28.9.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 320/22

1)

Vztahuje se článek 15 nařízení č. 2201/2003 (1) na veřejnoprávní návrhy týkající se péče o děti podané místním orgánem v členském státě, pokud v případě, kdy soud jiného členského státu převezme příslušnost, bude potřeba, aby jiný orgán podal návrh na zahájení samostatného řízení v souladu s odlišnými právními předpisy, přičemž je možné, ne-li pravděpodobné, že se toto řízení bude týkat jiných skutkových okolností?

2)

V případě kladné odpovědi na předchozí otázku, do jaké míry by měl soud případně zohlednit možný vliv návrhu podle článku 15 na právo dotčených jednotlivců na volný pohyb, pokud by tomuto návrhu bylo vyhověno?

3)

Pokud se „[nejlepší] zájem dítěte“ ve smyslu čl. 15 odst. 1 nařízení č. 2201/2003 týká pouze rozhodnutí o místní příslušnosti, jaké faktory, které ještě nebyly zohledněny při rozhodování o tom, zda je jiný soud „vhodněji umístěn“, může soud v rámci tohoto pojmu zohlednit?

4)

Může soud pro účely článku 15 nařízení č. 2201/2003 vzít v úvahu hmotněprávní předpisy, procesní předpisy nebo praxi soudů příslušného členského státu?

5)

Do jaké míry by měl vnitrostátní soud při posuzování článku 15 nařízení č. 2201/2003 vzít v úvahu specifické okolnosti věci, včetně vůle matky přestěhovat se mimo dosah sociálních orgánů svého domovského státu a následně porodit své dítě v jiné jurisdikci, kde považuje systém sociálních orgánů za příznivější?

6)

Jaké konkrétní okolnosti má vnitrostátní soud zohlednit při rozhodování o tom, který soud je „nejvhodněji umístěn“ k projednání věci?