Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020

COM(2011) 398 final – 2011/0177 (APP)

a ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Rozpočet – Evropa 2020

COM(2011) 500 final

2012/C 229/06

Zpravodaj: pan PALMIERI

Spoluzpravodaj: pan KRAWCZYK

Dne 29. června 2011 se Komise, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Rozpočet – Evropa 2020

COM(2011) 500 final.

Dne 19. října 2011 se Rada, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020

COM(2011) 398 final – 2011/0177 (APP).

Specializovaná sekce Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 7. května 2012.

Na 481. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 23. a 24. května 2012 (jednání dne 24. května 2012), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 165 hlasy pro, 9 hlasů bylo proti a 5 členů se zdrželo hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1   Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) chápe snahu Evropské komise dosáhnout rovnováhy v novém víceletém finančním rámci, jenž stojí uprostřed mezi dvěma protichůdnými požadavky ve složitých sociálních, hospodářských a politických souvislostech. Prvním požadavkem je vůle některých členských států omezit nasazení veřejných zdrojů kvůli krizi, jež nevyhnutelně ovlivní vývoj diskuse o konečné dohodě a její obsah. Druhým požadavkem je nezbytnost přiměřeně a účinně řešit ambiciózní úkoly, které stojí před EU a které vyplývají jak z Lisabonské smlouvy, tak ze strategie Evropa 2020.

1.2   Evropa má ve skutečnosti problémy z důvodu vážné finanční a hospodářské krize i z důvodu chybějící společné reakce na ni v různých členských státech. Vzniká tak nebezpečí zpochybnění samotného fungování a dokonce i perspektiv Evropské unie.

1.3   EHSV již v předchozích stanoviscích potvrdil, a potvrzuje i v tomto stanovisku – v souladu s Evropským parlamentem a Výborem regionů –, že na základě těchto ambiciózních úkolů EU je nejen žádoucí, ale i nezbytné navýšit rozpočet Unie, aby došlo k obnovení hospodářského růstu a tvorby pracovních míst. EHSV sdílí názor, že Unie potřebuje více (a lepší) Evropy, nikoli méně Evropy. Zmrazení reálných hodnot víceletého finančního rámce na současné úrovni by znamenalo, že by EU rezignovala na velkou část úkolů, které bude muset v následujících letech řešit.

1.4   Zdá se, že návrh Komise se příliš orientuje na přístup, který má zachovat status quo jak z hlediska přidělených prostředků, tak z hlediska struktury rozpočtu, což vede k nevhodnému spojení rozměru a kvality nových úkolů, jež má EU před sebou, a dostupných zdrojů, či jinak řečeno evropských ambicí a prostředků k jejich uskutečnění.

1.5   EHSV je navíc toho názoru, že diskuse o revizi rozpočtu EU by se měla soustředit na funkčnost rozpočtu vzhledem k politickým plánům EU, které jsou dnes vážně zpochybněny v důsledku krize. Základem hodnocení víceletého finančního rámce bude muset být to, do jaké míry poskytne EU prostředky nezbytné pro splnění strategických priorit, aniž by byla zvýšena daňová zátěž občanů a podniků, neboli schopnost dodávat na evropské úrovni přidanou hodnotu (1) rovnající se zatížení evropských občanů.

1.6   Pokud jde o podrobnosti návrhu, EHSV souhlasí se zdokonalením a zjednodušením struktury rozpočtu EU, aby se podstatně omezila diskuse o přiměřené návratnosti a o horizontální spravedlivosti mezi členskými státy a aby se pozornost naopak zaměřila na účinné provádění strategických evropských cílů.

1.7   Na příjmové straně je výraznou novinkou návrh na zavedení nového systému vlastních zdrojů, které jsou výsledkem jak změny zdroje DPH, tak zdanění finančních transakcí. EHSV již vyjádřil svůj souhlas s návratem k původnímu duchu Římské smlouvy (2), který by mohl Evropské unii zajistit skutečnou finanční autonomii.

1.7.1   EHSV podporuje změnu vlastního zdroje DPH v takové míře, aby přispěla k rozvoji vnitřního trhu EU a vyvarovala se narušení hospodářství v členských státech. Zdůrazňuje však, že v návrhu Komise chybí přesné údaje o změnách struktury zdroje DPH a rozdílech v objemu finančních prostředků, které by tyto změny znamenaly v případě jednotlivých členských států. Ačkoli EHSV zdůrazňuje nutnost uplatnit zdanění finančních transakcí na celosvětové úrovni, domnívá se, že zavedení tohoto zdanění v Evropě by umožnilo (prostřednictvím minimální sazby pro všechny členské státy), aby finanční sektor více přispíval do rozpočtu EU a členských států a aby se omezila hospodářská nestabilita vyvolaná čistě spekulativními pohyby.

1.8   Plnění cílů strategie Evropa 2020 bude vyžadovat značné zdroje přesahující ty, které jsou plánovány ve víceletém finančním rámci. EHSV tedy doporučuje posílit možnost vytvářet inovační finanční nástroje na pokrytí těchto investic (projektové dluhopisy), avšak na základě podrobného posouzení případných dopadů a možného přenosu rizik na veřejný sektor.

1.9   Co se týče výdajů, priority stanovené Evropskou komisí vyžadují reakce, které je možno provést výhradně na úrovni Unie a které představují vlastní evropskou „přidanou hodnotu“, kde je jedno euro vydané na úrovni Unie efektivnější než jedno euro vydané na vnitrostátní úrovni. Jedná se o „evropské veřejné statky“, jejichž poskytování na vnitrostátní úrovni není optimální (v důsledku selhání trhu nebo úspor z rozsahu, které není možné zopakovat na vnitrostátní úrovni), a které tak vyžadují účinný zásah na úrovni Unie.

1.10   V této souvislosti EHSV kladně hodnotí reformu společné zemědělské politiky (SZP), která má zabezpečit účinný a efektivní evropský zemědělský model, jenž bude pro EU zároveň zajišťovat skutečnou přidanou hodnotu. EHSV již vyjádřil své přesvědčení, na němž trvá, že SZP by měla být spolu se společnou rybářskou politikou (SRP) koncipována tak, aby posilovala vazbu mezi zemědělstvím, lesnictvím a rybolovem na jedné straně a ochranou životního prostředí a udržitelností přírodních zdrojů na druhé straně. To přispěje ke zhodnocení osvědčených postupů v oblasti ochrany životního prostředí, aniž bude opomíjena podpora hospodářské životaschopnosti a konkurenceschopnosti zemědělských podniků a rybářů v prostředí, pro nějž je typická značná nestálost cen primárních komodit.

1.11   Pokud jde o systém přímých plateb, EHSV zdůrazňuje, že cíl harmonizovat podmínky hospodářské soutěže evropských zemědělců a posílit integraci nových členských států by měl být uskutečněn prostřednictvím pozorného posouzení účinků, jimž by mohly být vystaveny všechny členské státy. Má-li se zamezit narušení hospodářské soutěže, které by mohlo mít sociální důsledky, musí být zajištěno, aby na konci finančního rámce na období 2014–2020 žádná země neobdržela na přímých platbách méně než 90 % průměru EU-27.

1.12   Podle článku 174 Lisabonské smlouvy by mělo být hlavní zásadou budoucí politiky soudržnosti toto: „Unie se především zaměří na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů.“

1.13   Co se týče politiky soudržnosti, přestože se její zaměření na několik málo důležitých priorit Unie zdá být přesvědčivé, EHSV nesouhlasí s uplatněním makroekonomické podmíněnosti na rozdělování finančních prostředků určených na politiku soudržnosti. Dále se domnívá, že v důsledku zavedení nové kategorie „přechodových“ regionů místo systému postupného zavedení a zrušení pomoci by se neměly omezit prostředky určené méně rozvinutým regionům a že Fond soudržnosti by neměl být nevhodně využíván k jiným úkolům, které se vymykají jeho původnímu určení. Výjimečně však mohou být zbývající finanční prostředky na období 2007–2013 využity k financování evropského plánu pro růst, který by Evropská unie měla přijmout. Totéž by se mohlo na omezenou dobu například prvních tří let provést s finančními prostředky z příštího plánu na období 2014–2020.

1.14   EHSV se domnívá, že mají-li se cíle nového víceletého finančního rámce uskutečnit efektivně, rozpočet EU bude muset být příkladný, účinný, efektivní a transparentní, aby získal důvěru evropských občanů a aby výhody Evropy a cena neexistence Evropy byly v jejich očích jasně odlišitelné. V této souvislosti EHSV připomíná význam aktivace nebo zavádění systémů sledování výsledků všech unijních politik s cílem ověřit jejich dopad v sociálním, hospodářském a regionálním kontextu.

1.15   EHSV považuje návrh Komise za základ, od nějž se odvíjejí probíhající jednání, a od nynějška se na základě toho, co je uvedeno ve stanovisku, zavazuje sledovat a usměrňovat způsoby, jež se budou promítat do změn právních předpisů.

2.   Návrh Komise na víceletý finanční rámec na období 2014–2020

2.1   Toto stanovisko se týká návrhu nařízení Rady COM(2011) 398 final, které tím, že stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020, představuje převedení sdělení Evropské komise COM(2011) 500 final ze dne 29. června 2011Rozpočet – Evropa 2020 na právní předpis.

2.2   Víceletý finanční rámec má celkový objem 1 025 miliard EUR, což se rovná 1,05 % hrubého národního důchodu (HND) Evropské unie, a k tomu dalších 58,5 miliardy EUR na další výdaje, jež nejsou zahrnuty do víceletého finančního rámce (Evropský rozvojový fond a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci). Celkový objem je při zohlednění celkové inflace téměř totožný s víceletým finančním rámcem na předchozí období (2007–2013), který byl stanoven ve výši 994 miliard.

2.3   Na straně výdajů se změny týkají:

2.4   Na straně příjmů se navrhuje postupný přechod od rozpočtu, pro který jsou typické příspěvky, jejichž základem je HND, ke zjednodušenému rozpočtu, jehož základem jsou skutečné vlastní zdroje s vylepšenými opravnými mechanismy. Komise navrhuje zejména zrušit nynější vlastní zdroj, jehož základem je DPH, a místo něj zavést nejpozději od roku 2018 systém vlastních zdrojů, jehož základem bude zavedení daně z finančních transakcí a nová daň z přidané hodnoty, pomocí níž bude možné posílit harmonizaci různých vnitrostátních systémů a odstranit výjimky a odchylky.

3.   Obecné připomínky

3.1   Je zřejmé, že se Evropská komise snaží dosáhnout v novém víceletém finančním rámci rovnováhy v této mimořádně obtížné fázi z hlediska fungování a perspektiv EU z důvodu finanční a hospodářské krize v Evropě a v důsledku toho, že jednotlivé členské státy nevykazují stejnou politickou reakci na dění v EU. Jedná se o rovnováhu mezi dvěma protikladnými, ale naléhavými požadavky: na jedné straně ovzduším úsporných opatření vycházejícím z krize a následné vůle omezit nasazení veřejných zdrojů, jež bude i nadále nevyhnutelně ovlivňovat vývoj diskuse o konečné dohodě a její obsah, a na druhé straně dostupností vhodných finančních zdrojů k účinnému řešení ambiciózních úkolů, které má EU před sebou.

3.2   Návrh Komise Rozpočet – Evropa 2020 proto musí nutně odrážet nynější hospodářskou i politickou fázi. Jestliže na jedné straně jakákoli diskuse o tom, co má být rozpočtem EU, nemůže ponechat stranou otázky týkající se úlohy dnešní evropské integrace, aby bylo možno řešit nové výzvy, jež přináší měnící se svět, je na druhé straně třeba pochopit, jaké jsou skutečné úmysly členských států, mají-li Evropské unii tuto úlohu přiznat a zajistit ji pro ni.

3.2.1   Obtížný průběh jednání, které vedlo k víceletému finančnímu rámci na období 2007–2013, stejně jako problémy se schvalováním rozpočtu EU na rok 2011 a dopis pro předsedu Komise Barrosa podepsaný v létě roku 2011 vedoucími představiteli devíti členských států (4), patrně připomínají, že přinejmenším významná část členských států se orientuje na evropské finanční závazky omezené na minimum, které by i tentokrát vedly k choulostivým a složitým jednáním.

3.3   V souvislosti, v níž se má kvantitativní a kvalitativní rozměr úkolů, které má EU řešit (hospodářská, finanční a sociální krize, konkurenceschopnost, změna klimatu atd.), se ovšem zdá, že návrh Komise se příliš orientuje na přístup, který má zachovat status quo. Vypadá to tedy, že v návrhu dochází k nevhodnému spojení rozměru a kvality nových úkolů, jež má EU před sebou, a dostupných zdrojů, či jinak řečeno evropských ambicí a prostředků k jejich uskutečnění.

