V Bruselu dne 9.3.2016

COM(2016) 142 final

2016/0075(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni

(Gruzie)


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

Dialog o uvolnění vízového režimu mezi EU a Gruzií byl zahájen v červnu 2012. V únoru 2013 předložila Evropská komise gruzínské vládě akční plán na uvolnění vízového režimu (dále jen „akční plán“). Komise se zavázala navrhnout bezvízové cestování pro krátkodobé pobyty v Evropské unii státním příslušníkům Gruzie, kteří jsou držiteli biometrických pasů, jakmile gruzínská vláda splní všechna kritéria stanovená v akčním plánu.

Před zahájením dialogu o uvolnění vízového režimu EU a Gruzie souběžně uzavřely dohodu o zjednodušení vízového režimu a dohodu o zpětném přebírání osob, které vstoupily v platnost dne 1. března 2011. Jejich plné a účinné provádění je základní podmínkou pro zahájení a pokračování dialogu o vízovém režimu.

Akční plán je rozdělen do čtyř „bloků“, konkrétně: bezpečnostní prvky dokladů (blok I), migrace a integrovaná správa hranic (blok II), veřejný pořádek a bezpečnost (blok III) a vnější vztahy a základní práva (blok IV). Akční plán stanoví řadu přesných kritérií pro každý ze čtyř „bloků“ týkajících se technicky relevantních otázek, přičemž záměrem je dosáhnout přijetí právního, politického a institucionálního rámce (fáze 1) a zajistit jeho účinné a udržitelné provádění (fáze 2).

Od zahájení dialogu o uvolnění vízového režimu mezi EU a Gruzií Komise podává Evropskému parlamentu a Radě zprávy o pokroku Gruzie v plnění kritérií stanovených v rámci čtyř bloků první a druhé fáze akčního plánu. Pokrok se posuzuje na základě hodnocení na místě prováděných odborníky z členských států EU a na základě podrobných informací, které poskytla Gruzie.

Dne 15. listopadu 2013 přijala Komise první zprávu o pokroku 1 v provádění akčního plánu Gruzie a předložila řadu doporučení pro dokončení první fáze (legislativa a plánování) akčního plánu.

Druhá zpráva Komise o pokroku 2 ze dne 29. října 2014 dospěla k závěru, že Gruzie splnila kritéria první fáze akčního plánu a je připravena k posouzení na základě kritérií druhé fáze. Rada ve svých závěrech ze dne 17. listopadu 2014 vyjádřila souhlas s hodnocením Komise. Zpráva byla doprovázena posouzením možných migračních a bezpečnostních dopadů budoucího uvolnění vízového režimu pro gruzínské občany cestující do EU.

Třetí zprávu 3 o pokroku v provádění akčního plánu Gruzie přijala Komise dne 8. května 2015. Zpráva potvrzuje, že Gruzie obecně splňuje všechna kritéria stanovená ve čtyřech blocích akčního plánu a uvádí opatření, která, budou-li přijata, zajistí, že Gruzie splní všechna kritéria pro druhou fázi akčního plánu.

Ve své čtvrté a závěrečné zprávě o pokroku 4 , přijaté dne 18. prosince 2015, měla Komise za to, že Gruzie dosáhla nezbytného pokroku a provedla veškeré potřebné reformy za účelem zajištění účinného a udržitelného plnění zbývajících kritérií. Na základě tohoto posouzení a vzhledem k výsledkům soustavného sledování a podávání zpráv, které bylo prováděno od zahájení dialogu o uvolnění vízového režimu mezi EU a Gruzií, Komise potvrdila, že Gruzie splnila všechna kritéria stanovená pro každý ze čtyř bloků druhé fáze akčního plánu a že počátkem roku 2016 předloží legislativní návrh změny nařízení (ES) č. 539/2001, kterou se Gruzie převede do seznamu zemí s bezvízovým stykem (příloha II).

Kromě podávání zpráv týkajících se akčního plánu Komise nadále sledovala provádění dohody o zjednodušení vízového styku a dohody o zpětném přebírání osob, zejména prostřednictvím smíšených výborů zřízených v rámci uvedených dohod. Dosud poslední zasedání obou výborů se konalo v Bruselu dne 13. října 2015. V této souvislosti Komise konstatovala, že provádění obou dohod je celkově velmi uspokojivé.

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky a ostatními politikami Unie

Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 5 stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic členských států vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni. Nařízení (ES) č. 539/2001 se používá s výjimkou Irska a Spojeného království ve všech členských státech a rovněž na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku a Švýcarsku. Uvedené nařízení je součástí společné vízové politiky Unie pro krátkodobé pobyty netrvající déle než 90 dnů v průběhu jakéhokoliv období 180 dnů.

Gruzie je v současné době uvedena v seznamu v příloze I nařízení (ES) č. 539/2001, tedy mezi zeměmi, jejichž státní příslušníci musí mít při vstupu na území členských států EU vízum.

Nařízení (ES) č. 539/2001 bylo naposledy pozměněno nařízením (EU) č. 259/2014 6 , jímž bylo Moldavsko po úspěšném provedení svého akčního plánu převedeno do seznamu zemí s bezvízovým stykem, a nařízením (EU) č. 509/2014 7 , jímž bylo v návaznosti na pravidelný přezkum vízových seznamů osvobozeno od vízové povinnosti pět karibských 8 a jedenáct tichomořských zemí 9 , jakož i Kolumbie, Peru a Spojené arabské emiráty – s výhradou uzavření dohod o zrušení vízové povinnosti mezi EU a příslušnými třetími zeměmi.

Kritéria, která by měla být zohledněna při určování – na základě posouzení jednotlivých případů – třetích zemí, jejichž státní příslušníci podléhají vízové povinnosti, nebo jsou od této povinnosti osvobozeni, jsou stanovena v článku –1 nařízení (ES) č. 539/2001 (vloženém nařízením (EU) č. 509/2014). Zahrnují „[...kritéria týkající se mimo jiného] nedovoleného přistěhovalectví, veřejného pořádku a bezpečnosti, hospodářských přínosů, především z hlediska cestovního ruchu a zahraničního obchodu, a vnějších vztahů Unie s dotčenými třetími zeměmi, včetně zejména zvážení lidských práv a základních svobod, jakož i důsledků regionální soudržnosti a vzájemnosti“ 10 . Zvláštní pozornost by měla být věnována bezpečnosti cestovních dokladů vydaných dotčenými třetími zeměmi.

Není důvod, aby bylo zrušení vízové povinnosti pro občany Gruzie podmíněno uzavřením dohody s EU o zrušení vízové povinnosti, neboť Gruzie již osvobodila všechny občany EU od vízové povinnosti pro pobyty do 90 dnů (během období 180 dnů). Pokud by toto rozhodnutí bylo zrušeno nebo byl zneužíván bezvízový režim, stávající mechanismy vzájemnosti a pozastavení stanovené v nařízení (ES) č. 539/2001 by zajistily dostatečná nápravná opatření.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

Jelikož návrh bude představovat změnu společné vízové politiky EU, právním základem návrhu je čl. 77 odst. 2) písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie. Navrhované nařízení bude představovat rozvoj schengenského acquis.

Subsidiarita

Vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 539/2001 je právní akt EU, může být pozměněno pouze prostřednictvím rovnocenného právního aktu. Členské státy nemohou jednat samostatně.

Proporcionalita

Viz výše – žádné jiné možnosti dosažení cíle politiky nejsou k dispozici.

Volba nástroje

Viz výše.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Nevztahuje se na tento návrh.

Konzultace se zúčastněnými stranami

Uskutečnily se pravidelné diskuse s členskými státy v rámci pracovní skupiny Rady pro východní Evropu a Střední Asii (COEST) a několik prezentací procesu uvolňování vízového režimu pro Evropský parlament.

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Komise shromáždila ucelené údaje o plnění všech kritérií akčního plánu Gruzií. K její závěrečné zprávě o pokroku Gruzie, stejně jako k dvěma předchozím zprávám, byl připojen pracovní dokument útvarů Komise 11 obsahující podrobnější informace o vývoji týkajícím se každého kritéria.

Posouzení dopadů

V příloze pracovního dokumentu útvarů Komise poskytla aktualizovanou věcnou analýzu a statistické údaje týkající se možných migračních a bezpečnostních dopadů uvolňování vízového režimu pro gruzínské občany cestující do EU vycházející z informací poskytnutých příslušnými agenturami EU a zúčastněnými stranami. Žádné další posouzení dopadů není nutné.

Účelnost právních předpisů a zjednodušování

Nevztahuje se na tento návrh.

Základní práva

Návrh nemá žádné negativní důsledky pro ochranu základních práv.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Nevztahuje se na tento návrh.

5.OSTATNÍ HLEDISKA

Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Pozměněné nařízení bude přímo použitelné ode dne vstupu v platnost a bude bezprostředně prováděno členskými státy. Plán provádění není zapotřebí.

Komise bude i nadále prostřednictvím stávajících asociačních struktur a dialogů a v případě potřeby pomocí navazujících mechanismů ad hoc aktivně sledovat, zda Gruzie soustavně plní všechna kritéria stanovená v čtyřech blocích akčního plánu.

Informativní dokumenty (u směrnic)

Nevztahuje se na tento návrh.

Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Změní se nařízení (ES) č. 539/2001, přičemž se Gruzie převede z přílohy I (seznam zemí s vízovou povinností) do přílohy II (seznam zemí s bezvízovým stykem). Připojí se poznámka pod čarou, v níž bude uvedeno, že se zrušení vízové povinnosti vztahuje pouze na držitele biometrických pasů vydaných v souladu se standardy Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).

2016/0075 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni

(Gruzie)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 12 stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic členských států vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni. Složení seznamů třetích zemí v přílohách I a II by mělo být a zůstat v souladu s kritérii stanovenými v uvedeném nařízení. Položky týkající se třetích zemí, u nichž došlo s ohledem na uvedená kritéria ke změně situace, by měly být případně převedeny z jedné přílohy do druhé.

(2)Má se za to, že Gruzie splnila všechna kritéria stanovená v akčním plánu na uvolnění vízového režimu, který byl gruzínské vládě přeložen v únoru 2013, a tudíž splňuje příslušná kritéria osvobození jejích občanů od vízové povinnosti, pokud cestují na území členských států EU.

(3)Gruzie by proto měla být převedena z přílohy I nařízení (ES) č. 539/2001 do přílohy II téhož nařízení. Zrušení vízové povinnosti by se mělo vztahovat pouze na držitele biometrických pasů vydaných v souladu se standardy Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).

(4)Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES 13 . Spojené království se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(5)Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES 14 . Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(6)Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí Rady 1999/437/ES 15 .

(7)Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES 16 .

(8)Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí Rady 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU 17 ,

   PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 539/2001 se mění takto:

a)v příloze I části 1 („STÁTY“) se zrušuje položka „Gruzie“;

b)v příloze II části 1 („STÁTY“) se vkládá nová položka, která zní:

„Gruzie“*

______________

*    Zrušení vízové povinnosti se vztahuje pouze na držitele biometrických pasů vydaných v souladu se standardy Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda/předsedkyně    předseda/předsedkyně

(1) COM(2013) 808 final.
(2) COM(2014) 681 final.
(3) COM(2015) 199 final.
(4) COM(2015) 684 final.
(5) Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1.
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 259/2014 ze dne 3. dubna 2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, Úř. věst. L 105, 8.4.2014, s. 9.
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 509/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 67.
(8) Dominika, Grenada, Svatá Lucie, Svatý Vincenc a Grenadiny, Trinidad a Tobago.
(9) Kiribati, Marshallovy ostrovy, Mikronésie, Nauru, Palau, Samoa, Šalamounovy ostrovy, Východní Timor, Tonga, Tuvalu, Vanuatu.
(10) Nařízení rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni.
(11) SWD(2015) 299 final.
(12) Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1.
(13) Rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis, Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43.
(14) Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis, Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20.
(15) Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31.
(16) Rozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství, Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1.
(17) Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob, Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19.