EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 29.1.2024

COM(2024) 49 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Hodnocení ex post rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizont 2020

{SEC(2024) 52 final} - {SWD(2024) 29 final} - {SWD(2024) 30 final}

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Hodnocení ex post rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizont 2020

1.Úvod

Od roku 1984 Evropa investuje do výzkumu a inovací, aby získala konkurenční náskok, odolnost a technologickou nezávislost. Horizont 2020, osmý rámcový program EU pro výzkum a inovace, byl významnou iniciativou na podporu těchto dlouhodobých investic. Na období 2014 až 2020 byl vyčleněn rozpočet ve výši 75,6 miliardy EUR.

Cílem této zprávy je představit zjištění závěrečného hodnocení 1 programu Horizont 2020, které navazuje na průběžné hodnocení z roku 2017.

Hlavním posláním programu Horizont 2020 bylo stimulovat hospodářský růst a vytvářet pracovní místa prostřednictvím synergie výzkumu a inovací a zdůrazňovat vynikající vědu, vedoucí postavení v průmyslu a řešení společenských výzev. O program byl obrovský zájem a během sedmi let se do něj přihlásilo více než milion zájemců ze 177 zemí. Financoval téměř 35 000 projektů, do nichž se zapojilo 40 000 organizací. Vzhledem k tomuto rozsáhlému záběru by k financování všech předložených vysoce kvalitních návrhů bylo zapotřebí dalších 159 miliard EUR.

Toto hodnocení se zabývá dopady programu Horizont 2020. Posuzuje také účinnost programu, jeho soudržnost s ostatními iniciativami, význam pro společenské potřeby a celkovou přidanou hodnotu, kterou poskytuje Unii.

Hodnocení se opírá o rozsáhlý soubor důkazů, včetně:

(I)více než 1 000 rozhovorů s příjemci, vnitrostátními orgány a prováděcími orgány;

(II)průzkumu zahrnujícího úspěšné i neúspěšné žadatele;

(III)kombinace kvantitativních a kvalitativních metod hodnocení;

(IV)konzultace se zúčastněnými stranami, která přinesla 1 818 odpovědí.

2.Jaký měl program dopad?

V souladu se svými základními cíli přispěl program Horizont 2020 k rozvoji společnosti a hospodářství zakotvených ve znalostech a inovacích. Sehrál zásadní roli při mobilizaci dalších finančních prostředků na výzkum a inovace a významně přispěl k dosažení cíle EU investovat do roku 2020 3 % hrubého domácího produktu (HDP) do výzkumu a vývoje. Investice v rámci programu Horizont 2020 však představovaly pouze 10 % veřejných výdajů na výzkum a vývoj v EU, přičemž většina finančních prostředků pocházela z členských států a od regionálních orgánů. Do konce roku 2020 se investice EU do výzkumu a vývoje zvýšily na 2,32 % HDP, což představuje 15% nárůst od prvního spuštění programu (2,02 %).

Program rovněž podpořil další politiky EU a měl zásadní význam pro rozvoj a fungování Evropského výzkumného prostoru (EVP). Prokázal význam při naplňování potřeb společnosti, pohotovost a pružnost při reakci na mimořádné situace, jako byla epidemie eboly nebo pandemie onemocnění COVID-19. Program Horizont 2020 měl zásadní význam při vytváření vlivných vědeckých poznatků, zejména při řízení celosvětových opatření v boji proti změně klimatu. Hodnocení zdůrazňuje, že pro dosažení požadovaných výsledků je nezbytné udržet tuto akci v oblasti výzkumu a inovací i v následujících rámcových programech. Za zmínku stojí, že 41 % projektů programu Horizont 2020 v době závěrečného hodnocení stále probíhalo, což naznačuje, že dopady programu pokračují a přinášejí další výsledky.

Průběžné hodnocení z roku 2017 bylo podnětem ke zkvalitnění druhé poloviny programu, včetně iniciativ na posílení otevřené vědy, podporu mezinárodní spolupráce a zjednodušení provádění programu. Průběžné hodnocení vedlo také k několika novinkám, jako je zahájení pilotního projektu Evropské rady pro inovace pro poslední roky programu Horizont 2020 a zavedení misí EU v rámci následujícího programu Horizont Evropa (2021–2027).

2.1    Vědecký dopad

Program Horizont 2020 byl strategicky navržen tak, aby posílil vědecký a technologický základ Evropy investicemi do znalostí, dovedností a infrastruktury. Tyto dlouhodobé investice mají zásadní význam pro současnou i budoucí schopnost EU stát v čele dynamických změn ve vědeckém a technologickém pokroku a neustále se měnícím socioekonomickém prostředí, reagovat na tento pokrok a toto prostředí nebo se jim přizpůsobovat.

Program Horizont 2020 se zasloužil o vědecké objevy a průkopnický pokrok v nových oblastech vědy a techniky. Mezi hlavní příklady patří: ·vývoj experimentálních personalizovaných vakcín proti rakovině, které představují významný pokrok v léčbě rakoviny; ·podpora vývoje prvních vakcín proti onemocnění COVID-19, svědčící o pružnosti programu a jeho schopnosti reagovat na mimořádné situace v oblasti celosvětového zdraví; ·využití umělé inteligence při předpovídání struktury proteinů, jež má zásadní význam pro objevování léčiv; ·pokroky v datování starobylé DNA, včetně objevu důkazů o prvních homo sapiens v Evropě; ·průlomové objevy v chemickém inženýrství, kompozitních materiálech (s využitím v technologiích čisté energie) a kvantové mechanice; ·zachycení prvního snímku černé díry, monumentální úspěch v astrofyzice, který otevírá nové možnosti studia nejzáhadnějších objektů vesmíru. Program Horizont 2020 podpořil 33 nositelů Nobelovy ceny, ať už před jejím udělením, nebo po něm, což zdůrazňuje jeho významnou roli při podpoře vědecké excelence na světové úrovni.

V oblasti vědeckých výstupů tento program překonal svého předchůdce (sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj), o čemž svědčí počet vědeckých publikací. V době hodnocení příjemci vykázali více než 276 000 recenzovaných publikací, přičemž 18 % z nich pocházelo z projektů, které získaly granty Evropské rady pro výzkum (ERV). Očekává se, že toto číslo bude dále narůstat s dokončováním dalších projektů. Za pozornost stojí, že publikace programu Horizont 2020 jsou citovány dvakrát častěji, než je celosvětový průměr, a 3,9 % z nich se řadí mezi 1 % nejcitovanějších publikací na světě, čímž překonávají výsledky nejvýznamnějších mezinárodních sponzorů, včetně americké Národní vědecké nadace.

Program Horizont 2020 významně přispěl k vědeckým objevům a pokroku v nově vznikajících oblastech vědy a techniky, zejména v lékařských vědách, kvantové mechanice, chemickém inženýrství a oblasti kompozitních materiálů. Díky financování nadnárodních projektů v oblasti výzkumu a inovací došlo k významné spolupráci, která by jinak nebyla možná. Ze všech publikací programu Horizont 2020 se 26 % týká nových, rychle se rozvíjejících oblastí výzkumu. Program Horizont 2020 vyčlenil více než 13 miliard EUR na projekty týkající se nových digitálních technologií, jako je umělá inteligence a kvantová výpočetní technika.

Program měl také výrazný dopad na šíření znalostí, neboť 82 % jeho publikací je volně a veřejně dostupných online, což svědčí o pevném závazku k otevřenému přístupu. Tato hodnota představuje výrazný nárůst oproti 65 % na začátku programu v roce 2014 a je příznivá i ve srovnání s podobnými mezinárodními programy. Tendence poskytovat otevřený přístup inspirovala 19 členských států k tomu, aby přijaly podobné politiky.

Program Horizont 2020 měl zásadní význam pro diverzifikaci a zvyšování dovedností a znalostí výzkumných pracovníků. Zlepšil také jejich kariérní vyhlídky, z čehož měli prospěch zejména začínající výzkumní pracovníci, jako jsou stipendisté akcí Marie Curie-Skłodowska (MSCA), příjemci grantů ERV – „začátečníci“ nebo „konsolidátoři“, příjemci grantů pro budoucí a vznikající technologie (FET) a mladí členové týmů podporovaných v rámci projektů „šíření excelence a rozšiřování účasti“. S téměř 50 000 výzkumnými pracovníky podpořenými v meziodvětvové a mezistátní mobilitě je program na dobré cestě k dosažení svých cílů v oblasti mobility výzkumných pracovníků, zejména prostřednictvím programu MSCA. Akce Erasmus+ a Marie Curie-Skłodowska byly příkladem vytváření synergií mezi programy EU, podporou mobility, odbornou přípravou a kariérním rozvojem studentů a výzkumných pracovníků.

Kromě toho program Horizont 2020 umožnil EU rozvíjet a modernizovat rozsáhlou výzkumnou infrastrukturu na evropské i celosvětové úrovni. Přístup k těmto infrastrukturám získalo více než 24 000 výzkumných pracovníků a organizací, což rozšířilo možnosti spolupráce a vědeckého pokroku. Program LEIT (vedoucí postavení v průmyslových technologiích) usnadnil přístup k technologické infrastruktuře, jako jsou evropská centra pro digitální inovace a otevřená inovační testovací centra, která umožnila společnostem testovat inovace v reálných podmínkách. Dalším důležitým krokem bylo zavedení společné výzkumné infrastruktury v rámci plánu Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury. Jedná se o výrazné úspěchy, hodnocení nicméně naznačuje, že by bylo možné dosáhnout větší součinnosti mezi programy EU, celostátními a regionálními programy pro výzkumnou infrastrukturu, zejména s cílem zajistit udržitelnost jejich fungování.

2.2    Společenský dopad

Program Horizont 2020 podpořil výzkum a inovace s cílem řešit hlavní společenské výzvy, jako je zdraví, potravinová bezpečnost, energetika, doprava, environmentální udržitelnost, opatření v oblasti klimatu, společnost podporující začlenění a bezpečnost. Příspěvky programu k těmto výzvám jsou významné nejen svým rozsahem, ale i hloubkou, přičemž mají dopad na mnoho oblastí společnosti a globálního životního prostředí.

Nejlepším příkladem je zásadní role programu Horizont 2020 při prohlubování našich znalostí o změně klimatu. Jeho investice, které navazují na základy položené sedmým rámcovým programem, mají velký dopad: 10 % všech vědeckých publikací citovaných Mezivládním panelem OSN pro změnu klimatu (IPCC) pochází z těchto dvou programů.

Program Horizont 2020 rovněž významně podpořil vývoj praktických řešení pro opatření v oblasti klimatu. Nejlepším příkladem je pokrok v oblasti alternativních paliv a paliv s nízkými emisemi. Průkopnická práce v rámci sedmého rámcového programu a programu Horizont 2020 vynesla EU do čela testování a zavádění vodíkových palivových článků v autobusech a podněcuje inovace v oblasti nízkoemisní letecké dopravy, očekávané v roce 2030.

Co se týče investic do udržitelného rozvoje, program Horizont 2020 na tyto iniciativy vyčlenil 64,4 % svého celkového rozpočtu, čímž překročil svůj cíl 60 %. Navzdory významným příspěvkům k opatřením v oblasti klimatu však program nedosáhl svého rozpočtového cíle na témata související s klimatem ve výši 35 % – jeho konečná alokace zde činila 32 %. To ukazuje, že je důležité se i nadále v rámci programu Horizont Evropa zaměřovat na podobné cíle a sledovat je, aby se zajistilo, že budoucí iniciativy budou lépe odpovídat stanoveným cílům.

Společnost v EU se potýká s celou řadou složitých výzev, pro jejichž řešení jsou nezbytné výzkumné a inovační činnosti zahrnující společenské a humanitní vědy, jako je sociologie, ekonomie, psychologie, politologie, historie a kulturní vědy. Tyto disciplíny jsou zásadní pro hlubší pochopení složitých společenských problémů a pro jejich efektivní řešení. V porovnání s předchozími programy program Horizont 2020 výrazně zvýšil roli společenských a humanitních věd a vyčlenil na související témata více než 20 % svého rozpočtu, což svědčí o jeho závazku k mezioborovému výzkumu.

Hodnocení však ukázalo, že úroveň zahrnutí společenských a humanitních věd byla v různých částech programu nerovnoměrná. To odpovídá návrhům na zlepšení uvedeným v průběžném hodnocení programu Horizont 2020. Program Horizont Evropa byl v reakci na to upraven tak, aby přinesl nová opatření pro důkladnější integraci společenských a humanitních věd. Návrhy nyní dostávají nižší počet bodů, pokud dostatečně nezahrnují společenské a humanitní vědy, které byly označeny za relevantní.

Další zásadní výzvou identifikovanou v rámci programu Horizont 2020 je dlouhá doba, po kterou musí projekty prokázat své společenské dopady, což komplikuje procesy sledování a hodnocení. Zkušenosti ukázaly, že rozsah opatření pro sledování byl příliš úzký, což omezovalo schopnost zachytit celé spektrum společenských dopadů. Kromě toho bylo zjištěno, že návrh ukazatelů je nedostatečný, což brání účinnému hodnocení výsledků. K odstranění těchto nedostatků je vyvíjeno společné úsilí o zlepšení dostupnosti údajů a zlepšení rámce pro sledování v rámci programu Horizont Evropa.

2.3    Hospodářské dopady

Program Horizont 2020 významně přispěl k evropskému hospodářství nejen tím, že stimuloval zaměstnanost a růst ekonomické produkce, ale také tím, že využil další finanční prostředky a zvýšil produktivitu zapojených společností. Vedl také k vývoji tisíců inovačních výstupů. Výčet těchto výsledků ještě není konečný, protože značná část projektů podpořených z programu nebyla v době hodnocení ještě dokončena a nadále přináší výsledky.

Kromě nominálního rozpočtu přispěl program Horizont 2020 ke zvýšení výdajů na výzkum a vývoj v Evropě tím, že přilákal společné investice z veřejného i soukromého sektoru. Na každé euro vynaložené z rozpočtu programu Horizont 2020 vložili účastníci projektu na realizaci projektů 0,23 EUR z vlastních zdrojů. Program byl obzvláště účinný v soukromém ziskovém sektoru, kde účastníci projektu investovali na každé euro z programu Horizont 2020 dalších 0,57 EUR. Nejvyššího stupně finanční páky bylo dosaženo v evropských partnerstvích: ve společných podnicích příspěvky soukromých partnerů s prostředky (hotovostními či nefinančními) měly dvojnásobný nebo dokonce trojnásobný objem oproti finančním prostředkům EU.

Kromě toho měly granty programu Horizont 2020 pozitivní vliv na příjmy a zaměstnanost zúčastněných podniků ve srovnání s podniky s podobnými charakteristikami, které finanční prostředky neobdržely.

Program Horizont 2020 významně přispěl k rozvoji práv duševního vlastnictví: příjemci programu podali téměř 4 000 žádostí ve věcech práva duševního vlastnictví, z nichž tři čtvrtiny se týkají patentů a 12 % ochranných známek. Vzhledem k často zdlouhavému patentovému řízení se očekává, že objem práv duševního vlastnictví v rámci programu Horizont 2020 výrazně vzroste i po jeho skončení. Dlouhodobá analýza ukázala, že patenty vzešlé ze sedmého rámcového programu nejenže svou ekonomickou hodnotou převyšují celosvětový průměr, ale mají také zřetelnou tendenci k mezioborovosti. Kromě toho přibližně 40 % patentů, které si přihlásili sami účastníci programu „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ (LEIT), přispělo ke stěžejním základním technologiím, včetně fotoniky, a k mikro- a nanoelektronice. Pilíř „společenské výzvy“ vytvořil přibližně 20 % všech inovací v rámci programu Horizont 2020; pilíř „vynikající věda“ přispěl z 31 %, i když většinou na nižší úrovni technologické připravenosti.

Radar na inovace programu Horizont, nástroj pro identifikaci inovací s vysokým potenciálem, naznačuje, že program Horizont 2020 financoval potenciálně průlomové technologické inovace. Nejvíce inovací připravených k uvedení na trh se objevilo v pilíři Vedoucí postavení v průmyslu, zejména v rámci projektů LEIT. Tyto projekty vykazují vyšší sklon k inovacím připraveným k uvedení na trh, zejména v oblastech, jako jsou nové digitální technologie, vysoce výkonná výpočetní technika a pokročilé materiály.

Z průběžného hodnocení programu Horizont 2020 vyplývá, že v EU je výrazný nedostatek rizikového a růstového kapitálu, který by umožnil rozšíření inovací. S cílem přispět k překlenutí této mezery byla v posledních třech letech programu Horizont 2020 zahájena pilotní činnost Evropské rady pro inovace (ERI). První náznaky ukazují, že pilotní projekt ERI měl pozitivní dopad na obrat a počty zaměstnanců jeho příjemců. Řešil také kritickou mezeru ve financování v rizikových oblastech, kde jsou na celostátní a regionální úrovni k dispozici jen omezené alternativy. V porovnání se zeměmi s podobnými podpůrnými strukturami vyniká ERI jako jediná iniciativa, která nabízí dostatečně širokou škálu a finanční prostředky na podporu deep tech společností.

Organizace financované v rámci programu vykazovaly vyšší schopnost přilákat více rizikového kapitálu než žadatelé, kteří nebyli programem financováni, i když odhady se zde liší. Zejména malým a středním podnikům, které se účastnily části programu LEIT, se podařilo získat čtyřikrát vyšší kapitálové investice, než byl příspěvek EU, který obdržely. Finanční nástroj InnovFin, spravovaný skupinou Evropské investiční banky a podpořený částkou 3,7 miliardy EUR z programu Horizont 2020, úspěšně mobilizoval soukromé finance pro inovativní začínající podniky a další aktéry ekosystému v Evropě. Zajistil dluhové a kapitálové nástroje ve výši 77,5 miliardy EUR pro více než 38 000 organizací, což je výrazně nad jeho cíli, a podpořil rozvoj ekosystémů a sítí rizikového kapitálu.

Přestože program Horizont 2020 dosáhl při překlenování mezery mezi vysoce kvalitním evropským výzkumem a inovacemi na trhu pokroku, tuto dlouhodobou mezeru zcela neodstranil. Opatření sledující šíření inovací naznačují, že EU během období provádění programu Horizont 2020 zlepšila své výsledky, ale stále v tomto ohledu zaostává za svými hlavními mezinárodními konkurenty. Program Horizont Evropa, zejména prostřednictvím ERI, obnovil úsilí o uvádění inovací na trh.

3.Kdo využil financování z programu?

Program Horizont 2020 má významný dopad na výzkum a inovace a přináší prospěch různorodé řadě účastníků, od vědců a výzkumných pracovníků působících ve vysokoškolských institucích až po výzkumné organizace a soukromé ziskové subjekty, jako jsou malé a velké podniky.

V rámci programu bylo vyhlášeno více než 1 000 výzev k předkládání návrhů, které přilákaly přes 285 000 způsobilých návrhů projektů, což je dvojnásobek počtu návrhů přijatých v předchozím sedmém rámcovém programu. Tento nárůst zájmu svědčí o přitažlivosti a významu programu. Financováno však bylo pouze 35 426 projektů, což znamená celkovou 12% úspěšnost. Zejména 74 % návrhů, které nezávislí odborníci vyhodnotili jako vysoce kvalitní, nemohlo být financováno z důvodu rozpočtových omezení. Na financování všech vysoce kvalitních návrhů by program Horizont 2020, který disponuje rozpočtem 75,6 miliardy EUR, potřeboval dalších 159 miliard EUR.

Aby vynikající nefinancované návrhy měly větší šanci získat podporu na celostátní nebo regionální úrovni, obdrželo 20 890 z téměř 100 000 vysoce kvalitních návrhů, které nebyly vybrány k financování, certifikát pečeti excelence. Tato značka kvality EU, která se původně vztahovala pouze na návrhy v rámci MSCA nebo ERI, byla později v rámci programu Horizont Evropa rozšířena i na další části programu. Z analýzy Evropského účetního dvora vyplývá, že 26 % návrhů v rámci nástroje pro malé a střední podniky, které obdržely tuto pečeť, získalo ve třech zemích následné financování z evropských strukturálních fondů. Jako překážka maximalizace dopadu pečetí excelence však byl označen nedostatečný přístup členských států k informacím o návrzích, kterým byly uděleny.

Z hlediska rozdělení finančních prostředků tvořily projekty kooperativního výzkumu 78 % finančních prostředků, přičemž se na nich podílelo v průměru 11 účastníků v téměř 15 000 projektech. Granty pro jednotlivé příjemce představovaly 22 % finančních prostředků a 59 % všech grantů, především pro nástroje ERV, MSCA a nástroje pro malé a střední podniky. Průměrná výše grantu v programu Horizont 2020 stoupla z 1,8 milionu EUR v sedmém rámcovém programu na 2,3 milionu EUR, což představuje nárůst i v reálných hodnotách.

Pokud jde o typy příjemců, největší podíl finančních prostředků získaly vysokoškolské instituce (40 %), následované soukromými ziskovými organizacemi (28 %) a výzkumnými organizacemi (25 %). Malé a střední podniky získaly 17 % finančních prostředků ve výši 11,4 miliardy EUR. Vysoký podíl finančních prostředků získaly dobře zavedené vysokoškolské instituce a výzkumné organizace, což ukazuje na určitou míru koncentrace, která je však nižší než v sedmém rámcovém programu. Sto největších příjemců obdrželo 32 % prostředků (ve srovnání s 34 % v sedmém rámcovém programu). Program však přilákal také nové účastníky (organizace, které se sedmého rámcového programu neúčastnily), zejména menší soukromé a ziskové subjekty. Nováčci získali 19 % prostředků programu Horizont 2020, což je až 50 %, bereme-li v úvahu pouze financování soukromých společností. V případě společných podniků činí podíl všech finančních prostředků poskytnutých nováčkům 19 %.

Rovnost žen a mužů se v rámci programu Horizont 2020 zlepšila a podíl žen v hodnotících komisích dosáhl 42 % – byl tedy překročen cíl ve výši 40 %. Podíl žen ve vědeckých poradních orgánech a podíl výzkumných pracovnic v projektech však zůstal pod cílovou hodnotou 50 %, a to 43 %, resp. 23 %. V reakci na to byl program Horizont Evropa upraven tak, aby byl genderový rozměr začleněn do celého programu.

O celosvětovém významu programu svědčí skutečnost, že se do něj přihlásilo 177 zemí. Polovina všech finančních prostředků směřovala do pouhých čtyř zemí (Německa, Spojeného království, Francie a Španělska). Menší země, jako je Estonsko, Řecko, Kypr a Lotyšsko, však dosáhly úctyhodných výsledků, porovná-li se financování z programu Horizont 2020 s jejich hrubými domácími výdaji na výzkum a vývoj.

Země s rozšiřující účastí obdržely 8% podíl z celkového příspěvku EU, což je o něco více než v sedmém rámcovém programu. Ačkoli se to může zdát málo, všechny tyto země s výjimkou dvou zvýšily svou účast v programu. Z hodnocení vyplývá, že tyto země čelí několika problémům, včetně omezené kapacity pro řízení mezinárodních projektů v oblasti výzkumu a inovací, odlivu mozků, slabých vnitrostátních podpůrných systémů a dostupnosti alternativních zdrojů financování. V reakci na to se rozpočet programu Horizont Evropa na rozšíření účasti zemí ztrojnásobil, dosáhl 3 % a přinesl několik opatření na zvýšení zapojení zemí, včetně posílení systému vnitrostátních kontaktních míst a nabídky předběžných kontrol návrhů a grantů na mobilitu výzkumných pracovníků.

4.Jakou hodnotu měl program pro EU?

Program Horizont 2020 významně zvýšil rozsah a kvalitu výzkumu a inovací v Evropě a jeho dopady dalece přesahují to, čeho by bylo možné dosáhnout na vnitrostátní nebo regionální úrovni. Podporoval rozsáhlejší, komplexnější a ambicióznější činnosti v oblasti výzkumu a inovací, než jaké by bylo možné uskutečnit bez podpory EU. Urychlil vývoj řešení naléhavých globálních problémů tím, že spojil úsilí a zdroje z celé Evropy. To se projevilo v obtížích, s nimiž se potýkali neúspěšní žadatelé, z nichž mnozí nemohli své projekty realizovat nebo je museli výrazně upravit, a to především kvůli nedostatku alternativních zdrojů financování na vnitrostátní nebo regionální úrovni.

Hlavní předností programu Horizont 2020 byla jeho víceoborová spolupráce a celoevropská spolupráce v oblasti výzkumu a inovací. Tento přístup se ukázal jako účinný při konsolidaci odborných znalostí, dovedností a zdrojů z více zemí; vytvořilo se tak kritické množství pro zvýšení kvality výstupů výzkumu a inovací. Konkurenční povaha celounijního procesu financování dále zvýšila kvalitu a zajistila, že výzkum byl prováděn v oblastech, které mají pro evropskou společnost velký význam.

Jak je podrobně popsáno v části o hospodářském dopadu, program úspěšně využil soukromé i veřejné financování výzkumu a inovací. Odhaduje se, že každé euro investované do programu Horizont 2020 přinese do roku 2040 občanům EU pět eur. Tyto investice přispěly ke zvýšení procentního podílu HDP určeného na výzkum a vývoj a dále upevnily Evropský výzkumný prostor.

Dlouhodobý přínos investic do výzkumu a inovací prostřednictvím rámcového programu na úrovni EU je zřejmý, neboť vytváří vědecké a technologické základy nezbytné pro budoucí připravenost a strategickou autonomii EU při reakci na krize. To se projevilo zejména v rychlé a účinné reakci programu na pandemii COVID-19, která se opírala o dlouhodobé investice do výzkumu mRNA.

5.Jak efektivní byl program Horizont 2020?

Program Horizont 2020 prokázal, že pro evropskou společnost je značně ekonomicky výhodný. Pokud jde o ekonomický dopad, odhaduje se, že každé euro vynaložené na program (v nákladech na program a v nákladech žadatelů) přinese občanům EU přínos v hodnotě přibližně pěti eur, měřeno dopadem na HDP, a to až do roku 2040.

Řada zjednodušujících opatření účinně snížila administrativní zátěž žadatelů a příjemců. Mezi významná zlepšení patří používání elektronických podpisů a komentovaného vzoru grantové dohody. Tyto změny pomohly urychlit proces udělování grantů a snížily míru chybovosti a administrativní výdaje, které dosahovaly v porovnání s referenčními hodnotami dobrých výsledků. Jako hlavní podpůrné faktory byly zmíněny nový elektronický pracovní postup správy grantů a zrušení fáze vyjednávání. Z hodnocení nicméně vyplývá, že další zkrácení cílové doby pro udělení grantu možná není nutné, protože by mohlo nechtěně zvýšit riziko finančních chyb.

Navzdory těmto pokrokům není hodnocení obecně pozitivní, pokud jde o chybovost programu. Evropský účetní dvůr poukázal na to, že zejména v oblasti provozních výdajů a nákladů na zaměstnance je úroveň chyb stále vysoká a často se jí lze vyhnout.

Do budoucna existuje prostor pro zlepšení účinnosti rámcového programu EU. Mnoho zúčastněných stran uvedlo, že účast v programu Horizont 2020 vyžaduje větší úsilí než v případě jiných programů financování výzkumu a inovací. To je vzhledem k relativně nízké úspěšnosti programu nezanedbatelné, neboť to znamená, že značná část nákladů na žádosti představuje pro společnost EU čistou ztrátu. Každé účinné opatření, které tyto náklady snižuje, má velký potenciál zlepšit účinnost programu.

6.Závěry a získané zkušenosti

Hodnocení dochází k závěru, že program Horizont 2020 významně přispěl k budování společnosti a ekonomiky EU založené na znalostech a inovacích. Tím, že využil další finanční prostředky na výzkum a inovace, podpořil nejen provádění ostatních politik EU, ale hrál také významnou roli při vytváření a udržování Evropského výzkumného prostoru. Význam programu Horizont 2020 pro společenské potřeby se projevil v jeho rychlé a pružné reakci na mimořádné situace, jako byla epidemie eboly a pandemie onemocnění COVID-19, a v jeho důležité roli při celosvětovém úsilí o řešení změny klimatu. Hodnocení zdůrazňuje, že k dosažení těchto výsledků je třeba udržet činnosti napříč více rámcovými programy.

Ačkoli program Horizont 2020 splnil některé ze svých cílů nebo hlavních ukazatelů výkonnosti, nedosáhl všech. Tento částečný úspěch lze přičíst přirozené povaze investic do výzkumu a inovací, jež často přinesou použitelné výsledky až po dlouhém čase. Řada projektů stále probíhá a nedostatky se objevily i v počátečním nastavení ukazatelů programu. Navzdory těmto výzvám hodnocení potvrzuje, že výsledky dosažené díky financování z programu Horizont 2020 mají vysokou hodnotu.

Průběžné hodnocení programu Horizont 2020 vedlo k některým významným úpravám v druhé polovině programu. Nová opatření k větší otevřenosti vědy mají pozitivní dopad, přičemž úroveň mezinárodní účasti byla zachována. Další zlepšení, jako je podpora účasti žen, lepší integrace společenských a humanitních věd a snížení administrativní zátěže, se přenesla do programu Horizont Evropa a budou v něm zdůrazněna. Kromě toho byl revidován rámec pro sledování a hodnocení, aby bylo možné lépe sledovat dopad v čase. Účinnost těchto opatření bude podrobně zkoumána v průběžném hodnocení programu Horizont Evropa.

Toto závěrečné hodnocení programu Horizont 2020 poukázalo na několik hlavních oblastí, které je třeba dále zlepšit, a přineslo poznatky, které budou využity pro budoucí vylepšení.

·Rozšíření účasti. Existuje prostor pro rozšíření účasti v programu. Mohlo by jít o zapojení netradičních aktérů z různých odvětví, vědních oborů a zemí. Zatímco vnitrostátní reformy systémů výzkumu a inovací mohou mít vliv na připravenost na účast v projektech na evropské úrovni, samotný program lze zlepšit větším zjednodušením, zviditelněním a zpřístupněním.

·Je třeba dalšího zjednodušení. Programu může prospět cílené využívání dvoustupňového procesu podávání žádostí, zejména v oblastech s nízkou mírou úspěšnosti a vysokým počtem neúspěšných žadatelů. Rozšíření používání certifikačního systému pečeti excelence by také mohlo umožnit opakované použití většího počtu žádostí pro jiné programy, čímž by se snížilo zbytečné úsilí. Další potenciál pro zjednodušení existuje také v rozšíření sledovaného využívání financování paušálními částkami, jakož i ve zlepšení osvěty, šíření informací a v oblasti uživatelských zkušeností s programovými nástroji.

·Šíření, využívání a zavádění výsledků. Proces šíření, využívání a zavádění výsledků projektu je nerovnoměrný a vyžaduje větší pozornost. Program Horizont Evropa vyzývá žadatele, aby ve svých žádostech kladli větší důraz na východiska dopadů. Rovněž je zapotřebí zlepšení k zajištění viditelnosti, rozšíření a praktického využití výsledků projektů, aby mohlo dojít k širším hospodářským a společenským přínosům.

·Podpora žen ve výzkumu a inovacích. Navzdory vynaloženému úsilí zůstává dosažení genderové vyváženosti ve výzkumu, podnikání a inovacích výzvou. Je třeba přijmout důraznější opatření na podporu výzkumných pracovnic, podnikatelek a inovátorek, a to jak v celoevropském měřítku, tak v rámcovém programu.

·Dosažení dalších synergií s jinými iniciativami. Synergie s dalšími unijními, vnitrostátními a regionálními iniciativami by se mohly posílit, zejména s cílem podpořit přejímání a využívání výsledků projektu. To zahrnuje lepší harmonizaci, aby bylo zajištěno hladké fungování výzkumných infrastruktur.

7.Další postup

Poznatky a hlavní závěry vyplývající z tohoto závěrečného hodnocení programu Horizont 2020 budou hrát zásadní roli nejen při formování probíhajícího provádění programu Horizont Evropa, ale budou také zásadně ovlivňovat vývoj politik pro budoucí iniciativy v oblasti výzkumu a inovací. Zajistí se tak, že zkušenosti získané z programu Horizont 2020 budou účinně začleněny do současných a budoucích programů, aby se dále zlepšila jejich účinnost, význam a dopad na Evropany.

(1) Podle čl. 32 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), doplněného nařízením č. 1290/2013 a rozhodnutím Rady 2013/743.