1.4.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/1

1.

1.1.

1.2.

1.3.

1.3.1.

1.3.2.

1.3.3.

1.3.4.

1.3.5.

1.3.6.

1.4.

1.5.

1.5.1.

1.5.2.

1.5.3.

1.5.4.

1.5.5.

1.5.6.

1.5.7.

1.5.8.

1.5.9.

1.5.10.

1.5.11.

1.5.12.

2.

2.1.

2.2.

3.

3.1.

3.1.1.

3.1.2.

3.1.3.

3.1.4.

3.1.5.

3.1.5.1.

3.1.5.2.

3.1.6.

3.1.6.1.

3.1.6.2.

3.1.7.

3.1.7.1.

3.1.7.2.

3.1.8.

3.1.9.

3.1.10.

3.1.11.

3.1.12.

3.2.

3.3.

4.

5.

5.1.

5.2.

5.2.1.

5.2.1.1.

5.2.1.2.

5.2.1.3.

5.2.1.4.

5.2.2.

5.2.2.1.

5.2.2.2.

5.2.2.3.

5.2.2.4.

5.2.3.

6.

7.

7.1.

7.2.

7.3.

7.4.

7.5.

(1)

Evropská rada na svém zasedání na jaře 2007 vyzvala členské státy a orgány EU, aby prováděly opatření určená k rozvoji udržitelné a integrované evropské politiky v oblasti klimatu a energetiky. Rada mimo jiné uvedla: „Vzhledem k tomu, že výroba a spotřeba energie jsou hlavními zdroji emisí skleníkových plynů, je ke splnění tohoto cíle nezbytný integrovaný přístup k politice v oblasti klimatu a energetiky. Integrace by mělo být dosaženo tak, aby se tyto politiky vzájemně podporovaly. Energetická politika pro Evropu bude s ohledem na výše uvedené skutečnosti, při plném respektování volby členských států, pokud jde o skladbu zdrojů energie, a jejich svrchovanosti nad primárními zdroji energie a v duchu solidarity mezi členskými státy, sledovat tyto tři cíle:

(2)

Evropská rada podpořila jako základní kámen energetické politiky pro Evropu komplexní energetický akční plán na období 2007–2009 a vyzvala především Komisi, aby co nejdříve předložila návrhy požadované v akčním plánu. Jeden z těchto návrhů se týká revize pokynů Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí.

(3)

Evropská rada přijala pevný nezávislý závazek, že EU dosáhne do roku 2020 minimálně 20 % snížení emisí skleníkových plynů (oproti úrovni v roce 1990). Evropská rada rovněž zdůraznila potřebu zvyšovat v EU energetickou účinnost tak, aby se dosáhlo cíle v podobě 20 % snížení spotřeby energie v EU oproti předpokladům pro rok 2020. Podpořila závazný cíl dosáhnout do roku 2020 celkem 20 % podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě energie v EU, jakož i závazný minimální cíl, kterého musí všechny členské státy do roku 2020 dosáhnout a který představuje 10 % podíl biopaliv na celkové spotřebě benzínu a nafty v EU.

(4)

Tyto nové pokyny představují jeden z nástrojů určených k provádění akčního plánu a k realizaci cílů, které souvisejí s environmentálními aspekty spojenými s energetikou a změnou klimatu, o nichž rozhodla Evropská rada.

(5)

Komise ve svém „Akčním plánu pro státní podpory – Cílenější státní podpory a jejich nižší počet: plán pro reformu státní podpory v letech 2005–2009“ (1)(dále jen „akční plán pro státní podpory“) uvedla, že opatření státní podpory mohou být někdy účinným nástrojem pro dosažení cílů společného zájmu. Státní podpory mohou za určitých okolností napravit selhání trhu, a tím zlepšit fungování trhů a zvýšit konkurenceschopnost. Mohou rovněž pomáhat při podpoře udržitelného rozvoje, a to bez ohledu na nápravu selhání trhu (2). Akční plán pro státní podpory rovněžzdůraznil, že ochrana životního prostředí může představovat příležitost pro inovace, vytvořit nové trhy a prostřednictvím účinného využívání zdrojů a nových investičních příležitostí zvýšit konkurenceschopnost. Státní podpora může za určitých podmínek napomáhat k plnění těchto cílů, čímž přispívá k hlavním cílům lisabonské strategie spočívajícím v udržitelnějším růstu a vzniku většího počtu pracovních míst. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 o šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí (3) (dále jen „šestý akční program pro životní prostředí“) definuje prioritní oblasti činností zaměřených na ochranu životního prostředí (4).

(6)

Primárním cílem kontroly státní podpory v oblasti ochrany životního prostředí je zajistit, aby opatření státní podpory přinesla vyšší úroveň ochrany životního prostředí, než by bylo dosaženo bez této podpory, a aby pozitivní účinky podpory převážily její negativní účinky související s narušením hospodářské soutěže, včetně zohlednění zásady „znečišťovatel platí“ vyplývající z článku 174 Smlouvy o ES.

(7)

Hospodářské činnosti mohou životní prostředí poškodit, a to v neposlední řadě právě znečištěním. V určitých případech, kdy nedochází k zásahu státu, se podniky mohou vyhnout tomu, aby nesly plné náklady za poškození životního prostředí způsobené jejich činností. Výsledkem je selhání trhu, pokud jde účinné přerozdělování prostředků, neboť (záporné) vnější dopady výroby nejsou výrobci zohledňovány, ale odráží se na celé společnosti.

(8)

Podle zásady „znečišťovatel platí“ se lze s těmito zápornými externími faktory vypořádat tak, že znečišťovatel zaplatí za znečištění, které způsobil, což představuje úplnou internalizaci nákladů na životní prostředí, které nese znečišťovatel. Účelem toho je zajistit, aby soukromé náklady (nesené podnikem) odrážely skutečné sociální náklady hospodářské činnosti. Úplné provádění zásady „znečišťovatel platí“ by proto vedlo k nápravě selhání trhu. Zásadu „znečišťovatel platí“ lze uplatňovat buď přijetím závazných norem v oblasti životního prostředí, nebo prostřednictvím tržně orientovaných nástrojů (5). Některé tržně orientované nástroje mohou představovat poskytnutí státní podpory všem nebo některým podnikům, na něž se tyto nástroje uplatňují.

(9)

Přestože při uplatňování této zásady v současné době existují určitá omezení, neměl by tento nedostatek právní úpravy zabránit členským státům v tom, aby kladly požadavky na ochranu životního prostředí, které překračují úroveň Společenství, a aby co možná nejvíce snížily záporné externí faktory.

(10)

Je možné, že členské státy budou chtít za účelem zvýšení úrovně ochrany životního prostředí využít státní podporu k vytváření pobídek na individuální úrovni (na úrovni podniku) tak, aby dosáhly úrovně ochrany životního prostředí, která bude vyšší, než stanoví normy Společenství, anebo zvýšit úroveň ochrany životního prostředí v případě, že příslušná norma Společenství neexistuje. Členské státy rovněž mohou zavést vnitrostátní normy nebo ekologické zdanění na vyšší úrovni, než stanoví právní předpisy Společenství, anebo využít ekologické zdanění s cílem jednostrannéhozavedení zásady „znečišťovatel platí“ v případě, kdy příslušné právní předpisy Společenství neexistují.

(11)

Komise je toho názoru, že je třeba zrevidovat Pokyny ke státní podpoře na ochranu životního prostředí, aby byly splněny cíle vyplývající z akčního plánu pro státní podpory, a to především pokud jde o zajištění cílenější státní podpory, lepší hospodářské analýzy a účinnějších postupů. Komise se navíc domnívá, že je třeba zohlednit vývoj v politice životního prostředí a v oblasti environmentálních technologií a upravit pokyny na základě zkušeností.

(12)

Komise použije tyto pokyny při posuzování podpory na ochranu životního prostředí, čímž zvýší právní jistotu a transparentnost svého rozhodování. Podpora na ochranu životního prostředí bude předně upravena na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES. Tyto pokyny nahrazují Pokyny Společenství pro státní podporu na ochranu životního prostředí (6), které vstoupily v platnost v roce 2001.

(13)

Pokyny se týkají dvou druhů posouzení: standardní posuzování podpůrných opatření nedosahujících určité prahové hodnoty nebo podpory poskytnuté zařízením s produkční kapacitou nedosahující určité prahové hodnoty (kapitola 3) a podrobné posuzování podpůrných opatření přesahujících danou prahovou hodnotu nebo podpory poskytnuté zařízením s produkční kapacitou přesahující danou prahovou hodnotou a také posuzování podpory poskytnuté novým zařízením vyrábějícím energii z obnovitelných zdrojů, kde výše podpory vychází z výpočtu ušetřených vnějších nákladů (kapitola 5).

(14)

Tyto pokyny se použijí na všechna opatření, která budou Komisi oznámena (ať již z důvodu, že se na opatření nevztahuje nařízení o blokové výjimce, nebo díky povinnosti vyplývající z nařízení o blokové výjimce podporu oznámit individuálně, nebo z důvodu, že se členský stát rozhodne oznámit podporu, která by v zásadě mohla být vyňata z nařízení o blokové výjimce), jakož i při posuzování všech neoznámených podpor po zveřejnění těchto pokynů.

(15)

V akčním plánu pro státní podpory Komise oznámila, že „aby Komise co nejlépe přispěla k opětovně zahájené lisabonské strategii pro hospodářský růst a zaměstnanost, bude v případě potřeby posilovat svůj ekonomický přístup k analýze státní podpory. Ekonomický přístup je nástrojem lepšího zaměření a zacílení určitých opatření státní podpory směrem k cílům opětovně zahájené lisabonské strategie.“

(16)

Při hodnocení, zda lze opatření podpory považovat za slučitelné se společným trhem, Komise zvažuje pozitivní dopad opatření podpory spočívajících v dosažení cíle společného zájmu proti jeho potenciálně negativním vedlejším účinkům, jako například narušení obchodu a hospodářské soutěže. V akčním plánu pro státní podpory bylo v návaznosti na současnou praxi toto hodnocení zformalizováno v podobě „ověření vyváženosti“ (7). Ověření vyváženosti se provádí ve třech krocích, z nichž první dva se týkají pozitivních a třetí negativních účinků státní podpory a výsledného vyvážení pozitivních a negativních účinků. Ověření vyváženosti má tuto strukturu:

(17)

Ověření vyváženosti se použije při navrhování pravidel státní podpory i při posuzování jednotlivých případů.

(18)

Ustanovení čl. 2 první odrážka Smlouvy o Evropské unii stanoví, že udržitelný rozvoj je jedním z cílů Evropské unie. Měl by vycházet z hospodářské prosperity, sociální soudržnosti a vysoké úrovně ochrany životního prostředí. Prosazování ochrany životního prostředí proto představuje důležitý cíl ve společném zájmu. Článek 6 Smlouvy o ES navíc zmiňuje potřebu zahrnout požadavky na ochranu životního prostředí do všech politik Společenství a čl. 174 odst. 2 stanovuje, že politika v oblasti životního prostředí musí být založena na zásadách obezřetnosti, prevence, odvrácení ohrožení životního prostředí (8) u zdroje a na zásadě „znečišťovatel platí“.

(19)

Tyto pokyny stanoví podmínky pro povolování státní podpory, aby se reagovalo na ta selhání trhu, která nevedou k optimální úrovni ochrany životního prostředí.

(20)

Nejčastější selhání trhu v oblasti ochrany životního prostředí souvisí s negativními externími faktory. Podniky jednající ve svém vlastním zájmu nejsou při rozhodování o konkrétní výrobní technologii nebo o objemu výroby nijak podporovány v tom, aby zohledňovaly záporné externí faktory, které vznikají při výrobě. Jinými slovy jsou výrobní náklady, které nese podnik, nižší než náklady, které nese společnost. Podniky tak nejsou nijak motivovány k tomu, aby snižovaly míru znečišťování nebo přijímaly individuální opatření na ochranu životního prostředí.

(21)

Státy, které se musí s tímto selháním trhu vypořádat, většinou přijímají právní úpravu k tomu, aby zajistily přijetí odpovědnosti na záporné externí faktory vznikající při výrobě. Podniky způsobující znečištění pak musí na základě zavedení norem, zdanění, hospodářských nástrojů a dalších právních předpisů uhradit náklady za znečišťování společnosti – v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“. Promítnutí těchto záporných externích faktorů do vlastních nákladů podniků negativně ovlivní příjmy těchto podniků. Vzhledem k tomu, že znečištění nestejně způsobují různá průmyslová odvětví a různé podniky, náklady na přijetí právní úpravy, která je příznivá pro životní prostředí, jsou rozdílné nejen mezi jednotlivými podniky, ale také mezi členskými státy. Jednotlivé členské státy navíc různě vnímají potřebu zavádět náročné cíle v oblasti životního prostředí.

(22)

Vzhledem k chybějícím normám Společenství a tržně orientovaných nástrojů, které by zcela odrážely zásadu „znečišťovatel platí“ (selhání právních předpisů), se mohou členské státy jednostranně zasadit o uplatňování vyšší úrovně ochrany životního prostředí. Pro podniky působící na jejich území to však může znamenat vznik dodatečných nákladů. Z tohoto důvodu mohou členské státy vedle právní úpravy využívat i státní podporu jako kladnou pobídku určenou k dosažení vyšší úrovně ochrany životního prostředí. K dosažení tohoto cíle existují dva způsoby:

(23)

Při zajištění vhodnější ochrany životního prostředí představuje důležitou úlohu zásah státu. Právní úprava a tržně orientované nástroje jsou nejdůležitějšími nástroji určenými k plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí. Mírné nástroje, jako například dobrovolné ekoznačky a šíření technologií příznivých pro životní prostředí, mohou mít rovněž významnou úlohu. I když však může být nalezení optimální skladby politických nástrojů složité, existence selhání trhu nebo politických cílů automaticky neodůvodňuje poskytnutí státní podpory.

(24)

Znečišťovatel by podle zásady „znečišťovatel platí“ měl zaplatit všechny náklady za jím způsobené znečištění, včetně nepřímých nákladů, které nese společnost. Z tohoto důvodu může být právní úprava v oblasti životního prostředí užitečným nástrojem ke zvýšení zátěže, kterou nese znečišťovatel. Dodržování zásady „znečišťovatel platí“ teoreticky zajišťuje, aby byla napravena selhání trhu související se zápornými externími faktory. Pokud by tedy byla plně uplatňována zásada „znečišťovatel platí“, nebylo by k dosažení výsledku, který by byl z tržního hlediska účinný, zapotřebí dalšího zásahu státu. Zásada „znečišťovatel platí“ i nadále představuje hlavní pravidlo a státní podpora je ve skutečnosti druhou nejlepší volbou. Využití státní podpory v souvislosti se zásadou „znečišťovatel platí“ by zbavilo znečišťovatele povinnosti uhradit náklady na znečištění, které způsobil. V těchto případech tedy státní podpora nemůže být vhodným nástrojem.

(25)

Zvláště kvůli nedostatečnému provádění zásady „znečišťovatel platí“ je však stávající úroveň ochrany životního prostředí často považována za neuspokojivou, a to z těchto důvodů:

(26)

V souvislosti s neuspokojivou úrovní ochrany životního prostředí může státní podpora, i když neřeší všechny výše uvedené problémy, podnikům poskytnout kladné pobídky, aby prováděly činnosti nebo realizovaly investice, které nejsou závazné a které by jinak nebyly společnostmi usilujícími o dosažení zisku prováděny. Kromě toho by státní podpora mohla být vhodným nástrojem, který by členským státům usnadnil přijetí přísnější vnitrostátní právní úpravy v oblasti životního prostředí, než jsou normy Společenství, a to tak, že se sníží zatížení podniků danou právní úpravou nejvíce dotčených, a tím bude umožněno přijetí uvedené právní úpravy.

(27)

Státní podpora na ochranu životního prostředí musí vést k tomu, že její příjemce změní své chování tak, aby byla úroveň ochrany životního prostředí vyšší než v případě, že by podpora nebyla poskytnuta. Ovšem investice do lepší ochrany životního prostředí mohou zároveň znamenat i vyšší příjmy (9) a nebo nižší náklady (10) a být tak z ekonomického hlediska výhodné samy o sobě. Je proto nutné ověřit, zda by k dané investici nedošlo i bez poskytnutí státní podpory.

(28)

Cílem je se ujistit, že podnik by se bez poskytnutí podpory do stejné činnosti kvůli jejím skutečným výhodám nezapojil. Motivační účinek je zjištěn pomocí srovnávací analýzy, a to porovnáním míry zamýšlené aktivity s podporou a bez podpory. Klíčem k určení, zda státní podpora měla motivační účinek, je správné vymezení srovnávacího scénáře. Je to rovněž nezbytné pro výpočet nákladů na dodatečné investice nebo výrobu, které byly vynaloženy k dosažení vyšší míry ochrany životního prostředí.

(29)

Ke splnění závazných norem Společenství bude možná nutné provést další investice. Vzhledem k tomu, že by společnost musela tyto normy dodržet v každém případě, nelze státní podporu určenou na dosažení souladu s již platnými závaznými normami Společenství odůvodnit.

(30)

Má se za to, že podpora je přiměřená, pouze pokud by s nižší podporou nemohlo být stejného výsledku dosaženo. Přiměřenost může rovněž záviset na stupni selektivity opatření.

(31)

Částku podpory je především třeba omezit na minimální hodnotu, která je nutná k dosažení požadované ochrany životního prostředí. Způsobilé náklady na investiční podporu proto vycházejí z pojmu dodatečných (čistých) nákladů, kterých je třeba k dosažení cílů v oblasti životního prostředí. Toto pojetí znamená, že aby bylo možné stanovit částku podpory, je v zásadě třeba od dodatečných investičních nákladů odečíst veškeré ekonomické výhody, které tato investice podniku přinese.

(32)

Je ovšem obtížné plně zohlednit všechny ekonomické výhody, které další investice podniku přinese. Například metodika výpočtu způsobilých nákladů uvedených v bodech 80 až 84 počítá s provozními výhodami pouze v určitém počátečním období po uskutečnění investice. Podobně se v této souvislosti nepočítá ani s určitými druhy výhod, které nelze vždy snadno změřit – jako je tzv. „zelená image“ podpořená investicemi do životního prostředí. Komise se proto domnívá, že aby byla podpora přiměřená, musí být částka podpory nižší než způsobilé náklady na danou investici – viz přílohu. Podpora může dosáhnout výše 100 % způsobilých investičních nákladů pouze v případě, že je poskytnuta na základě skutečně konkurenčního nabídkového řízení s jasnými, transparentními a nediskriminačními podmínkami účinně zajišťujícími, že částka podpory bude pouze taková, aby pokryla minimální požadavky nezbytné k dosažení cíle ochrany životního prostředí. Za těchto okolností totiž lze předpokládat, že příslušné nabídky zohledňují veškeré možné výhody takové další investice.

(33)

V případě některých opatření navíc nelze při výpočtu částky podpory vycházet z dodatečných nákladů; to je případ podpory ve formě osvobození od daní nebo daňových úlev v oblasti životního prostředí a podpory ve formě systémů obchodování s povolenkami. Přiměřenost je v těchto případech třeba zajistit prostřednictvím podmínek a kritérií pro poskytnutí osvobození od daně nebo daňových úlev, která zabezpečí, že příjemce nezíská nadměrné výhody a že selektivita opatření bude omezena na úplné minimum.

(34)

Relativní náklady na ochranu životního prostředí posuzované na základě rozsahu činnosti jsou často vyšší pro malé a střední podniky. Schopnost malých a středních podniků nést tyto náklady navíc často omezují nedostatky kapitálového trhu. Z tohoto důvodu a s ohledem na menší riziko vážného narušení hospodářské soutěže v případě, kdy jsou příjemci malé a střední podniky, lze ve prospěch těchto podniků u některých druhů podpory odůvodnit přiznání bonusu.

(35)

Členské státy se navíc vyzývají, aby při dosahování ekologických přínosů zajistily nákladovou efektivnost tím, že si například vyberou opatření, u nichž dojde ke značné úspoře vnějších nákladů v porovnání s částkou. Vzhledem k tomu, že však neexistuje přímá vazba mezi uspořenými vnějšími náklady a náklady, které podnik nese, je možné uspořené vnější náklady ve výjimečných případech použít jako základ pro stanovení částek státní podpory. Aby se podniku v běžných případech poskytla dostatečná pobídka ke změně jeho jednání, musí být částka podpory přímo vázána na náklady, které podnik nese.

(36)

Pokud jsou opatření státní podpory v oblasti životního prostředí dobře cílená tak, aby pouze představovala protiváhu skutečných dodatečných nákladů souvisejících s vyšší úrovní ochrany životního prostředí, je riziko, že podpora nežádoucím způsobem naruší hospodářskou soutěž, za normálních okolností spíše omezené. Z těchto důvodů je proto zásadní, aby byla opatření státní podpory v oblasti životního prostředí dobře cílená. Pokud státní podpora není k tomu, aby se dosáhlo požadovaného cíle, nezbytná nebo přiměřená, naruší se hospodářská soutěž. Konkrétně se může jednat o případ, kdy podpora vede k:

(37)

V některých případech je cílem opatření zásah do fungování trhu s úmyslem zvýhodnit, k všeobecnému prospěchu životního prostředí, určitý typ výroby šetrné k životnímu prostředí na úkor jiné, produkující větší znečištění. V důsledku takových opatření budou dotčení výrobci produktů šetrných k životnímu prostředí schopní dosáhnout lepšího postavení na trhu než jejich konkurenti nabízející výrobky, které jsou k životnímu prostředí méně šetrné. V takových případech bude Komise při posuzování negativního dopadu opatření na podniky nedostávající podporu – konkrétně vlivu na jejich postavení na trhu a tím i na jejich zisky – brát v úvahu celkový vliv daného opatření na životní prostředí. Čím nižší je očekávaný účinek daného opatření na životní prostředí, tím důležitější je ověření jeho účinku na podíly na trhu a na zisk konkurenčních výrobků.

(38)

Aniž by byly dotčeny články 4 až 7 nařízení Rady (ES) č. 659/1999, ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (11), liší se právní domněnky, které Komise uplatňuje, podle druhu oznámeného opatření státní podpory.

(39)

Komise v kapitole 3 těchto pokynů uvedla řadu opatření, v jejichž případě se předem domnívá, že státní podpora bude reagovat na selhání trhu omezující ochranu životního prostředí nebo zlepší úroveň ochrany životního prostředí. Komise dále stanovuje řadu podmínek a parametrů, které mají zajistit, aby státní podpora měla skutečně motivační účinek, byla vyvážená a aby její negativní dopad na hospodářskou soutěž a obchod byl jen omezený. Kapitola 3 proto obsahuje parametry týkající se podporované činnosti, intenzity podpor a podmínek slučitelnosti.

(40)

Pokud však jde o částky podpory přesahující určité prahové hodnoty, jakož i o některé specifické situace, je vzhledem k vyššímu riziku narušení hospodářské soutěže a obchodu třeba provést další kontrolu. Tato dodatečná kontrola bude běžně představovat další a podrobnější analýzu skutkového podstaty opatření provedenou podle kapitoly 5. Tato opatření budou prohlášena za slučitelná v případě, že z ověření vyváženosti provedeného podle kapitoly 5 vyplyne celkově pozitivní hodnocení. V souvislosti s touto analýzou se bude předpokládat, že kritéria slučitelnosti nejsou na počátku splněna. Osvobození od ekologické daně a daňové úlevy budou předmětem posouzení podle kapitoly 4 (12).

(41)

Na základě podrobného posouzení Komise může podporu schválit, může prohlásit, že je neslučitelná se společným trhem nebo může rozhodnutí o slučitelnosti podpory vázat na splnění určitých podmínek.

(42)

Komise identifikovala řadu opatření, u nichž může být státní podpora za specifických podmínek slučitelná s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES.

(43)

Tento druh podpory podnikům poskytuje individuální pobídky k tomu, aby dosáhly vyšší úrovně ochrany životního prostředí. Za normální situace nemá podnik motivaci k tomu, aby dodržoval přísnější normy, než jsou závazné normy, pokud náklady na takový postup převyšují výhody, které podnik získává. V těchto případech lze poskytnout státní podporu k tomu, aby se pro podnik vytvořila pobídka zlepšovat ochranu životního prostředí. V souladu s cílem Společenství podporovat ekologické inovace lze příznivěji zacházet s projekty ekologických inovací, které reagují na dvojí selhání trhu související s vyšším rizikem inovací a environmentálním aspektem projektu. Cílem podpory určené pro ekologické inovace je tedy zrychlit rozšiřování ekologických inovací na trhu.

(44)

Doprava se významně podílí na celkových emisích skleníkových plynů (přibližně 30 %), jakož i na místním znečištění prachem, částicemi a látkami NOx a SOx. Je proto třeba podporovat čisté způsoby dopravy, aby se bojovalo proti globálním změnám klimatu a aby se snižovalo místní znečistění, zejména ve městech. V této souvislosti je zejména zapotřebí posílit nákup vozidel, která méně zatěžují životní prostředí (včetně čistých lodí).

(45)

Tyto pokyny nepovolují podporu, která má podnikům pomoci dosáhnout souladu s platnými normami Společenství, protože taková podpora by nevedla k vyšší úrovni ochrany životního prostředí. Státní podpora však může zajistit podstatně rychlejší provádění nově přijatých norem Společenství, které zatím nevstoupily v platnost, čímž přispívá k rychlejšímu snižování znečištění, než by tomu bylo bez poskytnutí podpory. Státní podpora v takových případech může představovat individuální pobídky pro podniky, které vyváží účinky záporných externích faktorů souvisejících se znečišťováním.

(46)

Podpora podnikům pro studie zaměřené na investice k dosažení vyšší úrovně ochrany životního prostředí, než je úroveň zajištěná normami Společenství, nebo ke zvýšení úrovně ochrany životního prostředí v případě, že norma Společenství neexistuje, a pro studie zaměřené na úsporu energií a výrobu energie z obnovitelných zdrojů reaguje na selhání trhu související s nevyvážeností informací. Podniky často podceňují možnosti a výhody spojené s úsporou energií a s energií z obnovitelných zdrojů, což vede k nedostatečným investicím.

(47)

Tento druh podpory reaguje na selhání trhu související se zápornými externími faktory tím, že vytváří individuální pobídky ke splnění ekologických cílů v oblasti úspory energie a v oblasti snižování emisí skleníkových plynů. Cílem na úrovni Společenství stanoveným ve sdělení Komise Evropské radě a Evropskému parlamentu – Energetická politika pro Evropu (13), je dosáhnout do roku 2020 minimálně 20 % snížení emisí skleníkových plynů (oproti hodnotám v roce 1990), což prosazovala i Evropská rada na svém zasedání ve dnech 8. a 9. března 2007. Členské státy mají navíc podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení směrnice Rady 93/76/EHS (14) povinnost přijmout a usilovat o úplné dosažení národního orientačního cíle pro úsporu energie, který představuje úsporu ve výši 9 % během devíti let. Poskytnutí státní podpory může být vhodné v případech, kdy povinnost realizovat investice vedoucí k úspoře energie nevyplývá z použitelných norem Společenství, a v případech, kdy tyto investice nejsou ziskové, tj. náklady na úsporu energie převyšují následnou vlastní hospodářskou výhodu. V případě malých a středních podniků může být zapotřebí vyšší podpory, aby se vzala v úvahu skutečnost, že malé a střední podniky často podceňují dlouhodobé výhody spojené s úsporou energie, což u nich vede k nižším investicím do opatření pro úsporu energie.

(48)

Tento druh podpory reaguje na selhání trhu související se zápornými externími faktory tím, že vytváří individuální pobídku ke zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové výrobě energie. Větší využívání obnovitelných zdrojů energie je jednou z priorit Společenství v oblasti životního prostředí, jakož i hospodářskou prioritou a prioritou v oblasti energetiky. Očekává se, že bude hrát významnou úlohu při plnění cílů, které se týkají snižování emisí skleníkových plynů. Cílem na úrovni Společenství stanoveným ve sdělení Komise Evropské radě a Evropskému parlamentu – Energetická politika pro Evropu je do roku 2020 dosáhnout 20 % podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v EU. Státní podpora může být odůvodněna, pokud jsou náklady na výrobu energie z obnovitelných zdrojů vyšší než náklady na výrobu ze zdrojů méně šetrných k životnímu prostředí a pokud pro jednotlivé podniky neexistuje žádná závazná norma Společenství týkající se podílu energie z obnovitelných zdrojů. Vysoké náklady na výrobu některých druhů energie z obnovitelných zdrojů neumožňují, aby příslušné podniky uplatňovaly na trhu konkurenceschopné ceny, a tím pro obnovitelné zdroje energie vytváří překážku vstupu na trh. Díky technologickému rozvoji v oblasti obnovitelných zdrojů energie a díky postupně se zvyšující internalizaci externích environmentálních faktorů (vyplývajících například ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES ze dne 15. ledna 2008 o integrované prevenci a omezování znečištění (15), právních předpisů o kvalitě ovzduší a systému na obchodování s emisemi) se však rozdíl ve výši nákladů během posledních let postupně snižuje a potřeba poskytovat podporu se omezuje.

(49)

Jak navíc vyplývá z hodnotící zprávy o dosaženém pokroku v oblasti biopaliv (16), podpora využívání biopaliv představuje přínos jak pro bezpečnost dodávek, tak pro udržitelnou politiku v oblasti boje proti změnám klimatu. Státní podpora proto může představovat vhodný nástroj pro využití energie z obnovitelných zdrojů pouze v případě, kdy je přínos ve formě udržitelnosti zřejmý. Především pak nebudou považována za způsobilá pro státní podporu biopaliva, která nesplňují podmínku udržitelnosti stanovenou v čl. 15 návrhu směrnice Evropského parlamentu a rady o podpoře užívání energie z obnovitelných zdrojů (17). Při vytváření programů podpory mohou členské státy podpořit k využívání biopaliv přinášejících dodatečné výhody – včetně výhody diverzifikace, kterou nabízejí biopaliva vyrobená z odpadů, reziduí, celulózy a lignocelulózy – tím, že patřičně zohlední rozdílné náklady na výrobu energie z tradičních biopaliv na jedné straně, a z biopaliv přinášejících dodatečné výhody na straně druhé.

(50)

Pokud jde o vodní elektrárny, je třeba upozornit na to, že jejich vliv na životní prostředí může být dvojí. Vzhledem k nízkým emisím skleníkových plynů jistě představují určitý potenciál, a mohou tak hrát důležitou úlohu v celkové skladbě zdrojů energie. Na druhé straně ale mohou mít tato zařízení negativní vliv například na vodní systémy a biologickou rozmanitost (18).

(51)

Tyto druhy podpory reagují na selhání trhu související se zápornými externími faktory tím, že vytvářejí individuální pobídky ke splnění cílů v oblasti životního prostředí, pokud jde úspory energie. Kombinovaná výroba tepla a elektrické energie je nejúčinnější způsob výroby tepla a elektrické energie zároveň. Při společné výrobě tepla a elektrické energie se méně plýtvá energií. Strategie Společenství navržená ve strategii Komise pro kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie z roku 1997 uvádí za celkový orientační cíl zdvojnásobení podílu výroby elektrické energie pocházející z kombinované výroby tepla a elektrické energie do roku 2010 na 18 %. Od té doby byla důležitost kombinované výroby tepla a elektrické energie pro energetickou strategii EU zdůrazněna přijetím směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES ze dne 11. února 2004 o podpoře kombinované výroby tepla a elektrické energie založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií a o změně směrnice 92/42/EHS (19) a kapitolou o kombinované výrobě tepla a elektrické energie v Akčním plánu pro energetickou účinnost: Využití možností (20). Tento dokument také poukazuje na potenciál, který má odpadní teplo pocházející například z průmyslu nebo z veřejných síťových služeb při užitečném využití, například u dálkového vytápění. Dálkové vytápění může být navíc energeticky účinnější než individuální vytápění a může znamenat značné zlepšení kvality ovzduší ve městech. Proto za předpokladu, že se prokáže, že dálkové vytápění je při kombinované výrobě a distribuci tepla méně znečišťující a více energeticky účinné, ale dražší než individuální vytápění, lze poskytnout státní podporu s cílem vytvořit pobídky určené k dosažení cílů v oblasti životního prostředí. Stejně, jako tomu je v případě energie z obnovitelných zdrojů, však lze očekávat, že postupná internalizace externích environmentálních faktorů v nákladech na jiné technologie sníží potřebu podpory tím, že přinese postupné přibližování těchto nákladů a nákladů na kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie a na dálkové vytápění.

(52)

Tato podpora je určena k poskytnutí individuálních pobídek určených k dosažení cílů v oblasti životního prostředí, které souvisejí s nakládání s odpady (21). Šestý akční program pro životní prostředí označuje prevenci vzniku odpadů a nakládání s odpady jako jednu ze čtyř hlavních priorit. Primárním cílem je oddělit tvorbu odpadu z hospodářské činnosti tak, aby růst EU nevedl k čím dál většímu vzniku odpadů. V této souvislosti lze původci odpadu (podle oddílu 3.1.1.), jakož i podnikům, které nakládají s odpady pocházejícími od jiných podniků nebo je recyklují (podle oddílu 3.1.9.), poskytnout státní podporu. Je však třeba zajistit kladný účinek na životní prostředí, nesmí se obcházet zásada „znečišťovatel platí“ a nesmí být narušeno běžné fungování trhů s druhotnými surovinami.

(53)

Tento druh podpory je určen k vytvoření individuálních pobídek, které mají vyvážit dopad záporných externích faktorů v případech, kdy nelze identifikovat znečišťovatele a přimět ho k zaplacení za nápravu ekologických škod, které způsobil. Státní podpora může být v těchto případech odůvodněna, pokud náklady na nápravu převyšují následné zvýšení hodnoty dané lokality.

(54)

Tento druh investiční podpory je určen k vytvoření individuálních pobídek, které mají snížit záporné externí faktory tím, že se přemístí nejvíce znečišťující podniky do oblastí, kde toto znečištění nebude mít tak škodlivý dopad, čímž se sníží vnější náklady. Tyto pokyny v souladu se zásadou obezřetnosti zavádějí možnost poskytnout státní podporu na přemístění vysoce rizikových zařízení podle směrnice Rady č. 96/82/ES ze dne 9. prosince 1996 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek (22) (dále jen „směrnice Seveso II“). Havárie, k nimž došlo v minulosti, ukázaly, že umístění zařízení, na něž se vztahuje směrnice Seveso II, má zásadní význam pro prevenci havárií i omezení jejich následků pro obyvatelstvo a životní prostředí. Státní podpora proto může být odůvodněna, pokud k přemístění dojde z důvodů týkajících se životního prostředí. Aby se zajistilo, že podpory se neposkytne na přemístění z jiných důvodů, vyžaduje se, aby příslušný veřejný orgán přijal správní nebo soudní rozhodnutí o přemístění podniku nebo aby příslušný veřejný orgán a daný podnik dospěly k dohodě o přemístění podniku. Způsobilé náklady se musí zohlednit tak, aby odrážely jakoukoli výhodu, kterou podnik na základě přemístění mohl získat.

(55)

Systémy obchodování s povolenkami mohou zahrnovat státní podporu různým způsobem, například pokud jsou povolení a povolenky poskytovány členskými státy za cenu nižší než jejich tržní hodnota a toto jednání lze přičítat členskému státu. Tento druh podpory lze využít na záporné externí faktory tím, že se umožní zavedení tržních nástrojů se zaměřením na ekologické cíle. Pokud bude celková částka povolení, kterou členský stát poskytuje, nižší než celková částka předpokládaných potřeb podniků, bude celkový účinek na úroveň ochrany životního prostředí pozitivní. Co se týče individuální úrovně jednotlivých podniků, pokud povolenky, které byly podniku poskytnuty, nezahrnují celkovou částku jeho předpokládaných potřeb, tento podnik musí buď snížit míru znečištění, čímž přispěje ke zlepšení úrovně ochrany životního prostředí, nebo na trhu dokoupit další povolenky, čímž poskytne náhradu za znečištění, které způsobil. Aby se omezilo narušení hospodářské soutěže, nelze odůvodnit přidělení povolenek nad rámec potřeb a je třeba přijmout předpisy k zamezení vzniku neodůvodněných překážek vstupu na trh.

(56)

Při posuzování případů vzniklých v období obchodování, jež končí 31. prosince 2012, použije Komise kritéria uvedená v bodě 55. V případech vzniklých v období obchodování po tomto datu Komise posoudí opatření podle jejich nezbytnosti a přiměřenosti. Toto bude navíc budou použito při revizi stávajících pokynů, přičemž bude vzata v úvahu především nová směrnice o systému obchodování s emisemi CO2 v EU pro obchodování po 31. prosinci 2012.

(57)

Snížení ekologické daně či osvobození od ní týkající se některých odvětví nebo kategorií podniků mohou zajistit možnost přijetí vyšších daní pro jiné podniky, což povede k celkovému zlepšení internalizace nákladů a vytvoření dalších pobídek na zlepšení ochrany životního prostředí. Tento druh podpory může být nezbytný pro nepřímou reakci na záporné externí faktory tím, že se usnadní zavedení nebo zachování relativně vysokého vnitrostátního ekologického zdanění. Aby byla podpora slučitelná, musí se prokázat, že osvobození od daně či snížení daně je nezbytné pro všechny zvažované kategorie příjemců a že jsou co do rozsahu přiměřené. Předpokládá se, že se jedná o případy, kdy příjemci platí alespoň minimální úroveň zdanění Společenství stanovou odpovídající směrnicí, pokud tato existuje. V opačném případě bude nezbytnost podpory záviset na tom, v jakém rozsahu se vnitrostátní daň projeví na výrobních nákladech a na možnosti převést daň na spotřebitele a snížit ziskové rozpětí. Přiměřenost bude záviset na tom, do jaké míry mohou příjemci dále snižovat svou spotřebu či emise, jakou částku odvádějí formou vnitrostátní daně nebo v jaké míře jsou zavázáni environmentálními dohodami ke snižování znečištění (23).

(58)

Tyto pokyny se vztahují na státní podporu na ochranu životního prostředí. Budou se uplatňovat podle dalších politik Společenství o státní podpoře, dalších ustanovení Smlouvy o založení Evropského společenství a Smlouvy o Evropské unii a právních předpisů, které byly podle těchto smluv přijaty.

(59)

Tyto pokyny se vztahují na podporu (24) prosazující ochranu životního prostředí ve všech odvětvích upravených Smlouvou o ES. Rovněž se vztahují na ta odvětví, na něž se vztahují zvláštní pravidla Společenství o státní podpoře (zpracování oceli, stavba lodí, motorová vozidla, syntetická vlákna, doprava, uhlí, zemědělství a rybolov), pokud z těchto zvláštních pravidel nevyplývá opak.

(60)

Tyto pokyny se nevztahují na návrhy a výrobu produktů šetrných k životnímu prostředí, strojů nebo dopravních prostředků, které mohou být provozovány za využití menšího množství přírodních zdrojů, ani na opatření přijatá v rámci závodů nebo jiných výrobních jednotek s cílem zlepšit bezpečnost nebo hygienu.

(61)

Co se týče zemědělství a rybolovu, tyto pokyny upravují podporu na ochranu životního prostředí ve prospěch podniků činných v oblasti zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh. Pokud se podpora v případě podniků činných v oblasti zpracování produktů rybolovu a jejich uvádění na trh týká výdajů způsobilých podle nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu (25), maximální povolená míra podpory představuje buď míru podpory poskytnutou podle těchto pokynů, nebo míru podpory upravenou uvedeným nařízením, a to tu, která je vyšší. Pokud jde o oblast zemědělské prvovýroby, tyto pokyny se vztahují pouze na opatření, na něž se nevztahují pokyny Společenství pro státní podporu v odvětvích zemědělství a lesnictví na období 2007 až 2013 (26), a pokud jde o prvovýrobu v oblasti rybolovu a akvakultury, uplatní se pouze v případě, že neexistují žádná zvláštní ustanovení pro podporu na ochranu životního prostředí.

(62)

Tyto pokyny se nevztahují na financování opatření na ochranu životního prostředí, která se týkají dopravní infrastruktury v oblasti letecké, silniční a železniční dopravy, vnitrozemských vodních cest a námořní dopravy, včetně jakéhokoli projektu ve společném zájmu tak, jak jsou vymezeny v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě (27).

(63)

Na státní podporu na výzkum, vývoj a inovace v oblasti životního prostředí se uplatňují pravidla vyplývající z rámce Společenství pro státní podporu na výzkum, vývoj a inovace (28). Tyto pokyny se však vztahují na šíření ekologických inovací na trhu (získání majetku v oblasti ekologických inovací).

(64)

Charakteristické znaky podpory na vzdělávání v oblasti životního prostředí neodůvodňují jiná samostatná pravidla než jsou pravidla týkající se podpor na vzdělávání obecně, a proto bude Komise tuto podporu posuzovat podle ustanovení nařízení Komise (ES) č. 68/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory na vzdělávání (29).

(65)

Pokud jde o pomoc malým a středním podnikům v jejich snaze o zlepšení ochrany životního prostředí, hrají konzultační služby důležitou roli. Mohou být použity především při provádění ekologických auditů nebo při vyhodnocování hospodářského přínosu ekologické investice pro podnik, a dát tudíž malým a středním podnikům podnět k provedení investice podporující ochranu životního prostředí. Podpora určená malým a středním podnikům na poradenské a konzultační služby v oblasti životního prostředí může být poskytnuta podle nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům (30).

(66)

Tyto pokyny se nevztahují na uvízlé náklady vymezené ve sdělení Komise o metodice pro analýzu státní podpory v souvislosti s uvízlými náklady (31).

(67)

V rozsahu, v jakém se nepoužijí ustanovení týkají úspory energie uvedené v oddíle 3.1.5, se tyto pokyny nepoužijí na státní podpory na investice do infrastruktury týkající se dálkového vytápění, které budou posuzovány podle čl. 83 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES.

(68)

V některých členských státech mohou společnosti podléhat ekologickým daním a současně se účastnit režimů obchodovatelných povolenek. Komise v těchto situacích dosud nemá dostatek zkušeností v posuzování slučitelnosti snižování ekologických daní. Z tohoto důvodu je příliš brzy na to, aby Komise mohla v této souvislosti vydávat obecné pokyny. Místo toho bude posouzení těchto případů v rozsahu, v jakém představují státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, prováděno na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES.

(69)

Některé prostředky, kterými mají členské státy v úmyslu podpořit elektrárny na fosilní paliva nebo jiná průmyslová zařízení vybavená pro zachycování, dopravu a uchovávání CO2 nebo jednotlivé prvky řetězce zachycování a uchovávání uhlíku, by mohly představovat státní podporu, ale vzhledem k nedostatku zkušeností je příliš brzy na přijetí pokynů, které by takovou podporu povolovaly. S ohledem na strategický význam této technologie pro Společenství, pokud jde o energetickou bezpečnost, o snížení emisí skleníkových plynů a dosažení schváleného dlouhodobého cíle, aby se změna klimatu udržela na hodnotě 2 °C nad hodnotou z předindustriálního období, a s ohledem na uváděnou podporu Komise pro výstavbu demonstračních zařízení v průmyslovém měřítku až do roku 2015 za předpokladu, že je to pro životní prostředí bezpečné a přispívá to k ochraně životního prostředí, zastává Komise vzhledem ke státním podporám na tyto projekty vesměs kladný postoj (32). Projekty lze posuzovat podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES nebo mohou být způsobilé jako významné projekty společného evropského zájmu za podmínek podle čl. 87 odst. 3 písm. b) Smlouvy a bodu 147 těchto pokynů.

(70)

Pro účely těchto pokynů se rozumí:

(71)

Státní podpora na ochranu životního prostředí je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES, pokud na základě ověření vyváženosti vede k činnostem posilujícím ochranu životního prostředí, aniž by negativně ovlivnila obchodní podmínky způsobem, který by byl v rozporu se společným zájmem. V této souvislosti by režimy podpory měly být schváleny na přiměřenou dobu, a to aniž by byla dotčena možnost, že členský stát po uplynutí doby určené v rozhodnutí Komise opatření opakovaně oznámí. Členské státy mohou podpořit oznámení opatření podpory pečlivým vyhodnocením obdobných opatření podpory v minulosti s prokázáním motivačního účinku podpory.

(72)

Opatření popsaná v bodech 73 až 146 mohou být slučitelná podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES.

(73)

Investiční podpora, která podnikům umožní řídit se přísnějšími normami, než jsou normy Společenství, nebo zvyšovat úroveň ochrany životního prostředí v případě, že norma Společenství neexistuje, se považuje za slučitelnou se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v bodech 73 až 84 a oddílu 3.2.

(74)

Podporovaná investice musí splňovat jednu z těchto dvou podmínek:

(75)

Podporu nelze poskytnout v případě, že zlepšeními se podniky dostávají do souladu s normami Společenství, které již byly schváleny, ale dosud nejsou platné (40).

(76)

Intenzita podpory nesmí přesáhnout 50 % způsobilých investičních nákladů, jak je uvedeno v bodech 80 až 84.

(77)

Intenzita podpory může dosáhnout výše 100 % způsobilých investičních nákladů uvedených v bodech 80 až 84 v případě, že investiční podpora je poskytnuta na základě skutečně konkurenčního nabídkového řízení s jasnými, transparentními a nediskriminačními podmínkami účinně zajišťujícími, že podpora bude pouze taková, aby pokryla minimální požadavky nezbytné k dosažení cíle ochrany životního prostředí. Toto nabídkové řízení musí být nediskriminační a musí zajistit účast dostatečného počtu podniků. Rozpočet spojený s nabídkovým řízením musí být ve své výši závazně omezen v tom smyslu, že podporu nemohou obdržet všichni žadatelé. Podpora musí být udělována na základě původní nabídky předložené uchazečem, čímž se vylučují následná vyjednávání.

(78)

Jestliže se investice týká získání majetku v oblasti ekologických inovací nebo spuštění projektu v oblasti ekologických inovací, lze intenzitu podpory zvýšit o 10 procentních bodů za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

(79)

Pokud má být investiční podpora poskytnuta podnikům, které se řídí přísnějšími normami, než jsou normy Společenství, nebo které zvyšují úroveň ochrany životního prostředí v případě, že norma Společenství pro malé a střední podniky neexistuje, intenzitu podpory lze zvýšit u středních podniků o 10 procentních bodů a u malých podniků o 20 procentních bodů, jak vyplývá z tabulky.

(80)

Způsobilé náklady musí být omezeny na dodatečné investiční náklady, jež jsou nezbytné k dosažení vyšší úrovně ochrany životního prostředí, než je vyžadováno normami Společenství, a budou vypočítány ve dvou krocích. Zaprvé, je-li to vhodné, investiční náklady přímo spojené s ochranou životního prostředí budou stanoveny na základě srovnávací analýzy. Zadruhé, odečtou se provozní přínosy a přičtou se provozní náklady.

(81)

Vymezení části investice přímo související s ochranou životního prostředí:

(82)

Vymezení provozních přínosů a nákladů: pokud není v této kapitole uvedeno jinak, musí být způsobilé náklady vypočítány bez jakýchkoli provozních přínosů a nákladů, které souvisejí s dodatečnými investicemi na ochranu životního prostředí a ke kterým došlo v prvních pěti letech existence dané investice. To znamená, že takové provozní přínosy musí být odečteny a takové provozní náklady přičteny k dodatečným investičním nákladům.

(83)

Způsobilé investice mohou mít formu investice do hmotného či nehmotného majetku.

(84)

V případě investic zaměřených na stanovení úrovně ochrany životního prostředí, která je vyšší než úroveň stanovená normami Společenství, se hypotetická srovnávací situace zvolí takto:

(85)

Obecná pravidla stanovená v bodech 73 až 84 se uplatní na podporu pro podniky v odvětví dopravy, které se řídí přísnějšími normami, než jsou normy Společenství, nebo které zvyšují úroveň ochrany životního prostředí při neexistenci norem Společenství. Aniž je dotčen bod 75, podpora na nákup nových dopravních prostředků pro dopravu po silnici, železnici, vnitrozemských vodních cestách a moři, které odpovídají schváleným normám Společenství, je přípustná tehdy, pokud k nákupu dojde před jejich vstupem v platnost a pokud se nová norma Společenství poté, co se stane závaznou, nemůže se zpětnou působností na již nakoupená vozidla použít.

(86)

V případě dodatečné montáže zařízení s cílem souvisejícím s ochranou životního prostředí v odvětví dopravy představují způsobilé náklady celkové čisté vynaložené náklady podle metodiky výpočtu čistých nákladů uvedené v bodech 80 až 84, pokud jsou stávající dopravní prostředky upraveny tak, aby splňovaly ekologické normy, které v okamžiku zahájení používání těchto dopravních prostředků ještě nebyly v platnosti, anebo pokud se na stávající dopravní prostředky nevztahují žádné ekologické normy.

(87)

Podpora určená k tomu, aby se dodržovaly nové normy Společenství, které zvyšují úroveň ochrany životního prostředí a které nejsou zatím platné, se považuje za slučitelnou se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES, pokud již normy Společenství byly přijaty a za předpokladu, že investice bude provedena a finalizována nejméně rok před vstupem normy v platnost.

(88)

Maximální intenzita podpory činí 25 % pro malé podniky, 20 % pro střední podniky a 15 % pro velké podniky, pokud je investice provedena nebo ukončena více než tři roky před závazným termínem pro provedení normy do vnitrostátního práva nebo před datem jejího vstupu v platnost. Maximální intenzita podpory činí 20 % pro malé podniky, 15 % pro střední podniky a 10 % pro velké podniky, pokud je investice provedena nebo ukončena v rozpětí jednoho až tří let před závazným termínem pro provedení normy do vnitrostátního práva nebo před datem jejího vstupu v platnost.

(89)

Způsobilé náklady musí být omezeny jen na dodatečné investiční náklady nezbytné k dosažení úrovně ochrany životního prostředí vyplývající z norem Společenství ve srovnání se stávající úrovní ochrany životního prostředí požadovanou předtím, než tyto normy vstoupí v platnost.

(90)

Způsobilé náklady je třeba vypočítat bez jakýchkoli provozních přínosů a provozních nákladů, které souvisejí s dodatečnými investicemi a ke kterým došlo v prvních pěti letech existence investice, jak je uvedeno v bodech 81, 82 a 83.

(91)

Podpora udělovaná společnostem na studie přímo spojené s investicemi za účelem dosažení norem za podmínek uvedených v oddílu 3.1.1, dosažení úspor energie za podmínek uvedených v oddíle 3.1.5 a výroby energie z obnovitelných zdrojů za podmínek uvedených v oddíle 3.1.6 se považuje za slučitelnou se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES, pokud jsou splněny podmínky stanovené v této kapitole. To platí i v případech, že investice, která je předmětem šetření, není na základě zjištění z přípravné studie provedena.

(92)

Intenzita podpory nesmí přesáhnout 50 % nákladů studie.

(93)

U studií prováděných malými a středními podniky lze intenzitu podpory zvýšit u středních podniků o 10 procentních bodů a u malých podniků o 20 procentních bodů, jak vyplývá z tabulky.

(94)

Investiční a/nebo provozní podpora, která podnikům umožňuje dosáhnout úspory energie, se považuje za slučitelnou se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES, pokud jsou splněny tyto podmínky:

(95)

Intenzita podpory nesmí přesáhnout 60 % způsobilých investičních nákladů.

(96)

Pokud má být investiční podpora na využití energie z obnovitelných zdrojů poskytnuta malým a středním podnikům, intenzitu podpory lze u středních podniků zvýšit o 10 procentních bodů a u malých podniků o 20 procentních bodů, jak vyplývá z tabulky.

(97)

Intenzita podpory může dosáhnout výše 100 % způsobilých investičních nákladů uvedených v bodě 98 v případě, že investiční podpora je poskytnuta na základě skutečně konkurenčního nabídkového řízení s jasnými, transparentními a nediskriminačními podmínkami účinně zajišťujícími, že podpora bude pouze taková, aby pokryla minimální požadavky nezbytné k dosažení maximální úspory energie. Toto nabídkové řízení musí být nediskriminační a musí zajistit účast dostatečného počtu podniků. Rozpočet spojený s nabídkovým řízením musí být ve své výši závazně omezen v tom smyslu, že podporu nemohou obdržet všichni žadatelé. Podpora musí být udělována na základě původní nabídky předložené uchazečem, čímž se vylučují následná vyjednávání.

(98)

Způsobilé náklady musí být omezeny jen na dodatečné investiční náklady potřebné k dosažení úspory energie, která je vyšší, než požadují normy Společenství.

Při výpočtu dodatečných nákladů je třeba dodržet tato pravidla:

(99)

Provozní podpora na úsporu energie se poskytne pouze za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

(100)

V případě podpory, která se postupně snižuje, nesmí intenzita podpory přesáhnout 100 % dodatečných nákladů v prvním roce, ale do konce pátého roku musí lineárně poklesnout až na nulu. V případě podpory, která se postupně nesnižuje, nesmí intenzita podpory přesáhnout 50 % dodatečných nákladů.

(101)

Environmentální podpora a provozní podpora na podporu energie z obnovitelných zdrojů se považuje za slučitelnou se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES, pokud jsou splněny podmínky uvedené v bodech 102 až 111. Státní podporu lze považovat za oprávněnou, pokud neexistuje závazná norma Společenství, která stanoví podíl energie z obnovitelných zdrojů pro jednotlivé podniky. Investiční podpora a / nebo provozní podpora na výrobu biopaliv je přípustná pouze pro udržitelná biopaliva.

(102)

Intenzita podpory nesmí přesáhnout 60 % způsobilých investičních nákladů.

(103)

Pokud má být investiční podpora na využití energie z obnovitelných zdrojů poskytnuta malým a středním podnikům, intenzitu podpory lze u středních podniků zvýšit o 10 procentních bodů a u malých podniků o 20 procentních bodů, jak vyplývá z tabulky.

(104)

Intenzita podpory může dosáhnout výše 100 % způsobilých investičních nákladů uvedených v bodech 105 až 106 v případě, že investiční podpora je poskytnuta na základě skutečně konkurenčního nabídkového řízení s jasnými, transparentními a nediskriminačními podmínkami účinně zajišťujícími, že podpora bude pouze taková, aby pokryla minimální požadavky nezbytné k výrobě maximálního množství energie z obnovitelných zdrojů. Toto nabídkové řízení musí být nediskriminační a musí zajistit účast dostatečného počtu podniků. Rozpočet spojený s nabídkovým řízením musí být ve své výši závazně omezen v tom smyslu, že podporu nemohou obdržet všichni žadatelé. Podpora musí být udělována na základě původní nabídky předložené uchazečem, čímž se vylučují následná vyjednávání.

(105)

V případě energie z obnovitelných zdrojů se způsobilé náklady musí omezit pouze na dodatečné investiční náklady, které příjemce vynaložil oproti klasické elektrárně nebo klasickému systému vytápění se stejnou kapacitou, pokud jde o účinnou výrobu energie.

(106)

Způsobilé náklady je třeba vypočítat bez jakýchkoli provozních přínosů a provozních nákladů, které souvisejí s dodatečnými investicemi na obnovitelné zdroje energie a ke kterým došlo v prvních pěti letech existence investice, jak je uvedeno v bodech 81, 82 a 83.

(107)

Provozní podporu na výrobu energie z obnovitelných zdrojů lze odůvodnit tak, aby pokryla rozdíl mezi náklady na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a tržní cenou daného druhu energie. To platí pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, která je následně prodána na trhu nebo je využita podnikem pro jeho vlastní spotřebu.

(108)

Členské státy mohou poskytnout podporu na výrobu energie z obnovitelných zdrojů takto:

(109)

Varianta 1

(110)

Varianta 2

(111)

Varianta 3

Členské státy mohou dále udělit provozní podporu v souladu s ustanoveními uvedenými v bodě 100.

(112)

Environmentální investiční podpora a provozní podpora na kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie se považuje za slučitelnou se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES za předpokladu, že kogenerační jednotka odpovídá definici vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektrické energie uvedené v bodě 70 odst. 11 a že u investiční podpory:

(113)

U provozní podpory musí stávající kogenerační jednotka odpovídat definici vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektrické energie uvedené v bodě 70 podbodě 11 a požadavku, že dojde k celkovým úsporám primární energie ve srovnání s oddělenou výrobou, jak je uvedeno ve směrnici 2004/8/ES a rozhodnutí 2007/74/ES.

(114)

Intenzita podpory nesmí přesáhnout 60 % způsobilých investičních nákladů.

(115)

Pokud má být investiční podpora na kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie poskytnuta malým a středním podnikům, intenzitu podpory lze u středních podniků zvýšit o 10 procentních bodů a u malých podniků o 20 procentních bodů, jak vyplývá z tabulky.

(116)

Intenzita podpory může dosáhnout výše 100 % způsobilých investičních nákladů uvedených v bodech 117 a 118 v případě, že investiční podpora je poskytnuta na základě skutečně konkurenčního nabídkového řízení s jasnými, transparentními a nediskriminačními podmínkami účinně zajišťujícími, že podpora bude pouze taková, aby pokryla minimální požadavky nezbytné k dosažení maximální úspory energie. Toto nabídkové řízení musí být nediskriminační a musí zajistit účast dostatečného počtu podniků. Rozpočet spojený s nabídkovým řízením musí být ve své výši závazně omezen v tom smyslu, že podporu nemohou obdržet všichni žadatelé. Podpora musí být udělována na základě původní nabídky předložené uchazečem, čímž se vylučují následná vyjednávání.

(117)

Způsobilé náklady se musí omezit pouze na dodatečné investiční náklady nutné ke vzniku zařízení na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie ve srovnání s referenční investicí.

(118)

Způsobilé náklady je třeba vypočítat bez jakýchkoli provozních přínosů a provozních nákladů, které souvisejí s dodatečnými investicemi a ke kterým došlo v prvních pěti letech existence investice, jak je uvedeno v bodech 81, 82 a 83.

(119)

Provozní podporu na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie lze podle pravidel pro provozní podporu na výrobu energie z obnovitelných zdrojů uvedených v oddíle 3.1.6.2 poskytnout:

(120)

Environmentální investiční podpora určená pro zařízení na energeticky účinné dálkové vytápění (44) se považuje za slučitelnou se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES za předpokladu, že povede k úsporám primární energie a že příjemce, tj. zařízení k dálkovému vytápění, odpovídá definici energeticky účinného dálkového vytápění vyplývající z bodu 70 podbodu 13 a že:

(121)

Intenzita podpory v případě zařízení na dálkové vytápění nesmí přesáhnout 50 % způsobilých investičních nákladů. Pokud je podpora určena pouze pro výrobní část zařízení na dálkové vytápění, budou se na úsporná zařízení na dálkové vytápění, která využívají energii z obnovitelných zdrojů nebo z kombinované výroby tepla a elektrické energie, vztahovat pravidla uvedená v oddílech 3.1.6. a 3.1.7.

(122)

Pokud má být investiční podpora na energeticky účinné dálkové vytápění poskytnuta malým a středním podnikům, intenzitu podpory lze u středních podniků zvýšit o 10 procentních bodů a u malých podniků o 20 procentních bodů, jak vyplývá z tabulky.

(123)

Intenzita podpory může dosáhnout výše 100 % způsobilých investičních nákladů uvedených v bodech 124 a 125 v případě, že investiční podpora je poskytnuta na základě skutečně konkurenčního nabídkového řízení s jasnými, transparentními a nediskriminačními podmínkami účinně zajišťujícími, že podpora bude pouze taková, aby pokryla minimální požadavky nezbytné k dosažení maximální úspory energie. Toto nabídkové řízení musí být nediskriminační a musí zajistit účast dostatečného počtu podniků. Rozpočet spojený s nabídkovým řízením musí být ve své výši závazně omezen v tom smyslu, že podporu nemohou obdržet všichni žadatelé. Podpora musí být udělována na základě původní nabídky předložené uchazečem, čímž se vylučují následná vyjednávání.

(124)

Způsobilé náklady se musí omezit pouze na dodatečné investiční náklady nezbytné k realizaci investice určené na energeticky účinné dálkové vytápění ve srovnání s referenční investicí.

(125)

Způsobilé náklady je třeba vypočítat bez jakýchkoli provozních přínosů a provozních nákladů, které souvisejí s dodatečnými investicemi a ke kterým došlo v prvních pěti letech existence investice, jak je uvedeno v bodech 81, 82 a 83.

(126)

Environmentální investiční podpora na nakládání s odpadem jiných podniků, a to včetně opětovného využití, recyklace a využití, se považuje za slučitelnou se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES za předpokladu, že takové nakládání dodržuje hierarchickou klasifikaci zásad nakládání s odpady (45) a je v souladu s podmínkami vyplývajícími z bodu 127.

(127)

Investiční podpora na nakládání s odpady bude poskytnuta pouze za předpokladu, že budou splněny všechny tyto podmínky:

(128)

Intenzita podpory nesmí přesáhnout 50 % způsobilých investičních nákladů.

(129)

Pokud má být investiční podpora na nakládání s odpady poskytnuta malým a středním podnikům, intenzitu podpory lze u středních podniků zvýšit o 10 procentních bodů a u malých podniků o 20 procentních bodů, jak vyplývá z tabulky.

(130)

Způsobilé náklady se musí omezit pouze na dodatečné investiční náklady nezbytné k realizaci investice, která vede k nakládání s odpady a kterou uskutečnil příjemce podpory, a to ve srovnání s referenční investicí, tj. klasickou výrobou, jež nezahrnuje nakládání s odpady ve stejné kapacitě. Od způsobilých nákladů je třeba odečíst náklady na takovou referenční investici.

(131)

Způsobilé náklady je třeba vypočítat bez jakýchkoli provozních přínosů a provozních nákladů, které souvisejí s dodatečnými investicemi v oblasti nakládání s odpady a ke kterým došlo v prvních pěti letech existence investice (47), jak je uvedeno v bodech 81, 82 a 83.

(132)

Investiční podpora určená podnikům odstraňujícím škody způsobené životnímu prostředí tím, že provádějí sanaci kontaminovaných lokalit, se považuje za slučitelnou se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES (48) za předpokladu, že vede ke zlepšení ochrany životního prostředí. Škodou na životním prostředí se rozumí poškození kvality půdy, povrchové nebo podzemní vody.

Pokud je znečišťovatel jasně označen, tato osoba musí v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ poskytnout prostředky na sanaci a státní podporu nelze poskytnout. V této souvislosti představuje „znečišťovatel“ osobu, která je odpovědná podle práva použitelného v jednotlivých členských státech, aniž je tím dotčeno přijetí právních předpisů Společenství v dané oblasti.

Pokud není zjištěn znečišťovatel nebo nemůže být přinucen nést náklady s tím spojené, může podporu získat osoba odpovědná za provedení práce.

(133)

Podpora na sanaci kontaminovaných lokalit může představovat až 100 % způsobilých nákladů.

Celková částka podpory nesmí za žádných okolností překročit skutečné výdaje, které podniku vznikly.

(134)

Způsobilé náklady odpovídají nákladům na sanační práce, od nichž se odečte navýšení hodnoty pozemku. V případě sanace kontaminovaných lokalit se za způsobilé náklady považují veškeré náklady, které podnik v rámci sanace vynaložil bez ohledu na to, zda jsou tyto náklady uvedeny jako dlouhodobá aktiva v účetní rozvaze podniku.

(135)

Investiční podpora na přemístění podniků do nových lokalit z důvodů souvisejících se životním prostředím se považuje za slučitelnou se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES, pokud jsou splněny tyto podmínky:

(136)

Příjemcem může být:

(137)

Intenzita podpory nesmí přesáhnout 50 % způsobilých investičních nákladů. Intenzitu podpory lze v případě středních podniků zvýšit o 10 procentních bodů a v případě malých podniků o 20 procentních bodů, jak vyplývá z tabulky.

(138)

Komise při stanovování částky způsobilých nákladů v případě podpory na přemístění zohlední především:

(139)

Systémy obchodování s povolenkami mohou zahrnovat státní podporu různým způsobem, například pokud jsou povolení a povolenky poskytovány za cenu nižší než jejich tržní hodnota a toto jednání lze přičítat členskému státu.

(140)

Státní podporu v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami lze prohlásit za slučitelnou se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v písmenech a) až d) tohoto bodu a bodě 141. Odchylně se bod 141 nevztahuje na obchodní období končící dnem 31. prosince 2012 pro režim obchodovatelných povolenek v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (50) (dále jen „ETS EU“) (51):

(141)

Komise posoudí nezbytnost a přiměřenost státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami podle těchto kritérií:

(142)

Státní podpora musí mít motivační účinek. Státní podpora na ochranu životního prostředí musí vést ke změně chování jejího příjemce tak, aby se zvýšila úroveň ochrany životního prostředí.

(143)

Komise má za to, že podpora nemá pro příjemce motivační účinek v případech, kdy byl projekt zahájen před tím, než příjemce předložil vnitrostátním orgánům žádost o státní podporu.

(144)

Pokud podpořený projekt není zahájen dříve než je podána žádost o podporu, předpokládá se, že požadavek na motivační účinek je automaticky splněn pro všechny kategorie podpory udělované malým a středním podnikům s výjimkou případů, kdy musí být podpora posuzována v souladu s podrobnějším posouzením v kapitole 5.

(145)

U všech ostatních podporovaných projektů bude Komise požadovat, aby členské státy existenci motivačního účinku doložily.

(146)

Za účelem prokázání motivačního účinku musí daný členský stát doložit, že bez této podpory, tj. v hypotetické srovnávací situaci, by alternativa, která je pro životní prostředí příznivější, nebyla zvolena. Za tímto účelem poskytnou dané členské státy informace prokazující, že:

(147)

Podporu určenou na provádění významných projektů ve společném evropském zájmu, které představují prioritu pro životní prostředí, lze považovat za slučitelnou se společným trhem podle čl. 87 odst. 3 písm. b) Smlouvy o ES za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

(148)

Aby Komise mohla daný projekt řádně posoudit, je nutno prokázat společný evropský zájem v praxi: například je nutno prokázat, že projekt umožňuje dosáhnout významného pokroku směrem k dosažení konkrétních environmentálních cílů Společenství.

(149)

Komise posoudí oznámené projekty příznivěji, pokud se příjemce sám na projektu značným způsobem podílí. Rovněž příznivěji posoudí oznámené projekty, které se týkají podniků ze značného počtu členských států.

(150)

Jestliže se podpora považuje za slučitelnou se společným trhem podle čl. 87 odst. 3 písm. b) Smlouvy o ES, může Komise schválit vyšší částku podpory, než stanoví tyto pokyny.

(151)

Podpora ve formě snížení ekologických daní nebo osvobození od ekologických daní se považuje za slučitelnou se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES za předpokladu, že přispívá alespoň nepřímo ke zlepšení ochrany životního prostředí a že daňové úlevy a osvobození od daně neznemožňují splnění obecného cíle.

(152)

Aby snížení harmonizovaných daní či osvobození od harmonizovaných daní, zejména v případech harmonizovaných směrnicí 2003/96/ES, byla schválena podle článku 87 Smlouvy o ES, musí být slučitelná s příslušnými platnými předpisy Společenství a být v souladu s limity a podmínkami zde stanovenými.

(153)

Podpora ve formě snížení harmonizované ekologické daně a osvobození od harmonizované ekologické daně se považuje za slučitelnou se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES po dobu 10 let za předpokladu, že příjemce podpory platí alespoň minimální úroveň daně ve Společenství, která je stanovena v příslušné směrnici (52).

(154)

Jiná podpora než podpora ve formě snížení ekologické daně nebo osvobození od ekologické daně uvedená v bodě 153 (53) se považuje za slučitelnou se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES po dobu 10 let za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v bodech 155 až 159.

(155)

Při analýze systému daní, který obsahuje prvky státní podpory ve formě snížení těchto daní nebo osvobození od těchto daní, bude Komise zkoumat především nezbytnost a přiměřenost této podpory a její účinky na úroveň daného hospodářského odvětví.

(156)

Za tímto účelem se bude Komise opírat o informace poskytnuté členskými státy. Informace by měly zahrnovat příslušné odvětví či příslušná odvětví nebo kategorie příjemců podpory, na které se vztahuje osvobození od daně/snížení daní, a situaci hlavních příjemců podpory v každém dotčeném odvětví a vysvětlení, jak může zdanění přispět k ochraně životního prostředí. Zvýhodněná odvětví by měla být řádně popsána a měla by poskytnou seznam největších příjemců v každém odvětví (měřeno zejména podle obratu, podílu na trhu a velikosti daňového základu). Pro každé odvětví je nutné uvést techniky, které jsou v EHP vzhledem ke snižování poškození životního prostředí formou daní nejúčinnější.

(157)

Podpora ve formě snižování ekologických daní nebo osvobození od ekologických daní musí být nezbytná a přiměřená.

(158)

Komise bude podporu považovat za nezbytnou tehdy, budou-li splněny tyto kumulativní podmínky:

(159)

Komise bude podporu považovat za přiměřenou tehdy, budou-li splněny tyto podmínky:

(160)

Aby Komise mohla provést podrobnější posouzení všech podstatných částek podpory poskytnuté v rámci schváleného režimu a rozhodnout, zda je tato podpora slučitelná se společným trhem, členský stát by měl dopředu oznámit jakýkoli jednotlivý případ investiční nebo provozní podpory poskytnuté v rámci schváleného režimu nebo jednotlivě, pokud podpora splňuje následující podmínky (58).

(161)

Členské státy mohou novým zařízením vyrábějícím energii z obnovitelných zdrojů poskytnout provozní podporu na základě výpočtu ušetřených vnějších nákladů. Pokud se tato metoda používá ke stanovení částky podpory, musí se opatření oznámit a musí být řádně posouzeno bez ohledu na prahové hodnoty uvedené v bodě 160. písm. b). Vnější ušetřené náklady představují peněžní vyčíslení nákladů dodatečného socioekologického poškození, které by musela nést společnost, pokud by bylo stejné množství energie vyrobeno v zařízení využívajícím klasické druhy energie. Tyto náklady budou vypočteny na základě rozdílu mezi vnějšími náklady, které výrobci energie z obnovitelných zdrojů vznikly a nebyly splaceny, na straně jedné a vnějšími náklady, které vznikly výrobci energie z klasických zdrojů a nebyly splaceny, na straně druhé. K provedení tohoto výpočtu budou členské státy muset využít metodu výpočtu, která je mezinárodně uznávaná a která byla Komisí schválena. Tato metoda bude muset mimo jiné poskytnout odůvodněnou a kvantifikovanou srovnávací analýzu nákladů, společně s posouzením vnějších nákladů konkurenčních výrobců energie tak, aby prokázala, že podpora skutečně nahradí vnější náklady, které nevznikly.

(162)

Částka podpory takto poskytnuté výrobci, která přesahuje částku podpory vyplývající z varianty 1 (stanovené v bodě 109) pro provozní podporu na obnovitelné zdroje energie, musí být podnikem v každém případě znovu investována do obnovitelných zdrojů energie v souladu s oddílem 3.1.6.1.

(163)

Pokud členské státy zajistí úplnou spolupráci a poskytnou včas přiměřené informace, Komise se vynasnaží provést vyšetřování včas. Členské státy se vyzývají, aby předložily všechny prvky, které považují za prospěšné pro posouzení daného případu. Členské státy mohou zejména vycházet z hodnocení dřívějších režimů státní podpory nebo opatření, z posouzení dopadů provedených poskytovatelem podpory nebo z jiných studií souvisejících s ochranou životního prostředí.

(164)

Podrobné posouzení je posouzením přiměřenosti v závislosti na možném rušivém potenciálu v daném případě. V souladu s tím skutečnost, že se provádí podrobné posouzení, nutně neznamená, že musí v daném případě dojít k zahájení formálního vyšetřovacího řízení, ačkoli u některých opatření tak tomu být může.

(165)

Podrobné posouzení bude provedeno na základě pozitivních a negativních prvků uvedených v oddílech 5.2.1 a 5.2.2, které se uplatní spolu s kritérii uvedenými v kapitole 3. Intenzity podpory v nich uvedené v žádném případě nesmí být překročeny. Kromě toho bude provedeno podrobné posouzení na základě konkrétních pozitivních a negativních prvků, pokud jsou pro tento typ nebo formu podpory relevantní.

(166)

Skutečnost, že podpora vede podniky k ochraně životního prostředí, kterou by jinak neprováděly, představuje hlavní pozitivní prvek, který je třeba při posuzování slučitelnosti podpory zohlednit.

(167)

Komise obecně nezkoumá, zda existují negativní externí faktory spojené s určitým typem praktik nebo používáním určitých výrobků, které mají škodlivý dopad na životní prostředí. Komise však ověřuje, zda státní podpora má podstatný dopad na životní prostředí, a je tedy cílena na odstranění tohoto selhání trhu. Komise bude v této souvislosti zejména věnovat pozornost očekávanému přínosu opatření pro ochranu životního prostředí (uváděnému kvantifikovatelným způsobem) a úrovni ochrany životního prostředí, jíž má být dosaženo, a to ve srovnání se stávajícími normami Společenství a/nebo normami v jiných členských státech.

(168)

Komise rovněž přezkoumá úvahy, které mohou odůvodnit podporu na přizpůsobení se vnitrostátním normám, jež jsou přísnější než normy Společenství. Komise zejména zohlední povahu, druh a umístění hlavních konkurentů příjemce podpory, náklady na provádění vnitrostátních norem (nebo systémů obchodování s povolenkami), které příjemce nese v případě neposkytnutí podpory, a srovnatelné náklady na provádění uvedených norem vzniklé hlavním konkurentům příjemce podpory.

(169)

Zohledněna bude skutečnost, zda státní podpora představuje vhodný nástroj k dosažení cílů ochrany životního prostředí a zda stejných výsledků lze dosáhnout prostřednictvím jiných nástrojů s méně narušujícími účinky a zda státní podpora může narušit uplatňování zásady „znečišťovatel platí“.

(170)

Komise v rámci analýzy slučitelnosti zejména zohlední jakékoli posouzení dopadů navrhovaného opatření, které členský stát případně provedl, včetně úvah o využití jiné možnosti politiky, než je státní podpora, a zohlední důkazy o tom, že bude dodržována zásada „znečišťovatel platí“.

(171)

Pokud se státní podpora poskytuje pro účely ochrany životního prostředí, musí mít vždy motivační účinek, tj. musí vést k tomu, že příjemci změní své chování tak, že se zvýší úroveň ochrany životního prostředí. Podporu nelze považovat za nezbytnou jen díky tomu, že se zvýší úroveň ochrany životního prostředí. Výhody plynoucí z nových investic nebo výrobních metod nejsou obvykle omezeny na své environmentální účinky.

(172)

Komise kromě výpočtu dodatečných nákladů uvedených v kapitole 3 ve své analýze zohlední tyto prvky:

(173)

Pokud se podnik přizpůsobuje vnitrostátním normám, které jsou přísnější než normy Společenství nebo přijaté v případě neexistence norem Společenství, Komise ověří, zda by byl příjemce podpory podstatně ovlivněn, pokud jde o zvýšené náklady, a zda by nebyl schopen nést náklady spojené s okamžitým prováděním vnitrostátních norem.

(174)

Členský stát by měl poskytnout důkazy o tom, že podpora je nezbytná, její částka je omezena na minimum a že je postup výběru přiměřený. Ve své analýze Komise přihlédne k těmto prvkům:

(175)

Při posuzování negativních účinků opatření podpory Komise zaměří svou analýzu narušení hospodářské soutěže na předpokládaný dopad podpory na ochranu životního prostředí na hospodářskou soutěž mezi podniky na dotčených trzích s výrobky (60).

(176)

Pokud je podpora přiměřená, zejména pokud výpočet dodatečných investičních nebo provozních nákladů zohledňuje všechny výhody poskytnuté podniku, negativní účinek podpory bude pravděpodobně omezený. Avšak jak je uvedeno v oddílu 1.3.6, i když je podpora pro konkrétní podnik za účelem zvýšení ochrany životního prostředí nezbytná a přiměřená, může vést ke změně chování příjemce, které naruší hospodářskou soutěž. Podnik, který usiluje o dosažení zisku, za normální situace zvýší úroveň ochrany životního prostředí nad rámec závazných požadavků pouze tehdy, pokud se domnívá, že mu to přinese alespoň okrajově nějakou výhodu.

(177)

Nejdříve Komise posoudí pravděpodobnost, zda příjemce bude v případě poskytnuté podpory schopen zvýšit nebo udržet prodeje. Komise zejména zváží tyto prvky:

(178)

Státní podpora na ochranu životního prostředí může být použita strategicky na podporu inovačních technologií šetrných k životnímu prostředí s cílem poskytnout domácím výrobcům výhodu včas jednajícího podniku. Podpora tak může narušit dynamické pobídky a vytlačit investice do konkrétních technologií do jiných členských států a vést k soustředění této technologie do jednoho členského státu. Tento účinek bude tím vyšší, čím více soutěžitelů sníží své inovační úsilí ve srovnání se situací popsanou ve srovnávací analýze bez podpory.

(179)

Ve své analýze Komise přihlédne k těmto prvkům:

(180)

Státní podporu na ochranu životního prostředí lze odůvodnit jako přechodný mechanismus k dosažení úplného rozdělení externích faktorů souvisejících s životním prostředím. Neměla by být využívána na poskytování nepotřebné pomoci podnikům, které nejsou schopny se přizpůsobit normám a technologiím, jež jsou příznivější pro životní prostředí, protože nejsou dostatečně efektivní. Ve své analýze Komise přihlédne k těmto prvkům:

(181)

Podpora na ochranu životního prostředí poskytnutá příjemci může být použita na posílení nebo udržení jeho tržní pozice na daném trhu s výrobky. Komise před poskytnutím podpory posoudí tržní sílu příslušného příjemce a změnu v tržní síle, kterou lze v důsledku podpory očekávat. Podporu na ochranu životního prostředí poskytnutou příjemci s podstatnou tržní silou může tento příjemce využít k posílení nebo zachování své tržní síly tím, že více odliší své výrobky nebo vyloučí konkurenty. Není pravděpodobné, že by Komise identifikovala obavy týkající se hospodářské soutěže, které souvisí s tržní silou na trzích, kde má každý příjemce podpory podíl na trhu nižší než 25 % a na trzích s Herfindahl-Hirschmanovým indexem koncentrace trhu nižším než 2 000.

(182)

Ve své analýze Komise přihlédne k těmto prvkům:

(183)

Důsledkem státní podpory na ochranu životního prostředí může být to, že na některých územích budou existovat příznivější podmínky pro výrobu, zejména díky srovnatelně nižším nákladům na výrobu, což je důsledkem podpory, nebo díky vyšším normám výroby, jichž bylo díky podpoře dosaženo. Výsledkem toho může být, že se podniky budou přemisťovat na podporovaná území nebo že se obchodní toky přesměrují směrem k podporované oblasti.

(184)

Tak vede podpora k přesunu zisků do členského státu na trh výrobků, kterého se pomoc týká, i na trh vstupů.

(185)

Komise ve své analýze zhodnotí, zda existuje důkaz, že příjemce zvážil pro své investice jiné lokality, přičemž v tomto případě je pravděpodobnější, že podpora podstatně narušuje hospodářskou soutěž.

(186)

Na základě těchto pozitivních a negativních prvků Komise porovná účinky opatření a rozhodne, zda výsledná narušení nepříznivě ovlivňují podmínky obchodování v rozsahu, který je v rozporu se společným zájmem. V ideálním případě by pozitivní a negativní účinky měly být vyjádřeny použitím stejného měřítka (například uspořené vnější náklady versus ztráty zisků konkurence v peněžní jednotce).

(187)

Obecně platí, že čím vyšší jsou přínosy pro životní prostředí a čím jasněji je stanoveno, že částka podpory je omezena na nezbytné minimum, tím pravděpodobnější je pozitivní hodnocení. Na druhou stranu, čím větší jsou náznaky, že podpora podstatně naruší hospodářskou soutěž, tím je pozitivní hodnocení méně pravděpodobné. Pokud jsou očekávané pozitivní účinky rozsáhlé a je pravděpodobné, že narušení bude podstatné, bude hodnocení záviset na rozsahu, do jakého jsou pozitivní účinky považovány za vyvážení účinků negativních.

(188)

Komise nemůže bez zahájení formálního vyšetřovacího řízení vznést námitky k oznámenému opatření podpory, nebo po formálním vyšetřovacím řízení stanoveném v článku 6 nařízení (ES) č. 659/1999 může ukončit řízení rozhodnutím podle článku 7 zmíněného nařízení. Pokud Komise připojuje ke svému rozhodnutí podmínky ve smyslu čl. 7 odst. 4 tohotouvedeného nařízení, může například zvážit připojení následujících podmínek, které musí snížit výsledná narušení nebo účinky na obchod a musí být přiměřené:

(189)

Stropy podpory stanovené těmito pokyny se uplatní bez ohledu na to, zda je podporovaný projekt zcela financován ze státních prostředků nebo zda je částečně financován z prostředků Společenství.

(190)

Podporu schválenou podle těchto pokynů nelze kombinovat s jinou státní podporou ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy nebo s jinými formami financování Společenství, pokud toto překrývání způsobuje, že je intenzita podpory vyšší, než stanoví tyto pokyny. Pokud jsou však výdaje způsobilé pro podporu na ochranu životního prostředí zcela nebo částečně způsobilé i pro podporu na jiné účely, na společnou část se uplatní strop podpory, který je podle použitelných pravidel nejpříznivější.

(191)

Podpora na ochranu životního prostředí se nesmí ve vztahu k týmž způsobilým nákladům kumulovat s podporou de minimis, pokud by intenzita podpory vzniklá v důsledku této kumulace převýšila intenzitu podpory vyplývající z těchto pokynů.

(192)

V souladu s nařízením (ES) č. 659/1999 a nařízením Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (63), se požaduje, aby členské státy předkládaly Komisi roční zprávy.

(193)

Vedle požadavků vyplývajících z těchto ustanovení musí roční zprávy o podporách na ochranu životního prostředí v případě každého schváleného režimu obsahovat u velkých podniků tyto informace:

(194)

V případě osvobození od daní nebo snížení daní musí členský stát pouze poskytnout právní, případně správní předpisy, jimiž se podpora stanovila, podrobně uvést kategorie podniků využívajících osvobození od daní nebo snížení daní a hospodářská odvětví, která jsou těmito osvobozeními od daní a sníženími daní nejvíce postižena.

(195)

Výroční zprávy se zveřejní na internetových stránkách Komise.

(196)

Komise soudí, že jsou v zájmu lepší průhlednosti státní podpory ve Společenství nezbytná i další opatření. Je zejména třeba zajistit, aby členské státy, hospodářské subjekty, zúčastněné strany a sama Komise měly k dispozici snadný přístup k úplnému znění všech použitelných režimů podpory na ochranu životního prostředí.

(197)

Toho lze snadno dosáhnout zřízením propojených internetových portálů. Z tohoto důvodu bude Komise při posuzování režimů podpory na ochranu životního prostředí systematicky požadovat, aby příslušný členský stát zveřejnil úplné znění konečné verze režimu podpory na internetu a aby Komisi oznámil adresu internetové stránky, na níž je režim zveřejněn. Režim podpory nesmí být uskutečněn před zveřejněním příslušné informace na internetu.

(198)

Členské státy musí zajistit vedení podrobné evidence o poskytování podpory na všechna opatření v oblasti ochrany životního prostředí. Tyto záznamy, které musí obsahovat veškeré potřebné informace dokazující, že byla dodržena výše způsobilých nákladů a maximální přípustná intenzita podpory, musí být uchovávány po dobu 10 let ode dne poskytnutí podpory a musí být na vyžádání poskytnuty Komisi.

(199)

Komise vyzve členské státy k poskytnutí těchto informací, aby mohla provést vyhodnocení těchto pokynů čtyři roky po jejich zveřejnění (64).

(200)

Komise tímto na základě čl. 88 odst. 1 Smlouvy o ES navrhuje členským státům tato vhodná opatření týkající se příslušných stávajících režimů podpory na ochranu životního prostředí:

Členské státy by měly v případě potřeby pozměnit režimy podpory tak, aby byly v souladu s těmito pokyny, a to do 18 měsíců po jejich zveřejnění, s těmito výjimkami:

(201)

Komise vyzývá členské státy, aby vyjádřily svůj výslovný a bezpodmínečný souhlas s těmito navrhovanými vhodnými opatřeními, a to do dvou měsíců od zveřejnění těchto pokynů v Úředním věstníku Evropské unie. Pokud se dotyčný členský stát nevyjádří, bude mít Komise za to, že s návrhem nesouhlasí.

(202)

Tyto pokyny budou platit prvním dnem po jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie a nahradí pokyny Společenství pro státní podporu na ochranu životního prostředí ze dne 3. února 2001 (65).

(203)

Tyto pokyny se použijí do 31. prosince 2014. Komise po konzultacích s členskými státy může před tímto datem pokyny pozměnit, a to na základě významných předpokladů týkajících se politiky hospodářské soutěže nebo politiky v oblasti životního prostředí nebo aby se zohlednily jiné politiky Společenství nebo mezinárodní závazky. Tyto změny mohou být zejména zapotřebí s ohledem na budoucí mezinárodní dohody v oblasti změny klimatu a budoucí změnu evropských právních předpisů v této oblasti. Komise provede po čtyřech letech od zveřejnění těchto pokynů jejich hodnocení a bude vycházet ze skutkových informací a výsledků širokých konzultací, které Komise, zejména na základě údajů poskytnutých členskými státy, vede. Výsledky hodnocení budou k dispozici Evropskému parlamentu, Výboru regionů, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a členským státům.

(204)

Komise tyto pokyny uplatní na všechna oznámená opatření podpory, ohledně nichž má přijmout rozhodnutí, a to po zveřejnění těchto pokynů v Úředním věstníku Evropské unie, i v případech, kdy byly projekty oznámeny před tímto zveřejněním. To zahrnuje jednotlivou podporu udělenou podle schválených režimů podpor a oznámenou Komisí v souladu s povinností jednotlivě takovou podporu oznamovat.

(205)

V souladu s oznámením Komise o určení použitelných pravidel pro posouzení protiprávní státní podpory (66) Komise v případě neoznámené podpory použije: