21.3.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 106/19

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Lietuvos Aukščiausiasis Teismas (Litva) dne 21. prosince 2015 – Agnieška Anisimovienė and další

(Věc C-688/15)

(2016/C 106/20)

Jednací jazyk: litevština

Předkládající soud

Lietuvos Aukščiausiasis Teismas

Účastníci původního řízení

Žalobci: Agnieška Anisimovienė a další

Žalovaná: AB bankas „Snoras“, v likvidaci; VĮ „Indėlių ir investicijų draudimas“; AB „Šiaulių bankas“, právní nástupkyně AB bankas „FINASTA“

1)

Musí být směrnice (1) o vkladech vykládána v tom smyslu, že finanční prostředky vložené se souhlasem osob či převedené nebo zaplacené těmito osobami na účet otevřený jménem jedné úvěrové instituce u jiné úvěrové instituce lze považovat za vklad podle této směrnice?

2)

Musí být čl. 7 odst. 1 ve spojení s čl. 8 odst. 3 směrnice o vkladech vykládány v tom smyslu, že částka pojištění vkladů do výše stanovené v čl. 7 odst. 1 musí být vyplacena každé osobě, jejíž pohledávka vznikla přede dnem, k němuž bylo učiněno zjištění či přijato rozhodnutí ve smyslu čl. 1 odst. 3 bod i) a ii) směrnice o vkladech?

3)

Je pro účely směrnice o vkladech definice „obvyklých bankovních služeb“ relevantní pro výklad pojetí vkladu jakožto zůstatku na účtu vyplývajícího z bankovní operace? Je k této definici třeba přihlížet i při výkladu pojmu vklad ve vnitrostátních právních předpisech provádějících směrnici o vkladech?

4)

V případě kladné odpovědi na třetí otázku, jak má být chápán a vykládán pojem obvyklá bankovní operace použitý v čl. 1 odst. 1 směrnice o vkladech:

(a)

jaká bankovní operace je považována za obvyklou a jaká kritéria by měla být základem pro určení, zda je konkrétní bankovní operace obvyklá?

(b)

má být pojem obvyklá bankovní operace posuzován s ohledem na cíl provedené bankovní operace nebo na strany, mezi nimiž taková operace proběhla?

(c)

musí být koncept vkladu jakožto zůstatku na účtu vyplývajícího z obvyklé bankovní operace použitý ve směrnici o vkladech vykládán v tom smyslu, že zahrnuje pouze případy, kdy jsou za obvyklé považovány veškeré operace vedoucí k vytvoření takového zůstatku?

5)

V případě, že se na finanční prostředky nevztahuje definice vkladu ve smyslu směrnice o vkladech, ale členské státy se rozhodly provést směrnici o vkladech a směrnici o investorech do vnitrostátního práva takovým způsobem, že se za vklady považují i finanční prostředky, na které má vkladatel nárok a které vyplývají ze závazku úvěrové instituce poskytovat investiční služby, může se pojištění vkladů uplatnit pouze poté, co bylo konstatováno, že úvěrová instituce v konkrétním případě jednala jako investiční podnik a prostředky na ni byly převedeny za účelem investiční činnosti/podnikání ve smyslu směrnice o investorech a STFN?

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne 30. května 1994 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 135, s. 5).