27.1.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 28/40

P8_TA(2018)0254

Politika soudržnosti a oběhové hospodářství

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. června 2018 o politice soudržnosti a oběhovém hospodářství (2017/2211(INI))

(2020/C 28/05)

Evropský parlament,

—

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 3 této smlouvy, a na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 4, 11, 174 až 178, 191 a 349 této smlouvy,

—

s ohledem na Pařížskou dohodu, rozhodnutí 1/CP.21 a 21. konferenci smluvních stran (COP21) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a 11. konferenci smluvních stran, která byla zároveň setkáním smluvních stran Kjótského protokolu (CMP11) a konala se ve dnech 30. listopadu až 11. prosince 2015 v Paříži ve Francii,

—

s ohledem na čl. 7 odst. 2 a čl. 11 odst. 2 Pařížské dohody, v nichž se uznávají místní, krajské a regionální rozměry změny klimatu a opatření v oblasti klimatu,

—

s ohledem na nové cíle udržitelného rozvoje OSN, a zejména na cíl č. 7: „zajistit přístup k cenově dostupným, spolehlivým, udržitelným a moderním zdrojům energie pro všechny“a cíl č. 11: „učinit města a obce inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná“,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (1) (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 (2),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006 (3),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce (4),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1302/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1082/2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování a fungování takovýchto seskupení (5),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 (6),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (7),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. ledna 2018 nazvané „Rámec pro sledování oběhového hospodářství“(COM(2018)0029),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. ledna 2017 nazvané „Úloha výroby energie z odpadů v oběhovém hospodářství“(COM(2017)0034),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. ledna 2017 o provádění akčního plánu pro oběhové hospodářství (COM(2017)0033),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. prosince 2015 nazvané „Investovat do zaměstnanosti a růstu a maximalizovat příspěvek evropských strukturálních a investičních fondů“(COM(2015)0639),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. prosince 2015 nazvané „Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství“(COM(2015)0614),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2014 nazvané „Směrem k oběhovému hospodářství: program nulového odpadu pro Evropu“(COM(2014)0398),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2014 nazvané „Zelený akční plán pro malé a střední podniky: Umožnit malým a středním podnikům proměnit výzvy v oblasti životního prostředí na obchodní příležitosti“(COM(2014)0440),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“(COM(2010)2020),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. února 2012 nazvané „Inovace pro udržitelný růst: biohospodářství pro Evropu“(COM(2012)0060),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. července 2012 nazvané „Inteligentní města a obce – evropské inovační partnerství“, (C(2012)4701),

—

s ohledem na studii z prosince 2017 zadanou Komisí a nazvanou „Začlenění environmentálních hledisek do fondů politiky soudržnosti (EFRR, ESF, FS) – Výsledky, vývoj a tendence v průběhu tří programových období (2000–2006, 2007–2013, 2014–2020)“,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o investování do zaměstnanosti a růstu a maximalizaci příspěvku evropských strukturálních a investičních fondů: hodnocení zprávy podle čl. 16 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o Evropské územní spolupráci – osvědčené postupy a inovativní opatření (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2016 o součinnosti pro inovace: evropské strukturální a investiční fondy, program Horizont 2020 a další evropské fondy pro inovace a programy EU (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 o účinném využívání zdrojů: směrem k oběhovému hospodářství (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2015 o příležitostech v oblasti zeleného růstu pro MSP (12),

—

s ohledem na prohlášení o inteligentních ostrovech ze dne 28. března 2017,

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu a čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0184/2018),

A.

vzhledem k tomu, že místní a regionální orgány, které jsou nejlépe obeznámeny s místními a regionálními problémy, představují klíčové aktéry z hlediska účinného uplatňování politiky soudržnosti a stojí v čele přechodu k oběhovému hospodářství; vzhledem k tomu, že evropský model víceúrovňového řízení založený na aktivní a konstruktivní spolupráci mezi různými úrovněmi správy a zúčastněnými stranami je, vedle přiměřeného informování a aktivního zapojení občanů, pro dosažení této změny klíčový;

B.

vzhledem k tomu, že města představují pouze 3 % povrchu Země, ale bydlí v nich více než polovina světové populace, spotřebovávají více než 75 % celosvětových zdrojů a produkují 60 až 80 % emisí skleníkových plynů, a vzhledem k tomu, že se očekává, že do roku 2050 se do měst přestěhuje 70 % světové populace;

C.

vzhledem k tomu, že přechod k silnějšímu a více oběhovému hospodářství je pro EU, její členské státy a její občany vynikající příležitostí a výzvou k tomu, aby modernizovali evropské hospodářství a řídili jej udržitelnějším směrem; vzhledem k tomu, že se jedná o příležitost zejména pro všechny evropské regiony a místní orgány, které jsou úrovní správy nejblíže místním komunitám; vzhledem k tomu, že to evropským regionům poskytuje příležitosti k rozvoji a růstu a může jim to pomoci vybudovat udržitelný model, který povede k hospodářskému rozvoji, přemění stávající odvětví, zlepší jejich obchodní bilanci a průmyslovou konkurenceschopnost díky vyšší produktivitě a vytvoří nová, vysoce kvalitní a dobře placená pracovní místa a nové hodnotové řetězce;

D.

vzhledem k tomu, že přibližně 60 % odpadu EU není v současné době recyklováno, a vzhledem k tomu, že z přezkoumání a zavedení nových modelů oběhového hospodářství by mohly vyplynout velké výhody a podnikatelské příležitosti pro malé a střední podniky v EU;

E.

vzhledem k tomu, že splnění cílů Pařížské dohody vyžaduje posun k více oběhovému hospodářství a zásadním způsobem přispívá k rozvoji hospodářského modelu, jehož cílem je nejen zisk, ale i ochrana životního prostředí;

F.

vzhledem k tomu, že politika soudržnosti nabízí nejen investiční příležitosti pro řešení místních a regionálních potřeb prostřednictvím evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondy), ale také integrovaný politický rámec, který má zmenšit rozdíly v úrovni rozvoje mezi evropskými regiony a pomoci jim řešit četné výzvy týkající se jejich rozvoje, mimo jiné prostřednictvím podpory účinného využívání zdrojů a udržitelného rozvoje, jakož i územní spolupráce a budování kapacit, a také přilákat a podporovat soukromé investice;

G.

vzhledem k tomu, že současný legislativní rámec pro politiku soudržnosti neuvádí přechod na oběhové hospodářství jakožto cíl, a vzhledem k tomu, že udržitelný rozvoj je horizontální zásadou pro využívání ESI fondů, jak je definováno v článku 8 nařízení o společných ustanoveních i ve společném strategickém rámci (příloha I), což umožní posílit propojení stávajících nástrojů na podporu projektů v oblasti oběhového hospodářství;

H.

vzhledem k tomu, že mnohé z tematických cílů stanovených pro ESI fondy za účelem dosažení souladu se strategií Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a se souvisejícími předběžnými podmínkami jsou relevantní ve vztahu k cílům v oblasti oběhového hospodářství;

I.

vzhledem k tomu, že článek 6 nařízení o společných ustanoveních stanoví povinnost, aby operace podporované z fondů ESI byly v souladu s platným unijními i vnitrostátními právními předpisy týkajícími se uplatňování práva EU, zejména včetně práva v oblasti životního prostředí;

J.

vzhledem k tomu, že jedním z cílů oběhového hospodářství je snížit množství odpadu na skládkách, a vzhledem k tomu, že zabezpečení a vyřešení situace zákonných i nezákonných skládek v členských státech by mělo být považováno za naprostou prioritu;

K.

vzhledem k tomu, že Čína od 1. ledna 2018 zakázala dovoz úlomků z plastů a netříděného papírového odpadu, a vzhledem k tomu, že tento zákaz bude pro Unii znamenat výzvu v oblasti recyklace, již bude nutno řešit na regionální a místní úrovni;

Úloha politiky soudržnosti při podpoře oběhového hospodářství

1.

 vítá snahu Komise podporovat oběhové hospodářství prostřednictvím politiky soudržnosti, zejména prostřednictvím informačních aktivit na pomoc členským státům a regionům EU při využívání fondů politiky soudržnosti pro účely oběhového hospodářství;

2.

 konstatuje, že podle zprávy Komise o provádění akčního plánu pro oběhové hospodářství dosahuje podpora EU na období 2014–2020 určená pro inovace, malé a střední podniky, nízkouhlíkové hospodářství a ochranu životního prostředí 150 miliard EUR, přičemž mnohé z těchto oblastí přispívají k dosažení oběhového hospodářství;

3.

 konstatuje, že analýza výsledků jednání o dohodách o partnerství a operačních programech Evropského sociálního fondu (ESF) pro současné programové období ukázala, že ESF je využíván na podporu opatření zaměřených na zavádění ekologičtějších modelů organizace práce a opatření v oblasti zelené ekonomiky;

4.

 konstatuje, že jak zdůraznila studie zadaná Komisí, současný politický rámec neumožňuje plně zachytit příspěvek politiky soudržnosti k oběhovému hospodářství; v tomto ohledu poukazuje na to, že definice stávajících kategorií „oblasti zásahu“používaná pro finanční příděly nezahrnuje oběhové hospodářství jako takové;

5.

 naléhavě vyzývá Komisi, aby uplatňovala plánovaná opatření zaměřená na oběhové hospodářství a dodržovala přitom řádné regulační postupy, a zdůrazňuje, že je třeba monitorovat prováděcí opatření;

6.

 zdůrazňuje, že je třeba plnit závazek Komise ohledně rámce pro sledování oběhového hospodářství (13) s cílem zvýšit a vyhodnotit pokrok dosažený při přechodu na oběhové hospodářství na úrovni EU a členských států a zároveň snížit administrativní zátěž;

7.

 vyzývá Komisi, aby přijala mimořádná opatření k nápravě situace v oblastech využívaných k nezákonné vykládce a skladování nebezpečného odpadu, která má nepříznivý vliv na zdraví a hospodářské a sociální podmínky obyvatel;

8.

 vyzdvihuje úlohu, kterou hrají rámcový program EU pro výzkum a inovace Horizont 2020 a program LIFE na období 2014–2020 při financování inovativních projektů a při podpoře projektů zaměřených na snižování množství odpadu, recyklaci a opětovné využití, jež jsou relevantní pro oběhové hospodářství;

9.

 oceňuje skutečnost, že několik regionů využilo své strategie pro inteligentní specializaci ke stanovení priorit týkajících se oběhového hospodářství a že směřují své investice v oblasti výzkumu a inovací prostřednictvím politiky soudržnosti k tomuto cíli, což hraje zásadní úlohu při podpoře investic a infrastruktury, které splňují potřeby malých a středních podniků; vyzývá regionální orgány, aby tento osvědčený postup běžně využívaly a aby uplatňovaly strategie inteligentní specializace;

10.

 vítá vytvoření evropského střediska excelence pro účinnost využívání zdrojů pro malé a střední podniky a platformy pro finanční podporu oběhového hospodářství;

11.

 připomíná své stanovisko, že oběhové hospodářství přesahuje pouhé nakládání s odpady a zahrnuje oblasti, jako jsou zelená pracovní místa; obnovitelné zdroje energie; účinné využívání zdrojů; biohospodářství; politiky v oblasti zemědělství a rybolovu, jejichž průmysl založený na biotechnologiích usiluje o nahrazení fosilních paliv; vodohospodářství; energetická účinnost; plýtvání potravinami; odpad v mořích; zlepšení kvality vzduchu; výzkum a vývoj a inovace v souvisejících oblastech; uznává však, že infrastruktura pro nakládání s odpady je zásadním prvkem pro omezení lineárních vzorců výroby a spotřeby a že je nezbytné podporovat inovace v oblasti ekodesignu s cílem snížit úroveň plastového odpadu;

12.

 připomíná, že základní problém, který je třeba vyřešit jako první, je trh s druhotnými materiály, protože pokud suroviny stojí méně než recyklované materiály, je zřejmé, že se směřování k zelené ekonomice výrazně zpomaluje a využívání strukturálních fondů by se mohlo dostat do začarovaného kruhu; v této souvislosti se domnívá, že některé právní předpisy přijaté ad hoc (jako např. nadcházející návrh Komise o plastových výrobcích na jedno použití) a vhodné zdanění na úrovni EU, které bude součástí vlastních zdrojů pro příští víceletý finanční rámec, mohou mít pro přechod na oběhové hospodářství rozhodující přínos;

13.

 zdůrazňuje, že recyklované materiály naplňují v průměru pouze 10 % poptávky EU po materiálech; bere na vědomí, vzhledem k novému vývoji na světových trzích, zejména po nedávném zákazu dovozu úlomků z plastů a netříděného papírového odpadu do Číny, že se objevil nový potenciál pro regiony a místní komunity v oblasti investic do recyklační infrastruktury, tvorby nových ekologických pracovních míst a řešení aktuálních výzev, jimž EU čelí;

14.

 zdůrazňuje existenci a význam předběžných podmínek pro ESI fondy, které souvisejí zejména s cílem zachovat a chránit životní prostředí a podporovat účinné využívání zdrojů; zejména zdůrazňuje podmínku týkající se „podpory investic do odpadového hospodářství udržitelných z hospodářského a environmentálního hlediska“; vyjadřuje však politování nad tím, že je zanedbávána hierarchie způsobů nakládání s odpady a že chybí řádné posouzení dlouhodobých výsledků investic v rámci ESI fondů z hlediska životního prostředí;

15.

 vyzývá ke koordinaci a větší spolupráci mezi regiony, malými a středními podniky a dalšími veřejnými/soukromými subjekty s cílem zahájit nové tematické platformy pro inteligentní specializaci, zejména mezi zemědělsko-potravinářským, energetickým a průmyslovým odvětvím;

16.

 zdůrazňuje, že je důležité uplatňovat hierarchii způsobů nakládání s odpady jako podmínku pro dosažení oběhového hospodářství a že je rovněž třeba dosáhnout větší transparentnosti v rámci dodavatelského řetězce, aby bylo možné produkty a materiály po skončení jejich životnosti účinně sledovat a znovu získat; kromě toho si všímá negativní tendence, kdy investice z ESI fondů směřují do nižších úrovní hierarchie způsobů nakládání s odpady, zejména do zařízení pro mechanicko-biologické zpracování a spalování, což v některých případech vede k nadměrné kapacitě a dlouhodobému technologickému ustrnutí, které ohrožují dosahování cílů EU v oblasti recyklace; připomíná, že vybízení podnikatelského prostředí k tomu, aby dodržovalo uvedenou hierarchii, by mělo vést ke generování dodatečných materiálů v rámci toku zdrojů a nabídnout potenciální odbytiště pro jeho využití ve výrobě;

17.

 připomíná nové cíle pro odpad pro roky 2025, 2030 a 2035 stanovené v přezkumu právních předpisů EU týkajících se odpadu a zdůrazňuje, že splnění těchto cílů vyžaduje politický závazek na celostátní, regionální a místní úrovni, jakož i hospodářské investice; vyzývá členské státy, aby na podporu takových investic plně využívaly dostupné prostředky Unie, a zdůrazňuje, že tyto investice budou mít značnou návratnost z hlediska hospodářského růstu a tvorby pracovních míst;

18.

 zdůrazňuje význam regionálních projektů pro zpracovávání zcela nerecyklovatelného zbytkového odpadu za účelem výroby udržitelných biopaliv druhé generace, a to po pečlivém vytřídění či odděleném sběru v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady;

19.

 vyzývá Komisi, aby zajistila, aby všechny definice týkající se odpadu byly v souladu s rámcovou směrnicí o odpadech a aby byly dostupné srovnatelné údaje o pokroku, jehož dosáhly členské státy a místní a regionální orgány;

20.

 podtrhuje význam iniciativy „Městská inovativní opatření“, v jejímž rámci bylo k financování z EFRR dosud schváleno osm inovativních projektů v oblasti oběhového hospodářství v městských orgánech, a vyzývá Komisi, aby sledovala a hodnotila jejich provádění s cílem formulovat obsáhlejší politiky v oblasti oběhového hospodářství;

Oběhové hospodářství coby hnací síla udržitelného a regionálního rozvoje

21.

 zdůrazňuje význam zásady partnerství a důležitou úlohu všech zúčastněných stran, zejména regionálních a místních orgánů a nevládního sektoru, včetně malých a středních podniků a podniků sociální ekonomiky, při přípravě dohod o partnerství a operačních programů; požaduje skutečné zapojení partnerů do politických procesů prostřednictvím vytváření průřezových partnerství a náležité začlenění cílů týkajících se oběhového hospodářství do programových dokumentů; vybízí členské státy, aby v koordinaci s přístupem EU k oběhovému hospodářství vypracovaly své vlastní vnitrostátní strategie v této oblasti; poukazuje na vedoucí úlohu, kterou může mít místní správa při vytváření oběhového hospodářství;

22.

 zdůrazňuje významnou úlohu partnerství veřejného a soukromého sektoru při navrhování a plánování nových produktů a služeb, které zohledňují životní cyklus, a to s cílem zavést čtyři konstrukční modely, které by bylo možné využívat v rámci oběhového hospodářství: navrhování zaměřené na dlouhou životnost; navrhování zaměřené na leasing/poskytování služeb; navrhování zaměřené na opětovné použití ve výrobě; navrhování zaměřené na opětovné získání materiálů;

23.

 zdůrazňuje, že je třeba změnit a přizpůsobit stávající strategie a tržní modely s cílem podpořit regiony při přechodu k udržitelnější formě hospodářství a současně posílit hospodářskou, průmyslovou a environmentální konkurenceschopnost;

24.

 požaduje zavedení oběhového hospodářství v rámci koordinované víceúrovňové správy a zásad partnerství, a to zcela transparentním způsobem a za účasti místních komunit a širokého zapojení veřejnosti;

25.

 zdůrazňuje, že je nezbytné prosazovat větší spolupráci mezi všemi zúčastněnými stranami zapojenými do procesů oběhového hospodářství;

26.

 bere na vědomí, že projekty týkající se oběhového hospodářství, které získaly podporu v rámci politiky soudržnosti, přinesly větší prospěch rozvinutějším regionům; uznává omezenou správní kapacitu méně rozvinutých regionů, a proto vyzývá vnitrostátní orgány členských států a Komisi, aby využily všech stávajících možností k poskytování odborné pomoci a k posílení kapacit těchto regionů s cílem podpořit je v jejich úsilí a vytvořit podmínky pro dosažení výrazného technologického pokroku prostřednictvím většího množství projektů, které splňují zásady oběhového hospodářství, a rozvíjením partnerství a úzké spolupráce se zainteresovanými stranami, jako jsou odborníci na materiály, chemici, výrobci a recyklační podniky, zejména v rámci iniciativy „Průmysl 2020 a oběhové hospodářství“;

27.

 upozorňuje na odhady, že přechod na biologické suroviny a biologické metody zpracování by do roku 2030 mohl ušetřit až 2,5 miliardy tun emisí v ekvivalentech CO2 ročně a několikanásobně zvětšit trhy pro biologické suroviny a nové spotřebitelské produkty; zdůrazňuje mimořádný význam udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a zachování biologické rozmanitosti při přeměně zdrojů na bioprodukty, materiály a paliva;

28.

 domnívá se, že biohospodářství má zásadní význam pro regionální a místní rozvoj, neboť posiluje soudržnost mezi regiony prostřednictvím svého potenciálu pro vytváření pracovních míst a růst ve venkovských oblastech; požaduje, aby byly ESI fondy více využívány k provádění stávajících inovací prostřednictvím politik na podporu zúčastněných stran a současně byly dále podporovány inovace v oblasti rozvoje biologicky rozložitelných, recyklovatelných a kompostovatelných materiálů s biologickým základem získávané z udržitelně řízených biologických surovin; připomíná, že důsledné zavádění biohospodářství může také řešit problém plýtvání potravinami; vyzývá k lepší spolupráci státních, regionálních a místních orgánů při vytváření systémů a platforem, které spojují různé subjekty od produkce potravin přes dopravu, maloobchod, spotřebitele až po odvětví odpadů a další zúčastněné strany, čímž bude dosaženo větší součinnosti při vytváření účinných řešení;

29.

 poukazuje na to, že kromě místních, regionálních a státních orgánů by měly být pobídky poskytovány rovněž samotným spotřebitelům, kteří by měli být neustále informováni a povzbuzováni ke změně svého chování coby spotřebitelů v oblasti nakládání s odpady a produkce odpadu, recyklace a problematiky udržitelných řešení v jejich každodenním životě;

30.

 požaduje lepší, snazší a transparentnější přístup k financování pro místní a regionální orgány, mimo jiné posílením jejich správních kapacit a prohloubením spolupráce s EIB, v rámci Evropského centra pro investiční poradenství, s cílem umožnit větší investice do zelených pracovních míst, odpadového hospodářství, inteligentní specializace, dalšího rozvoje venkovských oblastí včetně potřebné infrastruktury a technologií šetrných k životnímu prostředí, přechodu z fosilních paliv na obnovitelné zdroje a do místní transformace energetiky, včetně energetické účinnosti, decentralizované distribuce energie, inovací v oblasti čisté energetiky a oběhového hospodářství; vítá, že EIB poskytla během posledních pěti let spolufinancování projektů v oblasti oběhového hospodářství, vodního hospodářství nebo výzkumu a vývoje v odvětví zemědělství v objemu přibližně 2,4 miliardy EUR; zdůrazňuje význam lepší koordinace ESI fondů a Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) v oblasti oběhového hospodářství, rovněž s cílem zajistit, aby programy zahrnovaly regionální přístup a lépe využívaly regionální potenciál, pokud jde o udržitelné zdroje energie;

31.

 vyzývá členské státy, regiony a místní orgány, aby podněcovaly k vytváření sítí pro opětovné využívání a opravy a aby tyto sítě podporovaly, zejména ty, které fungují jako podniky sociálního hospodářství, aby zajistily delší životnost výrobků prostřednictvím opětovného využívání a oprav, a to prostřednictvím snazšího přístupu těchto sítí k místům sběru odpadu a prostřednictvím podpory využívání ESI fondů, ekonomických nástrojů, kritérií pro zadávání zakázek nebo jiných opatření v tomto směru;

32.

 zdůrazňuje, že udržitelnost opětovného použití a recyklace s ohledem na životní cyklus rovněž závisí na spotřebě energie v dopravě; zdůrazňuje, že to se vztahuje zejména na venkovské oblasti, kde je třeba pokrýt větší vzdálenosti mezi místy sběru odpadu a místy, kde je tento odpad zpracováván; naléhavě žádá Komisi, členské státy a regionální orgány, aby přístup založený na životním cyklu zohlednily ve svých strategiích oběhového hospodářství pro venkovské oblasti s cílem zabránit celkovým negativním dopadům na životní prostředí a klima;

33.

 poukazuje na to, že ze vzorku 32 operačních programů přezkoumaných v rámci studie o začlenění environmentálních hledisek do fondů politiky soudržnosti se devět z nich zabývá oběhovým hospodářstvím a šest zelenými pracovními místy; vítá stávající úsilí, které vyvíjejí vnitrostátní a regionální orgány, ale současně vyzývá členské státy, aby lépe začlenily oběhové hospodářství do svých operačních regionálních programů a dohod o partnerství; naléhavě žádá, aby byla regionům poskytnuta podpora s cílem zajistit co nejplynulejší přechod k oběhovému hospodářství;

34.

 vyzývá členské státy, aby zajistily, že oběhové hospodářství bude vhodným způsobem začleněno do vzdělávacích programů a odborné přípravy a rekvalifikace jakožto interdisciplinární téma s cílem formovat nové postoje, které následně pomohou definovat nové obchodní modely a vytvářet nová pracovní místa;

35.

 vyzývá vnitrostátní a regionální orgány odpovědné za přípravu operačních programů, aby oběhové hospodářství lépe začlenily do programů územní spolupráce, zejména do programů přeshraniční spolupráce, s cílem zavést přeshraniční řešení, která mohou přinést výsledky účinněji a levněji;

36.

 domnívá se, že budoucí plánování ESI fondů v příštím programovém období by mělo být lépe provázáno s vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030, přičemž by se měly, je-li to možné, využívat podobné ukazatele jako ukazatele obsažené v nařízení o správě energetické unie; požaduje ambiciózní a soudržnou strategii pro členské státy, aby plnily již existující povinné cíle na úrovni EU v oblasti zmírňování změny klimatu;

37.

 vyzývá členské státy, aby využily příležitosti k dalšímu začlenění oběhového hospodářství do svých stávajících operačních programů během jejich revize; je přesvědčen, že Komise by měla tento proces usnadnit a zároveň poskytnout členským státům pomoc při analýze současného stavu a případných oblastí, v nichž by bylo možné uplatňovat zásady oběhového hospodářství;

38.

 domnívá se, že je třeba dále posílit úlohu Evropské územní spolupráce při řešení výzev spojených se zaváděním oběhového hospodářství; vyzývá členské státy, aby podporovaly přeshraniční spolupráci, zejména pomocí Evropské územní spolupráce, s cílem provádět projekty v oblasti oběhového hospodářství; dále zdůrazňuje, že je důležité prostřednictvím předvstupních dohod se třetími zeměmi nalézt udržitelná řešení s cílem řešit aktuální výzvy, zejména v oblasti znečištění ovzduší;

39.

 zdůrazňuje nevyužitý potenciál probíhajících makroregionálních strategií, pokud jde o pomoc při řešení výzev týkajících se realizace oběhového hospodářství, a to nejen v členských státech, ale také ve třetích zemích ležících ve stejné zeměpisné oblasti; zdůrazňuje, že tyto strategie by se měly zaměřit na priority, které by podpořily vytvoření trhu s druhotnými surovinami pro Unii; vyzývá k rozvíjení iniciativ spolupráce mezi EU a sousedními zeměmi;

40.

 připomíná svá stanoviska týkající se významu náležitého budování a udržování kapacit v rámci místních, regionálních a vnitrostátních veřejných orgánů, což je také velmi důležité pro přechod na oběhové hospodářství; zdůrazňuje důležitou úlohu technické pomoci v této oblasti; uvědomuje si, že regiony a městské oblasti hrají zásadní úlohu při prosazování odpovědnosti za transformaci energetiky zdola nahoru a jsou nejvhodnější pro testování a zavádění integrovaných energetických řešení v přímém spojení s občany; zdůrazňuje úlohu, již mohou v oběhovém hospodářství hrát iniciativy pro „inteligentní města“, a to prostřednictvím podpory modelů ekologických technologií coby součásti strategií pro udržitelný rozvoj měst; zdůrazňuje, že nástrojem účinného oběhového hospodářství jsou udržitelná a „oběhová“města;

41.

 poukazuje na význam zelených veřejných zakázek coby hnací síly oběhového hospodářství s potenciálním trhem dodávajícím veřejné práce, zboží a služby (14) v hodnotě odhadované na 1,8 bilionu EUR ročně;

42.

 zdůrazňuje potřebu regulačního rámce v oblasti energetiky, který podnítí občany a energetická společenství, aby se podíleli na transformaci energetiky prostřednictvím práva na vlastní výrobu a spotřebu a prostřednictvím pokračujících systémů podpory, zaručeného přednostního přístupu k síti a přednostního nasazování obnovitelných zdrojů energie;

43.

 vybízí regionální a místní orgány, aby více investovaly do vzdělávacích programů, odborné přípravy a rekvalifikace zaměstnanců a do kampaní za zvýšení informovanosti veřejnosti o přínosech a výhodách všech opatření s cílem realizovat oběhové hospodářství pomocí projektů politiky soudržnosti, a zvýšit tak zapojení občanů a ovlivnit chování spotřebitelů; v této souvislosti zdůrazňuje potenciál ESF; zdůrazňuje, že je nutné podpořit mladé podnikatele, aby se posunovali směrem k oběhovému hospodářství, zejména v regionech s nízkými příjmy a slabým růstem; rovněž poukazuje na to, že oběhové hospodářství je příležitostí pro venkovské oblasti zvrátit trend vylidňování, diverzifikovat ekonomiku a zlepšit zabezpečení před riziky; v této souvislosti zdůrazňuje, že venkovské oblasti potřebují pobídky k přechodu k udržitelným hodnotovým řetězcům; zdůrazňuje, že je důležité vypracovat zvláštní strategii pro ostrovní regiony;

44.

 vybízí Komisi, aby podporovala využívání komunitně vedeného místního rozvoje a integrovaných územních investic s cílem pomoci místním zúčastněným stranám spojit různé zdroje financování a naplánovat místní iniciativy zaměřené na oběhové hospodářství;

45.

 konstatuje, že 80 % zdrojů odpadu znečišťujícího moře se nachází na pevnině; zdůrazňuje proto, že je důležité zabývat se odpady na pevnině a odpady v mořích prostřednictvím místních a regionálních opatření, která mají přínos jak pro životní prostředí, tak pro lidské zdraví; vyzývá členské státy, regiony a místní orgány, aby soustředily své úsilí na předcházení vzniku odpadu na pevnině;

46.

 vyzývá Komisi, aby v kontextu evropského semestru zvážila dopad na výpočet veřejných schodků regionálních a státních investic spolufinancovaných z prostředků ESI fondů v projektech souvisejících s oběhovým hospodářstvím;

47.

 vítá návrh na přezkum směrnice 98/83/ES o pitné vodě, který usnadní přechod na oběhové hospodářství omezením plastového odpadu z balené vody a bude zároveň zahrnovat významné energetické úspory a účinnou správu zdrojů pitné vody;

Oběhové hospodářství v politice soudržnosti na období po roce 2020

48.

 vyzývá Komisi, aby na příští programové období vypracovala příslušnou metodiku monitorování s vhodnými ukazateli, která umožní lépe sledovat příspěvek politiky soudržnosti k realizaci oběhového hospodářství a nabídne tak lepší obrázek environmentálních a socioekonomických podmínek;

49.

 poukazuje na to, že značnou podporu pro dokončení přechodu k oběhovému hospodářství poskytují i další programy, například programy LIFE, COSME a Horizont 2020; zdůrazňuje, že je rovněž nezbytné zlepšit součinnost mezi výše uvedenými nástroji, aby mohlo být dosaženo cílů stanovených v akčním plánu Komise pro oběhové hospodářství;

50.

 vyzývá Komisi, aby v kontextu nových legislativních nástrojů pro budoucí rámec politiky soudržnosti stanovila vhodné předběžné podmínky týkající se realizace oběhového hospodářství; domnívá se, že strategie oběhového hospodářství by měly být vytvořeny v partnerství se státními, regionálními a místními orgány a hospodářskými a sociálními partnery;

51.

 vyzývá Komisi, aby zajistila, že program Horizont 2020 bude věnovat ještě větší pozornost inovačním a výzkumným projektům v oblasti oběhového hospodářství a vyčlení na ně více finančních prostředků;

52.

 zdůrazňuje, že je důležité zvýšit podporu politiky soudržnosti vůči udržitelnému rozvoji měst a venkova, a požaduje, aby byla v této souvislosti přisouzena významnější úloha cílům souvisejícím s oběhovým hospodářstvím; požaduje, aby pokračovala městská a venkovská inovativní opatření v této oblasti, a vyzývá Komisi, aby při přípravě budoucích návrhů co nejvíce využila poznatků získaných v období 2014–2020; vyzývá k flexibilnímu a individuálnímu přístupu při provádění městské agendy, který poskytne pobídky a vodítko pro plné využití potenciálu měst při zavádění oběhového hospodářství;

53.

 vyzývá Komisi, aby Evropskou platformu zainteresovaných stran pro oběhové hospodářství učinila místem pro výměnu osvědčených postupů s cílem co nejlépe využít zdroje politiky soudržnosti pro přechod k oběhovému hospodářství;

54.

 zdůrazňuje vzájemnou provázanost oběhového hospodářství a zmírňování změny klimatu, a žádá tedy větší výdaje v politice soudržnosti na období po roce 2020 týkající se investic do oběhového hospodářství a klimatu; mimoto zdůrazňuje, že je v příštím VFR nutné zvýšit celkové výdaje v oblasti klimatu oproti jejich stávající úrovni;

o

o o

55.

 pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.

(2)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289.

(3)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470.

(4)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259.

(5)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 303.

(6)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 281.

(7)  Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

(8)  Přijaté texty, P8_TA(2017)0053.

(9)  Přijaté texty, P8_TA(2016)0321.

(10)  Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 111.

(11)  Úř. věst. C 265, 11.8.2017, s. 65.

(12)  Úř. věst. C 353, 27.9.2016, s. 27.

(13)  Sdělení Komise ze dne 16. ledna 2018 nazvané „Rámec pro sledování oběhového hospodářství“(COM(2018)0029),

(14)  „Kupujte zeleně! Příručka o zelených veřejných zakázkách“, třetí vydání, Evropská komise, 2016.