EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne4.5.2016
COM(2016) 277 final
2016/0139(COD)
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
amending Regulation (EC) No 539/2001 listing the third countries whose nationals must be in possession of visas when crossing the external borders and those whose nationals are exempt from that requirement
(Kosovo*)
* Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
•Odůvodnění a cíle návrhu
Evropská komise zahájila s Kosovem dialog o uvolnění vízového režimu dne 19. ledna 2012. Dne 14. června 2012 předložila Kosovu plán, který vymezil všechny právní předpisy a jiná opatření, jež musí Kosovo přijmout a provést pro dosažení pokroku směrem k uvolnění vízového režimu. Komise se zavázala, že pro osoby z Kosova navrhne bezvízový styk v případě krátkodobého pobytu v Evropské unii (t.j. pobytu, jehož délka nepřekročí 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů), jakmile Kosovo splní všechny požadavky a další opatření stanovená v plánu uvolnění vízového režimu.
Komise zdůraznila, že je třeba dosáhnout uspokojivého pokroku ve zpětném přebírání a opětovném začleňování osob a že se jedná o nezbytné prvky, jež musí být zavedeny dříve, než bude s Kosovem zahájen dialog o uvolnění vízového režimu. Díky řadě důležitých reforem, které Kosovo provádí od roku 2011, dosáhla tato země uspokojivého pokroku při zřizování funkčního rámce politiky pro opětovné začleňování navracených osob v Kosovu; stejně tak Kosovo již v minulosti učinilo v případě zpětného přebírání. Komise ve svých pravidelných zprávách nadále monitorovala a posuzovala pokrok Kosova, pokud jde o posilování jeho rámce pro zpětné přebírání a účinné opětovné začleňování navracených osob.
Plán uvolnění vízového režimu obsahoval dvě části: část I pojednávala o zpětném přebírání a opětovném začleňování a část II o osamostatných „blocích“ týkajících se dialogu o vízovém režimu. Čtyři bloky plánu uvolnění vízového režimu obsahovaly specifické požadavky, pokud jde o zabezpečení dokladů, správu vnějších/vnitřních hranic a řízení migrace včetně azylové politiky, veřejný pořádek a bezpečnost, jakož i základní práva týkající se svobody pohybu. Kosovo bylo požádáno, aby nejdříve v souladu s acquis EU přijalo nebo pozměnilo právní předpisy uvedené v plánu a poté je plně provedlo.
Komise vedla s Kosovem dialog o vízovém režimu, přičemž zintenzivnila konzultace s Radou; Radu zejména zapojila do přípravy plánu uvolnění vízového režimu a odborníci z členských států se plně podíleli na posuzování pokroku, kterého Kosovo dosáhlo v plnění požadavků uvedeného plánu.
Dialogem, který byl s Kosovem veden ohledně vízového režimu, není dotčen postoj členských států k otázce statusu 1 .
Mise Evropské unie v Kosovu na podporu právního státu (EULEX KOSOVO) hraje v souladu se svým mandátem 2 důležitou úlohu při monitorování a odborném vedení Kosova, jakož i při poradenství poskytovaném této zemi, pokud jde o přijímání a provádění reforem a plnění požadavků, které jsou v plánu stanoveny. Účinná spolupráce Kosova s misí EULEX, a to i při plnění jejího výkonného mandátu, má zásadní význam.
Od zahájení dialogu o vízovém režimu Komise pravidelně podává Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávy o pokroku Kosova v plnění požadavků stanovených v plánu. Předmětem těchto zpráv byly požadavky týkající se zpětného přebírání, opětovného začleňování a různých bloků plánu uvolnění vízového režimu. Každá zpráva vycházela z informací předložených Kosovem; z hodnotících misí, které podnikla Komise a odborníci členských států pro účely posouzení pokroku Kosova v různých blocích dialogu o vízovém režimu, jakož i z údajů poskytnutých Europolem, agenturou FRONTEX, úřadem EASO a misí EULEX.
Komise doposud přijala tři zprávy o pokroku Kosova v dialogu o vízovém režimu – první zpráva byla přijata dne 8. února 2013 3 , druhá dne 24. července 2014 4 a třetí zpráva dne 18. prosince 2015 5 , kterou doplnila čtvrtá zpráva přijatá dnes 6 . Tyto zprávy obsahovaly posouzení pokroku Kosova v plnění požadavků plánu uvolnění vízového režimu, doporučení pro Kosovo a posouzení možných dopadů uvolnění vízového režimu na migraci a bezpečnost.
Ve své třetí zprávě Komise uvedla osm doporučení k osmi dosud nesplněným požadavkům, které jsou stanoveny v plánu uvolnění vízového režimu, včetně čtyř hlavních priorit. Uvedla, že než bude pro osoby z Kosova zaveden bezvízový styk, mělo by Kosovo ratifikovat dohodu s Černou Horou o vytyčení hranice.
Ve své zprávě, která je přiložena k tomuto návrhu, Komise konstatovala, že Kosovo podniklo důležité kroky ke splnění požadavku ratifikace dohody o hranicích s Černou Horou a splnilo dostatečný počet prvků požadavku na zlepšení výsledků v boji proti korupci a organizované trestné činnosti.
Na základě tohoto hodnocení a vzhledem k výsledku průběžného monitorování a podávání zpráv od zahájení dialogu s Kosovem o uvolnění vízového režimu Komise potvrzuje, že Kosovo splnilo požadavky svého plánu uvolnění vízového režimu za předpokladu, že do data přijetí tohoto návrhu Evropským parlamentem a Radou Kosovo ratifikuje dohodu o hranicích s Černou Horou a posílí své výsledky v oblasti boje proti korupci a organizované trestné činnosti.
Při zohlednění všech kritérií, která by měla být zvážena v okamžiku, kdy jsou na základě hodnocení provedeného případ od případu určovány třetí země, jejichž státní příslušníci podléhají vízové povinnosti, nebo jsou od této povinnosti osvobozeni, jak je stanoveno v článku -1 nařízení (ES) č. 539/2001 (vloženém nařízením (EU) č. 509/2014), se Komise rozhodla předložit legislativní návrh na změnu nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se Kosovo převádí z přílohy I části 2 do přílohy II části 4 tohoto nařízení. Jak je uvedeno v plánu, tato změna se týká pouze osob z Kosova, které jsou držiteli biometrického pasu vydaného v souladu s normami Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) a normami EU pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních dokladech 7 .
•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky
Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic členských států vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni. Nařízení (ES) č. 539/2001 se používá s výjimkou Irska a Spojeného království ve všech členských státech a rovněž na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku a Švýcarsku. Uvedené nařízení je součástí společné vízové politiky Unie pro krátkodobé pobyty, jejichž délka nepřekročí 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů.
Kosovo je v současné době uvedeno v seznamu v příloze I části 2 nařízení (ES) č. 539/2001, tedy mezi těmi územními a samosprávnými jednotkami, které nejsou uznávány jako stát nejméně jedním z členských států. Osoby z těchto územních jednotek musí mít při vstupu na území členských států EU vízum.
Nařízení (ES) č. 539/2001 bylo naposledy pozměněno nařízením (EU) č. 259/2014 8 , jímž bylo Moldavsko po úspěšném provedení svého akčního plánu na uvolnění vízového režimu převedeno do seznamu zemí s bezvízovým stykem; a nařízením (EU) č. 509/2014 9 , jímž bylo v návaznosti na pravidelný přezkum vízových seznamů osvobozeno od vízové povinnosti pět karibských 10 a jedenáct tichomořských zemí 11 , jakož i Kolumbie, Peru a Spojené arabské emiráty – s výhradou uzavření dohod o zrušení vízové povinnosti mezi EU a příslušnými třetími zeměmi. Dne 9. března 2016 a dne 20. dubna 2016 Komise předložila návrhy na změnu nařízení (ES) č. 539/2001, kterými se Gruzie 12 a Ukrajina 13 převádí do seznamu zemí s bezvízovým stykem.
Kritéria, která by měla být zohledněna při určování třetích zemí, jejichž státní příslušníci podléhají vízové povinnosti, nebo jsou od této povinnosti osvobozeni, a to na základě hodnocení provedeného případ od případu, jsou stanovena v článku -1 nařízení (ES) č. 539/2001. Zahrnují „[...kritéria týkající se mimo jiného] nedovoleného přistěhovalectví, veřejného pořádku a bezpečnosti, hospodářských přínosů, především z hlediska cestovního ruchu a zahraničního obchodu, a vnějších vztahů Unie s dotčenými třetími zeměmi, včetně zejména zvážení lidských práv a základních svobod, jakož i důsledků regionální soudržnosti a vzájemnosti“ 14 . Zvláštní pozornost by měla být věnována bezpečnosti cestovních dokladů vydaných dotčenými třetími zeměmi.
Kosovo již osvobodilo všechny občany EU od vízové povinnosti pro pobyty do 90 dnů během období 6 měsíců. Pokud by toto rozhodnutí bylo zrušeno nebo by byl bezvízový režim zneužíván, mohly by být aktivovány mechanismy vzájemnosti a pozastavení stanovené v nařízení (ES) č. 539/2001 ve znění nařízení xxx.
•Soulad s ostatními politikami Unie
Dne 6. dubna 2016 Komise navrhla zřízení unijního systému vstupu/výstupu (EES) na posílení vnějších hranic schengenského prostoru 15 . Hlavními cíli tohoto návrhu je zlepšit kvalitu hraniční kontroly pro státní příslušníky třetích zemí a zajistit systematickou a spolehlivou identifikaci osob překračujících povolenou délku pobytu. Budoucí EES bude tudíž důležitým prvkem, který zajistí legální bezvízový pobyt státních příslušníků třetích zemí v schengenském prostoru a přispěje k tomu, že se předejde nelegální migraci občanů ze zemí s bezvízovým stykem.
Komise navíc ve sdělení ze dne 6. dubna 2016 16 oznámila, že posoudí potřebu, proveditelnost a proporcionalitu vytvoření systému EU pro cestovní informace a povolení (ETIAS). Komise se zavázala ještě v roce 2016 prozkoumat, zda je taková alternativní úroveň kontroly státních příslušníků zemí s bezvízovým stykem proveditelná a proporcionální a účinně přispěje k zachování a posílení bezpečnosti schengenského prostoru.
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
•Právní základ
Jelikož návrh bude představovat změnu společné vízové politiky EU, právním základem návrhu je čl. 77 odst. 2) písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Navrhované nařízení bude představovat rozvoj schengenského acquis.
•Subsidiarita, proporcionalita a volba nástroje
Vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 539/2001 je právní akt EU, může být pozměněno pouze prostřednictvím rovnocenného právního aktu. K dosažení cíle politiky nemohou členské státy jednat samostatně. Žádné jiné (nelegislativní) možnosti k dosažení cíle politiky nejsou k dispozici.
3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
•Konzultace se zúčastněnými stranami
Uskutečnily se pravidelné diskuse s členskými státy v rámci Pracovní skupiny Rady pro oblast západního Balkánu (COWEB), jakož i pravidelné výměny s Evropským parlamentem ohledně procesu uvolňování vízového režimu.
•Sběr a využití výsledků odborných konzultací
Komise shromáždila ucelené údaje o provádění všech požadavků plánu uvolnění vízového režimu ze strany Kosova. Ke čtvrté zprávě Komise je připojen pracovní dokument útvarů Komise, který stanoví možné dopady uvolnění vízového režimu pro Kosovo na migraci a bezpečnost, jakož i soubor opatření, která Kosovo zavedlo od prosince 2015 s cílem předejít krizi nelegální migrace 17 .
•Posouzení dopadů
Ve výše uvedeném pracovním dokumentu útvarů Komise poskytla aktualizovanou analýzu a statistické údaje o možných dopadech uvolňování vízového režimu na migraci a bezpečnost pro osoby z Kosova, jakož i soubor opatření, která Kosovo zavedlo od prosince 2015 s cílem předejít krizi nelegální migrace, a sice na základě informací poskytnutých příslušnými agenturami EU a zúčastněnými stranami. Žádné další posouzení dopadů není nutné.
•Základní práva
Tento návrh nemá žádné negativní důsledky pro ochranu základních práv v Evropské unii. Splněním kritérií plánu uvolnění vízového režimu se zlepší ochrana lidských práv v Kosovu.
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Nevztahuje se na tento návrh.
5.OSTATNÍ PRVKY
•Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv
Pozměněné nařízení bude přímo použitelné ode dne vstupu v platnost a bude bezprostředně prováděno členskými státy. Plán provádění není zapotřebí.
Komise bude v případě Kosova i nadále aktivně monitorovat proces ratifikace jeho dohody o hranicích s Černou Horou, jakož i další vývoj jeho výsledků v boji proti korupci a organizované trestné činnosti.
To, zda Kosovo nadále provádí všechny požadavky stanovené ve čtyřech blocích plánu uvolnění vízového režimu, jakož i opětovné začleňování a zpětné přebírání osob se bude sledovat v rámci mechanismu monitorování 18 v období po uvolnění vízového režimu, procesu stabilizace a přidružení a v případě potřeby prostřednictvím návazných mechanismů ad hoc. Kosovo by mělo zajistit, aby byla zachována účinná opatření, která zamezí zneužívání bezvízového režimu. Mimo jiné by Kosovo mělo pořádat cílené informační kampaně, jejichž účelem bude objasnit práva a povinnosti bezvízového styku v případě cestování do schengenského prostoru a pravidla upravující přístup na trh práce v EU. Komise bude soustavné plnění požadavků stanovených v plánu uvolnění vízového režimu i nadále sledovat a vynasnaží se přitom Kosovo co nejvíce podpořit.
•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu
Změní se nařízení (ES) č. 539/2001, přičemž se Kosovo převede z přílohy I části 2 (seznam zemí s vízovou povinností) do přílohy II části 4 (seznam zemí s bezvízovým stykem). Připojí se poznámka pod čarou, v níž bude uvedeno, že se osvobození od vízové povinnosti vztahuje pouze na držitele biometrických pasů vydaných v souladu s normami Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) a normami EU pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech (nařízení Rady (ES) č. 2252/2004).
2016/0139 (COD)
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterým se mění nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni
(Kosovo*)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. a) této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
v souladu s řádným legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
1.Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 19 stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic členských států vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni. Složení seznamů třetích zemí v přílohách I a II by mělo být a zůstat v souladu s kritérii stanovenými v uvedeném nařízení. Odkazy na třetí země, u nichž došlo s ohledem na uvedená kritéria ke změně situace, by měly být případně převedeny z jedné přílohy do druhé.
2.Kritéria, která by měla být zohledněna při určování třetích zemí, jejichž státní příslušníci podléhají vízové povinnosti, nebo jsou od této povinnosti osvobozeni, a to na základě hodnocení provedeného případ od případu, jsou stanovena v článku -1 nařízení (ES) č. 539/2001. Zahrnují „[...kritéria týkající se mimo jiného] nedovoleného přistěhovalectví, veřejného pořádku a bezpečnosti, hospodářských přínosů, především z hlediska cestovního ruchu a zahraničního obchodu, a vnějších vztahů Unie s dotčenými třetími zeměmi, včetně zejména zvážení lidských práv a základních svobod, jakož i důsledků regionální soudržnosti a vzájemnosti“.
3.[Kosovo splnilo požadavky svého plánu uvolnění vízového režimu. Na základě tohoto posouzení a při zohlednění všech kritérií uvedených v článku -1 nařízení (ES) č. 539/2001 je vhodné osoby z Kosova cestující na území členských států od vízové povinnosti osvobodit.]
4.Kosovo by proto mělo být převedeno z přílohy I části 2 nařízení (ES) č. 539/2001 do přílohy II části 4 téhož nařízení. Toto zrušení vízové povinnosti by se mělo vztahovat pouze na držitele biometrických pasů vydaných v souladu s normami stanovenými Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) a nařízením Rady (ES) č. 2252/2004 20 .
5.Osvobození od vízové povinnosti závisí na nepřetržitém provádění požadavků plánu uvolnění vízového režimu. Komise bude aktivně monitorovat provádění těchto požadavků prostřednictvím mechanismu monitorování v období po uvolnění vízového režimu. Osvobození od vízové povinnosti může být Evropskou unií pozastaveno v souladu s mechanismem pozastavení zřízeným článkem 1a nařízení (ES) č. 539/2001 ve znění nařízení xxx, pokud jsou splněny podmínky stanovené v uvedeném nařízení.
6.Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES 21 . Spojené království se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.
7.Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES 22 . Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.
8.Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí Rady 1999/437/ES 23 .
9.Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES 24 .
10.Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU 25 ,
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nařízení (ES) č. 539/2001 se mění takto:
a)v příloze I části 2 („ÚZEMNÍ A SAMOSPRÁVNÉ JEDNOTKY, KTERÉ NEJSOU UZNÁVÁNY JAKO STÁT NEJMÉNĚ JEDNÍM Z ČLENSKÝCH STÁTŮ“) se odkaz na Kosovo, jak bylo vymezeno rezolucí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 1244 ze dne 10. června 1999, zrušuje.
b)v příloze II části 4 („ÚZEMNÍ A SAMOSPRÁVNÉ JEDNOTKY, KTERÉ NEJSOU UZNÁVÁNY ZA STÁT NEJMÉNĚ JEDNÍM Z ČLENSKÝCH STÁTŮ“) se vkládá nový odkaz, který zní:
„Kosovo* (**)“
______________
* Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.
** Osvobození od vízové povinnosti se vztahuje pouze na držitele biometrických pasů vydaných v souladu s nařízením Rady (ES) č. 2252/2004 ze dne 13. prosince 2004 o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy, Úř. věst. L 385, 29.12.2004, s. 1.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.
V Bruselu dne
Za Evropský parlament Za Radu
předseda předseda