V Bruselu dne 20.4.2005

COM (2005) 156

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ

Evropská budoucnost pro Kosovo

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ

Evropská budoucnost pro Kosovo

CÍL TOHOTO SDěLENÍ

Evropská perspektiva pro západní Balkán potvrzená Soluňskou deklarací z června roku 2003 je otevřená také pro Kosovo[1]. V rámci rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244 potřebuje Kosovo překonat svou izolaci a podílet se na směřování regionu k Evropě.

Tento rok je pro Kosovo významný. Jestliže si to vyžádají podmínky, provede Organizace spojených národů rozsáhlý přezkum provádění kosovských standardů. To by mohlo být impulsem k zahájení procesu, který by vedl k vyřešení budoucího statusu Kosova.

Evropská unie aktivně podporuje misi Organizace spojených národů v Kosovu a NATO (KFOR) a úzce spolupracuje s prozatímními institucemi samosprávy (PISG) pro usnadnění pokroku Kosova při vytváření demokratické a mnohonárodnostní společnosti, ve které mohou žít všechny komunity v míru a prosperitě.

Vytvořením konkrétnější evropské perspektivy pro Kosovo může Komise významně politicky přispět k vyřešení stávajících problémů a k zajištění stability celého regionu. Během předvstupního procesu a procesu rozšíření vytvořila Komise prokazatelně efektivní nástroje. Tyto zkušenosti by se měly využít a pomoci tak Kosovu dosáhnout budoucnosti, která je nastíněna v závěrech Rady pro obecné záležitosti[2] ze dne 21. a 22. února, a zajistit, aby se na celý region uplatňovala stejná měřítka.

Rada pro obecné záležitosti a vnější vztahy ze dne 21. a 22. února 2005 požádala Evropskou komisi, vysokého představitele, generálního tajemníka a předsednictví, aby společně s Organizací spojených národů a dalšími příslušnými aktéry přezkoumali, jakým způsobem by měla v budoucnu Evropská unie přispět k snahám mezinárodního společenství v Kosovu o provádění rezoluce 1244, k celkovému zhodnocení provádění standardů a k pozdějším fázím tohoto procesu. Toto sdělení je příspěvkem do tohoto přezkumu a zaměřuje se na oblasti spadající do působnosti Komise v rámci kompetence Společenství.

Toto sdělení se primárně zaměřuje na ekonomické aspekty rozvoje Kosova, budování institucí, pomoc ze strany ES a regionální kontext. Všechny tyto faktory jsou součástí širšího kontextu, do kterého patří bezpečnost, politická legitimita a usmíření mezi komunitami. Bez usmíření a bezpečnosti nepřijdou investice a Kosovo bude i nadále závislé na pomoci. Ve spolupráci s dalšími institucemi EU je Komise připravena přispět svým dílem k řešení těchto problémů.

PřÍSPěVEK EVROPSKÉ KOMISE K CELKOVÉMU ZÁVAZKU EVROPSKÉ UNIE V KOSOVU

Od vypuknutí konfliktu v roce 1999 vynakládá Evropská unie v Kosovu značné finanční i politické úsilí k nastolení trvalého míru a demokracie. Evropská rada na zasedání v Kolíně v červnu roku 1999 zdůraznila odhodlání Evropské unie zaujmout vedoucí úlohu na obnově Kosova. Hned po skončení konfliktu poskytla Evropská komise okamžitou humanitární pomoc v hodnotě 378 mil. eur. Vyslala na místo pracovní skupinu, která měla realizovat první programy na obnovu, propojila humanitární akce s dlouhodobými rozvojovými programy realizovanými Evropskou agenturou pro obnovu (do současnosti více než 1 miliarda eur) a dále poskytla 65 mil. eur formou mimořádné finanční pomoci konsolidovanému rozpočtu Kosova. EU se dále zavázala podílet se na prozatímní misi Organizace spojených národů v Kosovu (UNMIK), zřídila její čtvrtý pilíř a do současnosti přispěla částkou více než 100 mil. eur na její administrativní výdaje.

Avšak šest let po konfliktu zůstává stabilita území stále křehká. Klid, s jakým přijali občané rozhodnutí premiéra Haradinaje spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v březnu roku 2005, je důkazem pokroku ve stabilizaci demokracie v Kosovu, nicméně by stále ještě mohl být narušen činností extremistů. Je třeba opět zmobilizovat politický a technický kapitál Komise v zájmu zlepšení ekonomického rozvoje a dlouhodobé perspektivy Kosova v rámci Evropy.

DLOUHODOBÁ PERSPEKTIVA: EVROPSKÁ BUDOUCNOST KOSOVA

Od zasedání Evropské rady v Soluni je v rámci procesu stabilizace a přidružení (SAP) myšlenka evropské integrace v centru naší politiky vůči Kosovu a celému západnímu Balkánu. Je důležité, aby Kosovo nezůstalo pozadu, až jeho sousedi začnou směřovat do Evropy.

Evropské partnerství pro Kosovo přijaté v červnu roku 2004[3] uvádí činnosti nutné k provedení standardů. Kosovské orgány zareagovaly vydáním akčního plánu, který: 1) definuje opatření k provedení prioritních standardů a dalších; 2) odhaduje náklady pro kosovskou vládu; a 3) udává, jaká pomoc je nutná pro komplexní vyhodnocení standardů a v dlouhodobém výhledu pro evropskou strategii sbližování. Tento akční plán by měl být pravidelně aktualizován a jasně by se měla definovat jeho provázanost s rozpočtem, aby se mohl stát klíčovým nástrojem vládního pracovního programu.

Monitorovací mechanismus procesu stabilizace a přidružení (STM) nabízí fórum k diskusi o pokroku Kosova při provádění evropského partnerství. Komise hodlá monitorovat pokrok při provádění standardů OSN kvůli zlepšení celkové informovanosti EU o dané situaci. Komise má v úmyslu rozšířit skupiny technického sektoru v rámci STM za účelem prohloubení odborných diskusí mezi ministerstvy a útvary Komise.

Ve svých výročních zprávách o procesu stabilizace a přidružení , které mají vyjít na podzim roku 2005, zhodnotí Komise pokrok Kosova a zreviduje doporučení obsažená v evropském partnerství.

Pro dosažení hlavního cíle procesu stabilizace a přidružení, kterým je integrace do Evropské unie, musí EU se svými partnery navázat smluvní vztahy . Možnost sjednat s Kosovem plnohodnotnou dohodu o stabilizaci a přidružení dosud není na pořadu dne. Nicméně Komise je rozhodnuta hledat kreativní způsoby jak zajistit, aby Kosovo mohlo plně využívat všech nástrojů EU a – v závislosti na výsledku rozhovorů o statusu – v patřičné době navázat náležité smluvní vztahy s Unií.

EKONOMICKÝ ROZVOJ

Střednědobá a dlouhodobá stabilita Kosova závisí na jeho ekonomickém rozvoji. Ačkoli byl od roku 1999 zaznamenán pokrok, zůstává Kosovo nejchudší oblastí z celého západního Balkánu. Obyvatelstvo čítající přibližně 1.9 milionu má velice nízký HDP na obyvatele, okolo 1000 eur. Podle údajů z roku 2003 ze Statistického úřadu Kosova dosahuje nezaměstnanost přibližně 50 %. Je zapotřebí, aby kosovská ekonomika delší dobu rostla rychlým tempem, aby došlo ke zvýšení životní úrovně a snížení chudoby a nezaměstnanosti. Avšak hospodářský růst v Kosovu tento požadavek nesplňuje. Nejistota ohledně budoucího statusu Kosova je bezpochyby závažnou překážkou ekonomického rozvoje, ale jeho ekonomické problémy nemůžou čekat, dokud se nevyřeší otázka statusu.

Oživení růstu Kosova

Hluboko zakořeněné ekonomické a sociální problémy Kosova představují obtížné úkoly pro prozatímní misi Organizace spojených národů v Kosovu (především čtvrtý pilíř) a prozatímní instituce samosprávy (PISG). Je třeba, aby spolu úzce spolupracovaly při řešení ekonomických priorit stanovených v plánu provádění standardů v Kosovu ( Kosovo Standards Implementation Plan ) a evropském partnerství.

Komise podle potřeby poskytne poradenství v oblasti formování politiky a technickou a finanční pomoc k těmto účelům:

- Podpora přípravy komplexního rozvojového plánu pro Kosovo , který vypracovává vláda, a zavedení udržitelného fiskálního rámce formou střednědobého výdajového rámce ( Medium Term Expenditure Framework, MTEF ), který je klíčový pro systematické plánování rozpočtu a snížení neudržitelného rozpočtového schodku. Střednědobý výdajový rámec (MTEF) by měl zkonsolidovat finanční potřeby rezortních ministerstev a veřejných podniků (včetně investic uvedených v plánu veřejných investic). Při tom by měla probíhat úzká spolupráce s MMF a Světovou bankou.

- Další podpora mandátu kosovské svěřenecké agentury ( Kosovo Trust Agency ) k privatizaci podniků v družstevním vlastnictví , aby se majetek mohl rychle začít produktivně využívat. Dále bude Komise podporovat zápis a restrukturalizaci společností ve veřejném vlastnictví, především veřejných služeb. Je třeba zajistit doporučení vypracovaná při auditech těchto společností a urychleně ukončit probíhajících šetření prováděná Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a Úřadem OSN pro vnitřní dohled (OIOS).

- Podpora vytváření příznivějšího prostředí v soukromém sektoru , a to především podporou rozvoje malých a středních podniků (MSP). Od roku 2003 se Kosovo řídí zásadami Evropské charty pro malé podniky, ale jeho možnostem provést Chartu stále brání rozpočtové a administrativní překážky. Je zapotřebí více pokroku v rozvoji financí MSP, podpůrných služeb podnikům, moderního, rychlého a levného systému registrace podniků a vydávání oprávnění, vzdělávání pro podnikatelský sektor a specializované infrastruktury pro podporu podnikání. Těmto snahám by pomohlo přijetí střednědobé strategie pro MSP.

- Pomoc Kosovu při zhodnocení politik veřejné interní finanční kontroly a externího auditu v souladu s mezinárodními standardy a nejlepšími postupy dodržujícími principy EU.

- Pokračující pomoc prozatímní misi Organizace spojených národů v Kosovu (UNMIK) a dočasným institucím při harmonizaci právních předpisů a postupů celních a daňových orgánů se standardy a nejlepšími postupy EU. Podpora ministerstva financí a hospodářství při vytváření kapacit pro formování daňové a příjmové politiky a při zlepšování výběru daní, zejména DPH.

- Pokračující poskytování pomoci při vývoji udržitelného a soudržného statistického systému s podporou EUROSTATU, zejména vybudováním kapacit Statistického úřadu Kosova k vytvoření národních účtů. Komise bude také pozorně sledovat první sčítání lidu, domů a bytů v Kosovu . Při této akci je zapotřebí, aby úřady pečlivě přezkoumaly časový plán a přípravné kroky ke sčítání, aby se zajistila jejich dodržitelnost a aby byly realizovány zcela v souladu s mezinárodními standardy. Úsilí Statistického úřadu o vytvoření udržitelných národních účtů by nemělo být negativně ovlivněno zvýšenou pozorností věnovanou sčítání.

Snahy o plnou integraci Kosova do regionální ekonomiky

V rámci rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů 1244 spadá účast Kosova na regionálních fórech a sjednávání mezinárodních dohod do působnosti prozatímní mise Organizace spojených národů v Kosovu (UNMIK), jednající jménem prozatímních institucí samosprávy (PISG). Avšak je potřeba, aby se těchto iniciativ účastnila i rezortní ministerstva, aby se zajistilo, že kosovská vláda bude plně schopna plnit své povinnosti v rámci ústavního rámce samosprávy ( Constitutional Framework for Self-Government ).

Obchod . Komise bude dále pomáhat Kosovu co možná nejlépe využívat autonomní obchodní opatření ES[4], a to zejména podporou obchodní a celní politiky, hygienických a rostlinolékařských požadavků a strukturálních reforem, které mají zlepšit vývozní základnu. V patřičnou dobu může Komise přehodnotit podmínky vztahující se na dovoz textilního zboží pocházejícího z Kosova.

Komise bude nadále podporovat prozatímní misi Organizace spojených národů (UNMIK) v jejím závazku sjednat a provést dvoustranné smlouvy o volném obchodu se sousedními státy, které o to budou mít zájem – po patřičném zvážení daňových omezení – v rámci Memoranda paktu stability o liberalizaci a podpoře obchodu v jihovýchodní Evropě . To Kosovu umožní mít prospěch z liberalizace regionálního obchodu.

Životní prostředí . Komise bude podporovat účast Kosova na stávajících regionálních iniciativách týkajících se životního prostředí , například na regionálním programu obnovy životního prostředí pro jihovýchodní Evropu (REREP) a síti pro dodržování a uplatňování zásad v oblasti životního prostředí (ECENA).

Energetika . Díky své geografické poloze v srdci Balkánu a bohatým uhelným ložiskům může Kosovo potenciálně sehrát důležitou úlohu v rozvoji regionálního trhu s energií . Nejmodernější, čistá technologie na výrobu elektřiny z uhlí by mohla využít komparativní výhody Kosova. Kvůli očekávanému nedostatku dodávek elektřiny v daném regionu jsou vyhlídky na rozvoj této oblasti slibné – v závislosti na souhrnném posouzení vlivu na životní prostředí. Komise pomůže ministerstvu energetiky vytvořit strategii, která bude stavět na komparativních výhodách Kosova.

Komise zajistila, aby byla prozatímní mise Organizace spojených národů v Kosovu (UNMIK) zastupující Kosovo účastna na smlouvě o založení energetického společenství pro jihovýchodní Evropu ( Treaty establishing the Energy Community for South East Europe ), která se má letos uzavřít. Komise se bude snažit zajistit, aby bylo Kosovo zastoupeno ve všech orgánech, které hrají roli v reformě trhu s energií a regulačních funkcích týkajících se Kosova.

Doprava . Regionální iniciativy, jako provádění memoranda o porozumění o rozvoji základní regionální dopravní sítě jihovýchodní Evropy , kterou za Kosovo podepsala prozatímní mise Organizace spojených národů v Kosovu (UNMIK), zahrnují rozvoj dopravy v Kosovu.

Letectví . Evropská komise připojila Kosovo k nedávno zahájené iniciativě, která rozšiřuje jednotné evropské nebe (Single European Sky) a společný evropský vzdušný prostor (European Common Aviation Area) na západní Balkán .

Telekomunikace . Odvětví elektronických komunikací hraje ve všeobecném ekonomickém rozvoji důležitou úlohu. Kosovo se bude úzce podílet na regionálních iniciativách za účelem přípravy přijetí acquis pro oblast elektronických komunikací.

Kvůli monitorování pokroku naváže Komise pravidelný dialog o ekonomických otázkách s kosovskými orgány v rámci jednání monitorovacího mechanismu procesu stabilizace a přidružení (SAP).

BUDOVÁNÍ INSTITUCIONÁLNÍCH KAPACIT

Evropská perspektiva se musí stát nedílnou součástí všech kosovských politik. Důležitým krokem kupředu bylo zřízení kanceláře pro evropské integrační procesy při úřadu premiéra, a to s podporou EU. Kancelář úzce spolupracuje s evropskou integrační kanceláří prozatímní mise Organizace spojených národů v Kosovu (UNMIK) a kanceláří strategického koordinátora v rámci zvláštního zástupce generálního tajemníka. Pozitivním vývojem jsou plány na zřízení výboru pro evropskou integraci v rámci kosovského shromáždění.

Spolupráce s institucemi, aby se přiblížily evropským standardům

Zásadním úkolem pro Kosovo bude vybudování plně funkčních správních orgánů schopných dostát potřebám občanů. Reforma veřejné správy je nutná na všech úrovních.

EU pomáhá prozatímní vládě zvýšit odpovědnost ministerstev v jejích současných oblastech působnosti. V roce 2005 přispěje Komise k realizaci projektu na vyhodnocení kapacit Kosova. Od roku 2006 bude díky twinningům možné, aby odborníci z členských států EU pracovali v institucích jako poradci.

Pokrok v oblasti spravedlnosti, svobody a bezpečnosti je klíčový pro dodržování právního státu, lidských práv a práv menšin i pro ekonomický rozvoj. Ovlivňuje pokrok Kosova v celé řadě oblastí. Zásadní je boj proti organizovanému zločinu a korupci. Do objasnění plánů prozatímní mise Organizace spojených národů (UNMIK) na budoucí předání v oblasti ekonomického rozvoje (včetně cel), policie a spravedlnosti pomůžou Komisí vyčleněné fondy institucím na místní úrovni připravit se na řešení nových úkolů v těchto oblastech.

Kancelář pro technickou pomoc a výměnu (TAIEX) pomůže prozatímní vládě zvýšit kapacitu pro tvorbu právních předpisů v souladu se standardy EU a bude také asistovat při jejich provádění a vynucování. Komise bude také financovat zřízení regionální školy pro vyšší vzdělání v oblasti reformy veřejné správy, čímž kosovským úředníkům umožní účastnit se vzdělávacích programů společně s jejich protějšky z jiných částí regionu.

Dále je klíčovým prvkem demokratizace rozvoj svobodných, nezávislých a profesionálních médií. Evropská komise ve spolupráci s Radou Evropy bude sledovat, zda se dodržují evropské standardy v oblasti médií.

Podpora Mise Organizace spojených národů v Kosovu

Evropská unie bude nadále významně politicky i finančně podporovat prozatímní misi Organizace spojených národů v Kosovu (UNMIK), a to především financováním čtvrtého pilíře. Jeho výkonnost se zlepší po vyjasnění role a úkolů Evropské komise a UNMIK v rámci tohoto pilíře, schválené ústředím OSN. Tento mandát poskytne zvláštnímu zástupci generálního tajemníka jasnou linii velení nad operacemi v rámci zmíněného pilíře podle rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů 1244. Zvýší to efektivitu čtvrtého pilíře a usnadní jeho fungování s dalšími pilíři prozatímní mise Organizace spojených národů v Kosovu (UNMIK) a kosovskou vládou.

Budoucí přítomnost EU v Kosovu

Od zřízení posílené přítomnosti EU v Kosovu v roce 2004 probíhá úzká spolupráce mezi vedoucím kontaktního orgánu Evropské komise, osobním zástupcem generálního tajemníka / vysokého představitele, Evropskou agenturou pro obnovu a členskými státy Evropské unie.

Rada pro obecné záležitosti ze dne 21. a 22. února vyzvala generálního tajemníka / vysokého představitele a Komisi, aby se zabývali otázkou budoucího zapojení Evropské unie ve střednědobém výhledu. V rámci těchto úvah hodlá Komise zajistit, aby v budoucnosti byla přítomnost mezinárodních složek efektivní a integrovaná, aby nenahrazovala místní orgány a aby usnadnila pokrok Kosova v procesu stabilizace a přidružení. Tyto úvahy musí také zahrnout finační důsledky pro rozpočet Společenství.

FINANčNÍ POMOC

Kosovo potřebuje značnou pomoc jak v oblasti budování institucí, tak v oblasti financí, především pokud jde o udržování infrastruktury a investice. Vzhledem ke své slabé fiskální pozici bude Kosovo ve střednědobém výhledu závislé na dárcovské pomoci. Pokud chce Komise dostát svým politickým aspiracím, bude muset zajistit odpovídající tok finančních prostředků. Kosovo bude moci využít dalších 114 mil. eur v rámci Pomoci Společenství pro rekonstrukci, rozvoj a stabilizaci ( Community Assistance for Reconstruction, Development and Stabilisation, CARDS) v roce 2005 a 2006. Tato pomoc se v současné době soustředí na budování institucí, především kvůli provádění standardů pro Kosovo.

Od roku 2007 vystřídá nařízení CARDS nástroj předvstupní pomoci (NPP). Nařízení NPP má za cíl podpořit směřování regionu k přistoupení. Tento nástroj bude flexibilní, aby mohl reagovat na měnící se potřeby. Komise bude mít také k dispozici další nástroje generálního ředitelství RELEX, aby mohla reagovat na budoucí vývoj.

Technická pomoc a budování institucí jsou důležité prvky, ale samy o sobě nestačí k podpoře ekonomického rozvoje. Jsou zapotřebí také základní investice do infrastruktury.

Komise je připravena přezkoumat možnost udělení mimořádné rozpočtové pomoci Kosovu, v koordinaci s MMF, Světovou bankou a bilaterálními dárci. Tato pomoc bude záviset na zhodnocení potřeb založeném na důvěryhodném střednědobém výdajovém rámci a na pokroku strukturálních reforem.

V úzké spolupráci se čtvrtým pilířem prozatímní mise Organizace spojených národů v Kosovu (UNMIK) a prozatímními institucemi samosprávy (PISG) podnikne Komise činnosti zaměřené na stimulaci investic v Kosovu, a to tak, že zmobilizuje mezinárodní finanční instituce – zejména Evropskou investiční banku – a také dárce a mezinárodní investory. Členské státy EU a Multilaterální agentura pro investiční záruky ( Multilateral Investment Guarantee Agency ) by také mohly pomoci budovat důvěru investorů prostřednictvím programů investičních záruk .

Velmi důležitá bude vylepšená koordinace dárců . Prozatímní instituce by měly upustit od přístupu založeného na izolovaných projektech, začít vnímat veřejný sektor jako celek a poskytnout dlouhodobější časový horizont na přípravné studie a posouzení proveditelnosti, rizik a udržitelnosti. Prozatímní vláda by se měla ujmout vedoucí úlohy v dialogu s dárci, aby se zajistilo zapojení přijímající strany a institucí a patřičně se zvážily kapacity pro využití pomoci. Podmíněnost specifickými výkonovými měřítky a reformami bude hrát důležitější úlohu v budoucnu.

Kosovo A REGION: SPOLEčNÉ SMěřOVÁNÍ DO EVROPY

Úzká provázanost mezi stabilitou Kosova a stabilitou okolních států znamená, že Kosovo je budoucím klíčem k celkovému úspěchu politiky EU na Balkáně. Kosovo se musí stát konstruktivním partnerem na západním Balkáně, který nebude ohrožovat bezpečnost ani prosperitu regionu. Závazkům a pomoci Kosovu ze strany EU musí odpovídat velké odhodlání ze strany prozatímních institucí samosprávy k řádné správě věcí veřejných a k zajištění patřičné administrativní spolupráce se sousedními státy kvůli snížení ohrožení veřejné bezpečnosti a kvůli zlegitimizování přeshraničních ekonomických aktivit v regionu.

Podpora regionálních iniciativ

Prostřednictvím regionálního programu CARDS podporuje EU regionální iniciativy v nejrůzněších oblastech. Od roku 2005 bude Komise podporovat pořádání regionálních akcí v Kosovu a bude povzbuzovat partnery z EU a západního Balkánu, aby Kosovo plně začlenily do dalších regionálních iniciativ. Prvním příkladem v roce 2005 bude uspořádání regionálního koordinačního setkání v rámci Evropské charty pro malé podniky v Prištině ve dnech 27. – 29. dubna.

Přiblížení Evropy ke kosovskému lidu

Je třeba vyvést Kosovo z izolace a zajistit, aby se jeho obyvatelé stali nedílnou součástí evropské rodiny. Kosovská občanská společnost musí navázat širší kontakty se svými protějšky v ostatních částech Evropy. Toho by se dalo dosáhnout s klíčovou pomocí členských států, mimo jiné zvýšením kapacit konzulátů k vyřizování žádostí o víza , aby se urychlilo rozhodování o vydávání víz.

Kosovo má nejmladší populaci v Evropě. V souvislosti s ekonomickým rozvojem a s usmířením jsou mladí lidé jsou jeho hlavní výhodou, ale optimální využití této výhody závisí na větší podpoře reforem v oblasti vzdělávání. Komise otevřela v Prištině kancelář pro program vyššího vzdělání TEMPUS a podporuje kosovské studenty při podávání přihlášek na magisterské kurzy EU Eramus Mundus .

Podpora návratů vnitrostátně vysídlených osob a udržitelnost menšin

Etnicky motivované násilí je zcela nepřijatelné. Nepokoje, ke kterým došlo v březnu roku 2004, se už nesmí opakovat. Vytvoření stabilní, bezpečné a mnohonárodnostní společnosti v Kosovu je ve středu zájmu politických podmínek EU. Je třeba podniknout mnohé kroky, než se Kosovu podaří vybudovat společnost, která plně respektuje příslušníky všech etnik. Úřad pro návraty a komunity v rámci prozatímní mise Organizace spojených národů v Kosovu (UNMIK) musí zajistit vytvoření udržitelného systému návratů a lepší prostředí pro všechny kosovské komunity, a to ve spolupráci s nově zřízeným Ministerstvem pro návraty a komunity, s prozatímními institucemi samosprávy a s dalšími významnými aktéry, jako například UNHCR a mezinárodními dárci. Komise také úzce spolupracuje s Radou Evropy na podpoře kosovských orgánů při obnově kulturních a náboženských památek .

Vztahy s Bělehradem

Evropská unie zdůraznila, že otevřený a konstruktivní přímý dialog mezi Bělehradem a Prištinou je jedinou možnou cestou kupředu. „Přímý dialog” byl zahájen v říjnu roku 2003 a první setkání pracovních skupin pro energetiku a pro pohřešované osoby se uskutečnila počátkem března roku 2004. Avšak násilnosti, které následovaly, tento pozitivní začátek zastavily. Tato setkání nyní budou znovu zahájena a EU vyšle předsedu do pracovní skupiny pro energetiku.

EU důsledně povzbuzuje všechny komunity, aby se plně podílely na prozatímních institucích samosprávy, čímž se zajistí nejlepší způsob řešení jejich legitimních problémů. Představitelé kosovských Srbů by mohli konstruktivně přispět do reformy místní samosprávy, bezpečnostní problematiky a do oblasti volného pohybu. Také by měli hrát pozitivní roli při znovuotevření dialogu a zapojení Bělehradu do budoucnosti Kosova.

EU ujistila Bělehrad, že jeho vlastní integrační aspirace se nezpozdí kvůli řešení statusu Kosova. Naopak, konstruktivní zapojení v Kosovu by jeho cestu do Evropské unie usnadnilo. Bělehrad i Priština musí využít této velké příležitosti, kterou jim nabízí jejich společná evropská perspektiva, a najít prostor pro dialog a spolupráci.

ZÁVěRY

Tímto sdělením se Komise zavazuje k následujícímu: 1) k zaměření pozornosti na specifickou situaci a potřeby Kosova, aby učinilo pokrok v rámci procesu stabilizace a přidružení; 2) další mobilizaci zdrojů a odborných kapacit Komise, aby při podpoře rozvoje Kosova a reformních potřeb více hleděly do budoucna; a 3) aktivnímu zapojení do konzultací na vysoké úrovni s hlavními mezinárodními aktéry za účelem vytvoření politiky koordinovaného přístupu ke Kosovu.

Komise má v úmyslu přispět k provedení rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů 1244 tím, že bude podporovat prozatímní instituce samosprávy, aby řídily kosovské veřejné záležitosti účinně a odpovědně. Dále bude Komise úzce spolupracovat s generálním tajemníkem / vysokým představitelem a předsednictvím, jak bylo požadováno Radou pro obecné záležitosti ze dne 21. a 22. února. Komise bude také – v rámci patřičných orgánů, které povedou rozhovory o statusu – přispívat k tomu, aby se kosovská evropská perspektiva stala proveditelnou skutečností.

K tomu, aby zapojení EU v Kosovu dostalo nový náboj a došlo k úspěšné realizaci činností uvedených v tomto sdělení, bude třeba, aby rozpočet ES poskytl patřičné finanční prostředky a členské státy zvýšily své úsilí na bilaterální úrovni. Komise vyzývá OSN k potvrzení dohodnutého mandátu pro čtvrtý pilíř UNMIK.

Komise bude nadále pomáhat Kosovu při naplňování jeho evropských snah, pokud političtí představitelé Kosova ukáží jasné odhodlání k dodržování demokratických zásad, lidských práv, ochrany menšin a právního státu, k tržní ekonomické reformě a hodnotám, na kterých je založena Evropská unie[5]. Budoucnost Kosova spočívá především v rukou jeho občanů. Ti by měli vynaložit veškeré úsilí proto, aby se zajistilo provedení standardů, jež jsou zásadními předpoklady k uskutečnění jejich cíle: evropské integrace.

[1] V současné době je Kosovo pod správou prozatímní mise Organizace spojených národů v Kosovu (UNMIK) podle rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů 1244 (1999).

[2] „Rada také zdůraznila, že Kosovo se nevrátí do situace před rokem 1999. Budoucí Kosovo je představitelné pouze jako mnohonárodnostní a demokratický celek, který účinně zajišťuje ochranu menšin, pečuje o kulturní a náboženské dědictví všech svých komunit a respektuje právo uprchlíků a vysídlených osob na návrat, čímž přispívá ke stabilitě regionu a dodržování hodnot a standardů EU.“

[3] Rozhodnutí Rady (ES) č. 520/2004

[4] Nařízení Rady (ES) č. 2007/2000

[5] Jak bylo uvedeno v podmínkách SAP pro západní Balkán v Radě pro obecné záležitosti z dubna roku 1997