Zpráva o pokroku v realizaci sítě TEN-T v letech 2016 a 2017

1.Úvod

Doprava je úhelným kamenem evropského integračního procesu, umožňuje propojenost, konvergenci a soudržnost celé Unie. Inteligentní, udržitelná a plně propojená evropská dopravní síť je klíčovou podmínkou pro dokončení a dobré fungování evropského jednotného trhu a spojení Evropy se světovými trhy. Přispívá tak k evropskému programu pro hospodářský růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost. Kromě toho hraje také ústřední úlohu při dekarbonizaci, a tedy i plnění cílů Zelené dohody pro Evropu 1 prostřednictvím rozvoje čistších způsobů dopravy, jako jsou železnice a vnitrozemská vodní doprava, a zavádění alternativních paliv do silniční a námořní dopravy.

Klíčem k udržitelnější, plynulejší a inteligentnější evropské dopravní síti je tak provádění cílů a norem stanovených v hlavních směrech pro rozvoj transevropské dopravní sítě (nařízení (EU) č. 1315/2013, dále jen „nařízení o TEN-T“ 2 ) z roku 2013. Hlavní směry pro TEN-T totiž zavádějí globální síť a hlavní síť s cílem podpořit lepší přístup všech regionů na evropské a světové trhy na jedné straně, a zajistit silné zaměření na infrastrukturu strategického významu na straně druhé. Jak hlavní, tak globální síť se zaměřují na modální integraci, interoperabilitu a na koordinovaný rozvoj infrastruktury, zejména v přeshraničních úsecích, za účelem přemostění chybějících spojení a odstranění úzkých míst. Politika TEN-T rovněž připravuje podmínky pro budoucnost dopravního systému, zejména prostřednictvím zařízení, jež podporují nízkoemisní řešení, koncepcí služeb nové generace a dalších oblastí technologických inovací. Nařízení o TEN-T tak stanoví jasné lhůty pro dokončení hlavní sítě (do roku 2030) a globální sítě (do roku 2050).

Realizaci sítě TEN-T podporuje finanční nástroj, Nástroj pro propojení Evropy (CEF), vytvořený nařízením (EU) č. 1316/2013 3 . Dále do sítě TEN-T přicházejí značné investice prostřednictvím podpory EU z Fondu soudržnosti (FS) a Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), jakož i prostřednictvím různých finančních nástrojů, které poskytuje Evropská investiční banka (EIB).

V zájmu informování evropských občanů a tvůrců politik o efektivitě politiky TEN-T je třeba změřit a vykázat průběžné výsledky. Za tímto účelem čl. 49 odst. 3 nařízení o TEN-T vyžaduje, aby Komise každé dva roky zveřejnila zprávu o pokroku dosaženém při provádění transevropské dopravní sítě a předložila ji Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. První zpráva o vykazovaném období 2014 a 2015 byla přijata v červnu 2017 4 . Tato zpráva o pokroku je tedy druhou ze zpráv předkládaných jednou za dva roky Komisí ostatním orgánům EU.

Tato druhá zpráva vychází z údajů z roku 2016 a 2017 5 . Jako taková podává obraz o situaci, která se zejména z hlediska plnění technických pokynů do dnešního dne dále vyvíjela. Pokrok viditelný již v letech 2016 a 2017 vysílá správný signál a podtrhuje význam politiky v oblasti TEN-T, který je dnes ještě větší než v roce 2013, kdy byla tato politika vytvořena, mimo jiné s ohledem na dekarbonizaci a Zelenou dohodu pro Evropu, kde má doprava velmi důležitou úlohu.

1.1Hlavní výsledky

Podle údajů informačního systému TENtec dosahuje současný stav realizace dopravní infrastruktury TEN-T na úrovni koridorů hlavní sítě, pokud jde o plnění požadavků nařízení o TEN-T, u většiny (deset ze 13) ukazatelů, k nimž jsou dostupné údaje, 81 % až 100 %, zatímco u zbývajících tří požadavků se míra plnění pohybuje od 11 % do 67 %.

Přestože tedy lze pozorovat zlepšení míry plnění norem TEN-T v roce 2017 v porovnání s předchozími lety, je třeba zdůraznit, že tato míra plnění ne vždy zcela odráží realitu z hlediska kvality nebo provozní funkčnosti dopravní sítě. Tuto analýzu je totiž třeba uvést do souvislosti s částečně omezenými technickými normami TEN-T v porovnání se skutečnými potřebami v praxi. Uvedené normy je proto třeba v nadcházející revizi nařízení o TEN-T dále upřesnit a rozpracovat, aby lépe zachycovaly skutečné možnosti a omezení sítě.

Abychom uvedli konkrétní příklad: u sítě železniční infrastruktury jsou již stanovené cíle do velké míry dosaženy v oblastech elektrifikace (89 %), rozchodu kolejí (86 %), traťové rychlosti na nákladních tratích (86 %) a hmotnosti na nápravu na nákladních tratích (81 %), zatímco v oblastech délky nákladních vlaků (43 %) a zejména zavedení systému ERTMS (11 %) plnění cílů stále zaostává. Trať sice může být vhodná pro délku vlaku 740 m, nemá ale dostatek manipulačních kolejí a vleček, aby byla v praxi zajištěna úplná interoperabilita.

V případě silnic jsou kritéria u rychlostních silnic/dálnic zcela splněna (100 %). Jak je však uvedeno výše, je důležité mít na mysli, že definice kategorií silnic v nařízení o TEN-T se liší od definic EHK OSN/EUROSTAT/ITF, což zakrývá skutečnost, že silnice mohou být někde nedostatečně kvalitní. Kromě toho je možné, že části sítě nebyly po určitou dobu řádně udržovány, takže formálně vyhovující silnice už nemusí odpovídat provozním a bezpečnostním normám.

Vnitrozemské vodní cesty vyhovují téměř úplně, pokud jde o zavádění služeb RIS (98 %) a požadavek na třídu IV CEMT nebo vyšší (97 %). Přípustný ponor 2,5 m nebo více i povolená podjezdná výška mostů 5,25 m nebo více mají již vysokou míru plnění – 85 %. To by však nemělo zakrývat skutečnost, že i při formálním splnění požadavků existují výjimky u krátkých vzdáleností, které však mají závažný dopad na splavnost širšího úseku. Takovým případem je například situace na Dunaji.

Pokud jde o napojení na železnici, vyhovuje 89 % námořních přístavů, zatímco letiště se 67 % poněkud zaostávají. I v tomto případě mohou dobré údaje někdy zakrývat méně pozitivní situaci u některých z těchto uzlů, zejména u přístavů: v řadě případů stávající napojení na železnici nestačí z hlediska kapacity nebo kvality nebo prostě nevede až na úplný konec/začátek dopravní trasy.

Vedle stavu technické realizace TEN-T tato zpráva analyzuje také výsledky v oblasti finančních investic dosažené v síti TEN-T jako celku. V průběhu roku 2016 a 2017 činily celkové investice vynaložené na síť TEN-T více než 91 miliard EUR. Většina investic pocházela z vnitrostátních zdrojů (73 %). Z 91 miliard EUR bylo 11,5 miliardy EUR financováno prostřednictvím úvěrů EIB, 9,8 miliardy EUR bylo spolufinancováno evropskými strukturálními a investičními fondy (EFRR a FS) a 3,1 miliardy EUR Nástrojem pro propojení Evropy (CEF).

Pokud jde o podíl daného druhu dopravy, byl nejvyšší podíl celkových investic (80 miliard EUR) vykázaný členskými státy (což v příslušných případech zahrnuje část spolufinancovanou EU) investován do hlavní sítě (71 %). Podobně většina finančních prostředků připadala na železnice TEN-T (včetně ERTMS) (45 %).

1.2Rozsah a metodika

Rozsah povinnosti Komise podávat zprávy stanoví čl. 49 odst. 3 nařízení o TEN-T. Komise by měla analyzovat rozvoj transevropské dopravní sítě na základě informací o dosaženém pokroku při provádění projektů, které jí předají členské státy, zejména prostřednictvím interaktivního systému geografických a technických informací pro transevropskou dopravní síť (TENtec). Od Komise se kromě toho požaduje, aby zpřístupnila informace o využívání různých forem finanční pomoci pro všechny druhy dopravy a pro další prvky hlavní a globální sítě v každém členském státě. Zpráva by rovněž měla v hlavních rysech popsat způsob, jakým Komise koordinuje všechny formy finanční pomoci s cílem podpořit soudržné uplatňování nařízení o TEN-T v souladu s jeho cíli a prioritami.

První zpráva o provádění za vykazované období 2014–2015 byla přijata v červnu 2017. V této první zprávě se však vyskytovaly nejrůznější nedostatky, pokud jde o dostupnost údajů, metodologická omezení atd. Proto byla metodika použitá při vyhledávání údajů pro tuto zprávu změněna. Z tohoto důvodu nelze údaje ze zprávy za období 2014–2015 ve všech částech a ohledech přímo srovnávat s analýzou v této zprávě.

Tato zpráva za období 2016–2017 představuje analýzu provádění technických parametrů sítě TEN-T. Tato analýza byla provedena s použitím údajů uložených v informačním systému TENtec se souborem klíčových ukazatelů výkonnosti stanovených na základě požadavků na dopravní infrastrukturu v nařízení o TEN-T. Soubory údajů za rok 2016 a rok 2017 jsou však omezeny na síť koridorů hlavní sítě. Nicméně již údaje o koridorech hlavní sítě podávají důležitou informaci o pokroku dosaženém v oblasti TEN-T, neboť investice (na úrovni EU i členských států) se v těchto prvních letech ve většině případů stejně soustředily na koridory hlavní sítě, neboť lhůta pro jejich dokončení je rok 2030, a nikoli rok 2050 jako u globální sítě.

Kromě toho, a jak je již uvedeno výše, odráží současná zpráva situaci čistě z hlediska souladu infrastruktury s normami TEN-T definovanými v nařízení o TEN-T. Plný soulad nemusí nutně zaručovat, že se v praxi nevyskytnou provozní nedostatky nebo kapacitní úzká místa. Proto Evropská komise provádí u všech devíti koridorů hlavní sítě, jakož i u dvou horizontálních priorit podrobné studie, které analyzují infrastrukturu mnohem podrobněji, tj. nejen z hlediska statistického dodržení standardů, ale také na základě kvalitativního posouzení z širšího hlediska sítě. Na základě této analýzy se nedostatky a úzká místa promítají do odpovídajících pracovních plánů koridorů, jakož i do systému ERTMS a realizačních plánů evropských koordinátorů na mořské dálnice.

Dále tato zpráva informuje o vnitrostátních rozpočtech a spolufinancování a financování z různých zdrojů EU u investic do infrastruktury sítě TEN-T v období 2016 a 2017, zejména z EFRR, FS, Nástroje pro propojení Evropy a úvěrů EIB. Zatímco ve zprávě za období 2014 a 2015 vzhledem k omezení analytické a metodické základny ještě nebyly uvedeny žádné údaje o rozpočtu členských států investovaném do sítě TEN-T, v této zprávě jsou poprvé uvedeny jejich uskutečněné investice 6 . Tyto údaje poskytly přímo členské státy prostřednictvím jednotného průzkumu.

Pokud jde o spolufinancování a spoluúčast EU, byly shromážděny údaje od Výkonné agentury pro inovace a sítě (INEA), Generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku (GŘ REGIO) a od Evropské investiční banky (EIB).

2.Stav realizace sítě TEN-T: technický pokrok dosažený u sítě TEN-T v letech 2016 a 2017

Nařízení o TEN-T zavádí globální a hlavní síť na základě metodiky vycházející z objektivních kritérií a množstevních limitů, které Evropská komise, Evropský parlament a Rada použily při legislativním postupu 7 . Hlavní síť a globální síť jsou spojeny s definovanými technickými požadavky a prioritními cíli.

Dosažený pokrok při realizaci sítě TEN-T je třeba srovnávat s těmito technickými normami pomocí klíčových ukazatelů výkonnosti. Nedílnou součástí podávání zpráv o dosaženém pokroku je také pravidelná aktualizace definice sítě TEN-T a sledování množstevních limitů.

2.1Klíčové ukazatele výkonnosti v informačním systému TENtec

Informační systém TENtec v současnosti spojuje geografické informace a technické parametrické údaje o infrastruktuře sítě TEN-T a umožňuje uživateli snadno sestavovat informace a vytvářet zprávy a mapy, jež pokrývají hlavní síť a globální síť TEN-T a další tematické datové vrstvy. Tyto databáze obsahují údaje od členských států, ze studií koridorů a ze sběrů dalších údajů a pomáhají Komisi zjišťovat kritické problémy, jako jsou úzká místa a problémy související s přeshraniční interoperabilitou.

Oproti předchozí dvouleté zprávě se značně zlepšilo množství údajů, podíl vyplnění a kvalita na úrovni koridorů hlavní sítě, což umožňuje prezentovat podrobnější mapy plnění hlavních technických parametrů.

2.2Technická realizace sítě TEN-T podle klíčových ukazatelů výkonnosti

Na základě stávajících údajů v informačním systému TENtec dosahuje současný stav realizace dopravní infrastruktury TEN-T z hlediska plnění požadavků nařízení o TEN-T na úrovni koridorů hlavní sítě u většiny (10 ze 13) dostupných ukazatelů 81 % až 100 %. Avšak i v případech, kdy se situace od roku 2017 dále zlepšila, může vysoké procento splněných požadavků skrývat méně pozitivní stav v praxi, neboť kritéria nařízení o TEN-T nejsou dostatečně propracovaná a specifikovaná (viz oddíl 1.1 výše).

Obrázek 1: Splnění požadavků v % u sítě koridorů hlavní sítě (CNC)

Zdroj: TENtec

Železnice

Požadavek na elektrifikaci železnice je podle údajů z roku 2017 splněn již na celých 89 %. Pro některé izolované sítě zejména v Irsku, Spojeném království, v pobaltských státech, ve Španělsku a Portugalsku platí výjimka. 8 Požadavek na rozchod koleje je podle údajů z roku 2017 splněn již na celých 86 %. Zde jsou výjimkami iberský rozchod koleje, který stále převažuje na Pyrenejském poloostrově, irský rozchod koleje, který je stále jediným rozchodem v Irsku, a široký rozchod, který je stále téměř jediným rozchodem v pobaltských státech a ve Finsku. Od údajů za rok 2017 se situace zlepšila a vývoj u kolejových vozidel s proměnným rozchodem kol poněkud snížil význam tohoto parametru pro interoperabilitu železnic. I toto bude zřejmě muset řešit revize nařízení o TEN-T. Požadavek na zavedení (traťového) systému ERTMS je podle údajů z roku 2017 splněn na pouhých 11 %. Z parametrů s pomalejším než předpokládaným a žádoucím pokrokem představuje největší výzvu zavádění systému ERTMS. Existují plány na řešení této situace. Systém ERTMS je zaveden zejména v částech španělské, francouzské, belgické, lucemburské, nizozemské, slovinské a polské sítě. I zde se situace oproti údajům z roku 2017 zlepšila, což se projeví v další zprávě; například Německo nedávno oznámilo ambiciózní investice do systému ERTMS a také ostatní členské státy výrazně zvýšily své úsilí. U požadavku na traťovou rychlost na nákladních tratích je parametr 100 nebo více km/h splněn podle údajů z roku 2017 již na celých 86 %. Výpadky jsou zejména v pobaltských státech, Polsku a Bulharsku. U požadavku na hmotnost na nápravu u nákladních tratí je parametr 22,5 nebo více tun na nápravu splněn podle údajů z roku 2017 již na celých 81%. Výpadky jsou zejména v Rumunsku, Maďarsku, Polsku a Irsku. A konečně u požadavku na délku nákladních vlaků je podle údajů z roku 2017 parametr délky manipulačních tratí a vleček pro vlaky dlouhé 740 m nebo více splněn v průměru na 43 %. Tento parametr je splněn zejména ve Francii, zemích Beneluxu, v Německu a Dánsku. To je však třeba vnímat s již uvedenými výhradami, že situace se od roku 2017 dále zlepšuje a že se místy objevují rozdíly mezi formálním splněním a skutečnými provozními možnostmi. Například trať sice může být vhodná pro vlak o délce 740 m, nemá ale dostatek manipulačních tratí a vleček, aby byla tato možnost skutečně využitelná.

Silnice

V oblasti silnic je hlavním počítaným ukazatelem celkový počet kilometrů vyhovujících typům silnic dálnice / rychlostní silnice. Výsledky ukazují, že požadavek je splněn na 100 %. V systému TENtec v současnosti nejsou k dispozici úplné informace o dostupnosti čistých paliv. Očekává se, že podrobnější informace budou uvedeny v třetí zprávě o pokroku za období 2018–2019.

Přístavy

Požadavek na napojení námořních přístavů na železnici je podle údajů z roku 2017 splněn již na 89 %. Výpadky se týkají pouze 14 přístavů, z nichž více než polovina se nachází v jižních členských státech včetně Itálie a Řecka. Je však třeba ještě jednou zdůraznit, že norma TEN-T se týká pouze napojení na železnici, ale neříká nic o kvalitě tohoto napojení na železnici. Proto mohou stále existovat omezení, např. pokud jde o poslední úseku před přístavem, i když z formálního hlediska takový přístav splňuje normu TEN-T.

Vnitrozemské vodní cesty

Pokud jde o realizaci RIS, požadavek je podle údajů z roku 2017 splněn již na celých na 98 %. Poslední výpadky jsou ve Francii a Itálii. Také parametr CEMT třída IV nebo vyšší je do velké míry splněn, a to na 97 % podle údajů z roku 2017. Hlavní výpadek je v Chorvatsku na řece Sáva. Požadavek na minimálně 5,25 m povolené podjezdné výšky mostů je podle údajů z roku 2017 splněn na 85 %. Výpadky jsou zejména v Německu. Také požadavek na minimálně 2,5 m přípustného ponoru je do velké míry splněn, a to na 85 % podle údajů z roku 2017. Výpadky jsou zejména v Německu, České republice a Chorvatsku.

Letiště

Co se týká letišť, v nařízení o TEN-T je uvedeno, že povinnost stanovená v čl. 41 odst. 3, tj. napojení letišť na železniční a silniční dopravní infrastrukturu transevropské dopravní sítě do roku 2050 (s výjimkou případů, kdy tomu brání fyzické překážky), a pokud možno integrace letišť do vysokorychlostní železniční sítě, s ohledem na potenciální intenzitu dopravy, se vztahuje pouze na letiště hlavní sítě, která jsou v příloze 2 uvedeného nařízení označena hvězdičkou (tj. 38 letišť). V tomto smyslu dosahuje míra plnění podle údajů z roku 2017 povzbudivých 67 %. Letiště, která ještě tento požadavek nesplňují, se nacházejí po celé EU, což poukazuje na společnou potřebu dosáhnout u letišť plné konektivity.

3.Stav realizace sítě TEN-T: pokrok ve finančních investicích do sítě TEN-T v letech 2016 a 2017

V průběhu let 2016 a 2017 činily celkové investice vynaložené na síť TEN-T o něco více než 91 miliard EUR. Z těchto 91 miliard EUR bylo 11,5 miliardy EUR investováno prostřednictvím úvěrů EIB, 9,8 miliardy EUR bylo spolufinancováno evropskými strukturálními a investičními fondy (ESI fondy, zejména Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR) a Fondem soudržnosti (FS)) a 3,1 miliardy EUR Nástrojem pro propojení Evropy (CEF). V případech spolufinancování z EU se míra spolufinancování pohybovala od 20 % do 85 %. Zůstatek a hlavní část byla mobilizována z vnitrostátních zdrojů.

Rovněž je třeba uvést, že celková výše investic vykázaných členskými státy (tj. 80 miliard EUR) zahrnuje pouze investice týkající se prací nebo jiných aktiv a/nebo smíšených projektů (ale nezahrnuje studie samotné) na hlavní síti nebo na globální síti TEN-T. Jako práce byly vykazovány všechny projekty, které přispívají k cílům podle článku 4 nařízení o TEN-T (tj. soudržnost, účinnost, udržitelnost, zvýšení přínosů pro uživatele). Navíc se počítají pouze práce, které vedou k výstavbě nové infrastruktury nebo souvisí s modernizací/rekonstrukcí stávající infrastruktury. Běžné náklady na údržbu byly vyloučeny. V neposlední řadě to zahrnuje všechny projekty nad 1 milion EUR, které probíhaly v roce 2016 a 2017 bez ohledu na datum jejich zahájení.

Z 80 miliard EUR celkových investic vykázaných členskými státy (což v příslušných případech zahrnuje část spolufinancovanou EU) byla většina investována do hlavní sítě (71 %). Podobně většina finančních prostředků připadala na železnice TEN-T (včetně ERTMS) (45 %).

Tabulka 1: Výdaje na TEN-T v letech 2016 a 2017 v mil. EUR

EU28	Výdaje na TEN-T v letech 2016 a 2017 v mil. EUR
	Globální síť	Hlavní síť	Celkem Síť TEN-T
Železnice TEN-T (vč. ERTMS)	7 546	28 632	36 178
Silnice TEN-T (vč. ITS)	14 410	16 644	31 054
Vnitrozemské vodní cesty TEN-T (včetně RIS)	-	2 374	2 374
Přístavy TEN-T (vč. VTMIS)	870	3 876	4 746
Letiště TEN-T (vč. ATM)	790	5 041	5 831
Celkem v mil. EUR	23 616	56 567	80 183

Zdroj: Průzkum mezi členskými státy 2019

CEF (Nástroj pro propojení Evropy)

Pokud jde o výdaje ze stávajícího CEF do odvětví dopravy, činí granty vynaložené na síť TEN-T v letech 2016 a 2017 přibližně 3,14 miliardy EUR na 793 projektů, což v porovnání s obdobím 2014 a 2015 představuje značný nárůst (2,1 miliardy EUR). Velká část finančních prostředků z CEF (přibližně 77 %) byla investována do projektů udržitelné dopravní infrastruktury. Přibližně 65 % bylo totiž investováno do projektů železniční infrastruktury a zhruba 12 % do vnitrozemských vodních cest a infrastruktury pro námořní dopravu.

Tabulka 2: Financování z CEF Doprava v letech 2016 a 2017 v mil. EUR

Financování z CEF Doprava v letech 2016 a 2017		Počet projektů
podle druhu dopravy	v mil. EUR
Letecká	502	74
Vnitrozemské vodní cesty	156	64
Námořní	235	147
Železniční	2 031	323
Jiné*	-	3
Silniční	217	182
Celkem v mil. EUR	3 141	793

Zdroj: Výkonná agentura pro inovace a sítě (INEA). Zahrnuty jsou pouze projekty s příjemci z 27 členských států a Spojeného království.

*Digitalizace multimodální dopravy

ESI fondy (Evropské strukturální a investiční fondy)

Z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a z Fondu soudržnosti (FS) bylo v letech 2016 a 2017 investováno do TEN-T 9,85 miliardy EUR (vykázané výdaje), což celkem představuje přibližně 40 % veškerých investic do TEN-T podporovaných EU (včetně úvěrů EIB). Je třeba poznamenat, že v uvedeném podílu Fondu soudržnosti nejsou zohledněny prostředky FS poskytnuté na podporu dopravních projektů v hlavní síti prostřednictvím Nástroje pro propojení Evropy 9 . Dále je třeba poznamenat, že podpora v rámci politiky soudržnosti není přidělována každoročně, ale je programována na sedmileté období. Částky uvedené za období 2016–2017 představují výdaje vynaložené příjemci, ověřené a nahlášené Komisi v průběhu vykazovaného období.

Tabulka 3: EFRR+FS (vykázané výdaje) 2016+2017 v mil. EUR

EFRR+FS (vykázané výdaje*) 2016+2017
podle druhu dopravy	v mil. EUR
Letecká	79
Vnitrozemské vodní cesty a přístavy	10
Námořní přístavy	25
Železniční	2 003
Silniční	7 709
Multimodální	19
Celkem v mil. EUR	9 845

Zdroj: GŘ REGIO, https://cohesiondata.ec.europa.eu/d/3kkx-ekfq

*Výdaje vynaložené příjemci, ověřené a nahlášené Komisi.
Čísla jsou kumulativní.

EIB (Evropská investiční banka)

V letech 2016 a 2017 financovala Evropská investiční banka investice do odvětví dopravní infrastruktury za 13 miliard EUR na celkem 74 dopravních operací (TEN-T a jiné než TEN-T, s výjimkou mobilních aktiv), a mobilizovala tak investice ve výši 51 miliard EUR. Velká část těchto investic do dopravní infrastruktury (89 %) směřovala do TEN-T, což představuje 51 operací financovaných úvěry EIB ve výši 11,5 miliardy EUR poskytnutými v letech 2016 a 2017.

Z těchto 74 dopravních operací financovaných v letech 2016–2017 bylo 18 operací realizováno prostřednictvím Evropského fondu pro strategické investice. To představuje objem úvěrů EIB zaručených Evropským fondem pro strategické investice ve výši přibližně 2,5 miliardy EUR, které generovaly celkové investice ve výši 10,2 miliardy EUR v odvětví dopravy (infrastruktura, s výjimkou mobilních aktiv). Ve stejném období bylo poskytnuto financování 5 operací z dluhového nástroje CEF. To odpovídá objemu úvěrů EIB zaručených Evropským fondem pro strategické investice ve výši přibližně 338 milionů EUR, které generovaly celkové investice ve výši 1,9 miliardy EUR na silnice, přístavy a zelená plavidla TEN-T. 10

Tabulka 4: Výdaje na TEN-T podle zdroje financování/spoluúčasti podle členských států v letech 2016 a 2017, v mil. EUR

Výdaje na TEN-T podle zdroje financování/spoluúčasti podle členských států v letech 2016 a 2017, v mil. EUR*
Členský stát	Národní rozpočty včetně přijatých finančních prostředků z EU (2016+2017)			Úvěry EIB (2016+2017)	Celkem v mil. EUR
		Financování z CEF	EFRR+FS vykázané výdaje
AT (Rakousko)	3 931	174,2		1 200	5 131
BE (Belgie)	1 707	124,5			1 707
BG (Bulharsko)	196	8,6	168		196
CY (Kypr)	32	1,6	14		32
CZ (Česká republika)	1 274	66,8	529		1 274
DE (Německo)	22 429	777,1		1 263	23 692
DK (Dánsko)	1 015	37,8		168	1 183
EE (Estonsko)	303	18,4	276	30	333
EL (Řecko)	1 157	211,1	271	617	1 775
ES (Španělsko)	5 978	188,3	146	1 261	7 239
FI (Finsko)	1 304	61,1		230	1 534
FR (Francie)	8 315	315,0		740	9 055
HR (Chorvatsko)	319	16,7	48	15	334
HU (Maďarsko)	1 169	99,1	655	40	1 209
IE (Irsko)	794	20,5		48	842
IT (Itálie)	12 490	273,8	45	1 926	14 416
LT (Litva)	226	26,7	484		226
LU (Lucembursko)	584	4,0			584
LV (Lotyšsko)	315	4,8	259		315
MT (Malta)	61	2,9	20		61
NL (Nizozemsko)	4 075	93,2	0	254	4 329
PL (Polsko)	7 018	307,3	5 542	2 040	9 058
PT (Portugalsko)	233	31,5	23		233
Regionální – Země EU				71	71
RO (Rumunsko)	1 116	12,3	603	790	1 906
SE (Švédsko)	2 972	63,3			2 972
SI (Slovinsko)	279	33,2	77		279
SK (Slovensko)	892	18,2	681	427	1 319
TC**			2		2
UK (Spojené království)	nevykázáno	148,6	4	351	504
Celkem v mil. EUR	80 184	3 140,5	9 846	11 471	91 810

Zdroj: Průzkum mezi členskými státy 2019, GŘ REGIO, INEA, EIB

4.Závěr

Ve výstavbě sítě TEN-T v průběhu let 2016 a 2017 bylo dosaženo významného pokroku jak z hlediska plnění technických parametrů, tak i z hlediska finančních investic do sítě.

Pokud jde o požadavky podle nařízení o TEN-T, dosahuje síť koridorů hlavní sítě u většiny (deset ze 13) dostupných ukazatelů míru plnění 81 % až 100 %. Je však třeba mít na mysli, že současná definice parametrů plnění není vždy dostatečně propracovaná a specifikovaná, aby správně vyjadřovala skutečné provozní možnosti sítě. Proto jdou vcelku pozitivní údaje o plnění ruku v ruce se skutečností, že nejvyšší podíl celkových investic (80 miliard EUR) vykázaných členskými státy (což v příslušných případech zahrnuje část spolufinancovanou EU) byl investován do hlavní sítě (71 %). Podobně většina finančních prostředků připadala na železnice TEN-T (včetně ERTMS) (45%), aby byly odstraněny nedostatky v plnění parametrů.

Kromě toho se jednoznačně ukázalo, že hlavní problémy sítě infrastruktury TEN-T lze vyřešit pouze vhodnou kombinací financování a finančních nástrojů. Vykazované období 2016 a 2017 bylo v tomto ohledu úspěšné, projevilo se zvýšené financování zejména na straně Nástroje pro propojení Evropy a široké využívání různých jiných prostředků (zejména EFRR, FS, úvěry EIB).

S blížícími se termíny v roce 2030 a 2050 a zvyšující se vyzrálostí seznamu projektů lze v nadcházejících letech nepochybně očekávat další pokrok. S tímto cílem vyvíjejí evropští koordinátoři TEN-T veškeré úsilí, aby zajistili solidní, vyzrálý a viditelný seznam projektů TEN-T, který již dnes čítá více než 2 500 projektových investic. Podobně i Komise se spolunormotvůrci pracují na různých iniciativách, aby zefektivnili povolovací a zadávací řízení, a urychlili tak postup realizace TEN-T.

V současné době Komise provádí přezkum nařízení o TEN-T s cílem zvýšit efektivnost sítě zejména prostřednictvím lepší modální integrace a digitalizace, umožněním čisté dopravy a posílením kvality a odolnosti infrastruktury. Na pořadu tohoto přezkumu je také vypracování a lepší specifikace technických požadavků sítě. Případný návrh na revizi bude následovat do roku 2021.