–

za A. M. A. Chołubem, adwokat,

–

za polskou vládu B. Majczynou, jako zmocněncem,

–

za belgickou vládu S. Baeyensem a P. Cottinem, jako zmocněnci,

–

za dánskou vládu J. Nymann-Lindegrenem jakož S. Wolff a P. Z. L. Ngo, jako zmocněnci,

–

za řeckou vládu L. Kotroni, S. Charitaki a S. Papaioannou, jako zmocněnkyněmi,

–

za litevskou vládu K. Dieninisem a K. Juodelytė, jako zmocněnci,

–

za nizozemskou vládu M. Bulterman a M. Noort, jako zmocněnkyněmi,

–

za Evropskou komisi M. Jáuregui Gómez a B. Sasinowska, jako zmocněnkyněmi,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 19 odst. 1 písm. f) a čl. 19 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích (Úř. věst. 2009, L 342, s. 59).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi A. M. a E. M., jehož předmětem je odstoupení od smlouvy uzavřené mezi těmito účastníky řízení o koupi kosmetických přípravků.

3

Body 3, 4, 6, 7, 19 a 46 odůvodnění nařízení č. 1223/2009 zní následovně:

[…]

[…]

[…]

4

Podle článku 1 toto nařízení stanoví pravidla, jež musí splňovat veškeré kosmetické přípravky dodávané na trh, s cílem zajistit fungování vnitřního trhu a vysokou úroveň ochrany lidského zdraví.

5

Článek 2 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení stanoví, že „kosmetickým přípravkem“ se rozumí „jakákoli látka nebo směs určená pro styk s vnějšími částmi lidského těla (pokožkou, vlasovým systémem, nehty, rty, vnějšími pohlavními orgány) nebo se zuby a sliznicemi ústní dutiny, výhradně nebo převážně za účelem jejich čištění, parfemace, změny jejich vzhledu, jejich ochrany, jejich udržování v dobrém stavu nebo úpravy tělesných pachů“.

6

Článek 3 nařízení č. 1223/2009, nadepsaný „Bezpečnost“, stanoví:

„Kosmetický přípravek dodávaný na trh musí být bezpečný pro lidské zdraví, je-li používán za obvyklých nebo rozumně předvídatelných podmínek použití, s přihlédnutím zejména:

[…]“

7

Kapitola VI tohoto nařízení, nadepsaná „Informace pro spotřebitele“, obsahuje články 19 až 21. Článek 19 uvedeného nařízení, nadepsaný „Označování“, stanoví:

„1.   Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení tohoto článku, smí být kosmetický přípravek dodáván na trh, pouze pokud jsou na obalu, do kterého je přípravek naplněn, a na jeho vnějším obalu nesmazatelně, čitelně a viditelně uvedeny tyto údaje:

[…]

[…]

[…]

2.   Není-li z praktických důvodů možné uvést na etiketě informace stanovené v odst. 1 písm. d) a g), použije se tento postup:

3.   Není-li v případě mýdla, koupelových kuliček nebo jiných malých přípravků z praktických důvodů možné uvést informace stanovené v odst. 1 písm. g) na etiketě, visačce, pásce nebo kartičce nebo na přiloženém letáku, musí se tyto informace nacházet na upozornění v bezprostřední blízkosti obalu, do kterého je kosmetický přípravek naplněn a ve kterém je vystaven k prodeji.

4.   Pro kosmetické přípravky, které nejsou ve spotřebitelském balení, jsou baleny v místě prodeje na žádost kupujícího nebo jsou baleny pro okamžitý prodej, přijmou členské státy podrobná pravidla pro uvádění informací stanovených v odstavci 1.

5.   Jazyk, v němž jsou uváděny informace podle odst. 1 písm. b), c), d) a f) a odstavců 2, 3 a 4, stanoví právní předpisy členských států, ve kterých je přípravek dodáván konečnému uživateli.

[…]“

8

Článek 20 odst. 1 a 2 nařízení č. 1223/2009, nadepsaný „Tvrzení o přípravku“, stanoví:

„1.   Při označování, dodávání na trh a propagaci kosmetických přípravků nesmějí být používány texty, názvy, ochranné známky, vyobrazení ani názorné nebo jiné znaky, které by přisuzovaly těmto přípravkům vlastnosti nebo funkce, jež nemají.

2.   Komise ve spolupráci s členskými státy vytvoří akční plán týkající se používaných tvrzení a určí priority pro stanovení společných kritérií, jejichž splnění umožňuje použití tvrzení.

[…]“

9

Příloha VII tohoto nařízení, nadepsaná „Symboly pro použití na vnějším obalu nebo na obalu, do kterého je výrobek plněn“

„1. Odkaz na připojené informace

[…]“

10

Článek 2 ustawa o kosmetykach (zákon o kosmetických přípravcích) ze dne 30. března 2001 (Dz. U. č. 42, položka 473), ve znění platném ke dni uzavření kupní smlouvy, o kterou se jedná ve věci v původním řízení (Dz. U. z roku 2013, položka 475), stanoví:

„1.   Pro účely tohoto zákona se kosmetickým přípravkem rozumí jakákoli chemická látka nebo směs určená pro vnější styk s lidským tělem: pokožkou, vlasy a ochlupením, rty, nehty, vnějšími pohlavními orgány, zuby a sliznicemi ústní dutiny výhradně nebo převážně za účelem jejich čištění, péče o ně, jejich ochrany, parfemace, změny vzhledu těla nebo zlepšení jejich pachu.

2.   Ministr zdravotnictví definuje vyhláškou jednotlivé kategorie nejrozšířenějších kosmetických přípravků s ohledem na kritéria definovaná v odstavci 1.“

11

Článek 6 tohoto zákona zní následovně:

„1.   Vnější obal kosmetického přípravku musí být označen viditelně a čitelně, a to tak, aby označení nebylo jednoduše odstranitelné.

2.   S výhradou ustanovení odstavce 3, označení obalu kosmetického přípravku, které je uvedeno na obalu, do kterého je přípravek naplněn, a na jeho vnějším obalu, zahrnuje tyto údaje:

[…]

[…]

[…]

4.   Informace uvedené v odstavci 2 bodě 8 mohou být uvedeny jen na vnějším obalu kosmetického přípravku.

[…]

6.   Pokud s ohledem na rozměry nebo tvar nelze na vnějším obalu uvést upozornění nebo informace uvedené v odstavci 2 bodech 5 a 8, mohou být tyto informace uvedeny na přiloženém letáku, etiketě, pásce nebo kartičce. V takovém případě musí být na obalu, do kterého je přípravek naplněn, nebo na vnějším obalu uvedena zkratka nebo grafický symbol odkazující na informace přiložené k přípravku.

7.   Pokud s ohledem na rozměry nebo tvar vnějšího obalu není možné informace uvedené v odstavci 2 bodě 8 uvést na přiloženém letáku, etiketě, pásce nebo kartičce, musí být uvedeny přímo na obalu, do kterého je přípravek naplněn, nebo poskytnuty kupujícímu v místě, kde je kosmetický přípravek nabízen k prodeji.

8.   Pokud kosmetický přípravek není ve spotřebitelském balení, je balen v místě prodeje na žádost kupujícího nebo je balen pro okamžitý prodej, informace uvedené v odstavci 2 bodech 1, 2 a 4 až 8 se uvedou na obalu, do kterého je přípravek naplněn, nebo na vnějším obalu, v němž je kosmetický přípravek nabízen k prodeji.

[…]“

12

A. M., která je zejména majitelkou kosmetického salónu, koupila kosmetické přípravky jednoho amerického výrobce od E. M., který je prodejcem uvedených přípravků.

13

Ze spisu předloženého Soudnímu dvoru konkrétně vyplývá, že A. M. absolvovala školení, které provedl obchodní zástupce E. M., týkající se přípravků, které posledně uvedený uváděl na trh. Během tohoto školení jí bylo prezentováno označení těchto přípravků a byly jí vysvětleny vlastnosti každého z nich. Uvedený zástupce jí za tímto účelem předal dokumentaci vypracovanou v polském jazyce, jakož i letáky pro maloobchodní prodej a písemně vypracovaný text školení. A. M. byla mimo jiné informována o tom, že se jedná o americké kosmetické přípravky, jejichž vnější obal neobsahuje informace v polském jazyce týkající se účinku těchto přípravků, ale že je na něm uveden symbol znázorňující ruku s otevřenou knihou, který odkazuje na katalog obsahující všechny informace o těchto přípravcích v polském jazyce.

14

V návaznosti na toto školení A. M. dne 28. a 29. ledna 2016 koupila od E. M. 40 letáků pro maloobchodní prodej za cenu 0,01 polských zlotých (PLN) za kus a 10 firemních katalogů za cenu 0,01 polských zlotých (PLN) za kus, jakož i různé kosmetické přípravky, a sice krémy, masky a pudry za částku 3184,25 PLN (711,61 EUR) brutto. Na vnějším obale přípravků bylo uvedeno jméno odpovědného subjektu, původní název kosmetického přípravku, jeho složení, datum spotřeby a sériové číslo, jakož i symbol zobrazující ruku s otevřenou knihou, který odkazoval na katalog v polském jazyce.

15

A. M. odstoupila od smlouvy o koupi těchto přípravků z důvodu vady prodané věci s tvrzením, že na vnějším obalu nebyly uvedeny informace v polském jazyce o funkci přípravku, což neumožňovalo jeho identifikaci a seznámení se s účinky, neboť tyto charakteristiky jasně nevyplývaly z prezentace. Uvedla, že kosmetické přípravky pro maloobchodní prodej obdržené v poslední dodávce neobsahovaly na vnějších obalech údaje v polském jazyce, které vyžaduje právo, jež v Polsku platí pro prodej kosmetických přípravků, a sice údaje vyplývající z čl. 19 odst. 1 písm. f) a z čl. 19 odst. 5 nařízení č. 1223/2009. Tvrdila rovněž, že zákonem vyžadované informace v polském jazyce byly vloženy až do katalogu, který není spojen s přípravkem.

16

E. M. za sebe ujišťoval, že přípravky byly označeny v souladu s platnými ustanoveními vnitrostátního práva a s článkem 19 nařízení č. 1223/2009. Uvedl, že na přípravcích byl uveden symbol znázorňující ruku s otevřenou knihou, který konečného uživatele přípravku odkazoval na leták, v projednávaném případě na katalog, který byl v polském jazyce dodán s každým přípravkem. Upřesnil, že tento katalog v polském jazyce obsahuje kompletní prezentaci přípravků a jejich funkcí, zejména jejich kontraindikace, způsob použití a jejich přísady.

17

A. M. podala k Sądu Rejonowemu dla m. st. Warszawy w Warszawie (obvodní soud pro hl. m. Varšavu, Polsko) žalobu, kterou se domáhala náhrady výdajů vynaložených na nákup těchto přípravků. Tento soud žalobu zamítl s odůvodněním, že A. M. neprokázala, že nevěděla o tom, že přípravky neobsahují informace v polském jazyce. Tento soud zohlednil zejména předchozí spolupráci účastníků řízení, skutečnost, že A. M. dříve nepoukazovala na vady zboží a okolnost, že v projednávaném případě byl na jednotlivých vnějších obalech předmětných přípravků uveden symbol s odkazem na připojené informace, přičemž předmětný symbol slouží ke zlepšení čitelnosti a komunikace se spotřebitelem.

18

A. M. podala proti uvedenému rozsudku odvolání k Sądu Okręgowemu w Warszawie, XXIII Wydział Gospodarczy Odwoławczy (Krajský soud ve Varšavě, 23. obchodní odvolací senát, Polsko). Zpochybnila zejména posouzení provedené soudem prvního stupně, podle něhož katalog, na který se odkazovalo, představoval řádné označení kosmetických přípravků, které jí byly prodány, neboť měla za to, že ze shromážděných důkazů jasně nevyplývalo, že požadované informace nebylo možné uvést na dotčených přípravcích.

19

Za těchto podmínek se Sąd Okręgowy w Warszawie, XXIII Wydział Gospodarczy Odwoławczy (Krajský soud ve Varšavě, 23. obchodní odvolací senát) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

20

Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 19 odst. 1 písm. f) nařízení č. 1223/2009 musí být vykládán v tom smyslu, že údaj „funkce kosmetického přípravku“, který musí být podle tohoto ustanovení uveden na obalu, do kterého je přípravek naplněn, a na jeho vnějším obalu, musí být způsobilý informovat spotřebitele jen o těch účelech sledovaných použitím tohoto přípravku, které jsou uvedeny v čl. 2 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, to znamená čištění, parfemace, změny vzhledu, ochrana, udržování v dobrém stavu nebo úpravy tělesných pachů, nebo i o všech funkcích, které umožňují rozpoznat zvláštní vlastnosti dotyčného přípravku.

21

Podle čl. 19 odst. 1 písm. f) nařízení č. 1223/2009 smí být kosmetický přípravek dodáván na trh, pouze pokud je na obalu, do kterého je přípravek naplněn, a na jeho vnějším obalu nesmazatelně, čitelně a viditelně uveden údaj „funkce kosmetického přípravku, pokud není zřejmá z jeho obchodní úpravy“.

22

Pro účely výkladu výrazu „funkce kosmetického přípravku“ ve smyslu tohoto ustanovení je třeba podle ustálené judikatury vzít v úvahu nejen jeho znění, ale i jeho kontext a cíle sledované právní úpravou, jejíž je součástí (rozsudek ze dne 2. dubna 2020, kunsthaus muerz, C‑20/19, EU:C:2020:273, bod 28 a citovaná judikatura).

23

Zaprvé znění uvedeného ustanovení nedefinuje „funkci kosmetického přípravku“. Tento výraz se dále neopakuje v jiných ustanoveních nařízení č. 1223/2009.

24

Článek 2 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení definuje tento přípravek tak, že uvádí tři kritéria. Nejprve stanoví kritérium týkající se povahy dotčeného přípravku, to znamená, že se musí jednat o látku nebo směs látek, dále kritérium týkající se části lidského těla, se kterou má tento přípravek přijít do styku, a konečně kritérium, které se týká účelu sledovaného použitím uvedeného přípravku (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 3. září 2015, Colena, C‑321/14, EU:C:2015:540, bod 19).

25

Pokud jde o toto posledně uvedené kritérium, uvedené ustanovení upřesňuje, že k tomu, aby byl kosmetický přípravek jako takový definován, musí být jeho výhradním nebo převážným účelem použití čištění, parfemace, změna vzhledu, ochrana nebo udržování v dobrém stavu částí těla vyjmenovaných v uvedeném ustanovení, nebo úprava tělesných pachů.

26

Zadruhé, pokud jde jak o kontext, do něhož zapadá čl. 19 odst. 1 nařízení č. 1223/2009, tak o cíle sledované právní úpravou, jejíž je součástí, je třeba připomenout, že tento článek, který je prvním článkem kapitoly VI tohoto nařízení, nadepsané „Informace pro spotřebitele“, stanoví pravidla označování, která musí být dodržována pro všechny kosmetické přípravky dodávané na trh Evropské unie.

27

Ze znění všech ustanovení nařízení č. 1223/2009, zejména z jeho článku 1 ve spojení s body 3 a 4 odůvodnění tohoto nařízení vyplývá, že účelem tohoto nařízení je komplexně harmonizovat pravidla platná v Unii s cílem dosáhnout vnitřního trhu s kosmetickými přípravky a současně zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 12. dubna 2018, Fédération des entreprises de la beauté, C‑13/17, EU:C:2018:246, body 23 až 25 a citovaná judikatura).

28

V této souvislosti je důležité, jak upřesňuje bod 9 odůvodnění nařízení č. 1223/2009, aby kosmetické přípravky byly za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek použití bezpečné. Jak přitom vyplývá z čl. 3 prvního pododstavce písm. a) a b) tohoto nařízení, kosmetický přípravek dodávaný na trh je bezpečný pro lidské zdraví, je-li používán „za obvyklých nebo rozumně předvídatelných podmínek použití“, s přihlédnutím zejména k jeho obchodní úpravě a k jeho označení. Existuje tedy úzká vazba mezi bezpečností kosmetických přípravků uváděných na trh na straně jedné a požadavky týkajícími se jejich obchodní úpravy a označování na straně druhé.

29

Cílem článku 19 nařízení č. 1223/2009 je tedy komplexně harmonizovat pravidla týkající se balení a označování kosmetických přípravků, neboť kromě toho, že tato harmonizace usnadňuje dosažení cíle uvádění kosmetických přípravků na trh Unie, sleduje i cíl ochrany lidského zdraví v tom smyslu, že informace, která může uvést spotřebitele v omyl, pokud jde o vlastnosti kosmetického přípravku, by mohla mít rovněž dopad na lidské zdraví.

30

Ze všech těchto úvah vyplývá, že požadavek spočívající v poskytnutí informací – nesmazatelným, lehce čitelným a viditelným písmem na obalu, do kterého je přípravek naplněn, a na jeho vnějším obalu – týkajících se funkce kosmetického přípravku, stanovený v čl. 19 odst. 1 písm. f) nařízení č. 1223/2009, se nemůže omezovat jen na informace o účelech sledovaných použitím těchto přípravků, jenž jsou uvedeny v čl. 2 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, kterými jsou čištění, parfemace, změny vzhledu, ochrana nebo udržování v dobrém stavu některé z částí lidského těla, které jsou uvedeny v tomto ustanovení, nebo úprava tělesných pachů.

31

Z toho rovněž vyplývá, že i když tyto účely umožňují určit, zda daný přípravek lze na základě jeho použití a účelu kvalifikovat jako kosmetický přípravek (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 3 září 2015, Colena, C‑321/14, EU:C:2015:540, body 19 a 22) a tedy, jak vyplývá z bodu 6 odůvodnění tohoto nařízení, odlišit ho od jiných výrobků, které nespadají do rozsahu působnosti nařízení č. 1223/2009, „funkce kosmetického přípravku“ ve smyslu čl. 19 odst. 1 písm. f) tohoto nařízení se vztahuje na uvedení specifičtějších charakteristických rysů tohoto přípravku.

32

Tyto posledně uvedené údaje musí, pokud to není zřejmé z obchodní úpravy přípravku, spotřebiteli umožnit, aby na obalu, do kterého je přípravek naplněn, a na jeho vnějším obalu měl k dispozici podrobnější informace týkající se jeho účelu a způsobu použití. Tytéž údaje tedy spotřebiteli umožňují, aby si vybral přípravek se znalostí věci a zabránil tomu, aby byl uveden v omyl, a mohl jej použít vhodným způsobem, aby byl zajištěn cíl spočívající v zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví.

33

Pojem „funkce kosmetického přípravku“ ve smyslu čl. 19 odst. 1 písm. f) nařízení č. 1223/2009 nelze zaměňovat ani s „tvrzeními o přípravku“ uvedenými v článku 20 tohoto nařízení, pro něž jsou v nařízení Komise (EU) č. 655/2013 ze dne 10. července 2013, kterým se stanoví společná kritéria pro odůvodnění tvrzení používaných v souvislosti s kosmetickými přípravky (Úř. věst. 2013, L 190, s. 31), stanovena zvláštní pravidla, protože účelem těchto „tvrzení“ je poskytnout větší množství informací týkajících se charakteristických rysů nebo vlastností těchto přípravků.

34

V odpovědi na konkrétní otázky předkládajícího soudu je tudíž třeba uvést, že mezi údaje, které musí být uvedeny jako „funkce kosmetického přípravku“ stanovené v čl. 19 odst. 1 písm. f) nařízení č. 1223/2009, nepatří podrobné informace o vlastnostech kosmetického přípravku, zejména o zamýšleném účinku a o cílové skupině osob, pro něž je přípravek určen.

35

Pokud jde o povahu a rozsah informací týkajících se funkce kosmetického přípravku, které musí být podle tohoto ustanovení uvedeny na obalu, do kterého je přípravek naplněn, a na jeho vnějším obalu, musí být posuzován vždy na základě charakteristických rysů a vlastností každého dotyčného přípravku, přičemž se zohlední předpokládaná očekávání průměrného spotřebitele, který je běžně informovaný a přiměřeně pozorný a obezřetný (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 13. ledna 2000, Estée Lauder, C‑220/98, EU:C:2000:8, body 27 a 28, jakož i citovaná judikatura, a ze dne 24. října 2002, Linhart a Biffl, C‑99/01, EU:C:2002:618, bod 31).

36

Uvedené ustanovení vyžaduje, aby informace uvedené na obalu, do kterého je přípravek naplněn, a na jeho vnějším obalu, případně omezené jen na druhové označení dotčeného přípravku nebo na jeho běžné označení, jasně informovaly průměrného spotřebitele, který je běžně informovaný a přiměřeně pozorný a obezřetný, o funkci dotyčného přípravku, aby nebyl uveden v omyl, pokud jde o jeho účel a způsob použití, a aby ho používal způsobem, kterým nepoškodí své zdraví.

37

S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba na první otázku odpovědět, že čl. 19 odst. 1 písm. f) nařízení č. 1223/2009 musí být vykládán v tom smyslu, že údaj „funkce kosmetického přípravku“, který musí být podle tohoto ustanovení uveden na obalu, do kterého je přípravek naplněn, a na jeho vnějším obalu, musí být způsobilý jasně informovat spotřebitele o účelu a způsobu použití tohoto přípravku tak, aby bylo zajištěno, že tento přípravek mohou spotřebitelé bezpečně používat, aniž si poškodí zdraví, a nemůže se tedy omezovat jen na uvedení informace o účelech sledovaných použitím tohoto přípravku, které jsou uvedeny v čl. 2 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení. Předkládajícímu soudu přísluší, aby s ohledem na charakteristické rysy a vlastnosti dotyčného přípravku, jakož i s ohledem na očekávání průměrného běžně informovaného a přiměřeně pozorného a obezřetného spotřebitele, ověřil povahu a rozsah informací, které musí být z tohoto titulu uvedeny na obalu, do kterého je přípravek naplněn, a na jeho vnějším obalu, aby ho spotřebitel mohl používat způsobem, který neohrožuje lidské zdraví.

38

Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 19 odst. 2 nařízení č. 1223/2009 musí být vykládán v tom smyslu, že údaje uvedené v čl. 19 odst. 1 písm. d), f) a g) tohoto nařízení, to znamená údaje o zvláštních upozorněních týkajících se použití kosmetického přípravku, o funkci tohoto přípravku a o jeho přísadách, mohou být uvedeny ve firemním katalogu, který představuje i jiné přípravky, pokud je na obalu, do kterého je přípravek naplněn, nebo na jeho vnějším obalu, uveden symbol uvedený v příloze VII bodu 1 tohoto nařízení.

39

Článek 19 odst. 2 nařízení č. 1223/2009 stanoví, že údaje o zvláštních upozorněních týkajících se použití a o přísadách, stanovené v čl. 19 odst. 1 písm. d) a g) tohoto nařízení se uvedou „na přiloženém nebo připevněném letáku, etiketě, pásce, visačce nebo kartičce“, není-li z praktických důvodů možné uvést je na etiketě. V tomto případě toto ustanovení stanoví, že pokud to není z praktických důvodů nemožné, odkáže se na tyto informace zkráceným údajem nebo symbolem stanoveným v bodě 1 přílohy VII uvedeného nařízení, který se musí nacházet na obalu, do kterého je přípravek naplněn, nebo na vnějším obalu, pokud jde o informace uvedené v tomto písmenu d), a na vnějším obalu, pokud jde o informace uvedené pouze v tomto písmenu g).

40

Z toho zaprvé vyplývá, že je třeba rozlišovat mezi údajem týkajícím se funkce přípravku, který stanoví čl. 19 odst. 1 písm. f) nařízení č. 1223/2009, na straně jedné a údaji o upozorněních týkajících se použití a o přísadách, které jsou uvedeny v čl. 19 odst. 1 písm. d) a g) uvedeného nařízení, na straně druhé, přičemž pouze tyto posledně uvedené údaje mohou být za podmínek stanovených v odstavci 2 tohoto článku uvedeny na jiném nosiči, než je etiketa přípravku.

41

Zadruhé, výjimka stanovená v čl. 19 odst. 2 nařízení č. 1223/2009 z povinností týkajících se označování stanovených v odstavci 1 tohoto článku musí být vykládána ve světle bodu 46 odůvodnění tohoto nařízení, který uvádí, že „[n]ení-li z praktických důvodů možné uvést přísady na vnějším obalu, měly by být tyto údaje přiloženy tak, aby k nim měl spotřebitel přístup“.

42

Článek 19 odst. 2 nařízení č. 1223/2009 tak zavádí režim, který se odchyluje od obecného režimu označování, a který proto musí být vykládán striktně (obdobně viz rozsudek ze dne 13. září 2001, Schwarzkopf, C‑169/99, EU:C:2001:439, bod 31).

43

Pokud jde o věc v původním řízení, přísluší pouze předkládajícímu soudu, aby v každém konkrétním případě na základě skutkového stavu věci, kterou projednává, určil, zda jsou splněny podmínky pro použití tohoto ustanovení. Lze však uvést, že odkaz na takový „samostatný firemní katalog, který představuje několik přípravků“, jako je ten, který byl dodán při prodeji dotčených přípravků, se nejeví být v souladu s ustanoveními nařízení č. 1223/2009.

44

Zaprvé, pokud se takovýto odkaz použije, lze jako nosič, který se nachází mimo kosmetický přípravek, použít podle čl. 19 odst. 2 tohoto nařízení pouze „ leták, etiketu, pásku, visačku nebo kartičku přiloženou nebo připevněnou k přípravku“. Příloha VII uvedeného nařízení, v níž jsou uvedeny tři symboly, které mohou být umístěny na obalu, do kterého je přípravek naplněn, nebo na jeho vnějším obalu, výslovně stanoví, jak vyplývá z nadpisu jejího bodu 1, „odkaz na připojené informace“, kterému odpovídá symbol znázorňující ruku s otevřenou knihou. Samostatně dodaný firemní katalog, který obsahuje popis dotčeného kosmetického přípravku či přípravků, ale i jiných přípravků ze sortimentu nabízeného výrobcem, není ke konkrétnímu přípravku přiložen ani připevněn.

45

Zadruhé z čl. 19 odst. 2 nařízení č. 1223/2009 vyplývá, že uvedení údajů uvedených v odstavci 1 tohoto článku na nosiči, který se nachází mimo kosmetický přípravek, je povoleno pouze tehdy, není-li „z praktických důvodů“ možné uvést tyto údaje na etiketě. Tato nemožnost odkazuje na případy, kdy z důvodu povahy a samotné obchodní úpravy přípravku není věcně možné určité údaje uvést.

46

V tomto kontextu skutečnost, na kterou poukazuje předkládající soud, že dotčené kosmetické přípravky jsou dováženy, což vzhledem k požadavku uvádět požadované údaje v jazyce určeném podle čl. 19 odst. 5 nařízení č. 1223/2009 může vyvolat potíže organizační a finanční povahy spojené s nutností překladu některých informací a s opatřením nových etiket či dokonce s přebalením, sama o sobě nepředstavuje praktickou nemožnost uvést tyto informace na etiketě. Náklady způsobené novým označením těchto přípravků v jiném jazyce za účelem jejich uvedení na trh v jiných členských státech nemohou být v žádném případě považovány za důvod pro neúplné označení přípravku na obalu, do kterého je přípravek naplněn, a na jeho vnějším obalu.

47

Požadavek uvedený v tomto posledně uvedeném ustanovení, podle něhož se informace podle čl. 19 odst. 1 písm. b) až d) a písm. f), jakož i podle odstavců 2 až 4 tohoto článku uvádí v jazyce, který stanoví právní předpisy členského státu, v němž je přípravek dodáván konečnému uživateli, umožňuje zaručit vysokou úroveň ochrany spotřebitele. Ochrana lidského zdraví by totiž nemohla být plně zajištěna, pokud by spotřebitelé nebyli schopni se plně seznámit a porozumět zejména údajům týkajícím se funkce dotčeného kosmetického přípravku a zvláštním upozorněním, která je třeba při jeho používání dodržovat. Informace, které musí výrobci nebo distributoři kosmetických přípravků, na které se vztahuje nařízení č. 1223/2009, uvádět na obalu, do kterého je přípravek naplněn, a na jeho vnějším obalu, kromě případů, kdy je lze účinně poskytnout pomocí piktogramů nebo jiných označení, než jsou slova, postrádají praktický význam, pokud nejsou uvedeny v jazyce srozumitelném pro osoby, kterým jsou určeny (obdobně viz rozsudek ze dne 13. září 2001, Schwarzkopf, C‑169/99, EU:C:2001:439, bod 40 a citovaná judikatura).

48

Rovněž skutečnost, že označování kosmetických přípravků přísluší třetí osobě ve vztahu ke kupní smlouvě, o kterou se jedná ve věci v původním řízení, to znamená výrobci těchto přípravků, a ne jejich distributorovi, nepředstavuje praktickou nemožnost uvést požadované údaje na etiketách uvedených přípravků. V této souvislosti, jak upřesnil Soudní dvůr, vůle výrobce nebo distributora takovýchto přípravků usnadnit jejich pohyb uvnitř Unie sama o sobě nestačí k odůvodnění neúplného uvedení povinných informací. Vzhledem k tomu, že pojem „nemožnost“ obecně odkazuje na skutečnost, na kterou osoba, která se na ni odvolává, nemá vliv, nelze jej chápat tak, že umožňuje výrobci nebo distributorovi kosmetických přípravků z důvodu počtu jazyků Unie či mimo ni, které se rozhodne použít, odvolávat se ve svůj prospěch na případ „praktické nemožnosti“ ve smyslu čl. 19 odst. 2 nařízení č. 1223/2009 (obdobně viz rozsudek ze dne 13. září 2001, Schwarzkopf, C‑169/99, EU:C:2001:439, bod 35).

49

Na druhou otázku je tedy třeba odpovědět, že čl. 19 odst. 2 nařízení č. 1223/2009 musí být vykládán v tom smyslu, že údaje uvedené v čl. 19 odst. 1 písm. d), f) a g) tohoto nařízení, to znamená údaje o zvláštních upozorněních týkajících se použití kosmetického přípravku, o funkci tohoto přípravku a o jeho přísadách, nemohou být uvedeny ve firemním katalogu, na který odkazuje symbol stanovený v příloze VII bodě 1 uvedeného nařízení, který je vyznačen na obalu, do kterého je uvedený přípravek naplněn nebo na jeho vnějším obalu.

50

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (třetí senát) rozhodl takto: