5.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 33/233


Úterý, 5. července 2011
Deriváty, ústřední protistrany a registry obchodních údajů ***I

P7_TA(2011)0310

Pozměňovací návrhy Evropského parlamentu ze dne 5. července 2011 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (KOM(2010)0484 – C7-0265/2010 – 2010/0250(COD)) (1)

2013/C 33 E/34

Řádný legislativní postup (první čtení)

[Pozměňovací návrh č. 1, pokud není uvedeno jinak]

POZMĚŇOVACÍ NÁVRH PARLAMENTU (2)

k návrhu Komise


(1)  Věc byla vrácena k opětovnému projednání výboru podle čl. 57 odst. 2 druhého pododstavce (A7-0223/2011).

(2)  Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučnou kurzívou; vypuštění textu je označeno symbolem ▐.


Úterý, 5. července 2011
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (2),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Skupina odborníků na vysoké úrovni vedená Jacquesem de Larosièrem ve své zprávě vypracované na žádost Komise a zveřejněné dne 25. února 2009 došla k závěru, že rámec dohledu musí být posílen, aby se snížilo riziko a závažnost budoucích finančních krizí, a doporučila dalekosáhlé reformy struktury dohledu nad finančním odvětvím v Unii, včetně vytvoření Evropského systému orgánů finančního dohledu, který by se skládal ze tří evropských orgánů dohledu – jednoho pro bankovnictví, jednoho pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a jednoho pro cenné papíry a trhy – a zřízení Evropské rady pro systémová rizika.

(2)

Sdělení Komise ze dne 4. března 2009 s názvem „Urychlit oživení evropské ekonomiky“ navrhlo posílit regulatorní rámec Unie pro finanční služby. Ve svém sdělení ze dne 3. července 2009 s názvem „Zajištění efektivních, bezpečných a stabilních trhů s deriváty“ posoudila Komise úlohu derivátů ve finanční krizi a ve svém sdělení ze dne 20. října 2009 s názvem „Zajištění efektivních, bezpečných a stabilních trhů s deriváty: budoucí opatření politiky“ uvedla Komise opatření, která hodlá přijmout, aby snížila rizika spojená s deriváty.

(3)

Dne 23. září 2009 přijala Komise návrhy tří nařízení, kterými se zřizuje Evropský systém orgánů finančního dohledu, včetně vytvoření tří evropských orgánů dohledu, jež by přispěly ke konzistentnímu používání právních předpisů Unie a k zavedení vysoce kvalitních společných norem a postupů v oblasti regulace a dohledu, totiž Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (3) (dále jen „orgán EBA“), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (4) (dále jen „orgán EIOPA“) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (5) (dále jen „orgán ESMA“). Tyto orgány hrají klíčovou úlohu při ochraně stability finančního sektoru. Je proto nezbytné trvale zajistit, aby bylo rozvíjení jejich činnosti vysokou politickou prioritou a aby byly náležitě financovány.

(4)

OTC deriváty jsou netransparentní, jelikož se jedná o soukromě sjednané smlouvy a veškeré informace o nich jsou obvykle dostupné pouze smluvním stranám. Vytvářejí složitou pavučinu vzájemné závislosti, v důsledku čehož může být obtížné určit povahu a úroveň příslušných rizik. Finanční krize prokázala, že tyto vlastnosti zvyšují nejistotu v dobách, kdy je situace na trhu napjatá, a v důsledku toho ohrožují finanční stabilitu. Toto nařízení stanoví podmínky pro snížení uvedených rizik a pro zlepšení transparentnosti derivátových smluv.

(5)

Na vrcholné schůzce dne 26. září 2009 v Pittsburghu se čelní představitelé G-20 dohodli, že všechny standardizované smlouvy o OTC derivátech by měly být do konce roku 2012 zúčtovány prostřednictvím ústředních protistran a že smlouvy o OTC derivátech by měly být hlášeny registrům obchodních údajů. V červnu 2010 vedoucí představitelé skupiny G20 v Torontu znovu potvrdili svůj závazek a zavázali se též urychlit zavádění přísných opatření ke zlepšení transparentnosti OTC derivátů a regulatorního dohledu nad nimi mezinárodně konzistentním a nediskriminačním způsobem s cílem zlepšit trh s OTC deriváty a vytvořit účinnější nástroje, kterými přiměje firmy k odpovědnosti za rizika, která na sebe berou. Komise se zasadí o to, aby tyto závazky stejným způsobem zaváděli naši mezinárodní partneři.

(6)

Evropská rada ve svých závěrech ze dne 2. prosince 2009 souhlasila s tím, že je nutno podstatně zlepšit snižování úvěrového rizika protistrany a ze je důležité zlepšit transparentnost, účinnost a integritu transakcí s deriváty. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. června 2010 na téma Trhy s deriváty: budoucí opatření politiky vyzvalo k povinnému zúčtování a ohlašování OTC derivátů.

(7)

Orgán ESMA v rozsahu působnosti tohoto nařízení zabezpečuje stabilitu finančních trhů v naléhavých situacích, zajišťuje konzistentní používání pravidel Unie vnitrostátními orgány dohledu a urovnává neshody mezi nimi. Je také pověřen vypracováním právně závazných regulačních technických norem a má ústřední úlohu při povolování a sledování ústředních protistran a registrů obchodních údajů.

(8)

Jednotná pravidla jsou vyžadována pro derivátové smlouvy stanovené v příloze I oddíle C bodech 4 až 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů (6).

(8a)

Komise ve svém sdělení ze dne 2. února 2011 s názvem „Řešení výzev v oblasti komoditních trhů a v oblasti surovin“ označila zvýšenou financializaci mezinárodních trhů se surovinami za strategickou výzvu pro ekonomiky Unie. Komise znovu potvrdila, že je zapotřebí více transparentnosti při obchodování se surovinami a že limity pozic by mohly mít pozitivní efekt při obchodování s deriváty u komodit. S cílem dosáhnout skutečného snížení nezdravě vysokého objemu obchodování na trzích se surovinami by měla Komise posoudit zejména účinky omezení připuštění k obchodování na surovinových burzách pouze na fyzické obchodníky a vyloučení finančních institucí. Komise by se měla v rámci nadcházejících přezkumů směrnice 2004/39/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu)  (7) zabývat zejména problémem kolísaní cen na potravinových a zemědělských trzích a navrhnout vhodné požadavky k předcházení systémovým rizikům a manipulativním praktikám, včetně maržových požadavků, limitů pozic a kárného vydání zisku.

(9)

Pobídky k podpoře využívání ústředních protistran se neukázaly jako dostatečný nástroj k zajištění skutečného zúčtování standardizovaných OTC derivátů. Proto jsou zapotřebí požadavky na povinné zúčtování OTC derivátů, které lze zúčtovat, prostřednictvím ústředních protistran.

(10)

Je pravděpodobné, že členské státy přijmou odlišná vnitrostátní opatření, která by mohla vytvořit překážky hladkého fungování vnitřního trhu a mohla by být na úkor účastníků trhu a finanční stability. Jednotné používání zúčtovací povinnosti v Unii je také nezbytné k zajištění vysoké úrovně ochrany investorů a k vytvoření rovných podmínek pro účastníky trhu.

(11)

Má-li se zajistit, aby zúčtovací povinnost snížila systémové riziko, je zapotřebí proces určení způsobilých kategorií derivátů, které by uvedené povinnosti měly podléhat. Uvedený proces by měl vzít v úvahu, že ne všechny OTC deriváty zúčtované prostřednictvím ústředních protistran lze považovat za vhodné pro povinné zúčtování prostřednictvím ústředních protistran.

(12)

Toto nařízení stanoví kritéria pro určení způsobilosti k zúčtovací povinnosti. S ohledem na svou ústřední úlohu by orgán ESMA po konzultaci s Komisí a Evropskou radou pro systémová rizika, která byla zřízena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika  (8) (dále jen „rada ESRB“), měl rozhodovat o tom, zda nějaká kategorie derivátů splňuje kritéria způsobilosti, zda by měla uplatněna zúčtovací povinnost a odkdy by měla zúčtovací povinnost nabýt účinku , a to včetně případné „etapizace“ provádění norem . Postupné zavádění zúčtovací povinnosti by mohlo být provedeno buď z hlediska podílu způsobilých kategorií, které mají být zúčtovány, nebo z hlediska typů účastníků trhu, kteří se mají podrobit zúčtovací povinnosti. Rovněž by mělo být nadále povoleno bilaterální zúčtování, a to v případech, kdy některé kategorie derivátů v rámci jedné skupiny derivátů nesplňují podmínky pro zúčtování, jak tomu může být v případě zajišťovacích derivátů.

(12a)

Při určování, zda má určitá kategorie derivátů podléhat požadavkům na zúčtování, by měl orgán ESMA usilovat o snížení systémového rizika a o zamezení systémovým dopadům. To zahrnuje zohlednění takových faktorů posuzování, jako je budoucí datum, od kterého nabývá zúčtovací povinnost účinku, propojenost příslušné kategorie derivátů na trhu, úroveň standardizace smluvních a hospodářských podmínek smluv, dopady na hospodářskou soutěž a konkurenceschopnost podniků z EU na celosvětových trzích, provozní schopnost ústředních protistran zvládnout objem úkolů a povinnosti vyplývající z této směrnice a jejich schopnost z hlediska řízení rizik, míra vypořádacího rizika a úvěrového rizika protistrany a dopad nákladů na reálnou ekonomiku, a zejména na investice.

(12b)

Vlastnosti devizového trhu (objem transakcí denně, dvojice měn, důležité transakce třetích zemí, vypořádací riziko řešené v rámci stávajícího spolehlivého mechanismu) vyžadují vhodný režim, který bude zejména zahrnovat předběžné mezinárodní sbližování požadavků a vzájemné uznání dané infrastruktury. Z tohoto pohledu by orgán ESMA měl zvážit vyjmutí devizových swapů a termínových transakcí.

(12c)

Při vypracovávání aktů v přenesené pravomoci a technických prováděcích norem by měl být brán zvláštní ohled na potřeby institucí v oblasti dlouhodobého spoření s cílem poskytovat spotřebitelům produkty dlouhodobého spoření. Za tímto účelem by neměly z tohoto nařízení vyplývat pro instituce v oblasti dlouhodobého spoření neúměrně vysoké náklady. Jedním z nástrojů k dosažení tohoto cíle je řádné uplatňování zásady proporcionality.

(12d)

Institucím v oblasti dlouhodobého spoření by mělo být povoleno využívat ke krytí počátečních a variančních marží státních a kvalitních korporátních dluhopisů jako alternativy k prostředkům v hotovosti.

(13)

K zúčtování smlouvy o OTC derivátech je nutné, aby s ním souhlasily obě smluvní strany. Proto by výjimky ze zúčtovací povinnosti měly být úzce zaměřeny, jelikož by snížily účinnost povinnosti a výhody zúčtování prostřednictvím ústředních protistran a mohou vést k regulatorní arbitráži mezi skupinami účastníků trhu. Komise a orgán ESMA by však měly zajistit, aby povinné mechanismy zúčtování rovněž chránily investory.

(13a)

Obecně by se povinnosti vyplývající z tohoto nařízení měly omezit na budoucí transakce, čímž bude umožněn plynulý přechod, upevněna stabilita systému a současně omezena nutnost provádět dodatečné úpravy. K tomu je třeba posuzovat zúčtovací a ohlašovací povinnosti odlišným způsobem. Zpětnou zúčtovací povinnost lze z právních důvodů kvůli zajištění nezbytného zpětného zabezpečení uplatnit velmi obtížně, což však neplatí u dodatečné ohlašovací povinnosti. V těchto případech by mohla být na základě výsledků studie dopadů a na základě technických podmínek a zbytkové doby splatnosti s ohledem na kategorie derivátů zavedena dodatečná ohlašovací povinnost.

(14)

OTC deriváty, které nejsou považovány za vhodné ke zúčtování prostřednictvím ústředních protistran, s sebou stále nesou úvěrové riziko protistrany, a proto by měla být stanovena pravidla k řízení uvedeného rizika. Uvedená pravidla by měla být použitelná pouze na účastníky trhu, kteří podléhají zúčtovací povinnosti.

(14a)

Je důležité, aby byl nutně odlišný přístup k nefinančním protistranám rozšířen z tohoto nařízení i na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu  (9) a na směrnici 2006/49/ES o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí  (10) . Protistrany, kterým není nařízeno provádět centrální zúčtování, by neměly čelit vyšším kapitálovým požadavkům v souvislosti s probíhajícími bilaterálními dohodami.

(14b)

Náklady na regulační kapitál pro finanční protistrany, které se zabývají OTC deriváty, jež jsou zúčtované bilaterálně, a nikoliv prostřednictvím centrálního zúčtovacího střediska, by mělo být možné vypočítat podle úrovně možných ztrát spojených s rizikem selhání, stanoveným pro každou protistranu.

(15)

Pravidla o zúčtovací a ohlašovací povinnosti a pravidla o technikách snižování rizika pro smlouvy o OTC derivátech, které nezúčtuje ústřední protistrana, by se měla používat na finanční protistrany, a to na investiční podniky povolené podle směrnice 2004/39/ES, úvěrové instituce povolené podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, pojišťovny povolené podle první směrnice Rady 73/239/EHS ze dne 24. července 1973 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu (11), životní pojišťovny povolené podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 o životním pojištění (12), zajišťovny povolené podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/68/ES ze dne 16. listopadu 2005 o zajištění (13),, subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) povolené podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (14) a alternativní investiční fondy spravované správci alternativních investičních fondů povolenými a registrovanými podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů  (15) .

(15a)

U SKIPCP, které provádějí operace s deriváty pouze v malém rozsahu, je proto třeba posoudit jejich činnosti s cílem určit, na jakém konkrétním základě by měly být považovány za finanční protistrany ve smyslu tohoto nařízení. V této souvislosti je třeba učinit kroky s cílem zabránit narušení hospodářské soutěže a omezit prostor pro zneužívání. Z tohoto důvodu by neměl být zúčtovací práh platný pro nefinanční protistrany automaticky uplatňován na SKIPCP. Spíše by se mělo uvažovat o velmi striktně vymezené odchylce, která by měla být zavedena.

(15b)

SKIPCP by měly spadat do působnosti tohoto nařízení, protože diverzifikované investiční politiky SKIPCP zahrnují i transakce v oblasti derivátových smluv. Činnost SKIPCP se v posledních letech značně zvýšila a tyto subjekty představují přibližně 50 % HDP Unie a zároveň mají vzhledem ke své velké investiční kapacitě globální systémový význam.

(15c)

Penzijní fondy, jak jsou vymezeny ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi  (16) , s rizikovým profilem neochoty podstupovat riziko a takové, jež používají deriváty za účelem zajištění jejich rizika v oblasti penzijních závazků, by měly podléhat ohlašovacím povinnostem a metodám snižování rizika pro smlouvy o OTC derivátech, které nezúčtovává ústřední protistrana, jak je stanoveno v tomto nařízení. Tyto penze by však neměly podléhat zúčtovací povinnosti, aby se zamezilo nepřiměřeným nákladům pro důchodce.

(16)

Tam, kde je to vhodné, by se pravidla použitelná na finanční protistrany měla také používat na nefinanční protistrany. Uznává se, že nefinanční protistrany využívají OTC smlouvy, aby se kryly proti obchodním rizikům přímo spojeným s jejich obchodními činnostmi. Při určování toho, zda by nefinanční protistrana měla podléhat zúčtovací povinnosti, by tedy měl být brán ohled na účel, ke kterému uvedená nefinanční protistrana OTC deriváty používá, a na rozsah její angažovanosti v uvedených nástrojích. Nefinanční protistrany by měly vysvětlit používání derivátů ve svých výročních zprávách nebo jinými vhodnými prostředky. Při stanovování prahu pro zúčtovací povinnost by orgán ESMA měl konzultovat se všemi příslušnými orgány, jako například s regulačními orgány zodpovědnými za komoditní trhy a s nefinančními protistranami , aby se zajistilo plné zohlednění zvláštností těchto odvětví. Do 31. prosince 2013 by nadto měla Komise posoudit systémový význam transakcí nefinančních podniků s OTC deriváty v různých odvětvích, včetně odvětví energetiky. Pokud by vstoupil v platnost srovnatelný soubor pravidel na evropské úrovni, který bude uzpůsobený jednotlivým odvětvím, měla by Komise neprodleně zvážit vynětí tohoto odvětví z působnosti tohoto nařízení a k tomuto účelu předložit odpovídající legislativní návrhy.

(16a)

Zúčtovací práh u nefinančních protistran má pro všechny účastníky trhu velký význam. Při jeho stanovování by měly být zohledněny a posouzeny jak kvalitativní, tak i kvantitativní faktory. V této souvislosti, je-li to vhodné, je třeba usilovat o rozsáhlou standardizaci smluv OTC a uznat význam snižování rizika u běžné obchodní činnost nefinančních protistran. Zavedení prahových hodnot, které budou vycházet z celkového významu podniku na trhu, popřípadě z jeho významu v rámci tržního odvětví OTC derivátů, může být doplněno o ukazatele rizika daného podniku.

(16b)

S cílem vyjmout malé a střední podniky ze zúčtovací povinnosti by se mělo uvažovat o odvětvově specifických zúčtovacích prazích pro OTC deriváty, které vycházejí z celkového objemu smluv, které uzavřel daný podnik. Mimoto by měl orgán ESMA zkoumat, zda by pro ohlašovací povinnost malých a středních podniků mohla být zavedena pravidla de minimis.

(16c)

Komise by měla zajistit, aby nebylo nezbytné a vhodné využívání OTC derivátů nefinančními protistranami za účelem zajištění tržních rizik plynoucích z obchodních operací v souvislosti s tvorbou cen nebo dostupností komplikováno budoucími legislativními návrhy.

(17)

Smlouva uzavřená fondem bez ohledu na to, zda jej spravuje správce fondu či ne, by měla být posuzována v rozsahu působnosti tohoto nařízení.

(18)

Z oblasti působnosti tohoto nařízení by měly být vyňaty centrální banky, další vnitrostátní subjekty plnící podobné funkce, další veřejné subjekty pověřené správou veřejného dluhu nebo do správy veřejného dluhu zasahující a mezinárodní rozvojové banky uvedené v příloze VI části 1 oddíle 4.2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES , Banka pro mezinárodní platby a některé další subjekty veřejného sektoru vymezené v čl. 4 odst. 18 směrnice 2006/48/ES, aby nebyly omezeny jejich pravomoci zasahovat za účelem stabilizace trhu, bude-li zapotřebí. U subjektů veřejného sektoru ve smyslu čl. 4 odst. 18 směrnice 2006/48/ES, které jsou ve vlastnictví centrálních vlád a pro něž platí výslovné dohody o zárukách příslušné ústřední vlády, by se mělo předem uvážit, zda by bylo zodpovědné udělit jim odchylku ze zúčtovací povinnosti.

(19)

Jelikož ne všichni účastníci trhu, kteří podléhají zúčtovací povinnosti, se mohou stát zúčtujícími členy ústřední protistrany (nebo klientem zúčtujících členů) , měli by mít možnost mít přístup k ústředním protistranám jako klienti nebo prostřednictvím investičních podniků nebo úvěrových institucí, které jsou samy klienty .

(20)

Zavedení zúčtovací povinnosti spolu s procesem ke stanovení toho, které ústřední protistrany lze za účelem této povinnosti využívat, může vést k nezamýšlenému narušování hospodářské soutěže na trhu s OTC deriváty. Například ústřední protistrana by mohla odmítnout uskutečňovat zúčtování transakcí prováděných v některých obchodních systémech, protože ústřední protistranu vlastní konkurenční obchodní systém. Má-li se zabránit těmto diskriminačním praktikám, měly by ústřední protistrany zúčtovávat transakce prováděné v různých systémech, pokud uvedené systémy vyhoví provozním a technickým požadavkům stanoveným ústřední protistranou , a bez ohledu na smluvní dokumentaci, na jejímž základě protistrany uzavřely obchod s OTC deriváty, za předpokladu, že zmíněná dokumentace odpovídá tržním normám . Komise by obecně měla nadále pečlivě sledovat vývoj trhu s OTC deriváty a v případě potřeby zasáhnout, aby zabránila tomuto narušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

(21)

K určení příslušných kategorií OTC derivátů, které by měly podléhat zúčtovací povinnosti, prahů a systémově významných nefinančních protistran jsou zapotřebí spolehlivé údaje. Proto je pro účely regulace důležité, aby byl na úrovni Unie stanoven jednotný požadavek na hlášení údajů o OTC derivátech. Kromě toho je třeba, aby byla zajištěna dodatečná ohlašovací povinnost, a to v co největší míře, jak pro finanční, tak nefinanční protistrany nad prahovou hodnotou, aby orgán ESMA získal srovnatelné údaje. Pokud takové dodatečné ohlašování není u jakékoli z kategorií OTC derivátů proveditelné, mělo by být poskytnuto příslušnému registru obchodních údajů patřičné zdůvodnění.

(22)

Je důležité, aby účastníci trhu hlásili všechny údaje o smlouvách o OTC derivátech, které uzavřeli, registrům obchodních údajů. V důsledku toho budou informace o rizicích vlastních trhům s OTC deriváty uchovávány centrálně a budou snadno přístupné pro orgán ESMA, pro příslušné orgány i pro příslušné centrální banky Evropského systému centrálních bank (ESCB). Komise a orgán ESMA by měly zvážit rozšíření použitelnosti ohlašovací povinnosti i na vložené deriváty.

(22a)

Na instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění ve smyslu čl. 6 písm. a) směrnice 2003/41/ES nebo mechanismy skýtající podobnou míru snížení rizika a uznané na základě vnitrostátního práva pro účely penzijního pojištění, které využívají derivátové smlouvy, u nichž je objektivně měřitelné, že snižují rizika přímo související s platební schopností instituce provozující penzijní systém, by se měla vztahovat ustanovení o bilaterální kolateralizaci uvedená v tomto nařízení, která budou předmětem přezkumu v roce 2014.

(23)

Za účelem získání komplexního přehledu o trhu a vyhodnocení systémového rizika by registrům obchodních údajů měly být hlášeny zúčtované i nezúčtované smlouvy.

(23a)

Orgánům ESMA, EIOPA a EBA by měly být poskytnuty odpovídající zdroje, aby mohly efektivně plnit úkoly, které jim jsou svěřeny v tomto nařízení.

(24)

Povinnost ohlásit jakoukoli změnu nebo ukončení smlouvy by se měla používat na původní protistrany uvedené smlouvy a na veškeré ostatní subjekty, které podávají hlášení jménem původních protistran. Protistrana nebo její zaměstnanci, kteří registru obchodních údajů ohlásí úplné údaje o smlouvě jménem jiné protistrany v souladu s tímto nařízením, by neměla porušit žádné omezení prozrazovat informace.

(25)

V souvislosti se zúčtovací a ohlašovací povinností by měly existovat účinné, přiměřené a odrazující sankce. Členské státy by měly uvedené sankce vymáhat způsobem, který nesnižuje účinnost uvedených pravidel. Členské státy by měly zajistit, aby byly uložené sankce zveřejněny a aby se v pravidelných intervalech zveřejňovaly zprávy hodnotící efektivnost platných pravidel.

(26)

Povolení ústřední protistrany by mělo být podmíněno minimální výší počátečního kapitálu. Základní kapitál by spolu s nerozděleným ziskem a rezervními fondy ústřední protistrany měl být vždy přiměřený velikosti a činnosti ústřední protistrany, aby se zajistilo, že je adekvátně kapitalizovaná vůči operačním nebo zbytkovým rizikům a že v případě potřeby dokáže provést řádné ukončení nebo restrukturalizaci svých operací.

(27)

Jelikož toto nařízení zavádí pro účely regulace zákonnou povinnost provádět zúčtování prostřednictvím zvláštních ústředních protistran, je nezbytné zajistit, aby uvedené ústřední protistrany byly bezpečné a spolehlivé a aby nepřetržitě splňovaly přísné požadavky na organizaci, vedení obchodní činnosti a obezřetnost stanovené tímto nařízením. V zájmu jednotného uplatňování tohoto nařízení by se měly výše uvedené požadavky používat na zúčtování všech finančních nástrojů, se kterými ústřední protistrany obchodují.

(27a)

Příslušný orgán by se měl ujistit, že ústřední protistrana udržuje dostatečné dostupné finanční zdroje (které by měly zahrnovat minimální příspěvek vlastních zdrojů ústřední protistrany) v souladu s pokyny vydanými orgánem ESMA.

(28)

Je proto za účelem regulace a harmonizace zapotřebí zajistit, aby finanční protistrany využívaly pouze ústřední protistrany, které splňují požadavky stanovené v tomto nařízení.

(29)

Nezbytným důsledkem povinnosti provádět zúčtování OTC derivátů jsou přímá pravidla pro povolení ústředních protistran a dohled nad nimi. Je vhodné, aby si příslušné orgány ponechaly odpovědnost za všechny aspekty povolování ústředních protistran a dohledu nad nimi, včetně odpovědnosti ověřovat, že žadatelská ústřední protistrana splňuje toto nařízení a směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (17) vzhledem ke skutečnosti, že uvedené vnitrostátní orgány nadále dokáží nejlépe posoudit, jak ústřední protistrany den co den fungují, provádět pravidelné přezkumy a přijímat v případě potřeby vhodná opatření.

(30)

Pokud ústřední protistraně hrozí platební neschopnost, může fiskální odpovědnost spočívat převážně na členském státě, ve kterém je usazena. Z toho vyplývá, že povolení a dohled nad uvedenou ústřední protistranou by měl vykonávat příslušný orgán uvedené členského státu. Protože však zúčtující členové ústřední protistrany mohou být usazeni v různých členských státech a dopad selhání ústřední protistrany pocítí jako první, je nutné, aby se do režimu povolování a dohledu zapojil orgán ESMA. Tak se předejde odlišným vnitrostátním opatřením nebo postupům a překážkám pro vnitřní trh. Orgán ESMA by měl zapojit do práce na přípravě doporučení a rozhodnutí další příslušné orgány dotčených členských států.

(31)

Je nezbytné posílit ustanovení o výměně informací mezi příslušnými orgány a posílit povinnost pomoci a spolupráce mezi nimi. ▐ Při výměně informací je nezbytné přísně dodržovat služební tajemství. Vzhledem k širokému dopadu smluv o OTC derivátech je nezbytné, aby přístup k informacím potřebným pro výkon svých funkcí měly další regulační orgány ▐.

(31a)

Nic v tomto nařízení by nemělo omezovat nebo bránit ústřední protistraně v jedné jurisdikci ve zúčtování produktu vyjádřeného v měně jiného členského státu EU nebo měně třetí země nebo ukládat povinnost, aby ústřední protistrana měla bankovní licenci pro zajištění přístupu ke každodenní likviditě prostřednictvím centrální banky.

(32)

S ohledem na globální povahu finančních trhů je třeba s ústředními protistranami usazenými v třetích zemích uzavírat dohody o poskytování zúčtovacích služeb v rámci Unie . Součástí těchto dohod by mělo být povolení ústřední protistrany usazené ve třetí zemi ze strany od orgánu ESMA a ze strany příslušných orgánů členského státu, v němž tato ústřední protistrana hodlá poskytovat zúčtovací služby, nebo by měla být osvobozena od podmínek a postupů souvisejících se získáním povolení, o čemž rozhodne Komise, za předpokladu, že uzná právní a dohledový rámec uvedené třetí země jako rovnocenný s rámcem Unie a že budou splněny požadované podmínky. V této souvislosti budou zvlášť důležité dohody s významnými mezinárodními partnery Unie, aby se globálně zajistily rovné podmínky a finanční stabilita.

(32a)

Dne 16. září 2010 se Evropská rada dohodla na tom, že je třeba, aby Unie v rámci svých vnějších vztahů prosazovala své zájmy a hodnoty důrazněji a v duchu vzájemnosti i vzájemného prospěchu a aby učinila kroky s cílem mj. zabezpečit evropským podnikům větší přístup na trh a prohloubit spolupráci v oblasti regulace s významnými obchodními partnery.

(33)

Ústřední protistrany by měly mít bez ohledu na svou vlastnickou strukturu spolehlivé řídicí systémy, vyšší vedení s dobrou pověstí a v radě nezávislé členy. Alespoň jedna třetina členů, ale nejméně dva členové v radě by měli být nezávislí. Tito nezávislí členové by neměli vystupovat jako nezávislí ve více než jedné jiné ústřední protistraně. Jejich odměna by neměla být jakkoli vázána na výkon dané ústřední protistrany. Odlišné řídicí systémy a vlastnické struktury ústřední protistrany však mohou mít vliv na její ochotu nebo schopnost provádět zúčtování některých produktů. Proto je vhodné, aby se jakýmkoli potenciálním střetem zájmů v rámci ústřední protistrany zabývali nezávislí členové rady a výbor pro rizika, který ústřední protistrana zřídí. Musí zde být adekvátně zastoupeni zúčtující členové a klienti, jelikož rozhodnutí přijatá ústřední protistranou na ně mohou mít dopad.

(34)

Ústřední protistrana může zajišťovat funkce, kromě řízení rizik, formou outsourcingu, ale pouze pokud uvedené funkce zajišťované formou outsourcingu nemají dopad na řádný chod ústřední protistrany a na její schopnost řídit rizika. Outsourcing funkcí by měl být schválen výborem pro rizika ústřední protistrany.

(35)

Požadavky na účast pro ústřední protistranu by tedy měly být transparentní, přiměřené a nediskriminační a měly by umožňovat vzdálený přístup, pokud tím ústřední protistrana nebude vystavena dalším rizikům.

(36)

Klientům zúčtujících členů, kteří provádějí zúčtování svých OTC derivátů s ústředními protistranami, by měla být poskytnuta vysoká úroveň ochrany. Skutečná úroveň ochrany závisí na úrovni oddělení, kterou si uvedení klienti zvolí. Zprostředkovatelé by měli oddělovat svá aktiva od aktiv svých klientů. Z těchto důvodů by ústřední protistrany měly vést aktualizované a snadno identifikovatelné záznamy. Mimoto by měly být účty selhavších členů převoditelné na jiné členy.

(36a)

Jakákoli právní nejistota ohledně účinnosti a vynutitelnosti pravidel a postupů ústřední protistrany vztahujících se na vymezení rozsahu aktiv a povinností zúčtujících členů a jejich klientů a převodu pozic v případě vzniku předem určených událostí by ohrozila stabilitu ústřední protistrany. Události, jejichž povaha mohla vést k převodu pozic, by měly být předem přesně stanoveny, aby bylo možné zachovat rozsah poskytované ochrany.

(37)

Ústřední protistrana by měla mít spolehlivý rámec řízení rizik k řízení úvěrových rizik, rizik likvidity, operačních a jiných rizik, včetně rizik, která v důsledku vzájemné závislosti nese nebo představuje pro jiné subjekty. Ústřední protistrana by měla mít adekvátní postupy a mechanismy k řešení selhání zúčtujícího člena. Má-li se minimalizovat riziko nákazy tohoto selhání, měla by mít ústřední protistrana přísné požadavky na účast, měla by realizovat vhodné počáteční marže a měla by mít fond pro riziko selhání a jiné finanční zdroje na pokrytí potenciálních ztrát. Vytvoření vysoce spolehlivého mechanismu řízení rizik by mělo být i nadále prvořadým cílem ústřední protistrany. Může však přizpůsobit jeho rysy konkrétním činnostem a profilům rizika klientů zúčtujících členů a v případě, že to považuje za vhodné, může zařadit do okruhu vysoce likvidních aktiv přijímaných jako kolaterál přinejmenším hotovost a vládní dluhopisy podléhající přiměřenému snížení hodnoty.

(37a)

Strategie řízení rizik ústředních protistran by měly být spolehlivé a neměly by přenášet riziko na daňové poplatníky.

(37b)

Rada pro finanční stabilitu označila ústřední protistrany za systémově důležité instituce. Na mezinárodní úrovni ani v Unii neexistuje žádná zavedená praxe, pokud jde o podmínky, za kterých mohou mít ústřední protistrany přístup k facilitám likvidity centrálních bank, nebo k tomu musí mít licenci úvěrové instituce. Uplatňování zúčtovací povinnosti vyžadované tímto nařízením by mohlo zvýšit systémový význam ústředních protistran a zvýšit potřebu likvidních prostředků. Proto by Komise měla být vyzvána, aby zohlednila veškeré výsledky probíhajících prací mezi ústředními bankami, posoudila ve spolupráci s Evropským systémem centrálních bank případnou potřebu opatření k usnadnění přístupu ústředních protistran k facilitám likvidity centrálních bank v jedné nebo více měnách a podala zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

(38)

Výzvy k dodatkové úhradě a snížení hodnoty kolaterálu mohou mít procyklické účinky. Proto by ústřední protistrany , příslušné orgány a orgán ESMA měly přijmout opatření k předcházení případným procyklickým účinkům vyplývajícím z postupů řízení rizik přijatých ústředními protistranami a k jejich kontrole tak, aby nebyla nepříznivě ovlivněna spolehlivost a finanční zajištění ústřední protistrany.

(39)

Nezbytnou součástí procesu zúčtování je řízení angažovanosti. Pro poskytování zúčtovacích služeb obecně by měl být zajištěn přístup k příslušným zdrojům ocenění a jejich využívání. Tyto zdroje ocenění by měly mj. zahrnovat zdroje spojené s indexy, které se používají jako referenční nástroje pro deriváty nebo jiné finanční nástroje.

(40)

Prvořadou obrannou linií ústřední protistrany jsou marže. Ačkoliv by ústřední protistrany měly realizované marže bezpečně a obezřetně investovat, měly by se zvlášť snažit zajistit adekvátní ochranu marží, jež zaručí, že budou včas vráceny zúčtujícím členům, kteří neselhali, nebo interoperabilní ústřední protistraně, pokud ústřední protistrana, jež tyto marže realizuje, selže.

(40a)

Pro ústřední protistranu má zásadní význam přístup k přiměřeným zdrojům likvidity. Tato likvidita může být zajištěna přístupem k likviditě centrální banky nebo důvěryhodné a spolehlivé komerční banky, popřípadě kombinací obou.

(41)

Evropský kodex chování v oblasti zúčtování a vypořádání ze dne 7. listopadu 2006 (18) stanovil dobrovolný rámec pro vytváření vazeb mezi ústředními protistranami a registry obchodních údajů. Poobchodní odvětví však zůstává roztříštěné podle právních předpisů jednotlivých států, přeshraniční obchody jsou tak nákladnější a dochází k brzdění harmonizace. Proto je zapotřebí stanovit podmínky pro vytváření interoperabilních dohod mezi ústředními protistranami tak, aby tyto dohody nevystavovaly příslušné ústřední protistrany rizikům, která nejsou vhodně řízena.

(42)

Dohody o interoperabilitě obecně mohou být významnými nástroji pro větší integraci poobchodního trhu v Unii a měla by být stanovena regulace. Dohody o interoperabilitě však mohou vystavit ústřední protistrany dalším rizikům. Vzhledem k dalším složitostem spojeným s dohodou o interoperabilitě mezi ústředními protistranami, které provádějí zúčtování smluv o OTC derivátech, je v této fázi vhodné požadovat dobu odkladu tří let po obdržení povolení k zúčtování pro deriváty, než bude možné žádat o povolení k interoperabilitě, a rovněž omezit rozsah působnosti následných dohod o interoperabilitě na hotovostní cenné papíry. Do 30. září 2014 by však orgán ESMA měl Komisi předložit zprávu, zda a kdy by bylo vhodné uvedený rozsah působnosti rozšířit na jiné finanční nástroje.

(43)

Registry obchodních údajů shromažďují pro účely regulace údaje významné pro orgány ve všech členských státech. Orgán ESMA by měl převzít odpovědnost za registraci, odnímání registrace a dohled nad registry obchodních údajů.

(44)

Vzhledem k tomu, že se o údaje uchovávané registry obchodních údajů opírají regulační orgány, ústřední protistrany i jiní účastníci trhu, je nutné zajistit, aby uvedené registry obchodních údajů podléhaly přísným požadavkům na vedení záznamů a správu údajů.

(45)

Je zapotřebí transparentnost cen a poplatků spojených se službami poskytovanými ústředními protistranami , jejich členy a registry obchodních údajů, aby účastníci trhu mohli provést informovanou volbu.

(45a)

V rámci finančních služeb a obchodování s derivátovými smlouvami jsou některé oblasti, v nichž mohou existovat i práva obchodního a duševního vlastnictví. V případech, kdy se tato práva týkají produktů nebo služeb, jež se staly průmyslovými normami nebo uvedené normy ovlivňují, by měl platit požadavek, aby byly licence k dispozici za přiměřených, spravedlivých a nediskriminačních podmínek (FRAND).

(46)

Orgán ESMA by měl být schopen navrhnout Komisi, aby uložila penále. Účelem uvedeného penále by mělo být, aby bylo ukončeno porušování zjištěné orgánem ESMA, aby byly poskytovány úplné a správné informace, které orgán ESMA požadoval, nebo aby se registry obchodních údajů , ústřední protistrany, jejich členové nebo jiné osoby podrobovaly šetření. Navíc za účelem odstrašení a přinucení registrů obchodních údajů , ústředních protistran a jejich členů dodržovat nařízení by Komise měla být schopna ukládat na žádost orgánu ESMA pokuty, pokud by záměrně nebo z nedbalosti byla porušena zvláštní ustanovení nařízení. Pokuta by měla být odrazující a přiměřená povaze a závažnosti porušení, trvání porušení a hospodářským možnostem dotčeného registru obchodních údajů , ústřední protistrany nebo člena .

(47)

Má-li orgán ESMA účinně dohlížet na registry obchodních údajů , ústřední protistrany a jejich členy , měl by mít právo provádět šetření a kontroly na místě.

(48)

Je nezbytné, aby členské státy a ESMA chránily právo na soukromí fyzických osob při zpracování osobních údajů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (19).

(49)

Je důležité zajistit mezinárodní sbližování požadavků na ústřední protistrany a registry obchodních údajů. Toto nařízení se řídí doporučeními vypracovanými CPSS-IOSCO a ESCB-CESR a vytváří rámec Unie, ve kterém mohou ústřední protistrany bezpečně působit. Orgán ESMA by měl vzít tento vývoj v úvahu při zpracování regulačních technických norem, pokynů a doporučení uvedených v tomto nařízení.

(50)

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie a pravomoc podpořit regulační technické normy v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010 by měla být přenesena na Komisi v souvislosti s údaji, které mají být uvedeny v oznámení pro orgán ESMA a v registru, a s kritérii pro rozhodnutí orgánu ESMA o způsobilosti k zúčtovací povinnosti, o informačním a zúčtovacím prahu, o maximální časové prodlevě u smluv, o likviditě, o minimálním obsahu pravidel řízení, o podrobnostech vedení záznamů, o minimálním obsahu plánu zachování provozu a zaručených služeb, o procentech a časovém horizontu pro maržové požadavky, o mimořádných tržních podmínkách, o vysoce likvidním kolaterálu a snížení hodnoty, o vysoce likvidních finančních nástrojích a koncentračních limitech, o podrobnostech pro provádění testů, o podrobnostech žádosti registru obchodních údajů o registraci u orgánu ESMA, o pokutách a o podrobnostech informací, které by měl registr obchodních údajů poskytovat, jak je uvedeno v tomto nařízení. Při vymezování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla využívat odborné znalosti příslušných evropských orgánů dohledu (ESMA, EBA a EIOPA). S ohledem na odborné znalosti orgánu ESMA, pokud jde o otázky cenných papírů a trhů s cennými papíry, by v poradenské činnosti pro Komisi při tvorbě aktů v přenesené pravomoci měl orgán ESMA hrát ústřední úlohu. Ve vhodných případech by však měl orgán ESMA konzultovat s orgány EBA a EIOPA .[Pozměňovací návrh 16]

(50a)

Orgán ESMA by měl v rámci přípravy na stanovení technických pokynů a regulačních technických norem, a především při stanovování zúčtovacího prahu pro nefinanční protistrany v souladu s tímto nařízením, uspořádat veřejné konzultace s účastníky trhu.

(51)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí  (20) . [Pozměňovací návrh 17]

(52)

Protože cílů tohoto nařízení, zejména stanovení jednotných požadavků pro smlouvy o OTC derivátech a také stanovení jednotných požadavků pro výkon činností ústředních protistran a registrů obchodních údajů, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, a může jich být proto z důvodu rozsahu zamýšlené činnosti lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(53)

S ohledem na pravidla pro interoperabilní systémy se považovalo za vhodné pozměnit směrnici 98/26/ES s cílem chránit práva provozovatele systému, který poskytuje zajištění přijímajícímu provozovateli systému, v případě úpadkového řízení proti uvedenému přijímajícímu provozovateli systému,

(53a)

Pro zajištění koherentní a účinné legislativy a z důvodu úzkého propojení mezi obchodováním a poobchodní fází by mělo být toto nařízení sladěno se směrnicí 2004/39/ES, která stanoví příslušné požadavky na obchodní systém, které jsou uloženy ve vztahu k místům, na nichž se provádějí OTC deriváty stanovené předpisy EMIR. K těmto požadavkům může patřit transparentnost, přístup, plnění pokynů, dohled, spolehlivost a systémová bezpečnost a další.

(53b)

Prodej komplexních derivátových produktů veřejným orgánům na místní úrovni vyžaduje, aby byla tomuto aspektu věnována zvláštní pozornost. Komise by měla zahrnout do nadcházejícího přezkumu směrnice 2004/39/ES konkrétní návrhy s cílem řešit tuto otázku. Tyto návrhy budou obsahovat požadavky na náležitou péči, informace a zveřejňování,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Hlava I

Předmět, oblast působnosti a definice

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení stanoví jednotné požadavky pro derivátové smlouvy, zvláštní ustanovení s cílem zlepšit transparentnost a řízení rizik na trhu s OTC deriváty a jednotné požadavky pro výkon činností ústředních protistran a registrů obchodních údajů.

S cílem zajistit jednotné uplatňování tohoto nařízení vypracuje orgán ESMA za účelem tohoto nařízení návrh regulačních technických norem, které by stanovily pokyny ohledně výkladu a uplatňování bodů 4 až 10 oddílu C přílohy I směrnice 2004/39/ES.

Orgán ESMA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 30. června 2012.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v druhém pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. [Pozměňovací návrh 18]

2.   Toto nařízení se použije na ústřední protistrany a na jejich zúčtující členy , finanční protistrany a registry obchodních údajů. Je-li to stanoveno, použije se na nefinanční protistrany.

3.   Hlava V se použije pouze na převoditelné cenné papíry a nástroje peněžního trhu vymezené v čl. 4 odst. 1 bodu 18 písm. a) a b) a bodě 19 směrnice 2004/39/ES.

4.    Zúčtovací povinnosti podle tohoto nařízení se nevztahují na:

a)

členy ESCB a další vnitrostátní orgány plnící podobné funkce a další veřejné subjekty pověřené správou veřejného dluhu nebo do správy veřejného dluhu zasahující;

b)

mezinárodní rozvojové banky uvedené v příloze VI části 1 oddíle 4.2 směrnice 2006/48/ES.

ba)

Banku pro mezinárodní platby.

4a.     Další odchylky od tohoto nařízení vyžadují přijetí zvláštního nařízení Evropského parlamentu a Rady vypracovaného na základě mezinárodních norem a rovnocenných odvětvových předpisů Unie.

Článek 2

Definice

1.   Pro účely tohoto nařízení platí tyto definice:

(1)

„Ústřední protistranou“ se rozumí subjekt, který se v souladu s právními předpisy vloží mezi protistrany kontraktů obchodovaných na jednom či na několika finančních trzích a stane se tak kupujícím pro každého prodávajícího a prodávajícím pro každého kupujícího a který je zodpovědný za provoz systému zúčtování.

(2)

„Registrem obchodních údajů“ se rozumí subjekt, který centrálně sbírá a vede záznamy o derivátech.

(3)

„Zúčtováním“ se rozumí proces, jímž se třetí strana vloží, přímo nebo nepřímo, mezi protistrany transakce s cílem převzít jejich práva a povinnosti .

(4)

„Kategorií derivátů“ se rozumí podmnožina derivátů, které sdílejí společné podstatné vlastnosti, mezi nimiž jsou vztah k podkladovému aktivu, druh podkladového aktiva, profil splácení a měna pomyslné hodnoty . Deriváty patřící do stejné kategorie se mohou lišit svou splatností.

(5)

„OTC deriváty“ se rozumí derivátové smlouvy, k jejichž realizaci nedochází na regulovaném trhu nebo na trhu třetí země považovaném za rovnocenný regulovanému trhu nebo v rámci jakéhokoli jiného organizovaného obchodního systému zřízeného podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu  (21) , který zúčtovává takové smlouvy prostřednictvím ústřední protistrany.

(5a)

„Regulovaným trhem“ se rozumí mnohostranný systém stanovený v čl. 4 odst. 1 bodě 14 směrnice 2004/39/ES.

(5b)

„Mnohostranným obchodním systémem (MTF)“ se rozumí mnohostranný systém vymezený v čl. 4 odst. 1 bodě 15 směrnice 2004/39/ES.

(6)

„Finanční protistranou“ se rozumí podnik usazený v Unii, který je povoleným investičním podnikem ve smyslu směrnice 2004/39/ES, povolená úvěrová instituce ve smyslu směrnice 2006/48/ES, povolená pojišťovna ve smyslu směrnice 73/239/EHS, povolená životní pojišťovna ve smyslu směrnice 2002/83/ES, povolená zajišťovna ve smyslu směrnice 2005/68/ES, povolený subjekt kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) ve smyslu směrnice 2009/65/ES, povolená instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění ve smyslu směrnice 2003/41/ES nebo povolený alternativní investiční fond ve smyslu směrnice 2011/61/EU.

(7)

„Nefinanční protistranou“ se rozumí jiný podnik usazený v Unii než subjekty uvedené v bodech 1 a 6 .

(7a)

„Systémem zaměstnaneckého penzijního pojištění“ se rozumí penzijní systém vytvořený podle směrnice 2003/41/ES, zahrnující povolené subjekty odpovědné za správu fondů IORP nebo jednající jejich jménem podle čl. 2 odst. 1 uvedené směrnice nebo jmenovaní investiční správci podle čl. 19 odst. 1 uvedené směrnice, nebo jakýkoli jiný mechanismus uznaný v rámci vnitrostátního práva jako systém vytvořený pro penzijní pojištění.

(8)

„Úvěrovým rizikem protistrany“ se rozumí riziko, že u protistrany transakce dojde k selhání před konečným vypořádáním peněžního toku transakce.

(9)

„Dohodou o interoperabilitě“ se rozumí dohoda mezi dvěma nebo více ústředními protistranami, která se týká provádění transakcí mezi systémy.

(10)

„Příslušným orgánem“ se rozumí orgán, který každý členský stát určí v souladu s článkem 18 nebo jeden či více orgánů ESA . [Pozměňovací návrh 5]

(11)

„Zúčtujícím členem“ se rozumí podnik, který se účastní ústřední protistrany a který odpovídá za plnění finančních závazků vyplývajících z uvedené účasti.

(12)

„Klientem“ se rozumí podnik v přímém nebo nepřímém smluvním vztahu k zúčtujícímu členu ústřední protistrany nebo jednomu z jeho přidružených podniků , který uvedenému podniku umožňuje zúčtovat jeho transakce využitím uvedené ústřední protistrany prostřednictvím tohoto zúčtujícího člena .

(13)

„Kvalifikovanou účastí“ se rozumí přímá nebo nepřímá účast v ústřední protistraně či registru obchodních údajů představující nejméně 10 % základního kapitálu podniku nebo hlasovacích práv ve smyslu článků 9 a 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, s ohledem na podmínky týkající se jejich sčítání stanovené v čl. 12 odst. 4 a 5 zmíněné směrnice nebo umožňující uplatňovat podstatný vliv na řízení ústřední protistrany či registru obchodních údajů, v němž má daná osoba účast.

(14)

„Mateřským podnikem“ se rozumí mateřský podnik ve smyslu článků 1 a 2 sedmé směrnice Rady 83/349/EHS o konsolidovaných účetních závěrkách založené na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy (22).

(15)

„Dceřiným podnikem“ se rozumí dceřiný podnik ve smyslu článků 1 a 2 směrnice 83/349/EHS, včetně jakéhokoli dceřiného podniku patřícího dceřinému podniku mateřského podniku, jenž stojí v čele těchto podniků.

(16)

„Kontrolou“ se rozumí kontrola ve smyslu článku 1 směrnice 83/349/EHS.

(17)

„Úzkým propojením“ se rozumí stav, kdy jsou dvě nebo více fyzických či právnických osob spojeny

a)

účastí, čímž se rozumí držení, přímé nebo kontrolou, nejméně 20 % hlasovacích práv nebo základního kapitálu některého podniku,

b)

kontrolou, čímž se rozumí vztah mezi mateřským a dceřiným podnikem ve všech případech uvedených v čl. 1 odst. 1 a 2 směrnice 83/349/EHS nebo obdobný vztah mezi fyzickou či právnickou osobou a podnikem; dceřiný podnik jiného dceřiného podniku se rovněž považuje za dceřiný podnik mateřského podniku, který stojí v čele těchto podniků.

Stav, kdy jsou dvě nebo více fyzických či právnických osob trvale vázány k jedné a téže osobě vztahem kontroly, se rovněž považuje za úzkou vazbu mezi těmito osobami.

(18)

„Základním kapitálem“ se rozumí základní kapitál ve smyslu článku 22 směrnice 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí, pokud již byl splacen, k němuž se připočte příslušné emisní ážio, který plně absorbuje ztráty v běžných situacích a v případě úpadku či likvidace se řadí za všechny ostatní pohledávky.

(19)

„Rezervními fondy“ se rozumí rezervní fondy stanovené v článku 9 směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978, založené na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách některých forem společností (23) a hospodářský výsledek vzniklý v důsledku uplatnění konečného hospodářského výsledku.

(20)

„Radou“ se rozumí správní nebo dozorčí rada nebo obě v souladu s vnitrostátním právem obchodních společností.

(21)

„Nezávislým členem rady“ se rozumí člen rady, který nemá s ústřední protistranou, jejími ovládajícími akcionáři, jejím vedením, jejími zúčtujícími členy ani jejich vedením žádný dřívější ani současný obchodní, příbuzenský ani jiný vztah, jenž zakládá střet zájmů.

(22)

„Vyšším vedením“ se rozumí osoba nebo osoby, které účinně řídí obchodní činnost ústřední protistrany, a výkonný člen nebo členové rady.

(22a)

„Zúčtujícími protistranami třetí země“ se rozumí podniky usazené ve třetích zemích, které jsou považovány za rovnocenné s finančními protistranami nebo nefinančními protistranami uvedenými v čl. 7 odst. 2; platí to pro případy, v nichž by byl dotyčný podnik usazený ve třetí zemi považován za finanční protistranu nebo za nefinanční protistranu uvedenou v čl. 7 odst. 2, kdyby byl usazen v Unii.

(22b)

„Oddělením“ se rozumí přinejmenším to, že aktiva a pozice nějaké osoby nebudou užity k vyrovnání závazků nebo nároků vůči jakékoli jiné osobě, od které byla daná osoba oddělena, a nebudou pro takové účely k dispozici, zejména v případě platební neschopnosti zúčtujícího člena.

(22c)

„Obchodním zhuštěním“ se rozumí proces zákonného nahrazení daného souboru derivátových smluv odlišnou sadou smluv, která se bude, z pohledu každého účastníka procesu, vyznačovat

a)

nižším počtem smluv a souhrnnou pomyslnou hodnotou; a

b)

stejnými nebo obdobnými profily rizika jako u původního souboru derivátových smluv.

(22d)

„Jednáním ve vzájemné shodě“ se rozumí jednání ve vzájemné shodě vymezené v čl. 10 písm. a) směrnice 2004/109/ES.

2.     V zájmu zajištění důsledného uplatňování odst. 1 bodu 22a vypracuje orgán ESMA návrhy regulačních technických norem, které by stanovily podrobnější kritéria, na základě nichž budou podniky z třetích zemí označeny za zúčtující protistrany třetí země.

Orgán ESMA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 30. června 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. [Pozměňovací návrh 19]

Hlava II

Zúčtování, ohlašování a snižování rizik OTC derivátů

Článek 3

Zúčtovací povinnost

1.   Finanční protistrana nebo nefinanční protistrana uvedená v čl. 7 odst. 2 provádí zúčtování všech smluv o OTC derivátech, které jsou považovány za způsobilé podle článku 4 a jsou uzavřeny s jinými finančními protistranami nebo nefinančními protistranami uvedenými v čl. 7 odst. 2 , v příslušných ústředních protistranách uvedených v rejstříku uvedeném v čl. 4 odst. 4.

Uvedená zúčtovací povinnost se také použije na finanční protistrany a nefinanční protistrany uvedené v prvním pododstavci , které uzavřou smlouvy o OTC derivátech se zúčtujícími protistranami třetí země .

Smlouvy o OTC derivátech uzavřené přede dnem nabytí účinku zúčtovací povinnosti pro danou kategorii derivátů zúčtovací povinnosti nepodléhají.

Uvedená zúčtovací povinnost se vztahuje na všechny smlouvy o OTC derivátech, které jsou po zveřejnění rozhodnutí orgánu ESMA podle čl. 4 odst. 2 písm. a) označeny za způsobilé ke zúčtovací povinnosti.

(1a)     Zúčtovací povinnost se nevztahuje na derivátové smlouvy uzavřené mezi dceřinými podniky téhož mateřského podniku nebo mezi mateřským a dceřiným podnikem. Pro účely tohoto ustanovení je za „mateřský podnik“ a „dceřiný podnik“ pokládán podnik, který je vymezen příslušnými právními předpisy EU. Ohlašovací povinnost podle článku 6 ani požadavky v oblasti metod snižování rizika podle článku 8 nejsou touto výjimkou dotčeny.

Výjimky je možné uplatnit pouze tehdy, bylo-li dotčeným mateřským podnikem příslušnému orgánu jeho domovského členského státu písemně předem sděleno to, že hodlá použít výjimku. Tato skutečnost musí být oznámena alespoň třicet kalendářních dní přede dnem použití výjimky. Příslušný orgán zajistí, aby výjimka byla použita pouze u derivátových smluv, které splňují následující podmínky:

a)

k derivátovým smlouvám uzavřeným mezi dceřinými podniky téhož mateřského podniku nebo mezi mateřským a dceřiným podnikem existují oprávněné ekonomické důvody

b)

použití výjimky nezvyšuje systémové riziko ve finančním systému

c)

neexistují žádná právní omezení kapitálových toků mezi dceřinými podniky téhož mateřského podniku nebo mezi mateřským a dceřiným podnikem.

2.   Za účelem splnění zúčtovací povinnosti podle odstavce 1 se finanční protistrany a nefinanční protistrany uvedené v čl. 7 odst. 2 stanou zúčtujícím členem nebo zúčtují své transakce v ústřední protistraně prostřednictvím investičního podniku nebo úvěrové instituce podléhajících požadavkům směrnice 2004/39/ES .

Článek 4

Způsobilost k zúčtovací povinnosti

1.   Pokud příslušný orgán povolí ústřední protistraně provádět zúčtování derivátů podle článku 10 nebo 11, okamžitě uvedené povolení oznámí orgánu ESMA a požádá jej o rozhodnutí o způsobilosti k zúčtovací povinnosti uvedené v článku 3.

1a.     Je-li ústřední protistrana usazená ve třetí zemi uznána podle článku 23, příslušný orgán třetí země v souladu s ujednáními o spolupráci uvedenými v čl. 23 odst. 4 oznámí orgánu ESMA, pro které kategorie derivátových smluv bylo této ústřední protistraně uděleno právo poskytovat zúčtovací služby zúčtujícím členům nebo klientům usazeným v Unii.

2.   Poté, co ESMA obdrží oznámení a žádost uvedenou v odstavci 1, zašle dožadujícímu příslušnému orgánu do šesti měsíců rozhodnutí, které uvádí:

a)

zda je uvedená kategorie derivátů způsobilá k zúčtovací povinnosti podle článku 3;

b)

budoucí datum, od kterého zúčtovací povinnost nabývá účinku, včetně časového plánu, kdy začnou protistrany nebo kategorie protistran podléhat zúčtovací povinnosti . Toto datum nesmí nastat dříve než datum, od kterého je uložena zúčtovací povinnost;

ba)

zda a za jakých podmínek se zúčtovací povinnost vztahuje na transakce s osobami ve třetích zemích.

Před přijetím rozhodnutí uspořádá orgán ESMA veřejnou konzultaci s účastníky trhu i netržními účastníky s odbornými znalostmi nebo zájmem o tuto problematiku a kontaktuje radu ESRB a příslušné orgány třetích zemí. Do jednoho měsíce se zveřejní shrnutí těchto konzultací a dále budou na vyžádání podávány doplňující informace o těchto veřejných i jiných konzultacích.

2a.     Orgán ESMA z vlastního podnětu, v souladu s kritérii stanovenými v článku 3, a poté, co uspořádá veřejnou konzultaci, konzultaci s radou ESRB a případně s orgány dohledu třetích zemí, určí a oznámí Komisi kategorie derivátových smluv, které by měly být označeny za způsobilé ke zúčtovací povinnosti, ale pro něž ještě žádná ústřední protistrana nezískala povolení.

Po určení této kategorie derivátových smluv zveřejní orgán ESMA výzvu k vypracování návrhů ke zúčtování této kategorie derivátových smluv.

3.   ESMA založí své rozhodnutí na těchto kritériích:

a)

snížení systémového rizika ve finančním systému , včetně potenciálního nesplnění platebních povinností ze strany vysoce propojených protistran a netransparentnosti, pokud jde o pozice;

b)

likvidita smluv;

c)

dostupnost spravedlivých a všeobecně přijímaných zdrojů ocenění;

Při uplatňování výše uvedených kritérií přihlédne orgán ESMA také k mezinárodnímu konsenzu.

Před přijetím rozhodnutí provede ESMA veřejnou konzultaci a popřípadě konzultuje s příslušnými orgány třetích zemí.

4.   Jakékoli rozhodnutí podle odstavce 2 ESMA neprodleně zveřejní v rejstříku. Uvedený rejstřík obsahuje způsobilé kategorie derivátů a ústřední protistrany oprávněné provádět jejich zúčtování. ESMA uvedený rejstřík pravidelně aktualizuje.

ESMA svá rozhodnutí pravidelně přezkoumává a v případě potřeby je pozměňuje.

5.   Orgán ESMA z vlastního podnětu a po konzultaci s radou ESRB určí a oznámí Komisi kategorii derivátových smluv, která by měla být zahrnuta do jeho veřejného rejstříku a je způsobilá k zúčtovací povinnosti, ale na kterou ještě žádná ústřední protistrana nezískala povolení. Po určení této kategorie derivátů zveřejní orgán ESMA výzvu k vypracování návrhů ze strany ústředních protistran na provádění zúčtování těchto derivátů a zveřejní seznam těch, jimž byla tato výzva určena.

5a.     Kategorie derivátů přestane být způsobilá k zúčtovací povinnosti, jestliže už neexistuje ústřední protistrana, která je povolena nebo uznána orgánem ESMA jako povolená provádět jejich zúčtování v souladu s tímto nařízením, nebo pokud žádná ústřední protistrana není ochotna takovou kategorii derivátů zúčtovávat.

6.    Aby bylo zajištěno důsledné uplatňování tohoto článku, orgán ESMA vypracuje návrh regulačních technických norem , které specifikují:

a)

údaje, které mají být obsaženy v oznámení uvedeném v odstavci 1;

b)

kritéria uvedená v odstavci 3;

c)

údaje, které mají být zahrnuty v rejstříku uvedeném v odstavci 4.

Údaje v odstavci 4 přinejmenším správně a jednoznačně označují kategorii derivátů, která podléhá zúčtovací povinnosti.

Orgán ESMA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 30. června 2012

Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010 .

Před přijetím rozhodnutí podle odstavce 1 uspořádá orgán ESMA veřejnou konzultaci s účastníky trhu . [Pozměňovací návrh 20]

Článek 4 a

S cílem podpořit účinnou a konzistentní celosvětovou regulaci derivátových smluv může Komise předložit Radě návrhy, aby jí byl udělen odpovídající mandát k jednání za účelem dosažení dohody o efektivních rovnocenných právních předpisech použitelných pro transakce prováděné ve třetí zemi finančními protistranami nebo nefinančními protistranami uvedenými v článku 7.

Článek 4 b

Veřejný rejstřík

1.     Pro účely zúčtovací povinnosti orgán ESMA vytvoří a spravuje veřejný rejstřík. Rejstřík musí být zpřístupněn veřejnosti na internetových stránkách orgánu ESMA.

2.     Rejstřík musí obsahovat alespoň tyto údaje:

a)

kategorie derivátových smluv, které podléhají zúčtovací povinnosti podle článku 3;

b)

ústřední protistrany, které lze pro účely zúčtovací povinnosti využívat;

c)

datum, od kterého zúčtovací povinnost nabývá účinku, včetně všech případných fází provádění;

d)

kategorie derivátů označených orgánem ESMA v souladu s čl. 4 odst. 5;

3.     Pokud příslušný orgán nebo příslušný orgán třetí země odňal povolení provádět zúčtování pro danou kategorii derivátových smluv, orgán ESMA danou ústřední protistranu neprodleně vyjme z rejstříku pro příslušnou kategorii derivátů.

4.     Rejstřík je orgánem ESMA pravidelně aktualizován.

5.     Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku může orgán ESMA vypracovat návrhy prováděcích technických norem, které stanoví podrobněji údaje,,jež budou uvedeny ve veřejném rejstříku podle odstavce 1.

Orgán ESMA předloží Komisi tento návrh prováděcích technických norem do 30. června 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010. [Pozměňovací návrh 19]

Článek 5

Přístup k ústřední protistraně

1.    Ústřední protistrana, které bylo povoleno provádět zúčtování způsobilých smluv o OTC derivátech, akceptuje zúčtování těchto smluv transparentním a spravedlivým způsobem a bez jakékoli diskriminace bez ohledu na místo provádění a pokud možno na základě otevřených mezinárodních průmyslových norem, pokud to nemá nepříznivý vliv na snižování rizika . S cílem zabránit diskriminačním praktikám akceptují ústřední protistrany zúčtování transakcí prováděných v různých systémech, pokud uvedené systémy splňují provozní, technické a právní požadavky stanovené ústřední protistranou nebo se na ni vztahující, a také její požadavky na přístup a řízení rizik, a to bez ohledu na smluvní dokumentaci, na jejímž základě strany uzavřely danou transakci s OTC deriváty.

1a.     Ústřední protistrana poskytne obchodnímu systému žádajícímu o povolení k zúčtování smlouvy o OTC derivátech jednoznačnou kladnou nebo zápornou odpověď do tří měsíců od zpracování jeho žádosti.

V případě, že ústřední protistrana žádost obchodního systému o zúčtování smlouvy o OTC derivátech zamítne, obdrží daný obchodní systém odpověď s plným odůvodněním a vysvětlením.

Jestliže je žádost zamítnuta, může obchodní systém novou žádost podat nejdříve po uplynutí tříměsíční čekací lhůty.

V případě neshody přísluší urovnání jakéhokoli sporu mezi příslušnými orgány orgánu ESMA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.

1b.     Pro účely zpráv Komisi a Parlamentu uvedených v článku 68 sleduje orgán ESMA přístup k ústředním protistranám a dopady některých postupů na konkurenceschopnost, včetně využití postupů udělování výhradních licencí.

Článek 6

Ohlašovací povinnost

1.   Registru obchodních údajů v souladu s článkem 51 se ohlásí údaje o každé smlouvě o derivátech . Protistrany uvedou údaje o každé smlouvě o derivátech, kterou uzavřely, a každou její podstatnou změnu, náhradu nebo ukončení. Údaje jsou ohlášeny nejpozději v pracovní den následující po uzavření , změně, náhradě nebo ukončení smlouvy , s výjimkou situací upravených akty přijatými podle odstavce 5 . V tomto ohledu není dohodnuté ukončení smlouvy či transakce – na rozdíl od předčasného ukončení – považováno za změnu. Údaje o transakcích s deriváty se ohlašují nejpozději jeden obchodní den po uskutečnění transakce nebo po další změně smlouvy. Za obchodní den jsou se považuje den, který je obchodním dnem pro obě protistrany a rovněž pro příslušnou ústřední protistranu v případě, že provádí zúčtování smlouvy. Dále budou po dobu pěti let uchovávat veškeré informace, které je nutné ohlašovat.

Třetí strany jsou oprávněny podávat hlášení stanovená v pododstavci 1 namísto původních protistran pod podmínkou, že je zajištěno, aby nedocházelo ke dvojímu podávání podrobných informací o smlouvě.

Ohlašovací povinnosti podle pododstavce 1 jsou závazné pro tu ústřední protistranu, ke které se provádí zúčtování derivátových smluv podléhajících zúčtovací povinnosti. Pokud jsou derivátové smlouvy podrobeny obchodnímu zhuštění, plní ohlašovací povinnosti podle pododstavce 1 provozovatel služby obchodního zhuštění.

Orgán ESMA je oprávněn zkoumat, zda pro smlouvy o OTC derivátech lze zavést zpětnou ohlašovací povinnost v případě, že jsou tyto informace pro orgány dohledu nezbytně nutné. Při rozhodování orgán ESMA zohlední následující kritéria:

a)

technické podmínky ohlašování (zejména skutečnost, zda jsou transakce evidovány elektronicky);

b)

zbývající dobu platnosti probíhajících transakcí.

Před přijetím rozhodnutí uspořádá orgán ESMA veřejnou konzultaci s účastníky trhu. [Pozměňovací návrhy 14 a 15]

2.     Ohlašování vždy probíhá pokud možno v souladu s otevřenými mezinárodními průmyslovými normami.

3.   Protistrana, která podléhá ohlašovací povinnosti, může ohlášení údajů o derivátové smlouvě přenést na druhou protistranu nebo na třetí stranu .

Nemá se za to, že protistrana, která registru obchodních údajů ohlásí úplné údaje o smlouvě jménem jiné protistrany, porušuje jakékoli omezení prozrazovat informace uložené smlouvou nebo právními či správními předpisy.

Vykazující jednotka ani její ředitelé nebo zaměstnanci ani další osoby jednající jejich jménem nenesou žádnou odpovědnost, jež vyplývá ze sdělení uvedených informací.

4.    V zájmu zajištění důsledného uplatňování tohoto článku vypracuje orgán ESMA ve spolupráci s EBA, ESCB a ESRB návrhy regulačních technických norem s cílem určit náležitosti a typ zpráv uvedených v odstavcích 1 a 2 pro různé kategorie nebo skupiny derivátů a jakoukoli dodatečnou platnost, včetně změn pro dodatečné ohlašovací povinnosti u již uzavřených smluv (backloading) a ohlašování elektronicky zaznamenaných obchodů pro všechny deriváty, a rovněž kritéria a podmínky pro dodatečné ohlašování platných derivátových smluv, které byly uzavřeny před vstupem tohoto nařízení v platnost.

Uvedené zprávy obsahují alespoň:

a)

řádnou identifikaci smluvních stran, a pokud se liší, nabyvatele práv a povinností, které vyplývají z dané smlouvy;

b)

hlavní charakteristiky smlouvy, včetně typu, podkladu, splatnosti , plnění, data dokončení, údajů o cenách a pomyslné hodnoty ▐;

ba)

pro deriváty, které neodpovídají standardnímu formátu, se použije náhradní formát umožňující příslušným orgánům zjistit, že takový obchod existuje, a přijmout odpovídající regulační opatření;

bb)

jedinečný identifikátor smlouvy.

ESMA ve spolupráci s orgány EBA, EIOPA a ESRB předloží návrhy těchto regulačních technických norem Komisi do 30. června 2012.

Pokud se tyto návrhy regulačních technických norem týkají velkoobchodních energetických produktů ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2011 ze dne … [o integritě a transparentnosti na energetickém trhu]  (24)  (25) , konzultuje orgán ESMA věc s Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER).

Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. [Pozměňovací návrh 19]

4a.     Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem se orgán ESMA řídí mimo jiné. seznamem požadovaných údajů v tabulce 1 přílohy I nařízení Komise (ES) č. 1287/2006, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES.

5.   S cílem zajistit jednotné podmínky používání odstavců 1 a 2, vypracuje orgán ESMA v koordinaci s orgány EBA, EIOPA a ESRB návrhy prováděcích technických norem pro určení formátu a četnosti zpráv uvedených v odstavcích 1 a 2 pro různé kategorie derivátů.

ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 30. června 2012.

Pokud se tyto návrhy regulačních technických norem týkají velkoobchodních energetických produktů ve smyslu nařízení (EU) č. …/2011 ze dne … [o integritě a transparentnosti na energetickém trhu]  (26) ,, konzultuje orgán ESMA věc s Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER).

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010 .

Článek 7

Nefinanční protistrany

1.   ▐ Nefinanční protistrana podléhá ohlašovací povinnosti stanovené v čl. 6 odst. 1.

2.   Pokud nefinanční protistrana otevře pozice ve smlouvách o OTC derivátech tak, že průměrná pozice po dobu delší než 50 dnů překračuje práh, jenž má být určen podle odst. 3 písm. b), podléhá ▐ zúčtovací povinnosti stanovené v článku 3.

Zúčtovací povinnost trvá po tu dobu, kdy čisté pozice a expozice finanční protistrany ve smlouvách o OTC derivátech překračují zúčtovací práh, a skončí tehdy, pokud se tyto čisté pozice a expozice nacházejí po stanovenou dobu pod zúčtovacím prahem.

Příslušný orgán určený v souladu s článkem 48 směrnice 2004/39/ES zajistí splnění povinnosti podle prvního pododstavce.

Zúčtovací povinnost uvedená v odstavci 1 musí být splněna do šesti měsíců od nabytí účinnosti zúčtovací povinnosti.

2a.     Při výpočtu pozic uvedených v odstavci 2 se berou v úvahu i smlouvy o OTC derivátech uzavřené nefinanční protistranou v přímé souvislosti se zajištěním obchodní činností nebo korporátním financováním uvedené protistrany, které jsou objektivně měřitelné.

3.    Aby byla zajištěno důsledné uplatňování tohoto článku, vypracuje orgán ESMA po konzultaci s EBA, ESRB a dalšími příslušnými orgány návrhy regulačních technických norem, které specifikují:

b)

zúčtovací práh;

ba)

kritéria, na jejichž základě se určí, které smlouvy o OTC derivátech objektivně přímo souvisí s obchodní činností nebo korporátním financováním uvedené protistrany.

Tyto prahy jsou určeny s ohledem na systémový význam součtu čistých pozic a expozic protistrany podle jednotlivých kategorií derivátů.

Orgán ESMA předloží po konzultaci s EBA, ESRB a dalšími příslušnými orgány tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. června 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. [Pozměňovací návrh 19]

V rámci příprav na stanovení zúčtovacího prahu a kritérií, jimiž se určí, které smlouvy o OTC derivátech objektivně přímo souvisí s obchodní činností nebo korporátním financováním, uspořádá orgán ESMA veřejné konzultace a nefinančním protistranám poskytne možnost předložit svá stanoviska.

5.   Komise po konzultaci s orgány ESA a dalšími příslušnými orgány prahy stanovené v odstavci 3 pravidelně přezkoumává a v případě potřeby pozměňuje.

Článek 8

Techniky snižování rizika pro smlouvy o OTC derivátech, které nezúčtuje ústřední protistrana

1.   Finanční protistrany nebo nefinanční protistrany uvedené v čl. 7 odst. 2, které uzavřou smlouvu o OTC derivátech, již nezúčtuje ústřední protistrana, zajistí s náležitou péčí , aby byly zavedeny vhodné obezřetnostní postupy a systémy pro měření, sledování a snižování operačního, tržního a úvěrového rizika, alespoň včetně:

a)

vhodných elektronických prostředků, které zajistí včasné potvrzení podmínek smlouvy o OTC derivátech;

b)

standardizovaných procesů, které jsou spolehlivé, odolné a kontrolovatelné, pro srovnávání portfolií, řízení souvisejících rizik, včasné odhalování a řešení sporů mezi stranami a sledování hodnoty smluv, které dosud nebyly vypořádány.

Pro účely písmene b) je hodnota smluv, které dosud nebyly vypořádány, každý den oceňována podle tržní hodnoty a postupy řízení rizik vyžadují včasnou, přesnou a vhodně oddělenou výměnu kolaterálu nebo kapitálový požadavek, který bude přiměřený riziku a v souladu s platnými dohledovými kapitálovými požadavky kladenými na finanční protistrany .

Finanční protistrany a nefinanční protistrany uvedené v čl. 7 odst. 2 nabízí protistranám při zahájení smlouvy možnost oddělení počáteční marže .

ESMA činnost s deriváty nezpůsobilými k zúčtování pravidelně sleduje s cílem rozpoznat případy, kdy určitá kategorie smluv může představovat systémové riziko. ESMA přijme po konzultaci s ESRB opatření s cílem zabránit dalšímu narůstání objemu smluv v této kategorii.

Příslušný orgán a ESMA zajistí, aby se obezřetnostní postupy a mechanismy zaměřovaly na předcházení regulační arbitráži mezi zúčtovávanými a nezúčtovávanými derivátovými transakcemi a odrážely přenášení rizik vyplývající z derivátových smluv.

ESMA a příslušné orgány přezkoumají normy pro marže tak, aby se předcházelo regulační arbitráži v souladu s ustanoveními článku 37.

1b     U investic systémů penzijního pojištění na základě směrnice 2003/41/ES a v rámci fondů IORP nebo režimu, v rámci kterého příslušné právní předpisy členského státu připouštějí systém pro zajištění v důchodu, odolná bilaterální kolateralizace derivátů použitých pro snižování rizik zohlední úvěrové riziko protistrany. Kapitálové požadavky obezřetnostní úpravy jsou v souladu s těmito centrálně zúčtovávanými smlouvami na stejné úrovni.

2.    V zájmu zajištění důsledného uplatňování tohoto článku vypracuje orgán ESMA návrhy regulačních technických norem, které specifikují pokyny pro odpovídající obezřetnostní postupy a mechanismy a normy pro marže uvedené v odstavci 1, jakož i maximální časovou prodlevu mezi uzavřením smlouvy o OTC derivátech a potvrzením uvedeným v odst. 1 písm. a).

ESMA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 30. června 2012.

Pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010 je přenesena na Komisi. [Pozměňovací návrh 19]

3.    V zájmu zajištění důsledného uplatňování tohoto článku vypracují Evropské orgány dohledu návrhy regulačních technických norem, které specifikují systémy a úroveň kolaterálu a základního kapitálu požadovanou za účelem splnění odst. 1 písm. b) a odst. 1 druhého pododstavce.

Evropské orgány dohledu předloží Komisi společné návrhy regulačních technických norem jako společný návrh do 30. června 2012.

V závislosti na právní povaze protistrany jsou na Komisi přeneseny pravomoci k přijetí regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článku 10 14 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 nebo nařízení (EU) č.1095/2010. [Pozměňovací návrh 19]

Článek 9

Sankce

1.    Současně se zohledněním sdělení Komise ze dne 8. prosince 2010 o posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení pravidel podle této hlavy a přijmou veškerá opatření, aby zajistily jejich uplatňování. Uvedené sankce zahrnují alespoň správní pokuty. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

2.   Členské státy zajistí, aby příslušné orgány zodpovědné za dohled nad finančními a popřípadě nefinančními protistranami zveřejnily každou sankci uloženou za porušení článků 3 až 8, pokud by zveřejnění vážně neohrozilo finanční trhy nebo nezpůsobilo zúčastněným stranám neúměrnou škodu. Členské státy v pravidelných intervalech zveřejňují hodnotící zprávy o účinnosti použití pravidel v oblasti sankcí.

Do 30. června 2012 oznámí členské státy Komisi pravidla uvedená v odstavci 1. Neprodleně Komisi oznámí jakoukoli jejich následnou změnu.

3.   Komise s pomocí orgánu ESMA ověří, že správní sankce uvedené v odstavci 1 a prahy uvedené v čl. 7 odst. 1 a 2 jsou účinně a konzistentně používány.

3a.     Porušení pravidel této hlavy nemá dopad na platnost smlouvy o OTC derivátech ani na možnost stran uplatňovat ustanovení takové smlouvy. Porušení pravidel této hlavy nezakládá nárok jedné smluvní strany smlouvy o OTC derivátech na náhradu škody.

Hlava III

Povolení ústředních protistran a dohled nad nimi

Kapitola 1

Podmínky a postupy pro povolení ústřední protistrany

Článek 10

Povolení ústřední protistrany

1.   Pokud ústřední protistrana, která je právnickou osobou usazenou v Unii a má přístup k přiměřené likviditě, hodlá vykonávat své služby a činnosti, požádá o povolení příslušný orgán členského státu, kde je usazena.

Tato likvidita by mohla být zajištěna přístupem k likviditě centrální banky nebo důvěryhodné a spolehlivé komerční banky nebo kombinací obou. Přístup k likviditě by mohl vyplývat z povolení uděleného v souladu s článkem 6 směrnice 2006/48/ES nebo z jiných vhodných mechanismů.

2.   Povolení je účinné pro celé území Unie.

3.   Povolení ústřední protistraně se uděluje pouze na činnosti spojené se zúčtováním a specifikuje služby nebo činnosti, které je ústřední protistrana oprávněna poskytovat či vykonávat, včetně kategorií finančních nástrojů, na něž se povolení vztahuje

4.   Ústřední protistrana nepřetržitě plní podmínky potřebné pro první povolení.

Ústřední protistrana bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán o veškerých podstatných změnách, které mají vliv na podmínky prvního povolení.

5.    V zájmu zajištění důsledného uplatňování tohoto článku, vypracuje orgán ESMA návrhy regulačních technických norem, , které specifikují kritéria pro přiměřenou likviditu uvedenou v odstavci 1.

Orgán ESMA předloží po konzultaci s EBA tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. června 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 14 nařízení (EU) č. 1095/2010 ▐ . [Pozměňovací návrh 19]

Článek 11

Rozšíření činností a služeb

1.   Ústřední protistrana, která chce rozšířit svou činnost o další služby nebo činnosti, na které se nevztahuje první povolení, předloží žádost o rozšíření. Za rozšíření uvedeného povolení se považuje nabídka zúčtovacích služeb v jiné měně nebo finančních nástrojů, jejichž rizikové znaky se výrazně liší od finančních nástrojů, pro které ústřední protistrana již má povolení.

Rozšíření povolení se řídí postupem podle článku 13.

2.   Pokud chce ústřední protistrana rozšířit svou činnost do jiného členského státu, než ve kterém je usazena, příslušný orgán členského státu usazení o tom okamžitě uvědomí příslušný orgán druhého členského státu.

Článek 12

Kapitálové požadavky

1.   Má-li být ústřední protistrana povolena podle článku 10, má stálý a dostupný (…) počáteční kapitál ve výši alespoň 10 milionů EUR .

2.   Základní kapitál spolu s nerozděleným ziskem a rezervními fondy ústřední protistrany musí být úměrný velikosti a riziku obchodní činnosti ústřední protistrany. Musí nepřetržitě postačovat k zajištění řádného ukončení nebo restrukturalizace činností v příslušném časovém rozpětí a k zajištění adekvátní ochrany ústřední protistrany proti operačním nebo zbytkovým rizikům.

3.    V zájmu zajištění důsledného uplatňování tohoto článku, ESMA vypracuje, v úzké spolupráci s ESCB a po konzultaci EBA, návrh regulačních technických norem, které specifikují požadavky na základní kapitál, nerozdělený zisk a rezervními fondy ústřední protistrany uvedené v odstavci 2, včetně frekvence a případně časového plánu jejich aktualizace.

Orgán ESMA v úzké spolupráci s ESCB a po konzultaci s orgánem EBA předloží Komisi návrh regulačních technických norem do 30. června 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. [Pozměňovací návrh 19]

Článek 13

Postupy pro vydávání a zamítnutí povolení

1.   Příslušný orgán vydá povolení, pouze je-li plně přesvědčen, že žadatelská ústřední protistrana splňuje všechny požadavky stanovené v tomto nařízení a požadavky přijaté podle směrnice 98/26/ES Evropského Parlamentu a Rady ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (27) na základě kladného stanoviska orgánu ESMA v souladu s článkem 15.

2.    K vydání prvního povolení žadatelská ústřední protistrana poskytne veškeré informace nutné k tomu, aby se mohl příslušný orgán přesvědčit, že žadatelská ústřední protistrana provedla k okamžiku prvního povolení veškerá opatření nutná k tomu, aby splnila své povinnosti stanovené v tomto nařízení. Příslušný orgán bezodkladně předá veškeré informace, které od žadatelské ústřední protistrany uvedené v čl. 14 odst.1 obdržel, orgánu ESMA a kolegiu.

3.    Při prvním povolení do čtyř měsíců od podání úplné žádosti příslušný orgán písemně sdělí žadatelské ústřední protistraně, zda jí bylo povolení vydáno.

Při povolení prodloužení činností a služeb do dvou měsíců od podání úplné žádosti příslušný orgán písemně sdělí žadatelské ústřední protistraně, zda jí bylo povolení vydáno.

Článek 14

Spolupráce

1.   Příslušný orgán členského státu usazení ústřední protistrany zřídí ve spolupráci s ESMA kolegium k usnadnění plnění úkolů uvedených v článcích 10, 11, 46 a 48.

Kolegiu předsedá ESMA a skládá se z maximálně sedmi členů, včetně příslušného orgánu členského státu usazení ústřední protistrany a orgánu zodpovědného za dohled nad ústřední protistranou a centrálními bankami, které emitují nejvýznamnější měny zúčtovaných finančních nástrojů , a také příslušných orgánů zodpovědných za dohled nad zúčtujícími členy ústřední protistrany usazenými ve třech členských státech s největšími souhrnnými příspěvky do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany uvedeného v článku 40.

2.   Aniž jsou dotčeny povinnosti příslušných orgánů podle tohoto nařízení, kolegium zajistí:

a)

vypracování ▐ stanoviska uvedeného v článku 15;

b)

výměnu informaci, včetně žádostí o informace podle článku 21;

d)

koordinaci programů dohledových šetření založených na hodnocení rizika ústřední protistrany;

e)

zlepšení účinnosti dohledu vyloučením nadbytečných duplicit požadavků dohledu;

f)

interoperabilita konzistentní používání postupů dohledu;

g)

určení postupů a pohotovostních plánů pro řešení naléhavých situací uvedených v článku 22.

3.   Zřízení a činnost kolegia se řídí písemnou dohodou mezi všemi jeho členy.

Dohoda určí především praktické mechanismy pro spolupráci mezi příslušným orgánem a orgánem ESMA a může určit úkoly, které mají být svěřeny příslušnému orgánu členského státu usazení ústřední protistrany nebo orgánu ESMA.

Jestliže většina členů kolegia má za to, že příslušný orgán členského státu usazení ústřední protistrany nevykonává své povinnosti patřičným způsobem a že je tím ohrožena finanční stabilita, orgán ESMA vydá rozhodnutí o tom, zda považuje dohled příslušného orgánu členského státu usazení ústřední protistrany za řádný a zda představuje hrozbu pro finanční stabilitu.

Pokud se ESMA domnívá, že dohled není řádný, ESMA může uložit příslušného orgánu opatření k nápravě v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010.

3a.     V zájmu zajištění důsledného uplatňování tohoto článku, ESMA vypracuje v úzké spolupráci s ESCB a po konzultaci s EBA návrh regulačních technických norem, které specifikují hodnocení rizik uvedené v čl. 14 odst. 2 a čl. 15 odst. 1.

Orgán ESMA v úzké spolupráci s ESCB a po konzultaci s EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. června 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. [Pozměňovací návrh 19]

Článek 15

Stanovisko kolegia

1.    Pro účely prvního povolení příslušný orgán členského státu, kde je ústřední protistrana usazena, provede posouzení rizik ústřední protistrany a předloží zprávu orgánu ESMA , a to do čtyř měsíců od podání úplné žádosti ústřední protistranou .

1a.     Pro účely povolení prodloužení činností a služeb příslušný orgán členského státu, kde je ústřední protistrana usazena, provede posouzení rizik prodloužení činností a služeb ústřední protistrany a předloží zprávu kolegiu, a to do jednoho měsíce.

Kolegium přijme na základě této zprávy stanovisko, zda výše zjištěného rizika umožňuje bezpečné fungování společné obchodní politiky, a to do jednoho měsíce od obdržení zprávy.

2.    Ke kladnému nebo zápornému stanovisku kolegia je zapotřebí souhlasu prosté většiny členů, včetně příslušného orgánu členského státu, kde je ústřední protistrana usazena, spolu s posouzením příslušného orgánu členského státu, kde je ústřední protistrana usazena. V případě prodlení nebo sporů ESMA usnadní přijetí ▐ stanoviska v souladu se svými pravomocemi urovnávat spory podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010 a se svou obecnou funkcí koordinace podle článku 21 téhož nařízení. ▐

Článek 16

Odnětí povolení

1.   Příslušný orgán členského státu usazení odejme povolení v jakémkoli z těchto případů:

a)

pokud ústřední protistrana nevyužije povolení do 12 měsíců, výslovně se jej vzdá nebo déle než šest předchozích měsíců neposkytuje služby či nevykonává činnost;

b)

pokud ústřední protistrana získala povolení na základě nepravdivého prohlášení nebo pomocí jakýchkoli jiných protiprávních prostředků;

c)

pokud ústřední protistrana nadále již nesplňuje podmínky, za nichž bylo povolení vydáno;

d)

pokud ústřední protistrana závažně a opakovaně porušuje požadavky stanovené v tomto nařízení.

1a.     K postupu rozhodování o odnětí povolení je třeba kladného stanoviska kolegia uvedeného v původním povolení i kladného stanoviska orgánu ESMA.

2.    Orgán ESMA může kdykoli požádat, aby příslušný orgán členského státu, kde je ústřední protistrana usazena, posoudil, zda ústřední protistrana stále dodržuje podmínky, za nichž bylo povolení uděleno.

3.   Příslušný orgán může odnětí omezit na konkrétní službu, činnost nebo finanční nástroj. Rozhodnutí o odnětí povolení platí na celém území Unie.

Článek 17

Přezkum a vyhodnocení

Příslušné orgány alespoň jednou ročně přezkoumají opatření, strategie, postupy a mechanismy, které ústřední protistrana zavedla za účelem splnění tohoto nařízení, a vyhodnotí tržní a operační rizika a rizika likvidity, kterým ústřední protistrana je nebo může být vystavena.

Přezkum a vyhodnocení bere ohled na velikost, systémovou důležitost, povahu, rozsah a komplexnost činností ústřední protistrany a příslušná kritéria uvedená v čl. 4 odst. 3 .

Příslušný orgán vyzve ústřední protistranu, která nesplňuje požadavky tohoto nařízení, aby přijala nezbytná opatření.

Ústřední protistrana podléhá inspekcím na místě ze strany orgánu ESMA.

Kapitola 2

Dozor a dohled nad ústředními protistranami

Článek 18

Příslušné orgány

1.   Každý členský stát určí příslušný orgán zodpovědný za plnění povinností, které vyplývají z tohoto nařízení v souvislosti s povolením ústředních protistran usazených na jeho území a s dozorem a dohledem nad nimi a informuje o něm Komisi a orgán ESMA.

2.   Každý členský stát zajistí, aby příslušný orgán měl dohlížecí a vyšetřovací pravomoci, které jsou nezbytné pro výkon jejich funkcí.

3.   Každý členský stát zajistí v souladu s vnitrostátním právem možnost přijímání nebo ukládání přiměřených správních opatření vůči fyzickým či právnickým osobám odpovědným za porušení ustanovení v tomto nařízení.

Tato opatření musí být účinná, přiměřená a odrazující.

4.   ESMA na své internetové stránce zveřejní seznam příslušných orgánů určených v souladu s odstavcem 1.

Článek 18 a

Služební tajemství

1.     Povinnost zachovávat služební tajemství se použije na všechny osoby, které pro příslušné orgány určené v souladu s článkem 18 či pro orgán ESMA pracují nebo pracovaly, nebo na auditory a experty pověřené příslušnými orgány či orgánem ESMA. Nesmějí sdělit žádné osobě ani žádnému orgánu žádné důvěrné informace, které se dozvědí při plnění svých povinností, s výjimkou souhrnné či celkové formy tak, aby nebylo možno určit totožnost jednotlivých ústředních protistran, registrů obchodních údajů nebo jiné osoby, aniž jsou dotčeny případy, na něž se vztahuje trestní právo, zdanění nebo jiná ustanovení tohoto nařízení.

2.     Byl-li však na ústřední protistranu vyhlášen konkurs nebo nařízena likvidace, lze důvěrné informace, které se netýkají třetích stran, sdělit v občanském soudním řízení, jestliže je to nutné k tomu, aby se řízení uskutečnilo.

3.     Aniž jsou dotčeny případy upravené trestním právem a daňovým právem, mohou příslušné orgány, ESMA, subjekty nebo fyzické či právnické osoby jiné než příslušné orgány, které získají důvěrné informace podle tohoto nařízení, tyto informace použít v případě příslušných orgánů v rámci působnosti tohoto nařízení pouze k plnění svých povinností a výkonu svých funkcí nebo v případě jiných orgánů, subjektů nebo fyzických či právnických osob k účelu, ke kterému jim byly poskytnuty, nebo v rámci správních nebo soudních řízení, která s výkonem těchto funkcí konkrétně souvisejí, nebo v obou případech. Pokud s tím ESMA, příslušný orgán nebo jiný orgán, subjekt nebo osoba sdělující informace souhlasí, může orgán, který je obdržel, tyto informace použít pro jiné nekomerční účely.

4.     Veškeré důvěrné informace přijaté, vyměněné nebo předané podle tohoto nařízení podléhají služebnímu tajemství podle odstavců 1, 2 a 3. Tyto podmínky však nebrání orgánu ESMA, příslušným orgánům nebo příslušným centrálním bankám ve výměně nebo předávání důvěrných informací v souladu s tímto nařízením nebo jinými právními předpisy vztahujícími se na investiční podniky, úvěrové instituce, penzijní fondy, SKIPCP, správce alternativních investičních fondů, zprostředkovatele pojištění a zajištění, pojišťovny, regulované trhy nebo organizátory trhů či jiné subjekty se souhlasem příslušného orgánu nebo jiného orgánu, subjektu, fyzické či právnické osoby, které informace poskytly.

5.     Odstavce 1, 2 a 3 nebrání příslušným orgánům, aby si v souladu s vnitrostátním právem vyměňovaly nebo předávaly důvěrné informace, které neobdržely od příslušného orgánu jiného členského státu.

Kapitola 3

Spolupráce

Článek 19

Spolupráce mezi orgány

1.   Příslušné orgány úzce spolupracují spolu navzájem, s orgánem ESA (ESMA) a v případě potřeby s ESCB . Orgánu ESMA budou orgány EU poskytovat odpovídající zdroje k účinnému plnění úkolů, jež jim v tomto nařízení přiděleny.

2.   Na základě informací dostupných v daném čase příslušné orgány při výkonu svých obecných povinností řádně zváží potenciální dopad svých rozhodnutí na stabilitu finančního systému ve všech ostatních dotčených členských státech, a zejména v naléhavých situacích uvedených v článku 22.

Článek 21

Výměna informací

1.   Příslušné orgány poskytnou orgánu ESMA a sobě navzájem informace vyžadované pro účely plnění úkolů podle tohoto nařízení.

2.   Příslušné orgány a jiné subjekty nebo fyzické a právnické osoby, které získají důvěrné informace při plnění svých povinností podle tohoto nařízení, tyto informace použijí pouze k plnění svých povinností a nesmějí žádné takové důvěrné informace zveřejňovat, ani jiným způsobem zpřístupnit, ani nesmějí tyto údaje využít k jiným účelům, než jsou uvedeny v tomto nařízení .

3.   ESMA předá příslušným orgánům zodpovědným za dohled nad ústředními protistranami důvěrné informace důležité pro plnění jejich úkolů. Příslušné orgány a jiné příslušné subjekty sdělí orgánu ESMA a jiným příslušným orgánům informace potřebné k výkonu jejich povinností stanovených v tomto nařízení.

4.   Příslušné orgány sdělí informaci centrálním bankám ESCB, pokud má tato informace význam pro výkon jejich povinností.

Článek 22

Naléhavé situace

Příslušný orgán nebo jakýkoli jiný orgán bez zbytečného odkladu informuje orgán ESMA a jiné příslušné orgány o naléhavé situaci spojené s ústřední protistranou, včetně vývoje na finančních trzích, která může mít nepříznivý účinek na tržní likviditu a stabilitu finančního systému v jakémkoli členském státě, kde je ústřední protistrana nebo jeden z jejích zúčtujících členů usazen.

Kapitola 4

Vztahy s třetími zeměmi

Článek 23

Třetí země

1.   Ústřední protistrana usazená v třetí zemi může poskytovat zúčtovací služby subjektům usazeným v Unii, pouze pokud uvedenou ústřední protistranu uzná ESMA.

Udělení, prodloužení nebo odnětí povolení podléhá podmínkám a postupům stanoveným v článcích 10 až 16.

Ústřední protistrana ze třetí země podléhá přezkumu prostřednictvím podobného postupu, který je předepsán pro ústřední protistrany usazenými v EU.

Komise může přijmout rozhodnutí, jímž umožní úplné či částečné osvobození od podmínek a postupů souvisejících se získáním povolení, za předpokladu, že je zaručena zásada vzájemnosti a jsou-li splněny následující podmínky:

a)

Komise přijala rozhodnutí v souladu s odstavcem 3; a

b)

ústřední protistraně usazené v Unii bude v dané třetí zemi zaručeno osvobození na stejné úrovni.

2.   ESMA po konzultaci s příslušnými orgány v rámci Unie, orgánem EBA, příslušnými členy ESCB členských států, v nichž ústřední protistrana poskytuje nebo hodlá poskytovat služby platebního styku, a příslušnými členy ESCB odpovědnými za dohled nad ústředními protistranami, s nimiž byly uzavřeny dohody o interoperabilitě, uzná ústřední protistranu z třetí země, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

Komise přijala akt v přenesené pravomoci v souladu s odstavcem 3; nebo

b)

ústřední protistrana má v uvedené třetí zemi povolení a podléhá účinnému dohledu;

ba)

na třetí zemi se vztahuje rozhodnutí Komise, v němž se uvádí, že předpisy proti praní peněz a financování terorismu splňují požadavky pracovní skupiny pro finanční činnost a mají stejný účinek jako požadavky stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu  (28) ;

bb)

třetí země podepsala s domovským členským státem povolené ústřední protistrany dohodu, jež plně splňuje předpisy stanovené v článku 26 vzorové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku a zajišťuje účinnou výměnu informací v oblasti daní, včetně mnohostranných daňových dohod, jsou-li uzavřeny;

bc)

normy pro řízení rizik ústřední strany byly přezkoumány orgánem ESMA a shledány v souladu s normami stanovenými podle hlavy IV;

bd)

má dostatečné prvky, kterým lze posoudit, že právní rámec třetí země není diskriminační vůči právním subjektům z EU;

be)

třetí země uplatňuje reciproční podmínky přístupu k ústředním protistranám se sídlem v EU, a byl v této třetí zemi proveden režim vzájemného uznávání;

bf)

podmínky ukládané ústředním protistranám třetích zemí zachovávají rovné podmínky mezi ústředními protistranami EU a ústředními protistranami z třetích zemí.

3.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 67a a na základě společného stanoviska poskytnutého ESMA, EBA a ESCB a příslušnými orgány zodpovědnými za dohled nad třemi zúčtujícími členy usazenými v členských státech EU s největšími souhrnnými příspěvky do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany, které určí, že právní předpisy a předpisy o dohledu třetí země zajistí, aby ústřední protistrany povolené v uvedené třetí zemi splňovaly právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům, které vyplývají z tohoto nařízení, a aby ústřední protistrany podléhaly v uvedené třetí zemi průběžnému účinnému dohledu a vynucování.

4.   ESMA, EBA, ESCB a příslušné orgány zodpovědné za dohled nad třemi zúčtujícími členy usazenými v členských státech s největšími souhrnnými příspěvky do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany uzavřou s příslušnými orgány třetích zemí, jejichž právní a dohledové rámce byly v souladu s odstavcem 3 uznány jako rovnocenné tomuto nařízení, ujednání o spolupráci. Tato ujednání specifikují alespoň:

a)

mechanismus pro výměnu informací mezi orgánem ESMA, příslušnými orgány v souladu odstavcem 1 a příslušnými orgány dotčených třetích zemí;

b)

postupy, které se týkají koordinace činností dohledu.

ba)

postupy týkající se odnětí povolení vydaného ústřední protistraně.

Hlava IV

Požadavky na ústřední protistrany

Kapitola 1

Organizační požadavky

Článek 24

Obecná ustanovení

1.   Ústřední protistrana má spolehlivé řídicí systémy, včetně jasné organizační struktury s dobře vymezenými, transparentními a konzistentními hranicemi odpovědnosti, účinné postupy k určení, řízení, kontrole a ohlašování rizik, kterým je nebo by mohla být vystavena, a přiměřené mechanismy vnitřní kontroly, včetně řádných administrativních a účetních postupů.

2.   Ústřední protistrana přijme strategie a postupy, které jsou dostatečně účinné, aby umožňovaly zajistit, že ústřední protistrana i její řídicí pracovníci a zaměstnanci budou dodržovat veškerá ustanovení tohoto nařízení.

3.   Ústřední protistrana má a provozuje organizační strukturu, která zajišťuje nepřetržité a řádné plnění jejích služeb a činností. Využívá vhodné a přiměřené systémy, zdroje a postupy.

4.   Ústřední protistrana zřetelně odděluje hierarchické vztahy pro řízení rizik a pro ostatní operace ústřední protistrany.

5.   Ústřední protistrana přijme, provádí a dodržuje politiku odměňování, která podporuje spolehlivé a účinné řízení rizik a která nepředstavuje pobídky k uvolnění rizikových norem.

6.   Ústřední protistrana má adekvátní systémy informační technologie, které si dokáží poradit se složitostí, rozmanitostí a typem vykonávaných služeb a činností tak, aby byly zajištěny vysoké bezpečnostní standardy a integrita a důvěrnost uchovávaných informací.

6a.     Ústřední protistrana zajistí, že obchodní informace nebo informace klienta obdržené v souvislosti se smlouvou o OTC derivátech, u kterých je prováděno zúčtování podle požadavků tohoto nařízení, jsou využívány výhradně k dodržování požadavků tohoto nařízení a není možné jejich využití k obchodním účelům, s výjimkou situací, ke kterým dal klient, jemuž tyto informace patří, písemný souhlas.

7.   Ústřední protistrana bezplatně zveřejní své řídicí systémy a pravidla, kterými se řídí , včetně kritérií přístupu pro zúčtující členstvo .

8.   Ústřední protistrana se podrobí častým a nezávislým auditům. Výsledky těchto auditů jsou sděleny radě a poskytnuty příslušnému orgánu.

9.    V zájmu zajištění důsledného uplatňování tohoto článku, ESMA vypracuje návrh regulačních technických norem, které specifikují minimální obsah pravidel a řídicích systémů uvedených v odstavcích 1 až 8.

ESMA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 30. června 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. [Pozměňovací návrh 19]

Článek 25

Vyšší vedení a rada

1.   Vyšší vedení má dostatečně dobrou pověst a množství zkušeností k zajištění řádného a obezřetného řízení ústřední protistrany.

2.   Ústřední protistrana má radu, ve které je alespoň jedna třetina členů, ale nejméně dva, nezávislá. V radě budou zastoupeni klienti zúčtujících členů. Odměna nezávislých a jiných nevýkonných členů rady nesouvisí s obchodními výsledky ústřední protistrany.

Členové rady, včetně nezávislých členů, mají dostatečně dobrou pověst a dostatečné množství odpovídajících odborných znalostí o finančních službách, řízení rizik a zúčtovacích službách.

3.   Ústřední protistrana jednoznačně určí úkoly a povinnosti rady a poskytne zápisy ze zasedání rady příslušnému orgánu a auditorům .

Článek 26

Výbor pro rizika

1.   Ústřední protistrana zřídí výbor pro rizika, který je složen z různých skupin zástupců, včetně zástupců jejích zúčtujících členů , klientů jejích zúčtujících členů a nezávislých odborníků a zástupců příslušného orgánu ústřední protistrany za předpokladu, že zástupci klienta nejsou sami zástupci zúčtujícího člena . Ve výboru pro rizika nemá ani jedna z uvedených skupin zástupců převahu. Výbor pro rizika může přizvat na svá zasedání zaměstnance ústřední protistrany, kteří však nemají hlasovací právo. Doporučení výboru pro rizika nejsou přímo ovlivňována vedením ústřední protistrany.

2.   Ústřední protistrana členům výboru pro rizika jednoznačně určí pověření, řídicí systémy k zajištění nezávislosti, provozní postupy, přijímací kritéria a volební mechanismus. Řídicí systémy jsou veřejně dostupné příslušným orgánům a určují alespoň, že výboru pro rizika předsedá nezávislý odborník , že výbor je přímo podřízen radě nebo správní radě v případě duální struktury orgánu a že pořádá pravidelná zasedání.

3.   Výbor pro rizika uvědomí radu nebo správní radu v případě duální struktury orgánu o veškerých opatřeních, která mohou mít dopad na řízení rizik ústřední protistrany, jako je mj. významná změna jejího modelu rizik, postupů v případě selhání, kritérií pro přijímání zúčtujících členů nebo zúčtování nových kategorií nástrojů nebo outsourcing funkcí . Rady výboru pro rizika se nevyžadují pro každodenní operace ústřední protistrany. Je třeba vyvíjet náležité úsilí, aby byl výbor pro rizika konzultován v naléhavých situacích.

4.   Aniž je dotčeno právo příslušných orgánů být řádně informovány, jsou členové výboru pro rizika vázáni mlčenlivostí. Pokud předseda výboru pro rizika určí, že u některého člena dochází v souvislosti s konkrétní záležitostí ke skutečnému nebo potenciálnímu střetu zájmů, nesmí uvedený člen o uvedené záležitosti hlasovat.

5.   Ústřední protistrana bezodkladně informuje příslušný orgán o každém rozhodnutí, kdy se rada rozhodne neřídit se radou výboru pro rizika.

6.   Ústřední protistrana umožní klientům zúčtujících členů stát se členy výboru pro rizika, nebo vytvoří vhodný konzultační mechanismus, který zajistí, aby byly adekvátně zastoupeny zájmy klientů zúčtujících členů.

Článek 27

Vedení záznamů

1.   Ústřední protistrana po dobu alespoň pěti let vede všechny záznamy o poskytnutých službách a činnostech, aby příslušný orgán mohl sledovat dodržování požadavků ústřední protistranou podle tohoto nařízení.

2.   Ústřední protistrana po dobu alespoň pěti let od ukončení smlouvy uchovává všechny informace o všech smlouvách, které zpracovala. Uvedené informace umožňují minimálně zjištění původních podmínek transakce před zúčtováním uvedenou ústřední protistranou.

3.   Ústřední protistrana na požádání poskytne záznamy a informace uvedené v odstavcích 1 a 2 a všechny informace o pozicích zúčtovaných smluv bez ohledu na systém, ve kterém byly transakce provedeny, příslušnému orgánu a orgánu ESMA.

4.    V zájmu zajištění důsledného uplatňování tohoto článku, ESMA vypracuje návrh regulačních technických norem, které specifikují náležitosti údajů a informací, jež mají být uchovány, jak je uvedeno v odstavcích 1 a 2 , ale i případné prodloužení období pro uchovávání záznamů .

Orgán ESMA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 30. června 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. [Pozměňovací návrh 19]

5.   S cílem zajistit jednotné podmínky používání odstavců 1 a 2 orgán ESMA vypracuje návrh regulačních technických norem pro určení formátu záznamů a informací, které mají být uchovány. Orgán ESMA uvedené návrhy prováděcích technických norem předloží Komisi do 30. června 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 28

Akcionáři a společníci s kvalifikovanými podíly

1.   Příslušný orgán nevydá povolení ústřední protistraně, dokud není informován o totožnosti jejích akcionářů nebo členů, ať přímých či nepřímých, fyzických či právnických osob, které mají kvalifikované účasti, a o výši těchto kvalifikovaných účastí.

2.   Příslušný orgán odmítne vydat povolení ústřední protistraně, pokud není přesvědčen o vhodnosti výše zmíněných akcionářů či členů s kvalifikovanou účastí s ohledem na potřebu zajistit řádné a obezřetné vedení ústřední protistrany.

3.   Pokud existují úzká propojení mezi ústřední protistranou a jinými fyzickými nebo právnickými osobami, vydá příslušný orgán povolení pouze v případě, že tato propojení nebrání příslušnému orgánu v účinném dohledu.

4.   V případech, kde by mohl vliv vykonávaný osobami uvedenými v odstavci 1 poškodit řádné a obezřetné vedení ústřední protistrany, přijme příslušný orgán vhodná opatření, která takové situaci zabrání , nebo ústřední protistraně odejme povolení .

5.   Příslušný orgán odmítne vydat povolení, pokud právní a správní předpisy třetí země vztahující se na jednu nebo více fyzických či právnických osob, s nimiž je ústřední protistrana úzce propojena, nebo obtíže spojené s jejich vymáháním brání příslušnému orgánu ve výkonu dohledu.

Článek 29

Informace pro příslušné orgány

1.   Ústřední protistrana ohlásí příslušnému orgánu členského státu, v němž je ústřední protistrana usazena, veškeré změny svého vedení a poskytne příslušnému orgánu všechny údaje nutné k posouzení toho, zda mají členové rady dostatečně dobrou pověst a dostatečné množství zkušeností.

V případech, kdy by mohlo jednání člena rady poškodit řádné a obezřetné vedení ústřední protistrany, přijme příslušný orgán vhodná opatření, včetně odstranění uvedeného člena z rady.

2.   Každá fyzická či právnická osoba nebo takové osoby jednající ve vzájemné shodě (dále jen „navrhovaný nabyvatel“), které přijaly rozhodnutí buď přímo nebo nepřímo nabýt kvalifikovaný podíl v ústřední protistraně nebo přímo nebo nepřímo takový podíl zvýšit, což by vedlo k tomu, že by podíl na hlasovacích právech nebo na základním kapitálu, který drží, dosáhl jedné z prahových hodnot 10 %, 20 %, 30 % nebo 50 % nebo ji překročil anebo že by se ústřední protistrana stala jejich dceřiným podnikem (dále jen „navrhované nabytí“), to nejprve písemně oznámí příslušným orgánům dané ústřední protistrany, ve které zamýšlejí nabýt nebo zvýšit kvalifikovaný podíl, a uvedou výši svého zamýšleného podílu a významné informace, jak je uvedeno v čl. 30 odst. 4.

Každá fyzická či právnická osoba, která přijala rozhodnutí buď přímo nebo nepřímo se zbavit kvalifikované účasti v ústřední protistraně (dále jen „navrhovaný prodejce“), to nejprve písemně oznámí příslušnému orgánu a uvede výši své zamýšlené účasti. Tato osoba musí rovněž oznámit příslušnému orgánu každé rozhodnutí snížit svou kvalifikovanou účast tak, že by podíl na hlasovacích právech nebo na základním kapitálu, který drží, klesl pod 10 %, 20 %, 30 % nebo 50 % anebo tak, že by ústřední protistrana přestala být jejím dceřiným podnikem.

Příslušný orgán obratem a v každém případě do dvou pracovních dnů od obdržení oznámení uvedeného v tomto odstavci a od následného obdržení informací uvedených v odstavci 3 písemně potvrdí jejich přijetí navrhovanému nabyvateli nebo prodejci.

Příslušný orgán ve lhůtě nejvýše šedesáti pracovních dnů počínaje dnem písemného potvrzení o přijetí oznámení a všech dokumentů, které mají být k oznámení přiloženy na základě seznamu uvedeného v čl. 30 odst. 4 (dále jen „lhůta pro posouzení“), provede posouzení stanovené v čl. 30 odst. 1 (dále jen „posouzení“).

Příslušný orgán uvědomí navrhovaného nabyvatele nebo prodejce při potvrzení přijetí o konci lhůty pro posouzení.

3.   Pokud je to nutné, může příslušný orgán během lhůty pro posouzení, ale nejpozději v její padesátý pracovní den, požádat o další informace nezbytné pro dokončení posouzení. Tato žádost je písemná a upřesňuje, které doplňující informace jsou třeba.

Na dobu mezi dnem žádosti příslušného orgánu o informace a obdržením odpovědi na tuto žádost od navrhovaného nabyvatele se lhůta pro posouzení staví. Stavení nepřesáhne dvacet pracovních dnů. Příslušný orgán může podle svého uvážení vznést jakoukoli další žádost o doplnění nebo objasnění informací, to však nesmí vést ke stavení lhůty pro posouzení.

4.   Příslušný orgán může prodloužit stavení lhůty pro posouzení podle odst. 3 druhého pododstavce až na 30 pracovních dnů, pokud je navrhovaný nabyvatel nebo prodejce:

a)

usazen nebo regulován mimo Unii;

b)

fyzickou nebo právnickou osobou, která nepodléhá dozoru ani dohledu podle tohoto nařízení ani směrnice 73/239/EHS, směrnice Rady 85/611/EHS ze dne 20. prosince 1985 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (29), směrnice Rady 92/49/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního (30) nebo směrnic 2002/83/ES, 2003/41/ES, 2004/39/ES, 2005/68/ES, 2006/48/ES, 2009/65/ES nebo 2011/61/EU.

5.   Pokud se příslušný orgán po ukončení posuzování rozhodne vyjádřit nesouhlas s navrhovaným nabytím, vyrozumí o tom písemně do dvou pracovních dnů a před uplynutím lhůty pro posouzení navrhovaného nabyvatele a své rozhodnutí zdůvodní. S výhradou vnitrostátního práva je možné náležité odůvodnění takového rozhodnutí na žádost navrhovaného nabyvatele zveřejnit. Členské státy však mohou příslušnému orgánu umožnit zveřejnit toto odůvodnění bez žádosti navrhovaného nabyvatele.

6.   Pokud příslušný orgán nevyjádří nesouhlas s navrhovaným nabytím ve lhůtě pro posouzení, považuje se navrhované nabytí za schválené.

7.   Příslušný orgán může stanovit a v případě potřeby prodloužit maximální lhůtu pro dokončení navrhovaného nabytí.

8.   Členské státy pro oznamování přímých nebo nepřímých nabytí hlasovacích práv nebo základního kapitálu příslušnému orgánu a pro jejich schvalování tímto orgánem nestanoví požadavky přísnější, než jsou stanoveny v tomto nařízení.

Článek 30

Posouzení

1.   S ohledem na možný vliv navrhovaného nabyvatele na ústřední protistranu hodnotí příslušný orgán při posuzování oznámení uvedeného v čl. 29 odst. 2 a informací uvedených v čl. 29 odst. 3 za účelem zajištění řádného a obezřetného řízení ústřední protistrany, v níž je navrhováno nabytí, vhodnost navrhovaného nabyvatele a finanční rozumnost navrhovaného nabytí podle všech těchto kritérií:

a)

pověst a finanční zdraví navrhovaného nabyvatele;

b)

pověst a zkušenost všech osob, které budou v důsledku navrhovaného nabytí řídit činnosti ústřední protistrany;

c)

zda bude ústřední protistrana schopna nepřetržitě dodržovat ustanovení stanovená v tomto nařízení;

d)

skutečnost, zda existuje důvodné podezření, že ve spojení s navrhovaným nabytím dochází nebo došlo k praní peněz nebo k financování terorismu nebo k pokusům o ně ve smyslu článku 1 směrnice 2005/60/ES nebo že by navrhované nabytí mohlo zvýšit riziko takového jednání.

Při posuzování finančního zdraví navrhovaného nabyvatele věnuje příslušný orgán zvláštní pozornost typu obchodní činnosti prováděné a zamýšlené v ústřední protistraně, v níž je navrhováno nabytí.

Při posuzování schopnosti ústřední protistrany dodržovat toto nařízení věnuje příslušný orgán zvláštní pozornost tomu, zda má skupina, jejíž součástí se ústřední protistrana stane, strukturu umožňující výkon účinného dozoru nebo dohledu, účinnou výměnu informací mezi příslušnými orgány a vymezení působnosti mezi příslušnými orgány.

2.   Příslušné orgány mohou vyjádřit nesouhlas s navrhovaným nabytím pouze tehdy, pokud je to na základě kritérií stanovených v odstavci 1 důvodné nebo pokud informace předložené navrhovaným nabyvatelem nejsou úplné.

3.   Členské státy nestanoví žádné předběžné podmínky co do výše podílu, kterého je třeba dosáhnout, ani neumožňují svým příslušným orgánům posuzovat navrhované nabytí z hlediska hospodářských potřeb trhu.

4.   Členské státy zveřejní seznam informací, jež jsou nutné k provedení posouzení a jež jsou poskytovány příslušným orgánům spolu s oznámením uvedeným v čl. 29 odst. 2. Požadované informace musí být přiměřené a musí odpovídat povaze navrhovaného nabyvatele a navrhovaného nabytí. Členské státy nepožadují informace, které pro obezřetnostní posuzování nemají význam.

5.   Bez ohledu na čl. 29 odst. 2, 3 a 4, pokud byly příslušnému orgánu oznámeny dva nebo více návrhů na nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti ve stejné ústřední protistraně, přistupuje příslušný orgán ke všem navrhovaným nabyvatelům nediskriminačním způsobem.

6.   Příslušné orgány se při posuzování navzájem plně konzultují, pokud je navrhovaným nabyvatelem:

a)

jiná ústřední protistrana, úvěrová instituce, životní pojišťovna, pojišťovna, zajišťovna, investiční podnik, organizátor trhu, systému vypořádání obchodů s cennými papíry, správcovská společnost SKIPCP nebo správce alternativních investičních fondů s povolením v jiném členském státě;

b)

mateřský podnik jiné ústřední protistrany, úvěrové instituce, životní pojišťovny, pojišťovny, zajišťovny, investičního podniku, organizátora trhu, organizátora systému vypořádání obchodů s cennými papíry, správcovské společnosti SKIPCP nebo správce alternativních investičních fondů s povolením v jiném členském státě;

c)

fyzická nebo právnická osoba, která kontroluje jinou ústřední protistranu, úvěrovou instituci, životní pojišťovnu, pojišťovnu, zajišťovnu, investiční podnik, organizátora trhu, organizátora systému vypořádání obchodů s cennými papíry, správcovskou společnost SKIPCP nebo správce alternativních investičních fondů s povolením v jiném členském státě.

7.   Příslušné orgány si bez zbytečného odkladu vzájemně poskytují veškeré informace, které jsou podstatné nebo relevantní pro posouzení. Na požádání si vzájemně sdělují veškeré užitečné informace a z vlastního podnětu sdělují veškeré podstatné informace. V rozhodnutí příslušného orgánu, který vydal povolení ústřední protistraně, v níž je navrhováno nabytí, se uvedou veškeré názory nebo výhrady příslušného orgánu pověřeného dohledem nad navrhovaným nabyvatelem.

Článek 31

Střety zájmů

1.   Ústřední protistrana má a provozuje účinná písemná organizační a administrativní opatření k určení a řízení veškerých potenciálních střetů zájmů mezi sebou, včetně svých vedoucích pracovníků, zaměstnanců nebo jakékoli osoby, která je s nimi přímo či nepřímo propojena prostřednictvím kontroly nebo úzkého propojení, a svými zúčtujícími členy nebo jejich klienty nebo mezi nimi. Má a provádí adekvátní postupy řešení k odstranění střetů zájmů ▐.

2.   Pokud organizační nebo administrativní opatření přijatá ústřední protistranou k řízení střetu zájmů nejsou dostatečná k tomu, aby s přiměřenou jistotou zajistila, že rizikům poškození zájmů zúčtujících členů nebo klientů bude zabráněno, sdělí jasně obecnou povahu nebo zdroje střetů zájmů zúčtujícím členům, než od nich přijme novou transakci. ▐

3.   Je-li ústřední protistrana mateřským nebo dceřiným podnikem, písemná opatření také berou v úvahu veškeré okolnosti, kterých si ústřední protistrana je nebo by měla být vědoma a které mohou vést ke střetu zájmů vyplývajícímu z výsledku struktury a podnikatelských činností jiných podniků, s nimiž je ve vztahu mateřského nebo dceřiného podniku.

4.   Písemná opatření zavedená v souladu s odstavcem 1 zahrnují:

a)

okolnosti, které představují nebo mohou představovat střet zájmů, jenž s sebou nese závažné riziko poškození zájmů jednoho nebo více zúčtujících členů či klientů;

b)

postupy, které se mají dodržet, a opatření, jež se mají přijmout za účelem řízení těchto střetů.

5.   Ústřední protistrana přijme veškeré přiměřené kroky, aby zabránila jakémukoli zneužití informací uchovávaných ve svých systémech, a zabrání využívání uvedených informací pro jiné podnikatelské činnosti. Citlivé informace zaznamenané v jedné ústřední protistraně nevyužije k obchodním účelům žádná jiná fyzická nebo právnická osoba, která je s touto ústřední protistranou ve vztahu mateřského či dceřiného podniku.

Článek 32

Zachování provozu

1.   Ústřední protistrana stanoví, provádí a dodržuje adekvátní politiku pro zachování provozu a plán na obnovu po havárii s cílem zajistit zachování svých funkcí, včasné obnovení operací a plnění povinností ústřední protistrany. Tento plán umožňuje minimálně obnovit všechny transakce k okamžiku přerušení, aby ústřední protistrana mohla nadále s jistotou fungovat a dokončit vypořádání v naplánované dny.

1a.     Ústřední protistrana zavede, provádí a udržuje vhodný postup, který zajistí pohotové a řádné vypořádání nebo převod aktiv klientů v případě, že po vydání rozhodnutí dle článku 16 dojde k odnětí povolení.

2.    V zájmu zajištění důsledného uplatňování tohoto článku, ESMA vypracuje návrh regulačních technických norem, které specifikují minimální obsah plánu zachování provozu a minimální úroveň služeb, jež zaručuje plán na obnovu po havárii.

ESMA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 30. června 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. [Pozměňovací návrh 19]

Článek 32 a

Automatické zpracování plateb

1.     S cílem podpořit automatické zpracování plateb (STP) v rámci celého transakčního toku používají ústřední protistrany nebo do svých systémů zařazují ve vztahu k účastníkům a tržní infrastruktuře v rámci svého rozhraní a rovněž do jejich komunikačních postupů v rámci jejich rozhraní s účastníky a s tržní infrastrukturou příslušné mezinárodní komunikační postupy a standardy pro zasílání zpráv a referenční údaje, což umožní hladké zúčtování a vypořádání v rámci celého systému.

2.     V zájmu zajištění důsledného uplatňování tohoto článku, ESMA vypracuje návrh regulačních technických norem, které specifikuji náležitosti postupu, jímž se stanoví, které mezinárodní komunikační postupy a normy pro mezinárodní komunikační postupy a standardy pro zasílání zpráv a referenční údaje jsou považovány za relevantní pro účely odstavce 1.

ESMA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 30. června 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. [Pozměňovací návrh 19]

Článek 33

Outsourcing

1.   Pokud ústřední protistrana zajišťuje provozní funkce, služby nebo činnosti formou outsourcingu, zůstává nadále zodpovědná za plnění všech svých povinností podle tohoto nařízení a nepřetržitě dodržuje tyto podmínky:

a)

outsourcing nevede k přenesení vlastní odpovědnosti;

b)

nemění se vztah a povinnosti ústřední protistrany vůči jejím zúčtujícím členům nebo popřípadě jejich klientům;

c)

účinně se nezmění podmínky pro povolení ústřední protistrany;

d)

outsourcing nebrání výkonu funkcí dozoru a dohledu , včetně přístupu k souvisejícím informacím v místě poskytovatele služeb ;

e)

outsourcing nepřipraví ústřední protistranu o systémy a kontroly nezbytné k řízení rizik, kterým čelí;

ea)

poskytovatel služeb plní požadavky na zachování provozu srovnatelné s těmi, které by musela splnit ústřední protistrana podle svého domovského rámce dohledu;

f)

ústřední protistrana si zachová odborné znalosti a zdroje potřebné k hodnocení kvality poskytovaných služeb a organizační a kapitálové přiměřenosti poskytovatele služeb, k účinnému dohledu nad funkcemi zajišťovanými formou outsourcingu a k řízení rizik spojených s outsourcingem a nepřetržitě dohlíží nad uvedenými funkcemi a řídit uvedená rizika;

g)

ústřední protistrana má přímý přístup k příslušným informacím o funkcích zajišťovaných formou outsourcingu;

h)

v případě potřeby, a aniž je dotčena odpovědnost ústřední protistrany za dodržování požadavků tohoto nařízení, poskytovatel služeb v souvislosti s činnostmi zajišťovanými formou outsourcingu spolupracuje s příslušným orgánem;

i)

poskytovatel služeb chrání veškeré důvěrné informace, které se týkají ústřední protistrany a jejích zúčtujících členů a klientů. Má-li poskytovatel služeb sídlo ve třetí zemi, jsou normy pro ochranu údajů platné v této zemi rovnocenné s normami Unie.

ia)

obchodník ve své zemi podléhá z hlediska zachování provozu a ochrany údajů stejnému právnímu režimu jako ústřední protistrana;

ib)

prostřednictvím outsourcingu nejsou zajišťovány činnosti související se řízením rizik.

2.   Příslušný orgán požaduje, aby ústřední protistrana svá práva a povinnosti a práva a povinnosti poskytovatele služeb zřetelně přidělila a stanovila v písemné dohodě.

3.   Ústřední protistrana na požádání poskytne všechny informace potřebné k tomu, aby příslušný orgán mohl posoudit, zda výkon činností zajišťovaných formou outsourcingu splňuje požadavky tohoto nařízení.

Kapitola 2

Pravidla jednání

Článek 34

Obecná ustanovení

1.   Ústřední protistrana při poskytování služeb svým zúčtujícím členům a popřípadě jejich klientům jedná spravedlivě a profesionálně v souladu s nejlepšími zájmy zúčtujících členů a klientů a se spolehlivým řízením rizik.

2.   Ústřední protistrana má dostupná, transparentní a spravedlivá pravidla pro rychlé vyřizování stížností.

Článek 35

Požadavky na účast

1.   Ústřední protistrana stanoví kategorie přípustných zúčtujících členů a přijímací kritéria. Tato kritéria jsou nediskriminační, transparentní a objektivní, aby zajistila spravedlivý a otevřený přístup do ústřední protistrany, a zajišťují, že zúčtující členové mají dostatečné finanční zdroje a operativní schopnost pro plnění povinností, které vyplývají z účasti v ústřední protistraně. Kritéria, která omezují přístup, jsou povolena, pouze pokud je jejich cílem kontrolovat riziko pro ústřední protistranu. Finančním institucím není v rozporu s pravidly hospodářské soutěže nebo jakkoli nepřiměřeně bráněno v tom, aby se staly zúčtujícími členy.

2.   Ústřední protistrana zajistí, aby se kritéria uvedená v odstavci 1 uplatňovala průběžně, a má včasný přístup k informacím důležitým pro posouzení. Ústřední protistrana alespoň jednou ročně provede komplexní přezkum toho, jak její zúčtující členové dodržují ustanovení v tomto článku.

3.   Zúčtující členové, kteří provádějí zúčtování transakcí za své klienty, mají potřebné další finanční zdroje a operativní schopnost k výkonu této činnosti. Pravidla ústřední protistrany pro zúčtující členy jí umožňují shromažďování základních údajů s cílem rozpoznat, sledovat a řídit relevantní koncentrace rizika v souvislosti s poskytováním služeb klientům. Zúčtující členové na požádání informují ústřední protistranu o kritériích a opatřeních, která přijali, aby svým klientům umožnili přístup ke službám ústřední protistrany. Odpovědnost za dohled a za povinnosti klientů nesou zúčtující členové. Tato kritéria nesmí být diskriminační.

4.   Ústřední protistrana má objektivní a transparentní postupy pro pozastavení členství a řádný odchod zúčtujících členů, kteří již nesplňují kritéria uvedená v odstavci 1.

5.   Ústřední protistrana může odepřít přístup zúčtujícím členům, kteří splňují kritéria uvedená v odstavci 1, pouze s řádným písemným odůvodněním a na základě komplexní analýzy rizik.

6.   Ústřední protistrana může zúčtujícím členům uložit další zvláštní povinnosti, jako například účast na dražbách pozice zúčtujícího člena, který selhal. Tyto další povinnosti jsou přiměřené riziku, které zúčtující člen přináší, a neomezují účast na určité kategorie zúčtujících členů.

Článek 36

Transparentnost

1.   Ústřední protistrana zveřejní ceny a poplatky spojené se službami, které poskytuje. Sdělí ceny a poplatky každé služby a funkce poskytované samostatně, včetně slev a rabatů a podmínek využití uvedených snížení. Umožní svým zúčtujícím členům a popřípadě jejich klientům samostatný přístup ke zvláštním službám.

2.   Ústřední protistrana sdělí zúčtujícím členům a klientům ekonomická rizika spojená s poskytovanými službami.

3.   Ústřední protistrana zveřejní svým zúčtujícím členům a příslušnému orgánu informace o cenách používané k výpočtu svých expozic ke konci dne se svými zúčtujícími členy.

Ústřední protistrana zveřejní celkové objemy zúčtovaných transakcí pro každou kategorii nástrojů zúčtovaných ústřední protistranou .

3a.     Ústřední protistrana zveřejní provozní a technické požadavky na komunikační protokoly zahrnující obsah a formát zpráv, které používá ve vztahu ke třetím stranám, zejména těm uvedeným v článku 5.

3b.     Ústřední protistrana zveřejní každé porušení kritérií uvedených v čl. 35 odst. 1 a 2 ze strany zúčtujících členů s výjimkou případů, kdy příslušný orgán dospěje po konzultaci s ESMA k závěru, že zveřejnění těchto údajů by ohrozilo finanční stabilitu nebo důvěru trhu.

Článek 37

Oddělení a přenositelnost

1.   Ústřední protistrana vede záznamy a účetnictví, které jí umožní kdykoli a bezodkladně určit a oddělit aktiva a pozice jednoho zúčtujícího člena od aktiv a pozic jakéhokoli jiného zúčtujícího člena a od vlastních aktiv. Pokud má ústřední protistrana aktiva a finanční prostředky v úschově u třetí strany, zajistí, aby tato aktiva a finanční prostředky náležející zúčtujícímu členu byla uschována odděleně od aktiv a finančních prostředků ústřední protistrany nebo ostatních zúčtujících členů a aktiv a finančních prostředků náležejících této třetí straně.

2.    Zúčtující člen v oddělených účtech s ústřední protistranou odlišuje svá aktiva a pozice od aktiv a pozic jejich klientů.

2a.     Zúčtující členové na oddělených účtech s ústřední protistranou odliší pozice jednotlivých klientů (plné oddělení). Zúčtující členové poskytnou klientům možnost, aby měli své pozice zaznamenané na souhrnných účtech s ústřední protistranou, pokud o to písemně požádají.

3.     Ústřední protistrana a zúčtující člen zveřejní úrovně ochrany a náklady spojené s různými úrovněmi oddělení, jež poskytuje. Podrobné vysvětlení úrovní oddělení obsahuje hlavní právní důsledky jednotlivých nabízených úrovní oddělení, včetně informací o použitelných insolvenčních právních předpisech v rámci příslušného právního řádu. Ústřední protistrana vyžaduje, aby zúčtující členové o těchto rizicích a nákladech informovali své klienty.

3a.     Ústřední protistrana vede záznamy, díky nimž může kdykoli neprodleně rozpoznat zaslaná aktiva ve vztahu ke každému účtu vedenému dle tohoto článku.

3b.     Ústřední protistrana vytvoří strukturu, která zajistí, že v případě plného oddělení může usnadnit převod pozic a kolaterálů klientů člena, který selhal, na jednoho nebo více jiných účastníků.

4.   Za předpokladu, že klient má plné oddělení , použije se příloha III část 2 bod 6 směrnice 2006/48/ES.

5.    Členské státy zajistí, aby jejich insolvenční právní předpisy zahrnovaly výjimky dostačující k tomu, aby ústřední protistrana mohla naplnit cíle a požadavky těchto ustanovení.

K příslušným rozhodným událostem patří platební neschopnost zúčtujícího člena, z ní vyplývající okolnosti a rovněž neplnění stanovených povinností.

V zájmu zajištění důsledného uplatňování tohoto článku, ESMA vypracuje návrh technických norem, které rozhodné události podrobněji specifikují.

ESMA předloží Komisi tento návrh regulačních technických norem do 30. června 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. [Pozměňovací návrh 19]

Kapitola 3

Obezřetnostní požadavky

Článek 38

Řízení angažovanosti

Ústřední protistrana měří a posuzuje svou likviditu a úvěrové expozice vůči každému zúčtujícímu členu a popřípadě vůči jiné ústřední protistraně, se kterou uzavřela interoperabilní dohodu, téměř v reálném čase. Pokud je to proveditelné, ústřední protistrana určí, sleduje a řídí případná rizika vyplývající ze zúčtovacích transakcí zúčtujících členů prováděných jménem klientů. Ústřední protistrana má včasný a nediskriminační přístup k příslušným zdrojům ocenění, aby mohla účinně měřit své expozice. Dbá se přitom na přiměřenost nákladů a na dodržování mezinárodních vlastnických práv.

Článek 39

Maržové požadavky

1.   Ústřední protistrana svým zúčtujícím členům a popřípadě ústředním protistranám, se kterými má interoperabilní dohody, ukládá, vyzývá je k úhradě a realizuje marže k omezení svých úvěrových expozic. Příslušné orgány zajistí, aby ústřední protistrany dodržovaly minimální normy pro marže v souladu s odstavcem 5. Tyto minimální normy jsou nastaveny v závislosti na míře rizika a pravidelně se přezkoumávají, aby odrážely stávající podmínky na trhu, a to zejména v případě krizových situací, kdy se předpokládá, že takový postup omezí systémová rizika. Tyto marže postačují k pokrytí potenciálních expozic, které podle odhadu ústřední protistrany nastanou do likvidace příslušných pozic. Postačují k pokrytí ztrát, které vznikají alespoň z 99 % pohybů expozic v příslušném časovém horizontu, a zabezpečí, aby ústřední protistrana přinejmenším každodenně plně zajistila své expozice vůči všem svým zúčtujícím členům a popřípadě vůči ústředním protistranám, s nimiž má interoperabilní dohody.

V souladu s čl. 9 odst. 5 nařízení (EU) č. 1095/2010 může orgán ESMA maržové požadavky nově nastavit v krizových situacích, vede-li to k omezení systémových rizik.

2.   Ústřední protistrana přijme pro stanovování svých marží modely a parametry, které postihují rizikové znaky zúčtovaných produktů a berou v úvahu interval mezi realizacemi marží, tržní likviditu a možnost změn po dobu trvání transakce. Modely a parametry validuje příslušný orgán a podléhají ▐ stanovisku uvedenému v článku 15.

3.   Ústřední protistrana vyzývá k dodatkové úhradě a realizuje marže v průběhu dne, přinejmenším jsou-li prolomeny předem vymezené prahy.

3a.     Ústřední protistrana vyzývá k dodatkové úhradě a realizuje takové marže, aby pokryla pozice registrované na každém účtu vedeném v souladu s článkem 37 s ohledem na zvláštní finanční nástroje. Ústřední protistrana může marže vypočítat s ohledem na porfolio finančních nástrojů jedině za předpokladu, že je cenová korelace mezi finančními nástroji zahrnutými v portfoliu vysoká a stabilní.

5.    V zájmu zajištění důsledného uplatňování tohoto článku, vypracuje orgán ESMA po konzultaci s orgánem EBA návrhy regulačních technických norem , které specifikují příslušné procento a časový horizont, jak je uvedeno v odstavci 1, pro různé kategorie finančních nástrojů, a podmínky podle odstavce 3a .

Orgán ESMA po konzultaci s orgánem EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. června 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. [Pozměňovací návrh 19]

Článek 40

Fond pro riziko selhání

1.    S cílem dále omezit své úvěrové expozice vůči svým zúčtujícím členům má ústřední protistrana ▐ fond pro riziko selhání ke krytí ztrát vzniklých selháním, které překročí ztráty, jež mají být kryty maržovými požadavky uvedenými v článku 39, včetně zahájení úpadkového řízení proti jednomu nebo více zúčtujícím členům

2.   Ústřední protistrana stanoví minimální výši příspěvků do fondu pro riziko selhání a kritéria k výpočtu příspěvků jednotlivých zúčtujících členů. Příspěvky jsou přiměřené expozicím každého zúčtujícího člena, aby se zajistilo, že příspěvky do fondu pro riziko selhání ústřední protistraně alespoň umožní odolat selhání těch dvou zúčtujících členů , vůči nimž má největší expozice ▐.

2a.     Ústřední protistrana vypracuje scénáře mimořádných, avšak věrohodných tržních podmínek. Scénáře zahrnují nejvolatilnější období, která zaznamenaly trhy, pro něž ústřední protistrana poskytuje své služby, a řadu možných budoucích scénářů. Přihlížejí k náhlým výprodejům finančních zdrojů a prudkým snížením tržní likvidity. Objem fondu pro riziko selhání zahrne marže vypočtené v souladu s článkem 39 pro pozice vyplývající z hypotetických scénářů.

Při výpočtu úvěrových expozic vůči svým zúčtujícím členům ústřední protistrana zohledňuje:

a

expozice každého zúčtujícího člena registrované na jednotlivých účtech vedených v souladu s článkem 37; a

b)

skutečnost, zda lze ke krytí ztrát na pozicích klientů použít zisky z vlastních pozic, či nikoli.

3.   Ústřední protistrana může zřídit více než jeden fond pro riziko selhání pro různé kategorie nástrojů, jejichž zúčtování provádí.

3a.     V zájmu zajištění důsledného uplatňování tohoto článku, vypracuje orgán ESMA ve spolupráci s ESCB a po konzultaci s orgánem EBA návrhy regulačních technických norem, v nichž podrobně upraví fondy pro riziko selhání uvedené v odstavcích 1 a 3.

Orgán ESMA v úzké spolupráci s ESCB předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 30. června 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. [Pozměňovací návrh 19]

Článek 41

Jiné kontroly rizik

1.   Kromě základního kapitálu požadovaného v článku 12 udržuje ústřední protistrana dostatečné dostupné finanční zdroje ke krytí potenciálních ztrát, které překročí ztráty, jež mají být kryty maržovými požadavky a fondem pro riziko selhání. Tyto zdroje mohou zahrnovat jakýkoli jiný clearingový fond poskytnutý zúčtujícími členy nebo jinými stranami, opatření na sdílení ztrát, pojištění, vlastní zdroje ústřední protistrany, záruky mateřského podniku nebo podobná opatření. Tyto zdroje jsou ústřední protistraně volně k dispozici a nejsou využívány ke krytí provozních ztrát.

2.   ▐ Fond pro riziko selhání uvedený v článku 40 a ostatní finanční zdroje uvedené v odstavci 1 ústřední protistraně nepřetržitě umožňují odolat potenciálním ztrátám za mimořádných, avšak věrohodných tržních podmínek . Ústřední protistrana vypracuje scénáře takových mimořádných, ale věrohodných tržních podmínek.

3.    Ústřední protistrana zváží své možné potřeby likvidity. Ústřední protistrana má vždy přístup k přiměřené likviditě, aby mohla provádět své služby a činnosti. Za tímto účelem ústřední protistrana získá potřebné úvěrové linky nebo podobná opatření k pokrytí svých potřeb likvidity v případě, že finanční zdroje, které má k dispozici, nejsou okamžitě dostupné. Žádný zúčtující člen nebo mateřský či dceřiný podnik zúčtujícího člena nemůže poskytnout více než 25 % úvěrových linek, které ústřední protistrana potřebuje.

4.   Ústřední protistrana může v případě selhání zúčtujícího člena požadovat po zúčtujících členech, kteří neselhali, další finanční prostředky. Zúčtující členové ústřední protistrany mají vůči ústřední protistraně omezené expozice.

5.    V zájmu zajištění důsledného uplatňování tohoto článku, vypracuje orgán ESMA po konzultaci s orgánem EBA návrhy regulačních technických norem , které specifikují mimořádné podmínky uvedené v odstavci 2, jimž ústřední protistrana odolá.

Orgán ESMA po konzultaci s orgánem EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. června 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. [Pozměňovací návrh 19]

Článek 42

Kaskádovitá ochrana proti selhání

1.   Při krytí ztrát použije ústřední protistrana před ostatními finančními zdroji marže složené zúčtujícím členem, který selhal.

2.   Nepostačují-li k pokrytí ztrát vzniklých ústřední protistraně marže složené zúčtujícím členem, který selhal, použije ústřední protistrana k pokrytí těchto ztrát příspěvky člena, jenž selhal, do fondu pro riziko selhání.

3.   Ústřední protistrana použije příspěvky zúčtujících členů, kteří neselhali, do fondu pro riziko selhání a jiné jejich příspěvky, teprve až vyčerpá příspěvky zúčtujícího člena, jenž selhal, a ▐ své vlastní zdroje uvedené v čl. 41 odst. 1.

4.   Ústřední protistrana nesmí k pokrytí ztrát vzniklých selháním zúčtujícího člena použít marže složené zúčtujícími členy, kteří neselhali.

Článek 43

Požadavky na kolaterál

1.   Ústřední protistrana přijme ke krytí svých počátečních i dlouhodobých expozic vůči svým zúčtujícím členům vysoce likvidní kolaterál , jako např. hotovost, zlato, státní a kvalitní korporátní dluhopisy, s minimálním úvěrovým a tržním rizikem. U nefinančních protistran mohou ústřední protistrany přijmout bankovní záruky, přičemž tyto záruky zváží v expozici vůči bance, která je zúčtujícím členem. Uplatní adekvátní snížení hodnoty aktiv, které zohledňuje potenciál poklesu hodnoty v intervalu mezi jejich posledním přeceněním a okamžikem, kdy je lze přiměřeně považovat za zlikvidovaná. Vezme v úvahu riziko likvidity po selhání účastníka trhu a riziko koncentrace některých aktiv, které může vést ke stanovení přijatelného kolaterálu a příslušného snížení hodnoty. Tyto minimální normy jsou nastaveny v závislosti na míře rizika a pravidelně se přezkoumávají, aby odrážely podmínky na trhu, a to zejména v případě krizových situací, kdy se předpokládá, že takový postup omezí systémová rizika.

2.   Ústřední protistrana může k pokrytí svých maržových požadavků, je-li to vhodné a dostatečně obezřetné, přijmout jako kolaterál podklad derivátové smlouvy nebo finančního nástroje, který je základem expozice ústřední protistrany.

3.    V zájmu zajištění důsledného uplatňování tohoto článku, vypracuje orgán ESMA po konzultaci s výborem ESRB a orgánem EBA návrhy regulačních technických norem , které specifikují typ kolaterálu, jenž lze považovat za vysoce likvidní, a snížení hodnoty uvedené v odstavci 1.

Orgán ESMA po konzultaci s ESRB a orgánem EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. června 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. [Pozměňovací návrh 19]

Článek 44

Investiční politika

1.   Ústřední protistrana investuje své finanční zdroje pouze do vysoce likvidních finančních nástrojů s minimálním tržním a úvěrovým rizikem , například do rezerv některé centrální banky v EU . Investice lze rychle zlikvidovat s minimálním nepříznivým účinkem na cenu.

1a.     Kapitálové prostředky, spolu se zisky a rezervními fondy ústřední protistrany, které nejsou investovány v souladu s odstavcem 1, nejsou vzaty v úvahu pro účely čl. 12 odst. 2.

2.   Finanční nástroje složené jako marže jsou uloženy u organizátorů systémů vypořádání, kteří zajistí nediskriminační přístup k ústředním protistranám a plnou ochranu uvedených nástrojů. Ústřední protistrana má na požádání k finančním nástrojům okamžitý přístup. Ústřední protistrana má spolehlivé kontroly nad poskytováním kolaterálu složeného zúčtujícími členy jako další zástavy, které jsou přezkoumatelné orgánem ESMA.

3.   Ústřední protistrana neinvestuje svůj základní kapitál ani částky, které vyplývají z požadavků uvedených v článcích 39, 40 a 41, do vlastních cenných papírů ani do cenných papírů svého mateřského nebo dceřiného podniku.

4.   Ústřední protistrana bere při přijímání svých investičních rozhodnutí v úvahu úvěrové riziko svých expozic vůči jednotlivým dlužníkům a zajistí, aby její celková expozice vůči riziku jakéhokoli jednotlivého dlužníka zůstala v přijatelných koncentračních limitech.

5.    V zájmu zajištění důsledného uplatňování tohoto článku, vypracuje orgán ESMA po konzultaci s orgánem EBA návrhy regulačních technických norem , které specifikují vysoce likvidní finanční nástroje uvedené v odstavci 1 a koncentrační limity uvedené v odstavci 4.

Orgán ESMA po konzultaci s orgánem EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. června 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. [Pozměňovací návrh 19]

Článek 45

Postupy v případě selhání

1.   Ústřední protistrana má podrobné postupy, které uplatní, pokud zúčtující člen nesplní v časové lhůtě a podle postupů stanovených ústřední protistranou požadavky stanovené v článku 35. Ústřední protistrana podrobně nastíní postupy, které uplatní v případě, že nezjistí platební neschopnost zúčtujícího člena. Tyto postupy se každoročně přezkoumávají.

2.   Ústřední protistrana neprodleně přijme opatření k omezení ztrát a tlaků na likviditu vzniklých selháním a zajistí, aby uzavření pozic jakéhokoli zúčtujícího člena nenarušilo její operace nebo nevystavilo zúčtující členy, kteří neselhali, ztrátám, jež nemohou předvídat či kontrolovat.

3.   Ústřední protistrana bezodkladně informuje příslušný orgán. Příslušný orgán okamžitě informuje orgán zodpovědný za dohled nad zúčtujícím členem, který selhal, pokud se ústřední protistrana domnívá, že zúčtující člen nebude schopen plnit své budoucí závazky, a pokud ústřední protistrana hodlá oznámit jeho selhání.

4.   Ústřední protistrana zajistí, aby její postupy v případě selhání byly vymahatelné. Přijme veškeré přiměřené kroky, aby zajistila, že bude mít ze zákona pravomoc likvidovat vlastní pozice zúčtujícího člena, který selhal, a převádět nebo likvidovat pozice klientů zúčtujícího člena, jenž selhal.

Článek 46

Přezkum modelů, stresové testování a zpětné testování

1.   Ústřední protistrana pravidelně přezkoumává modely a parametry přijaté k výpočtu svých maržových požadavků, příspěvků do fondu pro riziko selhání, požadavků na kolaterál a jiných mechanismů kontroly rizik. Modely podrobuje důsledným a častým stresovým testům k posouzení jejich odolnosti v mimořádných, ale věrohodných tržních podmínkách a provádí zpětné testy k posouzení spolehlivosti přijaté metodiky. Ústřední protistrana informuje o výsledcích provedených testů příslušný orgán a před přijetím jakékoli změny modelů a parametrů získá jeho validaci.

2.   Ústřední protistrana pravidelně testuje klíčové aspekty svých postupů v případě selhání a přijme veškeré přiměřené kroky, aby zajistila, že jim všichni zúčtující členové rozumí a mají vhodná opatření za účelem reakce na selhání.

2a.     Orgán ESMA poskytuje informace o výsledcích stresových testů uvedených v odstavci 1 evropským orgánům dohledu, aby mohly posoudit expozici finančních podniků vůči selhání ústředních protistran.

3.   Ústřední protistrana zveřejní klíčové informace o svém modelu řízení rizik a předpoklady k provádění stresových testů uvedených v odstavci 1 a dále výsledek stresových testů s výjimkou případů, kdy příslušný orgán dospěje po konzultaci s orgánem ESMA k závěru, že by zveřejnění těchto údajů ohrozilo finanční stabilitu .

4.    V zájmu zajištění důsledného uplatňování tohoto článku, vypracuje orgán ESMA návrhy regulačních technických norem , které specifikují:

a)

typ testů pro různé kategorie finančních nástrojů a portfolií;

b)

zapojení zúčtujících členů nebo jiných stran do testů;

c)

četnost testů;

d)

časové horizonty testů;

e)

klíčové informace uvedené v odstavci 3.

Orgán ESMA po konzultaci s orgánem EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. června 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. [Pozměňovací návrh 19]

Článek 47

Vypořádání

1.    Je-li jejich využití účelné a jsou-li dostupné, používá ústřední protistrana k vypořádání svých transakcí peněžní prostředky centrální banky. Nejsou-li peněžní prostředky centrální banky použity , jsou přijaty kroky k přísnému omezení ▐ rizik vypořádání v hotovosti .

2.   Ústřední protistrana zřetelně stanoví své povinnosti v souvislosti s dodáním finančních nástrojů, včetně toho, zda je povinna provést či přijmout dodání finančního nástroje nebo zda účastníky odškodní za ztráty vzniklé v procesu dodání.

3.   Je-li ústřední protistrana povinna provádět nebo přijímat dodání finančních nástrojů, omezí hlavní riziko maximálním využitím mechanismů dodání proti zaplacení.

Článek 48

Dohody o interoperabilitě

1.   Ústřední protistrana může s jinou ústřední protistranou uzavřít dohodu o interoperabilitě, jsou-li splněny požadavky podle článků 49 a 50.

1a.     Aby nebyly ústřední protistrany vystavovány dalším rizikům, měly by se dohody o interoperabilitě pro účely tohoto nařízení omezit na převoditelné cenné papíry a nástroje peněžního trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 18 písm. a) a b) a bodu 19 směrnice 2004/39/ES. Do 30. září 2014 však orgán ESMA předloží Komisi zprávu o tom, zda by bylo vhodné uvedený rozsah působnosti rozšířit i na jiné finanční nástroje.

2.   Při uzavírání dohody o interoperabilitě s jinou ústřední protistranou za účelem poskytování služeb konkrétnímu obchodnímu místu má ústřední protistrana nediskriminační přístup k údajům, které potřebuje k výkonu svých funkcí v souvislosti s uvedeným konkrétním obchodním místem, a k příslušnému systému vypořádání.

3.   Uzavření dohody o interoperabilitě nebo přístup k údajům či systému vypořádání uvedený v odstavcích 1 a 2 je přímo či nepřímo omezen pouze kontrolou jakýchkoli rizik, která z uvedené dohody nebo přístupu pramení.

Článek 48 a

Přístup ústředních protistran k obchodním platformám

1.     Ústřední protistrana má právo na nediskriminační přístup k údajům kteréhokoli konkrétního obchodního systému a na přístup k jakémukoli příslušnému systému vypořádání, který potřebuje k plnění svých povinností.

2.     Pro účely zpráv předkládaných Komisi a Evropskému parlamentu podle článku 68 sleduje orgán ESMA přístup k ústředním protistranám a dopady určitých postupů, včetně uplatňování postupů udělování výhradních licencí, na konkurenceschopnost.

Článek 49

Řízení rizik

1.   Ústřední protistrany, které uzavřou dohodu o interoperabilitě,

a)

zavedou adekvátní politiky, postupy a systémy, aby dokázaly účinně rozpoznat, sledovat a řídit další rizika, která vyplývají z dohody, a dokázaly tak včas plnit své povinnosti;

b)

se dohodnou na svých příslušných právech a povinnostech, včetně použitelného práva, kterým se jejich vztahy řídí;

c)

označí, sledují a účinně řídí úvěrová rizika a rizika likvidity, aby se selhání zúčtujícího člena jedné ústřední protistrany nedotklo interoperabilní ústřední protistrany;

d)

označí, sledují a řeší potenciální vzájemné závislosti a vzájemné vztahy, které vznikají dohodou o interoperabilitě a které mohou mít vliv na úvěrová rizika a rizika likvidity spojená s koncentracemi zúčtujících členů a se sdruženými finančními zdroji.

Pro účely písmene b) v prvním pododstavci použijí ústřední protistrany v příslušných případech tatáž pravidla, která se týkají okamžiku vstupu převodního příkazu do jejich příslušných systémů a okamžiku neodvolatelnosti, jaká jsou stanovena ve směrnici 98/26/ES.

Pro účely písmene c) v prvním pododstavci uvádějí podmínky dohody postup pro řízení následků selhání, pokud jedna z ústředních protistran, se kterou byla dohoda o interoperabilitě uzavřena, selže.

Pro účely písmene d) v prvním pododstavci mají ústřední protistrany spolehlivé kontroly nad poskytováním kolaterálu složeného zúčtujícími členy podle dohody jako další zástavy, povolí-li to jejich příslušné orgány. Dohoda uvádí, jak byla tato rizika vyřešena s ohledem na dostatečné krytí a na nutnost omezit nákazu.

2.   Liší-li se modely řízení rizik používané ústředními protistranami ke krytí jejich expozic vůči jejich zúčtujícím členům i jejich vzájemných expozic, ústřední protistrany uvedené rozdíly označí, posoudí rizika, která z nich mohou vyplývat, a přijmou opatření, včetně zajištění dalších finančních zdrojů, jež omezí jejich dopad na dohodu o interoperabilitě i jejich potenciální následky z hlediska rizik nákazy, a zajistí, aby tyto rozdíly neměly vliv na schopnost každé ústřední protistrany řídit následky selhání zúčtujícího člena.

Článek 49 a

Poskytování marží mezi ústředními protistranami

1.     Ústřední protistrana odděluje kolaterál přijatý ústředními protistranami, se kterými uzavřela dohodu o interoperabilitě.

2.     Kolaterál přijatý v hotovosti je veden na oddělených účtech.

3.     Kolaterál přijatý v podobě finančních nástrojů je veden na oddělených účtech u provozovatelů systémů vypořádání cenných papírů oznámených podle směrnice 98/26/ES.

4.     Kolaterál oddělený podle odstavců 1, 2 a 3 je pro přijímající ústřední protistranu dostupný pouze v případě selhání ústřední protistrany, která kolaterál poskytla v rámci dohody o interoperabilitě.

5.     V případě selhání ústřední protistrany, která přijala kolaterál v rámci dohody o interoperabilitě, je kolaterál oddělený podle odstavců 1, 2 a 3 ihned navrácen poskytující ústřední protistraně.

Článek 50

Schválení dohody o interoperabilitě

1.   Dohoda o interoperabilitě podléhá předchozímu schválení příslušných orgánů zúčastněných ústředních protistran. Použije se postup podle článku 13.

2.   Příslušné orgány dohodu o interoperabilitě schválí, pouze pokud bylo zapojeným ústředním protistranám povoleno provádět zúčtování postupem uvedeným v článku 13 a tyto protistrany nepřetržitě plnily svou roli ve zúčtování derivátových smluv na základě tohoto povolení v souladu s požadavky dohledu po dobu nejméně tří let, jsou splněny požadavky stanovené v článku 49, technické podmínky pro zúčtování transakcí podle podmínek dohody umožňují hladké a řádné fungování finančních trhů a uvedená dohoda nenarušuje účinnost dohledu.

3.   Pokud příslušný orgán zastává názor, že požadavku stanovené v odstavci 2 nejsou splněny, poskytne ostatním příslušným orgánům a zapojeným ústředním protistranám písemná vysvětlení týkající jeho úvah ohledně rizika. Kromě toho vyrozumí orgán ESMA, který vydá stanovisko ohledně skutečné platnosti těchto úvah ohledně rizika jakožto důvodu pro zamítnutí dohody o interoperabilitě. Stanovisko orgánu ESMA se zpřístupní všem zapojeným ústředním protistranám. Pokud se posouzení orgánu ESMA odlišuje od posouzení dotyčného příslušného orgánu, přezkoumá tento orgán svůj půostoj s přihlédnutím ke stanovisku orgánu ESMA.

4.   Do 30. června 2012 vydá orgán ESMA pokyny nebo doporučení s cílem stanovit konzistentní, efektivní a účinné posuzování dohod o interoperabilitě v souladu s postupem stanoveným v článku 8 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Hlava VI

Registrace registrů obchodních údajů a dohled nad nimi

Kapitola 1

Podmínky a postupy pro registraci registru obchodních údajů

Článek 51

Registrace registru obchodních údajů

1.   Registr obchodních údajů se zaregistruje u orgánu ESMA pro účely článku 6.

2.   Aby byl způsobilý k registraci podle tohoto článku, je registr obchodních údajů právnickou osobou usazenou v Unii a splňuje požadavky hlavy VII.

3.   Registrace registru obchodních údajů je účinná pro celé území Unie.

4.   Zaregistrovaný registr obchodních údajů nepřetržitě splňuje původní podmínky registrace. Registr obchodních údajů bez zbytečného odkladu informuje orgán ESMA o veškerých podstatných změnách podmínek registrace.

Článek 52

Žádost o registraci

1.   Registr obchodních údajů předloží žádost o registraci orgánu ESMA.

2.   Orgán ESMA do deseti pracovních dnů od obdržení žádosti rozhodne, zda je úplná.

Není-li žádost úplná, stanoví orgán ESMA lhůtu, ve které má registr obchodních údajů poskytnout další informace.

Po posouzení žádosti co do úplnosti o tom orgán ESMA uvědomí registr obchodních údajů.

3.    V zájmu zajištění důsledného uplatňování tohoto článku, vypracuje orgán ESMA návrhy regulačních technických norem , které specifikují náležitosti žádosti o registraci předkládané orgánu ESMA uvedené v odstavci 1.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. června 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. [Pozměňovací návrh 19]

4.   Za účelem zajištění jednotného používání odstavce 1 vypracuje orgán ESMA návrhy prováděcích technických norem , které určí formát žádosti o registraci předkládané orgánu ESMA.

Orgán ESMA předloží návrhy uvedených prováděcích technických norem Komisi do 30. června 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci ▐ v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 53

Posouzení žádosti

1.   Do 40 pracovních dnů od oznámení uvedeného v čl. 52 odst. 2 třetím pododstavci orgánu ESMA žádost o registraci posoudí na základě toho, zda registr obchodních údajů splňuje požadavky stanovené v článcích 64 až 67, a přijme plně odůvodněné rozhodnutí o registraci, nebo zamítnutí.

2.   Rozhodnutí vydané orgánem ESMA podle odstavce 1 nabude účinku pátým pracovním dnem od přijetí.

Článek 54

Oznámení rozhodnutí

1.   Přijme-li orgán ESMA rozhodnutí o registraci, zamítnutí registrace nebo odnětí registrace, uvědomí o tom do pěti pracovních dnů registr obchodních údajů a své rozhodnutí plně zdůvodní.

2.   Orgán ESMA sdělí každé rozhodnutí přijaté v souladu s odstavcem 1 Komisi.

3.   Orgán ESMA zveřejní na své internetové stránce seznam registrů obchodních údajů zaregistrovaných v souladu s tímto nařízením. Tento seznam je aktualizován do pěti pracovních dnů od přijetí rozhodnutí uvedeného v odstavci 1.

Článek 55

Pokuty

1.   Pokud registr obchodních údajů záměrně nebo z nedbalosti poruší čl. 63 odst. 1, články 64, 65 a 66 a čl. 67 odst. 1 a 2, může orgán ESMA přijmout rozhodnutí o uložení pokuty registru obchodních údajů.

2.   Pokuty uvedené v odstavci 1 jsou odrazující a přiměřené povaze a závažnosti porušení, trvání porušení a hospodářským možnostem dotčeného registru obchodních údajů. ▐

3.   Bez ohledu na odstavec 2, pokud registr obchodních údajů získal porušením přímo či nepřímo kvantifikovatelnou finanční výhodu, musí být výše pokuty alespoň rovna uvedené výhodě.

4.    Aby bylo zajištěno důsledné uplatňování tohoto článku, vypracuje orgán ESMA návrhy regulačních technických norem o:

a)

podrobných kritériích pro stanovení výše pokuty;

b)

postupech pro šetření, souvisejících opatřeních a podávání zpráv a rovněž o procesních pravidlech pro rozhodování včetně ustanovení o právu na obhajobu, přístupu ke spisu, právním zastoupení, důvěrnosti a dočasných ustanovení a dále o pravidlech pro vyměřování a výběr pokut.

ESMA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 30. června 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. [Pozměňovací návrh 6]

Článek 56

Penále

1.    Rada orgánů dohledu ESMA je zmocněna rozhodnout o uložení penále, aby ▐ přiměla:

a)

registr obchodních údajů ukončit porušování právních předpisů;

b)

osoby zapojené do registrů obchodních údajů nebo spřízněné třetí strany poskytnout úplné ▐ informace, které byly vyžádány .

c)

osoby zapojené do registrů obchodních údajů nebo spřízněné třetí strany podrobit se šetření, a zejména poskytnout úplné záznamy, údaje, postupy nebo jakýkoli jiný požadovaný materiál a doplnit a opravit jiné informace poskytnuté v rámci šetření ▐;

d)

osoby zapojené do registrů obchodních údajů nebo spřízněné třetí strany podrobit se kontrole na místě ▐.

2.   Stanovené penále musí být účinné a přiměřené. Částka penále se uloží za každý den prodlení. ▐

2a.     Aniž je dotčen odstavec 2, částka penále činí 3 % průměrného denního obratu za předchozí hospodářský rok. Počítá se ode dne stanoveného v rozhodnutí o uložení penále.

2b.     Penále lze uložit na dobu nejvýše šesti měsíců ode dne oznámení rozhodnutí orgánu ESMA. Po uplynutí tohoto šestiměsíčního období zváží orgán ESMA příslušná opatření.

Článek 57

Slyšení dotčených osob

1.   Před přijetím rozhodnutí o pokutě nebo penále podle článků 55 a 56 poskytne orgán ESMA dotčeným osobám příležitost, aby byly slyšeny ve věci, jíž se týká námitka přijatá Komisí.

Orgán ESMA založí svá rozhodnutí pouze na námitkách, ke kterým se mohly dotyčné osoby vyjádřit.

2.   Při řízení musí být plně dodržováno právo dotyčných osob na obhajobu.

Uvedené osoby musí mít právo nahlížet do spisů orgánu ESMA , s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně jejich obchodního tajemství. Právo na přístup ke spisu se nevztahuje na důvěrné informace ani na interní dokumenty orgánu ESMA ..[Pozměňovací návrh 8]

Článek 58

Společná ustanovení o pokutách a penále

1.    Orgán ESMA zveřejní každou pokutu a penále, které bylo uloženo v souladu s články 55 a 56.

2.   Pokuty a penále uložené podle článků 55 a 56 jsou správní povahy.

2a.     Rozhodne-li se orgán ESMA neuložit žádné pokuty nebo penále, uvědomí o tom Komisi, příslušné orgány členského státu, Evropský parlament a Radu a uvede důvody svého rozhodnutí. [Pozměňovací návrh 9/rev]

Článek 59

Přezkoumání Soudním dvorem

Soudní dvůr Evropské unie má neomezenou příslušnost přezkoumávat rozhodnutí, kterými orgán ESMA uložil pokutu nebo penále. Soudní dvůr může uložené pokuty nebo penále zrušit, snížit nebo zvýšit. [Pozměňovací návrh 10]

Článek 60

Odnětí registrace

1.   Orgán ESMA odejme registraci registru obchodních údajů v jakémkoli z těchto případů:

a)

registr obchodních údajů se registrace výslovně vzdá nebo déle než šest předchozích měsíců neposkytuje služby;

b)

registr obchodních údajů získal registraci na základě nepravdivého prohlášení nebo pomocí jakýchkoli jiných protiprávních prostředků;

c)

registr obchodních údajů již nesplňuje podmínky, za kterých byl zaregistrován;

d)

registr obchodních údajů závažným způsobem nebo opakovaně porušil ustanovení tohoto nařízení.

2.   Příslušný orgán členského státu, ve kterém registr obchodních údajů vykonává své služby a činnosti, jenž se domnívá, že byla splněna jedna z podmínek uvedených v odstavci 1, může požádat orgán ESMA o posouzení toho, zda jsou splněny podmínky pro odnětí registrace. Rozhodne-li orgán ESMA neodejmout registraci dotčenému registru obchodních údajů, poskytne plné zdůvodnění.

2a.     Orgán ESMA přijme nezbytná opatření, aby byla za registr obchodních údajů, jemuž byla registrace odňata, zajištěna řádná náhrada, včetně přenesení údajů do jiných registrů obchodních údajů a přesměrování toku podávání informací na jiné registry obchodních údajů.

Článek 61

Dohled nad registry obchodních údajů

1.   Orgán ESMA sleduje používání článků 64 až 67.

2.   Za účelem plnění povinností stanovených v článcích 51 až 60, 62 a 63 má orgán ESMA pravomoc:

a)

nahlížet do jakýchkoli dokumentů v jakékoli formě a získávat nebo pořizovat jejich kopie;

b)

požadovat informace od kterékoli osoby a v případě nutnosti osobu předvolat a vyslechnout ji za účelem získání informací;

c)

provádět ohlášené nebo neohlášené kontroly na místě;

d)

požadovat výpisy telefonních hovorů a datových přenosů.

Kapitola 2

Vztahy s třetími zeměmi

Článek 62

Mezinárodní dohody

Komise v příslušných případech předkládá Radě návrhy na sjednání mezinárodních dohod s jednou nebo více třetími zeměmi o vzájemném přístupu k informacím o smlouvách o OTC derivátech uchovávaných v registrech obchodních údajů, které jsou usazeny v třetích zemích, a o výměně uvedených informací, pokud jsou uvedené informace důležité pro výkon povinností příslušných orgánů podle tohoto nařízení.

Článek 63

Rovnocennost a uznávání

1.   Registr obchodních údajů usazený v třetí zemi může poskytovat své služby a činnosti subjektům usazeným v Unii pro účely článku 6, pouze pokud uvedený registr obchodních údajů samostatné sídlo v Unii a uzná jej orgán ESMA.

2.   Orgán ESMA uzná registr obchodních údajů z třetí země, výhradně jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

registr obchodních údajů má v uvedené třetí zemi povolení a podléhá tam účinnému dohledu;

b)

Komise přijala rozhodnutí v souladu s odstavcem 3;

c)

Unie uzavřela s uvedenou třetí zemí mezinárodní dohodu uvedenou v článku 62;

d)

byla uzavřena ujednání o spolupráci podle odstavce 4, která zajistí, že orgány Unie mají bezprostřední a nepřetržitý přístup ke všem potřebným informacím;

da)

na třetí zemi se vztahuje rozhodnutí Komise, v němž se uvádí, že předpisy proti praní špinavých peněz a financování terorismu splňují požadavky pracovní skupiny pro finanční činnost a mají stejný účinek jako požadavky stanovené směrnicí 2005/60/ES;

db)

třetí země podepsala s domovským členským státem povolené ústřední protistrany dohodu, jež je plně v souladu s předpisy stanovenými v článku 26 vzorové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku a zajišťuje účinnou výměnu informací v oblasti daní, včetně mnohostranných daňových dohod, jsou-li uzavřeny;

dc)

příslušné orgány třetí země, která uzavřela mezinárodní dohodu s Unií podle článku 62, stanovily, že souhlasí s odškodněním pro registr obchodních údajů a orgány EU za jakékoli výdaje, které jim vzniknou v důsledku vedení sporu týkajícího se skutečností poskytnutých registrem obchodních údajů;

dd)

třetí země uplatňuje reciproční podmínky přístupu vůči registrům obchodních údajů se sídlem v EU a existuje v ní režim vzájemného uznávání.

3.   Komise je zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem –68 , které určí, že právní předpisy a předpisy o dohledu třetí země zajistí, aby registry obchodních údajů povolené v uvedené třetí zemi splňovaly právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v tomto nařízení, a aby registry obchodních údajů podléhaly v uvedené třetí zemi průběžnému účinnému dohledu a vynucování.

4.   Orgán ESMA uzavře s příslušnými orgány třetích zemí, jejichž právní a dohledové rámce jsou v souladu s odstavcem 3 považovány za rovnocenné tomuto nařízení, ujednání o spolupráci. Tato ujednání zajistí, aby orgány Unie měly bezprostřední a nepřetržitý přístup ke všem informacím potřebným k výkonu jejich funkcí a přímý přístup k registrům obchodních údajů v jurisdikcích třetích zemí . Uvedená ujednání specifikují alespoň:

a)

mechanismus pro výměnu informací mezi orgánem ESMA, jakýmikoli jinými orgány Unie, které vykonávají povinnosti v souladu s tímto nařízením, ▐ příslušnými orgány dotčených třetích zemí a registry obchodních údajů dotčených třetích zemí ; v rámci tohoto mechanismu provádí orgán ESMA kontroly registrů obchodních údajů třetích zemí na místě;

b)

postupy, které se týkají koordinace činností dohledu.

Hlava VII

Požadavky na registry obchodních údajů

Článek 64

Obecné požadavky

1.   Registr obchodních údajů má spolehlivé řídicí systémy, které zahrnují jasnou organizační strukturu s dobře vymezenými, transparentními a konzistentními hranicemi odpovědnosti a přiměřené mechanismy vnitřní kontroly, včetně řádných administrativních a účetních postupů, jež brání vyzrazení důvěrných informací.

2.   Registr obchodních údajů stanoví adekvátní strategie a postupy, které dostatečným způsobem umožňují zajistit, že registr obchodních údajů i jeho řídicí pracovníci a zaměstnanci budou dodržovat veškerá ustanovení tohoto nařízení.

3.   Registr obchodních údajů má a provozuje adekvátní organizační strukturu, která zajišťuje nepřetržité a řádné plnění služeb a činností registru obchodních údajů. Využívá vhodné a přiměřené systémy, zdroje a postupy.

4.   Vyšší vedení a členové rady registru obchodních údajů mají dostatečně dobrou pověst a množství zkušeností k zajištění řádného a obezřetného řízení registru obchodních údajů.

5.   Registr obchodních údajů má objektivní, nediskriminační a veřejně přístupné požadavky na přístup a účast. Kritéria, která omezují přístup, jsou povolena, pouze pokud je jejich cílem kontrolovat riziko pro údaje uchovávané registrem obchodních údajů.

6.   Registr obchodních údajů zveřejní ceny a poplatky spojené se službami, které provádí. Sdělí ceny a poplatky jednotlivých služeb a funkcí poskytovaných samostatně, včetně slev a rabatů a podmínek využití uvedených snížení. Umožní vykazujícím jednotkám samostatný přístup ke zvláštním službám. Ceny a poplatky účtované registrem obchodních údajů nejsou vyšší než náklady, které registru obchodních údajů vznikly .

Článek 65

Funkční spolehlivost

1.   Registr obchodních údajů označí zdroje operačního rizika a minimalizuje je vypracováním vhodných systémů, kontrol a postupů. Tyto systémy jsou spolehlivé a bezpečné a dokáží adekvátně nakládat s obdrženými informacemi.

2.   Registr obchodních údajů stanoví, provádí a dodržuje adekvátní politiku pro zachování provozu a plán na obnovu po havárii s cílem zajistit zachování svých funkcí, včasné obnovení operací a plnění povinností registru obchodních údajů. Tento plán stanoví alespoň zavedení záložních zařízení.

Článek 66

Zabezpečení a záznamy

1.   Registr obchodních údajů zajistí důvěrnost, integritu a ochranu informací obdržených podle článku 6. Obchodní využití jakýchkoli informací není přípustné bez souhlasu obou protistran derivátové smlouvy.

2.   Registr obchodních údajů informace obdržené podle článku 6 neprodleně zaznamená a uchová je po dobu alespoň deseti let od ukončení příslušných smluv. K dokumentování změn zaznamenaných informací používá včasné a účinné evidenční postupy.

3.   Registr obchodních údajů počítá pozice pro jednotlivé kategorie derivátů a pro jednotlivé vykazující jednotky na základě údajů o derivátových smlouvách ohlášených v souladu s článkem 6.

4.   Registr obchodních údajů smluvním stranám nepřetržitě umožňuje přístup k informacím o uvedené smlouvě a jejich opravu.

5.   Registr obchodních údajů přijme veškeré přiměřené kroky, aby zabránil jakémukoli zneužití informací uchovávaných ve svých systémech, a zabrání využívání uvedených informací pro jiné podnikatelské činnosti.

Důvěrné informace zaznamenané v jednom registru obchodních údajů nevyužije k obchodním účelům žádná jiná fyzická nebo právnická osoba, která je s registrem obchodních údajů ve vztahu mateřského či dceřiného podniku.

Článek 67

Transparentnost a dostupnost údajů

1.   Registr obchodních údajů pravidelně zveřejňuje tak, aby byly snadno přístupné, celkové pozice pro jednotlivé kategorie derivátů na základě smluv, které mu byly ohlášeny , přičemž k ohlašování se použijí pokud možno otevřené mezinárodní průmyslové normy .

Registry obchodních údajů zajistí, aby měly všechny příslušné orgány přímý přístup k těm údajům o derivátových smlouvách, které potřebují k plnění svých povinností.

2.   Registr obchodních údajů poskytuje potřebné informace následujícím subjektům , a to za předpokladu, že je přístup k takovým informacím zcela nezbytný pro výkon jejich příslušných povinností a mandátů :

a)

orgánu ESMA;

aa)

Evropské radě pro systémová rizika;

b)

příslušným orgánům, které dohlížejí na podniky, jež podléhají ohlašovací povinnosti podle článku 6;

c)

příslušnému orgánu, který dohlíží na ústřední protistrany, jež mají přístup do registru obchodních údajů;

ca)

orgánu příslušnému pro provádění dohledu nad místy provádění ohlášených smluv;

d)

příslušným centrálním bankám ESCB;

da)

veřejnosti každý týden souhrnně ve srozumitelném formátu tak, aby byla zajištěna řádná informovanost neúčastníků o konkrétních číslech ohledně objemu, pozic, cen a hodnoty, ale rovněž o trendech, rizicích a dalších relevantních skutečnostech, které zvyšují transparentnost trhů s OTC deriváty.

Na orgán ESMA je přenesena pravomoc stanovovat a přehodnocovat kritéria pro zveřejňování a rozhodovat, zda je lepší, aby zveřejnění provedly příslušné vnitrostátní orgány, nebo příslušné orgány Unie.

3.   Orgán ESMA sdílí informace potřebné k výkonu povinností jiných příslušných orgánů s těmito orgány.

4.    V zájmu zajištění důsledného uplatňování tohoto článku, vypracuje orgán ESMA návrhy regulačních technických norem , které specifikují podrobnosti o informacích uvedených v odstavcích 1 a 2, a rovněž provozní normy, které umožní seskupovat a porovnávat údaje mezi registry a které zajistí orgánům uvedeným v odstavci 2 v případě potřeby přístup k těmto informacím . Tyto návrhy regulačních technických norem by měly zajistit, aby informace zveřejňované podle odstavce 1 neumožňovaly rozpoznat žádnou ze stran jakékoli smlouvy.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. června 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. [Pozměňovací návrh 19]

Článek 67 a

S cílem zajistit, aby mohly registry obchodních údajů plnit své úkoly, jsou tyto registry vhodně organizovány, aby byly schopny poskytovat orgánu ESMA a příslušným orgánům přímý a okamžitý přístup k údajům o derivátových smlouvách v souladu s článkem 6.

Hlava VIII

Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek -68

Akty v přenesené pravomoci

1.     Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci se svěřuje Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.     Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 23 a 63 je Komisi svěřena na dobu neurčitou.

3.     Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise konzultuje s orgánem ESMA, je-li to možné.

4.     Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 23 a 63 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

5.     Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.     Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 23 nebo podle článku 63 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

Článek 68

Zprávy a přezkum

1.   Do 31. prosince 2013 Komise přezkoumá institucionální opatření a opatření dohledu podle hlavy III a zejména úlohu a povinnosti orgánu ESMA a podá o nich zprávu. Komise zprávu předkládá spolu s případnými návrhy Evropskému parlamentu a Radě.

Do stejného data Komise koordinovaně s orgánem ESMA a příslušnými odvětvovými orgány posoudí systémový význam transakcí nefinančních podniků s OTC deriváty.

2.   Orgán ESMA předloží Komisi zprávy o uplatňování zúčtovací povinnosti podle hlavy II a o možných budoucích pravidlech pro dohody o interoperabilitě ▐.

Uvedené zprávy jsou Komisi předloženy do 30. září 2014.

3.   Komise ve spolupráci s členskými státy a orgánem ESMA a po žádosti o posouzení provedené ESCB zpracuje výroční zprávu, která posoudí případné systémové riziko a důsledky dohod o interoperabilitě pro náklady.

Zpráva se zaměří alespoň na počet a složitost těchto dohod a na adekvátnost systémů a modelů řízení rizik. Komise zprávu předkládá spolu s případnými návrhy Evropskému parlamentu a Radě.

ESCB poskytne Komisi své posouzení případného systémového rizika a důsledků dohod o interoperabilitě pro náklady.

3a.     Do …  (31) Komise ve spolupráci s orgánem ESMA vypracuje první souhrnnou zprávu a rovněž první zprávu o konkrétních prvcích týkajících se provádění tohoto nařízení.

Komise ve spolupráci s orgánem ESMA zejména posoudí vývoj strategií ústředních protistran, pokud jde o požadavky týkající se marže a zajištění pro kolaterál, a to, jak jsou přizpůsobeny konkrétním aktivitám a rizikovým profilům jejich uživatelů.

Článek 68 a

Orgán ESMA obdrží potřebné dodatečné finanční prostředky, aby mohl účinně plnit úkoly regulace a dohledu stanovené v tomto nařízení.

Článek 69

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Evropský výbor pro cenné papíry, zřízený rozhodnutím Komise 2001/528/ES (32). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí  (33) .

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011 s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.

Článek 70

Změna směrnice 98/26/ES

V čl. 9 odst. 1 směrnice 98/26/ES se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pokud provozovatel systému poskytl zajištění provozovateli jiného systému v souvislosti s interoperabilním systémem, nejsou práva poskytujícího provozovatele systému na zajištění ovlivněna úpadkovým řízením proti přijímajícímu provozovateli systému.“.

Článek 70 a

Správa internetových stránek orgánem ESMA

1.     Orgán ESMA spravuje internetové stránky, které obsahují následující informace:

a)

smlouvy způsobilé k zúčtovací povinnosti podle článku 4;

b)

sankce uložené za porušení článků 3 až 8;

c)

ústřední protistrany, které mají povolení nabízet v Unii služby nebo činnosti a jež jsou právnickými osobami se sídlem v Unii, a služby nebo činnosti, které jsou oprávněny poskytovat či vykonávat, včetně kategorií finančních nástrojů, na něž se povolení vztahuje;

d)

sankce uložené za porušení hlav IV a VI;

e)

ústřední protistrany, které mají povolení nabízet v Unii služby nebo činnosti a jejichž sídlo je ve třetí zemi, a služby nebo činnosti, které jsou oprávněny poskytovat či vykonávat, včetně kategorií finančních nástrojů, na něž se povolení vztahuje;

f)

registry obchodních údajů, které mají povolení nabízet služby nebo činnosti v Unii;

g)

pokuty a penále uložené v souladu s články 55 a 56;

h)

veřejný rejstřík podle článku 4b.

2.     Pro účely odst. 1 písm. b), c) a d) spravují příslušné orgány členských států internetové stránky, které jsou propojeny s internetovými stránkami orgánu ESMA.

3.     Všechny internetové stránky uvedené v tomto článku jsou veřejně přístupné, jsou pravidelně aktualizovány a poskytují informace ve srozumitelné podobě.

Článek 71

Přechodná ustanovení

1.   Ústřední protistrana, které bylo v jejím členském státě usazení povoleno poskytovat služby před datem vstupu v platnost tohoto nařízení, nebo ústřední protistrana ze třetí země, jíž bylo povoleno poskytovat služby v určitém členském státě v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy, požádá o povolení podle článku 10 nebo o uznání podle článku 23 pro účely tohoto nařízení do … (34).

1a.     Registr obchodních údajů, jemuž bylo v členském státě, v němž je usazen, povoleno shromažďovat a vést záznamy o derivátech před vstupem tohoto nařízení v platnost, nebo registr obchodních údajů usazený ve třetí zemi, jemuž bylo povoleno shromažďovat a vést záznamy o derivátech obchodovaných v určitém členském státě v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy před vstupem tohoto nařízení v platnost, požádá o registraci podle článku 51 nebo o uznání podle článku 63 do …  (35) .

2.   Derivátové smlouvy, které byly uzavřeny před datem použitelnosti tohoto nařízení na registraci registru obchodních údajů pro uvedený konkrétní typ smlouvy, jsou uvedenému registru obchodních údajů ohlášeny do 120 dnů od data registrace uvedeného registru obchodních údajů orgánem ESMA.

2a.     Derivátové smlouvy, u nichž je objektivně měřitelné, že snižují rizika přímo související s platební schopností v případě investic penzijních systémů podle směrnice 2003/41/ES nebo systémů, jež právní předpisy členských států uznávají za systémy pro účely zajištění v důchodu, jsou po dobu tří let od vstupu tohoto nařízení v platnost osvobozeny od zúčtovací povinnosti stanovené v článku 3, pokud by toto provádění likvidního kolaterálu investora nepřiměřeně zatížilo s ohledem na požadavky na přeměnu aktiv. Pokud ze zprávy podle článku 68 vyplyne, že pro tyto protistrany je toto nepřiměřené zatížení stále neúnosné, je Komise zmocněna tuto výjimku prodloužit, aby zajistila vyřešení přetrvávajících problémů.

Ohlašovací povinnost podle článku 6 ani požadavky v oblasti metod snižování rizika podle čl. 8 odst. 1b nejsou touto výjimkou dotčeny.

2b.     Povinnosti protistran stanovené v článcích 3, 6 a 8 nabývají účinku šest měsíců po zveřejnění příslušných regulačních technických norem, prováděcích technických norem a pokynů vypracovaných orgánem ESMA a přijatých Komisí.

Článek 71 a

Zaměstnanci a zdroje orgánu ESMA

Do 15. září 2011 posoudí orgán ESMA personální a finanční potřeby vyplývající z toho, že se orgán ujme svých pravomocí a povinností v souladu s tímto nařízením, a předloží zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Článek 72

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V. …. dne

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně


(1)  Úř. věst. C 54, 19.2.2011, s. 44.

(2)  Úř. věst. C 57, 23,2.2011, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 331, 15.12.10, s. 12.

(4)  Úř. věst. L 331, 15.12.10, s. 48.

(5)  Úř. věst. L 331, 15.12.10, s. 84.

(6)  Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.

(7)   Úř. věst. L 96, 12.4.2003, s. 16.

(8)   Úř. věst. L 331, 15.12.10, s. 1.

(9)   Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1.

(10)   Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 201.

(11)  Úř. věst. L 228, 16.8.1973, s. 3.

(12)  Úř. věst. L 345, 19.12.2002, s. 1.

(13)  Úř. věst. L 323, 9.12.2005, s. 1.

(14)  Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32.

(15)  Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1.

(16)   Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10.

(17)  Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45.

(18)  http://ec.europa.eu/internal_market/financial-markets/docs/code/code_en.pdf

(19)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

(20)   Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

(21)   Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38.

(22)  Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1.

(23)  Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11.

(24)  

+

Číslo, datum a název nařízení (KOM(2010)0726).

(25)   Úř. věst. C

(26)  

++

Číslo nařízení (KOM(2010)0726).

(27)  Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45.

(28)   Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15.

(29)  Úř. věst.L 375, 31.12.1985, s. 3.

(30)  Úř. věst. L 228, 11.8.1992, s. 1.

(31)  

+

Tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost.

(32)  Úř. věst. L 191, 13.7.2001, s. 45.

(33)   Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

(34)  

+

Dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost.

(35)  

++

Jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost.