19.9.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 343/27

Žaloba podaná dne 15. června 2016 – Evropská komise v. Polská republika

(Věc C-336/16)

(2016/C 343/39)

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: K. Herrmann a E. Manhaeve)

Žalovaná: Polská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

Žalobkyně se domáhá, aby Soudní dvůr rozhodl o tom, že tím:

—

že od roku 2007 přinejmenším do roku 2013 byly překračovány v 35 zónách pro měření kvality ovzduší denní mezní hodnoty částic PM10 a v 9 zónách pro měření kvality ovzduší roční mezní hodnoty částic PM10, přičemž nebyly poskytnuty informace, které by svědčily o tom, že se tato situace zlepšila;

—

že v programech na ochranu ovzduší nebyla přijata žádná odpovídající opatření, která by vedla k co možná největšímu zkrácení období, v němž dochází k překračování mezní hodnoty částic PM10 v ovzduší;

—

že byly překračovány denní mezní hodnoty navýšené o přípustnou odchylku v období od 1. ledna 2010 do 10. června 2011v zóně 14.17– město Radom, 14.18 – zóně pruszkowsko – żyrardowskiej a 16.5 – zóně kędzierzyńsko-kozielskiej, a dále od 1. ledna 2010 do 10. června 2011v zóně 30.3– ostrowsko-kępińskiej;

—

že nebyl správně proveden čl. 23 odst. 1 druhý pododstavec směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (1);

Polská republika porušila své povinnosti podle čl. 13 odst. 1 ve spojení s přílohou XI čl. 23 odst. 1 druhou odrážkou, a dále podle čl. 22 odst. 3 ve spojení s přílohou XI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu;

—

a uložil Polské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně tvrdí, že od roku 2007 byly překračovány v 35 zónách pro měření kvality ovzduší denní mezní hodnoty částic PM10 a v 9 zónách pro měření kvality ovzduší roční mezní hodnoty částic PM10. Kromě tohoto porušení čl. 13 odst. 1 ve spojení s přílohou XI s přílohou XI směrnice 2008/50/ES Polská republika nepřijala v rámci plánů kvality ovzduší ani žádná účinná opatření k co možná nejrychlejší nápravě těchto porušení, což je v rozporu s čl. 23 odst. 1 pododstavcem 2 směrnice 2008/50/ES.

Neexistence uvedených opatření se mimo jiné projevila i délkou překračování mezních hodnot, na což měla vliv i skutečnost, že právní předpisy nestanovily mezní hodnoty emisí při spalování v oblasti individuálního vytápění a emisní normy pro individuální ohřívací zařízení.

(1)  Dz. U. L 152, s. 1