[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 15.9.2010

KOM(2010) 484 v konečném znění

2010/0250 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů

{SEK(2010) 1058}{SEK(2010) 1059}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU

Finanční krize postavila do centra pozornosti regulačních orgánů trh s OTC („ over-the-counter “) deriváty. Události roku 2008, kdy v březnu téměř zkrachovala společnost Bear Sterns, 15. září zbankrotovala společnost Lehman Brothers a následující den získala nouzovou finanční pomoc společnost AIG, podtrhly nedostatky fungování trhu s OTC deriváty. V rámci uvedeného trhu věnovaly regulační orgány zvláštní pozornost tomu, jakou úlohu hrály během krize swapy úvěrového selhání.

Komise reagovala rychle. Ve svém širokém sdělení ze dne 4. března 2009 na téma Urychlit oživení evropské ekonomiky[1] se Komise zavázala předložit na základě zprávy o derivátech a dalších komplexních strukturovaných produktech přiměřené iniciativy ke zvýšení transparentnosti a řešení problémů s finanční stabilitou. Dne 3. července 2009 přijala Komise první sdělení[2], které se konkrétně zabývalo úlohou, jakou deriváty sehrály ve finanční krizi, a zkoumalo výhody a rizika trhů s deriváty. Sdělení posuzovalo, jak lze zjištěná rizika snížit[3].

V září 2009 se čelní představitelé G-20 v Pittsburghu dohodli, že:

Všechny standardizované smlouvy o OTC derivátech by nejpozději do konce roku 2012 měly být obchodovány na burzách nebo případně elektronických obchodních platformách a zúčtovány prostřednictvím ústředních protistran. Smlouvy o OTC derivátech je třeba ohlásit registrům obchodních údajů. Na smlouvy, které nejsou zúčtovány ústřední protistranou, by se měly vztahovat vyšší kapitálové požadavky.

V červnu 2010 čelní představitelé G-20 v Torontu svůj závazek opětovně potvrdili a také se zavázali urychlit provádění výrazných opatření na „zlepšení průhlednosti OTC derivátů a regulatorního dohledu nad nimi mezinárodně konzistentním a nediskriminačním způsobem“ .

Dne 20. října 2009 přijala Komise druhé sdělení[4], jež uvádělo budoucí politická opatření, která hodlá Komise navrhnout za účelem zvýšení transparentnosti trhu s deriváty, snížení úvěrového rizika protistrany a operačního rizika při obchodování a zvýšení integrity trhu a dohledu nad trhem. Uvedené sdělení také oznámilo záměr Komise předložit v roce 2010 legislativní návrhy a zajistit provádění závazků G-20, aby byly zúčtovány standardizované deriváty[5], aby ústřední protistrany dodržovaly vysoké obezřetnostní normy a aby byly adekvátně regulovány registry obchodních údajů. Tento návrh nařízení plní závazky Komise postupovat rychle a rozhodně. Také bere v úvahu silnou podporu a velký počet opatření navržených v usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. června 2010 na téma Trhy s deriváty: budoucí opatření politiky (Langenova zpráva).

Jak již bylo uvedeno výše, tato iniciativa je součástí většího mezinárodního úsilí o zvýšení stability finančního systému obecně a trhu s OTC deriváty zvlášť. Vzhledem ke globální povaze trhu s OTC deriváty je mezinárodně koordinovaný přístup zásadní. Proto je důležité, že tento návrh bere v úvahu to, co v oblasti regulace OTC derivátů hodlají udělat nebo již udělaly jiné státy, aby se předešlo riziku regulatorní arbitráže.

V této souvislosti je tento návrh v souladu s právními předpisy o OTC derivátech přijatými nedávno ve Spojených státech, s tzv. Frankovým a Doddovým zákonem. Zákon má v podstatě totožnou oblast působnosti. Obsahuje podobná ustanovení, která vyžadují ohlašování smluv o OTC derivátech a zúčtování způsobilých smluv. Navíc zavádí přísné kapitálové požadavky a požadavky na kolaterál pro OTC deriváty, jejichž zúčtování nadále probíhá bilaterálně. A konečně, zavádí regulatorní rámec pro registry obchodních údajů a aktualizuje stávající regulatorní rámec pro ústřední protistrany. Podobně jako návrh Komise zákon předpokládá další zpracování řady technických pravidel.

2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ ZÚČASTNĚNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADŮ

Od října 2008 provádějí útvary Komise téměř nepřetržitou rozsáhlou konzultaci se zúčastněnými stranami s cílem určit vhodnou politickou reakci. Tato interakce měla podobu mnoha dvoustranných i mnohostranných schůzek, dvou veřejných konzultací a konference.

Zpočátku se útvary Komise zaměřovaly výhradně na trh se swapy úvěrového selhání, který byl ve středu pozornosti v souvislosti se společnostmi Bear Sterns a Lehman‘s. S cílem usnadnit sledování závazku významných obchodníků v této oblasti zřídila Komise pracovní skupinu pro deriváty, která zahrnovala zástupce z finančních institucí, jež se zavázaly začít do července 2009 se zúčtováním swapů úvěrového selhání evropských referenčních emitentů[6], a zástupce z ústředních protistran, registrů obchodních údajů, jiných příslušných účastníků trhu a z příslušných evropských (ECB, CESR, CEBS a CEIOPS)[7] i vnitrostátních (AMF, BaFin a FSA)[8] orgánů. Kromě zasedání pracovní skupiny pro deriváty uspořádala Komise samostatné dvoustranné a mnohostranné schůzky ad hoc s celou řadou zúčastněných stran na trhu se swapy úvěrového selhání.

Poté, co dotčené odvětví splnilo výše uvedený závazek, a s cílem připravit legislativní opatření vytvořila Komise pracovní skupinu odborníků z členských států pro deriváty a infrastruktury trhů. S odborníky, kteří zastupovali členské státy, ECB, CESR a CEBS, projednala regulatorní přístupy. Od ledna do července 2010 uspořádala řadu schůzek.

Komise také získala cenné informace účastí v různých mezinárodních fórech, zejména ve Skupině regulačních orgánů pro OTC deriváty a ve skupině pro řízení a modelování rizik Basilejského výboru. Komise také nedávno získala status pozorovatele v řídicím výboru společné pracovní skupiny CPSS-IOSCO[9], která v současnosti přezkoumává doporučení pro ústřední protistrany a připravuje doporučení pro registry obchodních údajů. Kromě toho se Komise zapojila do obvyklého dialogu s orgány zemí mimo EU, zejména s orgány Spojených států (CFTC, SEC[10], Federální rezervní banka v New Yorku a Kongres Spojených států), a spolupodílí se na řízení činnosti Rady pro finanční stabilitu ( Financial Stability Board , dále jen „FSB“), která se zaměřuje na řešení problémů spojených s prováděním ohlašovacích, zúčtovacích a obchodních povinností dohodnutých na úrovni G-20.

Souběžně se zveřejněním prvního sdělení zahájilo GŘ MARKT veřejnou konzultaci[11], která probíhala od 3. července do 31. srpna 2009. Útvary Komise obdržely 111 odpovědí, přičemž u 100 z nich bylo povoleno zveřejnění a byly zveřejněny na konzultační internetové stránce[12]. Shrnutí odpovědí včetně úvodní analýzy veřejné konzultace zúčastněných stran je dostupné na internetové stránce GŘ MARKT[13]. Dne 25. září 2009 následovala významná konference v Bruselu[14]. Tři panely akademických pracovníků, zástupců dotčeného odvětví a regulačních orgánů z EU a Spojených států představily více než 400 účastníkům své názory na nutnost (nebo nedostatečnost) reformy trhu s OTC deriváty a zodpověděly jejich otázky. Konference v podstatě potvrdila názory a informace získané ve veřejné konzultaci.

Druhá veřejná konzultace byla uspořádána od 14. června do 10. července 2010 s cílem získat od zainteresovaných zúčastněných stran zpětnou vazbu k náčrtům legislativních opatření. Útvary Komise obdržely 210 odpovědí, které navrhované reformy většinou podporovaly[15].

3. POSOUZENÍ DOPADŮ

Nařízení doprovází posouzení dopadů[16], které analyzuje možnosti, jak snížit systémové riziko zvýšením bezpečnosti a účinnosti trhu s OTC deriváty. Na základě analýzy dospělo posouzení dopadů k závěru, že největších čistých přínosů by se dosáhlo přijetím opatření, která by:

- vyžadovala u OTC derivátů, které splňují předem vymezená kritéria způsobilosti, využití ústřední protistrany k zúčtování;

- stanovila konkrétní cíle pro právní a procesní standardizaci;

- stanovila konkrétní cíle pro bilaterální zúčtování transakcí s OTC deriváty;

- vyžadovala, aby účastníci trhu předávali všechny potřebné informace o svých portfoliích OTC derivátů registru obchodních údajů, nebo pokud by to nebylo možné, přímo regulačním orgánům; a

- vyžadovala zveřejňování souhrnné informace o pozicích.

4. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

4.1. Právní základ

Návrh vychází z článku 114 Smlouvy o fungování EU, který je nejvhodnějším východiskem pro nařízení v této oblasti. Nařízení je považováno za nejvhodnější právní nástroj k zavedení povinného požadavku určeného všem aktérům, a to provádět zúčtování standardizovaných OTC derivátů prostřednictvím ústředních protistran, a k zajištění toho, aby ústřední protistrany, které tak budou podstupovat a koncentrovat významné riziko, podléhaly v EU jednotným obezřetnostním normám. Nařízení je vhodným právním nástrojem k udělení nových pravomocí Evropskému orgánu pro cenné papíry (dále jen „ESMA“) jakožto jedinému orgánu s povinností registrovat a vykonávat dohled nad registry obchodních údajů v EU.

4.2. Zásada subsidiarity a proporcionality

Má-li se určit, které OTC deriváty jsou způsobilé k povinnému zúčtování prostřednictvím ústředních protistran, je zapotřebí jednotný proces na úrovni EU. To nelze ponechat na volném uvážení členských států, jelikož by tak došlo k různému a nekonzistentnímu uplatňování zúčtovací povinnosti napříč EU. Proto je ústřední úlohu při určování způsobilé kategorie derivátů, které musí být zúčtovány centrálně, zapotřebí svěřit Evropské komisi a orgánu ESMA. Navíc jelikož bude využívání ústředních protistran podle práva EU povinné, musí podléhat přísným požadavkům na organizaci, jednání a obezřetnost.

Co se týče povolování ústředních protistran a dohledu nad nimi, je nařízení zaměřeno na dosažení rovnováhy mezi potřebou významné ústřední úlohy orgánu ESMA, kompetencemi vnitrostátních orgánů a zájmy jiných příslušných orgánů. Bere v úvahu potenciální fiskální odpovědnost členských států a přeshraniční povahu obchodní činnosti ústředních protistran.

ESMA bude mít ústřední úlohu v kolegiu příslušných orgánů, které bude vydávat, odnímat a měnit povolení ústředních protistran. S cílem zavést jednotný proces a vyhnout se nesrovnalostem mezi členskými státy je orgán ESMA také zodpovědný za uznávání ústředních protistran z třetí země, které chtějí poskytovat zúčtovací služby subjektům usazeným v Evropské unii, budou-li splněny určité podmínky.

Co se týče zpravodajské povinnosti, vzhledem ke skutečnosti, že informace ohlášené registru obchodních údajů budou zajímat všechny příslušné orgány v Evropské unii, a vzhledem k nutnosti zajistit, aby všechny příslušné orgány měly k uvedeným informacím tentýž neomezený přístup za týchž podmínek, měla by být tato povinnost regulována na úrovni EU. Proto jsou orgánu ESMA svěřeny pravomoci zabývat se registrací registrů obchodních údajů i dohledem nad nimi.

Z těchto důvodů jsou ustanovení v souladu se zásadou subsidiarity a proporcionality ve smyslu článku 5 Smlouvy, jelikož cílů návrhu nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Evropské unie.

4.3. Podrobné vysvětlení návrhu

4.3.1. Hlava I (Předmět, oblast působnosti a definice)

Oblast působnosti nařízení je široká a stanoví jednotné požadavky, které se vztahují na finanční protistrany, nefinanční protistrany (jež překročí určité prahy) a všechny kategorie smluv o OTC derivátech. Jeho obezřetnostní části se na ústřední protistrany použijí v souvislosti se zúčtovací povinností a na registry obchodních údajů v souvislosti se zpravodajskou povinností. Nutno však poznamenat, že požadavky na povolení ústředních protistran a dohled nad nimi se používají bez ohledu na finanční nástroj, který ústřední protistrany zúčtují, ať se jedná o OTC nebo jiný nástroj. To je objasněno v čl. 1 odst. 3. Výjimky se výslovně předpokládají pro členy Evropského systému centrálních bank, veřejné subjekty pověřené správou veřejného dluhu nebo do správy veřejného dluhu zasahující a pro mezinárodní rozvojové banky, aby nebyly omezeny jejich pravomoci zasahovat za účelem stabilizace trhu, bude-li zapotřebí.

4.3.2. Hlava II ( Zúčtování, ohlašování a snižování rizik OTC derivátů)

Tato část nařízení je zásadní pro provádění povinnosti zúčtovat všechny „standardizované OTC deriváty“, jak bylo dohodnuto v G-20. Má-li být tento závazek převeden na legislativní povinnosti, „standardizovanými“ smlouvami se rozumí smlouvy, které jsou způsobilé k zúčtování ústředními protistranami. Za účelem toho stanoví nařízení proces, který bude brát v úvahu rizikové aspekty spojené s povinným zúčtováním. Proces je uzpůsoben tak, aby zajistil, že zúčtovací povinnost pro smlouvy o OTC derivátech dosáhne v praxi svého konečného cíle, kterým je snížení rizika ve finančním systému, a nikoliv jeho zvýšení: Nutit ústřední protistrany provádět zúčtování OTC smluv, u kterých nejsou schopny řídit riziko, může mít pro stabilitu systému nepříznivé důsledky.

S cílem stanovit proces, který zajistí, aby bylo zúčtováno co nejvíce OTC smluv, však nařízení zavádí dva přístupy k určení toho, které smlouvy musí být zúčtovány:

1. Přístup „ zdola nahoru “, podle kterého se ústřední protistrana rozhodne zúčtovat určité smlouvy a má to povoleno svým příslušným orgánem, jenž je pak povinen informovat orgán ESMA, jakmile ústřední protistraně povolí uvedené smlouvy zúčtovat. ESMA pak bude mít pravomoci rozhodnout, zda by se zúčtovací povinnost měla používat na všechny uvedené smlouvy v EU. ESMA bude muset uvedené rozhodnutí založit na určitých objektivních kritériích.

2. Přístup „ shora dolů “, podle kterého ESMA spolu s Evropským výborem pro systémová rizika určí, které smlouvy by potenciálně měly podléhat zúčtovací povinnosti. Tento proces je důležitý pro nalezení a podchycení smluv na trhu, které ústřední protistrany ještě nezúčtují.

Oba přístupy jsou potřebné, protože na jedné straně plnění závazku provádět zúčtování uzavřeného skupinou G-20 nelze zcela ponechat na iniciativě odvětví. Na druhé straně je zapotřebí regulatorní kontrola vhodnosti některých mechanismů na evropské úrovni, než vstoupí zúčtovací povinnost v platnost.

Nutno poznamenat, že protistrany, které podléhají zúčtovací povinnosti, se tomuto požadavku nemohou jednoduše vyhnout, když se rozhodnou neúčastnit se v ústřední protistraně. Jestliže uvedené protistrany nesplní požadavky na účast nebo nemají zájem stát se zúčtujícími členy, musí se zúčtujícími členy uzavřít potřebná ujednání o přístupu k ústřední protistraně jakožto klienti.

Navíc aby se zabránilo vytváření překážek a zachovala se globální povaha OTC derivátů, nemělo by být ústředním protistranám povoleno přijímat pouze transakce uzavřené v systémech provádění, se kterými mají výsadní vztah nebo které jsou součástí téže skupiny. Z těchto důvodů musí ústřední protistrana, které bylo povoleno provádět zúčtování způsobilých derivátových smluv, akceptovat zúčtování těchto smluv bez jakékoli diskriminace bez ohledu na místo provádění.

Co se týče nefinančních protistran (společností), nebudou v zásadě podléhat pravidlům tohoto nařízení, pokud jejich pozice v OTC derivátech nedosáhnou určitého prahu a nebudou považovány za systémově významné. Protože se obecně má za to, že se jejich derivátové aktivity týkají derivátů, které jsou přímo spojeny s jejich obchodní činností, a nejde o spekulace, nebude se toto nařízení na uvedené derivátové pozice vztahovat.

Konkrétně to znamená, že se zúčtovací povinnost bude vztahovat pouze na OTC smlouvy nefinančních protistran, které působí zejména na trhu s OTC deriváty, není-li to přímý důsledek jejich obchodní činnosti. To může být například případ dodavatelů energie, kteří prodávají budoucí produkci, zemědělských podniků, jež stanoví cenu, za kterou budou prodávat svou úrodu, leteckých společností, jež stanoví cenu svých budoucích nákupů pohonných hmot, nebo jakýchkoli obchodních společností, které musí ze zákona zajišťovat riziko, jež vyplývá z jejich konkrétní činnosti.

Existují však důvody, proč nefinančním protistranám neudělit úplnou výjimku z oblasti působnosti tohoto nařízení.

Zaprvé, nefinanční protistrany jsou aktivními účastníky trhu s OTC deriváty a často provádějí transakce s finančními protistranami. Jejich úplné vyloučení by snížilo účinnost zúčtovací povinnosti. Zadruhé, některé nefinanční protistrany mohou otvírat systémově významné pozice v OTC derivátech. Ponechat systémově významné nefinanční protistrany, jejichž selhání může mít výrazně záporný účinek na trh, zcela mimo pozornost regulačních orgánů by nebylo přijatelné jednání. Zatřetí, úplné vyloučení nefinančních protistran by mohlo vést k regulatorní arbitráži. Finanční protistrana by mohla snadno obejít zúčtovací povinnosti stanovené v tomto nařízení založením nového nefinančního subjektu, přes který by směrovala svůj obchod s OTC deriváty. A konečně, jejich zařazení do oblasti působnosti je také nutné k zajištění globálního sblížení s třetími zeměmi. Právní předpisy Spojených států nestanoví úplné vynětí nefinančních protistran z ohlašovací a zúčtovací povinnosti.

S ohledem na výše uvedené stanoví nařízení proces, který pomáhá určit nefinanční instituce se systémově významnými pozicemi v OTC derivátech, a ukládá jim některé povinnosti specifikované podle nařízení. Proces vychází z vymezení dvou prahů:

a) informačního prahu;

b) zúčtovacího prahu.

Tyto prahy budou specifikovány Evropskou komisí na základě předlohy regulatorních norem navržené orgánem ESMA po konzultaci s Evropským výborem pro systémová rizika ( European Systemic Risk Board , dále jen „ESRB“) a jinými příslušnými orgány. Například v případě trhů s energií by orgán ESMA musel konzultovat s Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů zřízenou nařízením (ES) č. 713/2009, aby se zajistilo plné zohlednění zvláštností odvětví energetiky.

Informační práh umožní finančním orgánům určit nefinanční protistrany, které nashromáždily významné pozice v OTC derivátech. To je nutné, protože uvedené protistrany obvykle nepodléhají dohledu těchto orgánů. V praxi nařízení uvádí, že když pozice nefinanční protistrany překročí informační práh, bude nefinanční protistrana muset tuto skutečnost ohlásit příslušnému orgánu vymezenému v nařízení. Kromě toho začne uvedená protistrana automaticky podléhat ohlašovací povinnosti a bude muset otevření uvedených pozic zdůvodnit.

Na druhou stranu zúčtovací práh se bude používat ke stanovení toho, zda nefinanční protistrana začne podléhat zúčtovací povinnosti. V praxi, jestliže pozice protistrany překročí uvedený práh, začne protistrana podléhat zúčtovací povinnosti, a to pokud jde o všechny její smlouvy. Jestliže některá z uvedených smluv náhodou nebude způsobilá k zúčtování ústřední protistranou, bude nefinanční protistrana podléhat kapitálovým požadavkům nebo požadavkům na kolaterál specifikovaným v nařízení (viz níže).

Oba prahy budou vymezeny s ohledem na systémový význam součtu čistých pozic a expozic protistrany podle jednotlivých kategorií derivátů. Co je však důležité a jak je objasněno a potvrzeno výše, při výpočtu pozic pro zúčtovací práh by neměly být derivátové smlouvy brány v úvahu, jestliže byly uzavřeny za účelem pokrytí rizik, která vyplývají z objektivně měřitelné obchodní činnosti.

Jelikož ne všechny OTC deriváty budou považovány za způsobilé k zúčtování ústřední protistranou, je zapotřebí zlepšit ujednání a bezpečnostní mechanismy smluv, které budou nadále spravovány tzv. „bilaterálně“. Proto nařízení vyžaduje používání elektronických prostředků a existenci postupů řízení rizik s včasnou, přesnou a vhodně oddělenou výměnou kolaterálu a vhodným a přiměřeným podílem na základním kapitálu.

A konečně, finanční protistrany a nefinanční protistrany, jež překročí zúčtovací práh, musí ohlásit údaje o každé derivátové smlouvě, kterou uzavřely, a každou její změnu (včetně novace a ukončení) registrovanému registru obchodních údajů. Větší transparentnost trhu OTC je životně důležitá pro regulační orgány, tvůrce politik i samotný trh. Ve výjimečném případě, kdy registr obchodních údajů nebude schopen zaznamenat údaje o konkrétní smlouvě o OTC derivátech, nařízení vyžaduje, aby tyto informace byly poskytnuty přímo příslušnému orgánu. Komisi budou muset být svěřeny pravomoci určit náležitosti, typ, formát a četnost zpráv pro různé kategorie derivátů podle předlohy technických norem vypracované orgánem ESMA.

4.3.3. Hlava III ( Povolení ústředních protistran a dohled nad nimi)

S cílem zajistit, aby ústřední protistrany usazené v Evropské unii byly bezpečné, bude povolení ústřední protistrany podléhat požadavku na přístup uvedené ústřední protistrany k přiměřené likviditě. Tato likvidita by mohla být zajištěna přístupem k likviditě centrální banky nebo důvěryhodné a spolehlivé komerční banky nebo kombinací obou.

Příslušné vnitrostátní orgány by si měly ponechat povinnost povolovat (včetně odnětí) ústřední protistrany a dohlížet nad nimi, jelikož nadále dokáží nejlépe posoudit, jak ústřední protistrany den co den fungují, provádět pravidelné přezkumy a přijímat v případě potřeby vhodná opatření. Vzhledem k systémovému významu ústředních protistran a k přeshraniční povaze jejich činností je důležité, aby ústřední úlohu v povolovacím režimu hrál orgán ESMA. Toho se dosáhne těmito způsoby:

- přijetí tohoto legislativního aktu v podobě nařízení svěří orgánu ESMA ústřední úlohu a zodpovědnost za společné a objektivní používání tohoto nařízení, jak je zřetelně specifikováno v nařízení o ESMA;

- ESMA bude muset vypracovat řadu předloh technických norem v oblastech životně důležitých pro správné používání nařízení;

- ESMA usnadní přijetí stanoviska kolegiem.

Jelikož jsou ústřední protistrany považovány za systémově významné instituce, musí příslušné orgány v kolegiu příslušných orgánů vymezit pohotovostní plány pro řešení naléhavých situací. Dále Komise ve své budoucí iniciativě o řízení a řešení krizí bude muset vymezit konkrétní politiku a opatření na řešení krizové situace v systémově významné instituci.

Co se týče ústředních protistran z třetích zemí, bude mít ESMA také přímou zodpovědnost za uznávání těchto ústředních protistran, budou-li splněny určité podmínky. Uznání bude zejména vyžadovat, aby Komise prokázala, že právní a dohledový rámec uvedené třetí země je rovnocenný rámci EU, aby ústřední protistrana měla v uvedené třetí zemi povolení a podléhala účinnému dohledu a aby orgán ESMA uzavřel s příslušnými orgány třetí země ujednání o spolupráci. Ústřední protistrana z třetí země nebude smět v Unii vykonávat činnosti a služby, nebudou-li tyto podmínky splněny.

4.3.4. Hlava IV ( Požadavky na ústřední protistrany)

Organizační požadavky

Jelikož nařízení zavede povinnou zúčtovací povinnost pro OTC deriváty, musí být věnována zvláštní pozornost spolehlivosti a regulaci ústředních protistran. Pro začátek musí mít ústřední protistrany spolehlivé řídicí systémy. Ty budou reagovat na jakýkoli potenciální střet zájmů mezi vlastníky, vedením, zúčtujícími členy a nepřímými účastníky. Zvlášť významná je úloha nezávislých členů rady. V nařízení jsou také zřetelně vymezeny úlohy a povinnosti výboru pro rizika: za řízení rizik by se měl zodpovídat přímo radě a neměl by být ovlivňován jinými liniemi podnikání. Nařízení také vyžaduje zveřejnění řídicích systémů. Dále by ústřední protistrany měly mít adekvátní vnitřní systémy a provozní a administrativní postupy a měly by se podrobovat nezávislým auditům.

U všech těchto opatření se má za to, že jsou při řešení jakýchkoli potenciálních střetů zájmů, které mohou omezovat schopnost ústředních protistran provádět zúčtování, účinnější než jakákoli jiná forma regulace, jež může mít nežádoucí důsledky pro struktury trhů (např. omezení vlastnictví, jež by bylo zapotřebí rozšířit také na tzv. vertikální struktury, kdy ústřední protistranu vlastní burzy).

Obezřetnostní požadavky

Jelikož ústřední protistrana bude protistranou každé pozice, nese úvěrové riziko, že by jedna z jejích protistran mohla selhat. Podobně jakákoli protistrana ústřední protistrany nese riziko, že by mohla selhat samotná ústřední protistrana. Proto nařízení stanoví, že ústřední protistrana musí snižovat expozici úvěrového rizika protistrany řadou posilujících mechanismů. Patří k nim přísné, ale nediskriminační požadavky na účast, finanční zdroje a jiné záruky.

Díky své ústřední úloze je ústřední protistrana životně důležitou složkou trhu, jemuž slouží. Selhání ústřední protistrany by tedy téměř ve všech případech mělo potenciální systémové důsledky pro finanční systém. S ohledem na jejich systémově významnou úlohu a na navrhovaný legislativní požadavek provádět zúčtování všech „standardizovaných“ OTC derivátů prostřednictvím ústředních protistran je nutnost podrobit je obezřetnostní regulaci na úrovni EU naprosto nedocenitelná. Jelikož současné vnitrostátní zákony, které regulují ústřední protistrany, se v jednotlivých členských státech liší, je také přeshraniční poskytování služeb ústředních protistran v důsledku různých podmínek nákladnější a potenciálně méně bezpečné, než by bylo žádoucí, a představuje překážku integrace evropského finančního trhu.

Outsourcing služeb bude ústřední protistraně povolen, pouze jestliže nebude mít dopad na řádný chod ústřední protistrany a na její schopnost řídit rizika, včetně těch, která vyplývají z funkcí zajišťovaných formou outsourcingu . Ústřední protistrany tedy musí funkce zajišťované formou outsourcingu stále sledovat, mít nad nimi plnou kontrolu a nepřetržitě řídit rizika, kterým čelí. V praxi nebude povolen outsourcing žádných služeb řízení rizika.

Pro povolení výkonu činností ústřední protistrany musí být vyžadován minimální objem základního kapitálu. Vlastní základní kapitál ústřední protistrany je také její poslední obrannou linií v případě selhání jednoho nebo více členů po vyčerpání realizovaných marží od člena (členů), kteří selhali, fondu pro riziko selhání a jakýchkoli dalších finančních zdrojů. Rozhodne-li se ústřední protistrana použít část svého základního kapitálu jako další finanční zdroj pro účely řízení rizik, nesmí se tato část započítat do základního kapitálu potřebného k průběžnému výkonu služeb a činností ústřední protistrany.

Nařízení bude vyžadovat, aby ústřední protistrana měla vzájemný fond pro riziko selhání, do kterého budou muset přispívat členové ústřední protistrany. Fond pro riziko selhání umožňuje vzájemné rozložení ztrát, a představuje tak další obrannou linii, kterou může ústřední protistrana využít v případě platební neschopnosti jednoho nebo více svých členů.

Nařízení také zavádí významná pravidla o oddělení a přenositelnosti pozic a odpovídajícího kolaterálu. Ta jsou životně důležitá pro účinné snížení úvěrového rizika protistrany prostřednictvím ústředních protistran, pro dosažení stejných podmínek pro všechny evropské ústřední protistrany a pro ochranu oprávněných zájmů klientů zúčtujících členů. Je to reakce na výzvu zúčtujících členů a jejich klientů zajistit větší harmonizaci a ochranu v této oblasti. Je to také reakce na problémy zdůrazněné zánikem společnosti Lehman.

4.3.5. Hlava V ( Interoperabilita)

Interoperabilita je nezbytným nástrojem k dosažení účinné integrace poobchodního trhu v Evropě. Interoperabilita však může vystavit ústřední protistrany dalším rizikům. Z těchto důvodů je před uzavřením interoperabilní dohody vyžadováno schválení regulačními orgány. Ústřední protistrany by měly vyšší rizika, která s sebou interoperabilita nese, pečlivě zvážit a řídit a přesvědčit příslušné orgány o spolehlivosti přijatých systémů a postupů. S ohledem na složitost derivátových trhů a na ranou fázi vývoje zúčtování OTC derivátů prostřednictvím ústředních protistran není v tomto okamžiku vhodné rozšiřovat ustanovení o interoperabilitě na jiné nástroje než hotovostní cenné papíry. Toto vyloučení by však nemělo omezovat možnost ústředních protistran bezpečně uzavírat tyto dohody v závislosti na podmínkách stanovených v nařízení.

4.3.6. Hlava VI (Registrace registrů obchodních údajů a dohled nad nimi)

Jak je uvedeno výše (oddíl 4.3.2), nařízení stanoví pro transakce s OTC deriváty zpravodajskou povinnost s cílem zvýšit transparentnost tohoto trhu. Informace musí být ohlašovány registrům obchodních údajů. Ty tak budou mít regulatorní informace, které budou důležité pro řadu regulačních orgánů. Vzhledem k ústřední úloze registrů obchodních údajů při sběru regulatorních informací svěřuje nařízení orgánu ESMA pravomoci registrovat registry obchodních údajů, odnímat jim registraci a vykonávat nad nimi dohled. Udělením kontrolní pravomoci orgánům v členských státech, kde je registr obchodních údajů usazen, by došlo k nevyvážené situaci mezi příslušnými orgány různých členských států. Navíc jelikož s dohledem nad registry obchodních údajů nejsou spojeny žádné důsledky co do fiskální odpovědnosti, není dohled na vnitrostátní úrovni nutný. Úloha orgánu ESMA také zajistí neomezený přístup ke všem příslušným evropským orgánům a vznikne tak jednotná protistrana zastupující Evropu při jednání s příslušnými orgány registrů obchodních údajů z třetích zemí.

4.3.7. Hlava VII ( Požadavky na registry obchodních údajů)

Nařízení také obsahuje ustanovení pro registry obchodních údajů, která zaručují, že budou dodržovat soubor norem. Ty mají zajistit, aby informace, které registry obchodních údajů uchovávají pro regulatorní účely, byly spolehlivé, zabezpečené a chráněné. Registry obchodních údajů budou zejména podléhat organizačním a provozním požadavkům a zajistí vhodné zabezpečení a transparentnost údajů.

Mají-li být registry obchodních údajů zaregistrovány, musí být usazeny v EU. ESMA však může uznat registr obchodních údajů usazený v třetí zemi, splní-li řadu požadavků, které mají prokázat, že tento registr obchodních údajů podléhá v uvedené třetí zemi rovnocenným pravidlům a vhodnému dohledu. S cílem zajistit, aby neexistovaly žádné právní překážky, které by bránily účinné vzájemné výměně informací a neomezenému přístupu k údajům uchovávaným v registru obchodních údajů, jenž se nachází v třetí zemi, uvádí nařízení nutnost uzavřít za tímto účelem mezinárodní dohodu. Nařízení stanoví, že pokud tato dohoda nebude existovat, ESMA registr obchodních údajů usazený v uvedené třetí zemi neuzná.

5. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie v souvislosti s údaji, které mají být uvedeny v oznámení pro orgán ESMA a v registru, a s kritérii pro rozhodnutí orgánu ESMA o způsobilosti k zúčtovací povinnosti, o informačním a zúčtovacím prahu, o maximální časové prodlevě u smluv, o likviditě, o minimálním obsahu pravidel řízení, o podrobnostech vedení záznamů, o minimálním obsahu plánu zachování provozu a zaručených služeb, o procentech a časovém horizontu pro maržové požadavky, o mimořádných tržních podmínkách, o vysoce likvidním kolaterálu a snížení hodnoty, o vysoce likvidních finančních nástrojích a koncentračních limitech, o podrobnostech pro provádění testů, o podrobnostech žádosti registru obchodních údajů o registraci u orgánu ESMA, o pokutách a o podrobnostech informací, které by měl registr obchodních údajů poskytovat, jak je uvedeno v tomto nařízení. Orgán ESMA by měl pro tyto akty v přenesené pravomoci zpracovat regulatorní technické normy a provést příslušné posouzení dopadů.

Na Komisi by měla být přenesena pravomoc určit formát zpráv, vedení záznamů a formát žádosti o registraci registru obchodních údajů. Podle článku 291 Smlouvy o fungování EU mají být řádným legislativním postupem formou nařízení předem stanovena pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí. Do přijetí uvedeného nového nařízení se nadále používá rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi s výjimkou regulativního postupu s kontrolou, který se nepoužije.

6. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Unie.

2010/0250 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

poté, co postoupily návrh legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[17],

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Na žádost Komise zpráva zveřejněná dne 25. února 2009 skupinou odborníků na vysoké úrovni, které předsedal J. de Larosière, dospěla k závěru, že je zapotřebí posílit dohledový rámec, aby se snížilo riziko a závažnost budoucí finanční krize, a doporučila dalekosáhlé reformy struktury dohledu nad finančním sektorem v Evropě, včetně vytvoření Evropského systému orgánů finančního dohledu, který by zahrnoval tři evropské orgány dohledu, jeden pro odvětví cenných papírů, jeden pro odvětví pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a jeden pro bankovní sektor, a vytvoření Evropského výboru pro systémová rizika.

(2) Sdělení Komise ze dne 4. března 2009 Urychlit oživení evropské ekonomiky[18] navrhlo posílit regulatorní rámec Unie pro finanční služby. Ve svém sdělení ze dne 3. července 2009[19] posoudila Komise úlohu derivátů ve finanční krizi a ve svém sdělení ze dne 20. října 2009[20] uvedla Komise opatření, která hodlá přijmout, aby snížila rizika spojená s deriváty.

(3) Dne 23. září 2009 přijala Komise návrhy tří nařízení, kterými se zřizuje Evropský systém orgánů finančního dohledu, včetně vytvoření tří evropských orgánů dohledu, jež by přispěly ke konzistentnímu používání právních předpisů Unie a k zavedení vysoce kvalitních společných norem a postupů v oblasti regulace a dohledu. Jedná se o Evropský orgán pro bankovnictví ( European Banking Authority , dále jen „EBA“) zřízený nařízením …/… EU…, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (dále jen „ESMA“) zřízený nařízením …/… EU… a Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění ( European Insurance and Occupational Pensions Authority , dále jen „EIOPA“) zřízený nařízením …/… EU…

(4) OTC deriváty jsou netransparentní, jelikož se jedná o soukromě sjednané smlouvy a veškeré informace o nich jsou obvykle dostupné pouze smluvním stranám. Vytvářejí složitou pavučinu vzájemné závislosti, v důsledku čehož může být obtížné určit povahu a úroveň příslušných rizik. Finanční krize prokázala, že tyto vlastnosti zvyšují nejistotu v dobách, kdy je situace na trhu napjatá, a v důsledku toho ohrožují finanční stabilitu. Toto nařízení stanoví podmínky pro snížení uvedených rizik a pro zlepšení transparentnosti derivátových smluv.

(5) Na vrcholné schůzce dne 26. září 2009 v Pittsburghu se čelní představitelé G-20 dohodli, že všechny standardizované smlouvy o OTC derivátech by měly být nejpozději do konce roku 2012 zúčtovány prostřednictvím ústředních protistran a že smlouvy o OTC derivátech by měly být hlášeny registrům obchodních údajů. V červnu 2010 vedoucí představitelé skupiny G20 v Torontu znovu potvrdili svůj závazek a zavázali se též urychlit zavádění přísných opatření ke zlepšení transparentnosti OTC derivátů a regulatorního dohledu nad nimi mezinárodně konzistentním a nediskriminačním způsobem. Komise se zasadí o to, aby tyto závazky stejným způsobem zaváděli naši mezinárodní partneři.

(6) Evropská rada ve svých závěrech ze dne 2. prosince 2009 souhlasila s nutností podstatně zlepšit snižování úvěrového rizika protistrany a s významem zlepšení transparentnosti, účinnosti a integrity transakcí s deriváty. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. června 2010 na téma Trhy s deriváty: budoucí opatření politiky vyzvalo k povinnému zúčtování a ohlašování OTC derivátů.

(7) Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) v rozsahu působnosti tohoto nařízení zabezpečuje stabilitu finančních trhů v naléhavých situacích, zajišťuje konzistentní používání pravidel Unie vnitrostátními orgány dohledu a urovnává neshody mezi nimi. Je také pověřen vypracováním právně závazných regulatorních technických norem a má ústřední úlohu při povolování a sledování ústředních protistran a registrů obchodních údajů.

(8) Jednotná pravidla jsou vyžadována pro derivátové smlouvy stanovené v příloze I oddíle C bodech 4 až 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnic Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS[21], které se obchodují přes přepážku.

(9) Pobídky k podpoře využívání ústředních protistran se neukázaly jako dostatečný nástroj k zajištění skutečného zúčtování standardizovaných OTC derivátů. Proto jsou zapotřebí požadavky na povinné zúčtování OTC derivátů, které lze zúčtovat, prostřednictvím ústředních protistran.

(10) Je pravděpodobné, že členské státy přijmou odlišná vnitrostátní opatření, která by mohla vytvořit překážky hladkého fungování vnitřního trhu a mohla by být na úkor účastníků trhu a finanční stability. Jednotné používání zúčtovací povinnosti v Unii je také nezbytné k zajištění vysoké úrovně ochrany investorů a k vytvoření rovných podmínek pro účastníky trhu.

(11) Má-li se zajistit, aby zúčtovací povinnost snížila systémové riziko, je zapotřebí proces určení způsobilých kategorií derivátů, které by uvedené povinnosti měly podléhat. Uvedený proces by měl vzít v úvahu, že ne všechny OTC deriváty zúčtované prostřednictvím ústředních protistran lze považovat za vhodné pro povinné zúčtování prostřednictvím ústředních protistran.

(12) Toto nařízení stanoví kritéria pro určení způsobilosti k zúčtovací povinnosti. S ohledem na svou ústřední úlohu by o tom, zda nějaká kategorie derivátů splňuje kritéria způsobilosti a odkdy nabývá zúčtovací povinnost účinku, měl rozhodovat orgán ESMA.

(13) Se zúčtováním smlouvy o OTC derivátech musí souhlasit obě smluvní strany. Proto by výjimky ze zúčtovací povinnosti měly být úzce zaměřeny, jelikož by snížily účinnost povinnosti a výhody zúčtování prostřednictvím ústředních protistran a mohou vést k regulatorní arbitráži mezi skupinami účastníků trhu.

(14) OTC deriváty, které nejsou považovány za vhodné ke zúčtování prostřednictvím ústředních protistran, s sebou stále nesou úvěrové riziko protistrany, a proto by měla být stanovena pravidla k řízení uvedeného rizika. Uvedená pravidla by měla být použitelná pouze na účastníky trhu, kteří podléhají zúčtovací povinnosti.

(15) Pravidla o zúčtovací a ohlašovací povinnosti a pravidla o technikách snižování rizika pro smlouvy o OTC derivátech, které nezúčtuje ústřední protistrana, by se měla používat na finanční protistrany, a to na investiční podniky stanovené ve směrnici 2004/39/ES, úvěrové instituce vymezené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění)[22], pojišťovny vymezené ve směrnici 73/239/EHS [pozn.: v roce 2012 má být zrušena směrnicí Solventnost II], životní pojišťovny vymezené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 o životním pojištění[23], zajišťovny vymezené ve směrnici 2005/68/ES, subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) vymezené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP)[24], instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění vymezené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi[25] a správce alternativních investičních fondů vymezené ve směrnici 2010/…/EU.

(16) Tam, kde je to vhodné, by se pravidla použitelná na finanční protistrany měla také používat na nefinanční protistrany. Uznává se, že nefinanční protistrany využívají OTC smlouvy, aby se kryly proti obchodním rizikům přímo spojeným s jejich obchodními činnostmi. Při určování toho, zda by nefinanční protistrana měla podléhat zúčtovací povinnosti, by tedy měl být brán ohled na účel, ke kterému uvedená nefinanční protistrana OTC deriváty používá, a na rozsah její angažovanosti v uvedených nástrojích. Při stanovování prahu pro zúčtovací povinnost by orgán ESMA měl konzultovat se všemi příslušnými orgány, jako například s regulačními orgány zodpovědnými za komoditní trhy, aby se zajistilo plné zohlednění zvláštností těchto odvětví. Do 31. prosince 2013 nadto Komise posoudí systémový význam transakcí nefinančních podniků s OTC deriváty v různých odvětvích, včetně odvětví energetiky.

(17) Smlouva uzavřená fondem bez ohledu na to, zda jej spravuje správce fondu či ne, by měla být posuzována v rozsahu působnosti tohoto nařízení.

(18) Z oblasti působnosti tohoto nařízení by měly být vyňaty centrální banky, další vnitrostátní subjekty plnící podobné funkce, další veřejné subjekty pověřené správou veřejného dluhu nebo do správy veřejného dluhu zasahující a mezinárodní rozvojové banky uvedené v příloze VI části 1 oddíle 4.2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu[26], aby nebyly omezeny jejich pravomoci zasahovat za účelem stabilizace trhu, bude-li zapotřebí.

(19) Jelikož ne všichni účastníci trhu, kteří podléhají zúčtovací povinnosti, se mohou stát zúčtujícími členy ústřední protistrany, měli by mít možnost mít přístup k ústředním protistranám jako klienti.

(20) Zavedení zúčtovací povinnosti spolu s procesem ke stanovení toho, které ústřední protistrany lze za účelem této povinnosti využívat, může vést k nezamýšlenému narušování hospodářské soutěže na trhu s OTC deriváty. Například ústřední protistrana by mohla odmítnout uskutečňovat zúčtování transakcí prováděných v některých obchodních systémech, protože ústřední protistranu vlastní konkurenční obchodní systém. Má-li se zabránit těmto diskriminačním praktikám, měly by ústřední protistrany přijímat k zúčtování transakce prováděné v různých systémech, pokud uvedené systémy vyhoví provozním a technickým požadavkům stanoveným ústřední protistranou. Komise by obecně měla nadále pečlivě sledovat vývoj trhu s OTC deriváty a v případě potřeby zasáhnout, aby zabránila tomuto narušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

(21) K určení příslušných kategorií OTC derivátů, které by měly podléhat zúčtovací povinnosti, prahů a systémově významných nefinančních protistran jsou zapotřebí spolehlivé údaje. Proto je pro účely regulace důležité, aby byl na úrovni Unie stanoven jednotný požadavek na hlášení údajů o OTC derivátech.

(22) Je důležité, aby účastníci trhu hlásili všechny údaje o smlouvách o OTC derivátech, které uzavřeli, registrům obchodních údajů. V důsledku toho budou informace o rizicích vlastních trhům s OTC deriváty uchovávány centrálně a budou snadno přístupné pro orgán ESMA, pro příslušné orgány i pro příslušné centrální banky ESCB.

(23) Za účelem získání komplexního přehledu o trhu by registrům obchodních údajů měly být hlášeny zúčtované i nezúčtované smlouvy.

(24) Povinnost ohlásit jakoukoli změnu nebo ukončení smlouvy by se měla používat na původní protistrany uvedené smlouvy a na veškeré ostatní subjekty, které podávají hlášení jménem původních protistran. Protistrana nebo její zaměstnanci, kteří registru obchodních údajů ohlásí úplné údaje o smlouvě jménem jiné protistrany v souladu s tímto nařízením, by neměla porušit žádné omezení prozrazovat informace.

(25) V souvislosti se zúčtovací a ohlašovací povinností by měly existovat účinné, přiměřené a odrazující sankce. Členské státy by měly uvedené sankce vymáhat způsobem, který nesnižuje účinnost uvedených pravidel.

(26) Povolení ústřední protistrany by mělo být podmíněno minimální výší počátečního kapitálu. Základní kapitál by spolu s nerozděleným ziskem a rezervními fondy ústřední protistrany měl být vždy přiměřený velikosti a činnosti ústřední protistrany, aby se zajistilo, že je adekvátně kapitalizovaná vůči operačním nebo zbytkovým rizikům a že v případě potřeby dokáže provést řádné ukončení nebo restrukturalizaci svých operací.

(27) Jelikož toto nařízení zavádí pro účely regulace zákonnou povinnost provádět zúčtování prostřednictvím zvláštních ústředních protistran, je nezbytné zajistit, aby uvedené ústřední protistrany byly bezpečné a spolehlivé a aby nepřetržitě splňovaly přísné požadavky na organizaci, vedení obchodní činnosti a obezřetnost stanovené tímto nařízením. Měly by se používat na zúčtování všech finančních nástrojů, se kterými ústřední protistrany obchodují, aby se zajistilo jednotné používání.

(28) Proto by bylo za účelem regulace a harmonizace zapotřebí zajistit, aby finanční protistrany využívaly pouze ústřední protistrany, které splňují požadavky stanovené v tomto nařízení.

(29) Nezbytným důsledkem povinnosti provádět zúčtování OTC derivátů jsou přímá pravidla pro povolení ústředních protistran a dohled nad nimi. Je vhodné, aby si příslušné vnitrostátní orgány ponechaly zodpovědnost za všechny aspekty povolování ústředních protistran a dohledu nad nimi, včetně ověření, že žadatelská ústřední protistrana splňuje toto nařízení a směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry[27] vzhledem ke skutečnosti, že uvedené vnitrostátní orgány nadále dokáží nejlépe posoudit, jak ústřední protistrany den co den fungují, provádět pravidelné přezkumy a přijímat v případě potřeby vhodná opatření.

(30) Pokud ústřední protistraně hrozí platební neschopnost, může fiskální odpovědnost spočívat převážně na členském státě, ve kterém je usazena. Z toho vyplývá, že povolení a dohled nad uvedenou ústřední protistranou by měl vykonávat příslušný orgán uvedené členského státu. Protože však zúčtující členové ústřední protistrany mohou být usazeni v různých členských státech a dopad selhání ústřední protistrany pocítí jako první, je nutné, aby se do režimu povolování a dohledu zapojily všechny příslušné orgány a aby byla zavedena vhodná ujednání o spolupráci, včetně kolegií. Tak se předejde odlišným vnitrostátním opatřením nebo postupům a překážkám pro vnitřní trh. Účastníkem každého kolegia by měl být orgán ESMA, aby se zajistilo konzistentní a správné používání tohoto nařízení.

(31) Je nezbytné posílit ustanovení o výměně informací mezi příslušnými orgány a posílit povinnost pomoci a spolupráce mezi nimi. V souvislosti s narůstající přeshraniční činností by si příslušné orgány měly vzájemně poskytovat příslušné informace k výkonu svých funkcí, aby zajistily účinné uplatňování tohoto nařízení, včetně situací, kdy se jeho skutečné nebo domnělé porušení může týkat orgánů dvou či více členských států. Při výměně informací je nezbytné přísně dodržovat služební tajemství. Vzhledem k širokému dopadu smluv o OTC derivátech je nezbytné, aby přístup k informacím potřebným pro výkon svých funkcí měly další příslušné orgány, jako daňové úřady a energetické regulační orgány.

(32) S ohledem na globální povahu finančních trhů by měl být orgán ESMA přímo zodpovědný za uznávání ústředních protistran usazených v třetích zemích, a tedy za povolování uvedeným ústředním protistranám poskytovat zúčtovací služby v Unii za předpokladu, že Komise uzná právní a dohledový rámec uvedené třetí země jako rovnocenný s rámcem Unie a že budou splněny určité podmínky. V této souvislosti budou zvlášť důležité dohody s významnými mezinárodními partnery Unie, aby se globálně zajistily rovné podmínky a finanční stabilita.

(33) Ústřední protistrany by měly mít bez ohledu na svou vlastnickou strukturu spolehlivé řídicí systémy, vyšší vedení s dobrou pověstí a v radě nezávislé členy. Odlišné řídicí systémy a vlastnické struktury ústřední protistrany však mohou mít vliv na její ochotu nebo schopnost provádět zúčtování některých produktů. Proto je vhodné, aby se jakýmkoli potenciálním střetem zájmů v rámci ústřední protistrany zabývali nezávislí členové rady a výbor pro rizika, který ústřední protistrana zřídí. Musí zde být adekvátně zastoupeni zúčtující členové a klienti, jelikož rozhodnutí přijatá ústřední protistranou na ně mohou mít dopad.

(34) Ústřední protistrana může zajišťovat funkce, kromě řízení rizik, formou outsourcingu , ale pouze pokud uvedené funkce zajišťované formou outsourcingu nemají dopad na řádný chod ústřední protistrany a na její schopnost řídit rizika.

(35) Požadavky na účast pro ústřední protistranu by tedy měly být transparentní, přiměřené a nediskriminační a měly by umožňovat vzdálený přístup, pokud tím ústřední protistrana nebude vystavena dalším rizikům.

(36) Klientům zúčtujících členů, kteří provádějí zúčtování svých OTC derivátů s ústředními protistranami, by měla být poskytnuta vysoká úroveň ochrany. Skutečná úroveň ochrany závisí na úrovni oddělení, kterou si uvedení klienti zvolí. Zprostředkovatelé by měli oddělovat svá aktiva od aktiv svých klientů. Z těchto důvodů by ústřední protistrany měly vést aktualizované a snadno identifikovatelné záznamy.

(37) Ústřední protistrana by měla mít spolehlivý rámec řízení rizik k řízení úvěrových rizik, rizik likvidity, operačních a jiných rizik, včetně rizik, která v důsledku vzájemné závislosti nese nebo představuje pro jiné subjekty. Ústřední protistrana by měla mít adekvátní postupy a mechanismy k řešení selhání zúčtujícího člena. Má-li se minimalizovat riziko nákazy tohoto selhání, měla by mít ústřední protistrana přísné požadavky na účast, měla by realizovat vhodné počáteční marže a měla by mít fond pro riziko selhání a jiné finanční zdroje na pokrytí potenciálních ztrát.

(38) Výzvy k dodatkové úhradě a snížení hodnoty kolaterálu mohou mít procyklické účinky. Proto by ústřední protistrany a příslušné orgány měly přijmout opatření k předcházení případným procyklickým účinkům vyplývajícím z postupů řízení rizik přijatých ústředními protistranami a k jejich kontrole tak, aby nebyla nepříznivě ovlivněna spolehlivost a finanční zajištění ústřední protistrany.

(39) Nezbytnou součástí procesu zúčtování je řízení angažovanosti. Pro poskytování zúčtovacích služeb obecně by měl být zajištěn přístup k příslušným zdrojům ocenění a jejich využívání. Tyto zdroje ocenění by měly mj. zahrnovat zdroje spojené s indexy, které se používají jako referenční nástroje pro deriváty nebo jiné finanční nástroje.

(40) Prvořadou obrannou linií ústřední protistrany jsou marže. Ačkoliv by ústřední protistrany měly realizované marže bezpečně a obezřetně investovat, měly by se zvlášť snažit zajistit adekvátní ochranu marží, jež zaručí, že budou včas vráceny zúčtujícím členům, kteří neselhali, nebo interoperabilní ústřední protistraně, pokud ústřední protistrana, jež tyto marže realizuje, selže.

(41) Evropský kodex chování v oblasti zúčtování a vypořádání ze dne 7. listopadu 2006[28] stanovil dobrovolný rámec pro propojování ústředních protistran a registrů obchodních údajů. Poobchodní odvětví však zůstává roztříštěné podle právních předpisů jednotlivých států, přeshraniční obchody jsou tak nákladnější a dochází k brzdění harmonizace. Proto je zapotřebí stanovit podmínky pro vytváření interoperabilních dohod mezi ústředními protistranami tak, aby tyto dohody nevystavovaly příslušné ústřední protistrany rizikům, která nejsou vhodně řízena.

(42) Dohody o interoperabilitě jsou významnými nástroji pro větší integraci poobchodního trhu v Unii a měla by být stanovena regulace. Dohody o interoperabilitě však mohou vystavit ústřední protistrany dalším rizikům. Vzhledem k dalším složitostem spojeným s dohodou o interoperabilitě mezi ústředními protistranami, které provádějí zúčtování smluv o OTC derivátech, je v této fázi vhodné omezit rozsah působnosti dohod o interoperabilitě na hotovostní cenné papíry. Do 30. září 2014 by však orgán ESMA měl Komisi předložit zprávu, zda by bylo vhodné uvedený rozsah působnosti rozšířit na jiné finanční nástroje.

(43) Registry obchodních údajů sbírají pro účely regulace údaje významné pro orgány ve všech členských státech. Vzhledem ke skutečnosti, že dohled nad registry obchodních údajů nemá žádné fiskální důsledky a že přístup k údajům uchovávaným registry obchodních údajů bude potřebovat mnoho orgánů napříč členskými státy, měl by zodpovědnost za registraci, odnímání registrace a dohled nad registry obchodních údajů převzít orgán ESMA.

(44) Vzhledem k tomu, že se o údaje uchovávané registry obchodních údajů opírají regulační orgány, ústřední protistrany i jiní účastníci trhu, je nutné zajistit, aby uvedené registry obchodních údajů podléhaly přísným požadavkům na vedení záznamů a správu údajů.

(45) Je zapotřebí transparentnost cen a poplatků spojených se službami poskytovanými ústředními protistranami a registry obchodních údajů, aby účastníci trhu mohli provést informovanou volbu.

(46) Orgán ESMA by měl být schopen navrhnout Komisi, aby uložila penále. Účelem uvedeného penále by mělo být, aby bylo ukončeno porušování zjištěné orgánem ESMA, aby byly poskytovány úplné a správné informace, které orgán ESMA požadoval, a aby se registry obchodních údajů i jiné osoby podrobovaly šetření. Navíc za účelem odstrašení a přinucení registrů obchodních údajů dodržovat nařízení by Komise měla být schopna ukládat na žádost orgánu ESMA pokuty, pokud by záměrně nebo z nedbalosti byla porušena zvláštní ustanovení nařízení. Pokuta je odrazující a přiměřená povaze a závažnosti porušení, trvání porušení a hospodářským možnostem dotčeného registru obchodních údajů.

(47) Má-li orgán ESMA účinně dohlížet na registry obchodních údajů, měl by mít právo provádět šetření a kontroly na místě.

(48) Je nezbytné, aby členské státy a ESMA chránily právo na soukromí fyzických osob při zpracování osobních údajů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů[29].

(49) Je důležité zajistit mezinárodní sbližování požadavků na ústřední protistrany a registry obchodních údajů. Toto nařízení se řídí doporučeními vypracovanými CPSS-IOSCO[30] a ESCB-CESR[31] a vytváří rámec Unie, ve kterém mohou ústřední protistrany bezpečně působit. Orgán ESMA by měl vzít tento vývoj v úvahu při zpracování regulatorních technických norem, pokynů a doporučení uvedených v tomto nařízení.

(50) Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy v souvislosti s údaji, které mají být uvedeny v oznámení pro orgán ESMA a v registru, a s kritérii pro rozhodnutí orgánu ESMA o způsobilosti k zúčtovací povinnosti, o informačním a zúčtovacím prahu, o maximální časové prodlevě u smluv, o likviditě, o minimálním obsahu pravidel řízení, o podrobnostech vedení záznamů, o minimálním obsahu plánu zachování provozu a zaručených služeb, o procentech a časovém horizontu pro maržové požadavky, o mimořádných tržních podmínkách, o vysoce likvidním kolaterálu a snížení hodnoty, o vysoce likvidních finančních nástrojích a koncentračních limitech, o podrobnostech pro provádění testů, o podrobnostech žádosti registru obchodních údajů o registraci u orgánu ESMA, o pokutách a o podrobnostech informací, které by měl registr obchodních údajů poskytovat, jak je uvedeno v tomto nařízení. Při vymezování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla využívat odborné znalosti příslušných evropských orgánů dohledu (ESMA, EBA a EIOPA). S ohledem na odborné znalosti orgánu ESMA, pokud jde o otázky cenných papírů a trhů s cennými papíry, by v poradenské činnosti pro Komisi při tvorbě aktů v přenesené pravomoci měl orgán ESMA hrát ústřední úlohu. Ve vhodných případech by však orgán ESMA měl úzce konzultovat s ostatními dvěma evropskými orgány dohledu.

(51) Podle článku 291 Smlouvy o fungování EU mají být řádným legislativním postupem formou nařízení předem stanovena pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí. Do přijetí uvedeného nového nařízení se nadále používá rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi s výjimkou regulativního postupu s kontrolou, který se nepoužije.

(52) Protože cílů tohoto nařízení, zejména stanovení jednotných požadavků pro smlouvy o OTC derivátech a také stanovení jednotných požadavků pro výkon činností ústředních protistran a registrů obchodních údajů, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, a může jich být proto z důvodu rozsahu zamýšlené činnosti lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(53) S ohledem na pravidla pro interoperabilní systémy se považovalo za vhodné pozměnit směrnici 98/26/ES s cílem chránit práva provozovatele systému, který poskytuje zajištění přijímajícímu provozovateli systému, v případě úpadkového řízení proti uvedenému přijímajícímu provozovateli systému,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Hlava I Předmět, oblast působnosti a definice

Článek 1 Předmět a oblast působnosti

1. Toto nařízení stanoví jednotné požadavky pro derivátové smlouvy stanovené v příloze I oddíle C bodech 4 až 10 směrnice 2004/39/ES, které se obchodují přes přepážku, a stanoví jednotné požadavky pro výkon činností ústředních protistran a registrů obchodních údajů.

2. Toto nařízení se použije na ústřední protistrany, finanční protistrany a registry obchodních údajů. Je-li to stanoveno, použije se na nefinanční protistrany.

3. Hlava V se použije pouze na převoditelné cenné papíry a nástroje peněžního trhu vymezené v čl. 4 odst. 1 bodě 18 písm. a) a b) a v čl. 4 odst. 1 bodě 19 směrnice 2004/39/ES.

4. Toto nařízení se nevztahuje na:

a) členy Evropského systému centrálních bank a další vnitrostátní subjekty plnící podobné funkce a další veřejné subjekty pověřené správou veřejného dluhu nebo do správy veřejného dluhu zasahující;

b) mezinárodní rozvojové banky uvedené v příloze VI části 1 oddíle 4.2 směrnice 2006/48/ES.

Článek 2 Definice

Pro účely tohoto nařízení platí tyto definice:

(1) „Ústřední protistranou“ se rozumí subjekt, který se v souladu s právními předpisy vloží mezi protistrany kontraktů obchodovaných na jednom či na několika finančních trzích a stane se tak kupujícím pro každého prodávajícího a prodávajícím pro každého kupujícího a který je zodpovědný za provoz systému zúčtování.

(2) „Registrem obchodních údajů“ se rozumí subjekt, který centrálně sbírá a vede záznamy o OTC derivátech.

(3) „Zúčtováním“ se rozumí proces určování zúčtovacích pozic, včetně výpočtu čistých pozic, a proces kontroly, zda jsou k zajištění expozic, které vznikají transakcí, dostupné finanční nástroje, hotovost nebo oboje.

(4) „Kategorií derivátů“ se rozumí řada smluv o OTC derivátech, které sdílejí společné základní vlastnosti.

(5) „OTC ( over-the-counter ) deriváty“ se rozumí derivátové smlouvy, k jejichž realizaci nedochází na regulovaném trhu vymezeném čl. 4 odst. 1 bodem 14 směrnice 2004/39/ES.

(6) „Finanční protistranou“ se rozumí investiční podniky stanovené ve směrnici 2004/39/ES, úvěrové instituce vymezené ve směrnici 2006/48/ES, pojišťovny vymezené ve směrnici 73/239/EHS, životní pojišťovny vymezené ve směrnici 2002/83/ES, zajišťovny vymezené ve směrnici 2005/68/ES, subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) vymezené ve směrnici 2009/65/ES, instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění vymezené ve směrnici 2003/41/ES a správci alternativních investičních fondů vymezení ve směrnici 2010/…/EU.

(7) „Nefinanční protistranou“ se rozumí jiný podnik usazený v Unii než subjekty uvedené v bodě 6.

(8) „Úvěrovým rizikem protistrany“ se rozumí riziko, že u protistrany transakce dojde k selhání před konečným vypořádáním peněžního toku transakce.

(9) „Dohodou o interoperabilitě“ se rozumí dohoda mezi dvěma nebo více ústředními protistranami, která se týká provádění transakcí mezi systémy.

(10) „Příslušným orgánem“ se rozumí orgán, který každý členský stát určí v souladu s článkem 18.

(11) „Zúčtujícím členem“ se rozumí podnik, který se účastní ústřední protistrany a který odpovídá za plnění finančních závazků vyplývajících z uvedené účasti.

(12) „Klientem“ se rozumí podnik ve smluvním vztahu k zúčtujícímu členu, který uvedenému podniku umožňuje zúčtovat jeho transakce s uvedenou ústřední protistranou.

(13) „Kvalifikovanou účastí“ se rozumí přímá nebo nepřímá účast v ústřední protistraně či registru obchodních údajů představující nejméně 10 % základního kapitálu podniku nebo hlasovacích práv ve smyslu článků 9 a 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu[32], s ohledem na podmínky týkající se jejich sčítání stanovené v čl. 12 odst. 4 a 5 zmíněné směrnice nebo umožňující uplatňovat podstatný vliv na řízení ústřední protistrany či registru obchodních údajů, v němž má daná osoba účast.

(14) „Mateřským podnikem“ se rozumí mateřský podnik ve smyslu článků 1 a 2 směrnice Rady 83/349/EHS[33].

(15) „Dceřiným podnikem“ se rozumí dceřiný podnik ve smyslu článků 1 a 2 směrnice 83/349/EHS, včetně jakéhokoli dceřiného podniku patřícího dceřinému podniku mateřského podniku, jenž stojí v čele těchto podniků.

(16) „Kontrolou“ se rozumí kontrola ve smyslu článku 1 směrnice 83/349/EHS.

(17) „Úzkým propojením“ se rozumí stav, kdy jsou dvě nebo více fyzických či právnických osob spojeny

a) účastí, čímž se rozumí držení, přímé nebo kontrolou, nejméně 20 % hlasovacích práv nebo základního kapitálu některého podniku,

b) kontrolou, čímž se rozumí vztah mezi mateřským a dceřiným podnikem ve všech případech uvedených v čl. 1 odst. 1 a 2 směrnice 83/349/EHS nebo obdobný vztah mezi fyzickou či právnickou osobou a podnikem; dceřiný podnik jiného dceřiného podniku se rovněž považuje za dceřiný podnik mateřského podniku, který stojí v čele těchto podniků.Stav, kdy jsou dvě nebo více fyzických či právnických osob trvale vázány k jedné a téže osobě vztahem kontroly, se rovněž považuje za úzkou vazbu mezi těmito osobami.

(18) „Základním kapitálem“ se rozumí základní kapitál ve smyslu článku 22 směrnice 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí[34], pokud již byl splacen, k němuž se připočte příslušné emisní ážio, který plně absorbuje ztráty v běžných situacích a v případě úpadku či likvidace se řadí za všechny ostatní pohledávky.

(19) „Rezervními fondy“ se rozumí rezervní fondy stanovené v článku 9 směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978, založené na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách některých forem společností[35] a hospodářský výsledek vzniklý v důsledku uplatnění konečného hospodářského výsledku.

(20) „Radou“ se rozumí správní nebo dozorčí rada nebo obě v souladu s vnitrostátním právem obchodních společností.

(21) „Nezávislým členem rady“ se rozumí člen rady, který nemá s ústřední protistranou, jejími ovládajícími akcionáři, jejím vedením, jejími zúčtujícími členy ani jejich vedením žádný obchodní, příbuzenský ani jiný vztah, jenž zakládá střet zájmů.

(22) „Vyšším vedením“ se rozumí osoba nebo osoby, které účinně řídí obchodní činnost ústřední protistrany, a výkonný člen nebo členové rady.

Hlava IIZúčtování, ohlašování a snižování rizik OTC derivátů

Článek 3 Zúčtovací povinnost

1. Finanční protistrana provádí zúčtování všech smluv o OTC derivátech, které jsou považovány za způsobilé podle článku 4 a jsou uzavřeny s jinými finančními protistranami, v příslušných ústředních protistranách uvedených v rejstříku uvedeném v čl. 4 odst. 4.

Uvedená zúčtovací povinnost se také použije na finanční protistrany a nefinanční protistrany uvedené v čl. 7 odst. 2, které uzavřou smlouvy o OTC derivátech se subjekty z třetích zemí.

2. Za účelem splnění zúčtovací povinnosti podle odstavce 1 se finanční protistrany a nefinanční protistrany uvedené v čl. 7 odst. 2 stanou zúčtujícím členem nebo klientem.

Článek 4 Způsobilost k zúčtovací povinnosti

1. Pokud příslušný orgán povolí ústřední protistraně provádět zúčtování derivátů podle článku 10 nebo 11, okamžitě uvedené povolení oznámí orgánu ESMA a požádá jej o rozhodnutí o způsobilosti k zúčtovací povinnosti uvedené v článku 3.

2. Poté, co ESMA obdrží oznámení a žádost uvedenou v odstavci 1, zašle dožadujícímu příslušnému orgánu do šesti měsíců rozhodnutí, které uvádí:

a) zda je uvedená kategorie derivátů způsobilá k zúčtovací povinnosti podle článku 3;

b) datum, od kterého zúčtovací povinnost nabývá účinku.

3. ESMA založí své rozhodnutí na těchto kritériích:

a) Snížení systémového rizika ve finančním systému;

b) likvidita smluv;

c) dostupnost informací o ocenění;

d) schopnost ústřední protistrany zvládnout objem smluv;

e) úroveň ochrany klientů poskytovaná ústřední protistranou.

Před přijetím rozhodnutí provede ESMA veřejnou konzultaci a popřípadě konzultuje s příslušnými orgány třetích zemí.

4. Jakékoli rozhodnutí podle odstavce 2 ESMA neprodleně zveřejní v rejstříku. Uvedený rejstřík obsahuje způsobilé kategorie derivátů a ústřední protistrany oprávněné provádět jejich zúčtování. ESMA uvedený rejstřík pravidelně aktualizuje.

ESMA svá rozhodnutí pravidelně přezkoumává a v případě potřeby je pozměňuje.

5. Orgán ESMA z vlastního podnětu a po konzultaci s Evropským výborem pro systémová rizika ( European Systemic Risk Board , dále jen „ESRB“) určí a oznámí Komisi kategorie derivátových smluv, které by měly být zahrnuty do jeho veřejného rejstříku, ale na které ještě žádná ústřední protistrana nezískala povolení.

6. Na Komisi jsou přeneseny pravomoci přijímat regulatorní technické normy, které specifikují:

a) údaje, které mají být obsaženy v oznámení uvedeném v odstavci 1;

b) kritéria uvedená v odstavci 3;

c) údaje, které mají být zahrnuty v rejstříku uvedeném v odstavci 4.

Údaje v odstavci 4 minimálně správně a jednoznačně označují kategorii derivátů, která podléhá zúčtovací povinnosti.

Předloha regulatorních norem uvedená v prvním pododstavci je přijata v souladu s články [7 až 7d] nařízení …/… [nařízení o ESMA].

ESMA předloží předlohy uvedených regulatorních norem Komisi do 30. června 2012.

Článek 5 Přístup k ústřední protistraně

Ústřední protistrana, které bylo povoleno provádět zúčtování způsobilých smluv o OTC derivátech, akceptuje zúčtování těchto smluv bez jakékoli diskriminace bez ohledu na místo provádění.

Článek 6 Ohlašovací povinnost

1. Finanční protistrany ohlásí registru obchodních údajů v souladu s článkem 51 údaje o každé smlouvě o OTC derivátech, kterou uzavřely, a každou její změnu nebo ukončení. Údaje jsou ohlášeny nejpozději v pracovní den následující po realizaci, zúčtování nebo změně smlouvy.

Jakoukoli takovouto změnu nebo ukončení uvedené v odstavci 1 mohou jménem původních protistran ohlásit jiné subjekty, pokud jsou ohlášeny všechny údaje o smlouvě a nedochází k duplicitám.

2. Pokud registr obchodních údajů není schopen zaznamenat údaje o smlouvě o OTC derivátech, ohlásí finanční protistrany údaje o svých pozicích v uvedených smlouvách příslušnému orgánu určenému v souladu s článkem 48 směrnice 2004/39/ES.

Údaje, které mají být ohlášeny příslušnému orgánu, jsou alespoň stejné jako údaje, jež by byly ohlášeny registru obchodních údajů.

3. Protistrana, která podléhá ohlašovací povinnosti, může ohlášení údajů o smlouvě o OTC derivátech přenést na druhou protistranu.

Nemá se za to, že protistrana, která registru obchodních údajů ohlásí úplné údaje o smlouvě jménem jiné protistrany, porušuje jakékoli omezení prozrazovat informace uložené smlouvou nebo právními či správními předpisy.

Vykazující jednotka ani její ředitelé nebo zaměstnanci nenesou žádnou odpovědnost, jež vyplývá ze sdělení uvedených informací.

4. Na Komisi jsou přeneseny pravomoci určit náležitosti a typ zpráv uvedených v odstavcích 1 a 2 pro různé kategorie derivátů.

Uvedené zprávy obsahují alespoň:

a) řádnou identifikaci smluvních stran, a pokud se liší, nabyvatele práv a povinností, které vyplývají z dané smlouvy;

b) hlavní charakteristiky smlouvy, včetně typu, podkladu, splatnosti a pomyslné hodnoty.

Předloha regulatorních technických norem uvedených v prvním pododstavci je přijata v souladu s [články 7 až 7d nařízení] …/… [nařízení o ESMA].

ESMA vypracuje předlohu regulatorních technických norem a předloží ji Komisi do 30. června 2012.

5. S cílem zajistit jednotné podmínky používání odstavců 1 a 2 jsou na Komisi přeneseny pravomoci určit formát a četnost zpráv uvedených v odstavcích 1 a 2 pro různé kategorie derivátů. Předloha prováděcích norem uvedených v prvním pododstavci je přijata v souladu s [článkem 7e] nařízení …/… [nařízení o ESMA].

ESMA vypracuje předlohu prováděcích technických norem a předloží ji Komisi do 30. června 2012.

Článek 7 Nefinanční protistrany

1. Pokud nefinanční protistrana otevře pozice ve smlouvách o OTC derivátech, které překračují informační práh, jenž má být určen podle odst. 3 písm. a), oznámí to příslušnému orgánu určenému v souladu s článkem 48 směrnice 2004/39/ES a otevření uvedených pozic odůvodní.

Uvedená nefinanční protistrana podléhá ohlašovací povinnosti stanovené v čl. 6 odst. 1.

2. Pokud nefinanční protistrana otevře pozice ve smlouvách o OTC derivátech, které překračují zúčtovací práh, jenž má být určen podle odst. 3 písm. b), podléhá, pokud jde o všechny její způsobilé smlouvy o OTC derivátech, zúčtovací povinnosti stanovené v článku 3.

Příslušný orgán určený v souladu s článkem 48 směrnice 2004/39/ES zajistí splnění povinnosti podle prvního pododstavce.

3. Na Komisi jsou přeneseny pravomoci přijímat regulatorní technické normy, které specifikují:

a) informační práh;

b) zúčtovací práh.

Tyto prahy jsou určeny s ohledem na systémový význam součtu čistých pozic a expozic protistrany podle jednotlivých kategorií derivátů.

Regulatorní normy uvedené v prvním pododstavci jsou přijaty v souladu s články [7 až 7d] nařízení …/… [nařízení o ESMA].

ESMA po konzultaci s Evropským výborem pro systémová rizika (ESRB) a jinými příslušnými orgány předloží předlohy uvedených regulatorních norem Komisi nejpozději do 30. června 2012.

4. Při výpočtu pozic uvedených v odstavci 2 se neberou v úvahu smlouvy o OTC derivátech uzavřené nefinanční protistranou v přímé souvislosti s obchodní činností uvedené protistrany, které jsou objektivně měřitelné.

5. Komise po konzultaci s orgánem ESMA, výborem ESRB a dalšími příslušnými orgány prahy stanovené v odstavci 3 pravidelně přezkoumává a v případě potřeby pozměňuje.

Článek 8 Techniky snižování rizika pro smlouvy o OTC derivátech, které nezúčtuje ústřední protistrana

1. Finanční protistrany nebo nefinanční protistrany uvedené v čl. 7 odst. 2, které uzavřou smlouvu o OTC derivátech, již nezúčtuje ústřední protistrana, zajistí, aby byly zavedeny vhodné postupy a systémy pro měření, sledování a snižování operačního a úvěrového rizika, alespoň včetně:

a) je-li to možné, elektronických prostředků, které zajistí včasné potvrzení podmínek smlouvy o OTC derivátech;

b) spolehlivých, odolných a kontrolovatelných procesů pro srovnávání portfolií, řízení souvisejících rizik, včasné odhalování a řešení sporů mezi stranami a sledování hodnoty smluv, které dosud nebyly vypořádány.

Pro účely písmene b) je hodnota smluv, které dosud nebyly vypořádány, každý den oceňována podle tržní hodnoty a postupy řízení rizik vyžadují včasnou, přesnou a vhodně oddělenou výměnu kolaterálu nebo vhodný a přiměřený podíl na základním kapitálu.

2. Na Komisi jsou přeneseny pravomoci přijímat regulatorní technické normy, které specifikují maximální časovou prodlevu mezi uzavřením smlouvy o OTC derivátech a potvrzením uvedeným v odst. 1 písm. a).

Regulatorní technické normy uvedené v prvním pododstavci jsou přijaty v souladu s články [7 až 7d] nařízení …/… [nařízení o ESMA].

ESMA předloží předlohu uvedených regulatorních technických norem Komisi do 30. června 2012.

3. Na Komisi jsou přeneseny pravomoci přijímat regulatorní technické normy, které specifikují systémy a úroveň kolaterálu a základního kapitálu požadovanou za účelem splnění odst. 1 písm. b) a odst. 1 druhého pododstavce.

V závislosti na právní povaze protistrany jsou regulatorní technické normy uvedené v prvním pododstavci přijaty v souladu s články [7 až 7d] nařízení EU …/… [EBA], články [7 až 7d] nařízení EU …/… [ESMA], nebo články [7 až 7d] nařízení EU …/… [EIOPA].

EBA, ESMA a EIOPA společně předloží společnou předlohu uvedených regulatorních technických norem Komisi do 30. června 2012.

Článek 9 Sankce

1. Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení pravidel podle této hlavy a přijmou veškerá opatření, aby zajistily jejich uplatňování. Uvedené sankce zahrnují alespoň správní pokuty. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

2. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány zodpovědné za dohled nad finančními a popřípadě nefinančními protistranami zveřejnily každou sankci uloženou za porušení článků 3 až 8, pokud by zveřejnění vážně neohrozilo finanční trhy nebo nezpůsobilo zúčastněným stranám neúměrnou škodu.

Nejpozději do 30. června 2012 oznámí členské státy Komisi pravidla uvedená v odstavci 1. Neprodleně Komisi oznámí jakoukoli jejich následnou změnu.

3. Komise s pomocí orgánu ESMA ověří, že správní sankce uvedené v odstavci 1 a prahy uvedené v čl. 7 odst. 1 a 2 jsou účinně a konzistentně používány.

Hlava IIIPovolení ústředních protistran a dohled nad nimi

Kapitola 1Podmínky a postupy pro povolení ústřední protistrany

Článek 10 Povolení ústřední protistrany

1. Pokud ústřední protistrana, která je právnickou osobou usazenou v Unii a má přístup k přiměřené likviditě, hodlá vykonávat své služby a činnosti, požádá o povolení příslušný orgán členského státu, kde je usazena.

Tato likvidita by mohla být zajištěna přístupem k likviditě centrální banky nebo důvěryhodné a spolehlivé komerční banky nebo kombinací obou. Přístup k likviditě by mohl vyplývat z povolení uděleného v souladu s článkem 6 směrnice 2006/48/ES nebo z jiných vhodných mechanismů.

2. Povolení je účinné pro celé území Unie.

3. Povolení specifikuje služby nebo činnosti, které je ústřední protistrana oprávněna poskytovat či vykonávat, včetně kategorií finančních nástrojů, na něž se povolení vztahuje.

4. Ústřední protistrana nepřetržitě plní podmínky potřebné pro první povolení.

Ústřední protistrana bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán o veškerých podstatných změnách, které mají vliv na podmínky prvního povolení.

5. Na Komisi jsou přeneseny pravomoci přijímat regulatorní technické normy, které specifikují kritéria pro přiměřenou likviditu uvedenou v odstavci 1.

Regulatorní technické normy uvedené v prvním pododstavci jsou přijaty v souladu s články [7 až 7d] nařízení …/… [nařízení o ESMA].

EBA po konzultaci s orgánem ESMA předloží předlohu uvedených regulatorních technických norem Komisi do 30. června 2012.

Článek 11 Rozšíření činností a služeb

1. Ústřední protistrana, která chce rozšířit svou činnost o další služby nebo činnosti, na které se nevztahuje první povolení, předloží žádost o rozšíření. Za rozšíření uvedeného povolení se považuje nabídka zúčtovacích služeb v jiné měně nebo finančních nástrojů, jejichž rizikové znaky se výrazně liší od finančních nástrojů, pro které ústřední protistrana již má povolení.

Rozšíření povolení se řídí postupem podle článku 13.

2. Pokud chce ústřední protistrana rozšířit svou činnost do jiného členského státu, než ve kterém je usazena, příslušný orgán členského státu usazení o tom okamžitě uvědomí příslušný orgán druhého členského státu.

Článek 12 Kapitálové požadavky

1. Má-li být ústřední protistrana povolena podle článku 10, má stálý, dostupný a oddělený počáteční kapitál ve výši alespoň 5 milionů EUR.

2. Základní kapitál spolu s nerozděleným ziskem a rezervními fondy ústřední protistrany nepřetržitě postačuje k zajištění řádného ukončení nebo restrukturalizace činností v příslušném časovém rozpětí a k zajištění adekvátní ochrany ústřední protistrany proti operačním nebo zbytkovým rizikům.

3. Na Komisi jsou přeneseny pravomoci přijímat regulatorní technické normy, které specifikují základní kapitál, nerozdělený zisk a rezervní fondy uvedené v odstavci 2.

Regulatorní technické normy uvedené v prvním pododstavci jsou přijaty v souladu s články [7 až 7d] nařízení …/… [nařízení o ESMA].

ESMA po konzultaci s orgánem EBA předloží předlohu uvedených regulatorních technických norem Komisi do 30. června 2012.

Článek 13 Postupy pro vydávání a zamítnutí povolení

1. Příslušný orgán vydá povolení, pouze je-li plně přesvědčen, že žadatelská ústřední protistrana splňuje všechny požadavky stanovené v tomto nařízení a požadavky přijaté podle směrnice 98/26/ES, na základě společného kladného stanoviska kolegia uvedeného v článku 15 a stanoviska orgánu ESMA.

2. Žadatelská ústřední protistrana poskytne veškeré informace nutné k tomu, aby se mohl příslušný orgán přesvědčit, že žadatelská ústřední protistrana provedla k okamžiku prvního povolení veškerá opatření nutná k tomu, aby splnila své povinnosti stanovené v tomto nařízení.

3. Do šesti měsíců od podání úplné žádosti příslušný orgán písemně sdělí žadatelské ústřední protistraně, zda jí bylo povolení vydáno.

Článek 14 Kolegia

1. Příslušný orgán členského státu usazení ústřední protistrany zřídí v zájmu usnadnění plnění úkolů uvedených v článcích 10, 11, 46 a 48 kolegium a bude mu předsedat.

Kolegium se skládá z:

a) orgánu ESMA;

b) příslušného orgánu členského státu usazení ústřední protistrany;

c) příslušných orgánů zodpovědných za dohled nad zúčtujícími členy ústřední protistrany usazenými ve třech členských státech s největšími souhrnnými příspěvky do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany uvedeného v článku 40;

d) příslušných orgánů zodpovědných za dohled nad regulovanými trhy nebo mnohostrannými systémy obchodování, kterým ústřední protistrana slouží, nebo z obojích;

e) příslušných orgánů, které vykonávají dohled nad ústředními protistranami, s nimiž byly uzavřeny dohody o interoperabilitě;

f) orgánu zodpovědného za dohled nad ústřední protistranou a z centrálních bank, které emitují nejvýznamnější měny zúčtovaných finančních nástrojů.

2. Aniž jsou dotčeny povinnosti příslušných orgánů podle tohoto nařízení, kolegium zajistí:

a) vypracování společného stanoviska uvedeného v článku 15;

b) výměnu informaci, včetně žádostí o informace podle článku 21;

c) dohodu o dobrovolném rozdělení úkolů mezi své členy;

d) stanovení programů dohledových šetření založených na hodnocení rizika ústřední protistrany;

e) zlepšení účinnosti dohledu vyloučením nadbytečných duplicit požadavků dohledu;

f) konzistentní používání postupů dohledu;

g) určení postupů a pohotovostních plánů pro řešení naléhavých situací uvedených v článku 22.

3. Zřízení a činnost kolegia se řídí písemnou dohodou mezi všemi jeho členy.

Dohoda určí praktické mechanismy pro činnost kolegia a může určit úkoly, které mají být svěřeny příslušnému orgánu členského státu usazení ústřední protistrany nebo jinému členu kolegia.

Článek 15 Společné stanovisko

1. Příslušný orgán členského státu, kde je ústřední protistrana usazena, provede posouzení rizik ústřední protistrany a předloží zprávu kolegiu.

Kolegium dospěje ke společnému stanovisku k uvedené zprávě do dvou měsíců od jejího obdržení.

2. ESMA usnadní přijetí společného stanoviska v souladu se svými pravomocemi urovnávat spory podle článku 11 nařízení …/… [nařízení o ESMA] a se svou obecnou funkcí koordinace podle článku 16 téhož nařízení. Při hlasování o společných stanoviscích kolegia nemá hlasovací práva.

Článek 16 Odnětí povolení

1. Příslušný orgán odejme povolení v jakémkoli z těchto případů:

a) pokud ústřední protistrana nevyužije povolení do 12 měsíců, výslovně se jej vzdá nebo déle než šest předchozích měsíců neposkytuje služby či nevykonává činnost;

b) pokud ústřední protistrana získala povolení na základě nepravdivého prohlášení nebo pomocí jakýchkoli jiných protiprávních prostředků;

c) pokud ústřední protistrana nadále již nesplňuje podmínky, za nichž bylo povolení vydáno;

d) pokud ústřední protistrana závažně a systematicky porušuje požadavky stanovené v tomto nařízení.

2. ESMA a jakýkoli jiný člen kolegia může kdykoli požádat, aby příslušný orgán členského státu, kde je ústřední protistrana usazena, posoudil, zda ústřední protistrana stále dodržuje podmínky, za nichž bylo povolení uděleno.

3. Příslušný orgán může odnětí omezit na konkrétní službu, činnost nebo finanční nástroj.

Článek 17 Přezkum a vyhodnocení

Příslušné orgány alespoň jednou ročně přezkoumají opatření, strategie, postupy a mechanismy, které ústřední protistrana zavedla za účelem splnění tohoto nařízení, a vyhodnotí tržní a operační rizika a rizika likvidity, kterým ústřední protistrana je nebo může být vystavena.

Přezkum a vyhodnocení bere ohled na velikost, systémovou důležitost, povahu, rozsah a komplexnost činností ústřední protistrany.

Kapitola 2Dozor a dohled nad ústředními protistranami

Článek 18 Příslušné orgány

1. Každý členský stát určí příslušný orgán zodpovědný za plnění povinností, které vyplývají z tohoto nařízení v souvislosti s povolením ústředních protistran usazených na jeho území a s dozorem a dohledem nad nimi a informuje o něm Komisi a orgán ESMA.

Pokud členský stát určí více než jeden příslušný orgán, jednoznačně stanoví příslušné úlohy a určí jeden orgán, který je zodpovědný za koordinaci spolupráce a výměny informací s Komisí, orgánem ESMA a příslušnými orgány jiných členských států v souladu s články 19 až 22.

2. Každý členský stát zajistí, aby příslušné orgány měly dohlížecí a vyšetřovací pravomoci, které jsou nezbytné pro výkon jejich funkcí.

3. Každý členský stát zajistí v souladu s vnitrostátním právem možnost přijímání nebo ukládání přiměřených správních opatření vůči fyzickým či právnickým osobám odpovědným za porušení ustanovení v tomto nařízení.

Tato opatření musí být účinná, přiměřená a odrazující.

4. ESMA na své internetové stránce zveřejní seznam příslušných orgánů určených v souladu s odstavcem 1.

Kapitola 3Spolupráce

Článek 19 Spolupráce mezi orgány

1. Příslušné orgány úzce spolupracují spolu navzájem a s orgánem ESMA.

2. Na základě informací dostupných v daném čase příslušné orgány při výkonu svých obecných povinností řádně zváží potenciální dopad svých rozhodnutí na stabilitu finančního systému ve všech ostatních dotčených členských státech, a zejména v naléhavých situacích uvedených v článku 22.

Článek 20 Služební tajemství

1. Povinnost zachovat služební tajemství se použije na všechny osoby, které pro příslušné orgány určené v souladu s článkem 18 či pro orgán ESMA pracují nebo pracovaly, nebo na auditory a experty pověřené příslušnými orgány či orgánem ESMA.

Nesmějí sdělit žádné osobě ani žádnému orgánu žádné důvěrné informace, které se dozvědí při plnění svých povinností, s výjimkou souhrnné či celkové formy tak, aby nebylo možno určit totožnost jednotlivých ústředních protistran, registrů obchodních údajů nebo jiné osoby, aniž jsou dotčeny případy, na něž se vztahuje trestní právo nebo jiná ustanovení tohoto nařízení.

2. Byl-li však na ústřední protistranu vyhlášen konkurs nebo nařízena likvidace, lze důvěrné informace, které se netýkají třetích osob, sdělit v občanském soudním řízení, jestliže je to nutné k tomu, aby se řízení uskutečnilo.

3. Aniž jsou dotčeny případy upravené trestním právem, mohou příslušné orgány, ESMA, subjekty nebo fyzické či právnické osoby jiné než příslušné orgány, které získají důvěrné informace podle tohoto nařízení, tyto informace použít v případě příslušných orgánů v rámci působnosti tohoto nařízení pouze k plnění svých povinností a výkonu svých funkcí nebo v případě jiných orgánů, subjektů nebo fyzických či právnických osob k účelu, ke kterému jim byly poskytnuty, nebo v rámci správních nebo soudních řízení, která s výkonem těchto funkcí konkrétně souvisejí, nebo v obou případech. Pokud s tím ESMA, příslušný orgán nebo jiný orgán, subjekt nebo osoba sdělující informace souhlasí, může orgán, který je obdržel, tyto informace použít pro jiné účely.

4. Veškeré důvěrné informace přijaté, vyměněné nebo předané podle tohoto nařízení podléhají služebnímu tajemství podle odstavců 1, 2 a 3.

Uvedené odstavce však nebrání orgánu ESMA, příslušným orgánům a příslušným centrálním bankám ve výměně nebo předávání důvěrných informací v souladu s tímto nařízením nebo jinými právními předpisy vztahujícími se na investiční podniky, úvěrové instituce, penzijní fondy, subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), správce alternativních investičních fondů, zprostředkovatele pojištění a zajištění, pojišťovny, regulované trhy nebo organizátory trhů či jiné subjekty se souhlasem příslušného orgánu nebo jiného orgánu, subjektu, fyzické či právnické osoby, které informace poskytly.

5. Odstavce 1, 2 a 3 nebrání příslušným orgánům, aby si v souladu s vnitrostátním právem vyměňovaly nebo předávaly důvěrné informace, které neobdržely od příslušného orgánu jiného členského státu.

Článek 21 Výměna informací

1. Příslušné orgány poskytnou orgánu ESMA a sobě navzájem informace vyžadované pro účely plnění úkolů podle tohoto nařízení.

2. Příslušné orgány a jiné subjekty nebo fyzické a právnické osoby, které získají důvěrné informace při plnění svých povinností podle tohoto nařízení, tyto informace použijí pouze k plnění svých povinností.

3. ESMA předá příslušným orgánům zodpovědným za dohled nad ústředními protistranami důvěrné informace důležité pro plnění jejich úkolů. Příslušné orgány a jiné příslušné subjekty sdělí orgánu ESMA a jiným příslušným orgánům informace potřebné k výkonu jejich povinností stanovených v tomto nařízení.

4. Příslušné orgány sdělí informaci centrálním bankám ESCB, pokud má tato informace význam pro výkon jejich povinností.

Článek 22 Naléhavé situace

Příslušný orgán nebo jakýkoli jiný orgán bez zbytečného odkladu informuje orgán ESMA, kolegium a jiné příslušné orgány o naléhavé situaci spojené s ústřední protistranou, včetně vývoje na finančních trzích, která může mít nepříznivý účinek na tržní likviditu a stabilitu finančního systému v jakémkoli členském státě, kde je ústřední protistrana nebo jeden z jejích zúčtujících členů usazen.

Kapitola 4Vztahy s třetími zeměmi

Článek 23 Třetí země

1. Ústřední protistrana usazená v třetí zemi může poskytovat zúčtovací služby subjektům usazeným v Unii, pouze pokud uvedenou ústřední protistranu uzná ESMA.

2. ESMA uzná ústřední protistranu z třetí země, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) Komise přijala rozhodnutí v souladu s odstavcem 3;

b) ústřední protistrana má v uvedené třetí zemi povolení a podléhá účinnému dohledu;

c) byla uzavřena ujednání o spolupráci podle odstavce 4.

3. Komise může přijmout rozhodnutí v souladu s postupem uvedeným v čl. 69 odst. 2, které určí, že právní předpisy a předpisy o dohledu třetí země zajistí, aby ústřední protistrany povolené v uvedené třetí zemi splňovaly právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům, které vyplývají z tohoto nařízení, a aby ústřední protistrany podléhaly v uvedené třetí zemi průběžnému účinnému dohledu a vynucování.

4. ESMA uzavře s příslušnými orgány třetích zemí, jejichž právní a dohledové rámce byly v souladu s odstavcem 3 uznány jako rovnocenné tomuto nařízení, ujednání o spolupráci. Tato ujednání specifikují alespoň:

a) mechanismus pro výměnu informací mezi orgánem ESMA a příslušnými orgány dotčených třetích zemí;

b) postupy, které se týkají koordinace činností dohledu.

Hlava IVPožadavky na ústřední protistrany

Kapitola 1Organizační požadavky

Článek 24 Obecná ustanovení

1. Ústřední protistrana má spolehlivé řídicí systémy, včetně jasné organizační struktury s dobře vymezenými, transparentními a konzistentními hranicemi odpovědnosti, účinné postupy k určení, řízení, kontrole a ohlašování rizik, kterým je nebo by mohla být vystavena, a přiměřené mechanismy vnitřní kontroly, včetně řádných administrativních a účetních postupů.

2. Ústřední protistrana přijme strategie a postupy, které jsou dostatečně účinné, aby umožňovaly zajistit, že ústřední protistrana i její řídicí pracovníci a zaměstnanci budou dodržovat veškerá ustanovení tohoto nařízení.

3. Ústřední protistrana má a provozuje organizační strukturu, která zajišťuje nepřetržité a řádné plnění jejích služeb a činností. Využívá vhodné a přiměřené systémy, zdroje a postupy.

4. Ústřední protistrana zřetelně odděluje hierarchické vztahy pro řízení rizik a pro ostatní operace ústřední protistrany.

5. Ústřední protistrana přijme, provádí a dodržuje politiku odměňování, která podporuje spolehlivé a účinné řízení rizik a která nepředstavuje pobídky k uvolnění rizikových norem.

6. Ústřední protistrana má adekvátní systémy informační technologie, které si dokáží poradit se složitostí, rozmanitostí a typem vykonávaných služeb a činností tak, aby byly zajištěny vysoké bezpečnostní standardy a integrita a důvěrnost uchovávaných informací.

7. Ústřední protistrana zveřejní své řídicí systémy a pravidla, kterými se řídí.

8. Ústřední protistrana se podrobí častým a nezávislým auditům. Výsledky těchto auditů jsou sděleny radě a poskytnuty příslušnému orgánu.

9. Na Komisi jsou přeneseny pravomoci přijímat regulatorní technické normy, které specifikují minimální obsah pravidel a řídicích systémů uvedených v odstavcích 1 až 8.

Regulatorní technické normy uvedené v prvním pododstavci jsou přijaty v souladu s články [7 až 7d] nařízení …/… [nařízení o ESMA].

ESMA předloží předlohy uvedených regulatorních technických norem Komisi do 30. června 2012.

Článek 25 Vyšší vedení a rada

1. Vyšší vedení má dostatečně dobrou pověst a množství zkušeností k zajištění řádného a obezřetného řízení ústřední protistrany.

2. Ústřední protistrana má radu, ve které je alespoň jedna třetina členů, ale nejméně dva, nezávislá. Odměna nezávislých a jiných nevýkonných členů rady nesouvisí s obchodními výsledky ústřední protistrany.

Členové rady, včetně nezávislých členů, mají dostatečně dobrou pověst a dostatečné množství odborných znalostí o finančních službách, řízení rizik a zúčtovacích službách.

3. Ústřední protistrana jednoznačně určí úkoly a povinnosti rady a poskytne zápisy ze zasedání rady příslušnému orgánu.

Článek 26 Výbor pro rizika

1. Ústřední protistrana zřídí výbor pro rizika, který je složen ze zástupců jejích zúčtujících členů a z nezávislých členů rady. Výbor pro rizika může přizvat na svá zasedání zaměstnance ústřední protistrany, kteří však nemají hlasovací právo. Doporučení výboru pro rizika nejsou přímo ovlivňována vedením ústřední protistrany.

2. Ústřední protistrana členům výboru pro rizika jednoznačně určí pověření, řídicí systémy k zajištění nezávislosti, provozní postupy, přijímací kritéria a volební mechanismus. Řídicí systémy jsou veřejně dostupné a určují alespoň, že výboru pro rizika předsedá nezávislý člen rady, že výbor je přímo podřízen radě a že pořádá pravidelná zasedání.

3. Výbor pro rizika uvědomí radu o veškerých opatřeních, která mohou mít dopad na řízení rizik ústřední protistrany, jako je mj. významná změna jejího modelu rizik, postupů v případě selhání, kritérií pro přijímání zúčtujících členů nebo zúčtování nových kategorií nástrojů. Rady výboru pro rizika se nevyžadují pro každodenní operace ústřední protistrany nebo v naléhavých situacích.

4. Aniž je dotčeno právo příslušných orgánů být řádně informovány, jsou členové výboru pro rizika vázáni mlčenlivostí. Pokud předseda výboru pro rizika určí, že u některého člena dochází v souvislosti s konkrétní záležitostí ke skutečnému nebo potenciálnímu střetu zájmů, nesmí uvedený člen o uvedené záležitosti hlasovat.

5. Ústřední protistrana bezodkladně informuje příslušný orgán o každém rozhodnutí, kdy se rada rozhodne neřídit se radou výboru pro rizika.

6. Ústřední protistrana umožní klientům zúčtujících členů stát se členy výboru pro rizika, nebo vytvoří vhodný konzultační mechanismus, který zajistí, aby byly adekvátně zastoupeny zájmy klientů zúčtujících členů.

Článek 27 Vedení záznamů

1. Ústřední protistrana po dobu alespoň deseti let vede všechny záznamy o poskytnutých službách a činnostech, aby příslušný orgán mohl sledovat dodržování požadavků podle tohoto nařízení.

2. Ústřední protistrana po dobu alespoň deseti let od ukončení smlouvy uchovává všechny informace o všech smlouvách, které zpracovala. Uvedené informace umožňují minimálně zjištění původních podmínek transakce před zúčtováním uvedenou ústřední protistranou.

3. Ústřední protistrana na požádání poskytne záznamy a informace uvedené v odstavcích 1 a 2 a všechny informace o pozicích zúčtovaných smluv bez ohledu na systém, ve kterém byly transakce provedeny, příslušnému orgánu a orgánu ESMA.

4. Na Komisi jsou přeneseny pravomoci přijímat regulatorní technické normy, které specifikují náležitosti údajů a informací, jež mají být uchovány, jak je uvedeno v odstavcích 1 a 2.

Regulatorní technické normy uvedené v prvním pododstavci jsou přijaty v souladu s články [7 až 7d] nařízení …/… [nařízení o ESMA].

ESMA předloží předlohy uvedených regulatorních technických norem Komisi do 30. června 2012.

5. S cílem zajistit jednotné podmínky používání odstavců 1 a 2 jsou na Komisi přeneseny pravomoci určit formát záznamů a informací, které mají být uchovány.

Prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci jsou přijaty v souladu s [článkem 7e] nařízení …/… [nařízení o ESMA].

ESMA předloží předlohy uvedených prováděcích technických norem Komisi do 30. června 2012.

Článek 28 Akcionáři a společníci s kvalifikovanými podíly

1. Příslušný orgán nevydá povolení ústřední protistraně, dokud není informován o totožnosti jejích akcionářů nebo členů, ať přímých či nepřímých, fyzických či právnických osob, které mají kvalifikované účasti, a o výši těchto kvalifikovaných účastí.

2. Příslušný orgán odmítne vydat povolení ústřední protistraně, pokud není přesvědčen o vhodnosti výše zmíněných akcionářů či členů s kvalifikovanou účastí s ohledem na potřebu zajistit řádné a obezřetné vedení ústřední protistrany.

3. Pokud existují úzká propojení mezi ústřední protistranou a jinými fyzickými nebo právnickými osobami, vydá příslušný orgán povolení pouze v případě, že tato propojení nebrání příslušnému orgánu v účinném dohledu.

4. V případech, kde by mohl vliv vykonávaný osobami uvedenými v odstavci 1 poškodit řádné a obezřetné vedení ústřední protistrany, přijme příslušný orgán vhodná opatření, která takové situaci zabrání.

5. Příslušný orgán odmítne vydat povolení, pokud právní a správní předpisy třetí země vztahující se na jednu nebo více fyzických či právnických osob, s nimiž je ústřední protistrana úzce propojena, nebo obtíže spojené s jejich vymáháním brání příslušnému orgánu ve výkonu dohledu.

Článek 29 Informace pro příslušné orgány

1. Ústřední protistrana ohlásí příslušnému orgánu veškeré změny svého vedení a poskytne příslušnému orgánu všechny údaje nutné k posouzení toho, zda mají členové rady dostatečně dobrou pověst a dostatečné množství zkušeností.

V případech, kdy by mohlo jednání člena rady poškodit řádné a obezřetné vedení ústřední protistrany, přijme příslušný orgán vhodná opatření, včetně odstranění uvedeného člena z rady.

2. Každá fyzická či právnická osoba nebo takové osoby jednající ve vzájemné shodě (dále jen „navrhovaný nabyvatel“), které přijaly rozhodnutí buď přímo nebo nepřímo nabýt kvalifikovaný podíl v ústřední protistraně nebo přímo nebo nepřímo takový podíl zvýšit, což by vedlo k tomu, že by podíl na hlasovacích právech nebo na základním kapitálu, který drží, dosáhl jedné z prahových hodnot 10 %, 20 %, 30 % nebo 50 % nebo ji překročil anebo že by se ústřední protistrana stala jejich dceřiným podnikem (dále jen „navrhované nabytí“), to nejprve písemně oznámí příslušným orgánům dané ústřední protistrany, ve které zamýšlejí nabýt nebo zvýšit kvalifikovaný podíl, a uvedou výši svého zamýšleného podílu a významné informace, jak je uvedeno v čl. 30 odst. 4.

Každá fyzická či právnická osoba, která přijala rozhodnutí buď přímo nebo nepřímo se zbavit kvalifikovaného podílu v ústřední protistraně, to nejprve písemně oznámí příslušnému orgánu a uvede výši svého zamýšleného podílu. Tato osoba musí rovněž oznámit příslušnému orgánu každé rozhodnutí snížit svou kvalifikovanou účast tak, že by podíl na hlasovacích právech nebo na základním kapitálu, který drží, klesl pod 10 %, 20 %, 30 % nebo 50 % anebo tak, že by ústřední protistrana přestala být jejím dceřiným podnikem.

Příslušný orgán obratem a v každém případě do dvou pracovních dnů od obdržení oznámení uvedeného v odstavci 2 a od následného obdržení informací uvedených v odstavci 3 písemně potvrdí jejich přijetí navrhovanému nabyvateli nebo prodejci.

Příslušný orgán ve lhůtě nejvýše šedesáti pracovních dnů počínaje dnem písemného potvrzení o přijetí oznámení a všech dokumentů, které mají být k oznámení přiloženy na základě seznamu uvedeného v čl. 30 odst. 4 (dále jen „lhůta pro posouzení“), provede posouzení stanovené v čl. 30 odst. 1 (dále jen „posouzení“).

Příslušný orgán uvědomí navrhovaného nabyvatele nebo prodejce při potvrzení přijetí o konci lhůty pro posouzení.

3. Pokud je to nutné, může příslušný orgán během lhůty pro posouzení, a nejpozději v její padesátý pracovní den, požádat o další informace nezbytné pro dokončení posouzení. Tato žádost je písemná a upřesňuje, které doplňující informace jsou třeba.

Na dobu mezi dnem žádosti příslušného orgánu o informace a obdržením odpovědi na tuto žádost od navrhovaného nabyvatele se lhůta pro posouzení staví. Stavení nepřesáhne dvacet pracovních dnů. Příslušný orgán může podle svého uvážení vznést jakoukoli další žádost o doplnění nebo objasnění informací, to však nesmí vést ke stavení lhůty pro posouzení.

4. Příslušný orgán může prodloužit stavení lhůty pro posouzení podle odst. 3 druhého pododstavce až na 30 pracovních dnů, pokud:

a) je navrhovaný nabyvatel nebo prodejce usazen mimo Unii nebo je mimo Unii regulován;

b) navrhovaný nabyvatel nebo prodejce je fyzickou nebo právnickou osobou, která nepodléhá dozoru ani dohledu podle tohoto nařízení ani směrnic 73/239/EHS, 85/611/EHS, 92/49/EHS, 2002/83/ES, 2003/41/ES, 2004/39/ES, 2005/68/ES, 2006/48/ES, 2009/65/ES nebo 2010/…/EU (správci alternativních investičních fondů).

5. Pokud se příslušný orgán po ukončení posuzování rozhodne vyjádřit nesouhlas s navrhovaným nabytím, vyrozumí o tom písemně do dvou pracovních dnů a před uplynutím lhůty pro posouzení navrhovaného nabyvatele a své rozhodnutí zdůvodní. S výhradou vnitrostátního práva je možné náležité odůvodnění takového rozhodnutí na žádost navrhovaného nabyvatele zveřejnit. Členské státy však mohou příslušnému orgánu umožnit zveřejnit toto odůvodnění bez žádosti navrhovaného nabyvatele.

6. Pokud příslušný orgán nevyjádří nesouhlas s navrhovaným nabytím ve lhůtě pro posouzení, považuje se navrhované nabytí za schválené.

7. Příslušný orgán může stanovit a v případě potřeby prodloužit maximální lhůtu pro dokončení navrhovaného nabytí.

8. Členské státy pro oznamování přímých nebo nepřímých nabytí hlasovacích práv nebo základního kapitálu příslušnému orgánu a pro jejich schvalování tímto orgánem nestanoví požadavky přísnější, než jsou stanoveny v tomto nařízení.

Článek 30 Posouzení

1. S ohledem na možný vliv navrhovaného nabyvatele na ústřední protistranu hodnotí příslušný orgán při posuzování oznámení uvedeného v čl. 29 odst. 2 a informací uvedených v čl. 29 odst. 3 za účelem zajištění řádného a obezřetného řízení ústřední protistrany, v níž je navrhováno nabytí, vhodnost navrhovaného nabyvatele a finanční rozumnost navrhovaného nabytí podle všech těchto kritérií:

a) pověst a finanční zdraví navrhovaného nabyvatele;

b) pověst a zkušenost všech osob, které budou v důsledku navrhovaného nabytí řídit činnosti ústřední protistrany;

c) zda bude ústřední protistrana schopna nepřetržitě dodržovat ustanovení stanovená v tomto nařízení;

d) skutečnost, zda existuje důvodné podezření, že ve spojení s navrhovaným nabytím dochází nebo došlo k praní peněz nebo k financování terorismu nebo k pokusům o ně ve smyslu článku 1 směrnice 2005/60/ES[36] nebo že by navrhované nabytí mohlo zvýšit riziko takového jednání.

Při posuzování finančního zdraví navrhovaného nabyvatele věnuje příslušný orgán zvláštní pozornost typu obchodní činnosti prováděné a zamýšlené v ústřední protistraně, v níž je navrhováno nabytí.

Při posuzování schopnosti dodržovat toto nařízení věnuje příslušný orgán zvláštní pozornost tomu, zda má skupina, jejíž součástí se ústřední protistrana stane, strukturu umožňující výkon účinného dozoru nebo dohledu, účinnou výměnu informací mezi příslušnými orgány a vymezení působnosti mezi příslušnými orgány.

2. Příslušné orgány mohou vyjádřit nesouhlas s navrhovaným nabytím pouze tehdy, pokud je to na základě kritérií stanovených v odstavci 1 důvodné nebo pokud informace předložené navrhovaným nabyvatelem nejsou úplné.

3. Členské státy nestanoví žádné předběžné podmínky co do výše podílu, kterého je třeba dosáhnout, ani neumožňují svým příslušným orgánům posuzovat navrhované nabytí z hlediska hospodářských potřeb trhu.

4. Členské státy zveřejní seznam informací, jež jsou nutné k provedení posouzení a jež je třeba poskytnout příslušným orgánům spolu s oznámením uvedeným v čl. 29 odst. 2. Požadované informace musí být přiměřené a musí odpovídat povaze navrhovaného nabyvatele a navrhovaného nabytí. Členské státy nepožadují informace, které pro obezřetnostní posuzování nemají význam.

5. Bez ohledu na čl. 29 odst. 2, 3 a 4, pokud byly příslušnému orgánu oznámeny dva nebo více návrhů na nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti ve stejné ústřední protistraně, přistupuje příslušný orgán ke všem navrhovaným nabyvatelům nediskriminačním způsobem.

6. Příslušné orgány se při posuzování navzájem plně konzultují, pokud je navrhovaným nabyvatelem:

a) úvěrová instituce, životní pojišťovna, pojišťovna, zajišťovna, investiční podnik, organizátor trhu, organizátor systému vypořádání, správcovská společnost SKIPCP nebo správce alternativních investičních fondů s povolením v jiném členském státě;

b) mateřský podnik úvěrové instituce, životní pojišťovny, pojišťovny, zajišťovny, investičního podniku, organizátora trhu, organizátora systému vypořádání, správcovské společnosti SKIPCP nebo správce alternativních investičních fondů s povolením v jiném členském státě;

c) fyzická nebo právnická osoba, která kontroluje úvěrovou instituci, životní pojišťovnu, pojišťovnu, zajišťovnu, investiční podnik, organizátora trhu, organizátora systému vypořádání, správcovskou společnost SKIPCP nebo správce alternativních investičních fondů s povolením v jiném členském státě.

7. Příslušné orgány si bez zbytečného odkladu vzájemně poskytují veškeré informace, které jsou podstatné nebo relevantní pro posouzení. Na požádání si vzájemně sdělují veškeré užitečné informace a z vlastního podnětu sdělují veškeré podstatné informace. V rozhodnutí příslušného orgánu, který vydal povolení ústřední protistraně, v níž je navrhováno nabytí, se uvedou veškeré názory nebo výhrady příslušného orgánu pověřeného dohledem nad navrhovaným nabyvatelem.

Článek 31 Střety zájmů

1. Ústřední protistrana má a provozuje účinná písemná organizační a administrativní opatření k určení a řízení veškerých potenciálních střetů zájmů mezi sebou, včetně svých vedoucích pracovníků, zaměstnanců nebo jakékoli osoby, která je s nimi přímo či nepřímo propojena prostřednictvím kontroly nebo úzkého propojení, a svými zúčtujícími členy nebo jejich klienty nebo mezi nimi. Má a provádí adekvátní postupy řešení veškerých případných střetů zájmů.

2. Pokud organizační nebo administrativní opatření přijatá ústřední protistranou k řízení střetu zájmů nejsou dostatečná k tomu, aby s přiměřenou jistotou zajistila, že rizikům poškození zájmů zúčtujících členů nebo klientů bude zabráněno, sdělí jasně obecnou povahu nebo zdroje střetů zájmů zúčtujícím členům, než od nich přijme novou transakci. Pokud klient není ústřední protistraně znám, informuje ústřední protistrana zúčtujícího člena, jehož klienta se věc týká.

3. Je-li ústřední protistrana mateřským nebo dceřiným podnikem, musí písemná opatření také brát v úvahu veškeré okolnosti, kterých si ústřední protistrana je nebo by měla být vědoma a které mohou vést ke střetu zájmů vyplývajícímu z výsledku struktury a podnikatelských činností jiných podniků, s nimiž je ve vztahu mateřského nebo dceřiného podniku.

4. Písemná opatření zavedená v souladu s odstavcem 1 zahrnují:

a) okolnosti, které představují nebo mohou představovat střet zájmů, jenž s sebou nese závažné riziko poškození zájmů jednoho nebo více zúčtujících členů či klientů;

b) postupy, které se mají dodržet, a opatření, jež se mají přijmout za účelem řízení těchto střetů.

5. Ústřední protistrana přijme veškeré přiměřené kroky, aby zabránila jakémukoli zneužití informací uchovávaných ve svých systémech, a zabrání využívání uvedených informací pro jiné podnikatelské činnosti. Citlivé informace zaznamenané v jedné ústřední protistraně nevyužije k obchodním účelům žádná jiná fyzická nebo právnická osoba, která je s ústřední protistranou ve vztahu mateřského či dceřiného podniku.

Článek 32 Zachování provozu

1. Ústřední protistrana stanoví, provádí a dodržuje adekvátní politiku pro zachování provozu a plán na obnovu po havárii s cílem zajistit zachování svých funkcí, včasné obnovení operací a plnění povinností ústřední protistrany. Tento plán umožňuje minimálně obnovit všechny transakce k okamžiku přerušení, aby ústřední protistrana mohla nadále s jistotou fungovat a dokončit vypořádání v naplánovaný den.

2. Na Komisi jsou přeneseny pravomoci přijímat regulatorní technické normy, které specifikují minimální obsah plánu zachování provozu a minimální úroveň služeb, jež zaručuje plán na obnovu po havárii.

Regulatorní technické normy uvedené v prvním pododstavci jsou přijaty v souladu s články [7 až 7d] nařízení …/… [nařízení o ESMA].

ESMA předloží předlohy uvedených regulatorních technických norem Komisi do 30. června 2012.

Článek 33 Outsourcing

1. Pokud ústřední protistrana zajišťuje provozní funkce, služby nebo činnosti formou outsourcingu , zůstává nadále zodpovědná za plnění všech svých povinností podle tohoto nařízení a nepřetržitě dodržuje tyto podmínky:

a) Outsourcing nevede k přenesení vlastní odpovědnosti;

b) nemění se vztah a povinnosti ústřední protistrany vůči jejím zúčtujícím členům nebo popřípadě jejich klientům;

c) účinně se nezmění podmínky pro povolení ústřední protistrany;

d) outsourcing nebrání výkonu funkcí dozoru a dohledu;

e) outsourcing nepřipraví ústřední protistranu o systémy a kontroly nezbytné k řízení rizik, kterým čelí;

f) ústřední protistrana si zachová odborné znalosti potřebné k hodnocení kvality poskytovaných služeb a organizační a kapitálové přiměřenosti poskytovatele služeb, k účinnému dohledu nad funkcemi zajišťovanými formou outsourcingu a k řízení rizik spojených s outsourcingem a nepřetržitě musí dohlížet nad uvedenými funkcemi a řídit uvedená rizika;

g) ústřední protistrana má přímý přístup k příslušným informacím o funkcích zajišťovaných formou outsourcingu;

h) poskytovatel služeb v souvislosti s činnostmi zajišťovanými formou outsourcingu spolupracuje s příslušným orgánem;

i) poskytovatel služeb chrání veškeré citlivé a důvěrné informace, které se týkají ústřední protistrany a jejích zúčtujících členů a klientů.

2. Příslušný orgán požaduje, aby ústřední protistrana svá práva a povinnosti a práva a povinnosti poskytovatele služeb zřetelně přidělila a stanovila v písemné dohodě.

3. Ústřední protistrana na požádání poskytne všechny informace potřebné k tomu, aby příslušný orgán mohl posoudit, zda výkon činností zajišťovaných formou outsourcingu splňuje požadavky tohoto nařízení.

Kapitola 2Pravidla jednání

Článek 34 Obecná ustanovení

1. Ústřední protistrana při poskytování služeb svým zúčtujícím členům a popřípadě jejich klientům jedná spravedlivě a profesionálně v souladu s nejlepšími zájmy zúčtujících členů a klientů a se spolehlivým řízením rizik.

2. Ústřední protistrana má transparentní pravidla pro vyřizování stížností.

Článek 35 Požadavky na účast

1. Ústřední protistrana stanoví kategorie přípustných zúčtujících členů a přijímací kritéria. Tato kritéria jsou nediskriminační, transparentní a objektivní, aby zajistila spravedlivý a otevřený přístup do ústřední protistrany, a zajišťují, že zúčtující členové mají dostatečné finanční zdroje a operativní schopnost pro plnění povinností, které vyplývají z účasti v ústřední protistraně. Kritéria, která omezují přístup, jsou povolena, pouze pokud je jejich cílem kontrolovat riziko pro ústřední protistranu.

2. Ústřední protistrana zajistí, aby se kritéria uvedená v odstavci 1 uplatňovala průběžně, a má včasný přístup k informacím důležitým pro posouzení. Ústřední protistrana alespoň jednou ročně provede komplexní přezkum toho, jak její zúčtující členové dodržují ustanovení v tomto článku.

3. Zúčtující členové, kteří provádějí zúčtování transakcí za své klienty, mají potřebné další finanční zdroje a operativní schopnost k výkonu této činnosti. Zúčtující členové na požádání informují ústřední protistranu o kritériích a opatřeních, která přijali, aby svým klientům umožnili přístup ke službám ústřední protistrany.

4. Ústřední protistrana má objektivní a transparentní postupy pro pozastavení členství a řádný odchod zúčtujících členů, kteří již nesplňují kritéria uvedená v odstavci 1.

5. Ústřední protistrana může odepřít přístup zúčtujícím členům, kteří splňují kritéria uvedená v odstavci 1, pouze s řádným písemným odůvodněním a na základě komplexní analýzy rizik.

6. Ústřední protistrana může zúčtujícím členům uložit další zvláštní povinnosti, jako například účast na dražbách pozice zúčtujícího člena, který selhal. Tyto další povinnosti jsou přiměřené riziku, které zúčtující člen přináší, a neomezují účast na určité kategorie zúčtujících členů.

Článek 36 Transparentnost

1. Ústřední protistrana zveřejní ceny a poplatky spojené s poskytovanými službami. Sdělí ceny a poplatky jednotlivých služeb a funkcí poskytovaných samostatně, včetně slev a rabatů a podmínek využití uvedených snížení. Umožní svým zúčtujícím členům a popřípadě jejich klientům samostatný přístup ke zvláštním službám.

2. Ústřední protistrana sdělí zúčtujícím členům a klientům rizika spojená s poskytovanými službami.

3. Ústřední protistrana zveřejní informace o cenách používané k výpočtu svých expozic ke konci dne se svými zúčtujícími členy a objemy zúčtovaných transakcí pro každou kategorii nástrojů.

Článek 37 Oddělení a přenositelnost

1. Ústřední protistrana vede záznamy a účetnictví, které jí umožní kdykoli a bezodkladně určit a oddělit aktiva a pozice jednoho zúčtujícího člena od aktiv a pozic jakéhokoli jiného zúčtujícího člena a od vlastních aktiv.

2. Ústřední protistrana požaduje, aby každý zúčtující člen v účtech s ústřední protistranou odlišoval a odděloval svá aktiva a pozice od aktiv a pozic svých klientů. Ústřední protistrana umožní klientům podrobnější oddělení jejich aktiv a pozic. Ústřední protistrana zveřejní rizika a náklady spojené s různými úrovněmi oddělení.

3. V závislosti na úrovni oddělení zvolené klientem ústřední protistrana zajistí, že dokáže na požádání při předem vymezené rozhodné události převést bez souhlasu zúčtujícího člena a v předem vymezeném časovém období vkladu jeho aktiva a pozice na jiného zúčtujícího člena. Uvedený jiný zúčtující člen je k tomu povinen, pouze pokud předtím vstoupil za uvedeným účelem do smluvního vztahu.

4. Za předpokladu, že klient nemá expozici vůči riziku selhání zúčtujícího člena, jehož prostřednictvím má přístup k ústřední protistraně, nebo jakýchkoli jiných klientů, použije se příloha III část 2 bod 6 směrnice 2006/48/ES.

5. Požadavky stanovené v odstavcích 1 až 4 jsou nadřazeny veškerým protichůdným právním a správním předpisům členských států, které stranám brání v jejich plnění.

Kapitola 3Obezřetnostní požadavky

Článek 38 Řízení angažovanosti

Ústřední protistrana měří a posuzuje svou likviditu a úvěrové expozice vůči každému zúčtujícímu členu a popřípadě vůči jiné ústřední protistraně, se kterou uzavřela interoperabilní dohodu, téměř v reálném čase. Ústřední protistrana má včasný a nediskriminační přístup k příslušným zdrojům ocenění, aby mohla účinně měřit své expozice.

Článek 39 Maržové požadavky

1. Ústřední protistrana svým zúčtujícím členům a popřípadě ústředním protistranám, se kterými má interoperabilní dohody, ukládá, vyzývá je k úhradě a realizuje marže k omezení svých úvěrových expozic. Tyto marže postačují k pokrytí potenciálních expozic, které podle odhadu ústřední protistrany nastanou do likvidace příslušných pozic. Postačují k pokrytí ztrát, které vznikají alespoň z 99 procent pohybů expozic v příslušném časovém horizontu, a zabezpečí, aby ústřední protistrana přinejmenším každodenně plně zajistila své expozice vůči všem svým zúčtujícím členům a popřípadě vůči ústředním protistranám, s nimiž má interoperabilní dohody.

2. Ústřední protistrana přijme pro stanovování svých marží modely a parametry, které postihují rizikové znaky zúčtovaných produktů a berou v úvahu interval mezi realizacemi marží, tržní likviditu a možnost změn po dobu trvání transakce. Modely a parametry validuje příslušný orgán a podléhají společnému stanovisku kolegia uvedeného v článku 15.

3. Ústřední protistrana vyzývá k dodatkové úhradě a realizuje marže v průběhu dne, minimálně jsou-li prolomeny předem vymezené prahy.

4. Ústřední protistrana marže složené každým zúčtujícím členem a popřípadě ústředními protistranami, které mají interoperabilní dohody, odděluje a zajistí ochranu složených marží proti selhání jiných zúčtujících členů, instituce, kde jsou uloženy, nebo samotné ústřední protistrany a proti jakékoli jiné ztrátě, jež může ústřední protistraně vzniknout.

5. Na Komisi jsou přeneseny pravomoci přijímat regulatorní technické normy, které specifikují příslušné procento a časový horizont, jak je uvedeno v odstavci 1, pro různé kategorie finančních nástrojů.

Regulatorní technické normy uvedené v prvním pododstavci jsou přijaty v souladu s články [7 až 7d] nařízení …/… [nařízení o ESMA].

ESMA po konzultaci s orgánem EBA předloží předlohy uvedených regulatorních technických norem Komisi do 30. června 2012.

Článek 40 Fond pro riziko selhání

1. Ústřední protistrana má fond pro riziko selhání ke krytí ztrát vzniklých selháním, včetně zahájení úpadkového řízení proti jednomu nebo více zúčtujícím členům.

2. Ústřední protistrana stanoví minimální výši příspěvků do fondu pro riziko selhání a kritéria k výpočtu příspěvků jednotlivých zúčtujících členů. Příspěvky jsou přiměřené expozicím každého zúčtujícího člena, aby se zajistilo, že příspěvky do fondu pro riziko selhání ústřední protistraně alespoň umožní odolat selhání zúčtujícího člena, vůči kterému má největší expozice, nebo druhého a třetího největšího zúčtujícího člena, je-li součet jejich expozic větší.

3. Ústřední protistrana může zřídit více než jeden fond pro riziko selhání pro různé kategorie nástrojů, jejichž zúčtování provádí.

Článek 41 Jiné kontroly rizik

1. Kromě základního kapitálu požadovaného v článku 12 udržuje ústřední protistrana dostatečné dostupné finanční zdroje ke krytí potenciálních ztrát, které překročí ztráty, jež mají být kryty maržovými požadavky a fondem pro riziko selhání. Tyto zdroje mohou zahrnovat jakýkoli jiný clearingový fond poskytnutý zúčtujícími členy nebo jinými stranami, opatření na sdílení ztrát, pojištění, vlastní zdroje ústřední protistrany, záruky mateřského podniku nebo podobná opatření. Tyto zdroje jsou ústřední protistraně volně k dispozici a nejsou využívány ke krytí provozních ztrát.

2. Ústřední protistrana vypracuje scénáře mimořádných, ale věrohodných tržních podmínek, které zahrnují nejvolatilnější období, jež zažily trhy, pro které ústřední protistrana poskytuje své služby. Fond pro riziko selhání uvedený v článku 40 a ostatní finanční zdroje uvedené v odstavci 1 ústřední protistraně nepřetržitě umožňují odolat selhání dvou zúčtujících členů, vůči kterým má největší expozice, a umožňují ústřední protistraně odolat náhlému výprodeji finančních zdrojů a prudkému snížení tržní likvidity.

3. Ústřední protistrana získá potřebné úvěrové linky nebo podobná opatření k pokrytí svých potřeb likvidity v případě, že finanční zdroje, které má k dispozici, nejsou okamžitě dostupné. Žádný zúčtující člen nebo mateřský či dceřiný podnik zúčtujícího člena nemůže poskytnout více než 25 procent úvěrových linek, které ústřední protistrana potřebuje.

4. Ústřední protistrana může v případě selhání zúčtujícího člena požadovat po zúčtujících členech, kteří neselhali, další finanční prostředky. Zúčtující členové ústřední protistrany mají vůči ústřední protistraně omezené expozice.

5. Na Komisi jsou přeneseny pravomoci přijímat regulatorní technické normy, které specifikují mimořádné podmínky uvedené v odstavci 2, jimž ústřední protistrana odolá.

Regulatorní technické normy uvedené v prvním pododstavci jsou přijaty v souladu s články 7 až 7d nařízení …/… [nařízení o ESMA].

ESMA po konzultaci s orgánem EBA předloží předlohy uvedených regulatorních technických norem Komisi do 30. června 2012.

Článek 42 Kaskádovitá ochrana proti selhání

1. Při krytí ztrát použije ústřední protistrana před ostatními finančními zdroji marže složené zúčtujícím členem, který selhal.

2. Nepostačují-li k pokrytí ztrát vzniklých ústřední protistraně marže složené zúčtujícím členem, který selhal, použije ústřední protistrana k pokrytí těchto ztrát příspěvky člena, jenž selhal, do fondu pro riziko selhání.

3. Ústřední protistrana použije příspěvky zúčtujících členů, kteří neselhali, do fondu pro riziko selhání a jiné jejich příspěvky, teprve až vyčerpá příspěvky zúčtujícího člena, jenž selhal, a popřípadě své vlastní zdroje uvedené v čl. 41 odst. 1.

4. Ústřední protistrana nesmí k pokrytí ztrát vzniklých selháním zúčtujícího člena použít marže složené zúčtujícími členy, kteří neselhali.

Článek 43 Požadavky na kolaterál

1. Ústřední protistrana přijme ke krytí svých expozic vůči svým zúčtujícím členům pouze vysoce likvidní kolaterál s minimálním úvěrovým a tržním rizikem. Uplatní adekvátní snížení hodnoty aktiv, které zohledňuje potenciál poklesu hodnoty v intervalu mezi jejich posledním přeceněním a okamžikem, kdy je lze přiměřeně považovat za zlikvidovaná. Vezme v úvahu riziko likvidity po selhání účastníka trhu a riziko koncentrace některých aktiv, které může vést ke stanovení přijatelného kolaterálu a příslušného snížení hodnoty.

2. Ústřední protistrana může k pokrytí svých maržových požadavků, je-li to vhodné a dostatečně obezřetné, přijmout jako kolaterál podklad derivátové smlouvy nebo finančního nástroje, který je základem expozice ústřední protistrany.

3. Na Komisi jsou přeneseny pravomoci přijímat regulatorní technické normy, které specifikují typ kolaterálu, jenž lze považovat za vysoce likvidní, a snížení hodnoty uvedené v odstavci 1.

Regulatorní technické normy uvedené v prvním pododstavci jsou přijaty v souladu s články [7 až 7d] nařízení …/… [nařízení o ESMA].

ESMA po konzultaci s ESCB a orgánem EBA předloží předlohy uvedených regulatorních technických norem Komisi do 30. června 2012.

Článek 44 Investiční politika

1. Ústřední protistrana investuje své finanční zdroje pouze do vysoce likvidních finančních nástrojů s minimálním tržním a úvěrovým rizikem. Investice lze rychle zlikvidovat s minimálním nepříznivým účinkem na cenu.

2. Finanční nástroje složené jako marže jsou uloženy u organizátorů systémů vypořádání, kteří zajistí nediskriminační přístup k ústředním protistranám a plnou ochranu uvedených nástrojů. Ústřední protistrana má na požádání k finančním nástrojům okamžitý přístup.

3. Ústřední protistrana neinvestuje svůj základní kapitál ani částky, které vyplývají z požadavků uvedených v článcích 39, 40 a 41, do vlastních cenných papírů ani do cenných papírů svého mateřského nebo dceřiného podniku.

4. Ústřední protistrana bere při přijímání svých investičních rozhodnutí v úvahu úvěrové riziko svých expozic vůči jednotlivým dlužníkům a zajistí, aby její celková expozice vůči riziku jakéhokoli jednotlivého dlužníka zůstala v přijatelných koncentračních limitech.

5. Na Komisi jsou přeneseny pravomoci přijímat regulatorní technické normy, které specifikují vysoce likvidní finanční nástroje uvedené v odstavci 1 a koncentrační limity uvedené v odstavci 4.

Regulatorní technické normy uvedené v prvním pododstavci jsou přijaty v souladu s články [7 až 7d] nařízení …/… [nařízení o ESMA].

ESMA po konzultaci s orgánem EBA předloží předlohy uvedených regulatorních technických norem Komisi do 30. června 2012.

Článek 45 Postupy v případě selhání

1. Ústřední protistrana má postupy, které uplatní, pokud zúčtující člen nesplní v časové lhůtě a podle postupů stanovených ústřední protistranou požadavky stanovené v článku 35. Ústřední protistrana nastíní postupy, které uplatní v případě, že nezjistí platební neschopnost zúčtujícího člena.

2. Ústřední protistrana neprodleně přijme opatření k omezení ztrát a tlaků na likviditu vzniklých selháním a zajistí, aby uzavření pozic jakéhokoli zúčtujícího člena nenarušilo její operace nebo nevystavilo zúčtující členy, kteří neselhali, ztrátám, jež nemohou předvídat či kontrolovat.

3. Ústřední protistrana bezodkladně informuje příslušný orgán. Příslušný orgán okamžitě informuje orgán zodpovědný za dohled nad zúčtujícím členem, který selhal, pokud se ústřední protistrana domnívá, že zúčtující člen nebude schopen plnit své budoucí závazky, a pokud ústřední protistrana hodlá oznámit jeho selhání.

4. Ústřední protistrana zajistí, aby její postupy v případě selhání byly vymahatelné. Přijme veškeré přiměřené kroky, aby zajistila, že bude mít ze zákona pravomoc likvidovat vlastní pozice zúčtujícího člena, který selhal, a převádět nebo likvidovat pozice klientů zúčtujícího člena, jenž selhal.

Článek 46 Přezkum modelů, stresové testování a zpětné testování

1. Ústřední protistrana pravidelně přezkoumává modely a parametry přijaté k výpočtu svých maržových požadavků, příspěvků do fondu pro riziko selhání, požadavků na kolaterál a jiných mechanismů kontroly rizik. Modely podrobuje důsledným a častým stresovým testům k posouzení jejich odolnosti v mimořádných, ale věrohodných tržních podmínkách a provádí zpětné testy k posouzení spolehlivosti přijaté metodiky. Ústřední protistrana informuje o výsledcích provedených testů příslušný orgán a před přijetím jakékoli změny modelů a parametrů získá jeho validaci.

2. Ústřední protistrana pravidelně testuje klíčové aspekty svých postupů v případě selhání a přijme veškeré přiměřené kroky, aby zajistila, že jim všichni zúčtující členové rozumí a mají vhodná opatření za účelem reakce na selhání.

3. Ústřední protistrana zveřejní klíčové informace o svém modelu řízení rizik a předpoklady k provádění stresových testů uvedených v odstavci 1.

4. Na Komisi jsou přeneseny pravomoci přijímat regulatorní technické normy, které specifikují:

a) typ testů pro různé kategorie finančních nástrojů a portfolií;

b) zapojení zúčtujících členů nebo jiných stran do testů;

c) četnost testů;

d) časové horizonty testů;

e) klíčové informace uvedené v odstavci 3.

Regulatorní technické normy uvedené v prvním pododstavci jsou přijaty v souladu s články [7 až 7d] nařízení …/… [nařízení o ESMA].

ESMA po konzultaci s orgánem EBA předloží předlohy uvedených regulatorních technických norem Komisi do 30. června 2012.

Článek 47 Vypořádání

1. Jsou-li dostupné, používá ústřední protistrana k vypořádání svých transakcí peněžní prostředky centrální banky. Nejsou-li peněžní prostředky centrální banky přístupné, jsou přijaty kroky k přísnému omezení úvěrových rizik a rizik likvidity.

2. Ústřední protistrana zřetelně stanoví své povinnosti v souvislosti s dodáním finančních nástrojů, včetně toho, zda je povinna provést či přijmout dodání finančního nástroje nebo zda účastníky odškodní za ztráty vzniklé v procesu dodání.

3. Je-li ústřední protistrana povinna provádět nebo přijímat dodání finančních nástrojů, omezí hlavní riziko maximálním využitím mechanismů dodání proti zaplacení.

Hlava VDohody o interoperabilitě

Článek 48 Dohody o interoperabilitě

1. Ústřední protistrana může s jinou ústřední protistranou uzavřít dohodu o interoperabilitě, jsou-li splněny požadavky podle článků 49 a 50.

2. Při uzavírání dohody o interoperabilitě s jinou ústřední protistranou za účelem poskytování služeb konkrétnímu obchodnímu místu má ústřední protistrana nediskriminační přístup k údajům, které potřebuje k výkonu svých funkcí v souvislosti s uvedeným konkrétním obchodním místem, a k příslušnému systému vypořádání.

3. Uzavření dohody o interoperabilitě nebo přístup k údajům či systému vypořádání uvedený v odstavcích 1 a 2 je přímo či nepřímo omezen pouze kontrolou jakýchkoli rizik, která z uvedené dohody nebo přístupu pramení.

Článek 49 Řízení rizik

1. Ústřední protistrany, které uzavřou dohodu o interoperabilitě:

a) zavedou adekvátní politiky, postupy a systémy, aby dokázaly účinně rozpoznat, sledovat a řídit další rizika, která vyplývají z dohody, a dokázaly tak včas plnit své povinnosti;

b) se dohodnou na svých příslušných právech a povinnostech, včetně použitelného práva, kterým se jejich vztahy řídí;

c) označí, sledují a účinně řídí úvěrová rizika a rizika likvidity, aby se selhání zúčtujícího člena jedné ústřední protistrany nedotklo interoperabilní ústřední protistrany;

d) označí, sledují a řeší potenciální vzájemné závislosti a vzájemné vztahy, které vznikají dohodou o interoperabilitě a které mohou mít vliv na úvěrová rizika a rizika likvidity spojená s koncentracemi zúčtujících členů a se sdruženými finančními zdroji.

Pro účely písmene b) použijí ústřední protistrany v příslušných případech tatáž pravidla, která se týkají okamžiku vstupu převodního příkazu do jejich příslušných systémů a okamžiku neodvolatelnosti, jaká jsou stanovena ve směrnici 98/26/ES.

Pro účely písmene c) podmínky dohody uvádějí proces pro řízení následků selhání, pokud jedna z ústředních protistran, se kterou byla dohoda o interoperabilitě uzavřena, selže.

Pro účely písmene d) mají ústřední protistrany spolehlivé kontroly nad poskytováním kolaterálu složeného zúčtujícími členy podle dohody jako další zástavy, povolí-li to jejich příslušné orgány. Dohoda uvádí, jak byla tato rizika vyřešena s ohledem na dostatečné krytí a na nutnost omezit nákazu.

2. Liší-li se modely řízení rizik používané ústředními protistranami ke krytí jejich expozic vůči jejich zúčtujícím členům i jejich vzájemných expozic, ústřední protistrany uvedené rozdíly označí, posoudí rizika, která z nich mohou vyplývat, a přijmou opatření, včetně zajištění dalších finančních zdrojů, jež omezí jejich dopad na dohodu o interoperabilitě i jejich potenciální následky z hlediska rizik nákazy, a zajistí, aby tyto rozdíly neměly vliv na schopnost každé ústřední protistrany řídit následky selhání zúčtujícího člena.

Článek 50 Schválení dohody o interoperabilitě

1. Dohoda o interoperabilitě podléhá předchozímu schválení příslušných orgánů zúčastněných ústředních protistran. Použije se postup podle článku 13.

2. Příslušné orgány dohodu o interoperabilitě schválí, pouze pokud jsou splněny požadavky stanovené v článku 49, technické podmínky pro zúčtování transakcí podle podmínek dohody umožňují hladké a řádné fungování finančních trhů a uvedená dohoda nepodrývá účinnost dohledu.

3. Pokud příslušný orgán zastává názor, že požadavku stanovené v odstavci 2 nejsou splněny, poskytne poskytne ostatním příslušným orgánům a zapojeným ústředním protistranám písemná vysvětlení týkající jeho úvah ohledně rizika Kromě toho vyrozumí Evropský úřad pro cenné papíry a trhy (ESMA), který vydá stanovisko ohledně skutečné platnosti těchto úvah ohledně rizika jakožto důvodu pro zamítnutí ujednání o interoperabilitě. Stanovisko ESMA se zpřístupní všem zapojeným ústředním protistranám. Pokud se posouzení ESMA odlišuje od posouzení dotyčného příslušného orgánu, přezkoumá tento orgán svůj půostoj s přihlédnutím ke stanovisku ESMA.

4. Do 30. června 2012 ESMA vydá pokyny nebo doporučení s cílem stanovit konzistentní, efektivní a účinné posuzování dohod o interoperabilitě v souladu s postupem stanoveným v článku 8 nařízení …/… [nařízení o ESMA].

Hlava VIRegistrace registrů obchodních údajů a dohled nad nimi

Kapitola 1Podmínky a postupy pro registraci registru obchodních údajů

Článek 51 Registrace registru obchodních údajů

1. Registr obchodních údajů se zaregistruje u orgánu ESMA pro účely článku 6.

2. Má-li být zaregistrován, je registr obchodních údajů právnickou osobou usazenou v Unii a splňuje požadavky hlavy VII.

3. Registrace registru obchodních údajů je účinná pro celé území Unie.

4. Zaregistrovaný registr obchodních údajů nepřetržitě splňuje původní podmínky registrace. Registr obchodních údajů bez zbytečného odkladu informuje orgán ESMA o veškerých podstatných změnách podmínek registrace.

Článek 52 Žádost o registraci

1. Registr obchodních údajů předloží žádost o registraci orgánu ESMA.

2. ESMA do deseti pracovních dnů od obdržení žádosti rozhodne, zda je úplná.

Není-li žádost úplná, stanoví ESMA lhůtu, ve které má registr obchodních údajů poskytnout další informace.

Po posouzení žádosti co do úplnosti o tom ESMA uvědomí registr obchodních údajů.

3. Na Komisi jsou přeneseny pravomoci přijímat regulatorní technické normy, které specifikují náležitosti žádosti o registraci předkládané orgánu ESMA uvedené v odstavci 1.

Regulatorní technické normy uvedené v prvním pododstavci jsou přijaty v souladu s články [7 až 7d] nařízení …/… [nařízení o ESMA].

ESMA předloží předlohy uvedených regulatorních technických norem Komisi do 30. června 2012.

4. Za účelem zajištění jednotného používání odstavce 1 jsou na Komisi přeneseny pravomoci přijmout prováděcí normy, které určí formát žádosti o registraci předkládané orgánu ESMA.

Prováděcí normy uvedené v prvním pododstavci jsou přijaty v souladu s článkem 7e nařízení …/… [nařízení o ESMA].

ESMA předloží předlohy uvedených norem Komisi do 30. června 2012.

Článek 53 Posouzení žádosti

1. Do čtyřiceti pracovních dnů od oznámení uvedeného v čl. 52 odst. 2 třetím pododstavci ESMA žádost o registraci posoudí na základě toho, zda registr obchodních údajů splňuje požadavky stanovené v článcích 64 až 67, a přijme plně odůvodněné rozhodnutí o registraci, nebo zamítnutí.

2. Rozhodnutí vydané orgánem ESMA podle odstavce 1 nabude účinku pátým pracovním dnem od přijetí.

Článek 54 Oznámení rozhodnutí

1. Přijme-li orgán ESMA rozhodnutí o registraci, zamítnutí registrace nebo odnětí registrace, uvědomí o tom do 5 pracovních dnů registr obchodních údajů a své rozhodnutí plně zdůvodní.

2. ESMA sdělí každé rozhodnutí uvedené v odstavci 1 Komisi.

3. Orgán ESMA zveřejní na své internetové stránce seznam registrů obchodních údajů zaregistrovaných v souladu s tímto nařízením. Uvedený seznam je aktualizován do 5 pracovních dnů od přijetí rozhodnutí uvedeného v odstavci 1.

Článek 55 Pokuty

1. Pokud registr obchodních údajů záměrně nebo z nedbalosti poruší čl. 63 odst. 1, články 64, 65 a 66 a čl. 67 odst. 1 a 2 tohoto nařízení, může Komise na žádost orgánu ESMA přijmout rozhodnutí o uložení pokuty registru obchodních údajů.

2. Pokuty uvedené v odstavci 1 jsou odrazující a přiměřené povaze a závažnosti porušení, trvání porušení a hospodářským možnostem dotčeného registru obchodních údajů. Výše pokuty nepřekročí 20 procent ročního příjmu nebo obratu registru obchodních údajů za předcházející hospodářský rok.

3. Bez ohledu na odstavec 2, pokud registr obchodních údajů získal porušením přímo či nepřímo kvantifikovatelnou finanční výhodu, musí být výše pokuty alespoň rovna uvedené výhodě.

4. Na Komisi jsou přeneseny pravomoci přijímat regulatorní technické normy o:

a) podrobných kritériích pro stanovení výše pokuty;

b) postupech pro šetření, souvisejících opatřeních a podávání zpráv a rovněž o procesních pravidlech pro rozhodování včetně ustanovení o právu na obhajobu, přístupu ke spisu, právním zastoupení, důvěrnosti a dočasných ustanovení a dále o pravidlech pro vyměřování a výběr pokut.

Regulatorní technické normy uvedené v prvním pododstavci jsou přijaty v souladu s články [7 až 7d] nařízení …/… [nařízení o ESMA].

ESMA předloží předlohy uvedených regulatorních technických norem Komisi nejpozději do 30. června 2012.

Článek 56 Penále

1. Na žádost orgánu ESMA může Komise rozhodnout o uložení penále jakýmkoli osobám zaměstnaným registrem obchodních údajů nebo pro něj či ve spojení s ním, aby je přiměla:

a) ukončit porušování právních předpisů;

b) poskytnout úplné a správné informace, které si orgán ESMA vyžádal podle čl. 61 odst. 2;

c) podrobit se šetření a zejména poskytnout úplné záznamy, údaje, postupy nebo jakýkoli jiný požadovaný materiál a doplnit a opravit jiné informace poskytnuté v rámci šetření zahájeného orgánem ESMA podle čl. 61 odst. 2;

d) podrobit se kontrole na místě nařízené orgánem ESMA podle čl. 61 odst. 2.

2. Stanovené penále musí být účinné a přiměřené. Částka penále se uloží za každý den prodlení. Nepřesáhne 5 % průměrného denního obratu za předchozí hospodářský rok a počítá se ode dne stanoveného v rozhodnutí.

Článek 57 Slyšení dotčených osob

1. Před přijetím rozhodnutí o pokutě nebo penále podle článků 55 a 56 poskytne Komise dotčeným osobám příležitost, aby byly slyšeny ve věci, jíž se týká námitka přijatá Komisí.

Komise založí svá rozhodnutí pouze na námitkách, ke kterým se mohly dotyčné osoby vyjádřit.

2. Při řízení musí být plně dodržováno právo dotyčných osob na obhajobu.

Uvedené osoby musí mít právo nahlížet do spisů Komise, s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně jejich obchodního tajemství. Právo na přístup ke spisu se nevztahuje na důvěrné informace ani na interní dokumenty Komise.

Článek 58 Společná ustanovení o pokutách a penále

1. Komise zveřejní každou pokutu a penále, které bylo uloženo v souladu s články 55 a 56.

2. Pokuty a penále uložené podle článků 55 a 56 jsou správní povahy.

Článek 59 Přezkoumání Soudním dvorem

Soudní dvůr má neomezenou příslušnost přezkoumávat rozhodnutí, kterými Komise uložila pokutu nebo penále. Soudní dvůr může uložené pokuty nebo penále zrušit, snížit nebo zvýšit.

Článek 60 Odnětí registrace

1. ESMA odejme registraci registru obchodních údajů v jakémkoli z těchto případů:

a) Registr obchodních údajů se registrace výslovně vzdá nebo déle než šest předchozích měsíců neposkytuje služby;

b) registr obchodních údajů získal registraci na základě nepravdivého prohlášení nebo pomocí jakýchkoli jiných protiprávních prostředků;

c) registr obchodních údajů již nesplňuje podmínky, za kterých byl zaregistrován;

d) registr obchodních údajů závažným způsobem nebo opakovaně porušil ustanovení tohoto nařízení.

2. Příslušný orgán členského státu, ve kterém registr obchodních údajů vykonává své služby a činnosti, jenž se domnívá, že byla splněna jedna z podmínek uvedených v odstavci 1, může požádat orgán ESMA o posouzení toho, zda jsou splněny podmínky pro odnětí registrace. Rozhodne-li ESMA neodejmout registraci dotčenému registru obchodních údajů, poskytne plné zdůvodnění.

Článek 61 Dohled nad registry obchodních údajů

1. ESMA sleduje používání článků 64 až 67.

2. Za účelem plnění povinností stanovených v článcích 51 až 60, 62 a 63 má ESMA tyto pravomoci:

a) mít přístup k jakémukoli dokumentu v jakékoli formě a obdržet jeho kopii;

b) požadovat informace od kterékoli osoby a v případě nutnosti osobu předvolat a vyslechnout ji za účelem získání informací;

c) provádět ohlášené nebo neohlášené kontroly na místě;

d) požadovat telefonní záznamy a záznamy o datovém přenosu.

Kapitola 2Vztahy s třetími zeměmi

Článek 62 Mezinárodní dohody

Komise v příslušných případech předkládá Radě návrhy na sjednání mezinárodních dohod s jednou nebo více třetími zeměmi o vzájemném přístupu k informacím o smlouvách o OTC derivátech uchovávaných v registrech obchodních údajů, které jsou usazeny v třetích zemích, a o výměně uvedených informací, pokud jsou uvedené informace důležité pro výkon povinností příslušných orgánů podle tohoto nařízení.

Článek 63 Rovnocennost a uznávání

1. Registr obchodních údajů usazený v třetí zemi může poskytovat své služby a činnosti subjektům usazeným v Unii pro účely článku 6, pouze pokud uvedený registr obchodních údajů uzná ESMA.

2. ESMA uzná registr obchodních údajů z třetí země, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) Registr obchodních údajů má v uvedené třetí zemi povolení a podléhá tam účinnému dohledu;

b) Komise přijala rozhodnutí v souladu s odstavcem 3;

c) Unie uzavřela s uvedenou třetí zemí mezinárodní dohodu uvedenou v článku 62;

d) byla uzavřena ujednání o spolupráci podle odstavce 4, která zajistí, že orgány Unie mají bezprostřední a nepřetržitý přístup ke všem potřebným informacím.

3. Komise může přijmout rozhodnutí v souladu s postupem uvedeným v čl. 69 odst. 2, které určí, že právní předpisy a předpisy o dohledu třetí země zajistí, aby registry obchodních údajů povolené v uvedené třetí zemi splňovaly právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v tomto nařízení, a aby registry obchodních údajů podléhaly v uvedené třetí zemi průběžnému účinnému dohledu a vynucování.

4. ESMA uzavře s příslušnými orgány třetích zemí, jejichž právní a dohledové rámce jsou v souladu s odstavcem 3 považovány za rovnocenné tomuto nařízení, ujednání o spolupráci. Tato ujednání zajistí, aby orgány Unie měly bezprostřední a nepřetržitý přístup ke všem informacím potřebným k výkonu jejich funkcí. Uvedená ujednání specifikují alespoň:

a) mechanismus pro výměnu informací mezi orgánem ESMA, jakýmikoli jinými orgány Unie, které vykonávají povinnosti v souladu s tímto nařízením, a příslušnými orgány dotčených třetích zemí;

b) postupy, které se týkají koordinace činností dohledu.

Hlava VIIPožadavky na registry obchodních údajů

Článek 64 Obecné požadavky

1. Registr obchodních údajů má spolehlivé řídicí systémy, které zahrnují jasnou organizační strukturu s dobře vymezenými, transparentními a konzistentními hranicemi odpovědnosti a přiměřené mechanismy vnitřní kontroly, včetně řádných administrativních a účetních postupů, jež brání vyzrazení důvěrných informací.

2. Registr obchodních údajů stanoví adekvátní strategie a postupy, které dostatečným způsobem umožňují zajistit, že registr obchodních údajů i jeho řídicí pracovníci a zaměstnanci budou dodržovat veškerá ustanovení tohoto nařízení.

3. Registr obchodních údajů má a provozuje adekvátní organizační strukturu, která zajišťuje nepřetržité a řádné plnění služeb a činností registru obchodních údajů. Využívá vhodné a přiměřené systémy, zdroje a postupy.

4. Vyšší vedení a členové rady registru obchodních údajů mají dostatečně dobrou pověst a množství zkušeností k zajištění řádného a obezřetného řízení registru obchodních údajů.

5. Registr obchodních údajů má objektivní, nediskriminační a veřejně přístupné požadavky na přístup a účast. Kritéria, která omezují přístup, jsou povolena, pouze pokud je jejich cílem kontrolovat riziko pro údaje uchovávané registrem obchodních údajů.

6. Registr obchodních údajů zveřejní ceny a poplatky spojené s poskytovanými službami. Sdělí ceny a poplatky jednotlivých služeb a funkcí poskytovaných samostatně, včetně slev a rabatů a podmínek využití uvedených snížení. Umožní vykazujícím jednotkám samostatný přístup ke zvláštním službám. Ceny a poplatky účtované registrem obchodních údajů jsou vztaženy k nákladům.

Článek 65 Funkční spolehlivost

1. Registr obchodních údajů označí zdroje operačního rizika a minimalizuje je vypracováním vhodných systémů, kontrol a postupů. Tyto systémy jsou spolehlivé a bezpečné a dokáží adekvátně nakládat s obdrženými informacemi.

2. Registr obchodních údajů stanoví, provádí a dodržuje adekvátní politiku pro zachování provozu a plán na obnovu po havárii s cílem zajistit zachování svých funkcí, včasné obnovení operací a plnění povinností registru obchodních údajů. Tento plán stanoví alespoň zavedení záložních zařízení.

Článek 66 Zabezpečení a záznamy

1. Registr obchodních údajů zajistí důvěrnost, integritu a ochranu informací obdržených podle článku 6.

2. Registr obchodních údajů informace obdržené podle článku 6 neprodleně zaznamená a uchová je po dobu alespoň deseti let od ukončení příslušných smluv. K dokumentování změn zaznamenaných informací používá včasné a účinné evidenční postupy.

3. Registr obchodních údajů počítá pozice pro jednotlivé kategorie derivátů a pro jednotlivé vykazující jednotky na základě údajů o derivátových smlouvách ohlášených v souladu s článkem 6.

4. Registr obchodních údajů smluvním stranám nepřetržitě umožňuje přístup k informacím o uvedené smlouvě a jejich opravu.

5. Registr obchodních údajů přijme veškeré přiměřené kroky, aby zabránil jakémukoli zneužití informací uchovávaných ve svých systémech, a zabrání využívání uvedených informací pro jiné podnikatelské činnosti.

Důvěrné informace zaznamenané v jednom registru obchodních údajů nevyužije k obchodním účelům žádná jiná fyzická nebo právnická osoba, která je s registrem obchodních údajů ve vztahu mateřského či dceřiného podniku.

Článek 67 Transparentnost a dostupnost údajů

1. Registr obchodních údajů zveřejní celkové pozice pro jednotlivé kategorie derivátů na základě smluv, které mu byly ohlášeny.

2. Registr obchodních údajů poskytuje potřebné informace těmto subjektům:

a) orgánu ESMA;

b) příslušným orgánům, které dohlížejí na podniky, jež podléhají ohlašovací povinnosti podle článku 6;

c) příslušnému orgánu, který dohlíží na ústřední protistrany, jež mají přístup do registru obchodních údajů;

d) příslušným centrálním bankám ESCB.

3. ESMA sdílí informace potřebné k výkonu povinností jiných příslušných orgánů s uvedenými orgány.

4. Na Komisi jsou přeneseny pravomoci přijímat regulatorní technické normy, které specifikují podrobnosti o informacích uvedených v odstavcích 1 a 2.

Regulatorní technické normy uvedené v prvním pododstavci jsou přijaty v souladu s články [7 až 7d] nařízení …/… [nařízení o ESMA].

ESMA předloží předlohy uvedených regulatorních technických norem Komisi nejpozději do 30. června 2012.

Hlava VIIIPřechodná a závěrečná ustanovení

Článek 68 Zprávy a přezkum

1. Nejpozději do 31. prosince 2013 Komise přezkoumá institucionální opatření a opatření dohledu podle hlavy III a zejména úlohu a povinnosti orgánu ESMA a podá o nich zprávu. Komise zprávu předkládá spolu s případnými návrhy Evropskému parlamentu a Radě.

2. ESMA předloží Komisi zprávy o uplatňování zúčtovací povinnosti podle hlavy II a o rozšíření rozsahu působnosti dohod o interoperabilitě podle hlavy V na jiné transakce v kategoriích finančních nástrojů, než jsou převoditelné cenné papíry a nástroje peněžního trhu.

Uvedené zprávy jsou Komisi předloženy nejpozději do 30. září 2014.

3. Komise ve spolupráci s členskými státy a orgánem ESMA a po žádosti o posouzení provedené ESCB zpracuje výroční zprávu, která posoudí případné systémové riziko a důsledky dohod o interoperabilitě pro náklady.

Zpráva se zaměří alespoň na počet a složitost těchto dohod a na adekvátnost systémů a modelů řízení rizik. Komise zprávu předkládá spolu s případnými návrhy Evropskému parlamentu a Radě.

ESCB poskytne Komisi své posouzení případného systémového rizika a důsledků dohod o interoperabilitě pro náklady.

Článek 69 Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen Evropský výbor pro cenné papíry, zřízený rozhodnutím Komise 2001/528/ES[37].

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

3. Doba stanovená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

Článek 70 Změna směrnice 98/26/ES

V čl. 9 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pokud provozovatel systému poskytl zajištění provozovateli jiného systému v souvislosti s interoperabilním systémem, nejsou práva poskytujícího provozovatele systému na zajištění ovlivněna úpadkovým řízením proti přijímajícímu provozovateli systému.“

Článek 71 Přechodná ustanovení

1. Ústřední protistrana, které bylo v jejím členském státě usazení povoleno poskytovat služby před datem vstupu v platnost tohoto nařízení, požádá o povolení pro účely tohoto nařízení nejpozději do [ 2 let od vstupu v platnost ].

2. Derivátové smlouvy, které byly uzavřeny před datem použitelnosti tohoto nařízení na registraci registru obchodních údajů pro uvedený konkrétní typ smlouvy, jsou uvedenému registru obchodních údajů ohlášeny do 120 dnů od data registrace uvedeného registru obchodních údajů orgánem ESMA.

Článek 72 Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V […] dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

[1] KOM(2009) 114.http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2009:0114:FIN:CS:PDF.

[2] Zajištění efektivních, bezpečných a stabilních trhů s deriváty, KOM(2009)332. Dokument je dostupný na adrese http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2009:0332:FIN:CS:PDF .

[3] Ke sdělení je přiložen pracovní dokument útvarů Komise, který obsahuje přehled i) trhů s deriváty a ii) segmentů trhu s OTC deriváty, jakož i posouzení účinnosti stávajících opatření ke snižování rizika, zejména pokud jde zejména o swapy úvěrového selhání. Dokument je dostupný na adrese http://ec.europa.eu/internal_market/docs/derivatives/report_en.pdf .

[4] Zajištění efektivních, bezpečných a stabilních trhů s deriváty: budoucí opatření politiky – KOM(2009) 563. Dostupné na adresehttp://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2009:0563:FIN:CS:PDF .

[5] http://www.g20.org/Documents/pittsburgh_summit_leaders_statement_250909.pdf

[6] Závazek formou dopisu a seznam signatářů dopisu se nachází na internetové stránce GŘ MARKT na adrese http://ec.europa.eu/internal_market/financial-markets/derivatives/index_en.htm#cds.

[7] Evropská centrální banka, Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry, Evropský výbor orgánů bankovního dohledu a Evropský výbor orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním.

[8] Autorité des marchés financiers , Bundesanstalt für Finanzdienstleistungsaufsicht a Financial Services Authority .

[9] Výbor pro platební a vypořádací systémy a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry.

[10] Komise pro obchodování termínovaných kontraktů na komodity ( Commodity Futures Trading Commission ) a Komise pro burzu a cenné papíry ( Securities and Exchange Commission ).

[11] http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/2009/derivatives_en.htm.

[12] http://circa.europa.eu/Public/irc/markt/markt_consultations/library?l=/financial_services/derivatives_ derivatives&vm=detailed&sb=Title.

[13] http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/docs/2009/derivatives/summaryderivcons_en.pdf.

[14] Nahrávky a dokumenty z konference jsou dostupné na internetové stránce GŘ MARKT na adrese http://ec.europa.eu/internal_market/financial-markets/derivatives/index_en.htm#conference.

[15] Nedůvěrné odpovědi se nacházejí na adrese:

http://circa.europa.eu/Public/irc/markt/markt_consultations/library?l=/financial_services/infrastructures&vm=detailed&sb=Title.

[16] Zpráva o posouzení dopadů se nachází na adrese http://ec.europa.eu/internal_market/financial-markets/index_en.htm.

[17] Úř. věst. C, s.

[18] Urychlit oživení evropské ekonomiky – KOM(2009) 114.

[19] Zajištění efektivních, bezpečných a stabilních trhů s deriváty – KOM(2009) 332.

[20] Zajištění efektivních, bezpečných a stabilních trhů s deriváty: budoucí opatření politiky – KOM(2009) 563.

[21] Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.

[22] Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1.

[23] Úř. věst. L 345, 19.12.2002, s. 1.

[24] Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32.

[25] Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10.

[26] Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1.

[27] Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45.

[28] http://ec.europa.eu/internal_market/financial-markets/docs/code/code_en.pdf

[29] Úř. věst. L 281, 23.1.1995, s. 31.

[30] Výbor pro platební a vypořádací systémy (CPSS) centrálních bank skupiny deseti zemí a technický výbor Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry.

[31] Evropský systém centrálních bank a Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry.

[32] Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38.

[33] Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1.

[34] Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1.

[35] Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11.

[36] Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15.

[37] Úř. věst. L 191, 13.7.2001, s. 45.