19.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 311/1

(1)

Cílem nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (3) je zajistit jednotný právní rámec pro přenosné spongiformní encefalopatie (TSE) ve Společenství.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 932/2005 ze dne 8. června 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 999/2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií, pokud jde o prodloužení doby pro přechodná opatření (4), prodloužilo dobu použitelnosti přechodných opatření stanovených nařízením (ES) č. 999/2001 nejdéle do 1. července 2007.

(3)

Během generálního zasedání Mezinárodního úřadu pro nákazy zvířat v květnu 2003 bylo přijato usnesení o zjednodušení stávajících mezinárodních kritérií pro klasifikaci zemí podle rizika výskytu bovinní spongiformní encefalopatie (BSE). Návrh byl přijat na generálním zasedání v květnu 2005. Články nařízení (ES) č. 999/2001 by měly být upraveny tak, aby odpovídaly novému mezinárodně schválenému systému klasifikace.

(4)

Nové směry vývoje v oblasti odběru vzorků a analýzy budou vyžadovat celkové změny přílohy X nařízení (ES) č. 999/2001. Je proto nezbytné provést ve stávající definici „rychlých testů“ v nařízení (ES) č. 999/2001 určité technické změny s cílem usnadnit pozdější změnu struktury uvedené přílohy.

(5)

V zájmu přehlednosti právních předpisů Společenství je žádoucí objasnit, že by definice „strojně odděleného masa“ stanovená v jiných právních předpisech Společenství týkajících se bezpečnosti potravin měla být použitelná v nařízení (ES) č. 999/2001 v souvislosti s opatřeními pro eradikaci TSE.

(6)

Nařízení (ES) č. 999/2001 zavádí program sledování BSE a klusavky (scrapie). Vědecký řídící výbor doporučil ve svém stanovisku ze 6. – 7. března 2003 zavedení programu sledování TSE u jelenovitých. Systém sledování stanovený zmíněným nařízením by proto měl být rozšířen na ostatní TSE, s možností přijmout k němu později prováděcí pravidla.

(7)

Harmonizovaný šlechtitelský program zaměřený na odolnost vůči TSE u ovcí byl jako přechodné opatření zaveden rozhodnutím Komise 2003/100/ES ze dne 13. února 2003, kterým se stanoví minimální požadavky na zřízení šlechtitelských programů na odolnost vůči přenosným spongiformním encefalopatiím u ovcí (5). Nařízení (ES) č. 999/2001 by mělo být změněno tak, aby pro takový program zajistilo trvalý právní základ a stanovilo možnost změnit tyto programy na základě vyhodnocení vědeckých závěrů a celkových výsledků jejich provádění.

(8)

Nařízení (ES) č. 999/2001 zakazuje zkrmovat některé zpracované živočišné bílkoviny některými druhy zvířat, s možností stanovit výjimky. Nové směry vývoje týkající se zakázaných krmiv mohou vyžadovat změny v příloze IV uvedeného nařízení. Je nezbytné provést určité technické změny stávajícího znění odpovídajícího článku s cílem usnadnit pozdější změnu struktury uvedené přílohy.

(9)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu (6), stanoví pravidla pro likvidaci specifikovaných rizikových materiálů a zvířat infikovaných TSE. Nyní se přijímají pravidla pro tranzit výrobků živočišného původu Společenstvím. V souvislosti s tím by se v zájmu jednotnosti právních předpisů Společenství měla v nařízení (ES) č. 999/2001 nahradit stávající pravidla pro likvidaci takových materiálů a zvířat odkazem na nařízení (ES) č. 1774/2002 a odkaz na pravidla o tranzitu by měl být v nařízení (ES) č. 999/2001 zrušen.

(10)

Nové směry vývoje týkající se specifikovaných rizikových materiálů budou také vyžadovat celkové změny přílohy V nařízení (ES) č. 999/2001. Je nezbytné provést určité technické změny stávajícího znění odpovídajících ustanovení zmíněného nařízení s cílem usnadnit pozdější změnu struktury uvedené přílohy.

(11)

Ačkoli je omračování vstříknutím plynu do dutiny lebeční ve Společenství zakázáno, může být provedeno také po omráčení. Je proto nezbytné změnit v nařízení (ES) č. 999/2001 příslušná ustanovení o metodách porážky s cílem zakázat vstřikování plynu do dutiny lebeční po omráčení.

(12)

Nařízení Komise (ES) č. 1915/2003, ze dne 30. října 2003, kterým se mění přílohy VII, VIII a IX nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, pokud jde o obchod s ovcemi a kozami a jejich dovoz a opatření po potvrzení přenosných spongiformních encefalopatií u skotu, ovcí a koz (7), zavádí nová ustanovení týkající se eradikace klusavky (scrapie) u ovcí a koz. V souladu s tím je nezbytné zakázat pohyb ovcí a koz z hospodářství, kde existuje úřední podezření na výskyt klusavky.

(13)

Na základě rozvíjejících se vědeckých poznatků by mělo nařízení (ES) č. 999/2001 umožnit, aby byla pravidla týkající se uvádění na trh a vývozu skotu, ovcí a koz a jejich spermatu, embryí a vajíček rozšířena i na jiné druhy zvířat.

(14)

Stanovisko Vědeckého řídícího výboru ze dne 26. června 1998 uvádí, že by měla být dodržována určitá omezení týkající se získávání surovin pro výrobu dikalciumfosfátu. V souvislosti s tím by měl být dikalciumfosfát vypuštěn ze seznamu produktů, na které se nevztahují omezení týkající se uvádění na trh podle nařízení (ES) č. 999/2001. Měly by být objasněny důvody absence omezení pro mléko a mléčné výrobky.

(15)

Na základě rozvíjejících se vědeckých poznatků a klasifikace rizika, a aniž je dotčena možnost přijmout ochranná opatření, by nařízení (ES) č. 999/2001 mělo povolit, aby byly v souladu s postupem projednávání ve výboru přijaty konkrétnější požadavky na vývoz a uvádění na trh produktů živočišného původu pocházejících z členských států nebo třetích zemí s kontrolovaným nebo neurčeným rizikem výskytu TSE.

(16)

Opatření nezbytná k provedení nařízení (ES) č. 999/2001 by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (8).

(17)

Zejména by měly být Komisi svěřeny pravomoci, aby mohla přijímat rozhodnutí týkající se schvalování rychlých testů, přizpůsobování věku zvířat, zavedení úrovně tolerance, povolení krmení mladých přežvýkavců bílkovinami získávanými z ryb a rozšíření působnosti některých ustanovení na jiné druhy zvířat; aby mohla stanovit pravidla pro výjimky v souvislosti s odstraňováním a likvidací specifikovaného rizikového materiálu a aby mohla stanovit kriteria prokazující zlepšení epizootologické situace a kriteria pro udělování výjimek z určitých omezení a výrobních postupů. Jelikož jsou tato opatření obecné povahy a mohou jimi být pouze měněny jiné než podstatné části tohoto nařízení nebo doplněny nové, jiné než podstatné části, měla by být přijímána v souladu s regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí Rady 1999/468/ES.

(18)

Nařízení (ES) č. 999/2001 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

Vkládá se nový bod odůvodnění, který zní:

2)

Vkládají se nové body odůvodnění, které znějí:

3)

V článku 3 se odstavec 1 mění takto:

4)

Článek 5 se mění takto:

5)

Článek 6 se mění takto:

6)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 6a

Šlechtitelské programy

1.   Členské státy mohou zavést šlechtitelské programy s cílem provést výběr s ohledem na odolnost vůči TSE u své populace ovcí. Tyto programy zahrnují rámec pro uznávání statusu odolnosti vůči TSE u určitých stád a mohou být rozšířeny tak, aby zahrnuly i jiné druhy zvířat, a to na základě vědeckých důkazů o odolnosti vůči TSE u konkrétních genotypů těchto druhů.

