplacených společnosti-rezidentovi)

(2008/C 64/17)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank van eerste aanleg te Antwerpen

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: N. V. Lammers & Van Cleeff

Žalovaný: Belgische Staat

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Rechtbank van eerste aanleg te Antwerpen – Výklad článků 12, 43, 48, 56 a 58 ES – Vnitrostátní daňové právní předpisy překvalifikovávající úroky zaplacené dceřinou společností z úvěru poskytnutého mateřskou společností-rezidentem jiného členského státu na zdanitelné dividendy, nikoli ale v případě úroků zaplacených společnosti-rezidentovi

Výrok

Články 43 ES a 48 ES brání takovým vnitrostátním právním předpisům, jaké jsou předmětem věci v původním řízení, na základě nichž jsou úroky, které společnost-rezident určitého členského státu zaplatí členovi statutárního orgánu, který je společností usazenou v jiném členském státě, překvalifikovány na dividendy, a z tohoto důvodu jsou zdanitelné, jestliže na začátku zdanitelného období celková výše zúročitelných záloh převyšuje splacený kapitál zvýšený o rezervní fondy podléhající dani, zatímco jsou-li tyto úroky za stejných okolností zaplaceny členovi statutárního orgánu, který je společností usazenou v tomtéž členském státě, tyto úroky nejsou překvalifikovány na dividendy, a z tohoto důvodu nejsou zdanitelné.

(1) Úř. věst. C 95, 28.4.2007.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/12

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 17. ledna 2008 – Komise Evropských společenství v. Řecká republika

(Věc C-342/07) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2002/91/ES - Energetická politika - Úspora energie - Neprovedení ve stanovené lhůtě)

(2008/C 64/18)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: M. Patakia a B. Schima, zmocněnci)

Žalovaná: Řecká republika (zástupce: N. Dafniou, zmocněnkyně)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Nepřijetí ve stanovené lhůtě všech ustanovení nezbytných k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 1, s. 65; Zvl. vyd. 12/02, s. 168)

Výrok

Řecká republika tím, že ve stanovené lhůtě nepřijala správní a právní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov, a v každém případě tím, že o nich Komisi neuvědomilo, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z této směrnice.

2)	Řecké republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 211, 8.9.2007.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/13

Usnesení Soudního dvora ze dne 8. listopadu 2007 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Consiglio di Stato – Itálie) – Fratelli Martini & C. SpA, Cargill Srl v. Ministero delle Politiche Agricole e Forestali, Ministero della Salute, Ministero delle Attività Produttive

(Věc C-421/06) (1)

(Článek 104 odst. 3 první pododstavec jednacího řádu - Rozsudek Soudního dvora, který konstatuje neplatnost ustanovení Společenství - Povinnosti orgánů - Veterinární a hygienický dozor - Krmné směsi - Uvedení na etiketě hmotnostních procent krmných surovin použitých v krmné směsi s odchylkou ± 15 % od prohlášené hodnoty - Zákaz uvést spotřebitele v omyl)

(2008/C 64/19)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Stato

Účastníci řízení

Žalobkyně: Fratelli Martini & C. SpA, Cargill Srl

Žalovaní: Ministero delle Politiche Agricole e Forestali, Ministero della Salute, Ministero delle Attività Produttive

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Consiglio di Stato – Účinky rozsudku Soudního dvora ve spojených věcech C-453/03, C-11/04, C-12/04 a C-194/04 (ABNA Ltd a další), který konstatuje částečnou neplatnost směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/2/ES ze dne 28. ledna 2002, kterou se mění směrnice Rady 79/373/EHS o oběhu krmných směsí a zrušuje směrnice Komise 91/357/EHS (Úř. věst. L 63, s. 23; Zvl. vyd. 03/35, s. 245) – Povinnost orgánů přijmout nový akt

Výrok

Článek 1 bod 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/2/ES ze dne 28. ledna 2002, kterou se mění směrnice Rady 79/373/EHS o oběhu krmných směsí a zrušuje směrnice Komise 91/357/EHS, který stanoví povinnost uvést na etiketě krmných směsí hmotnostní procenta krmných surovin použitých v krmné směsi s odchylkou ± 15 % od prohlášené hodnoty, co se týče těchto procent, je třeba vykládat tak, že není v rozporu s články 8 a 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, jejichž cílem je zejména zabránit tomu, aby etiketa a obchodní úprava krmiv vedla k uvedení spotřebitele v omyl.

Vzhledem k tomu, že čl. 1 bod 1 písm. b) směrnice 2002/2 stanovil samostatnou povinnost, která nesouvisí s povinnostmi stanovenými ostatními ustanoveními této směrnice, prohlášení neplatnosti uvedeného ustanovení Soudním dvorem v rozsudku ze dne 6. prosince 2005, ABNA a další (C-453/03, C-11/04, C-12/04 a C-194/04), nevytvořilo právní vakuum nebo nekonzistentnost, které vyžadují, aby orgány Společenství přijaly věcné změny směrnice 2002/2.

V každém případě neplatnost ustanovení Společenství vyplývá přímo z rozsudku Soudního dvora, který ji konstatuje, a přísluší jak orgánům, tak soudům členského státu, aby z toho vyvodily důsledky v jejich vnitrostátním právním řádu.

(1) Úř. věst. C 326, 30.12.2006.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/14

Usnesení Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 7. prosince 2007 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Commissione tributaria regionale di Genova – Itálie) – Agenzia Dogane Circoscrizione Doganale di Genova v. Euricom SpA

(Věc C-505/06) (1)

(Článek 104 odstavec 3 první pododstavec jednacího řádu - Celní kodex Společenství - Aktivní zušlechťovací styk - Dohoda o přidružení - Předčasný vývoz rýže do třetí země, která je vázána dohodou o preferenčním celním zacházení - Článek 216 celního kodexu)

(2008/C 64/20)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Commissione tributaria regionale di Genova

Účastníci řízení

Žalobkyně: Agenzia Dogane Circoscrizione Doganale di Genova

Žalovaná: Euricom SpA

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Commissione tributaria regionale di Genova – Výklad článku 114, čl. 115 odst. 1 a 3 a článku 216 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, s. 1; Zvl. vyd. 02/04, s. 307) – Rýže vyvezená v režimu aktivního zušlechťovacího styku do třetí země, která je vázána dohodou o preferenčním celním zacházení

Výrok

Článek 216 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2700/2000 ze dne 16. listopadu 2000, je použitelný na operace aktivního zušlechťovacího styku uvedené v čl. 115 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení, v nichž zušlechtěné výrobky byly vyvezeny z Evropského společenství před tím, než bylo dovezeno dovezené zboží.

(1) Úř. věst. C 42, 24.2.2007.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/14

Usnesení Soudního dvora ze dne 29. listopadu 2007 – Eurostrategies SPRL v. Komise Evropských společenství

(Věc C-122/07 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Usnesení o vyškrtnutí - Zpětvzetí - Náklady řízení)

(2008/C 64/21)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Eurostrategies SPRL (zástupci: R. Lang a S. Crosby, Solicitor)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství (zástupci: P. Costa de Oliveira a M. I. Hadjiyinannis, zmocněnci)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti usnesení předsedy čtvrtého senátu Soudu prvního stupně ze dne 1. prosince 2006 ve věci T-203/06, Eurostrategies SPRL v. Komise Evropských společenství, kterým byla vyškrtnuta věc z rejstříku Soudu a uložena žalobkyni náhrada nákladů řízení

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Eurostrategies SPRL se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 95, 28.4.2007.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/15

Usnesení Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 10. prosince 2007 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Sąd Rejonowy w Jaworznie – Polská republika) – Piotr Kawala v. Gmina Miasta Jaworzna

(Věc C-134/07) (1)

(Článek 104 odst. 3 první pododstavec jednacího řádu - Vyšší vnitrostátní zdanění výrobku dovezeného z jiného členského státu než podobného výrobku zakoupeného na místě - Článek 90 první pododstavec ES - Poplatek vybíraný při první registraci zatěžující dovezená ojetá motorová vozidla)

(2008/C 64/22)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Rejonowy w Jaworznie

Účastníci řízení

Žalobce: Piotr Kawala

Žalovaná: Gmina Miasta Jaworzna

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Sąd Rejonowy w Jaworznie – Výklad článku 90 ES – Poplatek vybíraný za vystavení osvědčení o registraci vozidla při první registraci ve členském státě, jehož výše značně přesahuje výši poplatku vybíraného za získání druhopisu osvědčení o registraci vozidla – Zásada neutrality ukládání vnitřních daní s ohledem na hospodářskou soutěž mezi výrobky nacházejícími se již na vnitrostátním trhu a dovezenými výrobky

Výrok

Článek 90 první pododstavec ES musí být vykládán v tom smyslu, že brání takovému poplatku, jakým je poplatek uvedený v § 1 odst. 1 nařízení polského ministra infrastruktury ze dne 28. července 2003 o výši poplatků za osvědčení o registraci vozidla, který v praxi zatěžuje první registraci ojetého motorového vozidla dovezeného z jiného členského státu, a nikoli nabytí ojetého motorového vozidla v Polsku, jelikož toto vozidlo tam již je registrováno.

(1) Úř. věst. C 95, 28.4.2007.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/15

Kasační opravný prostředek podaný dne 19. listopadu 2007 Saint-Gobain Glass Deutschland GmbH proti rozsudku Soudu prvního stupně (třetího senátu) ze dne 11. září 2007 ve věci T-28/07, Fels-Werke GmbH, Saint-Gobain Glass Deutschland GmbH, Spenner-Zement GmbH & Co. KG v. Komise Evropských společenství

(Věc C-503/07 P)

(2008/C 64/24)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Saint-Gobain Glass Deutschland GmbH (zástupci: H. Posser a S. Altenschmidt, advokáti)

Další účastnice řízení: Fels-Werke GmbH, Spenner-Zement GmbH & Co. KG, Komise Evropských společenství

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	zrušit usnesení třetího senátu Soudu prvního stupně ze dne 11. září 2007 ve věci T-28/07 (Fels-Werke a další v. Komise Evropských společenství) v rozsahu, v němž se týká účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek;

—

zrušit čl. 1 bod 2 rozhodnutí Komise ze dne 29. listopadu 2006 o národním alokačním plánu pro přidělování povolenek na emise skleníkových plynů oznámeném Německem v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (číslo dokumentu nezveřejněno) v rozsahu, v němž prohlašuje alokační záruku z prvního obchodovacího období, která je uvedena v kapitole 6.2 národního alokačního plánu Německa pod názvem „Přidělování podle § 8 ZuG 2007“, za neslučitelnou se směrnicí 2003/87/ES;

—

zrušit čl. 2 bod 2 tohoto rozhodnutí v rozsahu, v němž Spolkové republice Německo ukládá požadavky ohledně použití alokačních záruk z prvního obchodovacího období, které jsou uvedeny v kapitole 6.2 národního alokačního plánu Německa pod názvem „Přidělování podle § 8 ZuG 2007“ a nařizuje použití stejného koeficientu plnění jako pro ostatní srovnatelná zařízení;

—	podpůrně zrušit usnesení uvedené v bodě 1 a vrátit věc Soudu prvního stupně;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Svým napadeným usnesením Soud neuznal osobní dotčení účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek, a v důsledku toho její žalobu na neplatnost proti částem rozhodnutí Komise ze dne 29. listopadu 2006 o alokačním plánu pro přidělování povolenek na emise skleníkových plynů oznámeném Německem odmítl jako nepřípustnou.

Na odůvodnění kasačního opravného prostředku účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek uvádí porušení procesního práva sloužícího jejím zájmům, jakož i hmotněprávní normy práva Společenství v čl. 230 odst. 4 ES.

Zaprvé Soud údajně porušil zásady spravedlivého řízení a práva být vyslechnut. Chybějící osobní dotčení účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek totiž údajně v zásadě odůvodnil tím, že neprokázala jí tvrzenou příslušnost k uzavřenému okruhu provozovatelů, a zejména nepředložila seznam provozovatelů, v jejichž prospěch se uplatnil § 8 odst. 1 ZuG 2007. Soud však údajně v rámci vedeného řízení účastnici řízení podávající kasační opravný prostředek nikdy nevyzval k předložení seznamu podniků, na které se vztahuje alokační záruka. Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek nemusela být přesvědčena o závažnosti předložení takového seznamu i z dalších důvodů, protože ohraničenost a uzavřenost okruhu provozovatelů, na něž se vztahuje alokační záruka, vyplývá již z kogentní právní struktury ZuG 2007 uvedené vůči Soudu. Nadto Soud předložením takového seznamu požaduje něco, co účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek ve skutečnosti poskytnout nemůže.

Zadruhé Soud údajně porušil čl. 230 odst. 4 ES tím, že neprávem neuznal osobní dotčení účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek. Okruh osob, pro které platí napadené rozhodnutí, totiž není, jak uvedl Soud, dán pouze „s větší nebo menší přesností“, nýbrž je ze zákona definitivním způsobem vymezen událostmi, ke kterým došlo v minulosti, a logicky jej nelze rozšířit. Ohledně provozovatelů, na něž se vztahuje alokační záruka § 8 ZuG 2007, lze navíc napadené rozhodnutí hodnotit také jako svazek jednotlivých rozhodnutí, jelikož zákaz další platnosti záruky se vztahuje na každého z nich.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/16

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de lo Social de Madrid (Španělsko) dne 3. prosince 2007 – Evangelina Gómez-Limón Sánchez-Camacho v. Instituto Nacional de la Seguridad Social (INSS), Tesorería General de la Seguridad Social (TGSS), ALCAMPO S. A.

(Věc C-537/07)

(2008/C 64/25)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado de lo Social de Madrid

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Evangelina Gómez-Limón Sánchez-Camacho

Žalovaní: Instituto Nacional de la Seguridad Social (INSS), Tesorería General de la Seguridad Social (TGSS), ALCAMPO S. A.

Předběžné otázky

Je možné, aby s ohledem na povahu opatření na podporu rovného zacházení, kterou má mít poskytnutí rodičovské dovolené způsobem a v délce určené každým státem v minimálních mezích stanovených směrnicí 96/34/ES (1), mělo čerpání této rodičovské dovolené v případě zkráceného pracovního úvazku a odměny z důvodu péče o nezletilé děti vliv na práva, která nabývá zaměstnanec nebo zaměstnankyně čerpající rodičovskou dovolenou a mohou se jednotlivci dovolávat před veřejnoprávními institucemi členského státu zásady nedotknutelnosti nabytých nebo nabývaných práv?

Zejména zahrnuje pojem „práva, která pracovník má nebo nabývá“ uvedený v ustanovení 2 odst. 6 téže směrnice pouze práva týkající se pracovních podmínek a vztahuje se pouze na smluvní pracovněprávní vztah se zaměstnavatelem, nebo naopak ovlivňuje také zachování nabytých nebo nabývaných práv v oblasti sociálního zabezpečení a může být požadavek „kontinuity nároků na dávky sociálního zabezpečení v rámci různých systémů“ uvedený v ustanovení 2 odst. 8 směrnice 96/34/ES považován za splněný prostřednictvím zkoumaného předpisu, jenž byl použit vnitrostátními orgány, a v tomto případě je možné se před veřejnoprávními institucemi členského státu dovolávat tohoto práva na kontinuitu nároků na dávky sociálního zabezpečení, jelikož je dostatečně přesné a konkrétní?

Jsou ustanovení práva Společenství slučitelná s vnitrostátní právní úpravou, která v průběhu období zkráceného pracovního úvazku z důvodu rodičovské dovolené snižuje invalidní důchod, který má být obdržen, ve srovnání s tím, který by byl použitelný před uvedenou dovolenou a zároveň vede ke snížení nároku na budoucí dávky podle míry zkrácení pracovního úvazku a odměny?

Zda za předpokladu, že je dána povinnost vnitrostátních soudů vykládat vnitrostátní právo ve světle cílů sledovaných směrnicí za účelem v co největší možné míře umožnit dosažení cílů sledovaných právní normou Společenství, je třeba použít uvedený požadavek také na kontinuitu nároků v oblasti sociálního zabezpečení v období čerpaní rodičovské dovolené a konkrétně v případě částečné rodičovské dovolené nebo zkrácení pracovního úvazku, jako tomu je v tomto případě?

Může být snížení uznání dávek sociálního zabezpečení a budoucího nároku na ně v období čerpání rodičovské dovolené považováno v konkrétních podmínkách sporu za přímou nebo nepřímou diskriminaci, která je v rozporu s ustanoveními směrnice 79/7/EHS (2) ze dne 19. prosince 1978 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení a také s požadavkem rovného zacházení a zákazu diskriminace mezi muži a ženami vycházejícím z tradice společné členským státům v rozsahu, v němž se uvedený požadavek nevztahuje pouze na podmínky zaměstnání, ale také na činnost státu spočívající v sociální ochraně zaměstnanců?

(1) Směrnice Rady 96/34/ES ze dne 3. června 1996, o rámcové dohodě o rodičovské dovolené uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (Úř. věst. L 145, s. 4; Zvl. vyd. 05/02, s. 285).

(2) Úř. věst. 1979, L 6, s. 24.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/17

Žaloba podaná dne 5. prosince 2007 – Komise Evropských společenství v. Spolková republika Německo

(Věc C-546/07)

(2008/C 64/26)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupce: E. Traversa a P. Dejmek, zmocněnci)

Žalovaná: Spolková republika Německo

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Spolková republika Německo tím, že

a)	ve své správní praxi pojem „podnik druhé strany“ uvedený v čl. 1 odst. 1 německo-polské vládní dohody ze dne 31. ledna 1990 o vysílání pracovníků polských podniků pro provádění smluv o dílo vykládá jako „německý podnik“ a

b)	účinnost regionálních omezení pro přístup pracovníků podle takzvané doložky o ochraně pracovního trhu prodloužila po dni 16. dubna 2003, tedy po dni podpisu přístupové smlouvy s Polskem,

nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 49 ES a doložky „stand-still“ uvedené v kapitole 2 „Volný pohyb osob“ bodě 13 přílohy XII podle článku 24 aktu o přistoupení ze dne 16. dubna 2003;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Vysílání polských pracovníků pro provádění smluv o dílo v Německu je předmětem dohody ze dne 31. ledna 1990 mezi vládou Spolkové republiky Německo a polskou vládou o vysílání pracovníků polských podniků pro provádění smluv o dílo. Podle německé správní praxe je pojem „podnik druhé strany“ uvedený v čl. 1 odst. 1 uvedené dohody vykládán jako „německý podnik“.

Z toho údajně vyplývá, že pouze německé podniky mohou uzavírat smlouvy o dílo na základě dohody. Podnikům jiných členských států, které v Německu chtějí provádět práce, tak údajně zbývá pouze možnost, založit v Německu dceřiný podnik. Podnikům jiných členských států je tak údajně bráněno vykonávat volný pohyb služeb podle článku 45 ES, aby mohly pro práce, které mají být provedeny ve Spolkové republice Německo, uzavírat smlouvy o dílo s polskými podniky podle německo-polské dohody. Podle žalobkyně se tak jedná o přímou diskriminaci podniků z jiných členských států nežli Německa, založenou na státní příslušnosti resp. sídle podniku.

Podle článku 46 ES ve spojení s článkem 55 ES mohou být diskriminační zvláštní úpravy odůvodněny jen z důvodu veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a ochrany zdraví. Podle ustálené judikatury je podmínkou odvolání se na odůvodnění veřejného pořádku upravené v článku 46 ES to, že zachování diskriminačního opatření je nezbytné k tomu, aby byl možno čelit skutečnému a dostatečně závažnému ohrožení, kterým je dotčen základní zájem společnosti.

Tyto předpoklady údajně nejsou v tomto případě splněny. Řádné provádění dohody nevyžaduje omezení na podniky se sídlem v Německu, jelikož všechny nabídky beztoho musejí být předloženy německým orgánům. Co se týče výkonu ručení zadavatele za zaplacení příspěvků na sociální zabezpečení, které nebyly zaplaceny, a sankcí za protiprávní jednání, nejsou tyto otázky podle žalobkyně specificky spojeny se smlouvami o dílo, nýbrž vznikají obecně při poskytování služeb v Německu podniky z jiných členských států. Nic také údajně nenaznačuje, v čem by otevření dvoustranné dohody pro podniky z jiných členských států mohlo vést k nesprávnému použití nebo obcházení přechodných ustanovení přístupové smlouvy. Obavy z nesprávného použití přechodných ustanovení podle žalobkyně v žádném případě nepředstavují dostatečně závažné ohrožení veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti, jež by mohlo odůvodňovat diskriminační omezení volného pohybu služeb.

Ze znění doložky „Stand-still“ uvedené v kapitole 2 bodě 13 přílohy XII aktu o přistoupení ze dne 16. dubna 2003 údajně vyplývá, že povinnost „stand-still“ je absolutní a každé zhoršení přístupu na německý pracovní trh pro polské pracovníky na základě smlouvy o dílo ve srovnání se situací existující dne 16. dubna 2003 je zakázáno. Podle takzvané doložky o ochraně pracovního trhu, která je soustavně používána ve správní praxi Bundesagentur für Arbeit (Spolkový úřad práce), však údajně smlouvy o dílo v zásadě nejsou přípustné, pokud mají být prováděny v okrsku úřadu práce, ve kterém průměrná míra nezaměstnanosti za posledních 6 měsíců byla nejméně o 30 % vyšší než míra nezaměstnanosti ve Spolkové republice Německo. Seznam okrsků úřadu práce spadajících do této právní úpravy je podle žalobkyně čtvrtletně aktualizován. Z toho podle Komise vyplývá, že doložka o ochraně pracovního trhu porušuje doložku „stand-still“ aktu o přistoupení, jelikož po 16. dubnu 2003 byly do seznamu uzavřených okrsků zařazeny nové okrsky úřadu práce.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/18

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Handelsgericht Wien (Rakousko) dne 11. prosince 2007 – Friederike Wallentin-Hermann v. Alitalia – Linee Aeree Italiane SpA

(Věc C-549/07)

(2008/C 64/27)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Handelsgericht Wien

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Friederike Wallentin-Hermann

Žalovaná: Alitalia – Linee Aeree Italiane SpA

Předběžné otázky

Jedná se o mimořádné okolnosti ve smyslu čl. 5 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (1) vzhledem k bodu 14 odůvodnění tohoto nařízení i tehdy, když má technická závada letadla, především poškození motoru, za následek zrušení letu, a je třeba vykládat exkulpační důvody podle čl. 5 odst. 3 nařízení ve smyslu ustanovení Montrealské úmluvy (článku 19)?

2)	V případě kladné odpovědi na první otázku: Jedná se u leteckých dopravců, kteří odůvodňují nadprůměrně častá rušení letů technickými závadami, o mimořádné okolnosti ve smyslu čl. 5 odst. 3 nařízení pouze na základě častého výskytu těchto závad?

V případě kladné odpovědi na první otázku: Přijal letecký dopravce všechna „přiměřená opatření“ podle čl. 5 odst. 3 nařízení, pokud prokáže uskutečnění zákonem předepsaných minimálních požadavků na údržbu letadla, a postačuje to k tomu, aby byl letecký dopravce osvobozen od povinnosti zaplatit náhradu podle článku 5 ve spojení s článkem 7 nařízení?

4)	V případě záporné odpovědi na první otázku: Jsou mimořádnými okolnostmi ve smyslu čl. 5 odst. 3 nařízení případy vyšší moci nebo živelních pohrom, které nespočívají v technické závadě, a letecký dopravce je tedy nemůže ovlivnit?

(1) Úř. věst. 2004, L 46, s. 1.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/19

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgerichtshof (Rakousko) dne 11. prosince 2007 – Deniz Sahin v. Bundesminister für Inneres

(Věc C-551/07)

(2008/C 64/28)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobce: Deniz Sahin

Žalovaný: Bundesminister für Inneres

Předběžné otázky

Mají být čl. 3 odst. 1, čl. 6 odst. 2, jakož i čl. 7 odst. 1 písm. d) a odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (dále jen „směrnice“) (1) vykládány v tom smyslu, že se vztahují i na ty rodinné příslušníky ve smyslu čl. 2 odst. 2 směrnice, kteří se do hostitelského členského státu dostali nezávisle na občanu Unie (čl. 2 odst. 3 směrnice) a až tam získali postavení rodinného příslušníka nebo s občanem Unie založili rodinný život?

Je-li tomu tak, je mimoto rozhodnou skutečností, že se rodinný příslušník v době získání postavení rodinného příslušníka nebo založení rodinného života zdržuje v hostitelském členském státě legálně? Jestliže ano, postačuje pro legální pobyt skutečnost, že rodinný příslušník má právo pobytu pouze na základě svého postavení žadatele o azyl?

Jestliže na základě zodpovězení otázek č. 1 a) a b) ze směrnice nevyplývá právo pobytu rodinného příslušníka, který je oprávněn pobývat „pouze“ jako žadatel o azyl a který se do hostitelského členského státu dostal nezávisle na občanu Unie a až tam získal postavení rodinného příslušníka anebo s občanem Unie založil rodinný život: Je bez ohledu na to možné odvodit z článku 18 ES, respektive článku 39 ES ve světle základního práva na respektování rodinného života, právo pobytu v situaci, která se vyznačuje tím, že se rodinný příslušník zdržuje v hostitelském členském státě již téměř čtyři roky a je tam již rok sezdaný s občanem Unie, se kterým žije již asi tři a půl roku a se kterým má společné 20 měsíční dítě?

Brání čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 1 směrnice vnitrostátní právní úpravě, podle které nemohou rodinní příslušníci občana Unie, kteří nejsou státními příslušníky členského státu a kteří mají na základě práva Společenství, zejména podle čl. 7 odst. 2 směrnice, právo pobytu, získat pobytovou kartu („pobytovou kartu pro rodinné příslušníky občana Unie“) pouze proto, že mají podle zákonných ustanovení hostitelského členského státu týkajících se azylu právo (předběžného) pobytu v tomto státě?

(1) Úř. věst. L 158, s. 77; Zvl. vyd. 05/05, s. 46.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/20

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberster Gerichtshof (Rakousko) dne 14. prosince 2007 – LSG-Gesellschaft zur Wahrnehmung von Leistungsschutzrechten GmbH v. Tele2 Telecommunication GmbH

(Věc C-557/07)

(2008/C 64/30)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberster Gerichtshof

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: LSG-Gesellschaft zur Wahrnehmung von Leistungsschutzrechten GmbH

Žalovaná: Tele2 Telecommunication GmbH

Předběžné otázky

Má být pojem „zprostředkovatel“ použitý v čl. 5 odst. 1 písm. a) a čl. 8 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (1) vykládán v tom smyslu, že zahrnuje i poskytovatele přístupu, který uživateli umožňuje pouze přístup k síti prostřednictvím přidělení dynamické IP adresy, avšak neposkytuje mu sám žádné služby („services“), jako například e-mail, FTP nebo službu file-sharing, a nad službou využívanou uživatelem rovněž nevykonává žádnou právní ani faktickou kontrolu?

V případě kladné odpovědi na první otázku:

Má být čl. 8 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (2) vykládán s ohledem na článek 6 a článek 15 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (restriktivně) v tom smyslu, že nepřipouští poskytnutí provozních údajů osobní povahy třetím osobám soukromého práva za účelem soukromoprávního stíhání potvrzených porušení výlučných autorských práv (majetková práva a právo dílo užít)?

(1) Úř. věst. L 167, s. 10; Zvl. vyd. 17/01, s. 230.

(2) Úř. věst. L 157, s. 45; Zvl. vyd. 17/02, s. 32.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/20

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tallina Halduskohus (Estonsko) dne 18. prosince 2007 – Balbiino AS v. EV Põllumajandusministeerium, Maksu- ja Tolliameti Põhja maksu- ja tollikeskus

(Věc C-560/07)

(2008/C 64/31)

Jednací jazyk: estonština

Předkládající soud

Tallina Halduskohus

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Balbiino AS

Žalovaní: EV Põllumajandusministeerium, Maksu- ja Tolliameti Põhja maksu- ja tollikeskus

Předběžné otázky

Brání právo Evropské unie, zejména čl. 6 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 60/2004 (1) ve spojení s třetím bodem odůvodnění nařízení Komise (ES) č. 832/2005 (2), jakož i čl. 4 odst. 1 a 2 nařízení Komise (ES) č. 1972/2003 (3) určit rozsah přebytečných zásob hospodářského subjektu tak, že se od přebytečných zásob (jako zásoby převáděné do následujícího období) automaticky odečtou průměrné zásoby hospodářského subjektu ke dni 1. května za posledních – ne více než čtyř – let činnosti před 1. květnem 2004 zvýšené o koeficient 1,2?

V případě kladné odpovědi na tuto otázku, bude odpověď jiná tehdy, jestliže při určení rozsahu zásoby převáděné do následujícího období a přebytečných zásob může být zohledněn nárůst produkčních, zpracovatelských nebo prodejních objemů hospodářského subjektu, doba dozrávání příslušného zemědělského produktu, doba vytvoření zásob, jakož i jiné na hospodářském subjektu nezávislé okolnosti?

2)	Je v souladu s cílem práva Evropské unie, zejména s cílem nařízení Komise (ES) č. 1972/2003 považovat veškeré zásoby zemědělského produktu, které měl ke dni 1. května 2004 v držení hospodářský subjekt, za jeho přebytečné zásoby?

Vylučuje právo Evropské unie, zejména článek 4 nařízení Komise (ES) č. 1972/2003, jakož i článek 6 nařízení Komise (ES) č. 60/2004 v situaci, kdy hospodářský subjekt zahájil svoji činnost spojenou s příslušným zemědělským produktem méně než rok před 1. květnem 2004, aby tento hospodářský subjekt musel sám dokázat, že rozsah zásob zemědělského produktu, který držel dne 1. května 2004, odpovídá rozsahu zásob zemědělského produktu, který by běžně produkoval, prodával nebo jiným způsobem úplatně nebo bezúplatně převáděl nebo nabýval?

V případě kladné odpovědi na tuto otázku, bude odpověď jiná tehdy, jestliže je orgán nezávisle na důkazní povinnosti hospodářského subjektu povinen na základě tímto subjektem podaného prohlášení o příslušném zemědělském produktu zohlednit při určení zásoby převáděné do následujícího období a přebytečných zásob hospodářského subjektu nárůst jeho produkčních, zpracovatelských nebo prodejních objemů jakož i jeho zásob po 1. květnu 2004?

Je v souladu s cílem nařízení Komise (ES) č. 1972/2003, jakož i nařízení Komise (ES) č. 60/2004 vybírat poplatek z přebytečných zásob také tehdy, jestliže jsou u hospodářského subjektu k 1. květnu 2004 zjištěny přebytečné zásoby, tento však prokáže, že z uvedení přebytečných zásob na trh po 1. květnu 2004 neměl žádnou skutečnou výhodu v podobě cenového rozdílu?

Může být čl. 6 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 60/2004, podle nějž se při zjištění přebytečného množství cukru, isoglukosy a fruktosy zohlední mimo jiné skladovací kapacity, vykládán v tom smyslu, že jestliže skladovací kapacity hospodářského subjektu byly v průběhu roku před přistoupením zvětšeny, představuje to základ pro nižší určení přebytečných zásob zemědělského produktu, který dne 1. května 2004 držel, nezávisle na hospodářské činnosti hospodářského subjektu, jakož i na rozsahu jeho zpracování zemědělského produktu a na příslušných zásobách v letech činnosti před 1. květnem 2004 jakož i ve dvou letech po 1. květnu 2004?

Vylučuje článek 10 nařízení Komise (ES) č. 1972/2003, požadovat od hospodářského subjektu poplatek z přebytečných zásob daňovým výměrem, jestliže byl daňový výměr sice vydán v době platnosti nařízení – dne 30. dubna 2007 – ale podle vnitrostátního práva nabyl vůči hospodářskému subjektu účinnosti až po skončení použitelnosti nařízení Komise a vnitrostátní právo nestanoví pro vyžadování poplatku ze zásob žádnou lhůtu?

(1) Ze dne 14. ledna 2004, kterým se stanoví přechodná opatření v odvětví cukru z důvodu přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska (Úř. věst. L 9, s. 8).

(2) Ze dne 31. května 2005, kterým se stanoví přebytečné množství cukru, isoglukosy a fruktosy pro Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko (Úř. věst. L 138, s. 3).

(3) Ze dne 10. listopadu 2003 o přechodných opatřeních, která mají být přijata, pokud jde o obchod se zemědělskými produkty v důsledku přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska (Úř. věst. L 293, s. 3).

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/21

Žaloba podaná dne 18. prosince 2007 – Komise Evropských společenství v. Italská republika

(Věc C-561/07)

(2008/C 64/32)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Enegren a L. Pignataro, zmocněnci)

Žalovaná: Italská republika

Návrhová žádánížalobkyně

—

Italská republika tím, že ponechala v platnosti čl. 47 odst. 5 a 6 zákona č. 428 ze dne 29. prosince 1990 pro případ pozastavení plateb ve smyslu čl. 2 pátého pododstavce písm. c) zákona ze dne 12. srpna 1977 č. 675 s tím, že práva zaměstnanců uvedená v článcích 3 a 4 směrnice 2001/23/ES nejsou při převodech podniků, u nichž je nesporné, že se nacházejí v „krizové situaci“, zaručena, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z uvedené směrnice;

—	uložit Italské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Komise uvádí, že ustanovení zákona č. 428/1990 (čl. 47 odst. 5 a 6) jsou v rozporu se směrnicí 2001/23/ES (1) ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů, neboť zaměstnancům podniku, kteří jsou v režimu zvláštního fondu zaměstnanecké integrace, převedeným na nabyvatele upírají práva stanovena v čl. 2112 Codice civile (občanského zákoníku), s výjimkou případných záruk stanovených dohodou odborů („doložka nejvyšších výhod“ zakotvená v čl. 47 odst. 5).

Znamená to, že na zaměstnance podniku v režimu Zvláštního fondu zaměstnanecké integrace („ZFZI“) se v případě krizové situace při převodu podniku nevztahují záruky stanovené v článcích 3 a 4 směrnice.

Pokud jde o čl. 47 odst. 6, ten stanoví, že zaměstnanci, kteří nepřejdou k nabyvateli, nájemci nebo k nástupci, mají přednostní právo na zaměstnání, které musí uplatnit do jednoho roku od převodu, resp. ve lhůtě delší, stanoví-li tak kolektivní smlouva. Na výše uvedené zaměstnance, kteří přešli k nabyvateli, nájemci nebo k nástupci teprve po převodu podniku, se článek 2112 Codice civile nevztahuje.

Italská vláda nezpochybnila posouzení Komise, podle nějž se na zaměstnance podniku v režimu ZFZI v případě krizové situace při převodu podniku nevztahují záruky stanovené v článcích 3 a 4 směrnice. Uvedla však, že na projednávaný případ je použitelný čl. 5 odst. 3 směrnice.

Komise v žalobě podotkla, že toto ustanovení sice umožňuje při převodu podniku v případě, že převodce je v situaci vážné hospodářské krize, upravit pracovní podmínky zaměstnanců tak, aby byly zachovány pracovní příležitosti zaručující přežití podniku, závodu nebo části podniku nebo závodu. Uvedené ustanovení však členské státy zmocňuje pouze k tomu, aby za takových okolností umožnily převodci a zástupci zaměstnanců dohodnout změnu pracovních podmínek, a nikoli aby vyloučily použití článků 3 a 4 směrnice, jak činí čl. 47 odst. 5 a 6 zákona č. 428/90.

(1) Úř. věst. L 82, s. 16; Zvl. vyd. 05/05, s. 98.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/22

Žaloba podaná dne 19. prosince 2007 – Komise Evropských společenství v. Španělské království

(Věc C-562/07)

(2008/C 64/33)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: R. Lyal a I. Martinez del Peral Cagigal, zmocněnci)

Žalované: Španělské království

Návrhová žádání žalobkyně

—	určit, že Španělské království tím, že s kapitálovými zisky získanými ve Španělsku nerezidenty zachází jinak než se zisky získanými rezidenty do dne 31. prosince 2006, nesplnilo povinnosti podle článků 39 a 56 Smlouvy o ES a článků 28 a 40 Dohody o EHP;

—	uložit Španělskému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Podle španělských právních předpisů platných do dne 31. prosince 2006 podléhaly kapitálové zisky nerezidentů poměrné dani ve výši 35 %, zatímco kapitálové zisky rezidentů podléhaly progresivní dani, pokud kapitálový majetek byl jejich majetkem po dobu méně než jeden rok, a poměrné dani ve výši 15 %, pokud bylo uvedené období delší. V důsledku toho bylo daňové zatížení nerezidentů, pokud prodali svůj majetek před uplynutím jednoho roku po jeho získání, vždy vyšší. V případě zcizení majetku v roce následujícím po jeho získání nesli nerezidenti rovněž vyšší daňové zatížení, s výjimkou případů, kdy průměrná sazba uplatňovaná na rezidenty přesáhla 35 % (což by znamenalo velmi podstatné kapitálové zisky).

Komise má za to, že neexistuje žádný objektivní rozdíl mezi situací obou kategorií daňových poplatníků, takže vyšší daňové zatížení nerezidentů představuje diskriminaci, která protiprávně omezuje volný pohyb pracovních sil a volný pohyb kapitálu stanovené v článcích 39 a 56 Smlouvy o ES a 28 a 40 Dohody o EHP.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/23

Kasační opravný prostředek podaný dne 31. prosince 2007 AMS Advanced Medical Services GmbH proti rozsudku Soudu prvního stupně (pátého senátu) vydanému dne 18. října 2007 ve věci T-425/03, AMS Advanced Medical Services GmbH v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc C-565/07 P)

(2008/C 64/34)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: AMS Advanced Medical Services GmbH (zástupkyně: S. Schäffler, advokátka)

Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), American Medical Systems, Inc.

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	zrušit rozsudek Soudu ze dne 18. října 2007;

—	uložit žalované, zde odpůrkyni, náhradu nákladů tohoto řízení a nákladů řízení před Soudem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Kasační opravný prostředek vychází z porušení práva Společenství Soudem. Soud již nepřipouští výzvu odpůrkyně vůči osobě, která podala námitky, za účelem prokázání užívání její ochranné známky, až v odvolacím řízení před odvolacím senátem. Přitom nebere na zřetel zásadu funkční kontinuity mezi stupni řízení Úřadu pro harmonizaci a porušuje čl. 43 odst. 2 a 3, jakož i článek 74 nařízení č. 40/94.

Podle zásady funkční kontinuity mezi pracovišti OHIM měl totiž odvolací senát opírat své rozhodnutí o celkové tvrzení odvolatele jak v řízení před námitkovým oddělením, tak i v řízení před odvolacím senátem.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/23

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hoge Raad der Nederlanden (Nizozemsko) dne 21. prosince 2007 – Staatssecretaris van Financiën, další účastnice řízení Stadeco BV

(Věc C-566/07)

(2008/C 64/35)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastníci původního řízení

Navrhovatel kasačního opravného prostředku: Staatssecretaris van Financiën

Další účastnice řízení: Stadeco BV

Předběžné otázky

Musí být čl. 21 odst. 1 písm. c) šesté směrnice (1) vykládán v tom smyslu, že v členském státě, ve kterém bydlí nebo je usazen vystavovatel faktury, neexistuje povinnost odvést daň z přidané hodnoty, jestliže vystavovatel faktury uvádí v této faktuře částku daně z přidané hodnoty za činnost, u které se na základě společného systému daně z přidané hodnoty má za to, že byla poskytnuta v jiném členském státě nebo ve třetí zemi?

V případě záporné odpovědi, mohou členské státy v případě, že byla vystavena faktura ve smyslu čl. 21 odst. 1 písm. c) šesté směrnice příjemci, který nemá nárok na odpočet daně z přidané hodnoty (a nehrozí tedy žádné ohrožení daňových výnosů), činit opravu omylem vyfakturované, a proto na základě tohoto ustanovení dlužné daně z přidané hodnoty závislou na podmínce, že osoba povinná k dani svému odběrateli dodatečně vystaví opravenou fakturu, ve které není uvedena žádná částka daně z přidané hodnoty?

(1) Šestá směrnice Rady (77/388/EHS) ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23).

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/24

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Raad van State (Nizozemsko) dne 27. prosince 2007 – Minister voor Wonen, Wijken en Integratie v. Woningstichting Sint Servatius

(Věc C-567/07)

(2008/C 64/36)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Raad van State

Účastníci původního řízení

Žalobce: Minister voor Wonen, Wijken en Integratie

Žalovaná: Woningstichting Sint Servatius

Předběžné otázky

Jedná se o případ omezení volného pohybu kapitálu ve smyslu čl. 56 smlouvy o ES, jestliže podnik, který je ze zákona oprávněn zabezpečovat zájmy bydlení v Nizozemsku, k čemuž může využít veřejných prostředků, a který podle zákona smí vykonávat činnost výlučně v tomto zájmu a v zásadě má svou oblast působnosti v Nizozemsku (dále jen „registrovaný subjekt“), nesmí bez předchozího povolení ministra vykonávat žádné přeshraniční činnosti?

2.a)	Mohou být zájmy členského státu v oblasti bydlení považovány za zájem veřejného pořádku ve smyslu článku 58 Smlouvy o ES?

2.b)	Mohou být zájmy členského státu v oblasti bydlení považovány za naléhavý důvod obecného zájmu uznaný v judikatuře Soudního dvora?

2.c)	Může být zejména zájem na účinnosti a schopnosti financování systému bydlení členského státu považován za zájem veřejného pořádku ve smyslu článku 58 Smlouvy o ES nebo za naléhavý důvod obecného zájmu uznaný v judikatuře Soudního dvora?

3.a)	Je požadavek předchozího povolení pro registrovaný subjekt ve smyslu první otázky, za předpokladu, že představuje omezení pro které existuje odůvodnění ve smyslu otázek 2.a, 2.b a 2.c, nezbytný a přiměřený?

3.b)	Má členský stát, který se odvolá na toto odůvodnění, při určení rozsahu dotčeného obecného zájmu a způsobu, jak je tento zájem zabezpečován, širokou posuzovací pravomoc? Je při tom rovněž rozhodné, že Společenství v oblasti bydlení nemá žádné nebo jen velmi malé pravomoci?

4.a)

Může se členský stát pro odůvodnění omezení volného pohybu kapitálu kromě nebo ve spojení s naléhavými důvody obecného zájmu uvedenými v článku 58 Smlouvy o ES a uznanými v judikatuře Soudního dvora zároveň odvolat na čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES, jestliže jsou dotčeným podnikům poskytnuta zvláštní práva a tyto podniky jsou pověřeny poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu?

4.b)	Shodují se obecné zájmy ve smyslu článku 58 Smlouvy o ES a naléhavé důvody obecného zájmu uznané v judikatuře Soudního dvora obsahově s obecnými hospodářskými zájmy ve smyslu čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES?

4.c)

Má odvolání se dotčeného členského státu na čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES s argumentem, že dotčené podniky, kterým jsou poskytnuta zvláštní práva, zabezpečují úkoly obecného hospodářského zájmu ve srovnání s odvoláním se na obecné zájmy ve smyslu článku 58 Smlouvy o ES a na naléhavé důvody obecného zájmu uznané v judikatuře Soudního dvora dodatečný význam?

5.a)

Mohou být podniky, jako jsou registrované subjekty ve smyslu první otázky, které jsou jednak povinny použít všechny své prostředky v zájmy bydlení, avšak zároveň vykonávají také hospodářské činnosti v oblasti bydlení, ohledně všech nebo části svých úkolů považovány za podniky, které jsou pověřeny poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu ve smyslu čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES?

5.b)

Je pro kladnou odpověď na otázku 5 a) nezbytné, aby dotčené podniky vedly oddělené účetnictví, pomocí něhož může být jednoznačně určeno, jaké výdaje a jaké příjmy jsou spojeny na jedné straně s jejich sociálními činnostmi a na druhé straně s jejich činnostmi hospodářskými, a aby tato povinnost byla stanovena ve vnitrostátním právním předpise? Musí pak přitom být zajištěno, aby finanční prostředky poskytnuté členským státem byly použity výhradně pro sociální činnosti a jejich kontinuitu?

6.a)

V případě, že je nutno registrovaný subjekt ve smyslu první otázky ohledně všech nebo části jeho činností považovat za podnik, který je pověřen poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu ve smyslu čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES, může pověření k poskytování takových služeb odůvodňovat skutečnost, že registrovanému subjektu je uloženo omezení volného pohybu kapitálu ve smyslu článku 56 Smlouvy?

6.b)	Má členský stát, který se odvolá na toto odůvodnění, při určení rozsahu dotčeného obecného hospodářského zájmu a způsobu, jak je tento zájem zabezpečován, širokou posuzovací pravomoc? Je při tom rovněž rozhodné, že Společenství v oblasti bydlení nemá žádné nebo jen velmi malé pravomoci?

7.a)

Může okolnost, že členský stát určitému podniku ve smyslu čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES poskytne finanční prostředky, vyvolat nezbytnost územního omezení jeho činností, aby tak bylo zabráněno tomu, že by tyto finanční prostředky představovaly nepřípustnou státní podporu, a že by podniky použitím těchto prostředků v rozporu s tržními podmínkami v jiném členském státě soutěžily s podniky v tomto členském státě?

7.b)

Může členský stát, v tomto případě Nizozemsko, registrovaným subjektům ve smyslu první otázky, které mají v úmyslu v jiném členském státě vykonávat činnosti sociální a hospodářské povahy v oblasti bydlení, uložit požadavek předchozího povolení, jestliže v prvním uvedeném členském státě ještě neexistuje žádná zákonná povinnost, tyto dvě činnosti rozlišovat? Je požadavek předchozího povolení s ohledem na dodržení článků 87 a 88 Smlouvy o ES v tomto případě nezbytným a přiměřeným prostředkem?

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/25

Žaloba podaná dne 21. prosince 2007 – Komise Evropských společenství v. Řecká republika

(Věc C-568/07)

(2008/C 64/37)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: G. Zavvos a E. Traversa)

Žalovaná: Řecká republika

Návrhová žádání žalobkyně

—	určit, že Řecká republika tím, že nepřijala opatření, která vyplývají z rozsudku vyhlášeného Soudním dvorem dne 21. dubna 2005 ve věci C-140/03, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článků 43 ES a 48 ES;

—	uložit Řecké republice povinnost zaplatit Komisi penále ve výši 70 956 eur za každý den prodlení s vykonáním rozsudku vydaného ve věci C-140/03 ode dne vyhlášení rozsudku v projednávané věci do dne vykonání rozsudku vydaného ve věci C-140/03;

—	uložit Řecké republice povinnost zaplatit Komisi paušální částku, jejíž výše se určí tak, že se vynásobí denní částka počtem dní, během kterých dochází k neplnění povinnosti, a to ode dne vyhlášení rozsudku ve věci C-140/03 do dne vyhlášení rozsudku v projednávané věci;

—	uložit Řecké republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Ve svém rozsudku ze dne 21. dubna 2005, vydaném ve věci C-140/03, Komise v. Řecká republika, který se týká omezení uložených v rozporu s články 43 ES a 48 ES co se týče otevření a provozování prodejen oční optiky, Soudní dvůr Evropských společenství rozhodl takto:

„1)

Řecká republika tím, že přijala a ponechala v platnosti zákon č. 971/79 o výkonu profese očního optika a o prodejnách oční optiky, který nedovoluje diplomovanému očnímu optikovi, který je fyzickou osobou, provozovat více než jednu prodejnu oční optiky, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 43 ES.

Řecká republika tím, že přijala a ponechala v platnosti zákon č. 971/79 a zákon č. 2646/98 o rozvoji národního systému sociální péče a jiných ustanoveních, které pro právnickou osobu podřizují možnost otevřít prodejnu oční optiky v Řecku podmínkám,

—

že povolení ke zřízení a provozování prodejny oční optiky je vydáno na jméno autorizovaného očního optika, který je fyzickou osobou, že osoba, která vlastní povolení k provozování prodejny, se podílí alespoň ve výši 50 % na základním kapitálu společnosti, jakož i na jejích ziscích a ztrátách, že společnost má formu veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, a

—	že dotčený oční optik se podílí nanejvýš na jedné další společnosti, která je vlastníkem prodejny oční optiky, za podmínky, že povolení ke zřízení a provozování prodejny je vydáno na jméno jiného autorizovaného očního optika,

nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článků 43 ES a 48 ES.

3)	Řecké republice se ukládá náhrada nákladů řízení.“

2.	Podle čl. 228 odst. 1 ES shledá-li Soudní dvůr, že členský stát nesplnil povinnost, která pro něj vyplývá z této smlouvy, je tento stát povinen přijmout opatření, která vyplývají z rozsudku Soudního dvora.

Dopisem ze dne 9. června 2005 Komise Evropských společenství vyzvala řeckou vládu, aby přijala opatření za účelem vykonání výše citovaného rozsudku Soudního dvora. V tomto dopise Komise rovněž připomněla, že zákon č. 3204/2003 nemůže představovat adekvátní odpověď na rozsudek Soudního dvora, přinejmenším co se týče druhé vytýkané skutečnosti, když v rámci tohoto zákona právo zřídit a provozovat prodejnu oční optiky zůstává vyhrazeno v široké míře očním optikům.

Řecká vláda odpověděla dopisem ze dne 11. srpna 2005 tak, že několik ustanovení zákona 971/1979 bylo změněno a že odst. 4 článku 27 zákona 2646/1998 byl zrušen. Konkrétně nový odst. 6 článku 6 zákona č. 971/1979 poskytuje možnost provozovat více než jednu prodejnu oční optiky fyzickým osobám, které mají oprávnění vykonávat povolání očního optika, jakož i společnostem, pokud prodejnu řídí oční optik s tímto oprávněním.

Nový odst. 1 článku 7 zákona č. 971/1979 umožňuje společnostem, bez ohledu na jejich právní formu, zřídit prodejnu oční optiky za těchto podmínek: 1) pro veřejné obchodní společnosti, aby většina společníků a jednatel nebo většina jednatelů byli očními optiky, kteří mají oprávnění k výkonu tohoto povolání; 2) pro společnosti s ručením omezeným, aby více než polovina společníků, kteří představují více než polovinu základního kapitálu, byli očními optiky, kteří mají oprávnění k výkonu tohoto povolání; 3) pro akciové společnosti, aby alespoň 51 % základního kapitálu vlastnili oční optici, kteří jsou občany států Evropské unie, kteří mají schopnosti stanovené ustanoveními zákona č. 971/1979, prezidentského nařízení č. 231/1998 a prezidentského nařízení 165/2000, ve znění nařízení 373/2001.

Podle žalobkyně nový odst. 1 článku 7 zákona 971/1979 není adekvátní odpovědí na druhou vytýkanou skutečnost. Tento článek totiž nadále vyhrazuje vlastnictví prodejen oční optiky autorizovaným očním optikům, jelikož tito musejí představovat buď většinu společníků nebo vlastnit většinu základního kapitálu společnosti.

Nadále tak přetrvává omezení svobody usazování společností z jiných členských států v Řecku, jelikož tyto nemohou být nikdy jedinými vlastníky prodejny oční optiky. Toto omezení nelze odůvodnit nezbytností zabezpečení vysoké úrovně ochrany veřejného zdraví. Jak uvedl Soudní dvůr ve svém rozsudku C-140/03 ze dne 21. dubna 2005, tento „cíl ochrany veřejného zdraví může být dosažen prostřednictvím opatření, která méně omezují svobodu usazování jak fyzických osob, tak i právnických osob, například prostřednictvím požadavku přítomnosti diplomovaných očních optiků, kteří jsou v zaměstnaneckém poměru nebo jsou společníky v každé prodejně oční optiky, pravidel použitelných v oblasti soukromoprávní odpovědnosti za jednání třetích osob, jakož i prostřednictvím pravidel ukládajících povinné pojištění profesní odpovědnosti“ (bod 35).

8.	V důsledku toho se Komise domnívá, že novým odst. 1 článku 7 zákona č. 971/1979 Řecká republika pokračuje v neplnění povinností, které pro ni vyplývají z článků 43 ES a 48 ES. Ustanovení, která přijala Řecká republika, tedy vykonávají rozsudek uvedený v bodě 1 jen částečně.

Komise tudíž musí konstatovat, že Řecká republika dosud nepřijala všechna opatření, která vyplývají z rozsudku vyhlášeného Soudním dvorem dne 21. dubna 2005 ve věci C-140/03, Komise v. Řecká republika, který se týká omezení uložených v rozporu s články 43 ES a 48 ES co se týče otevření a provozování prodejen oční optiky.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/27

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Special Commissioners, Londýn (Spojené království) dne 24. prosince 2007 – HSBC Holdings plc, Vidacos Nominees Ltd v. The Commissioners of Her Majesty's Revenue & Customs

(Věc C-569/07)

(2008/C 64/38)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Special Commissioners, Londýn

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: HSBC Holdings plc, Vidacos Nominees Ltd

Žalovaný: The Commissioners of Her Majesty's Revenue & Customs

Předběžné otázky

Brání články 10 nebo 11 směrnice Rady 69/335 (1), ve znění směrnice Rady 85/303/EHS ze dne 10. června 1985 (2), nebo články 43 ES, 49 ES nebo 56 ES nebo jiná ustanovení práva Společenství tomu, aby jeden členský stát (dále jen „první členský stát“) vybíral daň z převodu nebo emise akcií v rámci clearingového centra ve výši 1,5 %, pokud:

společnost (dále jen „společnost A“) usazená v prvním členském státě nabídne výměnou za získání kotovaných a obchodovatelných akcií jiné společnosti (dále jen „společnost B“) usazené v jiném členském státě (dále jen „druhý členský stát“) akcie společnosti A, které mají být emitovány na burze cenných papírů v druhém členském státě;

ii)

akcionáři společnosti B mají možnost získat nové akcie společnosti A buď:

a)	v listinné podobě nebo

b)	v zaknihované podobě prostřednictvím systému vypořádání v prvním členském státě nebo

c)	v zaknihované podobě prostřednictvím clearingového centra v druhém členském státě;

iii)

právní předpisy prvního členského státu ve stručnosti stanoví, že:

a)	v případě emise akcií v listinné podobě (nebo v zaknihované podobě v systému pro vypořádání dematerializovaných akcií prvního členského státu) se daň z emise akcií nevybere, ale vybere se z každého následného prodeje akcií, a to ve výši 0,5 % z protihodnoty za převod; ale

při převodu zaknihovaných akcií na provozovatele clearingového centra nebo při emisi těchto akcií ve prospěch tohoto provozovatele se daň vybere (při emisi akcií) ve výši 1,5 % z emisní ceny nebo (při převodu akcií za protihodnotu) ve výši 1,5 % z částky nebo hodnoty odpovídající protihodnotě nebo (v ostatních případech) ve výši 1,5 % z hodnoty akcií, ale žádná daň se nevybere z následných prodejů akcií (nebo práv souvisejících s akciemi) v rámci clearingového centra.

provozovatel clearingového centra si může zvolit, pokud obdrží schválení příslušného daňového orgánu, že žádná daň nebude vybrána z převodu nebo emise akcií v rámci jeho clearingového centra, ale že se tato daň vybere z každého prodeje akcií v rámci tohoto clearingového centra, a to ve výši 1,5 % z protihodnoty. Příslušný daňový orgán může (a skutečně tak činí) vyžadovat, jako podmínku pro schválení takové volby, aby provozovatel clearingového systému, který hodlá učinit takovou volbu, vytvořil a udržoval v platnosti postupy (které daňový orgán považuje za přijatelné) pro výběr daně v rámci clearingového centra a pro dodržování nebo zajištění dodržování příslušné právní úpravy.

iv)	platná právní úprava pro burzu cenných papírů v druhém členském státě vyžaduje, aby všechny akcie emitované v rámci jeho působnosti byly drženy v zaknihované podobě prostřednictvím jediného clearingového centra zřízeného v druhém členském státě, jehož provozovatel neučinil výše uvedenou volbu?

(1) Směrnice Rady 69/335/EHS ze dne 17. července 1969 o nepřímých daních z kapitálových vkladů (Úř. věst. L 249, s. 25; Zvl. vyd. 09/01, s. 11).

(2) Úř. věst. L 156, s. 23; Zvl. vyd. 09/01, s. 122.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/28

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Corte suprema di cassazione (Itálie) dne 2. ledna 2008 – Athesia Druck Srl v. Ministero delle Finanze, Agenzia delle Entrate

(Věc C-1/08)

(2008/C 64/40)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Corte suprema di cassazione

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Athesia Druck Srl

Odpůrci: Ministero delle Finanze, Agenzia delle Entrate

Předběžná otázka

Co je třeba pro účely DPH ve smyslu čl. 9 odst. 2 písm. e) šesté směrnice Rady 77/388/EHS (1) ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně rozumět místem propagační služby, kterou poskytla osoba se sídlem na území některého členského státu Evropského společenství zákazníkovi usazenému mimo Společenství, avšak majícímu daňového zástupce na území některého členského státu, a zvláště zda je tímto místem místo usazení toho, jemuž je zpráva určena, místo, kde má sídlo společnost-daňový zástupce společnosti, která nemá sídlo ve Společenství, pro Itálii, místo, kde má sídlo společnost, která nemá sídlo ve Společenství, která propagační službu objednala, či místo usazení zákazníka společnosti, která nemá sídlo ve Společenství?

(1) Úř. věst. L 145, s. 1

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/28

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Højesteret (Dánsko) dne 4. ledna 2008 – Infopaq International A/S v. Danske Dagblades Forening

(Věc C-5/08)

(2008/C 64/41)

Jednací jazyk: dánština

Předkládající soud

Højesteret

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Infopaq International A/S.

Žalovaný: Danske Dagblades Forening.

Předběžné otázky

(i)	Může být ukládání a následné vytištění výňatku textu z novinového článku, který sestává z klíčového slova a pěti předcházejících a pěti následujících slov, považováno za úkony rozmnožení, které jsou předmětem ochrany autorského práva (čl. 2 směrnice) (1)?

(ii)	Jsou při posuzování, zda mohou být dočasné úkony rozmnožení považovány za „krátkodobé“ (čl. 5 odst. 1 směrnice), relevantní souvislosti, za nichž jsou tyto úkony činěny?

(iii)

Lze dočasný úkon rozmnožení považovat za „krátkodobý“ v případě, že je rozmnoženina zpracována například vytvořením textového souboru z obrázkového souboru nebo vyhledáváním textového řetězce v textovém souboru?

(iv)	Lze dočasný úkon rozmnožení považovat za „krátkodobý“ v případě, že je část rozmnoženiny, která sestává z jednoho nebo více výňatků o 11 slovech, uložena?

(v)	Lze dočasný úkon rozmnožení považovat za „krátkodobý“ v případě, že je část rozmnoženiny, která sestává z jednoho nebo více výňatků z textu o 11 slovech, vytištěna?

(vi)	Je při posuzování, zda dočasné úkony rozmnožení představují „nedílnou a podstatnou součást technologického procesu“ (viz čl. 5 odst. 1 směrnice), relevantní fáze technologického procesu, v níž jsou takové úkony činěny?

(vii)

Mohou být dočasné úkony rozmnožení „nedílnou a podstatnou součástí technologického procesu“, pokud spočívají v manuálním skenování celých novinových článků, čímž jsou tyto články převáděny z tištěné podoby do elektronické podoby?

(viii)

Mohou dočasné úkony rozmnožení představovat „nedílnou a podstatnou součást technologického procesu“, pokud spočívají ve vytištění části rozmnoženiny, která sestává z jednoho nebo více výňatků z textu o 11 slovech?

(ix)	Zahrnuje „oprávněné užití“ (čl. 5 odst. 1 směrnice) nějakou formu užití, která nevyžaduje souhlas nositele autorského práva?

(x)

Zahrnuje „oprávněné užití“ (čl. 5 odst. 1 směrnice) skenování celých novinových článků podnikatelským subjektem, následné zpracování rozmnoženiny, a uložení a případné vytištění části rozmnoženiny, která sestává z jednoho nebo více výňatků z textu o 11 slovech, za účelem užití při zpracování shrnutí uvedeným podnikatelem, i když nositel práv k takových úkonům nedal souhlas?

(xi)	Jaká kritéria je třeba použít při posuzování, zda mají dočasné úkony rozmnožení „samostatný hospodářský význam“ (čl. 5 odst. 1 směrnice), pokud jsou splněny ostatní podmínky daného ustanovení?

(xii)

Může být při posuzování, zda mají dané úkony „samostatný hospodářský význam“ (čl. 5 odst. 1 směrnice), vzat v úvahu nárůst efektivity uživatele způsobený dočasnými úkony rozmnožení?

(xiii)

Může být skenování celých novinových článků podnikatelským subjektem, následné zpracování rozmnoženiny, a uložení a případné vytištění části rozmnoženiny, která sestává z jednoho nebo více výňatků z textu o 11 slovech, bez souhlasu nositele práv považováno za „zvláštní případy, které nejsou v rozporu s běžným způsobem užití“ novinových článků, a jimiž „nejsou […] nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy nositele práv“ (viz čl. 5 odst. 5 směrnice)?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. L 167, s. 10; Zvl. vyd. 17/01, s. 230).

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/29

Kasační opravný prostředek podaný dne 2. ledna 2008 U.S. Steel Košice, s.r.o. proti usnesení Soudu prvního stupně (třetího senátu) vydanému dne 1. října 2007 ve věci T-27/07, U.S. Steel Košice, s.r.o. v. Komise Evropských společenství

(Věc C-6/08 P)

(2008/C 64/42)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: US Steel Košice, s.r.o. (zástupci: C. Thomas, solicitor, E. Vermulst, advocaat)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	zrušit usnesení Soudu prvního stupně ze dne 1. října 2007 ve věci C-27/07 U.S. Steel Košice, s.r.o. v. Komise;

—	vrátit věc Soudu prvnímu stupně, aby rozhodl ve věci samé;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek tvrdí, že její kasační opravný prostředek vychází z nesprávného právního posouzení, kterého se měl dopustil Soud prvního stupně, když použil zásady upravující přípustnost žalob a když vyložil směrnici 2003/87 (1), a ze zkreslení napadeného rozhodnutí Soudem.

1)	Soud prvního stupně nesprávně opomenul uznat skutečnost, že napadené rozhodnutí zamítlo plán Slovenské republiky přidělit určené množství povolenek žalobkyni.

2)	Soud prvního stupně nesprávně opomenul uznat skutečnost, že napadené rozhodnutí nevyhnutelně vedlo a skutečně výslovně požadovalo snížení množství povolenek pro žalobkyni.

Soud prvního stupně nesprávně opomenul uznat podobnost napadeného rozhodnutí z procesního hlediska s rozhodnutími v oblasti státních podpor nebo kontroly spojování podniků;

—	základní aspekty postupu podle čl. 9 odst. 3 směrnice 20003/87 jsou obdobné postupu v oblasti státních podpor nebo kontroly spojování podniků;

—	napadené rozhodnutí ve skutečnosti posoudilo množství povolenek žalobkyně z hlediska státní podpory.

4)	Soud prvního stupně nesprávně shledal, že v rámci „provedení“ napadeného rozhodnutí existuje „prostor pro uvážení“.

Stručně žalobkyně tvrdí, že je bezprostředně dotčena napadeným rozhodnutím, které zamítlo formální plán poskytnout žalobkyni povolenky na emise, nevyhnutelně tak snížilo množství povolenek, které by byly žalobkyni přiděleny, a dokonce výslovně požadovalo, aby bylo množství těchto povolenek sníženo.

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 275, s. 32; Zvl. vyd. 15/07, s. 631).

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/31

Kasační opravný prostředek podaný dne 22. ledna 2008 Sunplus Technology Co. Ltd proti rozsudku Soudu prvního stupně (pátého senátu) vydanému dne 15. listopadu 2007 ve věci T-38/04, Sunplus Technology Co. Ltd v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

(Věc C-21/08 P)

(2008/C 64/44)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Sunplus Technology Co. Ltd (zástupci: H. Eichmann, G. Barth, U. Blumenröder, C. Niklas-Falter, M. Kinkeldey, K. Brandt, A. Franke, U. Stephani, B. Allekotte, K. Lochner, B. Ertle, C. Neuhierl, S. Prückner, Rechtsanwälte)

Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Sun Microsystems, Inc.

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	zrušit napadený rozsudek;

—	zrušit napadené rozhodnutí;

—	uložit OHIM náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka tvrdí, že Soud prvního stupně nesprávně použil a provedl nesprávný výklad čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 (1) tím, že porovnal jednotlivé části dvou ochranných známek a neposoudil jejich celkový dojem na spotřebitele.

Podle navrhovatelky Soud prvního stupně zkreslil skutkové okolnosti a důkazy tím, že rozhodl, že rozlišovací část ochranné známky, jejíž zápis byl navrhován, obsahuje spíše zobrazení stylizovaného slunce než symbolu „hvězdy“, a tím, že nevzal při srovnání celkového dojmu ochranných známek v úvahu písmeno „S“.

Navrhovatelka dále uvádí, že odůvodnění Soudu prvního stupně je protichůdné v tom, že v bodu 39 rozsudku uvádí, že přídavné prvky vytvářejí rozdíl mezi ochrannými známkami, nicméně nezohledňuje tyto složky během fonetického srovnání ochranných známek

Nakonec navrhovatelka tvrdí, že se Soud prvního stupně dopustil omylu tím, že během posouzení nebezpečí záměny nezohlednil dotčenou kategorii zboží a služeb a okolnosti, za kterých jsou tyto uváděny na trh.

(1) Nařízení Rady (ES) ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146).

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/33

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 30. ledna 2008 – Strack v. Komise

(Věc T-85/04) (1)

(Veřejná služba - Úředníci - Hodnocení - Zpráva o vývoji služebního postupu - Hodnotící období 2001/2002 - Řádné provedení řízení týkajícího se hodnocení)

(2008/C 64/51)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Guido Strack (Wasserliesch, Německo) (zástupci: původně J. Mosar, poté F. Gengler a P. Goergen, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: H. Krämer a A. Manville, zmocněnci)

Předmět věci

Žádost o zrušení jednak hodnocení za období 2001/2002, co se týče žalobce, a jednak rozhodnutí, kterým se přijímá zpráva o vývoji služebního postupu žalobce za toto hodnotící období.

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí, kterým se přijímá zpráva o vývoji služby G. Stracka za hodnotící období 2001/2002 se zrušuje.

2)	Komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 106, 30.4.2004.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/33

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 30. ledna 2008 – Terezakis v. Komise

(Věc T-380/04) (1)

(„Přístup k dokumentům - Nařízení (ES) č. 1049/2001 - Dokumenty týkající se stavby nového mezinárodního letiště Spata v Aténách - Odepření přístupu - Výjimka týkající se ochrany obchodních zájmů - Částečný přístup“)

(2008/C 64/52)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Ioannis Terezakis (Brusel, Belgie) (zástupci: původně L. Defalque, G. Xanthoulis, A. Tsamis, A. Georgiadis, E. Stefanakis, É. Koeune a G. Stylianakis, advokáti, poté G. Stylianakis, B. Keane, solicitor, a P. Koutsoukos, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: L. Flynn a P. Aalto, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 12. července 2004, kterým byl žalobci odepřen přístup k určitým dokumentům týkajícím se stavby nového mezinárodního letiště Spata v Aténách

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí Komise ze dne 12. července 2004 se zrušuje v rozsahu, v jakém se týká odepření přístupu ke smlouvě ze dne 14. června 1996 podepsané mezi Athéna International Airport SA a konsorciem společností řízeným Hochtief AG.

2)	Žaloba se zamítá ve zbývající části.

3)	Ioannis Terezakis ponese polovinu vlastních nákladů řízení.

4)	Komise ponese vlastní náklady řízení, jakož i polovinu nákladů vynaložených Ioannisem Terezakisem.

(1) Úř. věst. C 300, 4.12.2004.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/34

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 30. ledna 2008 – Strack v. Komise

(Věc T-394/04) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Povýšení - Hodnotící období 2003 - Udělení přednostních bodů - Odmítnutí povýšení“)

(2008/C 64/53)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Guido Strack (Wasserliesch, Německo) (zástupci: původně J. Mosar, poté F. Gengler a P. Goergen, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: G. Berscheid a H. Krämer, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení řízení o povýšení žalobce za hodnotící období 2003, na zrušení udělení bodů přidělených v rámci tohoto řízení a na zrušení následného rozhodnutí o nepovýšení žalobce.

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí o udělení počtu přednostních bodů G. Strackovi za hodnotící období 2003, jakož i rozhodnutí o jeho nepovýšení v tomto období, se zrušuje.

2)	Komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 300, 4.12.2004.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/34

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 30. ledna 2008 – Komise v. Environmental Management Consultants

(Věc T-46/05) (1)

(„Rozhodčí doložka - Vrácení vyplacených záloh - Úroky z prodlení - Rozsudek pro zmeškání“)

(2008/C 64/54)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: D. Triantafyllou, zmocněnec, ve spolupráci s N. Korogiannakisem, advokátem)

Žalovaná: Environmental Management Consultants (Nikósie, Kypr)

Předmět věci

Žaloba podaná Komisí podle článku 238 ES za účelem vrácení částky 31 965,28 eur, kterou zaplatila v rámci výkonu smlouvy IC18/CT98/0273, navýšené o zákonné úroky.

Výrok rozsudku

Environmental Management Consultants Ltd se ukládá zaplatit Komisi částku 31 965,28 eur navýšenou o úroky:

—	ve výši 9,26 % p.a. od 1. do 31. srpna 2001;

—	ve výši 8,62 % p.a. od 1. září do 31. prosince 2001;

—	ve výši 10,57 % p.a. od 1. ledna do 30. června 2002;

—	ve výši 10,47 % p.a. od 1. července do 31. prosince 2002;

—	ve výši 9,97 % p.a. od 1. ledna do 30. června 2004;

—	vy výši 9,22 % p.a. do 1. července do 31. prosince 2003;

—	ve výši 9,14 % p.a. od 1. ledna do 30. června 2004;

—	ve výši 9,13 % p.a. od 1. července do 31. prosince 2004;

—	ve výši 9,21 % p.a. od 1. ledna do 31. ledna 2005;

—	v zákonné výši, stanovené podle § 288 Bürgerliches Gesetzbuch (německého občanského zákoníku), aniž by ale tato sazba mohla převyšovat 9,21 % p.a., od 1. února 2005 do ledna do úplného splacení dluhu.

2)	Environmental Management Consultants se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 108, 6.5.2006.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/35

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 24. ledna 2008 – Dorel Juvenile Group v. OHIM (SAFETY 1ST)

(Věc T-88/06) (1)

(Ochranná známka Společenství - Přihláška slovní ochranné známky Společenství SAFETY 1ST - Absolutní důvod pro zamítnutí - Neexistence popisné povahy - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94)

(2008/C 64/55)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Dorel Juvenile Group, Inc. (Canton, Spojené státy) (zástupce: G. Simon, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: Ó. Mondéjar Ortuño, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 11. ledna 2006 (věc R 616/2004-2), týkajícímu se přihlášky k zápisu slovní ochranné známky SAFETY 1ST jako ochranné známky Společenství.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Dorel Juvenile Group, Inc. se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 108, 6.5.2006.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/35

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 31. ledna 2008 – Federación de Cooperativas Agrarias de la Comunidad Valenciana v. CPVO – Nador Cott Protection (Nadorcott)

(Věc T-95/06) (1)

(„Odrůdová práva - Odvolání k odvolacímu senátu Odrůdového úřadu Společenství - Nepřípustnost - Neexistence osobního dotčení - Účinná soudní ochrana - Povinnost uvést odůvodnění“)

(2008/C 64/56)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Federación de Cooperativas Agrarias de la Comunidad Valenciana (Valencia, Španělsko) (zástupci: S. Roig Girbes, R. Ortega Bueno a M. Delgado Echevarría, advokáti)

Žalovaný: Odrůdový úřad Společenství (CPVO) (zástupci: M. Ekvad, zmocněnec, ve spolupráci s D. O'Keefem, solicitor, J. Rivasem de Andrésem a M. Canalem Fontcubertou, advokáty)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem CPVO, vystupující jako vedlejší účastnice před Soudem: Nador Cott Protection SARL (Saint-Raphaël, Francie) (zástupci: M. Fernández Mateos, S. González Malabia a M. Marín Bataller, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí odvolacího senátu CPVO ze dne 8. listopadu 2005 (věc A 001/2005), týkajícímu se udělení odrůdového práva Společenství pro odrůdu mandarinek Nadorcott

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Federación de Cooperativas Agrarias de la Comunidad Valenciana se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 131, 3.6.2006.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/36

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 23. ledna 2008 – Demp v. OHIM – BAU HOW (BAU HOW)

(Věc T-106/06) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství BAU HOW - Starší obrazové ochranné známky BAUHAUS - Relativní důvod zamítnutí - Neexistence nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. a) a b) a článek 73 nařízení (ES) č. 40/94“)

(2008/C 64/57)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Demp BV, dříve Demp Holding BV (Maastricht, Nizozemsko) (zástupci: R.-D. Härer, C. Schultze, J. Ossing a C. Weber, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: G. Schneider, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM: BAU HOW GmbH (Hattersheim/Okriftel, Německo)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 31. ledna 2006 (věc R 92/2004-4) týkajícího se námitkového řízení mezi Demp BV a BAU HOW GmbH.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Demp BV se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 143, 17.6.2006.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/36

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 30. ledna 2008 – Japan Tobacco v. OHIM – Torrefacção Camelo (CAMELO)

(Věc T-128/06) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky CAMELO - Starší národní obrazová ochranná známka CAMEL - Relativní důvody pro zamítnutí - Neexistence nebezpečí neoprávněného těžení z rozlišovací způsobilosti a dobrého jména starší ochranné známky a neexistence nebezpečí újmy pro ně - Článek 8 odst. 5 nařízení (ES) č. 40/94 - Neexistence porušení pravidel odvolacího řízení - Článek 74 nařízení č. 40/94“)

(2008/C 64/58)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Japan Tobacco, Inc. (Tokio, Japonsko) (zástupci: A. Ortiz López, S. Ferrandis González a E. Ochoa Santamaría, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: A. Folliard-Monguiral, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Soudem: Torrefacção Camelo Lda (Campo Maior, Portugalsko) (zástupci: A. De Sampaio, I. Carvalho Franco a C. de Almeida Carvalho, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 22. února 2006 (věc R 669/2003-2), týkajícímu se námitkového řízení mezi Japan Tobacco, Inc., a Torrefacção Camelo Lda

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Japan Tobacco, Inc., ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí rovněž náhrada nákladů Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM).

3.	Torrefacção Camelo Lda ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 154, 1.7.2006.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/37

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 29. ledna 2008 – Foshan Shunde Yongjian Housewares & Hardware v. Rada

(Věc T-206/07) (1)

(„Dumping - Dovozy žehlicích prken pocházejících z Čínské lidové republiky a Ukrajiny - Postavení podniku vyvíjejícího se v tržním hospodářství - Právo na obhajobu - Článek 2 odst. 7 písm. c) a článek 20 odst. 5 nařízení (ES) č. 384/96“)

(2008/C 64/59)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Foshan Shunde Yongjian Housewares & Hardware Co. Ltd (Foshan, Čína) (zástupci: J.-F. Bellis, advokát, a G. Vallera, barrister)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: J.-P. Hix, zmocněnec, původně ve spolupráci s B. O'Connorem, solicitor, a P. Verganem, advokátem, poté s B. O'Connorem a E. McGovernem, barrister)

Vedlejší účastnice ící žalovanou:Komise Evropských společenství (zástupci: H. van Vliet a K. Talabér-Ricz, zmocněnci); Vale Mill (Rochdale) Ltd (Rochdale, Spojené království); Pirola SpA (Mapello, Itálie); Colombo New Scal SpA (Rovagnate, Itálie) (zástupci: G. Berrisch a G. Wolf, advokáti); a Italská republika (zástupci: I. Braguglia, zmocněnec, ve spolupráci s W. Ferrantem, avvocato dello Stato)

Předmět

Žaloba na neplatnost nařízení Rady (ES) č. 452/2007 ze dne 23. dubna 2007 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého z dovozů žehlicích prken pocházejících z Čínské lidové republiky a Ukrajiny (Úř. věst. L 109, s. 12) v rozsahu, ve kterém ukládá antidumpingové clo na dovozy žehlicích prken vyrobených žalobkyní

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Foshan Shunde Yongjian Housewares & Hardware Co. Ltd ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady řízení vynaložené Radou, Vale Mill (Rochdale) Ltd, Pirola SpA a Colombo New Scal SpA.

3)	Komise a Italská republika ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 170, 21.7.2007.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/37

Usnesení předsedy Soudu prvního stupně ze dne 7. ledna 2008 – Marmara Import-Export v. OHIM – Marmara Zeytin Tarim Satis (marmara)

(Věc T-403/03) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitky - Zpětvzetí námitek - Nevydání rozhodnutí ve věci“)

(2008/C 64/60)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Marmara Import-Export GmbH (Düsseldorf, Německo) (zástupci: A. von Arnswaldt a G. Rother, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: J. Weberndorfer, zmocněnci)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Marmara Zeytin Tarim Satis Kooperatifleri Birligi (Bursa, Turecko) (zástupce: A. Andorfer-Erhard, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 1. října 2003 (věc R 515/2002-1) týkajícího se námitkového řízení mezi Marmara Import-Export GmbH a Marmara Zeytin Tarim Satis Kooperatifleri Birligi.

Výrok

1)	Není namístě o žalobě rozhodovat.

2)	Žalobkyně a vedlejší účastník ponesou vlastní náklady řízení a každý nahradí polovinu nákladů řízení vynaložených žalovanou.

(1) Úř. věst. C 71, 20.3.2004.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/38

Usnesení předsedy Soudu prvního stupně ze dne 20. prosince 2007 – Dascalu v. Komise

(Věc T-430/03) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Mezitímní rozsudek - Nevydání rozhodnutí ve věci“)

(2008/C 64/61)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Iosif Dascalu (Kraainem, Belgie) (zástupce: N. Lhoëst, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: původně C. Berardis-Kayser, L. Lozano Palacios, poté C. Berardis-Kayser a H. Krämer, zmocněnci)

Předmět věci

Jednak návrh na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 23. prosince 2002 a ze dne 14. dubna 2003, kterými došlo ke změně zařazení žalobce do platové třídy, v rozsahu, ve kterém stanovují jeho zařazení do platového stupně, ke dni jeho jmenování do platové třídy A6, prvního platového stupně, ve kterém stanovují den počátku jejich finančních dopadů na 5. října 1995 a ve kterém neumožnily služební postup žalobce v platové třídě, a, v případě potřeby, návrh na zrušení rozhodnutí, kterými byly zamítnuty stížnosti žalobce, a jednak návrh na náhradu škody údajně způsobené těmito rozhodnutími

Výrok

1)	Již není třeba o projednávané žalobě rozhodnout.

2)	Komise ponese veškeré náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 47, 21.2.2004.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/38

Usnesení předsedy Soudu prvního stupně ze dne 12. prosince 2007 – Atlantic Container Line a další v. Komise

(Věc T-113/04) (1)

(„Plnění povinností vyplývajících z rozsudku Soudu - Náhrada nákladů na bankovní záruku zřízenou za účelem odložení platby pokuty uložené Komisí, která byla následně zrušena Soudem - Žaloba na zrušení a na náhradu škody - Mimosmluvní odpovědnost Společenství - Neexistence přímé příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním orgánu a tvrzené škody“)

(2008/C 64/62)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Atlantic Container Line AB (Göteborg, Švédsko); Transportación Marítima MexicanaSA de CV (Mexiko, Mexiko); Hanjin Shipping Co. Ltd (Soul, Jižní Korea); Hyundai Merchant Marine Co. Ltd (Soul); Mediterranean Shipping Co. SA (Ženeva, Švýcarsko); Neptune Orient Lines Ltd (Singapur, Singapur); Orient Overseas Container Line (UK) Ltd (Suffolk, Spojené království); P & O Nedlloyd Container Line Ltd (Londýn, Spojené království); a Sea-Land Service, Inc. (Jacksonville, Florida, Spojené státy) (zástupci: původně J. Pheasant, M. Levitt a K. Nicholson, poté M. Levitt a K. Nicholson, solicitors)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupce: P. Oliver, zmocněnec)

Předmět věci

Jednak žaloba, kterou se žalobkyně domáhají zrušení dopisu Komise ze dne 6. ledna 2004, kterým se odmítá proplacení nákladů na bankovní záruku, které žalobkyně vynaložily v důsledku pokut, které jim byly uloženy rozhodnutím Komise 1999/243/ES ze dne 16. září 1998 týkajícím se řízení podle článků 85 a 86 Smlouvy o ES [nyní články 81 ES a 82 ES] (Věc IV/35.134 – Trans-Atlantic Conference Agreement) (Úř. věst. 1999, L 95, s. 1), zrušeným rozsudkem Soudu ze dne 30. září 2003, Atlantic Container Line a další v. Komise, a jednak žaloba na náhradu újmy, kterou se žalobkyně domáhají náhrady těchto nákladů na bankovní záruku.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Žalobkyním se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 118, 30.4.2004.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/39

Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 8. ledna 2008 – Komise v. Lior a další

(Věc T-245/04) (1)

(„Rozhodčí doložka - Příslušnost Soudu - Žaloba směřující proti evropskému hospodářskému zájmovému sdružení a proti jeho členům a bývalým členům - Částečná nepříslušnost“)

(2008/C 64/63)

Jednací jazyk: francouzština a řečtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: původně H. Støvlbæk, zmocněnec, ve spolupráci s M. Braem, advokátem, poté H. Støvlbæk a M. Konstantinidis, zmocněnci, ve spolupráci s B. Wägenbaurem, advokátem)

Žalovaní: Lior GEIE (Brusel, Belgie); Lior International NV (Hoeilaart, Belgie); Deira SA (Hoeilaart); Eutec Srl (Forli, Itálie); Mindshare Bvba (Sint-Martens-Latem, Belgie); Società politecnica italiana ricerche e progetti Srl (Città di Castello, Itálie); RPA SpA (Pérouse, Itálie); Carmen eV (Straubing, Německo) (zástupce: V. Marien, advokát); University College Dublin – Energy Research Group (Dublin, Irsko) (zástupci: F. Herbert a L. Demeyere, advokáti); Beneport SA (Brusel); Europe Information Service SA (Brusel); Managium Sprl (Brusel) (zástupci: J.-P. Brusseleers, advokát), a Aris Hellas EPE (Kifissia, Řecko) (zástupce: K. Sakellariadis, advokát)

Předmět věci

Žaloba na základě článku 238 ES směřující k tomu, aby bylo žalovaným uloženo, aby společně a nerozdílně vrátili zálohy vyplacené Společenstvím na základě šesti smluv uzavřených v rámci programu Thermie a jedné smlouvy uzavřené v rámci programu Altener II

Výrok

Žaloba se odmítá jako nepřípustná v rozsahu, v němž směřuje proti Deira SA, Eutec Srl, Mindshare BVBA, Società politecnica italiana ricerche e progetti Srl, RPA Spa, Carmen eV, University College Dublin – Energy Research Group, Beneport SA, Europe Information Service SA, Managium SPRL a Aris Hellas EPE.

Komise ponese vlastní náklady řízení týkající se žaloby podané proti Deira, Eutec, Mindshare, Società politecnica italiana ricerche e progetti, RPA, Carmen, University College Dublin – Energy Research Group, Beneport, Europe Information Service, Managium a Aris Hellas, jakož i náklady Deira, Eutec, Mindshare, Società politecnica italiana ricerche e progetti, RPA, Carmen, University College Dublin – Energy Research Group, Beneport, Europe Information Service a Managium.

3)	Aris Hellas ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 213, 6.9.2003 (dříve věc C-280/03).

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/39

Usnesení předsedy Soudu prvního stupně ze dne 7. ledna 2008 – Pellegrini v. Komise

(Věc T-375/07 R)

(„Předběžné opatření - Mimosmluvní odpovědnost Společenství - Nečinnost Komise - Předběžné zaplacení náhrady škody požadované v původním řízení - Neexistence fumus boni juris“)

(2008/C 64/64)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Rosario Maria Pellegrini (Janov, Itálie) (zástupce: L. Sulfaro, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Předmět věci

Návrh, aby byla Komisi předběžně uložena náhrada finanční škody, která žalobkyni údajně vznikla na základě skutečnosti, že uvedený orgán opomenul dbát na plné uplatňování a správný výklad ustanovení Společenství upravujících činnosti finančních zprostředkovatelů

Výrok

1)	Žádost o předběžné opatření se zamítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/40

Žaloba podaná dne 16. listopadu 2007 – DJEBEL v. Komise

(Věc T-422/07)

(2008/C 64/65)

Jednací jazyk: portugalština

Účastníci řízení

Žalobkyně: DJEBEL, SGPS, SA (Funchal, Portugalsko) (zástupci: M. Andrade Neves a S. Castro Caldeira)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí Komise Evropských společenství ze dne 10. května 2007, zveřejněné v Úředním věstníků Evropské unie dne 24. srpna 2007, o státní podpoře C 4/2006 (ex N 180/2005) – Portugalsko – Podpora ve prospěch Djebel [oznámeno pod číslem C(2007) 1959] (Úř. věst. L 219, s. 30);

—

rozhodnout:

—	že požadovaná podpora byla a je pro uskutečnění investičního projektu akvizice kapitálu RASH a následné akvizice Hotel Rio Atlàntico zásadní;

—	že žádost o podporu byla podána ještě před uskutečněním investice;

—	že projekt Djebel je skutečně první zkušeností Grupo Pestana s internacionalizací;

—	že vývoj uvedeného projektu nenarušil podmínky hospodářské soutěže evropských podniků, a to jak podniků na území Společenství, tak podniků působících mimo toto území;

—	že vývoj téhož projektu neznamenal pro Grupo Pestana žádné zvýhodnění, které by mohlo narušit obchod mezi členskými státy;

—	že podpora, o niž Djebel požádala, má stejné vlastnosti jako podpora, o niž požádala Vila Galé a kterou Komise rozhodnutím ze dne 15. října 2003 schválila;

—	prohlásit, že poskytnutí podpory ve prospěch Djebel není za daných podmínek a s uvedeným odůvodněním v rozporu s žádným ustanovením Smlouvy o ES ani s žádným právním předpisem, který jí provádí či doplňuje;

—	nařídit, aby rozhodnutí Komise ze dne 10. května 2007 o podpoře, o niž požádala Djebel, bylo změněno v tom smyslu, aby poskytnutí podpory povolilo za podmínek navrhovaných Djebel a portugalskými úřady.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Státní podpora, o niž žalobkyně požádala, není s relevantními ustanoveními Smlouvy o ES v rozporu.

Djebel splnila zákonné podmínky pro zařazení své žádosti do systému pobídek k modernizaci podniků (Sistema de Incentivos à Modernização Empresarial – SIME) a Komise je povinna přihlížet k podmínkám přípustnosti žádosti stanoveným příslušným zákonem Portugalské republiky.

Platná portugalská právní úprava stanovila, že žádosti podané do 31. ledna 2001 mohou jako způsobilé k podpoře obsahovat investiční výdaje vynaložené po 1. červenci 1999.

Cílem sporné státní podpory, o niž bylo požádáno ještě před začátkem investice, bylo podnítit a podpořit internacionalizaci Grupo Pestana.

Žalobkyni nemůže být k újmě skutečnost, že příslušné orgány projekt neposoudily včas.

Podporu, o niž žalobkyně požádala, nelze posuzovat z hlediska současných hospodářských a finančních podmínek.

Bez sporné podpory by žalobkyně neuskutečnila investici odpovídající dotčenému projektu.

První zkušeností Grupo Pestana s internacionalizací je akvizice, kterou žalobkyně uskutečnila v rámci tohoto investičního projektu.

V roce 1999 Grupo Pestana nedisponovala finančními prostředky dostatečnými pro to, aby sama zajistila realizaci investice v Brazílii.

Realizace této investice neměla významný vliv na podmínky obchodování v EU.

Akvizice, kterou žalobkyně uskutečnila v Brazílii, a expanze Grupo Pestana v Portugalsku spolu nijak nesouvisí.

Investiční projekt předložený žalobkyní a podpora, která jí byla poskytnuta, jsou v souladu s pravidly Smlouvy o ES, zejména s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES.

Podpora poskytnutá žalobkyni napomohla hospodářskému rozvoji, tudíž spadá pod výjimku stanovenou v čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES.

Nedošlo k žádnému porušení ustanovení Smlouvy o ES či sekundárního práva ani k narušení hospodářské soutěže na společném trhu.

Vycházejíc ze zásady rovného zacházení má žalobkyně za to, že vzhledem k tomu, že dotčený investiční projekt má veškeré vlastnosti projektu Vila Galé, jenž podléhá rozhodnutí Komise ze dne 15. října 2003, mělo být i rozhodnutí Komise o státní podpoře C 4/2006 stejné.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/41

Žaloba podaná dne 20. prosince 2007 – Salej a Technologie Buczek v. Komise

(Věc T-465/07)

(2008/C 64/66)

Jednací jazyk: polština

Účastníci řízení

Žalobci: Emilian Salej, správce konkurzní podstaty Technologie Buczek S.A. (Sosnowiec, Polsko), a Technologie Buczek S.A. (Sosnowiec, Polsko) (zástupce: D. Szlachetko-Reiter, advokátka)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit článek 1 a čl. 3 odst. 1 a čl. 3 odst. 3 rozhodnutí Komise ze dne 23. října 2007 o státní podpoře č. C 23/2006 (ex NN 35/2006), kterou Polsko poskytlo výrobci oceli Technologie Buczek Group;

—	zrušit články 4 a 5 rozhodnutí Komise ze dne 23. října 2007 o státní podpoře č. C 23/2006 (ex NN 35/2006), kterou Polsko poskytlo výrobci oceli Technologie Buczek Group, v rozsahu, ve kterém se týkají vrácení podpory uvedené v článku 1 rozhodnutí;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby žalobci uplatňují žalobní důvody shodné s žalobními důvody uvedenými žalobkyní ve věci T-440/07 (1), Huta Buczek v. Komise.

(1) Úř. věst. C 22, 26.1.2008.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/41

Žaloba podaná dne 19. prosince 2007 – Dow Agrosciences BS a další v. Komise

(Věc T-470/07)

(2008/C 64/67)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Dow Agrosciences BS (Rotterdam, Nizozemsko), Dow AgroSciences Ltd (Hitchin, Spojené království), Dow AgroSciences SAS (Mougins, Francie), Dow AgroSciences Export SAS (Mougins, Francie), Dow AgroSciences Italia Srl (Milano, Itálie), Dow AgroSciences Iberica SA (Madrid, Španělsko), Dow AgroSciences Vertriebsgesellschaft mbH (Neusiedl am See, Rakousko), Dow AgroSciences LLC (Indianapolis, Spojené státy) (zástupci: K. Van maldegem, C. Mereu, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhové žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí Komise 2007/619/ES;

—	uložit Komisi náhradu veškerých nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se domáhají zrušení rozhodnutí Komise 2007/619/ES ze dne 20. září 2007 o nezařazení 1,3-dichlorprop-1-enu do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS (1) a o odnětí povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících tuto látku („směrnice 91/414“).

Podle žalobkyň je napadené rozhodnutí protiprávní z následujících důvodů:

porušuje zásadní procesní požadavky, neboť se zakládá na zprávě Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (European Food Safety Authority, „EFSA“), jež údajně porušuje čl. 8 odst. 7 nařízení Komise 451/2000 (2); vzhledem k tomu, že žalovaná porušila čl. 8 odst. 8 výše uvedeného nařízení a napadené rozhodnutí není v souladu s platným legislativním postupem, dochází k porušení článku 5 ES, článku 7 ES a článku 5 rozhodnutí 1999/468 (3);

obsahuje zjevně nesprávná posouzení, neboť rozhoduje o nezařazení 1,3-dichlorprop-1-enu do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS, aniž by bylo zjištěno, že uvedená látka představuje nepřijatelné riziko pro lidské zdraví či životní prostředí, a nesplňuje požadavky čl. 5 odst. 1 a 2 směrnice 91/414 ohledně zařazení do přílohy I;

c)	porušuje základní zásady práva Společenství, a zejména i) zásadu právní jistoty a zásadu legitimních očekávání, ii) zásadu proporcionality, iii) zásadu rovného zacházení, iv) zásadu řádné správy a v) práva obhajoby žalobkyň a právo žalobkyň být vyslechnuty;

d)	porušuje Smlouvu o ES a právní normu týkající se jejího výkladu a zejména i) článek 13 směrnice 91/414, jakož i ii) článek 95 ES a články 4 a 5 výše uvedené směrnice.

Žalobkyně rovněž vznášejí námitku protiprávnosti na základě článku 241 ES proti článku 20 nařízení Komise 1490/2002 (4), jež podle jejich tvrzení prostřednictvím změny nařízení 451/2000 podstatně pozměnil jejich zákonná práva a očekávání, neboť zavedl povinnou účast EFSA při přezkumu dotčené látky.

(1) Směrnice Rady ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (Úř. věst. L 230, s. 1; Zvl. vyd. 03/11, s. 332).

(2) Nařízení Komise (ES) Č. 451/2000 ze dne 28. února 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro druhou a třetí etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice Rady 91/414/EHS (Úř. věst. L 55, s. 25; Zvl. vyd. 03/28, s. 292).

(3) Rozhodnutí Rady ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (Úř. věst. L 184, s. 23; Zvl. vyd. 01/03, s. 123).

(4) Nařízení Komise (ES) č. 1490/2002 ze dne 14. srpna 2002, kterým se stanoví další prováděcí pravidla pro třetí etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice Rady 91/414/EHS a mění se nařízení (ES) č. 451/2000 (Úř. věst. L 224, s. 23; Zvl. vyd. 03/36, s. 524).

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/42

Kasační opravný prostředek podaný dne 21. prosince 2007 Komisí Evropských společenství proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 10. října 2007 ve věci F-107/06, Berrisford v. Komise

(Věc T-473/07 P)

(2008/C 64/68)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Komise Evropských společenství (zástupci: D. Martin a J. Herrmann, zmocněnci)

Další účastník řízení: Michael Berrisford (Brusel, Belgie)

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—

zrušit rozsudek Soudu pro veřejnou službu ze dne 10. října 2007 ve věci F-107/06 v rozsahu, v němž po posouzení první části druhého žalobního důvodu, vycházející z nezohlednění postavení „dvojité pozůstatkovosti“ žalobce v prvním stupni, konstatuje, že se orgán oprávněný ke jmenování dopustil nesprávného právního posouzení porovnávacího přezkumu zásluh žalobce v prvním stupni, a v důsledku toho v daném případě i zjevně nesprávného posouzení;

—	vrátit věc Soudu pro veřejnou službu k dalšímu řízení;

—	nerozhodnout o nákladech řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Projednávaným kasačním opravným prostředkem Komise navrhuje částečné zrušení rozsudku ze dne 10. října 2007 ve věci F-107/06, Berrisford v. Komise, jímž Soud pro veřejnou službu (SVS) zrušil její rozhodnutí o nezařazení jména žalobce na seznam povýšených úředníků za hodnotící období 2005 a ve zbývající části návrhových žádání žalobce žalobu zamítl.

Komise na podporu kasačního opravného prostředku uvádí nejprve dva důvody kasačního opravného prostředku vycházející z nesprávného právního posouzení, jehož se měl SVS v napadeném rozsudku dopustit.

Zaprvé Komise namítá, že SVS porušil čl. 45 odst. 1 služebního řádu, neboť orgánu oprávněnému ke jmenování nařídil, aby přiznáním dodatečných bodů při posuzování zásluh žalobce zohlednil skutečnost, že jeho generální ředitelství jej již dvakrát navrhlo v rámci tzv. řízení „druhého typu“.

Druhé nesprávné právní posouzení, které Komise napadenému rozsudku vytýká, spočívá v porušení čl. 13 odst. 1 a čl. 3 písm. b) OPU-45 tím, že SVS neuznal, že orgán oprávněný ke jmenování při přidělování bodů nepřímo zohlednil situaci žalobce v letech 2003 a 2004 jako součást zásluh za dobu, kdy byl zařazen ve své platové třídě.

Nakonec Komise uvádí žalobní důvod vycházející z údajně vnitřně rozporného odůvodnění napadeného rozsudku.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/43

Žaloba podaná dne 21. prosince 2007 – Deltalinqs a SVZ v. Komise

(Věc T-481/07)

(2008/C 64/72)

Jednací jazyk: nizozemština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Deltalinqs a SVZ, Havenondernemersvereniging Rotterdam (Rotterdam, Nizozemsko) (zástupce: M. Meulenbelt, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí Komise;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně napadají rozhodnutí Komise ze dne 10. května 2007 (Úř. věst. 2007, C 227, s. 4), které se týká vlámské úpravy týkající se podpor pro intermodální přepravy na vnitrozemských vodních cestách (podpora N 682/2006 – Belgie). V napadeném rozhodnutí považuje Komise podporu za slučitelnou se Smlouvou o ES a dospívá k závěru, že nevznese námitky.

Žalobkyně opírají svou žalobu zaprvé o porušení zákazu diskriminace v nařízení Rady (EHS) č. 1107/70 ze dne 4. června 1970 o poskytování podpor dopravě po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách (Úř. věst. L 130, s. 1; Zvl. vyd. 07/01, s. 39) a článku 12 ES a 73 ES. Podpora pro překlad kontejnerů ve vlámských vnitrozemských přístavech je poskytnuta tehdy, když kontejnery vstoupí na území Evropské unie přes vlámský mořský přístav nebo ji opouštějí, ale nikoli tehdy, když se jedná o mořský přístav jiného členského státu. To představuje diskriminaci na základě státní příslušnosti.

Podpora dále vede k narušení hospodářské soutěže. Vede k vážnému znevýhodnění všech přístavů v severozápadní Evropě, ze kterých je provozován obchod s vlámskou oblastí, a zejména přístavu Rotterdam.

Konečně uplatňují žalobkyně porušení povinnosti přezkoumání a odůvodnění. Komise nepřezkoumala důsledky pro hospodářskou soutěž a neuvedla, z jakých důvodů měla za to, že nemusí provést hospodářské posouzení.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/44

Žaloba podaná dne 20. prosince 2007 – Cabel Hall Citrus v. OHIM – Casur (EGLÉFRUIT)

(Věc T-488/07)

(2008/C 64/73)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Cabel Hall Citrus Ltd (Grand Cayman, Kajmanské ostrovy) (zástupce: C. Rogers, Barrister)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Casur S. Coop. Andaluza (Viator, Španělsko)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 19. září 2007 ve věci R 293/2007-1;

—	uložit příslušnému zrušovacímu oddělení OHIM prohlásit zápis ochranné známky Společenství č. 3 517 431 EGLÉFRUIT za neplatný;

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Zapsaná ochranná známka Společenství, jež je předmětem návrhu na prohlášení neplatnosti: Slovní ochranná známka „EGLÉFRUIT“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 29, 30 a 31 – ochranná známka Společenství č. 3 517 431.

Majitel ochranné známky Společenství: Casur S. Coop. Andaluza.

Účastník řízení navrhující prohlášení neplatnosti ochranné známky Společenství: Žalobkyně.

Ochranná známka účastníka řízení navrhujícího prohlášení neplatnosti: Slovní a obrazová ochranná známka Společenství a národní ochranná známka „UGLI“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 29, 31 a 32.

Rozhodnutí zrušovacího oddělení: Zamítnutí návrhu na prohlášení neplatnosti.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 52 odst. 1 písm. a) nařízení Rady č. 40/94 tím, že odvolací senát nesprávně použil test zjišťující nebezpečí záměny mezi kolidujícími ochrannými známkami.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/44

Žaloba podaná dne 21. prosince 2007 – Insight Direct USA v. OHIM – Net Insight (Insight)

(Věc T-489/07)

(2008/C 64/74)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Insight Direct USA, Inc. (Tempe, Spojené státy) (zástupci: M. Gilbert a M. Moore, Solicitors)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Net Insight AB (Stockholm, Švédsko)

Návrhová žádání žalobkyně

—

zrušit rozhodnutí druhého odvolacího senátu ze dne 20. září 2007 ve věci R 1428/2006-2, zrušit zamítnutí přihlášky pro veškeré služby zařazené do tříd 37 a 42 i pro zamítnuté služby zařazené ve třídě 35 a rozhodnout o pokračování řízení o zápisu ohledně všech služeb, pro něž byla přihláška zveřejněna;

—	rozhodnout, že Úřad a další účastníci ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady žalobkyně.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka „Insight“ pro služby zařazené do tříd 35, 36, 37 a 42 – přihláška č. 3 309 002

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Net Insight AB

Namítaná ochranná známka nebo označení: Slovní ochranná známka Společenství a národní slovní ochranná známka „NET INSIGHT“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 9, 37 a 41

Rozhodnutí námitkového oddělení: Částečné vyhovění námitkám a jejich částečné zamítnutí

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: Podle názoru žalobkyně odvolací senát nesprávně určil dominantní a rozlišovací prvky starší ochranné známky a nepřihlédl ke všem relevantním faktorům při posuzování podobnosti daných výrobků a služeb. Navíc odvolací senát nepřihlédl ke všem relevantním faktorům souvisejícím s kritériem celkového posouzení při určení toho, zda mezi kolidujícími ochrannými známkami existuje nebezpečí záměny.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/45

Žaloba podaná dne 21. prosince 2007 – Notartel v. OHIM – SAT.1

(Věc T-490/07)

(2008/C 64/75)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Notartel SpA – societa' informatica del Notariato (Řím, Itálie) (zástupci: M. Bosshard, advokát, M. Balestriero, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: SAT.1 – SatellitenFernsehen GmbH (Berlín, Německo)

Návrhová žádání žalobkyně

—	v prvé řadě částečně zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 22. října 2007 ve věci R 1267/2006-4 v rozsahu, v němž vyhovuje námitce;

—	podpůrně částečně zrušit rozhodnutí vydané čtvrtým odvolacím senátem OHIM dne 22. října 2007 ve věci R 1267/2006-4 v rozsahu, v němž vyhovuje námitce ohledně požadované ochranné známky zařazené do třídy 38;

—	v každém případě zamítnout všechny případné budoucí protichůdné žádosti nebo přihlášky, a za tímto účelem potvrdit rozhodnutí v částech, které v tomto řízení nebyly napadnuty

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: slovní ochranná známka „R.U.N.“ (přihláška ochranné známky Společenství č. 1 069 863 pro služby zařazené do tříd 35, 38 a 42, pokud jsou v tomto řízení relevantní).

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: SAT.1 – SatellitenFernsehen GmbH

Namítaná ochranná známka nebo označení: Národní slovní ochranná známka a ochranná známka Společenství „ran“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 9, 35, 38, 41 a 42

Rozhodnutí námitkového oddělení: Zamítnutí námitky

Rozhodnutí odvolacího senátu: Námitce se částečně vyhovuje ohledně služeb zařazených do tříd 38 a 42.

Dovolávané žalobní důvody: Napadené rozhodnutí je stiženo logickým rozporem, který spočívá v tom, že při posuzování podobnosti znaků a výrobků/služeb za účelem určení, zda je dán důvod zamítnutí ve smyslu čl. 73 odst. 1 nařízení o ochranné známce Společenství, byla uvedena celá řada správných závazných právních zásad, avšak při následném posouzení konkrétního skutkového stavu byla uplatněna jiná kritéria. Tento logický rozpor tak vede jak k nesprávnému právnímu posouzení, které spočívá v tom, že jsou uvedeny jiné právní zásady než ty (správné), které byly uvedeny v úvodních poznámkách k rozhodnutí, jakož i k rozpornému a nedostatečnému odůvodnění.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/46

Žaloba podaná dne 27. prosince 2007 – CB v. Komise

(Věc T-491/07)

(2008/C 64/76)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Groupement des Cartes Bancaires (CB) GIE (Paříž, Francie) (zástupci: A. Georges, J. Ruiz Calzado, É. Barbier de La Serre, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit napadené rozhodnutí v plném rozsahu;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně touto žalobou navrhuje zrušení rozhodnutí Komise C(2007) 5060 konečné ze dne 17. října 2007 v řízení podle článku 81 ES (věc COMP/D1/38606 – GROUPEMENT DES CARTES BANCAIRES „CB“) ohledně sazebních opatření přistoupení ke Groupement použitelných na nové členy, jakož i mechanismu zvaného „probuzení spících“, použitelného na členy Groupement, kteří od svého přistoupení nevyvinuli významné aktivity bankovních karet.

Žalobkyně na podporu své žaloby uvádí šest žalobních důvodů.

První žalobní důvod vychází z porušení článku 81 ES a zásady rovného zacházení, jakož i neuvedení odůvodnění z důvodu údajných nedostatků v metodě analýzy opatření a trhů uvedených Komisí v rozsahu, ve kterém nezohlednila celkový přehled všech rozhodných údajů ani konkrétní rámec, ve kterém byla přijata a ve kterém rozvíjí své účinky.

Zadruhé žalobkyně uvádí žalobní důvod vycházející z porušení čl. 81 odst. 1 ES z důvodu nesprávného právního posouzení, nesprávného skutkového zjištění a nesprávného posouzení skutkového stavu, která Komise učinila při přezkumu předmětu opatření, která jí byla oznámena. Má za to, že Komise porušila povinnost přezkoumat předmět rozhodnutí sdružení podniků a neprokázala, že tento předmět je protisoutěžní.

Třetím žalobním důvodem žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí porušuje čl. 81 odst. 1 ES rovněž z důvodu nesprávného právního posouzení, nesprávného skutkového zjištění a nesprávného posouzení skutkového stavu, která Komise učinila při přezkumu účinků opatření, která jí byla oznámena.

Žalobkyně podpůrně tvrdí, že Komise porušila čl. 81 odst. 3 ES při přezkumu uplatnitelnosti čtyř podmínek požadovaných pro uplatnění výjimky.

Pátý žalobní důvod uvedený žalobkyní vychází z porušení zásady řádné správy vyplývajícího z údajných opomenutí, rozporů a zkreslení některých jejích argumentů napadeným rozhodnutím.

Poslední žalobní důvod vychází z porušení zásad proporcionality a právní jistoty.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/47

Kasační opravný prostředek podaný dne 28. prosince 2007 Carlosem Sanchezem Ferrizem a dalšími proti usnesení Soudu pro veřejnou službu ze dne 17. října 2007 ve věci F-115/06, Sanchez Ferriz a další v. Komise

(Věc T-492/07 P)

(2008/C 64/77)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelé): Carlos Sanchez Ferriz (Brusel, Belgie), Isabelle Chantraine (Brusel, Belgie), José De Viana Costa Ribeiro (Meise, Belgie), Brigitte Housiaux (Ramillies, Belgie), Chantal Vellemans (Brusel, Belgie), Sylvie Schaack (Remich, Lucemburské velkovévodství), Andrea Losito (Sandweiler, Lucemburské velkovévodství), Alain Hertert (Scheidgen, Lucemburské velkovévodství), Marie-Josée Gaspar-Lis (Lucemburk, Lucemburské velkovévodství), Otilia Ferreira-Nielsen (Gostingen, Lucemburské velkovévodství) (zástupce: F. Frabetti, advokát)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání navrhovatelů

—	zrušit usnesení Soudu pro veřejnou službu ze dne 17. října 2007 ve věci F-115/06;

—	vyhovět návrhovým žádáním žalobců v prvním stupni, a prohlásit tedy žalobu ve věci F-115/06 za přípustnou a opodstatněnou;

—	podpůrně vrátit věc zpět Soudu pro veřejnou službu k rozhodnutí;

—	rozhodnout o nákladech, výdajích a odměnách a uložit Komisi jejich zaplacení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Navrhovatelé ve svém kasačním opravném prostředku navrhují zrušení usnesení Soudu pro veřejnou službu, kterým se odmítá jako nepřípustná jejich žaloba, jejímž předmětem je zrušení seznamu úředníků povýšených za hodnotící období 2005 v rozsahu, ve kterém tento seznam neuvádí jména navrhovatelů, a podpůrně zrušení rozhodnutí o přidělení prioritních bodů, která se jich týkají, za uvedené hodnotící období.

Navrhovatelé na podporu svého kasačního opravného prostředku tvrdí, že oproti tomu, co bylo uvedeno v napadeném usnesení, ustanovení obecných prováděcích ustanovení ze dne 26. dubna 2002, jejichž protiprávnost byla uplatněna v prvním stupni, mají přímý právní vztah k projednávanému sporu.

Krom toho tvrdí, že se Soud dopustil nesprávného právního posouzení tím, že prohlásil za nepřípustnou výtku vycházející z porušení obecných prováděcích ustanovení 45 ze dne 23. prosince 2004 z důvodu jejího opožděného uvedení ve stadiu repliky. Tvrdí, že tato výtka byla uvedena již ve stížnosti, jakož i v žalobě, a že replika obsahuje pouze její rozšíření.

Nakonec navrhovatelé tvrdí, že oproti tomu, co rozhodl Soud pro veřejnou službu, jsou bezprostředně a osobně dotčeni porušením čl. 6 prvního pododstavce a čl. 10 odst. 2 přílohy XIII služebního řádu, a že jejich právní zájem na podání žaloby je tedy zjevný.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/47

Žaloba podaná dne 28. prosince 2007 – Itálie v. Komise

(Věc T-494/07)

(2008/C 64/78)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Italská republika (zástupce: P. Gentili, Avvocato dello Stato)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—

zrušit přípis Komise Evropských společenství č. 011140 ze dne 18. října 2007, Generálního ředitelství pro regionální politiku – Programy a projekty na Kypru, v Řecku, Maďarsku, Itálii, na Maltě a v Nizozemsku, jehož předmětem jsou platby jiné než požadované částky Komisí; Odkaz: DOCUP Toscana cíl 2 (č. CCI 2000 IT 16 2DO 001);

—

zrušit přípis Komise Evropských společenství č. 011538 ze dne 29. října 2007, Generálního ředitelství pro regionální politiku – Programy a projekty na Kypru, v Řecku, Maďarsku, Itálii, na Maltě a v Nizozemsku, jehož předmětem jsou platby jiné než požadované částky Komisí; Odkaz: Regionální operativní program „Campania“ 2000–2006 (č. CCI 1999 IT 16 1PO 007);

—

zrušit přípis Komise Evropských společenství č. 011869 ze dne 8. listopadu 2007, Generálního ředitelství pro regionální politiku – Programy a projekty na Kypru, v Řecku, Maďarsku, Itálii, na Maltě a v Nizozemsku, jehož předmětem jsou platby jiné než požadované částky Komisí; Odkaz: DOCUP Piemonte 2000–2006 (č. CCI 2000 IT 16 2DO 007);

—

zrušit přípis Komise Evropských společenství č. 011871 ze dne 8. listopadu 2007, Generálního ředitelství pro regionální politiku – Programy a projekty na Kypru, v Řecku, Maďarsku, Itálii, na Maltě a v Nizozemsku, jehož předmětem jsou platby jiné než požadované částky Komisí; Odkaz: DOCUP cíl 2 „Lazio“ 2000–2006 (č. CCI 2000 IT 16 2DO 009);

—

zrušit přípis Komise Evropských společenství č. 012137 ze dne 15. listopadu 2007, Generálního ředitelství pro regionální politiku – Programy a projekty na Kypru, v Řecku, Maďarsku, Itálii, na Maltě a v Nizozemsku, jehož předmětem je certifikace a prohlášení o dočasných výdajích a žádost o platbu; Odkaz: DOCUP Veneto cíl 2 2000–2006 (č. CCI 2000 IT 16 2DO 005);

—

zrušit přípis Komise Evropských společenství č. 012139 ze dne 15. listopadu 2007, Generálního ředitelství pro regionální politiku – Programy a projekty na Kypru, v Řecku, Maďarsku, Itálii, na Maltě a v Nizozemsku, jehož předmětem jsou platby jiné než požadované částky Komisí; Odkaz: Regionální operativní program „Campania“ 2000–2006 (č. CCI 1999 IT 16 1PO 007);

—

zrušit přípis Komise Evropských společenství č. 012212 ze dne 16. listopadu 2007, Generálního ředitelství pro regionální politiku – Programy a projekty na Kypru, v Řecku, Maďarsku, Itálii, na Maltě a v Nizozemsku, jehož předmětem jsou platby jiné než požadované částky Komisí; Odkaz: PON Rozvoj místního podnikání 2000–2006 (č. CCI 1999 IT 16 1PO 002);

—

zrušit přípis Komise Evropských společenství č. 012567 ze dne 26. listopadu 2007, Generálního ředitelství pro regionální politiku – Programy a projekty na Kypru, v Řecku, Maďarsku, Itálii, na Maltě a v Nizozemsku, jehož předmětem jsou platby jiné než požadované částky Komisí; Odkaz: Regionální operativní program „Sardegna“ 2000–2006 (č. CCI 1999 IT 16 1PO 010);

—	zrušit všechny akty s nimi související a jim předcházející a uložit Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobní důvody a hlavní argumenty jsou totožné se žalobními důvody a hlavními argumenty dovolávanými ve věci T-345/04, Italská republika v. Komise (1).

(1) Úř. věst. C 262, 23.10.2004, s. 55.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/48

Žaloba podaná dne 20. prosince 2007 – Productos Asfálticos v. Komise

(Věc T-495/07)

(2008/C 64/79)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Productos Asfálticos (Proas), SA (Madrid, Španělsko) (zástupci: C. Fernandez Vicién, advokátka, P. Carmona Botana, advokátka, a A. Pereda Miquel, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí Komise [C(2007) 4441],

—	nebo podpůrně snížit pokutu uloženou Productos Asfálticos, SA, a

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Tato žaloba směřuje proti rozhodnutí Komise C(2007) 4441 konečné ze dne 3. října 2007 ve věci COMP/38710 – Bitumen Španělsko. V napadeném rozhodnutí Komise určila, že žalobkyně spolu s dalšími společnostmi porušila článek 81 ES tím, že se po určitou dobu účastnila řady dohod a jednání ve vzájemné shodě na trhu penetračního bitumenu, konkrétně dohod o rozdělní trhu a koordinaci cen. Za uvedená protiprávní jednání Komise uložila pokutu, za kterou jsou žalobkyně a další společnosti společně a nerozdílně odpovědné.

Na podporu svých návrhových žádání žalobkyně zaprvé tvrdí, že se Komise dopustila nesprávného posouzení skutkových okolností. V tomto kontextu má žalobkyně za to, že Komise nesprávně posoudila závažnost protiprávního jednání a postavení žalobkyně v kartelové dohodě, s konkrétním odkazem na její zvláštní váhu na trhu a úsudek, že byla jednám z vůdců kartelové dohody.

Zadruhé žalobkyně namítá, že Komise porušila platné právní předpisy. Žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí porušuje zásadu rovného zacházení tím, že nesprávně používá Oznámení o shovívavosti z roku 2002 (1), porušuje zásadu řádné správy tím, že řízení neproběhlo v rozumné lhůtě, a ukládá pokutu, která je vyšší, než je limit právoplatně stanovený v nařízení (ES) č. 1/2003 (2), a tím porušuje zásadu proporcionality.

Mimoto má žalobkyně za to, že Komise nedodržela povinnost odůvodnění.

(1) Oznámení Komise o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů (Úř. věst. C 45, s. 3).

(2) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205).

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/49

Žaloba podaná dne 18. prosince 2007 – Repsol YPF Lubricantes y especialidades a další v. Komise

(Věc T-496/07)

(2008/C 64/80)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Repsol YPF Lubricantes y especialidades, SA (Madrid, Španělsko), Repsol Petróleo, SA (Madrid, Španělsko), Repsol YPF, SA (Madrid, Španělsko) (zástupci: L. Ortiz Blanco, J. Buendía Sierra a M. Muñoz de Juan, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyň

—

zrušit rozhodnutí [C(2007) 4441] v rozsahu, v jakém

—	přičítá společnou a nerozdílnou odpovědnost za protiprávní jednání Repsol Petróleo, SA;

—	přičítá společnou a nerozdílnou odpovědnost a přidruženou odpovědnost Repsol YPF, SA;

—	stanoví základní částku způsobem, který je v rozporu se zásadou proporcionality, neboť nezohledňuje ani omezený zeměpisný rozsah a hospodářskou hodnotu dotčeného trhu, ani účinky na trh (případně jejich slabý dopad);

—	nesprávně uplatňuje Sdělení o shovívavosti, zejména ve vztahu k procentuálnímu snížení pokuty uložené Repsol, a

—	považuje vedoucí postavení za přitěžující okolnost;

—	snížit pokutu uloženou Repsol na přiměřenou výši v rámci výkonu pravomoci přezkumu v plné jurisdikci Soudem;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žaloba směřuje proti rozhodnutí Komise C(2007) 4441 konečné ze dne 3. října 2007 ve věci COMP/38710 – Bitumen Spain. Komise v napadeném rozhodnutí určila, že žalobkyně, spolu s dalšími společnostmi, porušila článek 81 ES tím, že se účastnila po určitou dobu řady dohod a jednání ve vzájemné shodě na trhu penetračního bitumenu, konkrétně dohod o rozdělení trhu a koordinaci cen. Za uvedená protiprávní jednání Komise uložila pokutu, za kterou jsou žalobkyně společně a nerozdílně odpovědné.

Na podporu svých návrhových žádání žalobkyně uplatňují zaprvé nesprávné posouzení skutečností a právní omyl spočívající v nesprávném přičtení odpovědnosti za protiprávní jednání mateřským společnostem Repsol YPF Lubricantes y especialidades SA. V tomto kontextu mají žalobkyně za to, že přičtení přidružené odpovědnosti je v rozporu s právem Společenství.

Zadruhé žalobkyně uplatňují, že Komise porušila zásadu proporcionality při výpočtu základní částky.

Zatřetí žalobkyně uplatňují zjevně nesprávné posouzení, či podpůrně porušení obecné zásady ochrany legitimních očekávání, zásady proporcionality a zásady rovného zacházení, a to při určení procentuálního snížení pokuty v souladu se Sdělením o spolupráci z roku 2002 (1).

Žalobkyně mají konečně za to, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení ohledně hodnocení vedoucího postavení v kartelu spolu s další společností coby přitěžující okolnosti.

(1) Oznámení Komise o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů (Úř. věst. 2002, C 45, s. 3).

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/50

Žaloba podaná dne 20. prosince 2007 – Compañía Española de Petróleos v. Komise

(Věc T-497/07)

(2008/C 64/81)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Compañía Española de Petróleos (Cepsa), SA (Madrid, Španělsko) (zástupci: P. Pérez-Llorca Zamora, O. Armengol i Gasull a A. Pascual Morcillo, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhové žádání žalobkyně

—	zrušit články 1 a 4 rozhodnutí Komise [C(2007) 4441] v rozsahu, v jakém určují, že Compañía Española de Petróleos S.A. porušila článek 81 ES, ukládají jí pokutu, nařizují jí bezprostředně ukončit protiprávní jednání a adresují jí uvedené rozhodnutí;

—	podpůrně snížit pokutu uloženou Compañía Española de Petróleos S.A., a

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Tato žaloba směřuje proti rozhodnutí Komise C(2007) 4441 konečné ze dne 3. října 2007 ve věci COMP/38710 – Bitumen Španělsko. V napadeném rozhodnutí Komise určila, že žalobkyně spolu s dalšími společnostmi porušila článek 81 ES tím, že se po určitou dobu účastnila řady dohod a jednání ve vzájemné shodě na trhu penetračního bitumenu, konkrétně dohod o rozdělní trhu a koordinaci cen. Za uvedená protiprávních jednání Komise uložila pokutu, za kterou jsou žalobkyně a další společnosti společně a nerozdílně odpovědné.

Na podporu svých návrhových žádání žalobkyně zaprvé tvrdí, že došlo k nesprávnému právnímu posouzení, když bylo na základě judikatury týkající se „hospodářské jednotky“ žalobkyni přičteno protiprávní jednání spáchané jinou společností. Dále má žalobkyně za to, že se Komise dopustila nesprávného posouzení skutkových okolností, když odmítla důkazy předložené žalobkyní za účelem prokázání nezávislosti společnosti, jež se dopustila uvedeného protiprávního jednání, a když dospěla k závěru, že mnoho činitelů prokazuje, že uvedená společnost nebyla nezávislá. V tomto kontextu má žalobkyně rovněž za to, že Komise porušila povinnost odůvodnění, když bezdůvodně zamítla argumenty žalobkyně ohledně nezávislosti společnosti, jež se dopustila protiprávního jednání.

Ohledně částky pokuty žalobkyně tvrdí, že Komise porušila zásadu řádné správy a právo žalobkyně na řízení bez průtahů tím, že s ohledem na dostupné informace nepřijala námitky v rozumné lhůtě, a že porušila zásadu proporcionality a dopustila se zjevně nesprávného posouzení tím, že nezohlednila skutečnost, že žalobkyně přijala program pro účely dosažení souladu.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/50

Žaloba podaná dne 27. prosince 2007 – Bulharská republika v. Komise Evropských společenství

(Věc T-499/07)

(2008/C 64/82)

Jednací jazyk: bulharština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Bulharská republika (zástupci: Anani Ananijev, Daniela Drambozova a Elina Petranova)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—

zrušit na základě článku 230 ES rozhodnutí Komise K(2007) 5255 konečné ze dne 26. října 2007, které se týká národního alokačního plánu pro období 2008 až 2012 pro přidělování povolenek na emise skleníkových plynů oznámeného Bulharskem v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES v plném rozsahu;

podpůrně

—

—	uložit Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení vynaložených Bulharskou republikou.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně uvádí, že napadené rozhodnutí Komise K(2007) 5255 konečné ze dne 26. října 2007, které se týká národního alokačního plánu pro období 2008 až 2012 pro přidělování povolenek na emise skleníkových plynů oznámeného Bulharskem v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES musí být zrušeno v plném rozsahu nebo částečně z následujících důvodů:

Závažná procesní pochybení

Komise zamítla bulharský národní alokační plán, aniž by dostatečně odůvodnila její závěry, že národní alokační plán nesplňuje kritéria 1, 2, 3 a 10 přílohy III směrnice 2003/87/ES (1), čímž se dopustila porušení článku 253 Smlouvy o založení Evropského společenství.

Komise přijala napadené rozhodnutí po uplynutí lhůty stanovené v čl. 9 odst. 3 směrnice 2003/87/ES.

Před přijetím rozhodnutí Komise neumožnila Bulharsku, aby vzneslo námitky proti tomu, že národní alokační plán je posuzován na základě nejnovějšího znění modelu PRIMES, čímž porušila zásadu práva být vyslechnut.

Porušení Smlouvy o ES nebo právní normy použitelné při jejím provedení

Podle čl. 9 odst. 1 a 3, jakož i čl. 11 odst. 1 směrnice 2003/87/ES jsou pouze členské státy oprávněny stanovit celkové množství povolenek na emise. Komise kontroluje použití kritérií přílohy III směrnice, není však oprávněna stanovit celkové množství povolenek, aniž by zohlednila národní alokační plán, který vypracovaly členské státy. Komise překročila svou kontrolní pravomoc, kterou jí uděluje směrnice tím, že nahradila metodu, kterou použilo Bulharsko a která splňuje kritéria přílohy III, metodou, která není vhodná pro posouzení bulharského hospodářství a je v rozporu s některými kritérii.

Komise posoudila bulharský národní alokační plán na základně nejnovějšího znění modelu PRIMES, jehož údaje byly Bulharsku poskytnuty teprve po přijetí napadeného rozhodnutí. Komise tedy porušila zásadu loajální spolupráce.

V rámci posouzení národního alokačního plánu na základě modelu PRIMES Komise nepřezkoumala přiměřeně bulharský národní alokační plán s ohledem na cíle směrnice 2003/87/ES. Tím, že při posouzení bulharského národního alokačního plánu použila model PRIMES, dospěla Komise nesprávně k závěru, že plán je v rozporu s kritérii 1, 2 a 3 přílohy III směrnice. Zamítnutí plánu a snížení celkového množství povolenek, které mají být přiděleny, o 37 % vedlo k tomu, že bulharští provozovatelé nemají rovnocenné postavení s ostatními provozovateli v obchodním systému Společenství. Tímto porušila Komise zásadu proporcionality a zásadu rovného zacházení.

S ohledem na rozsudek Soudu prvního stupně ve věci T-347/04 porušila Komise zásadu legitimního očekávání a právní jistoty, jelikož v rámci posouzení bulharského národního alokačního plánu nepoužila v plném rozsahu právní akty, které vydala v souvislosti se směrnicí 2003/87/ES. Zásada legitimního očekávání byla porušena, jelikož bulharský národní alokační plán byl posouzen na základě nejnovějšího znění modelu PRIMUS, jehož údaje byly Bulharsku poskytnuty teprve po přijetí napadeného rozhodnutí.

Zásada právní jistoty byla porušena, jelikož Komise v rámci posouzení bulharského národního alokačního plánu použila soukromý dokument.

Zásada řádné správy byla porušena, jelikož Komise v rámci posouzení bulharského národního alokačního plánu s ohledem na jeho slučitelnost s kritérii 1, 2 a 3 přílohy III směrnice 2003/87/ES nepřezkoumala pečlivě a objektivně všechny rozhodné hospodářské a ekologické faktory.

Komise při posouzení národního alokační plánu nesprávně použila právní akty, které jsou pro ni závazné a které přijala v souvislosti se směrnicí 2003/87/ES, a tím porušila kritéria 1, 2, 3, 4, 6 a 10 přílohy III směrnice 2003/87/ES.

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, s. 32; Zvl. vyd. 15/07, s. 631).

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/51

Žaloba podaná dne 27. prosince 2007 – Bulharská republika v. Komise Evropských společenství

(Věc T-500/07)

(2008/C 64/83)

Jednací jazyk: bulharština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Bulharská republika (zástupci: Anani Ananijev, Daniela Drambozova a Elina Petranova)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—

zrušit na základě článku 230 ES rozhodnutí Komise K(2007) 5256 konečné ze dne 26. října 2007, které se týká národního alokačního plánu pro rok 2007 pro přidělování povolenek na emise skleníkových plynů oznámeného Bulharskem v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES v plném rozsahu;

podpůrně

—

—	uložit Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení vynaložených Bulharskou republikou.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Závažná procesní pochybení

Komise přijala napadené rozhodnutí po uplynutí lhůty stanovené v čl. 9 odst. 3 směrnice 2003/87/ES.

Porušení Smlouvy o ES nebo právní normy použitelné při jejím provedení

Podle čl. 9 odst. 1 a 3, jakož i čl. 11 odst. 1 směrnice 2003/87/ES jsou pouze členské státy oprávněny stanovit celkové množství povolenek na emise. Komise kontroluje použití kritérií přílohy III směrnice, není však oprávněna stanovit celkové množství povolenek, aniž by zohlednila národní alokační plán, který vypracovaly členské státy. Komise překročila svou kontrolní pravomoc, kterou ji uděluje směrnice tím, že nahradila metodu, kterou použilo Bulharsko a která splňuje kritéria přílohy III, metodou, která není vhodná pro posouzení bulharského hospodářství a je v rozporu s některými kritérii.

V rámci posouzení národního alokačního plánu na základě modelu PRIMES Komise nepřezkoumala přiměřeně bulharský národní alokační plán s ohledem na cíle směrnice 2003/87/ES. Tím, že při posouzení bulharského národního alokačního plánu použila model PRIMES, dospěla Komise nesprávně k závěru, že plán je v rozporu s kritérii 1, 2 a 3 přílohy III směrnice. Zamítnutí plánu a snížení celkového množství povolenek, které mají být přiděleny, o 20 % vedlo k tomu, že bulharští provozovatelé nemají rovnocenné postavení s ostatními provozovateli v obchodním systému Společenství. Tím porušila Komise zásadu proporcionality a zásadu rovného zacházení.

Zásada právní jistoty byla porušena, jelikož Komise v rámci posouzení bulharského národního alokačního plánu použila soukromý dokument.

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, s. 32; Zvl. vyd. 15/07, s. 631).

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/53

Žaloba podaná dne 24. prosince 2007 – RS Arbeitsschutz v. OHIM – RS Components (RS)

(Věc T-501/07)

(2008/C 64/84)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: R. S. Arbeitsschutz Bedarfshandesgesellschaft mbH (Kaltenkirchen, Německo) (zástupce: M. Ivens, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: RS Components Ltd (Corby, Spojené království)

Návrhové žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí druhého odvolacího senátu ze dne 16. října 2007 oznámené žalobkyni dne 26. října 2007 ve věci R 531/2007-2 a rozhodnutí námitkového oddělení ze dne 13. února 2007, kterým bylo rozhodnuto o námitkách č. B 902 660.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka Společenství složená ze znaku stylizované rukavice nebo ruky a tučných velkých písmen „RS“ pro výrobky zařazené do tříd 9, 17 a 25 – přihláška č. 4 113 981

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: RS Components Ltd

Namítaná ochranná známka nebo označení: Obrazová ochranná známka Společenství „RS“ pro výrobky zařazené do tříd 9, 17 a 25

Rozhodnutí námitkového oddělení: Vyhovění námitkám v plném rozsahu

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 40/94.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/53

Žaloba podaná dne 8. ledna 2008 – Buczek Automotive v. Komise

(Věc T-1/08)

(2008/C 64/85)

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Buczek Automotive sp. z o.o. (Sosnowiec, Polsko) (zástupce: T. Gackowski, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit článek 1, čl. 3 odst. 1 a 3 rozhodnutí Komise ze dne 23. října 2007 o státní podpoře č. C 23/2006 (ex NN 35/2006), kterou Polsko poskytlo výrobci oceli Technologie Buczek Group;

—

podpůrně zrušit článek 1, čl. 3 odst. 1 a 3 rozhodnutí Komise ze dne 23. října 2007 o státní podpoře č. C 23/2006 (ex NN 35/2006), kterou Polsko poskytlo výrobci oceli Technologie Buczek Group, v rozsahu, v němž Komise nařizuje vrácení podpory ve výši 7 183 528 PLN společností Buczek Automotive sp. z o. o.;

—	zrušit články 4 a 5 rozhodnutí Komise ze dne 23. října 2007 o státní podpoře č. C 23/2006 (ex NN 35/2006), kterou Polsko poskytlo výrobci oceli Technologie Buczek Group, v rozsahu, ve kterém se týkají vrácení podpory společností Buczek Automotive sp. z o. o.;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby žalobkyně uplatňuje stejné žalobní důvody jako žalobní důvody uvedené žalobkyní ve věci T-440/07 (1), Huta Buczek v. Komise.

(1) Úř. věst. 2008, C 22, s. 50.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/54

Žaloba podaná dne 2. ledna 2008 – Landesanstalt für Medien Nordrhein-Westfalen v. Komise

(Věc T-2/08)

(2008/C 64/86)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Landesanstalt für Medien Nordrhein-Westfalen (LfM) (Düsseldorf, Německo) (zástupce: A. Rosenfeld a G.-B. Lehr, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhové žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí Komise K(2007) 5109 konečné ze dne 23. října 2007 o státní podpoře, kterou chce Spolková republika Německo poskytnout pro zavedení digitální pozemní televize (DVB-T) v Severním Porýní-Vestfálsku;

—	uložit Komise náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se obrací proti rozhodnutí Komise K(2007) 5109 konečné ze dne 23. října 2007 o státní podpoře C 34/2006 (dříve N 29/2005 a CP 13/2004), ve kterém Komise rozhodla, že státní podpora, kterou chce Spolková republika Německo poskytnout soukromým provozovatelům komerčního vysílání v rámci zavedení digitální pozemní televize v Severním Porýní-Vestfálsku a která byla oznámena Komisi, není slučitelná se Společným trhem.

K odůvodnění své žaloby žalobkyně zaprvé uvádí, že napadené rozhodnutí je v rozporu s čl. 87 odst. 1 ES, neboť Komise nesprávně dospěla k závěru, že opatření má povahu podpory. V této souvislosti je vytýkáno také porušení článku 253 ES.

Krom toho žalobkyně tvrdí, že v rámci přezkumu za použití čl. 87 odst. 3 písm. c) ES byl použit nepřípustný postup zkoumání. V této souvislosti žalobkyně dále uplatňuje nesprávné posouzení, jakož i porušení článku 253 ES.

Z důvodu nesprávného posouzení je doplňkově vytýkáno také porušení čl. 87 odst. 3 písm. b) a d) ES.

Nakonec žalobkyně uvádí, že dotčené opatření v každém případě spadá do oblasti působnosti výjimky čl. 86 odst. 2 ES. V této souvislosti je uplatňováno také porušení článku 253 ES.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/54

Žaloba podaná dne 2. ledna 2008 – Coedo Suárez v. Rada

(Věc T-3/08)

(2008/C 64/87)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Angel Coedo Suárez (Brusel, Belgie) (zástupci: S. Rodrigues a C. Bernard-Glanz, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhové žádání žalobce

—	určit, že tato žaloba je přípustná;

—

zrušit rozhodnutí Rady ze dne 30. října 2007 v rozsahu, jímž žalobci odepírá požadovaný přístup k několika dokumentům Rady týkajícím se incidentu, ke které došlo mezi žalobcem a jednou z jeho kolegyň dne 19. února 2004 (zápisy z interních schůzí, závěry šetření a zpráva bezpečnostní služby), a na tento incident navazujícím;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce se touto žalobou domáhá zrušení rozhodnutí ze dne 30. října 2007 přijatého GŘ F Generálního sekretariátu Rady, kterým se zamítá žádost, kterou potvrdil svůj zájem o přístup k dokumentům týkajícím se incidentu mezi žalobcem a jednou z jeho kolegyň.

Na podporu své žaloby se žalobce dovolává dvou žalobních důvodů.

První žalobní důvod vychází z porušení čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1049/2001 (1) a porušení povinnosti odůvodnit použití tohoto ustanovení.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení článku 5 nařízení č. 45/2001 (2) a zjevně nesprávného použití tohoto nařízení.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, s. 1; Zvl. vyd. 13/26, s. 102).

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/55

Žaloba podaná dne 4. ledna 2008 – Nestlé v. OHIM – Master Beverage Industries (Golden Eagle)

(Věc T-5/08)

(2008/C 64/88)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Société des Produits Nestlé SA (Vevey, Švýcarsko) (zástupce: A. von Mühlendahl, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Master Beverage Industries Pte Ltd (Singapur, Singapur)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí druhého odvolacího senátu žalovaného ze dne 1. října 2007, věc R 563/2006-2 (ochranná známka Společenství 3 157 005);

—	rozhodnout, že napadená přihláška k zápisu ochranné známky Společenství č. 3 157 005 se zobrazením červeného poháru, orla a s nápisem „Golden Eagle“ musí být zamítnuta;

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení, včetně nákladů, které vznikly žalobkyni v řízení před odvolacím senátem;

—	uložit Master Beverage, která je další účastnicí řízení před odvolacím senátem, náhradu nákladů řízení, včetně nákladů, které vznikly žalobkyni v řízení před odvolacím senátem, pokud bude v této věci vedlejší účastnicí.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Master Beverage Industries Pte Ltd

Dotčená ochranná známka Společenství: obrazová známka „Golden Eagle“ u výrobků zařazených ve třídě 30 – přihláška č. 3 157 005

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: žalobkyně

Namítaná ochranná známka nebo označení: mezinárodní a národní obrazové a slovní známky, jakož i obrazové a slovní známky Společenství „Red Cup“, „Gold Blend“ a zobrazení šálku mj. na kávu.

Rozhodnutí námitkového oddělení: Zamítnutí námitek v plném rozsahu

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) a čl. 8 odst. 5 nařízení Rady č. 40/94, jelikož kolidující ochranné známky vykazují vysoký stupeň vzhledové podobnosti z důvodu identického uspořádání devíti prvků jak u přihlašované ochranné známky, tak u většiny starších ochranných známek, které mají vnitřní rozlišovací způsobilost.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/55

Žaloba podaná dne 4. ledna 2008 – Nestlé v. OHIM – Master Beverage Industries (Golden Eagle Deluxe)

(Věc T-6/08)

(2008/C 64/89)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Société des Produits Nestlé SA (Vevey, Švýcarsko) (zástupce: A. von Mühlendahl, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Master Beverage Industries Pte Ltd (Singapur, Singapur)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí druhého odvolacího senátu žalovaného ze dne 1. října 2007, věc R 568/2006-2 (ochranná známka Společenství 3 156 924);

—	rozhodnout, že napadená přihláška k zápisu ochranné známky Společenství č. 3 156 924 se zobrazením červeného poháru a s nápisem „Golden Eagle Deluxe“ musí být zamítnuta;

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení, včetně nákladů, které vznikly žalobkyni v řízení před odvolacím senátem;

—	uložit Master Beverage, která je další účastnicí řízení před odvolacím senátem, náhradu nákladů řízení, včetně nákladů, které vznikly žalobkyni v řízení před odvolacím senátem, pokud bude v této věci vedlejší účastnicí.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Master Beverage Industries Pte Ltd

Dotčená ochranná známka Společenství: obrazová známka „Golden Eagle Deluxe“ u výrobků zařazených ve třídě 30 – přihláška č. 3 156 924

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: žalobkyně

Rozhodnutí námitkového oddělení: Zamítnutí námitek v plném rozsahu

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/56

Žaloba podaná dne 4. ledna 2008 – Nestlé v. OHIM – Master Beverage Industries (Golden Eagle Deluxe)

(Věc T-7/08)

(2008/C 64/90)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Société des Produits Nestlé SA (Vevey, Švýcarsko) (zástupce: A. von Mühlendahl, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Master Beverage Industries Pte Ltd (Singapur, Singapur)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí druhého odvolacího senátu žalovaného ze dne 1. října 2007, věc R 1312/2006-2 (ochranná známka Společenství 3 157 534);

—	rozhodnout, že napadená přihláška k zápisu ochranné známky Společenství č. 3 157 534 se zobrazením červeného poháru a s nápisem „Golden Eagle Deluxe“ musí být zamítnuta;

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení, včetně nákladů, které vznikly žalobkyni v řízení před odvolacím senátem;

—	uložit Master Beverage, která je další účastnicí řízení před odvolacím senátem, náhradu nákladů řízení, včetně nákladů, které vznikly žalobkyni v řízení před odvolacím senátem, pokud bude v této věci vedlejší účastnicí.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Master Beverage Industries Pte Ltd

Dotčená ochranná známka Společenství: obrazová známka „Golden Eagle Deluxe“ u výrobků zařazených ve třídě 30 – přihláška č. 3 157 534

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: žalobkyně

Rozhodnutí námitkového oddělení: Zamítnutí námitek v plném rozsahu

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/57

Žaloba podaná dne 2. ledna 2008 – Piccoli v. OHIM (znázornění mušle)

(Věc T-8/08)

(2008/C 64/91)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: G. M. Piccoli Srl (Alzano Lombardo, Itálie) (zástupce: S. Giudici, avvocato)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

—

zrušit nebo změnit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu ze dne 28. září 2007, oznámené dne 23. října 2007, o zapsání trojrozměrné ochranné známky Společenství č. 4522892 tvořené stylizovanou formou mušle (lastura) rovněž pro označení „briošky, briošky plněné krémem, marmeládou, čokoládou a medem“;

—	uložit OHIM náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: Trojrozměrná ochranná známka představující mušli ze čtyřech různých pohledů (přihláška k zápisu č. 4522892 pro výrobky třídy 30).

Rozhodnutí průzkumového referenta: Zamítnutí přihlášky k zápisu pro „přípravky z obilovin, zákusky, cukrářské výrobky a zmrzliny“.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: Porušení článku 4 a čl. 7 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství, jakož i nesprávný výklad některých ustanovení směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách. V tomto ohledu je tvrzeno, že jak článek 2 směrnice, tak článek 4 nařízení výslovně a jednoznačně připouštějí vnitřní rozlišovací způsobilost nejen balení produktu, nýbrž i jeho vlastní formy.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/57

Žaloba podaná dne 7. ledna 2008 – Volkswagen v. OHIM (CAR SILHOUETTE III)

(Věc T-9/08)

(2008/C 64/92)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Volkswagen AG (Wolfsburg, Německo) (zástupci: H.-P. Schrammek, C. Drzymalla, S. Risthaus, R. Jepsen, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 6. listopadu 2007, doručené dne 9. listopadu 2007, v odvolací věci R 1306/2007-4;

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: Mezinárodní obrazová ochranná známka „CAR SILHOUETTE III“ pro výrobky zařazené do třídy 12 (mezinárodní zápis, ve kterém je uvedeno Evropské společenství, č. W 878 349).

Rozhodnutí průzkumového referenta: Odmítnutí ochrany

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody:

—	Porušení čl. 74 odst. 1 první věty nařízení (ES) č. 40/94 (1) z důvodu neexistence řádného vyšetření skutkového stavu z úřední povinnosti;

—	Porušení článku 73 nařízení č. 40/94, totiž práva být vyslechnut;

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 odmítnutím rozlišovací způsobilosti.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146).

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/58

Žaloba podaná dne 7. ledna 2008 – Kwang Yang Motor v. OHIM – Honda Giken Kogyo (vyobrazení spalovacího motoru)

(Věc T-10/08)

(2008/C 64/93)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Kwang Yang Motor Co. Ltd (Kaohsiung City, Tchaj-wan) (zástupce: P. Rath a W. Festl-Wietek, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Honda Giken Kogyo Kabushiki Kaisha Co. Ltd (Tokio, Japonsko)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí třetího odvolacího senátu OHIM ze dne 8. října 2007, doručené zástupcům žalobkyně dne 30. října 2007, ve věci R 1337/2006-3;

—	uložit OHIM náhradu nákladů řízení před Soudem a odvolacím senátem.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Zapsaný vzor Společenství, jenž je předmětem návrhu na prohlášení neplatnosti: Zapsaný vzor Společenství pro „spalovací motor“ – vzor Společenství č. 000 163 290-0001

Majitel vzoru Společenství: Žalobkyně

Účastník řízení navrhující prohlášení neplatnosti vzoru Společenství: Honda Giken Kogyo Kabushiki Kaisha Co. Ltd

Vzor účastníka řízení navrhujícího prohlášení neplatnosti: Zapsaný vzor USA pro „spalovací motor“ – patent č. D 367 070

Rozhodnutí zrušovacího oddělení: Zamítnutí návrhu na neplatnost v plném rozsahu

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zrušení rozhodnutí zrušovacího oddělení a prohlášení vzoru za neplatný

Dovolávané žalobní důvody: Porušení článků 4 a 6 nařízení Rady (ES) č. 6/2002 o (průmyslových) vzorech Společenství.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/58

Žaloba podaná dne 7. ledna 2008 – Kwang Yang Motor v. OHIM – Honda Giken Kogyo (vyobrazení spalovacího motoru)

(Věc T-11/08)

(2008/C 64/94)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Kwang Yang Motor Co. Ltd (Kaohsiung City, Tchaj-wan) (zástupce: P. Rath a W. Festl-Wietek, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Honda Giken Kogyo Kabushiki Kaisha Co. Ltd (Tokio, Japonsko)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí třetího odvolacího senátu OHIM ze dne 8. října 2007, doručené zástupcům žalobkyně dne 30. října 2007, ve věci R 1380/2006-3;

—	uložit OHIM náhradu nákladů řízení před Soudem a odvolacím senátem.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Zapsaný vzor Společenství, jenž je předmětem návrhu na prohlášení neplatnosti: Zapsaný vzor Společenství pro „spalovací motor“ – vzor Společenství č. 000 163 290-0002

Majitel vzoru Společenství: Žalobkyně

Účastník řízení navrhující prohlášení neplatnosti vzoru Společenství: Honda Giken Kogyo Kabushiki Kaisha Co. Ltd

Vzor účastníka řízení navrhujícího prohlášení neplatnosti: Zapsaný vzor USA pro „spalovací motor“ – patent č. D 282 071

Rozhodnutí zrušovacího oddělení: Zamítnutí návrhu na neplatnost v plném rozsahu

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zrušení rozhodnutí zrušovacího oddělení a prohlášení vzoru za neplatný

Dovolávané žalobní důvody: Porušení článků 4 a 6 nařízení Rady (ES) č. 6/2002 o (průmyslových) vzorech Společenství.

Žalobkyně tvrdí, že je svoboda tvůrců (průmyslových) vzorů spalovacích motorů omezena na konstrukce, které splňují požadavek funkčnosti. Navíc vzhledem k tomu, že současný stav techniky v daném průmyslovém odvětí téměř vylučuje další inovace, je pro tvůrce vzorů činné v této oblasti ještě mnohem obtížnější nabídnout alternativu vyvolávající zcela odlišný celkový dojem bez snížení funkčnosti daného vzoru. Podle žalobkyně je tudíž zapotřebí brát při posuzování individuální povahy vzoru na zřetel i nejdrobnější detaily.

Žalobkyně dále uvádí, že se jí nicméně podařilo při propůjčení individuální povahy podstatným součástem zachovat funkčnost i technické povahové rysy napadeného vzoru.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/59

Kasační opravný prostředek podaný dne 4. ledna 2008 M proti usnesení Soudu pro veřejnou službu ze dne 19. října 2007 ve věci F 23/07, M v. EMEA

(Věc T 12/08 P)

(2008/C 64/95)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel): M (Broxbourne, Spojené království) (zástupci: S. Orlandi, A. Coolen, J.-N. Louis a E. Marchal, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMEA)

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit usnesení Soudu pro veřejnou službu ze dne 19. října 2007 M v. Evropská agentura pro léčivé přípravky ve věci F-23/07;

—	zrušit rozhodnutí Evropské agentury ze dne 25. října 2006 v rozsahu, v němž zamítá žádost ze dne 8. srpna 2006, aby byla věc předložena Výboru pro otázky invalidity;

—	zrušit rozhodnutí Evropské agentury, které zamítá návrh na náhradu škody;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení v obou stupních.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Ve svém kasačním opravném prostředku se žalobce domáhá zrušení usnesení Soudu pro veřejnou službu, které odmítá jako nepřípustnou žalobu, jejímž předmětem je zrušení rozhodnutí ze dne 25. října 2006, kterým Evropská agentura pro léčivé přípravky zamítla jeho žádost týkající se svolání Výboru pro otázky invalidity, jakož i rozhodnutí ze dne 31. ledna 2007, kterým se zamítla jeho návrh na náhradu škody.

Na podporu svého kasačního opravného prostředku se žalobce dovolává jediného důvodu vycházejícího z nedodržení práva Společenství Soudem pro veřejnou službu. Uplatňuje, že Soud se dopustil nesprávného výkladu dosahu jeho žaloby v prvním stupni a v důsledku toho rozhodl ultra petita. Tvrdí rovněž, že Soud porušil čl. 33 odst. 1 a 2 PŘOZ (pracovní řád ostatních zaměstnanců).

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/59

Žaloba podaná dne 11. ledna 2008 – Perfetti Van Melle v. OHIM – Cloetta Fazer (CENTER SHOCK)

(Věc T-16/08)

(2008/C 64/96)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Perfetti Van Melle SpA (Lainate, Itálie) (zástupci: P. Perani a P. Pozzi, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Cloetta Fazer AB (Ljungsbro, Švédsko)

Návrhová žádání žalobkyně

—	Zcela změnit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM, věc R 149/2006-4, vydané dne 7. listopadu 2007 a oznámené dne 9. listopadu 2007;

—	zrušit rozhodnutí zrušovacího oddělení OHIM, vydané dne 24. listopadu 2005, kterým byla prohlášena neplatnost ochranné známky č. 941 973 065;

—	potvrdit platnost ochranné známky společnosti Perfetti č. 973 065 CENTER SHOCK;

—	uložit žalovanému náhradu nákladů tohoto řízení, jakož i řízení před OHIM týkající se neplatnosti a odvolání.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Zapsaná ochranná známka Společenství, jež je předmětem návrhu na prohlášení neplatnosti: Slovní ochranná známka „CENTER SHOCK“ pro výrobky ve třídě 30 – ochranná známka Společenství č. 973 065

Majitel ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Účastník řízení navrhující prohlášení neplatnosti ochranné známky Společenství: Cloetta Fazer AB

Ochranná známka účastníka řízení navrhujícího prohlášení neplatnosti: Národní slovní ochranné známky „CENTER“ a „CLOETTA CENTER“ pro výrobky, mimo jiné, ve třídě 30

Rozhodnutí zrušovacího oddělení: Prohlášení neplatnosti ochranné známky Společenství

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 52 odst. 1 písm. a) nařízení Rady č. 40/94, jelikož kolidující ochranné známky jsou globálně odlišné z hlediska fonetiky, konceptu i celkového dojmu, i když mají společný prvek. Podle žalobkyně Cloetta a Perfetti působí kromě toho na různých trzích, jelikož jejich výrobky uspokojují různé potřeby a různé spotřebitele.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/60

Kasační opravný prostředek podaný dne 14. ledna 2008 Martou Andreasen proti rozsudku vydanému Soudem pro veřejnou službu dne 8. listopadu 2007 ve věci F-40/05, Andreasen v. Komise

(Věc T-17/08 P)

(2008/C 64/97)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Marta Andreasen (Barcelona, Španělsko) (zástupce: B. Marthoz, advokát)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání navrhovatelky

—	zrušit rozsudek Soudu pro veřejnou službu ze dne 8. listopadu 2007 ve věci F-40/05, rozhodnout o předmětu sporu a vyhovět návrhovým žádáním předloženým žalobkyní v prvním stupni, včetně návrhu na náhradu škody;

—	uložit odpůrkyni v řízení o kasačním opravném prostředku náhradu nákladů řízení;

—	uložit Evropské komisi náhradu veškerých nákladů řízení;

—	podpůrně zrušit rozsudek Soudu pro veřejnou službu ze dne 8. listopadu 2007 ve věci F-40/05, vrátit věc Soudu pro veřejnou službu, a o náhradě nákladů řízení rozhodnout později

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Svým kasačním opravným prostředkem se navrhovatelka domáhá zrušení rozsudku Soudu pro veřejnou službu, kterým byla zamítnuta žaloba směřující jednak ke zrušení rozhodnutí ze dne 30. října 2004, jímž jí Komise uložila disciplinární sankci odvolání z funkce bez snížení nároku na starobní důchod, a jednak k přiznání náhrady škody.

Na podporu svého kasačního opravného prostředku uplatňuje navrhovatelka pět důvodů.

Zaprvé uplatňuje, že Soud pro veřejnou službu porušil článek 10 přílohy IX služebního řádu, tím, že neprovedl přezkum legality a proporcionality rozhodnutí napadeného v prvním stupni vzhledem k uplatnění tohoto ustanovení, s přihlédnutím k okolnostem projednávané věci a ke zvláštní situaci žalobkyně související s povahou funkcí, jež vykonávala.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z údajného porušení zásad legality aktů Společenství, dočasného uplatňování aktů Společenství a právní jistoty, jelikož Soud pro veřejnou službu neodůvodnil svůj rozsudek ohledně bodů týkajících se uplatnění pravidel obsažených ve starém a novém služebním řádu úředníků Evropských společenství v projednávané věci.

Navrhovatelka krom toho vytýká Soudu pro veřejnou službu nesprávný výklad skutkových okolností, jež mu byly předloženy k posouzení.

Tvrdí rovněž, že se Soud pro veřejnou službu dopustil nesprávného posouzení a porušení článků 11, 12, 17 a 21 služebního řádu tím, že nepodal dostatečné právní odůvodnění svého rozsudku, když schválil způsob, kterým byla tato ustanovení uplatněna v napadeném rozhodnutí vydaném v prvním stupni.

Konečně navrhovatelka tvrdí, že Soud pro veřejnou službu porušil i zásady uznané v čl. 6 odst. 1 a článku 13 Evropské úmluvy o lidských právech a v článcích 41 a 47 Listiny základních práv Evropské unie.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/61

Žaloba podaná dne 8. ledna 2008 – Evets v. OHIM

(Věc T-20/08)

(2008/C 64/98)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evets Corporation (Irvine, Spojené státy) (zástupce: S. Ryan, solicitor)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhové žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí R 603/2007 – 4 čtvrtého odvolacího senátu ze dne 5. listopadu 2007;

—	nahradit jej usnesením, že žádost o restitutio in integrum byla podaná ve lhůtě stanovené čl. 78 odst. 2;

—	vrátit věc čtvrtému odvolacímu senátu, aby meritorně rozhodl o otázce, zda byla pro účely obnovy zápisu dotčené ochranné známky dodržena náležitá péče;

—	uložit žalobkyni náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka Společenství „DANELECTRO“ pro zboží a služby tříd 9 a 15 – přihláška č. 117 937

Rozhodnutí oddělení pro správu ochranných známek a právní otázky: Zamítnutí žádosti o restitutio in integrum a určení, že dotčená ochranná známka byla zrušena

Rozhodnutí odvolacího senátu: Porušení čl. 78 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 40/94

Žalobkyně tvrdí, že otázka splnění dvouměsíční lhůty stanovené výše uvedeným ustanovením pro účely podání žádosti o obnovení ochranné známky a zaplacení poplatku za obnovení nebyly součástí odvolání. Pokud by Soud rozhodl, že odvolací senát byl oprávněn přezkoumat danou otázku, žalobkyně podpůrně tvrdí, že lhůta byla spočtena nesprávně.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/61

Žaloba podaná dne 8. ledna 2008 – Evets v. OHIM (QWIK TUNE)

(Věc T-21/08)

(2008/C 64/99)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evets Corporation (Irvine, Spojené státy) (zástupce: S. Ryan, Solicitor)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí R 604/2007–4 čtvrtého odvolacího senátu ze dne 5. listopadu 2007;

—	namísto toho rozhodnout, že žádost o navrácení do původního stavu byla podána ve lhůtě stanovené v čl. 78 odst. 2;

—	vrátit věc čtvrtému odvolacímu senátu k projednání věcné otázky, zda byla při obnovení dotčené ochranné známky vynaložena veškerá nezbytná péče;

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka Společenství „QWIK TUNE“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 9 a 15 – přihláška č. 117 994

Rozhodnutí oddělení pro správu ochranných známek a právní záležitosti: Zamítnutí žádosti o navrácení do původního stavu a prohlášení, že zmíněná ochranná známka je považována za zrušenou

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání a prohlášení, že žádost o navrácení do původního stavu je považována za nepodanou

Dovolávané žalobní důvody: Žalobní důvody a hlavní argumenty, kterých se žalobkyně dovolává, jsou totožné nebo obdobné jako ve věci T-20/08, Evets v. OHIM (DANELECTRO).

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/62

Žaloba podaná dne 16. ledna 2008 – Weldebräu v. OHIM – Kofola Holding (tvar lahve)

(Věc T-24/08)

(2008/C 64/100)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Weldebräu GmbH & Co. KG (Plankstadt, Německo) (zástupce: W. Göpfert, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Kofola Holding a.s. (Ostrava, Česká republika)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí R 1096/2006-4 čtvrtého odvolacího senátu ze dne 15. listopadu 2007;

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Kofola Holding a.s.

Dotčená ochranná známka Společenství: trojrozměrná ochranná známka „Tvar lahve“ pro výrobky zařazené do tříd 30, 32 a 33 (přihláška č. 3 367 539)

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Žalobkyně

Namítaná ochranná známka nebo označení: trojrozměrná ochranná známka „Tvar lahve“ pro výrobky zařazené do tříd 21, 32 a 33 (přihláška č. 690 016)

Rozhodnutí námitkového oddělení: zamítnutí námitky

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 (1), jelikož mezi dotčenými ochrannými známkami existuje nebezpečí záměny.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146).

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/62

Žaloba podaná dne 11. ledna 2008 – Katjes Fassin v. OHIM (Yoghurt-Gums)

(Věc T-25/08)

(2008/C 64/101)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Katjes Fassin GmbH & Co. KG (Emmerich, Německo) (zástupce: R. Uecker, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu ze dne 25. října 2007 (ve věci odvolání R 1322/2006-4);

—	uložit žalovanému náhradu nákladů jak řízení o žalobě, tak odvolacího řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka „Yoghurt-Gums“ pro výrobky zařazené do tříd 29, 30, 32 (přihláška č. 4 929 808).

Rozhodnutí průzkumového referenta: Částečné zamítnutí přihlášky.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 40/94 (1), pokud jde o výrobky třídy 30, které jsou stále předmětem řízení.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146).

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/65

Žaloba podaná dne 8. října 2007 – Tomas v. Parlament

(Věc F-116/07)

(2008/C 64/107)

Jednací jazyk: litevština

Účastníci řízení

Žalobce: Stanislovas Tomas (Kerkrade, Nizozemsko) (zástupce: M. Michalauskas, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhové žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování o výpovědi žalobce v rozsahu, v němž nebylo zrušeno rozhodnutím o zamítnutí stížnosti, nebo zrušit rozhodnutí o zamítnutí stížnosti v rozsahu, v němž nezrušilo rozhodnutí o výpovědi;

—	uložit žalovanému, aby žalobci zaplatil částku ve výši 125 000 eur jako náhradu jeho nemajetkové a majetkové újmy;

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce se domáhá jednak zrušení rozhodnutí, kterým orgán oprávněný ke jmenování rozhodl o jeho výpovědi, a jednak náhrady utrpěné újmy. Na podporu své žaloby uplatňuje zneužití funkce orgánem oprávněným ke jmenování, porušení vícera ustanovení služebního řádu úředníků Evropských společenství, jakož i porušení článku 19 Evropského kodexu řádného správního postupu, porušení zásad dodržení práva obhajoby a řádné správy a porušení povinnosti péče Parlamentem.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/65

Žaloba podaná dne 25. října 2007 – Marcuccio v. Komise

(Věc F-122/07)

(2008/C 64/108)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: Luigi Marcuccio (Tricase, Itálie) (zástupce: G. Cipressa, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit sdělení ze dne 30. listopadu 2006 pod č. RELEX.K.4 D(2006) 522434;

—	zrušit sdělení ze dne 15. února 2007 pod č. D(2007) 502458;

—	zrušit rozhodnutí o ukončení šetření události ze dne 6. září 2001, když žalobce požádal o pomoc bezpečnostní služby delegace Evropské komise v Angole za účelem výměny pneumatiky na jeho osobním automobilu;

—	zrušit rozhodnutí, v jakékoliv formě, kterým žalovaná zamítla žádost ze dne 1. září 2006, kterou žalobce zaslal orgánu oprávněnému ke jmenování;

—	zrušit případně sdělení ze dne 16. července 2007 pod č. ADMIN.B.2/MB/nb D(07) 16072;

—	zrušit případně rozhodnutí, v jakékoliv formě, o zamítnutí stížnosti ze dne 26. března 2007 zaslané orgánu oprávněnému ke jmenování;

—

uložit žalované povinnost, aby provedla šetření za účelem zjištění událostí ze dne 5. května 2003, kdy vedoucí ad interim administrativního oddělení delegace Evropské komise v Angole řídil osobní automobil žalobce z místa, kde byli ubytováni, do místa vzdáleného přibližně čtyři kilometry, událostí ze dne 6. září 2001, a zda existuje mezi těmito událostmi vztah, jakož i povinnost, aby neprodleně oznámila žalobci výsledky šetření a na několika příslušných a viditelných místech vyvěsila oznámení obsahující výňatek ze závěrů šetření a zajistila přístup k těmto zjištěním; nebo podpůrně uložit žalované povinnost zaplatit žalobci z titulu náhrady nezvratné újmy, která mu vznikla v důsledku rozhodnutí o zamítnutí žádosti ze dne 1. září 2006, částku 100 000 eur, nebo vyšší nebo nižší částku, kterou Soud pro veřejnou službu bude považovat za oprávněnou a spravedlivou a s ohledem na újmu, která vznikne po dni, kdy byla podána projednávaná žaloba, částku 20 eur, nebo vyšší nebo nižší částku, kterou Soud pro veřejnou službu bude považovat za oprávněnou a spravedlivou, za každý den ode dne následujícího po dni podání této žaloby do dne, kdy po ukončení šetření bude žalobce obeznámen se zjištěními a tato zjištění budou adekvátně zveřejněna;

—

uložit žalované povinnost zaplatit žalobci z titulu náhrady nezvratné újmy, která mu již vznikla v důsledku odmítnutí zaslat mu překlad v italštině sdělení ze dne 30. listopadu 2006, částku 20 000 eur, nebo vyšší nebo nižší částku, kterou Soud pro veřejnou službu bude považovat za oprávněnou a spravedlivou; jakož i s ohledem na újmu, která mu vznikne po dni podání této žaloby, částku ve výši 2 eur nebo vyšší nebo nižší částku, kterou Soud pro veřejnou službu bude považovat za oprávněnou a spravedlivou za každý den ode dne následujícího po dni podání této žaloby do dne, kdy budou přijata všechna opatření k provedení rozhodnutí o neplatnosti odmítnutí;

—

uložit žalované povinnost zaplatit žalobci neprodleně po vydání rozsudku v této věci z titulu náhrady újmy, která mu již vznikla, jakož i újmy, která mu může vzniknout v budoucnosti, v důsledku rozhodnutí o ukončení šetření, co se týče nezvratné újmy, která mu již vznikla, částku 20 000 eur, nebo vyšší nebo nižší částku, kterou Soud pro veřejnou službu bude považovat za oprávněnou a spravedlivou; s ohledem na újmu, která mu vznikne po dni podání této žaloby, částku ve výši 25 eur, nebo vyšší nebo nižší částku, kterou Soud pro veřejnou službu bude považovat za oprávněnou a spravedlivou za každý den ode dne následujícího po dni podání této žaloby do dne, kdy žalovaná přijme všechna opatření k provedení rozhodnutí o neplatnosti rozhodnutí o ukončení šetření;

—	potvrdit nezákonnost skutečnosti, že alespoň do dne, kdy obdržel sdělení ze dne 30. listopadu 2006, nebyl žalobce obeznámen s rozhodnutím o ukončení šetření;

—	určit, že skutečnost, že žalobce nebyl obeznámen s ukončením šetření, je protiprávní;

—	uložit žalované povinnost zaplatit žalobci z titulu náhrady újmy v důsledku toho, že nebyl obeznámen s ukončením šetření, částku 50 000 eur, nebo vyšší nebo nižší částku, kterou Soud pro veřejnou službu bude považovat za oprávněnou a spravedlivou;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce na podporu svých argumentů uplatňuje tři následující žalobní důvody: 1) absolutní nedostatek odůvodnění i mimo jiné z důvodu nelogičnosti, nesouvislosti, nepřiměřenosti, nejasnosti a předstíraných důvodů a nedostatečné nebo nepřiměřené šetření; 2) závažné a zjevné porušení zákona; 3) porušení povinnosti řádné péče a řádného úředního postupu.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/66

Žaloba podaná dne 3. prosince 2007 – Adjemian a další v. Komise

(Věc F-134/07)

(2008/C 64/109)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Vahan Adjemian (Angera, Itálie) (zástupci: S. Orlandi, A. Coolen, J.-N. Louis a E. Marchal, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí Komise, kterými bylo jednak zamítnuto prodloužení pracovního poměru žalobců, jakožto smluvních zaměstnanců, na dobu určitou nebo neurčitou, a jednak stanoveny podmínky zaměstnání. Na podporu svých žalob žalobci uplatňují porušení zásady stability pracovních vztahů, a zejména protiprávnosti čl. 88 pracovního řádu ostatních zaměstnanců (PŘOZ) v rozsahu, v němž omezuje dobu trvání smluv uzavřených se smluvními zaměstnanci.

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit po sobě jdoucí rozhodnutí Komise, a zejména to ze dne 28. dubna 2004 o maximální délce zaměstnávání dočasných zaměstnanců v jejích službách;

—	prohlásit článek 88 PŘOZ za protiprávní v rozsahu, v němž omezuje dobu trvání smluv uzavřených se smluvními zaměstnanci;

—	zrušit rozhodnutí Komise ze dne 23. srpna 2007 a ze dne 31. října 2007, kterými byly zamítnuty stížnosti R/263/07, R/492/07 a R/390/07, podané proti rozhodnutí Komise uzavřít smlouvu nebo prodloužit pracovní poměr žalobců jakožto smluvních zaměstnanců pouze na dobu určitou;

—	zrušit rozhodnutí Komise ze dne 5. září 2007, kterým se zamítají žádosti žalobců ze dne 31. května 2007 a 20. července 2007 směřující k prodloužení pracovního poměru žalobců jakožto smluvních zaměstnanců na dobu neurčitou;

—	zrušit rozhodnutí Komise týkající se stanovení podmínek zaměstnání žalobců v rozsahu, v němž jsou jejich pracovní poměr nebo jeho prodloužení omezeny na dobu určitou;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/67

Žaloba podaná dne 29. prosince 2007 – Marcuccio v. Komise

(Věc F-146/07)

(2008/C 64/110)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: Luigi Marcuccio (Tricase, Itálie) (zástupce: G. Cipressa, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Předmět a popis sporu

Žaloba podaná proti zamítnutí žalovanou žádosti žalobce o provedení nebo ukončení šetření týkajícího se skutečnosti, že dne 29. října 2001 v budově delegace Evropské komise v Angole, kde vykonával svou pracovní činnost v postavení úředníka žalované, a v pracovní době přišel žalobce náhodně do kontaktu s bělavým práškem neznámé povahy, a žádosti o to, aby mu byla poskytnuta jakákoliv informace o tom, jak bylo se vzorkem uvedeného prášku naloženo a o postupech pro zachování vzorku a přístupu k němu.

Žalobce na podporu svých argumentů uplatňuje tři následující žalobní důvody: 1) absolutní nedostatek odůvodnění i mimo jiné z důvodu nelogičnosti, nesouvislosti, nepřiměřenosti, nejasnosti a předstíraných důvodů, které je založeno na nedostatečném nebo nepřiměřeném šetření; 2) závažné a zjevné porušení zákona; 3) porušení povinnosti řádné péče a řádného úředního postupu.

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit případně sdělení ze dne 23. února 2007 pod č. ADMINB.2/MB/nb D(07) 4623;

—	zrušit rozhodnutí, v jakékoliv formě, kterým žalovaná zamítla žádost ze dne 10. října 2006, kterou žalobce zaslal orgánu oprávněnému ke jmenování;

—	zrušit případně rozhodnutí, v jakékoliv formě, o zamítnutí stížnosti ze dne 27. dubna 2007 zaslané orgánu oprávněnému ke jmenování;

—	zrušit případně sdělení ze dne 4. září 2007 pod č. ADMINB.2/MB/ls D(07) 19393;

—

určit, že žalovaná neprovedla nebo neukončila žádné patřičné šetření a nepřijala žádná přípravná opatření nebo opatření vyplývající z takového šetření za účelem zjištění okolnosti, která předcházela nebo následovala a která by souvisela se skutečností, že žalobce dne 29. října 2001 v budově delegace Evropské komise v Angole, kde vykonával svou pracovní činnost v postavení úředníka žalované, a v pracovní době přišel náhodně do kontaktu s bělavým práškem neznámé povahy;

—	určit, že neprovedení šetření je protiprávní;

—	uložit žalované povinnost provést nebo ukončit šetření, přijmout celou řadu relevantních aktů, které vyplývají z tohoto šetření, poskytnout žalobci informace týkající se události ze dne 29. října 2001 a zaručit žalobci přístup ke vzorku prášku;

—	uložit žalované povinnost zaplatit žalobci z titulu náhrady nezvratné újmy, která mu již do dnešního dne vznikla v důsledku neprovedení šetření, částku 3 000 000 eur, nebo vyšší nebo nižší částku, kterou Soud pro veřejnou službu bude považovat za oprávněnou a spravedlivou;

—

uložit žalované povinnost zaplatit žalobci z titulu náhrady té části újmy, která mu vznikne po dni podání této žaloby v důsledku neprovedení šetření, částku 300 eur, nebo vyšší nebo nižší částku, kterou Soud pro veřejnou službu bude považovat za oprávněnou a spravedlivou, za každý den ode dne následujícího po dni podání této žaloby do dne, kdy šetření bude ukončeno, budou přijata všechna přípravná opatření nebo opatření vyplývající z takového šetření a žalobci budou oznámeny výsledky šetření, které budou adekvátně zveřejněny v budově delegace a rovněž v sídle generálního ředitelství pro rozvoj a generálního ředitelství pro vnější vztahy ES;

—	posoudit jednání žalované před, během a po události ze dne 29. října 2001 a v každém případě související s touto událostí, kromě neprovedení šetření;

—	určit, že dotčené jednání je protiprávní;

—	uložit žalované povinnost zaplatit žalobci z titulu náhrady újmy v důsledku dotčených jednání částku 5 000 000 eur, nebo vyšší nebo nižší částku, kterou Soud pro veřejnou službu bude považovat za oprávněnou a spravedlivou;

—

uložit ES povinnost nahradit žalobci veškeré náklady řízení, včetně nákladů řízení na přípravu znalecké zprávy, která bude případně vypracována za účelem zjištění, zda jsou splněny podmínky pro to, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci výše uvedené částky, jakož i obecněji zjištění jakékoliv relevantní skutečnosti pro účely vydání rozsudku v této věci.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/68

Žaloba podaná dne 2. ledna 2008 – Nijs v. Účetní dvůr

(Věc F-1/08)

(2008/C 64/111)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Bart Nijs (Bereldange, Lucembursko) (zástupce: F. Rollinger, advokát)

Žalovaný: Evropský účetní dvůr

Předmět a popis sporu

Jednak zrušení rozhodnutí Odvolacího výboru nepovýšit žalobce do platové třídy A*11 v rámci výkonu povýšení v roce 2005, a jednak návrh na náhradu škody

Návrhové žádání žalobce

—	zrušit hodnotící zprávu za období 2005/06 žalobce, včetně rozhodnutí odvolacího výboru č. 01/2007 o zachování této zprávy, které žalobce obdržel dne 2. března 2007;

—	zrušit související a následná rozhodnutí, zejména rozhodnutí nepovýšit žalobce do platové třídy AD11 v roce 2007;

—	zrušit rozhodnutí omezené schůze Účetního dvora ze dne 8. března 2007 o obnovení mandátu p. Michela Hervé ode dne 1. července 2007 na období šesti let;

—

uložit Účetnímu dvoru náhradu utrpěné nemajetkové újmy ve výši 10 000 eur, jakož i náhradu majetkové újmy tvořené rozdílem mezi mzdou pobíranou žalobcem od data vstupu posledních rozhodnutí o povýšení, oznámených dne 3. dubna 2007, v účinnost a mzdou, na kterou by měl žalobce nárok v případě povýšení k datu účinnosti těchto rozhodnutí;

—	uložit Účetnímu dvoru Evropských společenství náhradu nákladů řízení.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/68

Žaloba podaná dne 3. ledna 2008 – Marcuccio v. Komise

(Věc F-3/08)

(2008/C 64/112)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: Luigi Marcuccio (Tricase, Itálie) (zástupce: G. Cipressa, avvocato)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Předmět a popis sporu

Žaloba podaná ve vztahu k rozhodnutí žalované o zamítnutí žádosti žalobce o obdržení překladu v italštině sdělení, které mu bylo určeno a sepsáno v angličtině

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit sdělení ze dne 15. února 2007 pod č. RELEX.K7/PL/dg D(2007) 502497;

—	zrušit rozhodnutí, v jakékoliv formě, kterým žalovaná zamítla žádost ze dne 27. ledna 2007, kterou žalobce zaslal orgánu oprávněnému ke jmenování;

—	zrušit případně rozhodnutí, v jakékoliv formě, o zamítnutí stížnosti ze dne 26. května 2007, kterou žalobce zaslal orgánu oprávněnému ke jmenování;

—	uložit žalované povinnost nahradit žalobci škodu, která mu vznikla v důsledku aktů, jejichž zrušení je požadováno, ve výši 1 000 eur, nebo jakoukoliv vyšší nebo nižší částku, kterou Soud pro veřejnou službu bude považovat za spravedlivou;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/69

Žaloba podaná dne 10. ledna 2008 – Brune v. Komise

(Věc F-5/08)

(2008/C 64/113)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Markus Brune (Brusel, Belgie) (zástupce: H. Mannes, Rechtsanwalt)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí žalované o nezařazení žalobce kvůli nedosaženému počtu bodů na seznam úspěšných uchazečů výběrového řízení EPSO AD/26/05

Návrhové žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí žalované ze dne 10. května 2007 a rozhodnutí o stížnosti ze dne 2. října 2007 o zrušení seznamu úspěšných uchazečů v řízení EPSO AD/26/05;

—	podpůrně zrušit rozhodnutí žalované ze dne 10. května 2007 a rozhodnutí o stížnosti ze dne 2. října 2007 a uložit žalované povinnost zařadit žalobce do seznamu úspěšných uchazečů EPSO AD/26/05;

—

krajně podpůrně zrušit rozhodnutí žalované ze dne 10. května 2007 a rozhodnutí o stížnosti ze dne 2. října 2007 a uložit žalované povinnost stanovit žalobci nové datum pro ústní část výběrového řízení s přiměřeným časem na přípravu a posoudit schopnost zařazení na seznam úspěšných uchazečů podle přiměřených hodnotících kritérií;

—	uložit žalované povinnost podat odůvodnění k rozhodnutí ze dne 10. května 2007 a umožnit nahlédnout do protokolu o ústní části výběrového řízení;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení;

—	pro úplnost vydat rozsudek pro zmeškání.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/70

Žaloba podaná dne 18. ledna 2008 – Rosenbaum v. Komise

(Věc F-9/08)

(2008/C 64/115)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Eckehard Rosenbaum (Bonn, Německo) (zástupce: H.-J. Rüber, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí žalované, kterým byl žalobce v rámci svého přijetí do zaměstnání zařazen do platové třídy AD 6/2.

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí orgánu Evropské komise oprávněného ke jmenování ze dne 13. února 2007 o zařazení žalobce do platové třídy AD 6/2;

—	určit, že musí být provedeno zařazení do platové třídy AD 9;

—	podpůrně určit, že musí být provedeno zařazení do platové třídy AD 8;

—	zcela podpůrně určit, že musí být provedeno zařazení do platové třídy AD 7;

—	uložit žalované, aby žalobce uvedla do finanční situace, ve které by se nacházel, pokud by byl řádně zařazen do platové třídy;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/70

Žaloba podaná dne 21. ledna 2008 – Aayhan a další v. Parlament

(Věc F-10/08)

(2008/C 64/116)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Laleh Aayhan (Štrasburk, Francie) a další (zástupce: R. Blindauer, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 25. října 2007, kterým se zamítá stížnost podaná žalobci dne 21. června 2007, kterou se domáhali toho, aby veškeré pracovní smlouvy, které s nimi tento orgán uzavřel, byly překvalifikovány ze smluv na dobu určitou na jedinou smlouvu na dobu neurčitou

Návrhová žádání žalobců

—	Zrušit rozhodnutí ze dne 25. října 2007, jímž generální tajemník Evropského parlamentu, orgán oprávněný ke jmenování (OOJ), zamítl stížnost, která byla Parlamentu doručena dne 27. června 2007;

—	považovat smlouvy na dobu určitou, které žalobci uzavřeli s Evropským parlamentem, za jedinou smlouvu na dobu neurčitou, která je prodloužena i na období po 1. lednu 2007;

—	přijmout všechny žalující zaměstnance se smlouvou na dobu neurčitou zpět do služeb Parlamentu;

—	přiznat každému žalujícímu zaměstnanci náhradu, která odpovídá nároku na placené volno, který zaměstnanci vznikl na základě jeho práce, za veškerá odpracovaná období od počátku přijetí do zaměstnání;

—	zaprotokolovat, že žalobci považují rozhodnutí ze dne 20. dubna 2007 za zamítnutí jejich stížnosti a že již podali žalobu k Soudu pro veřejnou službu

		ISSN 1725-5163
Úřední věstník Evropské unie		C 64

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 51 8. března 2008

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr
2008/C 064/01	Informativní sdělení o zahajování řízení o předběžné otázce vnitrostátními soudy — Doplněk v důsledku vstupu v platnost řízení o naléhavé předběžné otázce, které se použije na předběžné otázky týkající se prostoru svobody, bezpečnosti a práva	1

2008/C 064/02	Poslední publikace Soudního dvora v Úředním věstníku Evropské unie Úř. věst. C 51, 23.2.2008	3