DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

1.1         Obecné souvislosti

Hospodářství Unie v současnosti přichází o značné množství potenciálních druhotných surovin, jež se nacházejí v tocích odpadů. V roce 2011 činila celková produkce odpadů v EU přibližně 2,5 miliardy tun. Recyklován byl například pouze omezený (40%) podíl komunálního odpadu vzniklého v Unii a zbytek byl uložen na skládky (37 %) nebo spálen (23 %), přičemž 500 milionů tun tohoto odpadu bylo možno recyklovat nebo použít opětovně. Unie tak přichází o významné příležitosti k účinnějšímu využívání zdrojů a posílení oběhového hospodářství vedoucí k hospodářskému růstu a zaměstnanosti, což by následně snížilo emise skleníkových plynů a její závislost na dovážených surovinách.

Unie se rovněž potýká s rozdíly při provádění v jednotlivých členských státech. V roce 2011 uložilo šest členských států na skládky méně než 3 % komunálního odpadu, zatímco 18 členských států přišlo o zdroje v důsledku ukládání více než 50 % komunálního odpadu na skládky, přičemž v některých státech bylo na skládky uloženo více než 90 % tohoto odpadu. To ukazuje velké rozdíly, pokud jde o výkonnost v oblasti nakládání s odpady, jež je naléhavě nutné odstranit.

1.2         Odůvodnění a cíle návrhu

Nejnovější tendence naznačují, že je možné dosáhnout dalšího pokroku, pokud jde o účinné využívání zdrojů, což může přinést významné hospodářské a sociální výhody. Přeměna odpadů na zdroj je nezbytnou součástí účinnějšího využívání zdrojů a uzavření cyklu v oběhovém hospodářství.

Evropské právní předpisy, a zejména stanovení právně závazných cílů, jsou hlavní hybnou silou zlepšování postupů nakládání s odpady, podněcování inovací v oblasti recyklace, omezeného využívání skládkování a vytváření pobídek ke změně chování spotřebitelů. Další rozvoj politiky nakládání s odpady může přinést značné výhody vyplývající z udržitelného růstu a vytváření pracovních příležitostí, a to s poměrně nízkými náklady, a současně přispět k lepšímu životnímu prostředí.

Tento návrh reaguje na právní povinnost revidovat cíle v oblasti nakládání s odpady stanovené ve třech směrnicích: směrnici 2008/98/ES o odpadech[1], směrnici 1999/31/ES o skládkách odpadů[2] a směrnici 94/62/ES o obalech a obalových odpadech[3]. Návrh se přitom zabývá výše zmíněnou situací v souladu s cíli plánu účinného využívání zdrojů[4] a 7. akčního programu pro životní prostředí[5], včetně úplného zavedení hierarchie způsobů nakládání s odpady[6] ve všech členských státech, snížení produkce odpadů v absolutním vyjádření a produkce odpadu na obyvatele a vypracování komplexní strategie pro boj proti zbytečnému plýtvání potravinami, zajištění vysoce kvalitní recyklace a používání recyklovaného odpadu jako významného a spolehlivého zdroje surovin pro Unii, omezení energetického využití odpadu na nerecyklovatelné materiály a omezení ukládání na skládky na nevyužitelné odpady. Přispívá rovněž k provádění iniciativy EU v oblasti surovin[7].

Návrh mimoto obsahuje prvky zjednodušení požadavků na předkládání zpráv, které jsou obsaženy ve směrnici 94/62/ES o obalech a obalových odpadech, směrnici 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností[8] a směrnici 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech[9].

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

2.1         Studie

Posouzení dopadů a právní návrh podporují tři hlavní studie provedené v posledních dvou letech[10], které posuzují technické a sociálně-ekonomické přínosy a náklady související s prováděním a dalším rozvojem právních předpisů EU o odpadech.

2.2         Interní konzultace

Dne 16. dubna 2012 byla zřízena řídící skupina pro posouzení dopadů. K účasti na pěti schůzích řídící skupiny pro posouzení dopadů byla přizvána tato GŘ: SG, ECFIN, ENTR, CLIMA, JRC a ESTAT. Řídící skupina pro posouzení dopadů sledovala přípravu posouzení dopadů.

2.3         Externí konzultace

Komise vypracovala orientační seznam problémů, jimiž je třeba se zabývat, a první pohovory s hlavními zúčastněnými stranami byly zahájeny v únoru 2013. Internetové veřejné konzultace byly zahájeny v červnu 2013 a ukončeny v září 2013 v souladu s minimálními normami pro konzultace.

Zasláno bylo 670 odpovědí, což odráží vysoký zájem veřejnosti o situaci v oblasti nakládání s odpady v EU a velká očekávání, pokud jde o opatření EU v této oblasti.

2.4         Posouzení dopadů

Spolu s tímto návrhem se zveřejňují zpráva o posouzení dopadů a její shrnutí. Posouzení dopadů hodnotí hlavní environmentální, sociální a hospodářské dopady jednotlivých možností politiky ke zlepšení výsledků v oblasti nakládání s odpady v EU. Za účelem nalezení nejvhodnějších nástrojů a cílů, které by minimalizovaly náklady a maximalizovaly přínosy, jsou posuzovány různé, více či méně ambiciózní možnosti, které jsou porovnávány s „výchozím scénářem“.

Výbor pro posuzování dopadů zřízený Komisí vydal k tomuto posouzení dne 8. dubna 2014 kladné stanovisko a zároveň vznesl řadu doporučení, jak zprávu zlepšit. Výbor pro posuzování dopadů požadoval bližší objasnění vymezení problému a uvedl, že je nutné stanovit nové střednědobé cíle, posílit argumenty ve prospěch zákazu ukládání na skládky z hlediska subsidiarity a proporcionality, vytyčit pro všechny členské státy jednotné cíle a podrobněji vysvětlit, jak je v návrhu zohledněna rozdílná výkonnost členských států.

Další zvážení jednotlivých možností politiky uvedených v posouzení dopadů vedlo k závěru, že kombinace možností č. 2 a č. 3.7 přinese tyto kladné výsledky:

– snížení administrativní zátěže zejména pro malá zařízení nebo podniky, zjednodušení a lepší provádění, včetně zajištění požadavku, aby cíle i nadále „odpovídaly danému účelu“,

– vytváření pracovních příležitostí – do roku 2030 by mohlo být vytvořeno více než 180 000 přímých pracovních míst, přičemž většinu z nich nelze přenést do zemí mimo EU,

– snížení emisí skleníkových plynů – v období od roku 2014 do roku 2030 by bylo možno zamezit vzniku 442 milionů tun skleníkových plynů,

– pozitivní vliv na konkurenceschopnost odvětví nakládání s odpady a recyklace odpadů v EU a rovněž na výrobní odvětví EU (lepší využívání rozšířené odpovědnosti výrobce, nižší rizika spojená s přístupem k surovinám),

– opětovný vstup druhotných surovin do hospodářství EU, což sníží závislost EU na dovozu surovin.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

3.1         Shrnutí navrhovaných opatření

Návrh obsahuje tyto hlavní změny:

– sladění definic a odstranění zastaralých právních požadavků,

– zjednodušení a zefektivnění povinností týkajících se předkládání zpráv,

– zavedení systému včasného varování pro účely sledování plnění cílů týkajících se recyklace,

– zavedení minimálních provozních podmínek pro rozšířenou odpovědnost výrobce,

– zvýšení cíle týkajícího se úrovně přípravy k opětovnému použití a recyklace komunálního odpadu na 70 % do roku 2030,

– zvýšení cílů týkajících se opětovného použití a recyklace obalových odpadů,

– omezení ukládání jiného než zbytkového komunálního odpadu na skládky do roku 2030,

– sladění s články 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) týkajícími se aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů.

Výše uvedené změny stanoví potřebný právní rámec pro vypracování politik a právních předpisů členských států v oblasti předcházení vzniku odpadů a recyklace.

3.2         Právní základ a právo přijmout opatření

Tato směrnice mění šest směrnic, které se zabývají nakládáním s různými odpady. Čtyři z těchto směrnic (směrnice 2008/98/ES, směrnice 1999/31/ES, směrnice 2000/53/ES a směrnice 2012/19/EU) byly přijaty na základě čl. 192 odst. 1 Smlouvy, zatímco směrnice 2006/66/ES byla přijata na základě čl. 192 odst. 2 a článku 114 Smlouvy a směrnice 94/62/ES na základě článku 114 Smlouvy. Tato směrnice je proto založena na čl. 192 odst. 1 Smlouvy a ve vztahu k článku 2 na článku 114 Smlouvy.

V čl. 11 odst. 2 směrnice 2008/98/ES je stanoven cíl zvýšit do roku 2020 na 50 % hmotnosti úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklace u odpadů z domácností a podobných odpadů a na 70 % hmotnosti úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklace odpadů a jiných druhů materiálového využití u nikoliv nebezpečných stavebních a demoličních odpadů. Podle čl. 11 odst. 4 Komise nejpozději ke dni 31. prosince 2014 tyto cíle přezkoumá, a to za účelem jejich případného posílení a možného stanovení cílů pro další druhy odpadů, přičemž zohlední příslušné environmentální, hospodářské a sociální dopady stanovení cílů. Podle čl. 9 písm. c) by Komise měla do konce roku 2014 stanovit cíle předcházení vzniku odpadů a zrušení jeho závislosti na hospodářském růstu do roku 2020, založené na nejlepších dostupných postupech, včetně případné revize ukazatelů uvedených v čl. 29 odst. 4. Podle čl. 37 odst. 4 Komise v první zprávě, vypracované do 12. prosince 2014, posoudí řadu opatření, včetně systémů odpovědnosti výrobce za určité druhy odpadů, cílů, ukazatelů a opatření vztahujících se k recyklaci, využití materiálu a energetickému využití, jež mohou účinněji přispět k plnění cílů stanovených v článcích 1 a 4.

V čl. 5 odst. 2 směrnice 1999/31/ES jsou stanoveny tři cíle týkající se snížení množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu na skládkách a zákazu ukládání určitých druhů odpadů na skládky. Poslední cíl týkající se snížení množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu na skládkách musí členské státy splnit do dne 16. července 2016. Podle čl. 5 odst. 2 musí být tento cíl do dne 16. července 2014 znovu posouzen a potvrzen nebo změněn za účelem zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí, a to na základě praktických zkušeností, které členské státy získaly při sledování dvou výše uvedených cílů.

V čl. 6 odst. 1 směrnice 94/62/ES jsou uvedeny cíle týkající se využití a recyklace obalových odpadů, které musí být podle čl. 6 odst. 5 stanoveny každých pět let na základě praktických zkušeností získaných členskými státy a na základě poznatků vědeckého výzkumu a vyhodnocovacích metod, například posuzování životního cyklu a analýzy nákladů a přínosů.

3.3         Zásada subsidiarity a proporcionality

Návrh je v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality stanovenými v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. Omezuje se na změnu výše uvedených směrnic stanovením rámce pro vytyčení společných cílů a členským státům ponechává volnost při rozhodování o přesných způsobech provádění.

3.4         Informativní dokumenty

Komise má za to, že je nezbytné poskytnout informativní dokumenty, aby se zlepšila kvalita informací o provedení směrnice, a to z následujících důvodů.

Právní předpisy o odpadech jsou v členských státech často provedeny vysoce decentralizovaným způsobem, včetně na regionální a místní úrovni, a v několika právních aktech v závislosti na správní struktuře daného členského státu. V důsledku toho může být nezbytné, aby při provedení pozměněných směrnic členské státy změnily celou řadu legislativních aktů na celostátní, regionální a místní úrovni.

Tato směrnice mění šest různých směrnic o odpadech a dotýká se významného počtu právně závazných povinností, včetně celkové změny cílů stanovených v rámcové směrnici o odpadech, směrnici o skládkách odpadů a směrnici o obalech a zjednodušení směrnic o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ), o vozidlech s ukončenou životností a o bateriích. Jedná se o komplexní přezkum právních předpisů o odpadech, který může ovlivnit řadu vnitrostátních právních předpisů.

Revidované cíle pro nakládání s odpady, které jsou obsaženy v pozměněných směrnicích, jsou vzájemně propojené a jako takové by měly být pečlivě provedeny do vnitrostátních právních předpisů a posléze začleněny do vnitrostátních systémů nakládání s odpady.

Ustanovení pozměněných směrnic se v členských státech dotknou široké škály zúčastněných stran ze soukromého a veřejného sektoru a budou mít významný dopad na plánované investice a budoucí infrastrukturu v systémech nakládání s odpady. Úplné a správné provedení pozměněných směrnic je nezbytné, aby bylo zaručeno dosažení jejich cílů (tj. ochrany lidského zdraví a životního prostředí, účinnějšího využívání zdrojů, zajištění fungování vnitřního trhu, zamezení překážek obchodu a omezení hospodářské soutěže v EU).

Výše uvedené faktory pravděpodobně zvýší nebezpečí nesprávného provedení směrnice ve vnitrostátním právu a jejího uplatňování, a ztěžují tak Komisi úkol sledovat uplatňování právních předpisů EU. Jasné informace ohledně provedení revidovaných směrnic o odpadech mají zásadní význam pro zajištění souladu vnitrostátních právních předpisů s jejich ustanoveními.

Požadavek poskytnutí informativních dokumentů může některým členským státům přinést další administrativní zátěž. Informativní dokumenty jsou však nezbytné, aby bylo možné účinně ověřit úplné a správné provedení, což má z výše uvedených důvodů zásadní význam, a neexistují žádná jiná méně zatěžující opatření, která by umožnila účinnou kontrolu. Informativní dokumenty mohou mimoto významně přispět ke snížení administrativní zátěže spojené se sledováním dodržování předpisů ze strany Komise; bez nich by byly ke sledování způsobů provedení ve všech členských státech zapotřebí značné zdroje a četné kontakty s vnitrostátními orgány. Proto je další administrativní zátěž spočívající v poskytování informativních dokumentů úměrná sledovanému cíli, tedy zajištění účinného provedení a naplnění cílů revidovaných směrnic.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je třeba členské státy vyzvat, aby k oznámení svých prováděcích opatření připojily jeden nebo více dokumentů, v nichž vysvětlí vztah mezi ustanoveními této směrnice, kterou se mění právní předpisy o odpadech, a odpovídajícími částmi nástrojů k jejímu provedení ve vnitrostátním právu.

3.5         Přenesené a prováděcí pravomoci Komise

Ustanovení čl. 1 odst. 2, 3, 5, 7, 8, 13, 14, 16, 18, 20, 21, čl. 2 odst. 2, 5, 6, 8, 9 a čl. 3 odst. 6 a 7, změna navrhovaná v článku 4 a čl. 6 odst. 1 tohoto návrhu určují přenesené a prováděcí pravomoci Komise ve směrnicích 2008/98/ES, 94/62/ES resp. 1999/31/ES a stanoví příslušné postupy přijímání těchto aktů.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nebude mít dopad na rozpočet Evropské unie, a proto k němu není připojen finanční výkaz podle článku 31 finančního nařízení (nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002).

2014/0201 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech, směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech, směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů, směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, směrnice 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a směrnice 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 a ve vztahu k článku 2 této směrnice na článek 114 této smlouvy,s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[11],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[12],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Nakládání s odpady v Unii je třeba zlepšit, aby bylo možné zachovat, chránit a zlepšit kvalitu životního prostředí, chránit lidské zdraví a zajistit uvážlivé a racionální využívání přírodních zdrojů.

(2)       Právním základem pro změnu směrnic 1999/31/ES, 2000/53/ES, 2006/66/ES, 2008/98/ES a 2012/19/EU je proto čl. 192 odst. 2 Smlouvy. Směrnice 94/62/ES, která je opatřením zajišťujícím fungování vnitřního trhu, by však měla být změněna na základě článku 114 Smlouvy. Z důvodů zjednodušení a procesní efektivnosti je vhodné změnit všechny uvedené směrnice jedním pozměňujícím aktem.

(3)       Komise přezkoumala cíle stanovené v čl. 11 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES[13], čl. 5 odst. 2 směrnice Rady 1999/31/ES[14] a čl. 6 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES[15]. Při tomto přezkumu Komise zjistila, že je třeba tyto cíle pozměnit, aby lépe odrážely potřeby oběhového hospodářství, a to zvýšením úrovně přípravy k opětovnému použití a recyklace komunálního odpadu a obalových odpadů a vyloučením skládkování odpadu určeného pro skládky odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné.

(4)       Mnoho členských států dosud nevyvinulo zcela potřebnou infrastrukturu pro nakládání s odpady a nyní plánuje investice. Je proto nutné stanovit jednoznačné cíle politiky, aby se zamezilo zablokování druhotných surovin ve spodní části hierarchie způsobů nakládání s odpady.

(5)       Komunální odpad představuje přibližně 7 až 10 % celkového odpadu vzniklého v Unii; nakládání s tímto druhem odpadu však patří k nejsložitějším a způsob nakládání s tímto odpadem poskytuje náležitou představu o kvalitě celkového systému nakládání s odpady v dané zemi. Problémy spojené s nakládáním s komunálním odpadem vyplývají z velmi složitého a smíšeného složení tohoto odpadu a skutečnosti, že vzniklý odpad se nachází v bezprostřední blízkosti občanů a veřejnosti na očích. Nakládání s tímto odpadem proto vyžaduje velmi složitý systém nakládání s odpady, včetně účinného sběru odpadů, aktivní zapojení občanů a podniků, přizpůsobení infrastruktury zvláštnímu složení tohoto odpadu a vypracování systému financování. Země, které vyvinuly účinné systémy nakládání s komunálním odpadem, dosahují obvykle lepších výsledků při celkovém nakládání s odpady.

(6)       Velkou část komunálního odpadu, odpadů z domácností a podobných odpadů představují obalové odpady a biologicky rozložitelný komunální odpad. Je proto nezbytné přezkoumat současně dopady stanovení cílů pro nakládání s těmito druhy odpadů.

(7)       Průmyslové odpady, obchodní odpad a odpady vznikající při dobývání nerostných surovin jsou mimořádně rozmanité, pokud jde o složení a objem, a velmi rozdílné v závislosti na ekonomické struktuře daného členského státu, struktuře průmyslového nebo obchodního odvětví, které odpad produkuje, nebo hustotě průmyslových podniků či obchodů v dané zeměpisné oblasti. U většiny průmyslových odpadů a odpadů vznikajících při dobývání nerostných surovin je proto vhodným řešením přístup zaměřený na průmysl s využitím referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BREF), pokud jde o řešení záležitostí souvisejících s nakládáním s daným druhem odpadů[16]. Na průmyslové a obchodní obalové odpady se však budou i nadále vztahovat požadavky stanovené ve směrnici 94/62/ES a směrnici 2008/98/ES včetně příslušných zdokonalení.

(8)       Postupným navyšováním stávajících cílů týkajících se přípravy k opětovnému použití a recyklace komunálního odpadu a vyloučením recyklovatelného odpadu ze skládkování, který by do roku 2025 měl tvořit nejvýše 25 % odpadu ukládaného na skládkách, by mělo být zajištěno postupné a účinné využívání ekonomicky hodnotných odpadních materiálů díky náležitému nakládání s odpady v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady. Tím by mělo být zajištěno, aby hodnotné materiály nacházející se v odpadech byly vráceny do evropského hospodářství, a aby tak bylo dosaženo pokroku při provádění iniciativy v oblasti surovin[17]a vytváření oběhového hospodářství.

(9)       Z dalšího zvýšení cílů stanovených ve směrnicích 2008/98/ES, 94/62/ES a 1999/31/ES, které se týkají opětovného použití a recyklace komunálního odpadu a obalových odpadů, počínaje druhy odpadů, které lze snadno recyklovat (např. plasty, kovy, sklo, papír, dřevo, biologický odpad), by vyplývaly jednoznačné přínosy pro životní prostředí i hospodářské a sociální přínosy.

(10)     Dodržení povinnosti vytvořit systémy odděleného sběru pro papír, kovy, plasty a sklo je nezbytné pro vyšší úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklace komunálního odpadu v členských státech. Oddělený sběr biologického odpadu, který se zavádí tímto návrhem, by měl mimoto přispět k předcházení znečištění recyklovatelných materiálů.

(11)     Vzhledem ke kombinaci cílů v oblasti recyklace a omezení skládkování, jež jsou obsaženy v tomto návrhu, již nejsou nutné cíle vztahující se na celou Unii, pokud jde o energetické využití, a maximální cíle pro recyklaci obalového odpadu, které jsou stanoveny ve směrnici 94/62/ES, a měly by být proto zrušeny.

(12)     Z cílů, které jsou stanoveny v tomto návrhu, vyplývá, že členské státy by v souladu s hierarchií způsobů nakládání odpady a cílem zabezpečit dodávky surovin a přiblížit Unii „recyklační společnosti“ měly podporovat používání materiálů získaných z odpadu, jako je recyklovaný papír a dřevo, a pokud je to možné, neměly by podporovat ukládání těchto materiálů na skládky nebo jejich spalování. Členské státy by neměly podporovat spalování odpadů, které lze technicky a ekonomicky proveditelným způsobem recyklovat za podmínek bezpečných pro životní prostředí. V tomto smyslu by měl být vykládán 29. bod odůvodnění směrnice 2008/98/ES.

(13)     Cílem tohoto návrhu je stanovit jednoznačné směřování Unie, pokud jde o nakládání s odpady, a tím zajistit pro členské státy a odvětví bezpečnost investic. Při přípravě vnitrostátních strategií pro nakládání s odpady a plánování investic do infrastruktury pro nakládání s odpady by členské státy měly náležitě využívat evropské strukturální a investiční fondy v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, a to podporou přípravy k opětovnému použití a recyklace.

(14)     Komise stanovila cíle týkající se recyklace plastových obalových odpadů do roku 2025 s přihlédnutím k tomu, co bylo technicky proveditelné v době revize směrnice; po posouzení pokroku, jehož členské státy dosáhly při plnění těchto cílů, a při zohlednění vývoje druhů plastů, které jsou uváděny na trh, a vývoje nových recyklačních technologií může Komise navrhnout nové úrovně cílů pro plasty do roku 2030.

(15)     Významné hospodářské výhody a prospěch po životní prostředí by přinesl oddělený sběr a recyklace železných kovů a hliníku, protože by se získalo více hliníku. Cíl týkající se opětovného použití a recyklace kovových obalů by se proto měl rozdělit na zvláštní cíle pro tyto dva druhy odpadů.

(16)     Při nakládání s odpady existují mezi členskými státy velké rozdíly, zejména co se týká komunálního odpadu. V zájmu zajištění lepšího, včasnějšího a jednotnějšího provedení právních předpisů o odpadech a předjímání problémů při provádění by měl být zaveden systém včasného varování k odhalení nedostatků a přijetí opatření před uplynutím lhůt pro splnění cílů.

(17)     Směrnice 2008/98/ES zavádí základní definice, pokud jde o nakládání s odpady. V zájmu zajištění větší soudržnosti v právních předpisech o odpadech by měly být definice obsažené ve směrnicích 94/62/ES a 1999/31/ES sladěny s definicemi uvedenými ve směrnici 2008/98/ES.

(18)     Do směrnice 2008/98/ES by měly být zahrnuty definice komunálního odpadu, potravinového odpadu a zasypávání a do směrnice 1999/31/ES by měly být zahrnuty definice zbytkového odpadu za účelem objasnění těchto pojmů.

(19)     Při posuzování dodržování právních předpisů o odpadech mají pro Komisi zásadní význam statistické údaje oznámené členskými státy. Kvalitu a spolehlivost statistik by mělo zlepšit zavedení jednotného kontaktního místa pro předávání veškerých údajů o odpadech, zrušení zastaralých požadavků na předkládání zpráv a porovnání vnitrostátních metodik vykazování společně s ověřením kvality údajů třetí stranou.

(20)     Výrobci zboží a výrobků by měli odpovídat za nakládání s výsledným spotřebitelským odpadem. Nezbytnou součástí účinného nakládání s odpady jsou systémy rozšířené odpovědnosti výrobce, jejich efektivnost a výkonnost se však mezi jednotlivými členskými státy značně liší. Aby se snížily náklady na tyto systémy a podpořila výkonnost, aby byly zajištěny rovné podmínky a aby se zamezilo překážkám fungování vnitřního trhu, je nezbytné stanovit pro rozšířenou odpovědnost výrobce minimální provozní požadavky s cílem internalizovat náklady na činnosti související s ukončením životnosti výrobku v souladu s vysokými normami ochrany životního prostředí a motivovat výrobce, aby brali ohled na životní prostředí v průběhu celé doby životnosti výrobku, od fáze návrhu až po ukončení životnosti.

(21)     Řádné nakládání s nebezpečným odpadem představuje v Unii dosud problém a částečně chybějí údaje o zpracování tohoto odpadu. Je proto nezbytné posílit mechanismy vedení záznamů a sledovatelnosti vytvořením elektronických registrů nebezpečného odpadu v členských státech. V zájmu zjednodušení vedení záznamů pro podniky a správní orgány a zlepšení sledování toků odpadů v Unii by se elektronický sběr dat měl rozšířit i na ostatní druhy odpadů.

(22)     V zájmu zabezpečení dodávek kritických surovin a v souladu s iniciativou v oblasti surovin a cíli evropského inovačního partnerství v oblasti surovin[18] by členské státy měly přijmout opatření k zajištění co nejlepšího nakládání s odpady obsahujícími významné množství kritických surovin[19] v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a s přihlédnutím k ekonomické a technické proveditelnosti a přínosům pro životní prostředí. Opatření obsažená v této směrnici, například cíle týkající se recyklace komunálního odpadu a zákaz odstraňování kovů, včetně kovů obsažených ve vyřazených výrobcích, na skládky odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné, podpoří opatření přijatá na vnitrostátní úrovni.

(23)     K zajištění další podpory účinného provádění iniciativy v oblasti surovin by členské státy měly do svých plánů pro nakládání s odpady zahrnout vhodná vnitrostátní opatření týkající se sběru a využití odpadů obsahujících významné množství kritických surovin.

(24)     S ohledem na nepříznivé účinky plýtvání potravinami na životní prostředí a jeho negativní dopad je třeba stanovit rámec, na jehož základě by členské státy srovnatelným způsobem shromažďovaly a předávaly údaje o množství potravinového odpadu ve všech odvětvích, a požadovat vypracování vnitrostátních plánů pro předcházení plýtvání potravinami, jež jsou zaměřeny na dosažení ambiciózního cíle snížit do roku 2025 potravinový odpad o 30 %.

(25)     Při vytváření vnitrostátních strategií pro prevenci vzniku potravinového odpadu by členské státy měly stanovit priority na základě hierarchie způsobů nakládání s odpadem: předcházení vzniku odpadu, příprava k opětovnému použití, recyklace, využití a odstranění. V případě potravinového odpadu je třeba pečlivě posoudit, zda a pro jaké kategorie potravinového odpadu by mělo být upřednostněno darování a možné využití bývalých potravin v krmivech před kompostováním, výrobou obnovitelné energie a ukládáním na skládky. Toto posouzení by mělo zohlednit konkrétní ekonomickou situaci, zdraví a normy kvality a být vždy v souladu s právními předpisy Unie, které se týkají bezpečnosti potravin a krmiv a zdraví zvířat.

(26)     Odhazování odpadků, zejména plastů, má přímý a škodlivý dopad na životní prostředí a vysoké náklady na jejich odklizení představují zbytečnou ekonomickou zátěž. Odstranit tento problém by mělo pomoci zavedení zvláštních opatření v plánech pro nakládání s odpady, finanční podpora ze strany výrobců v rámci systémů rozšířené odpovědnosti výrobce a náležité vymáhání ze strany příslušných orgánů.

(27)     Sdělení Komise „Program pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT): výsledky a další kroky“[20] ukládá Komisi povinnost posoudit, zjednodušit nebo zrušit legislativní opatření Unie v zájmu zmírnění zátěže pro podniky a na podporu růstu a vytváření pracovních míst. Ke stěžejním opatřením programu REFIT patří opatření ke snížení regulační zátěže pro malá zařízení nebo podniky. V rámci konzultací týkajících se deseti legislativních aktů nejvíce zatěžujících malé a střední podniky[21] byly právní předpisy o odpadech označeny jako oblast, v níž je zapotřebí snížit zátěž. V reakci na tento požadavek a po podrobnějších konzultacích s malými zařízeními nebo podniky během zvláštního pracovního setkání, které se konalo dne 16. září 2013, je třeba zavést zjednodušení požadavků týkajících se povolení a registrace, které se vztahují na malá zařízení nebo podniky.

(28)     Ukázalo se, že prováděcí zprávy, které členské státy vyhotovují každé tři roky, nejsou účinným nástrojem pro ověřování dodržování předpisů a zajištění řádného provádění a vytvářejí zbytečnou administrativní zátěž. Je proto třeba zrušit ustanovení, která členským státům ukládají povinnost předkládat tyto zprávy, a pro účely sledování dodržování předpisů místo nich používat výhradně statistické údaje, které členské státy každý rok oznámí Komisi a které ukazují, kdy bude pravděpodobně dosaženo stanovených cílů.

(29)         Je nezbytné podávat i nadále zprávy o některých aspektech provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES[22]. Aby bylo možno lépe sledovat provádění uvedené směrnice, měly by být tyto zprávy předkládány jednou ročně.

(30)         Pro účinné provádění a zajištění rovných podmínek mezi členskými státy je nanejvýš důležité předávání spolehlivých statistických údajů týkajících se nakládání s odpady. Při přípravě zpráv o plnění cílů stanovených v právních předpisech o odpadech proto musí členské stát používat nejnovější metodiku, kterou vypracovala Komise a národní statistické úřady členských států.

(31)     Za účelem doplnění nebo změny směrnice 94/62/ES by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o čl. 3 odst. 1, čl. 11 odst. 3, čl. 19 odst. 2 a čl. 20 odst. 1. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby příslušné dokumenty byly předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(32)     Za účelem doplnění nebo změny směrnice 2008/98/ES by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 1, čl. 27 odst. 1 a 4 a čl. 38 odst. 1, 2 a 3. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(33)     Za účelem doplnění nebo změny směrnice1999/31/ES by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o článek 16. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. Veškeré změny příloh by měly být provedeny v souladu se zásadami uvedenými v této směrnici, jak je stanoví přílohy. Pokud jde o přílohu II, Komise zohlední za tímto účelem obecné zásady a obecné postupy pro ověřování a kritéria pro přijímání na skládku stanovené v příloze II a pro každou kategorii skládek, případně včetně dalších typů skládek v rámci každé kategorie, a to i pokud jde o podzemní úložiště, by měla být stanovena zvláštní kritéria a/nebo zkušební postupy a rovněž příslušné mezní hodnoty. Komise by měla do dvou let od vstupu této směrnice v platnost případně zvážit přijetí návrhů na normalizaci kontrolních postupů a metod odběru a rozboru vzorků ve vztahu k přílohám.

(34)     Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění směrnice 94/62/ES by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o čl. 12 odst. 3b a čl. 19 odst. 1. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011[23].

(35)     Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění směrnice 1999/31/ES by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o čl. 3 odst. 3, čl. 5 odst. 2, 2a a 2b, bod 3.5 přílohy I a bod 5 přílohy II. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011[24].

(36)     Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění směrnice 2008/98/ES by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o čl. 9 odst. 3, čl. 11 odst. 3, čl. 24 odst. 2, čl. 29 odst. 4, čl. 33 odst. 2, čl. 35 odst. 4, čl. 37 odst. 4 a čl. 38 odst. 4. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011[25].

(37)     Členské státy se v souladu se Společným politickým prohlášením členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne 28. září 2011 zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice do vnitrostátního práva o jeden či více dokumentů, které objasňují vztah mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních prováděcích nástrojů. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(38)         Jelikož cílů této směrnice, totiž zlepšení nakládání s odpady v Unii a tím i přispění k zachování, ochraně a zlepšování kvality životního prostředí, ochraně lidského zdraví a uvážlivého a racionálního využívání přírodních zdrojů v Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu rozsahu účinků opatření může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změna směrnice 2008/98/ES

Směrnice 2008/98/ES se mění takto:

1) Článek 3 se mění takto:

a) vkládá se nový bod 1a, který zní:

„1a) „komunálním odpadem“ odpady uvedené v příloze VI;“

b) vkládají se nové body 4a a 4b, které znějí:

„4a) „potravinovým odpadem“ potraviny (včetně nepoživatelných částí), které se ztratí z potravinového řetězce, vyloučeny jsou však potraviny předané k materiálovému využití, jako jsou výrobky z biologických materiálů, krmivo, nebo potraviny zaslané za účelem přerozdělení;

4b) „stavebním a demoličním odpadem“ odpad odpovídající kategoriím odpadu v kapitole 17 přílohy rozhodnutí 2000/532/ES a jakýmkoli dalším změnám, s výjimkou nebezpečného odpadu a v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v kategorii 17 05 04;“

c) vkládá se nový bod 15a, který zní:

„15a) „materiálovým využitím“ jakýkoliv způsob využití, s výjimkou energetického využití a opětovného zpracování na materiály, které se použijí jako palivo;“

d) vkládá se nový bod 17a, který zní:

„17a) „zasypáváním“ některý z těchto způsobů využití:

i) využití, při němž je odpad použit ve výkopech, jako jsou hlubinné doly nebo štěrkovny, pro zásyp jámy, pro bezpečnostní účely nebo pro stavební účely při úpravách krajiny;

ii) využití, při němž se odpad používá pro stavební účely, zásyp dolů a lomů, rekultivaci, melioraci nebo úpravy krajiny nebo při němž se odpad používá jako náhrada za materiál, který není odpadem, jenž by byl jinak k tomuto účelu použit;“

e) doplňuje se nový bod 20a, který zní:

„20a) „malým zařízením nebo podnikem“ zařízení, která zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 miliony EUR;“.

2) Článek 5 se mění takto:

a) v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno e), které zní:

„e) jakékoli jiné podmínky, které musí konkrétní látka nebo předmět splňovat, stanovené v souladu s odstavcem 2.“;

b) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38a, pokud jde o stanovení kritérií, která musí být u konkrétní látky nebo předmětu splněna, aby je bylo možno považovat za vedlejší produkt, a nikoliv za odpad podle čl. 3 bodu 1.“

3) V článku 6 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38a, pokud jde o přijetí kritérií uvedených v odstavci 1 a vymezení druhu odpadů, na nějž se tato kritéria použijí. Měla by být zvážena zvláštní kritéria pro určení, kdy odpad přestává být odpadem, mj. alespoň pro kamenivo, papír, sklo, kovy, pneumatiky, textil a biologický odpad.“

4) V článku 6 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Materiál, který v souladu s odstavci 1 a 2 dosáhl stavu, kdy přestává být odpadem, se považuje za recyklovaný pro účely výpočtu cílů stanovených v této směrnici, ve směrnicích 94/62/ES, 2000/53/ES a 2006/66/ES a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU*, nejsou-li tyto materiály určeny pro použití jako palivo nebo s výjimkou kameniva získaného ze stavebních a demoličních odpadů pro zasypávání.“

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) (Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 38).

5) Článek 7 se mění takto:

a) v odstavci 1 se první věta nahrazuje tímto:

„1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38a, pokud jde o aktualizaci seznamu odpadů stanoveného rozhodnutím 2000/532/ES.“;

b) odstavec 5 se zrušuje.

6) Článek 8 se mění takto:

a) v odstavci 1 se doplňuje první pododstavec, který zní:

„1a. Rozšířenou odpovědností výrobce se rozumí provozní a/nebo finanční odpovědnost výrobce za výrobek rozšířená na fázi životního cyklu výrobku poté, co jej spotřebitel přestal používat.“;

b) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Členské státy přijmou vhodná opatření na podporu návrhů výrobků s cílem snížit jejich dopady na životní prostředí a vznik odpadů během výroby a následného používání výrobků, aniž by došlo k narušení vnitřního trhu.

Tato opatření zahrnují opatření, která podporují vývoj, výrobu a uvádění na trh takových výrobků, které jsou vhodné pro více použití, jsou trvanlivé po technické stránce a poté, co se stanou odpadem, jsou vhodné pro opětovné použití a recyklaci, aby se usnadnilo náležité uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady. Opatření berou v úvahu dopady výrobků během jejich celého životního cyklu.“;

c) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Při rozvoji a uplatňování rozšířené odpovědnosti výrobce dodržují členské státy minimální požadavky stanovené v příloze VII.“

7) Článek 9 se nahrazuje tímto:

„Článek 9

Předcházení vzniku odpadů

1. Členské státy přijmou vhodná opatření k předcházení vzniku odpadů.

2. Evropská agentura pro životní prostředí zveřejní každý rok zprávu, která prokazuje pokrok při předcházení vzniku odpadů v každém členském státě a v celé Unii, včetně zrušení závislosti vzniku odpadů na hospodářském růstu.

3. Členské státy přijmou opatření s cílem zamezit vzniku potravinového odpadu v celém potravinovém řetězci. Tato opatření se snaží zajistit, aby se množství potravinového odpadu v odvětví výroby, maloobchodu/distribuce, stravování/pohostinství a domácností v období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2025 snížilo nejméně o 30 %.

Do 31. prosince 2017 přijme Komise prováděcí akty za účelem stanovení jednotných podmínek pro sledování provádění opatření, která členské státy přijaly s cílem předcházet vzniku potravinového odpadu. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 39 odst. 2.“

8) Článek 11 se mění takto:

a) odstavec 2 se mění takto:

i) písmeno a) se nahrazuje tímto:„a) zvýšit nejpozději do 1. ledna 2020 nejméně na 50 % hmotnosti celkovou úroveň recyklace a přípravy k opětovnému použití komunálního odpadu;“

ii) doplňuje se nové písmeno c), které zní:

„c) zvýšit nejpozději do 1. ledna 2030 na nejméně 70 % hmotnosti celkovou úroveň recyklace a přípravy k opětovnému použití komunálního odpadu;“

b) odstavce 3, 4 a 5 se nahrazují tímto:

„3. Komise může přijmout prováděcí akty nezbytné pro zajištění jednotného plnění cíle stanoveného v odst. 2 písm. b), pokud jde o zasypávání. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 39 odst. 2.

4. Pro účely výpočtu, zda bylo dosaženo cílů stanovených v odst. 2 písm. a) a c), se hmotností odpadu připraveného k opětovnému použití a recyklovaného odpadu rozumí hmotnost odpadů předaných pro konečnou přípravu k opětovnému použití nebo recyklaci po odečtení hmotnosti případného materiálu, který byl vyřazen v průběhu tohoto procesu kvůli přítomnosti nečistot a který musí být odstraněn nebo u nějž musí být uplatněn jiný způsob využití.

Pokud však vyřazený materiál představuje méně než 2 % hmotnosti odpadu předaného do tohoto procesu, rozumí se hmotností opadu připraveného k opětovnému použití a recyklovaného odpadu hmotnost odpadů, které byly předány pro konečnou přípravu k opětovnému použití nebo recyklaci.

5. Pro účely výpočtu, zda bylo dosaženo cíle stanoveného v odst. 2 písm. b), se hmotností odpadu připraveného k opětovnému použití, recyklovaného odpadu a materiálově využitého odpadu rozumí hmotnost odpadů předaných pro konečnou přípravu k opětovnému použití, recyklaci a jiným druhům materiálového využití po odečtení hmotnosti případného materiálu, který byl vyřazen v průběhu procesu konečné přípravy k opětovnému použití, recyklace nebo materiálového využití kvůli přítomnosti nečistot a který musí být odstraněn nebo u nějž musí být uplatněn jiný způsob využití.

Pokud však vyřazený materiál představuje méně než 2 % hmotnosti odpadu předaného do tohoto procesu, rozumí se hmotností opadu připraveného k opětovnému použití a recyklovaného odpadu hmotnost odpadů, které byly předány pro konečnou přípravu k opětovnému použití nebo recyklaci.“

9) Vkládá se nový článek 11a, který zní:

„Článek 11a

Systém včasného varování

1. Komise s podporou Evropské agentury pro životní prostředí zveřejní tyto zprávy:

a)       v roce 2017 zprávu o plnění cílů stanovených v čl. 11 odst. 2 písm. a) a b);

b)       v roce 2022 zprávu o plnění cíle stanoveného v čl. 9 odst. 3;

c)       v roce 2027 zprávu o plnění cíle stanoveného v čl. 11 odst. 2 písm. c).

2. Zprávy uvedené v odstavci 1 obsahují tyto údaje:

a)      odhad dosažení cílů pro jednotlivé členské státy;

b)      posouzení předpokládané doby dosažení cílů jednotlivými členskými státy a

c)      seznam členských států, u nichž hrozí, že těchto cílů nebude dosaženo v příslušných lhůtách, společně s vhodnými doporučeními.

Zprávy se mohou v případě potřeby zabývat kromě požadavků uvedených v odstavci 1 i uplatňováním dalších požadavků.

3. Do šesti měsíců ode dne zveřejnění zprávy Komise předloží členské státy, u nichž hrozí nesplnění cílů, Komisi plán dodržení předpisů, který podrobně popisuje opatření, jež zamýšlejí přijmout k dosažení cílů. Plán dodržení předpisů bere v úvahu doporučení Komise uvedená v odst. 2 písm. c), opatření obsažená v příloze VII nebo jakákoli jiná vhodná opatření. Je v něm uvedena předpokládaná doba splnění požadavků.

4. Při předložení plánu dodržení předpisů v reakci na zprávu, kterou Komise vydala podle odst. 1 písm. a), mohou členské státy požádat o prodloužení lhůty stanovené v čl. 11 odst. 2 písm. a) nejvýše o tři roky.

Nevznese-li Komise vůči plánu dodržení předpisů námitky do pěti měsíců od jeho obdržení, považuje se žádost o prodloužení lhůty za schválenou.

V případě námitek Komise dotyčný členský stát požádá, aby do dvou měsíců od obdržení připomínek Komise předložil revidovaný plán dodržení předpisů.

Komise posoudí revidovaný plán dodržení předpisů do dvou měsíců od jeho obdržení a žádost o prodloužení lhůty písemně schválí nebo zamítne. Pokud Komise v této lhůtě nereaguje, pokládá se žádost o prodloužení lhůty za schválenou.“

10) Článek 17 se nahrazuje tímto:

„Článek 17

Kontrola nebezpečného odpadu

Členské státy přijmou nezbytná opatření ke splnění požadavku, aby produkce, sběr a přeprava nebezpečných odpadů i jejich skladování a zpracování byly prováděny za podmínek zajišťujících ochranu životního prostředí a lidského zdraví za účelem souladu s ustanoveními článku 13, včetně opatření k zajištění sledovatelnosti od místa původu do místa konečného určení a kontroly nebezpečného odpadu ke splnění požadavků stanovených v článcích 35 a 36.

Za tímto účelem použijí členské státy informace, které jsou zpřístupněny příslušným orgánům a které byly shromážděny podle článku 35.“

11) V článku 22 se druhý odstavec nahrazuje tímto:

„Za účelem omezení znečištění odpadních materiálů na minimum zajistí členské státy do roku 2025 oddělený sběr biologického odpadu.

Komise provede posouzení nakládání s biologickým odpadem za účelem případného předložení návrhu. V posouzení se přezkoumá možnost stanovit minimální požadavky na nakládání s biologickým odpadem, jakož i jakostní kritéria pro kompostování a rozklad biologického odpadu, aby byla zaručena vysoká úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí.“

12) Článek 24 se nahrazuje tímto:

„Článek 24

Výjimky z povinnosti získat povolení

Členské státy mohou udělit zařízením nebo podnikům výjimku z povinnosti podle čl. 23 odst. 1 pro tyto činnosti:

a) sběr nikoliv nebezpečných odpadů;

b) přepravu nikoliv nebezpečných odpadů;

c) odstraňování jejich vlastních nikoliv nebezpečných odpadů v místě původu nebo

d) využívání odpadů.“

13) Článek 26 se nahrazuje tímto:

„Článek 26

Registrace

1. Pokud se na následující subjekty nevztahuje povinnost získat povolení, zajistí členské státy, aby příslušný orgán vedl rejstřík:

a)       zařízení nebo podniků, které na profesionálním základě zajišťují sběr nebo přepravu odpadů;

b)       obchodníků nebo zprostředkovatelů a

c)       zařízení nebo podniků, na něž se vztahují výjimky z povinnosti získat povolení podle článku 24.

Pokud je to možné, využijí se pro tento postup registrace existující záznamy vedené příslušným orgánem, aby se snížila administrativní zátěž.

2. Členské státy mohou od požadavku stanoveného v odstavci 1 osvobodit malá zařízení nebo podniky, které zajišťují sběr nebo přepravu velmi malého množství nikoliv nebezpečných odpadů.

Komise může přijmout prováděcí akty nezbytné pro stanovení toho, jak se má určit prahová hodnota pro velmi malé množství. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 39 odst. 2.“

14) Článek 27 se mění takto:

a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38a, pokud jde o stanovení minimálních technických norem pro činnosti zpracování, které vyžadují povolení podle článku 23, je-li prokázáno, že tyto minimální normy budou přínosem, pokud jde o ochranu lidského zdraví a životního prostředí.“;

b) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38a, pokud jde o stanovení minimálních norem pro činnosti, které vyžadují registraci podle čl. 26 písm. a) a b), je-li prokázáno, že tyto minimální normy budou přínosem, pokud jde o ochranu lidského zdraví a životního prostředí nebo zamezení narušení vnitřního trhu.“

15) Článek 28 se mění takto:

a) v odstavci 3 se písmeno b) mění takto:

„b) „stávající systémy sběru odpadů a důležitá zařízení na odstraňování a využití odpadu včetně jakýchkoli zvláštních ujednání týkajících se odpadních olejů, nebezpečných odpadů, odpadů obsahujících významné množství kritických surovin nebo toků odpadů, kterými se zabývají konkrétní právní předpisy Unie;“

b) v odstavci 3 se doplňuje nové písmeno f), které zní:

„f) opatření pro boj proti odhazování odpadků.“;

c) odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Plány pro nakládání s odpady musí být v souladu s požadavky na plány pro nakládání s odpady uvedenými v článku 14 směrnice 94/62/ES a s požadavky stanovenými v čl. 11 odst. 2 této směrnice a v článku 5 směrnice 1999/31/ES.“

16) Článek 29 se mění takto:

a) v odstavci 2 se doplňuje nová věta, která zní:

„Členské státy zahrnou do svých programů zvláštní opatření, která mají omezit vznik potravinového odpadu, jak je stanoveno v čl. 9 odst. 3 této směrnice.“;

b) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Komise může přijmout prováděcí akty za účelem stanovení ukazatelů pro opatření k předcházení vzniku odpadů. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 39 odst. 2.“

17) V článku 33 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Komise přijme prováděcí akty za účelem stanovení formátu pro oznamování informací o přijetí a podstatných revizích těchto plánů a programů. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 39 odst. 2.“

18) Článek 35 se mění takto:

a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Zařízení nebo podniky uvedené v čl. 23 odst. 1, původci odpadu a zařízení a podniky, které na profesionálním základě provádějí sběr nebo přepravu odpadů, obchodují s odpadem nebo jej zprostředkovávají, vedou chronologické záznamy o množství, povaze, původu odpadů a případně o místě určení, četnosti sběru, způsobu přepravy a předpokládaných způsobech zpracování odpadů a tyto informace poskytují příslušným orgánům:

a) v případě nebezpečného odpadu jsou tyto informace zpřístupněny každý rok do 31. prosince;

b) v případě nikoliv nebezpečných odpadů jsou tyto informace zpřístupněny na žádost příslušného orgánu.“;

b) doplňuje se nový odstavec 4, který zní:

„4. Členské státy zřídí elektronický registr nebo koordinované registry za účelem zaznamenávání údajů o nebezpečných odpadech a případně jiných druzích odpadů, které zahrnují celé zeměpisné území dotyčného členského státu. Členské státy využijí údaje o odpadech, které oznámili provozovatelé průmyslových zařízení v souladu s evropským registrem úniků a přenosů znečišťujících látek zřízeným podle nařízení (ES) č. 166/2006**.

Komise může přijmout prováděcí akty za účelem stanovení minimálních podmínek pro fungování těchto registrů. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 39 odst. 2.“

** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES (Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 1).

19) V článku 36 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Členské státy přijmou nezbytná opatření pro zákaz svévolného opuštění, nepovoleného ukládání nebo vypouštění odpadů a nekontrolovaného nakládání s nimi, včetně odhazování odpadků.“

20) Článek 37 se nahrazuje tímto:

„Článek 37

Podávání zpráv

1. Členské státy předávají Komisi každoročně elektronicky údaje týkající se provádění čl. 9 odst. 3 a čl. 11 odst. 2 písm. a), b) a c), a to do 31. prosince roku následujícího po roce, pro nějž jsou údaje shromážděny. Údaje jsou předávány ve formátu, který stanovila Komise v souladu s odstavcem 6. První zpráva bude zahrnovat období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2019.

2. Je-li odpad dodáván pro přípravu k opětovnému použití, recyklaci či jiné materiálové využití v jiném členském státu, lze ho pro účely zpráv uvedených v odstavci 1 zahrnout do cíle pouze toho členského státu, ve kterém byl nasbírán.

3. Odpad vyvážený z Unie za účelem přípravy k opětovnému použití nebo recyklace se započítává s ohledem na splnění cílů stanovených v čl. 11 odst. 2 pouze tehdy, může-li vývozce v souladu s nařízením (ES) č. 1013/2006 prokázat, že ke zpracování mimo Unii došlo za podmínek, které odpovídají požadavkům příslušných právních předpisů Unie týkajících se životního prostředí.

4. K ověření souladu s čl. 11 odst. 2 písm. b) se množství odpadu použitého pro zasypávání oznámí odděleně od množství odpadu připraveného k opětovnému použití nebo recyklovaného odpadu či odpadu použitého pro jiné druhy materiálového využití. Zpracování odpadu na materiály, které se použijí pro zasypávání, se rovněž oznamuje jako zasypávání.

5. K údajům předloženým členským státem podle tohoto článku je připojena zpráva o kontrole kvality a údaje jsou ověřeny nezávislou třetí stranou.

6. Komise může přijmout prováděcí akty nezbytné pro stanovení jednotných podmínek pro ověřování souladu s cíli stanovenými v čl. 9 odst. 3 a čl. 11 odst. 2 písm. a), b) a c), stanovení formátu pro předkládání údajů týkajících se těchto cílů a stanovení minimálních podmínek pro ověřování třetí stranou. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 39 odst. 2.“

21) Článek 38 se mění takto:

a) v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38a, pokud jde o upřesnění použití vzorce pro zařízení pro spalování uvedeného v příloze II v položce R1. Lze zohlednit místní klimatické podmínky, jako je intenzita zimy a potřeba topit, pokud ovlivňují množství energie, které lze technicky využít nebo vyrobit v podobě elektrické či topné energie, chlazení nebo páry. Místní podmínky nejvzdálenějších regionů podle čl. 299 odst. 2 čtvrtého pododstavce Smlouvy a území uvedených v článku 25 aktu o přistoupení z roku 1985 mohou být rovněž vzaty v úvahu.“;

b) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38a, pokud jde o změny příloh I až V s ohledem na vědeckotechnický pokrok.“;

c) doplňují se nové odstavce 3 a 4, které znějí:

„3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 38a akty v přenesené pravomoci, které jsou nezbytné ke změně příloh VII a VIII. 4. Komise může přijmout prováděcí akty za účelem revize přílohy VI. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 39 odst. 2.“

22) Vkládá se nový článek 38a, který zní:

„Článek 38a

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 1, čl. 27 odst. 1 a 4 a čl. 38 odst. 1, 2 a 3 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje [uvést datum vstupu této revize v platnost].

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 1, čl. 27 odst. 1 a 4 a čl. 38 odst. 1, 2 a 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 1, čl. 27 odst. 1 a 4 a čl. 38 odst. 1, 2 a 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

23) Článek 39 se nahrazuje tímto:

„Článek 39

Postup projednávání ve výboru

1. Pro účely čl. 9 odst. 3, čl. 11 odst. 3, čl. 24 odst. 2, čl. 29 odst. 4, čl. 33 odst. 2, čl. 35 odst. 4, čl. 37 odst. 4 a čl. 38 odst. 4 je Komisi nápomocen výbor pro přizpůsobování vědeckému a technickému pokroku a provádění směrnice 2008/98/ES o odpadech. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011***.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.“

***    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

24) Doplňují se přílohy VI, VII a VIII v souladu s přílohou této směrnice.

Článek 2

Změna směrnice 94/62/ES

Směrnice 94/62/ES se mění takto:

1) Článek 3 se mění takto:

a) v bodě 1 se zrušuje toto znění:

„Komise případně posoudí názorné příklady pro definici obalu uvedené v příloze I a podle potřeby je reviduje. Přednostně se zabývá těmito předměty: pouzdry na CD a videokazety, květináči, trubicemi a válci, na kterých jsou navinuty flexibilní materiály, podkladovým papírem samolepicích štítků a balicím papírem Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 21 odst. 3;“

b) bod 2 se nahrazuje tímto:

„2. „obalovými odpady“ jakékoli obaly nebo obalové materiály, na které se vztahuje definice odpadu stanovená v čl. 3 bodě 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES*;“

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

c) body 3 až 10 se zrušují;

d) doplňuje se nový bod 13, který zní:

„13. použijí se definice „odpadu“, „komunálního odpadu“, „nebezpečného odpadu“, „předcházení vzniku odpadů“, „přípravy k opětovnému použití“, „opětovného použití“, „využití“, „recyklace“, „odstranění“, „nakládání s odpady“, „původce odpadu“ a „držitele odpadu“ uvedené v článku 3 směrnice 2008/98/ES.“

2) Vkládá se nový článek 3a, který zní:

„Článek 3a

Změna přílohy 1

„Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 21a za účelem změny názorných příkladů uvedených v příloze I.“

3) Článek 6 se mění takto:

a) nadpis se nahrazuje tímto: „Příprava k opětovnému použití, recyklace a využití“;

b) v odstavci 1 se doplňují nová písmena f) až k), která znějí:

„f) do konce roku 2020 bude minimálně 60 % hmotnosti veškerých obalových odpadů připraveno k opětovnému použití a recyklováno;

g) do konce roku 2020 bude dosaženo těchto minimálních cílů pro přípravu k opětovnému použití a recyklaci, pokud jde o níže uvedené zvláštní materiály obsažené v obalovém odpadu:

i) 45 % plastů;

ii) 50 % dřeva;

iii) 70 % železných kovů;

iv) 70 % hliníku;

v) 70 % skla;

vi) 85 % papíru a lepenky;

h) do konce roku 2025 bude minimálně 70 % hmotnosti veškerých obalových odpadů připraveno k opětovnému použití a recyklováno;

i) do konce roku 2025 bude dosaženo těchto minimálních cílů pro přípravu k opětovnému použití a recyklaci, pokud jde o níže uvedené zvláštní materiály obsažené v obalovém odpadu:

i) 60 % plastů;

ii) 65 % dřeva;

iii) 80 % železných kovů;

iv) 80 % hliníku;

v) 80 % skla;

vi) 90 % papíru a lepenky;

j) do konce roku 2030 bude minimálně 80 % hmotnosti veškerých obalových odpadů připraveno k opětovnému použití a recyklováno;

k) do konce roku 2030 bude dosaženo těchto minimálních cílů pro přípravu k opětovnému použití a recyklaci, pokud jde o níže uvedené zvláštní materiály obsažené v obalovém odpadu:

i) 80 % dřeva;

iii) 90 % železných kovů;

iv) 90 % hliníku;

v) 90 % skla.“;

c) vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

„1a. Pro účely výpočtu, zda bylo dosaženo cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. a) až k), se hmotností odpadu připraveného k opětovnému použití a recyklovaného odpadu rozumí hmotnost odpadů předaných pro konečnou přípravu k opětovnému použití nebo recyklaci po odečtení hmotnosti případného materiálu, který byl vyřazen v průběhu tohoto procesu kvůli přítomnosti nečistot a který musí být odstraněn nebo u něhož musí být uplatněn jiný způsob využití.

Pokud však vyřazený materiál představuje méně než 2 % hmotnosti odpadu předaného do tohoto procesu, rozumí se hmotností opadu připraveného k opětovnému použití a recyklovaného odpadu hmotnost odpadů, které byly předány pro konečnou přípravu k opětovnému použití nebo recyklaci.“;

d) vkládá se nový odstavec 1b, který zní:

„1b. Jestliže se obal skládá z různých materiálů, musí se pro účely výpočtů cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. f) až k) vzít každý materiál v úvahu zvlášť.“;

e) odstavce 3, 5, 8 a 9 se zrušují;

f) doplňuje se nový odstavec 12, který zní:

„12. Členské státy přijmou vhodná opatření na podporu návrhů obalů s cílem snížit jejich dopad na životní prostředí a vznik odpadů během výroby a následného používání, pokud tato opatření zamezují narušení vnitřního trhu a nebrání dodržování této směrnice ostatními členskými státy.

Tato opatření zahrnují opatření, která podporují vývoj, výrobu a uvádění na trh takových obalů, které jsou vhodné pro více použití, jsou trvanlivé po technické stránce a poté, co se stanou odpadem, jsou vhodné pro opětovné použití a recyklaci, aby se usnadnilo náležité uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady. Opatření berou v úvahu dopady výrobků během jejich celého životního cyklu.“

4) Vkládá se nový článek 6a, který zní:

„Článek 6a

Systém včasného varování

1. Komise s podporou Evropské agentury pro životní prostředí zveřejní tyto zprávy:

a)       v roce 2017 zprávu o plnění cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. f) a g);

b)      v roce 2022 zprávu o plnění cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. h) a i);

c)       v roce 2027 zprávu o plnění cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. j) a k).

2. Zprávy uvedené v odstavci 1 obsahují tyto údaje:

a)       odhad dosažení cílů pro jednotlivé členské státy;

b)      posouzení předpokládané doby dosažení cílů jednotlivými členskými státy a

c)       seznam členských států, u nichž hrozí, že těchto cílů nebude dosaženo v příslušných lhůtách, společně s vhodnými doporučeními.

Zprávy se v případě potřeby mohou kromě požadavků uvedených v odstavci 1 zabývat uplatňováním dalších požadavků.

3. Do šesti měsíců ode dne zveřejnění zprávy Komise předloží členské státy, u nichž hrozí nesplnění cílů, Komisi plán dodržení předpisů, který podrobně popisuje opatření, jež zamýšlejí přijmout k dosažení cílů. Plán dodržení předpisů bere v úvahu doporučení Komise uvedená v odst. 2 písm. c), opatření obsažená v příloze VIII směrnice 2008/98/ES nebo jakákoli jiná vhodná opatření. Je v něm uvedena předpokládaná doba splnění požadavků.“

5) V článku 11 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 21a, pokud jde o stanovení podmínek, za nichž se úrovně koncentrace uvedené v odstavci 1 nevztahují na recyklované materiály a cykly výrobků, které jsou součástí uzavřeného a řízeného výrobního řetězce, a rovněž na druhy obalů, na něž se nevztahuje požadavek uvedený v odstavci 1 třetí odrážce.“

6) Článek 12 se mění takto:

a) nadpis se nahrazuje tímto: „Informační systémy a podávání zpráv“;

b) odstavec 3 se zrušuje;

c) vkládají se nové odstavce 3a až 3d, které znějí:

„3a. Členské státy předávají Komisi každoročně elektronicky údaje týkající se provádění čl. 6 odst. 1 písm. a) až k), a to do 31. prosince roku následujícího po roce, pro nějž jsou údaje shromážděny. První zpráva bude zahrnovat období od 1. ledna [uvést rok vstupu tohoto pozměňujícího aktu v platnost + 1 rok] do 31. prosince [uvést rok vstupu tohoto pozměňujícího aktu v platnost + 1 rok].

3b. Je-li odpad dodáván pro přípravu k opětovnému použití, recyklaci či jiné materiálové využití v jiném členském státu, lze ho pro účely zpráv uvedených v odstavci 1 zahrnout do cíle pouze toho členského státu, ve kterém byl nasbírán.

3c. Obalový odpad vyvážený z Unie za účelem přípravy k opětovnému použití nebo recyklace se započítává s ohledem na splnění cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. a) až k) pouze tehdy, může-li vývozce v souladu s nařízením (ES) č. 1013/2006 prokázat, že ke zpracování mimo Unii došlo za podmínek, které odpovídají požadavkům příslušných právních předpisů Unie týkajících se životního prostředí.

3d. Komise může přijmout prováděcí akty za účelem stanovení jednotných podmínek pro ověřování souladu s cíli stanovenými v čl. 6 odst. 1 písm. a) až k), stanovení formátu pro předkládání údajů týkajících se těchto cílů a stanovení jednotných podmínek pro ověřování třetí stranou. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 21 odst. 2.“;

d) odstavec 5 se zrušuje.

7) Článek 17 se zrušuje.

8) Článek 19 se nahrazuje tímto:

„1. Komise přijme prováděcí akty nezbytné pro přizpůsobení identifikačního systému uvedeného v čl. 8 odst. 2 a v čl. 10 druhém pododstavci šesté odrážce vědeckému a technickému pokroku. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 21 odst. 2.

2. Komise přijme prováděcí akty nezbytné pro stanovení formátů pro předkládání údajů, jak je uvedeno v čl. 12 odst. 3d. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 21 odst. 2.“

9) Článek 20 se nahrazuje tímto:

„Článek 20

Zvláštní opatření

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 21a akty v přenesené pravomoci nezbytné k řešení jakýchkoli obtíží, které nastanou při uplatňování této směrnice, zejména u inertních obalových materiálů uváděných na trh v Unii ve velmi malých množstvích (tzn. přibližně 0,1 % hmotnosti), u primárních obalů zdravotnických prostředků a farmaceutických výrobků, drobných obalů a luxusních obalů.“

10) Článek 21 se nahrazuje tímto:

„Článek 21

Postup projednávání ve výboru

1. Pro účely čl. 12 odst. 3b a čl. 19 odst. 1 je Komisi nápomocen výbor pro přizpůsobování vědeckému a technickému pokroku a provádění směrnice 2008/98/ES o odpadech zřízený podle článku 39 směrnice 2008/98/ES. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011**.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“

11) Vkládá se nový článek 21a, který zní:

„Článek 21a

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 1 odst. 1, čl. 11 odst. 3, čl. 19 odst. 2 a čl. 20 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje [uvést datum vstupu této revize v platnost].

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 1 odst. 1, čl. 11 odst. 3, čl. 19 odst. 2 a čl. 20 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 1 odst. 1, čl. 11 odst. 3, čl. 19 odst. 2 a čl. 20 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

Článek 3

Změna směrnice 1999/31/ES

Směrnice 1999/31/ES se mění takto:

1) Článek 2 se mění takto:

a) písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a) použijí se definice „odpadu“, „komunálního odpadu“, „nebezpečného odpadu“, „využití“, „recyklace“, „odstranění“, „původce odpadu“ a „držitele odpadu“ uvedené v článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES*;“

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

b) vkládá se nové písmeno aa), které zní:

„aa) „zbytkovým odpadem“ rozumí odpad vyplývající z využití, včetně recyklace, který nemůže být dále využit a v důsledku toho musí být odstraněn;“

c) písmena b), c) a n) se zrušují;

d) písmeno d) se nahrazuje tímto:

„d) „odpady neklasifikovanými jako nebezpečné“ rozumějí veškeré odpady, na které se nevztahuje definice nebezpečného odpadu ve směrnici 2008/98/ES;“

e) písmeno m) se nahrazuje tímto:

„m) „biologicky rozložitelným odpadem“ rozumí dřevo, potravinářské a zahradní odpady a rovněž papír a lepenka a jakýkoli jiný odpad, který může podléhat anaerobnímu či aerobnímu rozkladu;“.

2) Článek 5 se mění takto:

a) vkládají se nové odstavce 2a, 2b a 2c, které znějí:

„2a. Členské státy do 1. ledna 2025 nepovolují ukládání níže uvedených odpadů na skládky odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné, recyklovatelných odpadů, včetně plastů, kovů, skla, papíru a lepenky a jiných biologicky rozložitelných odpadů.

2b. Členské státy nepovolují množství odpadu uloženého v daném roce na skládky odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné, které přesahuje 25 % celkového množství komunálního odpadu vzniklého v předchozím roce, a to od 1. ledna 2025.

2c. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby do 1. ledna 2030 byl na skládky odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné přijímán pouze zbytkový odpad, aby tak celkové množství odpadu ukládaného na skládky nepřekročilo 5 % celkového množství komunálního odpadu vzniklého v předchozím roce. Komise do roku 2025 tento cíl přezkoumá a případně předloží legislativní návrh právně závazného cíle pro omezení ukládání odpadu na skládky.

2d. Členské státy nepovolují ukládání komunálního odpadu na skládkách inertních odpadů.

Komise posoudí, zda je zavedení omezení vztahujících se na ukládání jiného než zbytkového odpadu na skládkách inertních odpadů proveditelné, a do roku 2018 vydá zprávu obsahující závěry, k nimž dospěla, a případně předloží legislativní návrh.“

3) Vkládá se nový článek 5a, který zní:

„Článek 5a

Systém včasného varování

1. Komise s podporou Evropské agentury pro životní prostředí zveřejní tyto zprávy:

a)       v roce 2022 zprávu o plnění cílů stanovených v čl. 5 odst. 2a písm. a) a odst. 2b písm. a);

b)      v roce 2027 zprávu o plnění cílů stanovených v čl. 5 odst. 2a písm. b) a odst. 2b písm. b).

2. Zprávy uvedené v odstavci 1 obsahují tyto údaje:

a)       odhad dosažení cílů pro jednotlivé členské státy;

b)      posouzení předpokládané doby dosažení cílů jednotlivými členskými státy a

c)       seznam členských států, u nichž hrozí, že těchto cílů nebude dosaženo v příslušných lhůtách, společně s vhodnými doporučeními.

Zprávy se v případě potřeby mohou kromě požadavků uvedených v odstavci 1 zabývat uplatňováním dalších požadavků.

3. Do šesti měsíců ode dne zveřejnění zprávy Komise předloží členské státy, u nichž hrozí nesplnění cílů, Komisi plán dodržení předpisů, který podrobně popisuje opatření, jež členský stát zamýšlí přijmout k dosažení cílů. Plán dodržení předpisů bere v úvahu doporučení Komise uvedená v odst. 2 písm. c), opatření obsažená v příloze VIII směrnice 2008/98/ES nebo jakákoli jiná vhodná opatření. Je v něm uvedena předpokládaná doba splnění požadavků.“

4) V čl. 11 odst. 2 se zrušuje druhý pododstavec:

5) V článku 12 se písmeno c) mění takto:

„c) kontrola kvality rozborů prováděných v rámci kontrol a monitorování nebo rozborů uvedených v čl. 11 odst. 1 písm. b) je prováděna příslušnými laboratořemi akreditovanými podle nařízení (ES) č. 765/2008[26].“

6) Článek 15 se nahrazuje tímto:

„Článek 15

Podávání zpráv

1. Členské státy předávají Komisi každoročně elektronicky údaje týkající se plnění cílů a povinností stanovených v čl. 5 odst. 2, 2a a 2b, a to do 31. prosince roku následujícího po roce, pro nějž jsou údaje shromážděny. Údaje jsou předávány ve formátu, který stanovila Komise v souladu s odstavcem 3. První zpráva bude zahrnovat období od 1. ledna [uvést rok vstupu tohoto pozměňujícího aktu v platnost + 1 rok] do 31. prosince [uvést rok vstupu tohoto pozměňujícího aktu v platnost + 1 rok].

2. Členské státy předávají údaje týkající se plnění cílů stanovených v čl. 5 odst. 2 až do 1. ledna 2025.

3. Komise může přijmout prováděcí akty za účelem stanovení jednotných podmínek pro ověřování souladu s cíli stanovenými v čl. 5 odst. 2, 2a a 2b, stanovení formátu pro předkládání údajů týkajících se těchto cílů a stanovení minimálních podmínek pro ověřování třetí stranou. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 17 odst. 2 této směrnice.

4. K údajům předloženým členským státem podle odstavce 1 a 2 je připojena zpráva o kontrole kvality a údaje jsou ověřeny nezávislou třetí stranou.“

7) Článek 16 se nahrazuje tímto:

„Článek 16

Změna příloh

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17a, pokud jde o změny nezbytné pro přizpůsobení příloh vědeckému a technickému pokroku.“

8) Článek 17 se nahrazuje tímto:

„Článek 17

Postup projednávání ve výboru

1. Pro účely čl. 3 odst. 3, čl. 5 odst. 2, 2a a 2b, bodu 3.5 přílohy I a bodu 5 přílohy II je Komisi nápomocen výbor pro přizpůsobování vědeckému a technickému pokroku a provádění směrnice 2008/98/ES o odpadech zřízený podle článku 39 směrnice 2008/98/ES. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011**. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.“

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.“

** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

9) Vkládá se nový článek 17a, který zní:

„Článek 17a

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 16 se Komisi svěřují na dobu neurčitou od [uvést datum vstupu tohoto pozměňujícího aktu v platnost].

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 16 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 16 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

Článek 4

Změna směrnice 2000/53/ES

V článku 9 směrnice 2000/53/ES se vkládají nové odstavce 1a a 1b, které znějí:

„1a. K podávání zpráv o ověření souladu s cíli stanovenými v čl. 7 odst. 2 prvním pododstavci uplatňují členské státy prováděcí pravidla, která se mohou mimo jiné týkat zavedení formátů přijatých Komisí v souladu s čl. 7 odst. 2 třetím pododstavcem – posledním pododstavcem. Údaje se Komisi předávají do 31. prosince roku následujícího po roce, pro nějž jsou údaje shromážděny.

1b. K údajům předloženým členskými státy podle tohoto článku je připojena zpráva o kontrole kvality a údaje jsou ověřeny nezávislou třetí stranou.

1c. Komise může přijmout prováděcí akty za účelem stanovení minimálních podmínek pro ověřování třetí stranou. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 39 odst. 11.“

Článek 5

Změna směrnice 2006/66/ES

Směrnice 2006/66/ES se mění takto:

1) Článek 22 se zrušuje.

2) Článek 23 se mění takto:

a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„Nejpozději do konce roku 2016 předloží Komise zprávu o provádění této směrnice a jejím dopadu na životní prostředí a na fungování vnitřního trhu.“;

b) v odstavci 2 se návětí nahrazuje tímto:

„Ve své zprávě Komise uvede vyhodnocení těchto hledisek této směrnice:“.

Článek 6

Změna směrnice 2012/19/EU

Směrnice 2012/19/EU se mění takto:

1) Článek 16 se mění takto:

a) odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5a. Členské státy předávají Komisi každoročně elektronicky údaje týkající se provádění čl. 16 odst. 4, a to do 31. prosince roku následujícího po roce, pro nějž jsou údaje shromážděny. Údaje jsou předávány ve formátu, který stanovila Komise v souladu s odstavcem 5d. První zpráva bude zahrnovat období od 1. ledna [uvést rok následující po roce vstupu tohoto pozměňujícího aktu v platnost] do 31. prosince [uvést rok následující po roce vstupu tohoto pozměňujícího aktu v platnost].

5c. K údajům předloženým členským státem podle odstavce 5a je připojena zpráva o kontrole kvality a údaje jsou ověřeny nezávislou třetí stranou.

5d. Komise může přijmout prováděcí akty za účelem stanovení minimálních podmínek pro ověřování třetí stranou. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 21 odst. 2.“

2) Článek 21 se nahrazuje tímto:

„Článek 21

Postup projednávání ve výboru

1. Pro účely čl. 7 odst. 5, čl. 8 odst. 5, čl. 11 odst. 3, čl. 16 odst. 3 a 6 a čl. 23 odst. 4 je Komisi nápomocen výbor pro přizpůsobování vědeckému a technickému pokroku a provádění směrnice 2008/98/ES o odpadech zřízený podle článku 39 směrnice 2008/98/ES. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3. Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise návrh prováděcího aktu nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.“

Článek 7

Provedení

1.           Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do [vložit datum dvanáct měsíců po vstupu této směrnice v platnost]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.           Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 8

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 9

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                  Za Radu

předseda                                                        předseda

[1]               Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

[2]               Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1).

[3]               Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/42/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech (Úř. věst. L 365, 31.12.1994, s. 10).

[4]               KOM(2011) 571.

[5]               Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171).

[6]               Hierarchie způsobů nakládání s odpady upřednostňuje na prvním místě předcházení vzniku odpadů, dále následuje opětovné použití a recyklace před energetickým využitím a odstraněním, které zahrnuje ukládání na skládky a spalování bez energetického využití.

[7]               COM(2013) 442.

[8]               Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností (Úř. věst. L 269, 21.10.2000, s. 34).

[9]               Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ze dne 6. září 2006 o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS (Úř. věst. L 266, 26.9.2006, s. 1).

[10]             http://www.wastetargetsreview.eu/

http://www.eea.europa.eu/publications/waste-opportunities-84-past-and

http://www.wastemodel.eu/.

[11]             Úř. věst. C , , s. .

[12]             Úř. věst. C , , s. .

[13]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

[14]             Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1).

[15]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/42/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech (Úř. věst. L 365, 31.12.1994, s. 10).

[16]             Na průmyslové a těžební činnosti se vztahují referenční dokumenty o nejlepších dostupných technikách (BREF) vypracované podle směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17) a směrnice o odpadech z těžebního průmyslu (2006/21/ES, Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 15), které obsahují informace o využívání zdrojů a předcházení vzniku odpadů, opětovném použití, recyklaci a využití odpadů. Probíhající revize dokumentů BREF a přijetí závěrů Komise týkajících se nejlepších dostupných technik posílí dopad těchto dokumentů na průmyslové postupy vedoucí k účinnějšímu využívání zdrojů a větší recyklaci a využití odpadů.

[17]             COM(2013) 442.

[18]             http://ec.europa.eu/eip/raw-materials/en/content/about-european-innovation-partnership-eip-raw-materials.

[19]             COM(2014) 297.

[20]             Sdělení Komise ze dne 2. října 2013 „Program pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT): výsledky a další kroky“ (COM(2013) 685).

[21]             http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/public-consultation-new/index_cs.htm.

[22]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností (Úř. věst. L 269, 21.10.2000, s. 34).

[23]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

[24]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

[25]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

[26]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).

PŘÍLOHA VI

Složení komunálního odpadu

Komunální odpad se skládá z odpadu z domácností a odpadu pocházejícího z maloobchodu, malých podniků, kancelářských budov a institucí (např. škol, nemocnic, veřejných budov), jenž je podobné povahy a podobného složení jako odpad z domácností. Jeho sběr provádí obce nebo subjekty jimi pověřené.

Komunální odpad tvoří:

– objemný odpad (např. bílé zboží, nábytek, matrace),

– zahradní odpad, listí, posekaná tráva, pouliční odpad, obsah odpadkových košů a odpad z tržnic,

– odpad pocházející z vybraných komunálních služeb, tj. odpad z údržby parků a zahrad a pouličního úklidu;

Tvoří jej rovněž odpad stejného původu a podobný co do povahy a složení:

– jehož sběr se neprovádí jménem obce, ale přímo prostřednictvím systémů odpovědnosti výrobců nebo jej provádí soukromé neziskové instituce za účelem jeho opětovného použití a recyklace, a to především odděleným sběrem,

– který pochází z venkovských oblastí, kde nefunguje pravidelný svoz odpadu.

Jeho součástí není:

– odpad z kanalizační sítě a zpracování odpadu, včetně kalů z čistíren odpadních vod,

– stavební a demoliční odpad.

PŘÍLOHA VII

Minimální požadavky na rozšířenou odpovědnost výrobce

Při rozvoji a uplatňování rozšířené odpovědnosti výrobce členské státy:

1. zohledňují technickou proveditelnost a ekonomickou životaschopnost a celkové dopady na životní prostředí, lidské zdraví a společnost, přičemž berou v úvahu nezbytnost zajištění řádného fungování vnitřního trhu;

2. zajistí jasné vymezení úloh a povinností jednotlivých subjektů zapojených do uplatňování rozšířené odpovědnosti výrobce, včetně výrobců a dovozců uvádějících zboží na trh Evropské unie a jejich systémů dodržování předpisů, soukromých nebo veřejných subjektů, místních orgánů a případně účastníků sociální ekonomiky;

3. stanoví měřitelné cíle v oblasti prevence, přípravy k opětovnému použití, opětovného použití, recyklace a/nebo obnovy zaměřené na splnění přinejmenším stávajících kvantitativních cílů stanovených v příslušných právních předpisech Evropské unie o odpadech;

4. zajistí, aby držitelé odpadu, na které se vztahuje rozšířená odpovědnost výrobce, měli nezbytné informace o dostupných systémech sběru odpadu;

5. stanoví postup pro podávání zpráv s cílem shromažďovat údaje o produktech uváděných na trh a – poté, co skončí životní cyklus těchto produktů – o jejich sběru a zpracování v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a v případě potřeby stanoví materiálové toky;

6. zajistí, aby finanční příspěvky do systémů rozšířené odpovědnosti výrobce od výrobců nebo dovozců uvádějících produkty na trh Evropské unie:

6.1. pokrývaly veškeré náklady nakládání s odpady, včetně odděleného sběru a zpracování odpadu, dostatečného informování držitelů odpadu, shromažďování údajů a podávání zpráv,

6.2. zohledňovaly příjmy z prodeje druhotných surovin pocházejících z odpadu,

6.3. byly vypočítávány na základě skutečných nákladů vynaložených na zacházení s jednotlivými výrobky uváděnými na trh Unie na konci jejich životnosti, na něž se vztahuje daný režim,

6.4. podpořily předcházení vzniku odpadků a iniciativy na jejich odstranění;

7. zavedou postup pro uznávání systémů rozšířené odpovědnosti výrobce s cílem:

7.1. zajistit transparentnost systémů jak z hlediska příspěvků placených výrobci, včetně dopadu na prodejní ceny, tak z hlediska dopadu na konkurenceschopnost a otevřenost pro malé podniky a zařízení,

7.2. vymezit zeměpisné pokrytí těchto systémů,

7.3. zajistit domácím výrobcům a dovozcům rovné zacházení,

7.4. zajistit mechanismus sebekontroly prostřednictvím pravidelných auditů těchto systémů prováděných třetí stranou, pokud jde o:

– 7.4.1. řádné finanční řízení systému – výpočet celkových nákladů podle druhu produktů; využívání vybraných prostředků a

– 7.4.2. řádný sběr a zpracování odpadu, kontrolu zákonnosti přepravy odpadů a kvality údajů a podávání zpráv;

8. stanoví přiměřené sankce v případě nesplnění cílů a/nebo neplnění těchto požadavků;

9. vytvoří odpovídající kontrolní a donucovací prostředky, uspořádají a povedou formální a pravidelný dialog mezi zúčastněnými subjekty.

PŘÍLOHA VIII

Opatření, která mají být zvážena v rámci plánu uvedeného v článku 11a (Systém včasného varování)

V rámci plánu dodržování předpisů, který navrhnou členské státy, u nichž hrozí nedodržení cílů, se zváží přijetí těchto opatření:

– opatření zaměřená na zlepšení kvality statistik a vytváření jasných prognóz ohledně kapacit nakládání s odpady a cílů, které ještě zbývá splnit, uvedených v čl. 11 odst. 2 této směrnice, čl. 6 odst. 1 směrnice 94/62/ES a čl. 5 odst. 2 písm. a), b) a c) směrnice 1999/31/ES;

– lepšího využití klíčových ekonomických nástrojů, mj.:

– postupného zvýšení zdanění ukládání na skládkách u všech kategorií odpadu (komunálních, inertních a jiných),

– zavedení nebo zvýšení daní ze spalování odpadu nebo uvalení zvláštního zákazu spalování recyklovatelného odpadu,

– postupného rozšíření režimů platby podle množství odpadu na celé území členských států coby pobídek pro výrobce komunálního odpadu ke snižování množství odpadu, jeho opětovnému použití a recyklaci,

– opatření na zlepšení nákladové efektivnosti stávajících a budoucích systémů odpovědnosti výrobců (včetně podrobných opatření k uplatňování a načasování minimálních požadavků na rozšířenou odpovědnost výrobce obsažených v příloze VII); rozšíření působnosti systému odpovědnosti výrobce na nové toky odpadů,

– ekonomických pobídek pro místní orgány, aby podporovaly prevenci, rozvoj a rozšiřování systémů odděleného sběru odpadu,

– opatření na podporu rozvoje odvětví opětovného použití,

– opatření na potlačení škodlivých subvencí, jež nejsou v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady;

– technických a rozpočtových opatření na podporu rozvoje trhů pro opětovné využití výrobků a recyklovaných (včetně kompostovaných) materiálů a také na zlepšení kvality recyklovaných materiálů;

– opatření na zvýšení povědomí veřejnosti o řádném nakládání s odpady a snižování množství odpadků, mj. příležitostných kampaní usilujících o snížení množství odpadů u zdroje a dosažení vysoké úrovně účasti na systémech odděleného sběru odpadu;

– opatření k zajištění náležité koordinace mezi všemi příslušnými orgány veřejné správy, které působí v oblasti nakládání s odpady, jakož i zapojení dalších klíčových zúčastněných stran;

– využívání evropských strukturálních a investičních fondů k financování rozvoje infrastruktury nakládání s odpady potřebné k plnění příslušných cílů;

– jakýchkoli relevantních alternativních nebo doplňujících opatření sloužících dosažení téhož účelu.

Plán musí být vypracován na základě vyhodnocení stávajících plánů pro nakládání s odpady a po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami a příslušnými orgány veřejné správy, které působí v oblasti nakládání s odpady. K plánu musí být přiloženy nejen výsledky těchto konzultací, ale také posouzení jeho očekávaných účinků na dosažení příslušných cílů, jichž se plán týká. Dále je třeba přiložit přesný časový rozvrh uplatňování navrhovaných opatření.

V případě potřeby budou součástí plánu revidované plány nezbytné infrastruktury a v případě nutnosti se připojí návrh harmonogramu úpravy stávajících vnitrostátních nebo regionálních plánů pro nakládání s odpady podle článku 28 a programů pro předcházení vzniku odpadů, jak jsou vymezeny v článku 29. “.