2.   Pro programy podle odstavce 1 tohoto článku budou postupem podle čl. 24 odst. 2 přijata zvláštní pravidla.

3.   Členské státy, které zavedou šlechtitelské programy, předkládají Komisi pravidelné zprávy, aby bylo možné provést vědecké vyhodnocení těchto programů, zejména s ohledem na jejich vliv na výskyt TSE, ale také na genetickou rozmanitost a variabilitu a na udržování starých nebo vzácných plemen ovcí nebo těch plemen, která jsou adaptovaná pro konkrétní oblast. Vědecké závěry a celkové výsledky těchto šlechtitelských programů se pravidelně vyhodnocují a v případě potřeby se tyto programy odpovídajícím způsobem upravují.“

7)

Článek 7 se mění takto:

8)

V článku 8 se odstavce 1 až 5 nahrazují tímto:

„1.   Specifikovaný rizikový materiál se odstraňuje a likviduje v souladu s přílohou V tohoto nařízení a s nařízením (ES) č. 1774/2002. Nesmí se dovážet do Společenství. Seznam specifikovaného rizikového materiálu podle přílohy V zahrnuje přinejmenším mozek, míchu, oči a mandle skotu staršího 12 měsíců a páteř skotu nad věkovou hranici, která bude stanovena postupem podle čl. 24 odst. 3. S přihlédnutím k různým kategoriím rizik stanovených v čl. 5 odst. 1 prvním pododstavci a požadavkům čl. 6 odst. 1a a odst. 1b písm. b) bude seznam specifikovaných rizikových materiálů v příloze V odpovídajícím způsobem změněn.

2.   Odstavec 1 tohoto článku se nevztahuje na tkáně zvířat, které se kontrolovaly pomocí alternativního testu schváleného pro tento zvláštní účel postupem podle čl. 24 odst. 3, za podmínky, že je tento test uveden v příloze X, použit za podmínek podle přílohy V a jeho výsledky jsou negativní.

Členské státy, které povolují použití alternativního testu podle tohoto odstavce, uvědomí ostatní členské státy a Komisi.

3.   V členských státech nebo jejich oblastech s kontrolovaným nebo neurčeným rizikem výskytu BSE se rozrušení centrální nervové tkáně po omráčení pomocí tyčovitého nástroje, který se zavádí do lebeční dutiny, nebo vstříknutím plynu do lebeční dutiny nepoužívá u skotu, ovcí a koz, jejichž maso je určeno pro lidskou spotřebu nebo krmení zvířat.

4.   Údaje o stáří zvířat uvedené v příloze V mohou být upraveny. Tyto úpravy vycházejí z nejnovějších prokázaných vědeckých poznatků týkajících se statistické pravděpodobnosti výskytu TSE v příslušných věkových skupinách skotu, ovcí a koz ve Společenství.

5.   Postupem podle čl. 24 odst. 3 mohou být přijata pravidla pro výjimky z odstavců 1 až 4 tohoto článku v souvislosti s datem skutečného uplatňování zákazu krmení podle čl. 7 odst. 1, nebo v případě třetích zemí nebo jejich oblastí, kde existuje kontrolované riziko výskytu BSE, v souvislosti s datem skutečného uplatňování zákazu krmení přežvýkavců bílkovinami získanými ze savců s cílem omezit požadavky na odstranění a likvidaci specifikovaného rizikového materiálu na zvířata narozená v těchto zemích nebo oblastech před uvedeným datem.“

9)

V článku 9 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1.   Produkty živočišného původu uvedené v příloze VI se vyrábějí s využitím výrobních postupů schválených postupem podle článku podle čl. 24 odst. 3.

2.   Kosti skotu, ovcí a koz ze zemí nebo oblastí s kontrolovaným nebo neurčeným rizikem výskytu BSE se nepoužívají pro výrobu strojně odděleného masa (SOM). Do 1. července 2008 předloží členské státy Komisi zprávu o používání a metodě produkce strojně odděleného masa na svém území. Tato zpráva obsahuje prohlášení o tom, zda členský stát hodlá ve výrobě strojně odděleného masa pokračovat.

Komise poté předloží Evropskému parlamentu a Radě sdělení o budoucí potřebě a používání strojně odděleného masa ve Společenství, včetně informační politiky vůči spotřebitelům.“

10)

Článek 12 se mění takto:

11)

V článku 13 se odstavec 1 mění takto:

12)

V článku 15 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   V souladu s postupem uvedeným v čl. 24 odst. 3 může být působnost odstavců 1 a 2 rozšířena na jiné druhy zvířat.

4.   Prováděcí pravidla k tomuto článku mohou být přijata v souladu s postupem uvedeným v čl. 24 odst. 2.“

13)

Článek 16 se mění takto:

14)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 23a

K provedení tohoto nařízení se v souladu s regulativním postupem s kontrolou uvedeným v článku 24 odst. 3 přijímají následující opatření:

Tato opatření se připojí k tomuto nařízení.“

15)

Článek 24 se nahrazuje tímto:

„Článek 24

Výbory

1.   Komisi je nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat. Avšak ohledně článku 6a Komise konzultuje také Stálý výbor pro zootechniku.

2.   Je-li odkazováno na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 tohoto rozhodnutí.

Lhůty uvedené v čl. 5 odst. 6 tohoto rozhodnutí jsou tři měsíce a v případě ochranných opatření uvedených v čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení 15 dní.

3.   Je-li odkazováno na tento odstavec, použijí se články 5a odstavec 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 tohoto rozhodnutí.“

16)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 24a

Rozhodnutí přijatá jedním z postupů uvedených v čl. 24 se zakládají na náležitém posouzení možných rizik pro zdraví lidí a zvířat a zachovávají, při zohlednění existujících vědeckých důkazů, nebo zvyšují, je-li to vědecky podloženo, úroveň ochrany zdraví lidí a zvířat zajištěnou ve Společenství.“

19.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 311/10

(1)

Povodně mohou způsobovat úmrtí, vysídlení obyvatel a škody životnímu prostředí, vážně ohrožovat hospodářský rozvoj a narušovat hospodářské činnosti Společenství.

(2)

Povodně jsou přírodním jevem, kterému nelze zabránit. Určité činnosti člověka a změna klimatu však přispívají ke zvyšování pravděpodobnosti výskytu povodní a jejich nepříznivých účinků.

(3)

Je proveditelné a žádoucí omezit riziko nepříznivých účinků spojených s povodněmi, zejména na lidské zdraví a na život, životní prostředí, kulturní dědictví, hospodářskou činnost a infrastrukturu. Nicméně pokud mají být opatření k omezení těchto rizik účinná, měla by být v co nejvyšší míře koordinována v rámci celého povodí.

(4)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (3), vyžaduje, aby pro všechny oblasti povodí byly v zájmu dosažení dobrého ekologického a chemického stavu vypracovány plány povodí, a tento rámec přispěje ke zmírnění následků povodní. Omezení rizika povodní však nepatří k hlavním cílům uvedené směrnice, která rovněž nezohledňuje budoucí rizika povodní způsobených změnou klimatu.

(5)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 12. července 2004 nazvané „Řízení povodňových rizik – prevence, ochrana a zmírnění následků povodní“ předkládá její analýzu a přístup ke zvládání povodňových rizik na úrovni Společenství a uvádí, že společná a koordinovaná akce na úrovni Společenství by přinesla značnou přidanou hodnotu a zvýšila by celkovou úroveň ochrany před povodněmi.

(6)

Kromě koordinace mezi členskými státy vyžaduje účinná protipovodňová prevence a zmírňování účinků povodní spolupráci se třetími zeměmi. To je v souladu se směrnicí 2000/60/ES a s mezinárodními zásadami zvládání povodňových rizik vypracovanými zejména na základě Úmluvy Organizace spojených národů o ochraně a využívání vodních toků přesahujících hranice státu a mezinárodních jezer, schválené rozhodnutím Rady 95/308/ES (4), a všech následných dohod o jejím uplatňování.

(7)

Rozhodnutí Rady 2001/792/ES, Euratom ze dne 23. října 2001 o vytvoření mechanismu Společenství na podporu zesílené spolupráce při asistenčních zásazích v oblasti civilní ochrany (5) mobilizuje podporu a pomoc členských států v případě výskytu závažné mimořádné události, včetně povodní. Civilní ochrana může odpovídajícím způsobem reagovat ve prospěch obyvatelstva postiženého povodní a zlepšit připravenost a odolnost.

(8)

Podle nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (6) lze poskytnout rychlou finanční pomoc v případě závažné katastrofy s cílem pomoci postiženým lidem, přírodním oblastem, regionům a zemím k návratu k pokud možno normálním podmínkám, avšak fond lze použít pouze na záchranné operace, a nikoli ve fázích, které mimořádným událostem předcházejí.

(9)

V celém Společenství dochází k různým typům povodní, jako jsou říční povodně, přívalové povodně, záplavy urbanizovaných oblastí a záplavy pobřežních oblastí způsobené mořem. Škody způsobené povodněmi se rovněž mohou lišit v různých zemích a regionech Společenství. Cíle týkající se zvládání povodňových rizik by proto měly být určeny samotnými členskými státy a měly by vycházet z místních a regionálních podmínek.

(10)

V některých oblastech Společenství lze povodňová rizika považovat za nevýznamná, např. v řídce osídlených či neosídlených oblastech nebo v oblastech s omezenými hospodářskými aktivy nebo ekologickou hodnotou. V každé oblasti povodí nebo správní jednotce by měla být posouzena povodňová rizika a potřeba dalších opatření.

(11)

Aby byl k dispozici účinný nástroj pro informovanost, jakož i hodnotný základ pro stanovení priorit a přijímání dalších technických, finančních a politických rozhodnutí týkajících se zvládání povodňových rizik, je potřeba zajistit vytvoření map povodňových nebezpečí a map povodňových rizik znázorňujících možné nepříznivé následky související s různými povodňovými scénáři.

(12)

S cílem předejít nepříznivým dopadům povodní na dotyčnou oblast nebo je omezit je vhodné zajistit vypracování plánů pro zvládání povodňových rizik. Příčiny a následky povodní se v různých zemích a regionech Společenství liší. Plány pro zvládání povodňových rizik by proto měly zohlednit konkrétní charakteristiky oblastí, kterých se týkají, a stanovit řešení navržená přesně podle potřeb a priorit těchto oblastí a současně zajistit příslušnou koordinaci v rámci oblastí povodí.

(13)

Plány pro zvládání povodňových rizik by měly být zaměřeny na prevenci, ochranu a připravenost. Prvky plánů pro zvládání povodňových rizik je třeba pravidelně přezkoumávat a v případě potřeby aktualizovat, s přihlédnutím k pravděpodobným účinkům změny klimatu na výskyt povodní.

(14)

V souvislosti se zvládáním povodňových rizik je velmi důležitá zásada solidarity. S ohledem na uvedenou zásadu by měly být členské státy povzbuzovány k tomu, aby usilovaly o spravedlivé sdílení odpovědnosti při společném rozhodování o všeobecně prospěšných opatřeních.

(15)

Aby se předešlo zdvojování práce, měly by být členské státy oprávněny využívat pro účely dosažení cílů této směrnice a splnění jejích požadavků stávající předběžná vyhodnocení povodňových rizik, mapy povodňových nebezpečí a mapy povodňových rizik a plány pro zvládání povodňových rizik.

(16)

Vypracování plánů povodí podle směrnice 2000/60/ES a plánů pro zvládání povodňových rizik podle této směrnice tvoří součást integrované správy povodí. Oba tyto postupy by tedy měly s ohledem na environmentální cíle směrnice 2000/60/ES využívat společného potenciálu vzájemné součinnosti a přínosů, aby tak byla zajištěna účinnost a uvážlivé využívání zdrojů a současně uznáno, že příslušné orgány a správní jednotky podle této směrnice mohou být odlišné od příslušných orgánů a správních jednotek podle směrnice 2000/60/ES.

(17)

V případě víceúčelového využití vodních útvarů pro různé formy udržitelných lidských činností (např. zvládání povodňových rizik, ekologie, vnitrozemská plavba nebo využití vodní energie) a dopadů těchto využití na vodní útvary stanoví směrnice 2000/60/ES jasné a průhledné postupy řešení těchto využití a dopadů, včetně možných výjimek z cílů „dobrého stavu“ nebo „nezhoršování“ stanovených v článku 4 uvedené směrnice.

(18)

Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (7).

(19)

Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Jejím cílem je zejména podpora začlenění vysoké úrovně ochrany životního prostředí do politik Společenství v souladu se zásadou udržitelného rozvoje podle článku 37 Listiny základních práv Evropské unie.

(20)

Jelikož cíle této směrnice, totiž zavedení rámce pro opatření k omezení rizik povodňových škod, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu a účinků činnosti lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(21)

V souladu se zásadami proporcionality a subsidiarity a podle Protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality připojeného ke Smlouvě a s ohledem na stávající kapacity členských států by měla být ponechána značná pružnost na místní a regionální úrovni, zejména pokud jde o organizaci a odpovědnost orgánů.

(22)

Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (8) jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily,

1)

„povodní“ se rozumí dočasné zaplavení území, které obvykle není vodou zaplaveno. Tento pojem zahrnuje povodně způsobené řekami, horskými bystřinami, občasnými vodními toky ve Středomoří a záplavy z moří v pobřežních oblastech a nemusí zahrnovat povodně způsobené kanalizačními systémy;

2)

„povodňovým rizikem“ se rozumí kombinace pravděpodobnosti výskytu povodně a možných nepříznivých účinků na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, které souvisejí s povodní.

a)

jmenovat příslušné orgány odlišné od orgánů určených podle čl. 3 odst. 2 směrnice 2000/60/ES;

b)

vymezit určité pobřežní oblasti nebo jednotlivá povodí a přiřadit je k jiné správní jednotce, než ke kterým jsou přiřazeny podle čl. 3 odst. 1 směrnice 2000/60/ES.

a)

mapy oblasti povodí ve vhodném měřítku, včetně hranic povodí, dílčích povodí a případně pobřežních oblastí, znázorňující topografii a využití území;

b)

popis povodní, ke kterým došlo v minulosti a které měly výrazné nepříznivé účinky na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, a u nichž je stále velká pravděpodobnost výskytu podobných událostí v budoucnosti, včetně rozsahu a průběhu povodní a vyhodnocení nepříznivých účinků, jež vyvolaly;

c)

popis významných povodní, ke kterým došlo v minulosti, pokud lze u podobných událostí v budoucnosti předpokládat výrazné nepříznivé účinky;

d)

vyhodnocení možných nepříznivých účinků budoucích povodní na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, pokud možno s přihlédnutím k otázkám, jako jsou topografie, poloha vodních toků a jejich obecné hydrologické a geomorfologické vlastnosti, poloha osídlených oblastí a oblastí s hospodářskou činností a dlouhodobý vývoj včetně vlivů změny klimatu na výskyt povodní.

a)

povodně s nízkou pravděpodobností výskytu nebo extrémní povodňové scénáře;

b)

povodně se středně vysokou pravděpodobností výskytu (pravděpodobná doba opakování ≥ 100 let);

c)

případně povodně s vysokou pravděpodobností výskytu.

a)

rozsah povodně;

b)

hloubka vody nebo případně výška vodní hladiny;

c)

případně rychlost proudu nebo odpovídající průtok vody.

a)

orientačního počtu potenciálně zasažených obyvatel;

b)

druhu hospodářské činnosti potenciálně postižené oblasti;

c)

zařízení uvedených v příloze I směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění (10), která mohou v případě zaplavení způsobit havarijní znečištění, a potenciálně zasažených chráněných oblastí uvedených v příloze IV odst. 1 bodech i), iii) a v) směrnice 2000/60/ES;

d)

dalších informací, které členský stát považuje za užitečné, jako je určení oblastí, kde může docházet k povodním s vysokým obsahem unášených sedimentů a k povodním unášejícím různé předměty.

1.

vypracování prvních map povodňového nebezpečí a map povodňových rizik a jejich následné přezkumy podle článků 6 a 13 této směrnice provedou tak, aby informace v nich obsažené byly v souladu s příslušnými informacemi předkládanými podle směrnice 2000/60/ES. Pokud se to považuje za vhodné, mohou být tyto mapy dále koordinovány s přezkumy podle čl. 5 odst. 2 směrnice 2000/60/ES a být do nich začleněny;

2.

vypracování prvních plánů pro zvládání povodňových rizik a jejich následné přezkumy podle článků 7 a 14 této směrnice, pokud se to považuje za vhodné, provedou v koordinaci s přezkumy plánů povodí podle čl. 13 odst. 7 směrnice 2000/60/ES a mohou být do nich začleněny;

3.

aktivní zapojení všech zúčastněných stran podle článku 10 této směrnice případně koordinuje s aktivním zapojením zúčastněných stran podle článku 14 směrnice 2000/60/ES.

a)

již před 22. prosincem 2010 provedly vyhodnocení rizika a dospěly k závěru, že tam existuje potenciálně významné povodňové riziko nebo že lze výskyt povodní považovat za pravděpodobný, což vedlo k určení dané oblasti jako jedné z oblastí uvedených v čl. 5 odst. 1, nebo

b)

již před 22. prosincem 2010 rozhodly, že připraví mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik a vypracují plány pro zvládání povodňových rizik v souladu s příslušnými ustanoveními této směrnice.

19.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 311/21

(1)

Směrnice Rady 75/106/EHS ze dne 19. prosince 1974 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zhotovení některých kapalných výrobků v hotovém balení podle objemu (3) a směrnice Rady 80/232/EHS ze dne 15. ledna 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se řad jmenovitých množství a jmenovitých objemů přípustných pro některé výrobky v hotovém balení (4) stanovily jmenovitá množství pro řadu kapalných a nekapalných výrobků v hotovém balení, jejichž účelem bylo zajistit volný pohyb výrobků, které splňují požadavky uvedených směrnic. Pro většinu výrobků byla vedle jmenovitých množství Společenství umožněna souběžná platnost vnitrostátních jmenovitých množství. Pro některé výrobky jsou však jmenovitá množství Společenství stanovena s vyloučením jakýchkoli vnitrostátních jmenovitých množství.

(2)

Změny ve spotřebitelských preferencích a inovace v hotových baleních a maloobchodě na úrovni Společenství a na vnitrostátní úrovni vedly k potřebě posouzení toho, zda jsou stávající právní předpisy stále vhodné.

(3)

Soudní dvůr rozhodl v rozsudku ze dne 12. října 2000 ve věci C-3/99, Cidrerie Ruwet (5), že členské státy nesmějí zakazovat uvádění na trh hotových balení, jejichž jmenovitý objem není obsažen v řadě stanovené Společenstvím a která jsou vyráběna a uváděna na trh v jiném členském státě v souladu s právními předpisy, pokud takový zákaz nemá za cíl splnění prvořadého požadavku týkajícího se ochrany spotřebitele, nevztahuje se bez rozdílu na vnitrostátní i dovážené výrobky a není nezbytný pro splnění dotčeného požadavku a úměrný sledovanému cíli a pokud tohoto cíle není možné dosáhnout pomocí opatření, která méně omezují obchod uvnitř Společenství.

(4)

Ochranu spotřebitele usnadňují směrnice, které byly přijaty po směrnicích 75/106/EHS a 80/232/EHS, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (6).

(5)

Posouzení dopadu, včetně široké konzultace se všemi zúčastněnými subjekty, ukázalo, že svoboda volby jmenovitých množství zvyšuje v mnoha odvětvích svobodu výrobců v poskytování výrobků podle obliby u spotřebitelů a posiluje hospodářskou soutěž, pokud jde o kvalitu a ceny na vnitřním trhu. V jiných odvětvích je však vhodnější, v zájmu spotřebitelů i podnikatelských subjektů, povinná jmenovitá množství zatím zachovat.

(6)

Provádění této směrnice by mělo být v zájmu lepšího pochopení jednotkových cen doprovázeno větším množstvím informací pro spotřebitele a průmysl.

(7)

Proto by jmenovitá množství obecně neměla být předmětem regulace na úrovni Společenství ani na vnitrostátní úrovni a mělo by být možné uvádět na trh výrobky v hotovém balení v jakémkoli jmenovitém množství.

(8)

V některých odvětvích by však taková deregulace mohla vést k neúměrně vysokým dodatečným nákladům, zvláště pro malé a střední podniky. Z tohoto důvodu by pro tato odvětví měly být stávající právní předpisy Společenství upraveny na základě zkušeností, zejména s cílem zajistit, aby byla jmenovitá množství Společenství stanovena alespoň v případě těch výrobků, které jsou spotřebitelům prodávány nejvíce.

(9)

Protože zachování povinných jmenovitých množství by mělo být považováno za odchylku, mělo by být pravidelně přehodnocováno na základě získaných zkušeností a za účelem uspokojení potřeb spotřebitelů a výrobců. Pro tato odvětví by měly být stávající právní předpisy Společenství upraveny, zejména s cílem omezit stanovená jmenovitá množství Společenství pouze na jmenovitá množství, která jsou spotřebitelům prodávána nejvíce.

(10)

Na podporu průhlednosti by všechna jmenovitá množství výrobků v hotovém balení měla být stanovena v jediném právním předpise, a směrnice 75/106/EHS a 80/232/EHS by proto měly být zrušeny.

(11)

V zájmu zvýšení ochrany spotřebitelů, zejména spotřebitelů vyžadujících zvláštní ochranu, například zdravotně postižených a starších osob, by se měla věnovat dostatečná pozornost tomu, aby byly údaje o hmotnosti a objemu na označeních spotřebního zboží lépe čitelné a viditelné na hotovém balení při běžných podmínkách obchodní úpravy.

(12)

Směrnice 75/106/EHS stanoví pro některé kapalné výrobky metrologické požadavky shodné s požadavky stanovenými ve směrnici Rady 76/211/EHS ze dne 20. ledna 1976 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zhotovení některých výrobků v hotovém balení podle hmotnosti nebo objemu (7). Směrnici 76/211/EHS je proto třeba změnit tak, aby byly do její oblasti působnosti zahrnuty výrobky, na které se v současné době vztahuje směrnice 75/106/EHS.

(13)

Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (8) jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily.

(14)

Jelikož cílů této směrnice nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být, z důvodu zrušení řad stanovených Společenstvím a popřípadě zajištění jednotných jmenovitých množství Společenství, lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku, nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů,