13.3.2017 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 78/9 |
Žaloba podaná dne 30. listopadu 2016 – Evropská komise v. Slovenská republika
(Věc C-626/16)
(2017/C 078/13)
Jednací jazyk: slovenština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: E. Sanfrutos Cano a A. Tokár, zmocněnci)
Žalovaná: Slovenská republika
Návrhová žádání žalobkyně
Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr:
1. |
určil, že Slovenská republika tím, že nepřijala opatření nezbytná ke splnění povinností, které pro ni vyplývají z rozsudku Soudního dvora ve věci C-331/11, Komise v. Slovensko – v němž Soudní dvůr určil, že Slovenská republika nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 14 písm. a), b) a c) směrnice Rady 1999/31/ES (1) z 26. dubna 1999 o skládkách odpadů – nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 260 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie; |
2. |
uložil Slovenské republice povinnost zaplatit Evropské komisi na účet „vlastní zdroje Evropské unie“
|
3. |
uložil Slovenské republice náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Dne 25. dubna 2013 vydal Soudní dvůr rozsudek ve věci C-331/11, Komise v. Slovensko, v němž rozhodl, že Slovenská republika tím, že povolila provozování skládky odpadů Žilina – Považský Chlmec bez plánu úprav a bez konečného rozhodnutí o jejím dalším provozování na základě schváleného plánu úprav, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 14 písm. a) až c) směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů.
V průběhu postupu před zahájením soudního řízení Slovenská republika uvedla, že povinnosti vyplývající z rozsudku Soudního dvora ve věci C-331/11 hodlá splnit uzavřením skládky odpadů Žilina – Považský Chlmec a že v tomto směru již byly podniknuty určité kroky.
Evropská Komise nicméně dospěla k přesvědčení, že navzdory tvrzením Slovenské republiky nebyla opatření vyplývající z rozsudku Soudního dvora ve věci C-331/11 doposud přijata. Evropská Komise proto rozhodla o podání žaloby podle článku 260 Smlouvy o fungování Evropské unie.
(1) Úř. věst. 1999, L 182, s. 1; Zvl. vyd. 15/04, s. 228.