3.4   EHSV již potvrdil (5), a na tom trvá, že navýšení rozpočtu Unie je nejen žádoucí, ale i nezbytné, vzhledem ke škále nových úkolů, které vyžadují společnou reakci: „Přezkum rozpočtu EU není otázkou konkrétních čísel, ale nástrojem sloužícím politickému projektu. Dnes Evropské unii chybí rozpočtové prostředky k realizaci její politické strategie a k plnění závazků vyplývajících z nové Lisabonské smlouvy.“

3.4.1   Na tomto místě si připomeňme stanovisko vyjádřené Evropským parlamentem, podle něhož musí být řešením krize a úkolů postavených před EU více Evropy, nikoli méně Evropy. Pro Parlament by zmrazení reálných hodnot víceletého finančního rámce na současné úrovni tak, jak navrhuje Komise, znamenalo, že by EU rezignovala na velkou část úkolů, které bude muset v následujících letech řešit. Proto požádal o navýšení zdrojů v příštím víceletém finančním rámci o 5 % a požádal Radu, pokud by nařídila jinak, aby určila, kterých politických priorit a programů se bude třeba vzdát v období 2014–2020 bez ohledu na jejich průkaznou evropskou přidanou hodnotu (6).

3.4.2   Výbor regionů je obdobně „toho názoru, že navrhovaná výše finančních prostředků by tudíž měla být chápána jako naprosté minimum potřebné ke splnění náročných cílů EU, na nichž se členské státy dohodly“, a domnívá se, že „je třeba změnit postoj – obzvláště ze strany ministerstev financí jednotlivých zemí – tak, aby bylo na klíčové úkoly EU nahlíženo spíše jako na investici než jako na výdaj“ (7).

3.4.3   Díky změnám zavedeným Smlouvou o fungování Evropské unie není ostatně definování víceletého finančního rámce na období 2014–2020 ve výhradní pravomoci Komise a vlád členských států, neboť Evropský parlament posiluje své postavení v rámci větší demokratické zodpovědnosti. V rámci tohoto nového scénáře se otevírají možnosti, aby občanská společnost, a tím pádem zvláště EHSV, sledovaly proces tvorby nového víceletého finančního rámce a aby se aktivně účastnily rozpravy v úzké součinnosti s Evropským parlamentem.

3.5   EHSV se proto zavazuje sledovat a usměrňovat postup jednání, jehož prostřednictvím se návrh Komise konkrétně promítne do změn právních předpisů. Úkolem víceletého finančního rámce je poskytnout EU prostředky nezbytné pro splnění jejích priorit, aniž by byla zvýšena daňová zátěž občanů a podniků, a v tomto smyslu musí být nutně posuzován.

3.6   Větší orientace na výsledky musí tedy vést k přesunu pozornosti z formálního dodržování pravidel, jehož cílem je kvantita výdajů, k zásadní kontrole kvality a účinnosti využívání finančních prostředků a dosahování výsledků, a to zejména v oblasti politiky soudržnosti a SZP. Tato změna vize vyjádřená pojmem zvýšení přidané hodnoty evropských výdajů vyžaduje tedy soudržný přístup v oblasti řízení i v oblasti kontroly.

3.7   Je třeba mít na paměti, že i když se rozpočet EU týká přibližně 1 % HND EU, představuje v průběhu období 2007–2013 i tak významné vyčlenění prostředků na investice, které se mohou při řádném využití stát základní hybnou pákou hospodářského růstu EU. Z tohoto důvodu EHSV doufá, že budou posíleny příznivé synergie mezi rozpočtem EU a vnitrostátními rozpočty při plnění významných strategických evropských cílů.

3.8   EHSV považuje za zásadní, aby evropští občané získali důvěru v proces tvorby víceletého finančního rámce na období 2014–2020 a považovali ho za věrohodný. Proto je důležité, aby z tohoto procesu vyplynuly jak výhody Evropy, tak cena neexistence Evropy. Rozpočet EU musí být za tímto účelem:

3.9   Pokud jde o projednávání oprávněnosti návrhu předloženého Komisí, EHSV se domnívá, že je třeba ho podrobit hodnocení, které by mohlo stanovit jeho:

3.9.1   Co se týče přidané hodnoty evropské povahy, v návrhu Komise se stanoví důležité priority, které vyžadují reakce, jež je možno provést výhradně na úrovni Unie. Jedná se o priority, které mohou být považovány za evropské veřejné statky, tedy oblasti zásahů, kde je jedno euro vydané na úrovni Unie efektivnější než jedno euro vydané na vnitrostátní úrovni.

3.9.2   Mezi evropské veřejné statky patří výzkum a vývoj, společná obrana, bezpečnost potravin, přistěhovalectví a právo na azyl, reakce na změnu klimatu, investice do panevropské infrastruktury v oblasti energetiky, komunikace a vnitřního trhu (bude ještě doplněno). U těchto strategických témat vykazují prostředky v rozpočtu ve srovnání obou víceletých finančních rámců na období 2007–2013 a 2014–2020 významné zvýšení, a to navzdory přísným rozpočtovým škrtům.

3.9.3   Přestože EHSV uznává významný prvek novosti, který Komise vnesla do návrhu, musí poznamenat, že rozprava k těmto prioritám zcela chyběla, z čehož plyne riziko, že rozpočet EU tak nebude schopen se přímo zabývat kritickou situací vyplývající ze stávající hospodářské a finanční krize a nadále bude podléhat nátlaku jednotlivých zájmových skupin.

3.10   Právě v této choulostivé situaci EHSV zdůrazňuje (8), že definice evropské rozpočtové politiky musí být soudržná se základní volbou mezi federalismem a mezivládním systémem, tedy se stupněm integrace, který chce EU podstoupit. Právě zásada spravedlivého vyrovnání pro jednotlivé členské státy vyplývá ze zúčtování finančních zdrojů ve vtahu k vnitrostátnímu HDP, což je v rozporu s literou a s duchem Smluv o EU.

3.10.1   Stávající systém zdrojů závislý na příspěvcích členských států je totiž složitý a málo transparentní, což oslabuje provádění demokratického dohledu nad systémem, nepřispívá ke zviditelnění angažovanosti v evropské integraci, vede ke vnímání příspěvků pro Evropskou unii jako dodatečného břemena zatěžujícího vnitrostátní rozpočty, a tak omezuje zdroje dostupné pro politiky Unie, a nepřispívá ke splnění požadavku na vytvoření přímé vazby mezi EU a jejími občany.

3.11   EHSV naopak zdůrazňuje (9), že nový systém musí spojovat příjmy a výdaje rozpočtu EU při úsilí o provádění vlastní politické strategie a v souvislosti se závazky vyplývajícími z nové Lisabonské smlouvy, musí zajišťovat rovný přístup k členským státům a musí být v očích občanů transparentnější, jednodušší a srozumitelnější, aniž by zvyšoval celkovou daňovou zátěž občanů a podniků.

4.   Konkrétní připomínky

4.1   Komise prostřednictvím nového víceletého finančního rámce navrhuje důležitou změnu ve financování rozpočtu EU. Jedná se o změnu, jejímž základem je v podstatě posílení finanční autonomie díky zavedení nového systému vlastních zdrojů, který by měl zaručit větší rovnost v přístupu k jednotlivým členským státům. Nový návrh je vnímán jako změna modelu: je zpřetrhána závislost Unie na příspěvcích jednotlivých členských států, která se vydává cestou postupné finanční soběstačnosti.

4.1.1   Ústředním prvkem návrhu nového systému vlastních zdrojů je změna zdroje DPH a zavedení daně z finančních transakcí. Jde o systém, který by po dosažení plné funkčnosti umožnil větší vyváženost rozpočtu EU tak, že bude financován přibližně ze 40 % z nových vlastních zdrojů, z 20 % z tradičních vlastních zdrojů a ze 40 % z příspěvků členských států vycházejícího z HND (10). Výhodou nového systému by bylo to, že by se omezil pocit vlád členských států, že národní příspěvky jsou daní z jejich produktu, v souvislosti s níž je třeba žádat a obdržet spravedlivé vyrovnání a opětovnou rovnováhu, pokud jde o hospodářské výhody.

4.1.2   EHSV znovu opakuje svoji podporu (11) vytvoření nového zdroje DPH, který nahradí v současnosti platný a již nevyhovující zdroj, aby přispěl k rozvoji vnitřního trhu EU a vyvaroval se narušení hospodářství v členských státech. Zdůrazňuje však, že v návrhu Komise chybí přesné údaje o změnách struktury DPH a rozdílech v objemu finančních prostředků, které by tyto změny znamenaly v případě jednotlivých členských států. Považuje kromě toho za nutné, aby byla od přijetí tohoto zdroje souběžně zaváděna opatření zaměřená na zamezení podvodům v oblasti DPH.

4.1.3   Ačkoli je návrh Komise teprve ve fázi diskuse, zavádí zajímavou novinku, kterou je daň z finančních transakcí. EHSV zdůrazňuje nutnost uplatnit zdanění finančních transakcí na celosvětové úrovni a vítá zavedení daně z finančních transakcí na evropské úrovni (12). EHSV zdůrazňuje, že je třeba pečlivě usměrňovat makroekonomické a mikroekonomické důsledky plynoucí ze zavedení daně z finančních transakcí, a proto žádá o stálé sledování a následné roční hodnocení dopadů souvisejících s jejím zavedením.

4.1.4   Daň z finančních transakcí by umožnila sledovat nejméně tři cíle:

4.1.5   I reforma opravných mechanismů a nahrazení stávajících mechanismů paušálními úhradami směřuje ke kýženému zjednodušení a větší transparentnosti, a to tím spíše, že hospodářské podmínky členských států jsou nyní naprosto odlišné od podmínek v roce 1984, kdy byl tento systém zaveden. Jak již EHSV uvedl (15), je i nadále nezbytné upřesnit dopady této reformy. neboť v současné situaci není jasné, jaký bude objem zapojených zdrojů, ani jaké je porovnání stávající situace a situace po dosažení plné funkčnosti.

4.2   EHSV velmi kladně hodnotí zlepšení struktury rozpočtu EU při stejném zatížení evropských občanů, což umožňuje značně omezit debatu o spravedlivém vyrovnání a o horizontální rovnosti mezi členskými státy a zaměřit se naopak na posuzování účinnosti a efektivity výdajů EU (v souvislosti s tím, jak odpovídají potřebám evropských občanů a podniků a jaký je vztah mezi získanými výhodami a vynaloženými náklady). EHSV však zdůrazňuje politování (16) nad tím, že se návrh Komise zaměřuje pouze na interní strukturu rozpočtu, aniž by se opíral o nové vlastní zdroje a zabýval se zásadní otázkou objemu rozpočtu jako nástroje ve službách politického projektu a ambicí EU.

4.3   Jak zdůraznil Evropský parlament, rozpočet EU je v podstatě souborem investic, které mohou aktivovat další veřejné nebo soukromé zdroje (17). V této souvislosti se EHSV domnívá, že by bylo možné experimentovat s některými druhy projektových dluhopisů za účelem financování konkrétních projektů v oblasti infrastruktury a vzdělávání (18) v souladu s 2020 Project Bonds Initiative (iniciativa projektových dluhopisů v rámci strategie Evropa 2020), kterou odstartovala Komise (19), a překonat tak kvantitativní a legislativní omezení rozpočtu EU.

4.3.1   Projektové dluhopisy by mohly představovat důležitou hybnou páku evropského hospodářského rozvoje díky efektu přelévání, který by vyvolaly a který je za současné situace zablokován strnulostí rozpočtů členských států v důsledku dopadů hospodářské krize a dodržování Paktu o stabilitě a růstu.

4.3.2   EHSV přesto poukazuje na nezbytnost podrobného posouzení případných inovativních způsobů externího financování VFR, neboť zkušenosti s partnerstvím soukromého a veřejného sektoru ukazují na možnost přenosu rizika na veřejný sektor (20).

4.4   V návrhu Komise nejsou zpochybňovány největší položky výdajů EU, tedy politika soudržnosti a společná zemědělská politika (SZP), a objevuje se tendence zhodnotit v rámci strategie Evropa 2020 jak nové důvody pro zaručení účinné a efektivní výdajové politiky, tak přidanou hodnotu stávajících výdajových nástrojů.

4.4.1   EHSV kladně hodnotí reformu SZP s cílem nově vyvážit její význam s ohledem na celkový rozpočet EU a posílit vazbu mezi výdaji Unie a společnými statky vyprodukovanými v zemědělství, jak je cílem Komise v dokumentu Budoucnost SZP do roku 2020  (21). Vzhledem k omezeným zdrojům, jak je tomu za současné situace, by měla být SZP a společná rybářská politika posuzovány ve vztahu k cílům a úkolům stanoveným Lisabonskou smlouvou: ke zlepšení kvality životního prostředí (biologická rozmanitost, voda, půda, ovzduší), k ochraně krajiny, k životaschopnosti venkovských oblastí, k dobrým životním podmínkám zvířat, k bezpečnosti a udržitelnosti potravin (22).

4.4.2   EHSV již potvrdil (23), že zemědělství, lesnictví a rybolov hrají zásadní úlohu při ochraně životního prostředí a při udržitelném řízení přírodních zdrojů. EHSV je tak sice nakloněn přístupu zavedenému Komisí spočívajícím v ekologizaci SZP, ale zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost tomu, aby proces revize nenarušil cíle a mechanismy financování SZP a s tím související podporu subjektům v zemědělství, potravinářském průmyslu a oblasti ochrany životního prostředí.

4.4.3   EHSV je znepokojen snahou Komise snížit částky určené na SZP tím, že se jiným nástrojům, jako jsou Evropský sociální fond a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, přidělí nové úkoly týkající se cílů v oblasti zemědělství a potravinářství.

4.4.4   EHSV se domnívá, že cíl harmonizovat podmínky hospodářské soutěže evropských zemědělců a posílit integraci nových členských států prostřednictvím systému přímých plateb by měl být uskutečněn pomocí pozorného posouzení účinků, jimž by mohly být vystaveny všechny členské státy. EHSV zdůrazňuje význam úsilí o odstranění rozdílů ve výši podpory, kterou dostávají zemědělci v jednotlivých členských státech. EHSV již dříve (24) vyjádřil doporučení, aby byly vnitrostátní příděly pro přímé platby nově rozdělovány na základě objektivních a nediskriminačních kritérií a aby existovalo dostatečné přechodné období pro plánovanou a spravedlivou konvergenci a upustilo se od historických referenčních zásad. Cílem je, aby se na konci finančního rámce na období 2014–2020 žádná země nenacházela pod 90 % průměru EU-27 v oblasti přímých plateb.

4.4.5   EHSV má za to, že nový víceletý finanční rámec musí zaručovat SZP a SRP, které budou schopny zajistit:

Díky těmto směrům činnosti bude v prostředí, pro nějž je typická značná nestálost cen primárních zemědělských komodit, možné podtrhnout dvojí charakter SZP a zhodnotit osvědčené postupy v oblasti ochrany životního prostředí, aniž bude opomíjena podpora hospodářské životaschopnosti a konkurenceschopnosti zemědělských podniků, a tak obnovit její historický úkol produkovat pro evropské občany zdravé a výživné potraviny v dostatečném množství a za dostupné ceny.

4.5   Stejnou efektivitu musí mít projekty financované z politiky soudržnosti, která je i nadále zásadní pro posílení integrace nových členských států a která se musí, jak je uvedeno v Barcově zprávě (25), soustředit na pár významných priorit Unie a u níž je třeba pozorně prověřit dopad na sociální, hospodářský a územní kontext pomocí hodnocení ex ante, průběžného hodnocení a hodnocení ex post. Tato hodnocení se však nikdy nesmějí stát byrokratickou zátěží.

4.5.1   EHSV nesouhlasí s uplatněním makroekonomické podmíněnosti na rozdělování finančních prostředků určených na politiku soudržnosti, aby nebylo dále zvyšováno zatížení členských států v těžké sociální a hospodářské situaci. Dále se domnívá, že v důsledku zavedení nové kategorie přechodových regionů místo systému postupného zavedení a zrušení pomoci by se neměly omezit prostředky určené méně rozvinutým regionům. A konečně, ačkoli souhlasí s návrhem nástroje pro propojení Evropy, zdůrazňuje, že tento mechanismus by neměl být financován přibližně 10 miliardami EUR prostřednictvím Fondu soudržnosti, aby nebyl nevhodně využíván k jiným úkolům, které se vymykají jeho původnímu určení.

4.6   Podle článku 174 Lisabonské smlouvy by mělo být hlavní zásadou budoucí politiky soudržnosti toto: „Unie se především zaměří na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů.“

A proto:

4.7   EHSV doufá, že vzhledem k významu politik Unie, zejména SZP a fondů soudržnosti, v celkovém rozpočtu bude posíleno sledování jejich výsledků, aby bylo možno posuzovat efektivnost výdajů EU a schopnost splnit velké cíle, které si EU sama dala, počínaje strategií Evropa 2020 (26). Lze postupovat i pomocí kombinace jak sankcí v případě, že nebudou splněna stanovená referenční kritéria, tak finančních pobídek pro členské státy, které dosáhly nejlepších výsledků.

4.7.1   V této souvislosti si EHSV přeje, aby místní a regionální správní orgány byly přesto podporovány a více zapojovány na vnitrostátní a evropské úrovni, aby včas získaly lepší podmínky pro řízení a provádění programů financovaných prostřednictvím politiky soudržnosti a SZP pomocí vhodných programů provádějících odbornou aktualizaci evropských postupů plánování, doprovodu, sledování a hodnocení.

(1)  „The value resulting from an EU intervention which is additional to the value that would have been otherwise created by Member State action alone.“ (COM(2010) 700 final; SEC(2011) 867 final).

(2)  Článek 201.

(3)  Nominální hodnota sumy určené na SZP se nesnižuje, ale zůstává na stejné úrovni během programového období, v reálné hodnotě tedy bude mít tendenci se snižovat vzhledem k roku 2012.

(4)  www.euractiv.com/euro-finance/eu-countries-call-slim-eu-budget-news-507532.

(5)  Úř. věst. C 248, 25.8.2011, s. 75.

(6)  Usnesení Evropského parlamentu INI/2010/2211 ze dne 8. června 2011 o investování do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu.

(7)  Stanovisko Výboru regionů Nový víceletý finanční rámec po roce 2013, Úř. věst. C 54, 23.2.2012, s. 40.

(8)  Stanovisko EHSV Systém vlastních zdrojů Evropské unie, Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 45.

(9)  Úř. věst. C 248, 25.8.2011, s. 75.

(10)  COM(2011) 510 final, s. 5. V současné době dosahuje příspěvek členských států založený na HND 70 % celkových zdrojů rozpočtu EU, tradiční vlastní zdroje (celní poplatky a daň z cukru) tvoří 14,1 %, daň z přidané hodnoty tvoří 11,2 % a další zdroje (přebytek předchozích let) tvoří 4,7 % (SEC(2011) 876 final).

(11)  Stanovisko EHSV Systém vlastních zdrojů Evropské unie, Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 45.

(12)  Stanovisko EHSV ke společnému systému daně z finančních transakcí a změně směrnice 2008/7/ES, které bylo přijato na plenárním zasedání dne 29. března 2012, Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 55.

(13)  SEC(2011) 1103 final.

(14)  Evropská komise, 8. prosince 2010, veřejná konzultace na téma přezkumu směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID), Generální ředitelství pro vnitřní trh a služby,

SEC(2011) 1226 final.

(15)  Stanovisko EHSV Systém vlastních zdrojů Evropské unie, Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 55.

(16)  Stanovisko EHSV Systém vlastních zdrojů Evropské unie, Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 55.

(17)  Usnesení Evropského parlamentu, op. cit.

(18)  Haug J. et al., op. cit., kapitola 4.

(19)  http://ec.europa.eu/economy_finance/consultation/index_en.htm.

(20)  Úř. věst. C 143, 22.5.2012, s. 134.

(21)  COM(2010) 672 final.

(22)  Hart K. – Baldock D. (odpovědní za vydání): What Tools for the European Agricultural Policy to Encourage the Provision of Public Goods, Evropský parlament, červenec 2011.

(23)  Úř. věst. C 132, 3.5.2011, s. 63.

(24)  Stanovisko EHSV SZP do roku 2020, Úř. věst. C 191, 29.6.2012, s. 116.

(25)  Barca F. (odpovědný za vydání): An Agenda for a Reformed Cohesion Policy. A place-based approach to meeting European Union challenges and expectations („Agenda pro reformovanou politiku soudržnosti. Místně definovaný přístup k řešení výzev a očekávání Evropské unie“), zpráva pro GŘ REGIO, 2009.

(26)  Chambon N. a Rubio E.: In search of „the best value for money“: analyzing current ideas and proposals to enhance the performance of CAP and cohesion spending; workshop „The post 2013 financial perspectives: Re-thinking EU finances in times of crisis“, Turín, 7. a 8. července 2011.