9.10.2017 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 338/3 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Corte suprema di cassazione (Itálie) dne 27. června 2017 – Stefano Liberato v. Luminita Luisa Grigorescu
(Věc C-386/17)
(2017/C 338/03)
Jednací jazyk: italština
Předkládající soud
Corte suprema di cassazione
Účastníci původního řízení
Navrhovatel: Stefano Liberato
Odpůrkyně: Luminita Luisa Grigorescu
Předběžné otázky
1) |
Má porušení pravidel překážky litispendence, obsažených v odst. 2 a 3 čl. 19 nařízení č. 2201 z roku 2003 vliv výlučně na určení soudní příslušnosti, s následným použitím článku 24 nařízení ES č. 2201 z roku 2003 (1), nebo naopak může představovat důvod bránící uznání rozhodnutí přijatého v členském státě, u jehož soudu bylo řízení zahájeno jako první, v členském státě, u jehož soudu bylo řízení zahájeno později, a to z hlediska procesněprávního veřejného pořádku, s ohledem na to, že článek 24 nařízení ES č. 2201 z roku 2003 odkazuje pouze na pravidla pro určení soudní příslušnosti obsažená v článcích 3 a 14 a nikoli následný článek 19? |
2) |
Je výklad článku 19 nařízení č. 2201 z roku 2003 v tom smyslu, že se jedná pouze o kritérium pro určení soudní příslušnosti, v rozporu s pojmem práva Evropské unie překážky litispendence, jakož i s funkcí a účelem právního předpisu, jehož cílem je soubor kogentních pravidel v rámci procesněprávního veřejného pořádku, a to jako záruky vytvoření společného prostoru, který se vyznačuje důvěrou a vzájemnou procesní loajalitou mezi členskými státy, uvnitř kterého může působit automatické uznávání a volný pohyb soudních rozhodnutí? |
(1) Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (Úř. věst. L 338, s. 1)