1

Svou žalobou se Evropská komise domáhá toho, aby Soudní dvůr určil, že Kyperská republika tím,

nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 4 odst. 1 směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, s. 7; Zvl. vyd. 15/02, s. 102), ve znění směrnice Rady 2006/105/ES ze dne 20. listopadu 2006 (Úř. věst. L 363, s. 368, dále jen „směrnice ‚o stanovištích‘“), směrnice „o stanovištích“ tak, jak je vyložena v rozsudcích ze dne 13. ledna 2005, Dragaggi a další (C-117/03, Sb. rozh. s. I-167), a ze dne 14. září 2006, Bund Naturschutz in Bayern a další (C-244/05, Sb. rozh. s. I-8445), jakož i z čl. 12 odst. 1 této směrnice.

2

Podle čl. 3 odst. 1 prvního pododstavce směrnice „o stanovištích“ bude „[p]od názvem NATURA 2000 […] vytvořena spojitá evropská ekologická síť zvláštních oblastí ochrany. Tato síť složená z lokalit s přírodními stanovišti uvedenými v příloze I a stanovišti druhů uvedenými v příloze II umožní zachovat příslušné typy přírodních stanovišť a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska jejich ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit.“

3

Článek 4 odst. 1 a 2 směrnice „o stanovištích“ stanoví:

„1.   Na základě kritérií stanovených v příloze III (etapa 1) a na základě příslušných vědeckých informací navrhne každý členský stát seznam lokalit, v němž bude uvedeno, jaké typy přírodních stanovišť z přílohy I a jaké druhy z přílohy II, původní pro toto území, se na jednotlivých lokalitách vyskytují. U druhů živočichů, které obývají rozsáhlé oblasti, musí tyto lokality odpovídat místům v přirozeném areálu rozšíření těchto druhů s takovými fyzikálními nebo biologickými faktory, jež jsou nezbytné pro jejich život a rozmnožování. Pro vodní druhy obývající rozsáhlé oblasti se taková místa navrhnou jen tam, kde existují jasně vymezitelná území s přírodními a biologickými faktory nezbytnými pro život a rozmnožování těchto druhů. [...]

Seznam spolu s informacemi o každé lokalitě musí být do tří let po zveřejnění této směrnice předložen Komisi. [...]

2.   Na základě kritérií stanovených v příloze III (etapa 2) [...] vypracuje Komise po dohodě s každým členským státem návrh seznamu lokalit významných pro Společenství, které vybere ze seznamů členských států, na nichž se vyskytuje jeden nebo více prioritních typů přírodních stanovišť nebo prioritních druhů.

[...]

Seznam lokalit vybraných jako lokality významné pro Společenství, na nichž se vyskytuje jeden nebo více typů prioritních přírodních stanovišť nebo prioritních druhů, přijme Komise postupem podle článku 21.“

4

Článek 5 této směrnice stanoví:

„1.   Ve výjimečných případech, kde Společenství shledá, že státní seznam uvedený v čl. 4 odst. 1 neuvádí lokalitu, která je místem výskytu prioritního typu přírodního stanoviště nebo prioritního druhu a která je podle příslušných a spolehlivých vědeckých informací považována za nezbytnou pro zachování tohoto typu prioritního přírodního stanoviště nebo pro přežití tohoto prioritního druhu, budou mezi členským státem a Komisí zahájeny dvoustranné konzultace za účelem porovnání vědeckých údajů použitých oběma stranami.

2.   Jestliže ani po uplynutí konzultačního období trvajícího nejdéle šest měsíců nedojde k vyřešení sporu, předloží Komise Radě návrh na výběr této lokality jako lokality významné pro Společenství.

3.   Rada se usnese jednomyslně do tří měsíců ode dne, kdy jí byl návrh předán.

4.   V průběhu konzultačního období a až do rozhodnutí Rady se na příslušnou lokalitu vztahuje ustanovení čl. 6 odst. 2.“

5

Článek 12 odst. 1 směrnice „o stanovištích“ zní následovně:

„Členské státy přijmou nezbytná opatření pro vytvoření systému přísné ochrany živočišných druhů uvedených v příloze IV a) v jejich přirozeném areálu rozšíření, který zakazuje:

6

Kyperská užovka je prioritním druhem uvedeným v příloze II a v příloze IV písm. a) směrnice „o stanovištích“.

7

Dne 16. května 2006 obdržela Komise od kyperského svazu environmentálních a ekologických organizací stížnost týkající se nedostatečné ochrany kyperské užovky. Podle této stížnosti Kyperská republika zejména nesprávně opomenula zapsat lokalitu jezera Paralimni do státního seznamu nLVS.

8

S přihlédnutím k informacím, které měla k dispozici, Komise dne 23. března 2007 zaslala Kyperské republice výzvu dopisem, ve které ji upozornila na nedostatečnou ochranu tohoto druhu z důvodu neuvedení lokality jezera Paralimni ve státním seznamu nLVS a neexistence ochrany uvedené lokality, jakož i přehrady Xyliatos.

9

Dopisem ze dne 18. května 2007 Kyperská republika odpověděla na výzvu dopisem a uvedla, že příslušný orgán diskutoval s dotčenými stranami s cílem dospět do konce roku 2007 ke společně přijatému návrhu zahrnutí lokality jezera Paralimni do státního seznamu nLVS. Tento členský stát rovněž vyjmenoval různá opatření, která byla přijata k posílení ochrany této lokality a přehrady Xyliatos. Konečně uvedl, že zaslání výzvy dopisem bylo předčasné a protiprávní, neboť Komise měla zvolit postup podle článku 5 směrnice „o stanovištích“, a nikoli řízení pro nesplnění povinnosti podle článku 258 SFEU.

10

Dopisem ze dne 6. června 2008 vydala Komise odůvodněné stanovisko, v němž dospěla k závěru, že Kyperská republika tím, že nepřijala právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí „o stanovištích“, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z této směrnice. V důsledku toho vyzvala Komise Kyperskou republiku k přijetí opatření nezbytných k tomu, aby tomuto odůvodněnému stanovisku vyhověla ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení.

11

Dopisem ze dne 21. listopadu 2008 Kyperská republika odpověděla na uvedené odůvodněné stanovisko, když uvedla opatření, jež byla přijata na ochranu kyperské užovky, a zdůraznila pokrok dosažený v souvislosti se zahrnutím lokality jezera Paralimni do státního seznamu nLVS.

12

Dopisem ze dne 18. prosince 2009 Komise zejména poukázala na stížnosti týkající se výstavby nemovitostí v severní části lokality jezera Paralimni.

13

Dopisem ze dne 23. prosince 2009 Kyperská republika informovala Komisi, že uvedená lokalita byla dne 24. listopadu 2009 oficiálně zahrnuta do státního seznamu nLVS. Tento členský stát nicméně do tohoto seznamu nezahrnul severní břeh jezera Paralimni.

14

V návaznosti na to Kyperská republika odmítla výhrady Komise týkající se výstavby nemovitostí v severní části uvedeného jezera.

15

Komise má za to, že Kyperská republika tím, že nezapsala lokalitu jezera Paralimni do státního seznamu nLVS před uplynutím lhůty stanovené v odůvodněném stanovisku, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 4 odst. 1 směrnice „o stanovištích“.

16

Pokud jde o čl. 5 odst. 1 směrnice „o stanovištích“, jehož použití se dovolávala Kyperská republika během stádia před zahájením soudního řízení, jelikož Komise konstatovala, že státní seznam nLVS neuvádí lokalitu, která se jeví být nezbytnou pro přežití kyperské užovky, Komise uplatňuje argument, že toto ustanovení předpokládá existenci vědeckého rozporu mezi ní a dotčeným členským státem, který však v projednávaném případě chybí. V projednávané věci jsou informace používané oběma účastnicemi řízení shodné a nejsou zpochybňovány. Ve svých dopisech ze dne 12. srpna a ze dne 21. listopadu 2008 se Kyperská republika zavázala zahrnout lokalitu jezera Paralimni do státního seznamu nLVS. Otázka vědeckého rozporu a porovnání údajů tudíž podle Komise nevyvstává.

17

Podpůrně Komise tvrdí, že existují pádné indicie, podle kterých jsou hranice lokality, které jí byly nakonec oznámeny v souvislosti s označením nLVS – neboť nezahrnují významnou oblast nacházející se na severním břehu jezera Paralimni, která byla v roce 2009 přeměněna na stavební zónu – nedostatečné pro ochranu a zachování kyperské užovky, a že tudíž porušení povinností nadále trvá.

18

Kyperská republika připomíná, že nikdy nepopírala, že lokalita jezera Paralimni musí představovat nLVS. Tvrdí však, že současné vytyčení oblasti jako nLVS je pro ochranu a zachování dotčeného druhu dostačující. Tento druh se vyskytuje pouze v jižní a východní části nLVS. Studie vypracovaná rakouským znalcem, na kterou se odvolává Komise, ostatně neobsahuje jasný údaj o vymezení nLVS, které Komise považuje za nezbytné pro dostatečnou ochranu kyperské užovky.

19

Vzhledem k tomu, že Kyperská republika předkládá tvrzení, na jehož podporu uvádí vědecké údaje, že vymezení nLVS je dostatečné pro zachování kyperské užovky a jejích stanovišť, což Komise zpochybňuje, jedná se o vědecký rozpor, který se týká hodnocení vědeckých údajů. Tento rozpor podle ní odůvodňuje provedení dvoustranné konzultace stanovené článkem 5 směrnice „o stanovištích“.

20

Stran předmětu žaloby je třeba připomenout, že Soudní dvůr může v souladu s čl. 92 odst. 2 jednacího řádu Soudního dvora zkoumat kdykoliv bez návrhu nepominutelné podmínky řízení.

21

Podle ustálené judikatury je cílem postupu před zahájením soudního řízení poskytnout dotčenému členskému státu příležitost splnit povinnosti vyplývající z unijního práva a zároveň se účinně bránit proti výtkám vzneseným Komisí. Předmět žaloby podané na základě článku 258 SFEU je v důsledku toho vymezen postupem před zahájením soudního řízení stanoveným tímto ustanovením. Žaloba tedy nemůže být založena na jiných žalobních důvodech, než jsou ty, které byly uvedeny během postupu před zahájením soudního řízení (viz zejména rozsudek ze dne 10. května 2001, Komise v. Nizozemsko, C-152/98, Recueil, s. I-3463, bod 23).

22

V projednávané věci je třeba poznamenat, že ze spisu nevyplývá, že by se účastnice řízení v průběhu postupu před zahájením soudního řízení, ať již ve stádiu výzvy dopisem či ve stádiu odůvodněného stanoviska, zabývaly otázkou vymezení lokality jezera Paralimni, ani že by Komise uplatňovala jakýkoli argument týkající se konkrétně severní části této lokality. Pokud jde o neuvedení lokality jezera Paralimni do státního seznamu nLVS, omezila se Komise na to, že požadovala zahrnutí této lokality, označené obecně a bez údajů o jejím vymezení, do státního seznamu nLVS, a Kyperská republika se zavázala zahrnout tuto lokalitu do tohoto seznamu, což ostatně více než sedmnáct měsíců po vydání odůvodněného stanoviska provedla.

23

Vzhledem k tomu, že se postup před zahájením soudního řízení vůbec netýkal vymezení lokality jezera Paralimni ani konkrétně otázky zahrnutí severní části lokality do tohoto seznamu, je žaloba nepřípustná v rozsahu, v němž se týká posledně uvedeného bodu.

24

Co se týče žalobního důvodu vycházejícího z nezapsání lokality jezera Paralimni do státního seznamu nLVS, Soudní dvůr poznamenává, že nikdy nebylo zpochybněno, že tato lokalita měla být obecně zahrnuta do tohoto seznamu.

25

V důsledku toho je třeba zaprvé konstatovat, že podmínky použití článku 5 směrnice „o stanovištích“ nebyly v žádném případě pro žádný z těchto dvou žalobních důvodů splněny.

26

Zadruhé, co se týče žalobního důvodu vycházejícího z nezapsání lokality jezera Paralimni do státního seznamu nLVS, je nesporné, že před uplynutím lhůty stanovené v odůvodněném stanovisku nebyla tato lokalita stále do uvedeného seznamu zahrnuta.

27

Vzhledem k tomu, že se existence nesplnění povinnosti musí posuzovat vzhledem ke stavu, v němž se členský stát nacházel v době, kdy uplynula lhůta stanovená v odůvodněném stanovisku, a že změny, ke kterým došlo následně, nemohou být Soudním dvorem brány v úvahu (viz zejména rozsudek ze dne 11. ledna 2007, Komise v. Irsko, C-183/05, Sb. rozh. s. I-137, bod 17, a ze dne 11. listopadu 2010, Komise v. Itálie, C-164/09, bod 19), je nutno konstatovat, že žaloba Komise je opodstatněná, pokud jde o uvedený žalobní důvod.

28

Kyperská republika tvrdí, že výzva dopisem ani odůvodněné stanovisko neodkazují na provoz střelnice a na výkopové práce. Komise tudíž rozšířila předmět sporu tím, že ve své žalobě poukázala na střelnici a na výkopové práce jakožto na činnosti, které poškozují nebo ničí stanoviště dotčeného druhu.

29

Kyperská republika tvrdí, že neměla možnost předložit vyjádření v odpověď na tato tvrzení, a že je tudíž Soudní dvůr nemůže při zkoumání žalobních důvodů Komise zohlednit. Předmět sporu lze totiž rozšířit o skutečnosti, které nastaly po vydání odůvodněného stanoviska, pouze tehdy, jsou-li tyto skutečnosti stejné povahy jako skutečnosti, na které se vztahuje uvedené stanovisko, a zakládají-li stejné chování, čemuž tak v projednávané věci není.

30

Co se týče stavebního rozvoje „severní části jezera“, odůvodněné stanovisko konkrétně neoznačilo argumenty uváděné obecně ve výzvě dopisem. Konkrétně stavební rozvoj na dotyčném místě byl poprvé zmíněn v dopise Komise ze dne 18. prosince 2009. „Severní část jezera“ nebyla zmíněna ve výzvě dopisem ani v odůvodněném stanovisku.

31

V důsledku toho má Kyperská republika za to, že argumenty Komise týkající se provozu střelnice, výkopových prací a stavebního rozvoje v severní části jezera Paralimni je třeba odmítnout jako nepřípustné.

32

Komise poznamenává, že ve své výzvě dopisem i ve svém odůvodněném stanovisku poukazuje na počínání Kyperské republiky, která toleruje činnosti, jež vážně ohrožují ekologické vlastnosti uvedeného jezera, jakož i na skutečnost, že v rozporu s unijním právem nepřijala nezbytná ochranná opatření pro zachování populace druhu kyperské užovky. V této souvislosti a na podporu této výtky Komise konkrétně uvádí nadměrné čerpání vody, výstavbu nemovitostí a motokrosové závody.

33

I za předpokladu, že provozování střelnice a výkopové práce představují skutečnosti, ke kterým došlo po vydání odůvodněného stanoviska, Komise tvrdí, že předmět sporu lze rozšířit o skutečnosti, které nastaly po vydání tohoto stanoviska, pokud jsou tyto skutečnosti stejné povahy jako skutečnosti, na které se vztahuje uvedené stanovisko, a zakládají-li stejné chování. Předmětné skutečnosti jsou přitom stejné povahy jako skutečnosti, na které se vztahuje uvedené stanovisko, a zakládají stejné chování.

34

Pokud jde o údajný nedostatek upřesnění ve formulaci argumentů týkajících se výstavby nemovitostí, Komise tvrdí, že definovala obecný koncept jako výstavbu nemovitostí „vedle jezera, ale i uvnitř jeho hranic“. Toto upřesnění zjevně zahrnuje i severní část jezera, neboť tato se nachází „uvnitř hranic“ jezera. Každopádně Komise neměla žádnou reálnou možnost do své výzvy dopisem nebo odůvodněného stanoviska zahrnout problém nedávné výstavby nemovitostí týkající se severní části jezera, neboť Kyperská republika zahrnula tuto oblast do územního plánu teprve v březnu 2009, tj. dlouho po uplynutí lhůty pro odpověď na odůvodněné stanovisko.

35

Pokud jde o výkopové práce, je nutno podotknout, že patří ke skutečnostem, které Komise vytýkala Kyperské republice ve své výzvě dopisem a ve svém odůvodněném stanovisku.

36

Argument týkající se tolerování výkopových prací je tedy přípustný.

37

Co se týče provozu střelnice, je třeba zdůraznit, že jak uznává sama Komise, tato skutečnost nebyla zmíněna v průběhu postupu před zahájením soudního řízení. Je sice pravda, že i skutečnosti, které nastaly po vydání odůvodněného stanoviska, jež jsou však stejné povahy jako skutečnosti, na které se vztahuje uvedené stanovisko, a jež zakládají stejné chování, mohou být zohledněny v rámci žaloby pro nesplnění povinnosti (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 22. března 1983, Komise v. Francie, 42/82, Recueil, s. 1013, bod 20, a ze dne 4. února 1988, Komise v. Itálie, 113/86, Recueil, s. 607, bod 11), avšak v případě provozu střelnice tomu tak není ve vztahu k čerpání vody, výstavbě nemovitostí, výkopovým pracím nebo k pořádání motokrosových závodů.

38

Argument vycházející z provozu střelnice tudíž není přípustný.

39

Co se týče argumentu týkajícího se stavebního rozvoje v severní části jezera Paralimni a jeho účinků v této oblasti, je třeba konstatovat, že vzhledem k tomu, co je uvedeno v bodě 23 tohoto rozsudku, a k tomu, že tento argument nebyl každopádně uveden Komisí ve výzvě dopisem ani v odůvodněném stanovisku, je rovněž nepřípustný.

40

Komise má za to, že se judikatura Soudního dvora, která uznává nutnost chránit nLVS a zachovat cíle směrnice „o stanovištích“, zejména pokud jde o vytvoření spojité evropské ekologické sítě, použije rovněž na lokality splňující ekologická kritéria nezbytná pro uvedení do seznamu nLVS.

41

Komise uvádí, že Kyperská republika toleruje nadměrné a protiprávní čerpání vody, které je zejména příčinou ničení stanoviště dotčeného druhu nebo vymizení jeho reprezentativních znaků. Navíc výstavba nemovitostí v dotčené lokalitě zmenšuje plochu tohoto stanoviště a má z tohoto důvodu velmi škodlivý vliv na zachování lokality a dotčeného druhu. Kromě toho je pořádání motokrosových závodů pro kyperskou užovku obzvláště škodlivé z důvodu způsobeného soustavného vyrušování a představuje zdroj nebezpečí, neboť může mít za následek poranění nebo dokonce usmrcení zvířat.

42

Pokud jde o čerpání vody v místě, kde má své stanoviště kyperská užovka, Kyperská republika uvádí, že bylo již zastaveno, a že tudíž obavy ohledně poklesu hladiny vody na stanovišti tohoto druhu a ničení tohoto stanoviště z důvodu čerpání již nejsou opodstatněné. Pokud jde o výstavbu obytných budov „vedle jezera“, zdůrazňuje žalovaný členský stát, že uvnitř dotčené nLVS nedochází ke stavebnímu rozvoji a že stavební rozvoj v okolí této lokality neomezuje stanoviště kyperské užovky a v rozporu s tvrzením Komise nemá škodlivé účinky. Pokud jde o provozování motokrosové dráhy, Kyperská republika poznamenává, že bylo ukončeno a že dráha jako taková byla odstraněna.

43

Je třeba připomenout, že jedná-li se o lokality vhodné jako lokality významné pro Společenství, které jsou uvedeny na státních seznamech předaných Komisi, a zejména lokality, které jsou místem výskytu prioritních přírodních stanovišť nebo prioritních druhů, jsou členské státy podle směrnice „o stanovištích“ povinny přijmout vhodná ochranná opatření s ohledem na cíl ochrany upravený touto směrnicí k ochraně důležitého ekologického zájmu, který těmto lokalitám na vnitrostátní úrovni náleží (viz výše uvedený rozsudek Draggagi a další, bod 30).

44

Režim vhodné ochrany použitelný na lokality uvedené na státním seznamu, který byl předložen Komisi podle čl. 4 odst. 1 směrnice „o stanovištích“, vyžaduje, aby členské státy nepovolily zásahy, které mohou vážně ohrozit ekologické charakteristiky těchto lokalit. Tak je tomu zejména v případě, že hrozí, že zásah buď značným způsobem zmenší rozlohu lokality, nebo způsobí vymizení prioritních druhů, které se vyskytují v této lokalitě, nebo konečně způsobí zničení uvedené lokality nebo zánik jejích reprezentativních charakteristik (viz výše uvedený rozsudek Bund Naturschutz in Bayern a další, body 46 a 47).

45

Pokud by tomu tak nebylo, hrozilo by totiž narušení rozhodovacího procesu na úrovni Evropské unie, který je založen nejen na celistvosti lokalit tak, jak jsou oznámeny členskými státy, ale který je rovněž charakterizován ekologickými porovnáváními různých lokalit navrhovaných členskými státy, a Komise by tedy již nemohla v dotyčné oblasti plnit své úkoly, tj. zejména přijmout seznam lokalit vybraných jako lokality významné pro Společenství s cílem vytvoření spojité evropské ekologické sítě zvláštních oblastí ochrany (viz výše uvedený rozsudek Bund Naturschutz in Bayern a další, body 41 a 42).

46

Výše uvedené úvahy platí v každém případě rovněž mutatis mutandis pro lokality, u kterých není dotčeným členským státem zpochybňováno, že splňují ekologická kritéria stanovená v čl. 4 odst. 1 směrnice „o stanovištích“, a které tudíž měly být uvedeny na státním seznamu nLVS předloženém Komisi.

47

Nelze totiž připustit, aby podle směrnice „o stanovištích“ a cílů, které sleduje, nepožívala žádné ochrany taková lokalita, jako je lokalita dotčená v projednávané věci, u které dotčený členský stát nepopírá, že musí být zapsána na uvedený seznam.

48

Pokud jde o počínání, které Komise vytýká Kyperské republice a o kterém tvrdí, že je příčinou ničení stanoviště kyperské užovky v lokalitě jezera Paralimni a ohrožení zachování populace tohoto druhu v téže lokalitě, není zpochybňováno, že pořádání motokrosových závodů v dotčené lokalitě, které bylo podle tvrzení žalovaného členského státu ukončeno po uplynutí lhůty stanovené v odůvodněném stanovisku, představuje počínání, jež může vážně ohrozit ekologické charakteristiky této lokality.

49

V tomto bodě je tudíž žalobní důvod opodstatněný.

50

Pokud jde o nadměrné čerpání vody v dotčené lokalitě, ze spisu vyplývá, že po uplynutí lhůty dvou měsíců stanovené v odůvodněném stanovisku ještě nebylo ukončeno. Je však patrné, že v projednávané věci může mít tento druh operace významný negativní dopad na stanoviště kyperské užovky a na zachování tohoto druhu, zejména během let sucha.

51

V důsledku toho je třeba vyhovět žalobnímu důvodu i v tomto bodě.

52

Pokud jde o výstavbu nemovitostí mimo severní část dotčené nLVS, která je příčinou zmenšení plochy stanoviště dotčeného druhu a kterou Komise Kyperské republice vytýká, uznává Kyperská republika, že k takové výstavbě došlo v okolí nLVS, nikoli však uvnitř této nLVS, a popírá škodlivé účinky tvrzené Komisí.

53

V tomto ohledu je třeba připomenout, že v souladu s ustálenou judikaturou musí Komise v rámci řízení o nesplnění povinnosti prokázat tvrzené nesplnění povinnosti a předložit Soudnímu dvoru skutečnosti nezbytné k tomu, aby Soudní dvůr ověřil existenci tohoto nesplnění povinnosti, aniž by se Komise mohla opírat o jakoukoli domněnku (viz zejména výše uvedený rozsudek Komise v. Irsko, bod 39, a rozsudek ze dne 22. září 2001, Komise v. Španělsko, C-90/10, bod 25).

54

Vzhledem k tomu, že nebyl předložen žádný důkaz týkající se vlivu uvedené výstavby nemovitostí na plochu stanoviště kyperské užovky v dotčené části nLVS, nemůže být každopádně takovýto argument, stejně jako související argument týkající se tolerování výkopových prací, považován za opodstatněný.

55

V důsledku toho je třeba žalobnímu důvodu vycházejícímu z porušení směrnice „o stanovištích“ z důvodu tolerování činností, které poškozují nebo ničí stanoviště dotčeného druhu v lokalitě jezera Paralimni, vyhovět s výhradou toho, co je uvedeno v bodě 54 tohoto rozsudku.

56

Komise má za to, že Kyperská republika tím, že tolerovala výše uvedené činnosti, jako jsou zejména nadměrné čerpání vody a pořádání motokrosových závodů, a tím, že neuplatnila ochranná opatření, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 12 odst. 1 směrnice „o stanovištích“. V důsledku těchto činností se totiž plocha stanoviště kyperské užovky a populace tohoto druhu v lokalitě jezera Paralimni snížily.

57

Komise je názoru, že stavební projekty v uvedené lokalitě mají závažné důsledky z důvodu zemních prací a vytěžené zeminy, které poškozují stanoviště uvedeného druhu. Rozparcelování severní části jezera Paralimni je rovněž v rozporu s čl. 12 odst. 1 písm. a) a b) směrnice „o stanovištích“.

58

S výhradou protiprávního provozování závodního okruhu Kyperská republika tvrdí, že přijala nezbytná opatření pro uplatnění systému přísné ochrany kyperské užovky, a že z tohoto důvodu neporušila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 12 odst. 1 směrnice „o stanovištích“.

59

Je třeba připomenout, že čl. 12 odst. 1 směrnice „o stanovištích“ ukládá členským státům, aby přijaly nezbytná opatření k vytvoření systému přísné ochrany živočišných druhů uvedených v příloze IV písm. a) téže směrnice v jejich přirozeném areálu rozšíření tím, že zakáží veškeré formy úmyslného odchytu nebo usmrcování jedinců těchto druhů v přírodě, úmyslné vyrušování těchto druhů zejména během období rozmnožování, výchovy mláďat, přezimování a migrace, úmyslné ničení nebo sběr vajec z volné přírody, jakož i poškozování nebo ničení míst rozmnožování nebo míst odpočinku.

60

Provedení tohoto ustanovení neukládá členským státům pouze přijetí úplného právního rámce, ale také provedení konkrétních a zvláštních ochranných opatření v tomto ohledu (výše uvedený rozsudek Komise v. Irsko, bod 29).

61

Systém přísné ochrany taktéž předpokládá přijetí preventivních ucelených a zkoordinovaných opatření (rozsudek ze dne 16. března 2006, Komise v. Řecko, C-518/04, bod 16, a výše uvedený rozsudek Komise v. Irsko, bod 30).

62

Takový systém přísné ochrany musí tedy umožnit, aby bylo účinně zabráněno veškerým formám úmyslného odchytu nebo usmrcování jedinců živočišných druhů uvedených v příloze IV písm. a) směrnice „o stanovištích“ v přírodě, úmyslnému vyrušování těchto druhů zejména během období rozmnožování, výchovy mláďat, přezimování a migrace, úmyslnému ničení nebo sběru vajec z volné přírody; jakož i poškozování nebo ničení míst rozmnožování nebo míst odpočinku uvedených druhů (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 9. června 2011, Komise v. Francie, C-383/09, Sb. rozh. s. I-4869).

63

V projednávané věci žalovaný členský stát uznává, že tolerováním pořádání motokrosových závodů porušil čl. 12 odst. 1 směrnice „o stanovištích“.

64

Co se týče nadměrného čerpání vody, vzhledem k bodu 50 tohoto rozsudku a s ohledem na skutečnost, že výskyt kyperské užovky v lokalitě jezera Paralimni byl obecně známý, je nutno konstatovat, že toto čerpání představuje každopádně úmyslné vyrušování ve smyslu čl. 12 odst. 1 směrnice „o stanovištích“.

65

Pokud jde o argument vycházející ze škodlivých následků pro kyperskou užovku spojených s výstavbou nemovitostí v lokalitě jezera Paralimni, z důkazů založených do spisu vyplývá, že výstavba nemovitostí a stávající stavby v lokalitě jezera Paralimni či v jeho blízkosti, zejména v jeho severní části či v její blízkosti, se kterými jsou spojeny výkopové práce, mohou mít za následek vyrušování dotýkající se tohoto chráněného druhu v celém ekosystému této lokality.

66

Za těchto podmínek je tudíž zřejmé, že Kyperská republika nevytvořila systém přísné ochrany, jenž by umožnil účinně zabránit všem případům uvedeným v bodě 62 tohoto rozsudku.

67

V důsledku toho je žalobní důvod vycházející z porušení čl. 12 odst. 1 směrnice o stanovištích opodstatněný.

68

Ve světle všech předchozích úvah je třeba vyhovět žalobě Komise s výhradou toho, co je řečeno v bodě 55 tohoto rozsudku.

69

Je tedy třeba určit, že Kyperská republika tím, že

nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 4 odst. 1 směrnice „o stanovištích“, ze směrnice „o stanovištích“ a z čl. 12 odst. 1 této směrnice.

70

Podle čl. 69 odst. 2 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že Komise požadovala náhradu nákladů řízení a Kyperská republika byla ve věci v zásadě neúspěšná, je důvodné posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (čtvrtý senát) rozhodl takto: