2.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 296/1


Úterý, 5. dubna 2011
Migrační toky plynoucí z nestability: rozsha a úloha zahraniční politiky EU

P7_TA(2011)0121

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. dubna 2011 o migračních tocích plynoucích z nestability: rozsah a úloha zahraniční politiky EU (2010/2269(INI))

2012/C 296 E/01

Evropský parlament,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1638/2006 ze dne 24. října 2006 o obecných ustanoveních o zřízení evropského nástroje sousedství a partnerství (1),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1717/2006 ze dne 15. listopadu 2006, kterým se zřizuje nástroj stability (2),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení nástroje pro financování podpory demokracie a lidských práv ve světě (3),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (4),

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci (5),

s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 (6),

s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) (7),

s ohledem na Úmluvu OSN o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin přijatou dne 18. prosince 1990,

s ohledem na Ženevskou úmluvu ze dne 28. července 1951 a na Protokol ze dne 31. ledna 1967 týkající se právního postavení uprchlíků,

s ohledem na globální přístup k migraci, který přijala Evropská rada dne 13. prosince 2005 a který vymezuje vnější rozměr migrační politiky a její tři hlavní priority, tj. podporu legální migrace, boj proti nelegální migraci a posílení vazby mezi migrací a rozvojem,

s ohledem na Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu přijatý Radou v říjnu 2008, na První výroční zprávu Komise o přistěhovalectví a azylu z roku 2009 (KOM(2010)0214) a na závěry Rady ze dne 3. června 2010 o navazujícím dokumentu k Evropskému paktu o migraci a azylu,

s ohledem na společné prohlášení Afriky a EU o migraci a rozvoji podepsané v Sirte dne 23. listopadu 2006, jež zdůraznilo nutnost, aby se africké státy a členské státy EU zavázaly k partnerství mezi zeměmi původu, tranzitu a určení s cílem účinněji řídit migraci, vzhledem k její souvislosti s rozvojem,

s ohledem na závěry Evropské rady o nelegálním přistěhovalectví přijaté na zasedání konaném ve dnech 18. a 19. června 2009,

s ohledem na Stockholmský program na období 2010–2014, Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu a na akční plán Komise pro provádění Stockholmského programu (KOM(2010)0171),

s ohledem na zprávu vysoké představitelky a Komise ze dne 14. března 2008 o změně klimatu a mezinárodní bezpečnosti, na související doporučení ze dne 18. prosince 2008 a na závěry Rady ze dne 8. prosince 2009,

s ohledem na společné prohlášení s názvem „Budování migračních partnerství“ přijaté na ministerské konferenci konané v Praze ve dnech 27. a 28. dubna 2009,

s ohledem na Úmluvu OSN proti mezinárodnímu organizovanému zločinu uzavřenou v prosinci 2000 a její protokoly,

s ohledem na dohodu o agendě spolupráce v oblasti migrace mezi EU a Libyí, kterou podepsali dne 4. října 2010 v Tripolisu komisařka Malströmová, komisař Füle a za libyjskou stranu pan Músá Kúsa, tajemník Všeobecného lidového výboru pro zahraniční vztahy a mezinárodní spolupráci, a pan Júnis al-Ubajdí, tajemník Všeobecného lidového výboru pro veřejnou bezpečnost,

s ohledem na svá doporučení Radě ze dne 20. ledna 2011 k probíhajícím jednáním o rámcové dohodě mezi EU a Libyí (8),

s ohledem na prohlášení z Tripolisu vydané v rámci třetího summitu EU a Afriky, který se konal v libyjském Tripolisu ve dnech 29.–30. listopadu 2010,

s ohledem na projev, který pronesla místopředsedkyně Komise / vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonová na zasedání Rady bezpečnosti OSN dne 4. května 2010 a v němž zdůraznila, že je třeba posílit komplexní přístup k řešení krizí a budování míru, a upozornila na zjevné vazby mezi bezpečností, rozvojem a lidskými právy,

s ohledem na směrnici Rady 2009/50/ES ze dne 25. května 2009 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci (směrnice o modré kartě) (9),

s ohledem na společné prohlášení vydané na summitu pro Východního partnerství konaném v Praze dne 7. května 2009, jímž bylo Východní partnerství slavnostně zahájeno,

s ohledem na své usnesení ze dne 21. září 2010 o snižování chudoby a vytváření pracovních míst v rozvojových zemích: cesta vpřed (10), zejména na body 71, 72 a 73 tohoto usnesení,

s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2010 o eritrejských uprchlících zadržovaných jako rukojmí na Sinaji (11),

s ohledem na závěry předsednictví z konference s názvem „Směrem k multidisciplinárnímu přístupu k předcházení obchodu s lidmi, trestnímu stíhání pachatelů a ochraně obětí“ ze dne 27. ledna 2011,

s ohledem na článek 80 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), ve kterém se uvádí, že politiky Unie týkající se kontrol na hranicích, azylu a přistěhovalectví se řídí zásadou solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členskými státy, a to i na finanční úrovni, a je-li to nutné, obsahují akty Unie přijaté podle této kapitoly vhodná opatření pro používání této zásady,

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0075/2011),

A.

vzhledem k tomu, že politická, sociální a ekonomická nestabilita, nedostatečná bezpečnost, politická represe a autoritářské režimy představují hlavní hnací sílu migrace a zbavují postižené komunity realizovatelných perspektiv a příjmů na místní úrovni, a tudíž práva rozhodnout se, zda odejít či zůstat, a trvale tak ohrožují jejich životy a ponechávají jim jako jedinou možnost migraci; vzhledem k tomu, že změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují stále častější příčinu migrace,

B.

vzhledem k tomu, že migraci plynoucí z nestability vyvolávají zejména válečné a ozbrojené konflikty nebo riziko, že takové konflikty vypuknou, porušování lidských práv – včetně pronásledování či omezování práv politické opozice, menšin, včetně menšin náboženských, etnických a menšin představujících lesbičky, gaye, bisexuály a transsexuály, a znevýhodněných skupin –, přírodní a člověkem způsobené katastrofy a také nedostatek realizovatelných ekonomických perspektiv, udržitelné struktury zajišťující demokracii a řádné veřejné správy, ale i nedostatečné dodržování a prosazování občanských, politických, kulturních, ekonomických a sociálních práv,

C.

vzhledem k tomu, že migrace coby dlouhodobý celosvětový fenomén přispívá k výměně myšlenek, ale vyplývají z ní rovněž náročné úkoly, pokud jde o integraci přistěhovalců do hostitelských společností, a vede tedy jak ke kulturnímu a hospodářskému obohacování Evropské unie, tak i k problémům se společenským začleněním a přizpůsobením; vzhledem k tomu, že EU potřebuje sice značné, avšak kontrolované přistěhovalectví, které by pomohlo při řešení problému stárnoucí populace i jiných sociálních a hospodářských otázek,

D.

vzhledem k tomu, že migrační toky proudily v minulosti rozličnými cestami v závislosti na tom, které oblasti byly pod největším tlakem, ovšem nikdy neustaly, a vzhledem k tomu, že migraci nelze sice zastavit, ale je pravděpodobné, že se v příštích desetiletích změní co do rozsahu a složitosti, a je nutné ji řešit tak, aby se zabránilo lidskému utrpení,

E.

vzhledem k tomu, že optimální řešení představuje pro osoby usilující o odchod ze země původu a pro přijímající země legální migrace,

F.

vzhledem k tomu, že migrační toky pramenící z nestability a mající podobu nelegální migrace dopadají tíživěji na členské státy, které se z geografického hlediska nacházejí na vnějších hranicích EU,

G.

vzhledem k tomu, že Úmluvu OSN o ochraně práv všech pracujících migrantů a členů jejich rodin dosud neratifikoval žádný členský stát EU; vzhledem k tomu, že tato úmluva představuje nejširší mezinárodní právní rámec pro ochranu práv migrujících pracovníků a členů jejich rodin a že směřuje státy ke krokům potřebným k tomu, aby byla respektována práva migrantů při vypracovávání a provádění politiky týkající se migrace pracovní síly,

H.

vzhledem k tomu, že ekonomická nestabilita má obzvláště silný dopad na mladší generaci, ženy a menšiny či znevýhodněné skupiny, jež jsou ponechány bez vyhlídky na získání zaměstnání, a mohou se tak snáze stát obětí násilí, radikalismu a náboru teroristických skupin,

I.

vzhledem k tomu, že změna klimatu souvisí s nedostatkem potravin a vody, odlesňováním a degradací půdy a je stále více označována za hlavní hrozbu mezinárodní bezpečnosti a stability,

J.

vzhledem k tomu, že lidé nucení opustit své domovy v důsledku rozsáhlých katastrof vyvolaných změnou klimatu potřebují pomoc a ochranu; vzhledem k tomu, že však stávající právo o uprchlících nepřiznává klimatickým uprchlíkům právo na mezinárodní ochranu,

K.

vzhledem k tomu, že v některých regionech, které jsou nejvíce postiženy změnou klimatu a z ní vyplývající ztrátou biologické rozmanitosti, jako je např. Sahel, se migrace stala jediným způsobem přizpůsobení se měnícímu se klimatu,

L.

vzhledem k tomu, že někteří migranti mohou být také žadateli o azyl a mohou potenciálně získat oficiální postavení uprchlíka,

M.

vzhledem k tomu, že zneužívání nelegální migrace nejen závažným způsobem ohrožuje životy migrantů, ale je velmi často spojeno také s nejhorším porušováním lidských práv, včetně otrocké práce, sexuálního vykořisťování, zneužívání dětí a genderového násilí; vzhledem k tomu, že kroky, jež činí EU a které zabraňují tomuto zneužívání a slouží k ochraně migrantů, včetně nelegálních migrantů, by v situacích ohrožení měly být posíleny s cílem zvýšit jejich účinnost,

N.

vzhledem k tomu, že převaděčství má dopad na téměř každou zemi světa; vzhledem k tomu, že zneužívání nelegální migrace, z níž se bohužel stal výnosný obchod pro organizovaný zločin, může také být spojeno s pašováním zbraní a obchodováním s lidmi a drogami; vzhledem k tomu, že zneužívání nelegální migrace může být jedním ze zdrojů financování radikálních a teroristických skupin a zvyšuje u migrantů pravděpodobnost, že se stanou obětí organizovaných zločineckých skupin a sítí extremistů,

O.

vzhledem k tomu, že politiky EU by měly věnovat zvláštní pozornost nejzranitelnějším migrantům, zejména nezletilým osobám bez doprovodu,

P.

vzhledem k tomu, že nelegální migrace má dopad na řízení migrace a integrační kapacitu, a to jak přijímajících, tak i tranzitních zemí; vzhledem k tomu, že v určitých případech by to mohlo v tranzitních zemích narušit udržitelnost a perspektivy rozvoje místních trhů práce a ještě více prohloubit nestabilitu,

Q.

vzhledem k tomu, že očekávaný demografický růst jak v zemích původu, tak v zemích tranzitu, zejména v Maghrebu, Mašreku a v celé severní Africe, by mohl mít negativní dopad na vyhlídky na hospodářský růst a vytváření pracovních míst, a zhoršit tak sociální a hospodářskou situaci v těchto zemích, nebudou-li učiněna nezbytná politická a hospodářská rozhodnutí; vzhledem k tomu, a že tato situace společně s nedostatečnými demokratickými principy povede k vnitřnímu napětí a nestabilitě, jak ukázaly nedávné demonstrace v Tunisku, Alžírsku, Egyptě a několika dalších zemích arabského světa, a následně ke zvýšení migračních toků a k dalšímu tlaku na integrační kapacity přijímajících zemí,

R.

vzhledem k tomu, že by se EU vzhledem k současným demografickým trendům měla naléhavě zamyslet nad tím, jak moc chce v nadcházejících letech otevřít své hranice migračním tokům ze zemí původu a tranzitu s cílem kompenzovat jejich vnitřní demografický růst a a s ním související sociální napětí, což jim pomůže udržet si vnitřní stabilitu, a kolik je třeba investovat do obnovených hospodářských programů pro tyto země, včetně programů zaměřených na investice a tvorbu pracovních míst,

S.

vzhledem k tomu, že by měla být přijata opatření s cílem zabránit novým vlnám rasismu a xenofobie v přijímajících a tranzitních zemích,

T.

vzhledem k tomu, že migrace do EU je pouze součástí mnohem širšího migračního jevu Jih-Sever a Jih-Jih; vzhledem k tomu, že geografická blízkost zemí zahrnutých do evropské politiky sousedství (EPS) k EU a zároveň výrazný rozdíl standardů v migračních zákonech mezi některými zeměmi EPS a státy EU mohou pro tyto země vytvořit konkurenční výhodu, posílit jejich postavení tranzitních zemí a omezit jejich angažovanost a povinnosti potenciální přijímající země,

U.

vzhledem k tomu, že by EPS měla aktivněji podporovat schopnost států sousedících s EU řídit migraci,

V.

vzhledem k tomu, že nedávný rychlý vývoj v Egyptě a dalších zemích severní Afriky a Blízkého východu by mohl vést ke zvýšení legálních i nelegálních migračních toků do Evropy,

W.

vzhledem k tomu, že napětí mezi zeměmi původu a tranzitu a mezi přijímajícími a tranzitními zeměmi, jež se týká řízení migračních toků, by se mohlo v budoucnu stát zdrojem potenciálního konfliktu a sporů, nebude-li uplatňována harmonizovanější, koordinovanější a účinnější migrační politika; vzhledem k tomu, že však koordinovanější a komplexnější přístup k řízení migrace může posílit respekt k lidské důstojnosti všech migrantů, kteří mohou potenciálně přispět k uspokojení potřeby pracovní síly v tranzitních a cílových zemích a podpořit rozvoj v zemích původu; vzhledem k tomu, že koordinovanější a komplexnější přístup k řízení migrace by měl zajistit plné dodržování lidských práv migrantů, kteří se mohou nacházet v situaci ohrožení,

X.

vzhledem k tomu, že legální a transparentní převody finančních prostředků mohou hrát potenciálně pozitivní roli při podpoře hospodářského rozvoje a že by se měla věnovat zvláštní pozornost zajištění práva migrantů na podporu jejich rodin a na investování v jejich zemích,

Y.

vzhledem k tomu, že Evropská unie potřebuje vytvořit účinnou a moudrou migrační politiku podobnou té, která je uplatňována v Kanadě, Austrálii či na Novém Zélandu; vzhledem k tomu, že nestabilita v sousedních regionech EU vytvoření takové politiky ohrožuje,

Z.

vzhledem k tomu, že zahraniční politika EU může pozitivně doplňovat a posílit politiky EU v oblasti migrace a musí hledat řešení všech zdrojů nestability v zemích původu a vést aktivní dialog s tranzitními zeměmi o jednotných standardech vycházejících z lidských práv, pokud jde o jejich vnitrostátní právní předpisy o přistěhovalectví, čímž se vytvoří rovné podmínky, aby přijímající i tranzitní země dodržovaly stejná pravidla a nabídly migrantům stejnou úroveň ochrany; vzhledem k tomu, že odlišná úroveň rozvoje tranzitních zemí vyžaduje poskytnutí finanční pomoci EU s cílem pomoci jim dosáhnout standardů srovnatelných se standardy zemí EU,

AA.

vzhledem k tomu, že místopředsedkyně Komise / vysoká představitelka zdůraznila důležitost komplexního přístupu k otázkám bezpečnosti a stability, jehož prostřednictvím strategie rozvoje a vytváření udržitelných hospodářských vyhlídek mohou doplňovat a dále posilovat operace zaměřené na udržování a budování míru, což vytváří podmínky pro dlouhodobější stabilitu a bezpečnost,

AB.

vzhledem k tomu, že nová struktura zahraniční politiky, jež vstoupila v platnost s Lisabonskou smlouvou, a vytvoření ESVČ skýtají příležitost k rozvoji velmi cenné synergie mezi zahraniční a obrannou politikou na jedné straně a EPS a politikou rozvojové spolupráce na straně druhé, jako vzájemně se doplňující a propojené dimenze a strategie; vzhledem k tomu, že nová struktura rovněž umožňuje, aby svou roli v rámci vnějších vztahů EU hrála kulturní diplomacie; vzhledem k tomu, že tyto synergie by již měly být vzaty v úvahu ve fázi programování,

AC.

vzhledem k tomu, že je potřeba rozlišovat mezi migranty, žadateli o azyl a uprchlíky,

1.

vítá nedávné návrhy Komise ohledně legální migrace osob, které nežádají o azyl, a naléhavě ji vyzývá, aby připravila další nástroje k zavedení společné přistěhovalecké politiky a usměrňování ekonomické migrace za účelem podpory ekonomického a sociálního pokroku v přijímajících a tranzitních zemích a zemích původu a aby zlepšením integrace migrantů posílila sociální soudržnost; zdůrazňuje, že v zájmu předcházení nelegální migraci je nutné náležitě informovat o možnostech legálního přistěhovalectví do EU, lépe využívat systémy EU pro legální přistěhovalectví, objasňovat, jaké jsou v EU současné vyhlídky a příležitosti, vyvracet falešné sliby obchodníků s lidmi, a snižovat tak zisky plynoucí z organizovaného zločinu a obchodování s lidmi a založené na potřebě lidí opustit domov; vyzývá Komisi, aby podporovala opatření na ochranu zranitelných skupin a osob (zejména žen a dětí), které se často stávají obětí obchodování s lidmi a sexuálního vykořisťování, a naléhavě ji vyzývá, aby ve třetích zemích zřizovala střediska informující o možnostech migrace do EU; vyzývá však k přístupu založeném na rovnováze mezi podporou legální migrace do EU a zajišťováním dostatečné schopnosti EU migranty přijímat a úspěšně integrovat;

2.

připomíná, že náležitě řízená legální migrace může třetím zemím přinést i užitek ve formě prostředků, které přistěhovalci zasílají do svých zemí původu; mimoto zdůrazňuje, že je důležité podporovat iniciativy určené k prosazování účasti migrantů na projektech rozvoje a odborné přípravy, které probíhají v zemích jejich původu;

3.

žádá, aby členské státy spolupracovaly se zeměmi mimo EU s cílem zajistit okamžitou dostupnost informací týkajících se legální migrace, jakož i aktivní podporu této migraci;

4.

je přesvědčen, že nucená migrace je mimo jiné důsledkem selhávajícího hospodářství, chudoby, porušování lidských práv, zhoršování stavu životního prostředí, rostoucích rozdílů mezi bohatými a chudými zeměmi, občanských válek, bojů o kontrolu nad nerostnými zdroji a politického pronásledování;

5.

podporuje analýzu a politickou linii místopředsedkyně Komise / vysoké představitelky zdůrazňující nutnost komplexního a jednotného přístupu založeného na strategiích cíleného rozvoje a ochrany lidských práv jako dalšího důležitého nástroje zahraniční politiky EU pro řešení otázek stability a bezpečnosti a zvýšení efektivity operací zaměřených na udržení a budování míru; v této souvislosti žádá o posílení úlohy agentury FRONTEX v zájmu lepší kontroly migračních toků; domnívá se, že v souvislosti s novou strukturou zahraniční politiky, která vstoupila v platnost s Lisabonskou smlouvou a s vytvořením ESVČ je třeba upevnit další interinstitucionální dialog a uvažovat o základech a cílech tohoto komplexního přístupu – zejména pokud jde o cílené programování a partnerství se zeměmi, které jsou příjemci pomoci –, jež mohou nastolit udržitelný proces demokratizace, řádné správy věcí veřejných, dodržování lidských práv a hospodářský růst, a tím posílit bezpečnost a stabilitu;

6.

naléhavě vyzývá Komisi, aby vyvinula stálý monitorovací systém, který by sledoval veškerou činnost agentury FRONTEX spojenou s řízením migračních toků; domnívá se, že v celém aktualizovaném znění nařízení o agentuře FRONTEX by se měl odrážet rozměr operací této agentury týkající se lidských práv, především práva opustit vlast, zákazu navracení a práva žádat o azyl; vítá úspěšnou činnost agentury FRONTEX a její spolupráci s členskými státy zaměřenou na uplatňování společného evropského azylového systému a vítá rovněž zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu; domnívá se, že má-li být obzvláště dotčeným členským státům poskytnuta potřebná podpora, musí mít činnost a operace agentury FRONTEX a Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu stabilní a trvalý charakter; zdůrazňuje, že pokud má být dosaženo účinnější koordinace politik a rozdělení zátěže, je nezbytné, aby mezi všemi členskými státy EU panovala větší solidarita, zejména s nejzranitelnějšími státy;

7.

konstatuje, že na pozadí rostoucího multilateralismu s několika mezinárodními hráči a hlavními dárci – jako jsou EU, USA, Japonsko, Čína a případně, v delším časovém horizontu, další země skupiny BRIC, jako např. Brazílie a Indie – jsou společným cílem a hlavním předpokladem globálního hospodářského růstu stabilita a bezpečnost; dále konstatuje, že naléhavé úkoly v oblasti stability a bezpečnosti jsou takové, že v době rozpočtových omezení vyžadují nejen relevantní zdroje, ale i úspory z rozsahu a koordinované úsilí; domnívá se, že by se mělo uvažovat o zahájení aktivního dialogu mezi EU, USA, Japonskem a Čínou a mezinárodními finančními institucemi, pokud jde o koordinované geografické a tematické strategie týkající se bezpečnosti, stability a politiky podpory, jež by usilovaly o větší kolektivní využívání pákového efektu a vyváženější, cílenější a efektivnější alokaci zdrojů při spravedlivém sdílení zátěže; domnívá se – rovněž s ohledem na nedávnou revizi zahraniční pomoci poskytované Bílým domem, která zdůraznila význam koordinace podpory s ostatními hlavními dárci –, že prvním důležitým krokem k takovým úvahám by mohl být summit mezi EU a USA o posílení spolupráce v oblasti humanitární a rozvojové pomoci s cílem stanovit z transatlantické perspektivy společné oblasti zájmu a základy koordinace politik;

8.

naléhá na Komisi, aby zajistila, že veškeré dohody o zpětném přebírání osob podepsané EU a jejími členskými státy plně respektují lidská práva a zásadu nenavracení a neohrožují žádné osoby, jež potřebují mezinárodní ochranu;

9.

konstatuje, že je-li uprchlíkům poskytnuto útočiště v sousedních zemích, jsou s ním spojené značné výhody, a vyzývá EU, aby to považovala za svou prioritu;

10.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že na světě je v současné době přibližně 38 nestabilních států (seznam nefunkčních států za rok 2010, Fund for Peace) a v nich 1 miliarda obyvatel zasažených problémy spojenými s nestabilitou (Světová banka); konstatuje, že nestabilní státy jsou nejvíce ohroženy vnitřními a vnějšími politickými i hospodářskými otřesy a že nestabilita těchto států podněcuje k migraci;

11.

domnívá se, že podpora politicky a hospodářsky nestabilních států, které jsou jedním z potenciálních zdrojů nelegální migrace a způsobují napětí, pokud jde o bezpečnost a stabilitu, by měla vždy zahrnovat – kromě rozpočtové pomoci a podpory a strategií na zajištění a upevnění stability – přímé investice a strategie přístupu na trh EU, strategie rozvoje venkova a zajišťování potravin, podporu rozvojových cílů tisíciletí, politiky zaměřené na tvorbu pracovních míst, rozvoj infrastruktury, podporu malých a středních podniků, poskytování mikroúvěrů a strategie, jejichž cílem je podpora demokratizace a řádné správy věcí veřejných, sociální začleňování, posilování postavení žen, menšin a znevýhodněných skupin a etnická a náboženská tolerance, čímž se pro potenciální migranty zmaximalizují místní perspektivy a alternativy; pevně věří, že takové strategie musí být založeny na aktivním partnerství, které se opírá o zásadu předání kontroly a pravomocí zemím přijímajícím pomoc, ale i na cílech, přesných časových plánech a jasných podmínkách pro jejich dosažení, které byly společně definovány dárcovskými zeměmi, a na kritériích a přísně dodržovaných standardech odpovědnosti; zdůrazňuje, že základním kritériem v tomto rámci financovaných programů by měla být přidaná hodnota, a to jak na regionální, tak i na místní úrovni, a mělo by se tudíž zajistit, aby tyto programy podstatně přispívaly k rozvoji místní ekonomiky;

12.

zdůrazňuje, že jakýkoli výzkum a analýza budoucích migračních trendů a forem migrace, jako je migrace krátkodobá, cirkulační či sezónní, by měly zohlednit možné impulzy k migraci v zemích původu, jako je politická nebo hospodářská krize či dopad změny klimatu;

13.

vyzývá Evropskou unii a členské státy, aby na vnitrostátní i mezinárodní úrovni podnikly kroky, kterými by země původu migrantů vybídly k přijímání a uplatňování opatření a politik, jež umožní sociální, ekonomický a demokratický rozvoj, a jejich občané / státní příslušníci tak nebudou nuceni odejít;

14.

vyzývá Komisi a ESVČ, aby za účelem rozvoje a demokratizace zemí původu a s cílem řešit problémy spojené s migrací již u zrodu vynaložila více úsilí a prosazovala právní stát;

15.

vybízí k tomu, aby byla po vzoru pilotního projektu v Bamaku v Mali (CIGEM) zřizována střediska pro informace a řízení v oblasti migrace mimo EU, která by třetím zemím patřícím k zemím původu či tranzitu migrantů pomáhala vypracovat migrační politiku reagující na obtížnou situaci potenciálních migrantů a migrantů po návratu do země původu, nabízela poradenství k otázkám legálního přistěhovalectví, pracovních příležitostí a životních podmínek v cílové zemi a usnadňovala zájemcům o migraci profesní přípravu na pracovišti; žádá Komisi, aby příslušnému výboru EU předkládala pravidelné zprávy o nových iniciativách týkajících se zřizování těchto středisek;

16.

připomíná, že ve svém usnesení ze dne 21. září 2010 o snižování chudoby a vytváření pracovních míst v rozvojových zemích: cesta vpřed Parlament zdůraznil, že by EU neměla váhat s uplatněním sankcí, pokud státy nedodržují své závazky v oblasti správy věcí veřejných a lidských práv přijaté v rámci obchodních dohod, vyzval orgány EU, aby přísně dbaly na dodržování zásady podmíněnosti stanovené v dohodě z Cotonou, a zdůraznil, že Evropský rozvojový fond i finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci musí při poskytování pomoci dodržovat stejná kritéria podmíněnosti; zdůrazňuje, že podobná kritéria podmíněnosti by se měla kromě rozvojové a humanitární pomoci vztahovat i na další pomoc poskytovanou EU, včetně makrofinanční pomoci poskytované prostřednictvím úvěrů MMF a úvěrových operací EIB programů EBRD, a že taková pomoc by měla vycházet z partnerství, společných cílů, hodnot a loajality a měla by být schopna naplnit očekávání dárců i příjemců pomoci; zdůrazňuje dále, že by aktivní podpora ze strany EU pro přijímající země měla být účinná a zaměřená na výsledek a že by měly být respektovány základní hodnoty EU; žádá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku a Komisi, aby při utváření podoby finanční pomoci EU a v dvoustranných vztazích s jednotlivými zeměmi, které jsou příjemci této pomoci, dbaly na dodržování základních hodnot EU a loajality vůči ní; je přesvědčen, že by na úrovni EU měl být zahájen proces zvažování týkající se základů a oblasti působnosti kritérií podmíněnosti pro finanční pomoc EU;

17.

vítá ustanovení o lidských právech ve všech dvoustranných dohodách EU a podporuje začlenění zásady podmíněnosti do obchodních dohod s rozvojovými zeměmi prostřednictvím obecného systému preferencí; uznává, že tato zásada podmíněnosti není vždy uplatňována, neboť Komise se zdráhá uvalit sankce vůči rozvojovým zemím, které nedodržují přijaté závazky v oblasti lidských práv, řádné správy věcí veřejných a demokratizace; naléhá na Komisi, aby uvažovala o sankcích, kdykoli to bude potřeba, avšak žádá ji, aby ještě před jejich přijetím důkladně posoudila dopady takových sankcí na obyvatelstvo přijímajících zemí;

18.

domnívá se, že politiky podobné těm, které jsou uplatňovány u zemí původu, by měly být uplatňovány i u tranzitních zemí, například pokud jde o strategie snižování chudoby, přímé investice a přístup na trh a kladení důrazu na programy zaměstnanosti, které mohou zajistit efektivní sociální začleňování v dlouhodobém časovém horizontu, stabilizaci vnitřního trhu práce a zvýšit dlouhodobý potenciál tranzitních zemí;

19.

domnívá se, že EU a její členské státy musí při řízení nelegálních migračních toků plně respektovat práva žadatelů o azyl a zdržet se přijímání jakýchkoli opatření, která by odrazovala potenciální uprchlíky od žádostí o ochranu;

20.

vyzývá Komisi, aby vytvořila mechanismus pro sdílení odpovědnosti za přijímání žadatelů o azyl a posuzování jejich žádostí, ale také za boj proti nelegální migraci, dva fenomény, které neúměrně zatěžují některé členské státy z důvodu jejich zeměpisné polohy či demografické situace;

21.

naléhavě vyzývá Komisi, aby zavedla monitorovací systém, který by sledoval, zda jsou při vstupních (a předvstupních) kontrolách v rámci Schengenského hraničního kodexu dodržována práva uprchlíků a žadatelů o azyl, a který by umožňoval bezodkladně zjistit případné slabiny;

22.

zdůrazňuje význam volebních pozorovatelských misí EU jako důležitého kroku v každém procesu demokratizace a nastolení řádné veřejné správy, a je přesvědčen, že tyto mise by měly být součástí širšího rámce podpory dlouhodobého demokratizačního procesu; naléhá na vysokou představitelku / místopředsedkyni Komise, aby posílila monitorovací postupy a mise za účelem kontroly, zda jsou doporučení pozorovatelských misí prováděna, a v tomto ohledu zdůrazňuje, že je zásadní zajistit přiměřenou kontrolu provádění těchto doporučení; zdůrazňuje význam mediace a předcházení konfliktům a význam strategií zaměřených na řešení těchto konfliktů a budování institucí a kapacit pro regionální organizace, jakými jsou např. Africká unie (AU), která hraje důležitou úlohu při operacích, jejichž cílem je udržování a budování míru; je přesvědčen, že podpora pro AU by měla zahrnovat vytvoření kapacit k ostraze hranic a poskytovat pomoc všem migrantům v situacích ohrožení; domnívá se, že efektivní posilování regionálních organizací, jako jsou AU, Unie pro Středomoří či Východní partnerství, jako šiřitelů regionálního míru a stability podpoří regionální integraci a vznik přeshraničních ekonomických zón;

23.

konstatuje, že bylo dosaženo pokroku při provádění globálního přístupu k migraci, jehož cílem je podpora komplexního partnerství se zeměmi původu a tranzitu a podpora synergií mezi migrací a rozvojem; zdůrazňuje potřebu dále zlepšovat používání hlavních nástrojů globálního přístupu k migraci (partnerství mobility, migrační mise, migrační profily, platformy pro spolupráci); zdůrazňuje trvající potřebu učinit z cílů migrační politiky ústřední otázku politického dialogu se zeměmi původu a tranzitu, jakož i potřebu posílit politickou soudržnost v tomto ohledu, zejména s rozvojovou politikou; zastává názor, že by měla být provedena racionalizace různých dialogů, přičemž by zároveň měly být posíleny synergie mezi migrací a rozvojem; domnívá se, že by mělo být vynaloženo více úsilí na podporu rozvojových projektů v zemích původu a tranzitu, které zvyšují životní úroveň těchto zemí a regulační a institucionální kapacity a zlepšují jejich infrastrukturu, s cílem účinně řídit migrační toky a zároveň zajistit respektování mezinárodních standardů ochrany a uplatňování zásady nenavracení;

24.

zdůrazňuje významnou úlohu Světového fóra o migraci a rozvoji, jež představuje strukturovaný rámec pro podporu posíleného dialogu a spolupráce mezi vládními i nevládními aktéry, včetně občanské společnosti;

25.

vyjadřuje politování nad skutečností, že za současných okolností bylo jediným možným řešením pozastavení dohody o spolupráci mezi EU a Libyí, a zastává názor, že toto pozastavení by mělo být odvoláno, jakmile bude ustanovena nová přechodná vláda, jež bude ochotna podpořit demokratické provádění této dohody při dodržování lidských práv, přičemž cílem bude poskytovat finanční pomoc africkým zemím v zájmu vytvoření schůdných alternativních řešení k migraci, ale i účinnějšího libyjského systému pro řízení pracovní migrace, a to maximalizací dovedností migrantů, kteří se již v zemi nacházejí, zvýšením schopnosti Libye přilákat a sociálně a ekonomicky začlenit migranty do společnosti, zejména pokud jde o migranty ze zemí na jejích jižních hranicích, a vybudováním základů účinného systému řízení migrace v Libyi; v této souvislosti zdůrazňuje, že EU musí využít svého vlivu a přesvědčit Libyi k tomu, aby umožnila návrat UNHCR do této země; domnívá se, že by dohody o programu spolupráce v oblasti migrace měly být uzavřeny i s dalšími zeměmi v geografické blízkosti EU s tím, že by pak bylo možné poskytovat v souladu s mezinárodními dohodami podporu nestabilním státům v jejich okolí;

26.

poznamenává, že Frontex nemůže být při řešení současné humanitární krize v severní Africe hlavním nástrojem pro zvládání následných migračních toků z tohoto regionu, a žádá EU, aby navrhla okamžité a koordinované řešení, které bude součástí ucelené, dlouhodobé strategie pro politické změny a nestabilní státy, jež bude řešit základní příčiny migračních toků; naléhá na Radu, aby předložila akční plán sdílení zátěže vycházející ze zásady solidarity uvedené v článku 80 SFEU, jenž by pomohl znovuusídlit uprchlíky z tohoto regionu a poskytovat pomoc vysídleným osobám v souladu s ustanoveními uvedenými ve směrnici Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími; naléhavě Radu vyzývá, aby pokročila s přijetím společného azylového systému EU a dokončila postupy spolurozhodování týkající se vytvoření společného programu EU pro znovuusídlování a Evropského uprchlického fondu pro období 2008–2013, jak to Evropský parlament doporučil v květnu 2010; připomíná, že členské státy mají povinnost dodržovat zásadu nenavracení;

27.

zdůrazňuje, že Evropský parlament má klíčový význam při upevňování svobody a demokracie v sousedních zemích; v tomto ohledu je přesvědčen, že by Evropský parlament měl pečlivě monitorovat demokratický proces v jižním Středomoří, a navrhuje proto vést pravidelně strukturovaný dialog ad hoc s vysokou představitelkou / místopředsedkyní Komise, v jehož rámci bude hodnocen vývoj v tomto regionu a následně budou vytýčeny krátkodobé a dlouhodobé cíle a stanovena relevantní potřebná podpůrná opatření;

28.

trvá na tom, že by v rámci revidované evropské politiky sousedství (EPS) měla být skutečná pozornost věnována dialogu o lidských právech a demokracii; je přesvědčen, že prodemokratická hnutí a demonstrace a jejich brutální potlačování orgány v zemích, jako je Tunisko a Egypt, ukazují, že dialog o demokracii a lidských právech v rámci EPS není účinný;

29.

vítá dokončení jednání o readmisní dohodě EU a Turecka a vyzývá k úspěšnému dokončení všech fází nezbytných k tomu, aby všechny strany mohly tuto dohodu začít co nejdříve a v plném rozsahu provádět;

30.

vyzývá Komisi, aby zintenzívnila svou spolupráci se zeměmi tranzitu a původu nelegálních migrantů v rámci dohod, které EU uzavřela nebo které se chystá uzavřít, ale i v rámci dvoustranných dohod podepsaných členskými státy a třetími zeměmi s cílem zastavit nelegální migraci a podpořit dodržování práva ve prospěch migrantů a obyvatel členských států i zemí původu;

31.

domnívá se, že pro účinné plánování, přijímání, uplatňování a hodnocení migrační politiky má zásadní význam harmonizace statistik souvisejících s migrací, dosažená ve spolupráci s členskými státy; podtrhuje význam Evropské migrační sítě, která by mohla být v této oblasti významným přínosem;

32.

zdůrazňuje, že jsou naléhavě zapotřebí konzistentní, ucelené a srovnatelné statistické údaje o migrujícím obyvatelstvu, jelikož neustálé změny migrujícího obyvatelstva a povaha současných migračních toků staví tvůrce politik před skutečně náročný úkol, k jehož řešení potřebují spolehlivé údaje a informace, o něž mohou svá rozhodnutí opírat;

33.

vyzývá Komisi, aby zvážila – v rámci probíhajícího přezkumu EPS – možnost poskytnutí specifického financování k vypracování obnovených, spolehlivých ekonomických programů v zemích spadajících pod EPS, a to včetně programů zaměstnanosti; domnívá se, že se zeměmi spadajícími pod EPS by měl být projednán plán sladění jejich vnitrostátních právních předpisů v oblasti migrace se standardy EU, včetně standardů týkajících se lidských práv, jako je právo na azyl, systém ochrany pro nelegální migranty a rovná práva pro všechny migranty; vybízí k uzavření dalších dohod o partnerství týkajících se mobility se zeměmi EPS, a to vedle těch, které již byly uzavřeny s Moldavskem a Gruzií;

34.

požaduje vytvoření komplexní migrační politiky, jež by byla propojena se všemi rozvojovými strategiemi a nástroji a založena na vysoké míře politické a operativní solidarity, vzájemné důvěry, transparentnosti, partnerství, sdílené odpovědnosti a společného úsilí prostřednictvím společných zásad a konkrétních kroků, jakož i na hodnotách zakotvených v Lisabonské smlouvě;

35.

vyzývá Komisi, aby vytvořila komplexní přístup k legální migraci a aby při tom zohlednila potřebu pracovní síly pro evropský trh práce a kapacitu každého členského státu pro přijímání a integraci migrantů; je přesvědčen, že společná politika EU v oblasti legální migrace může být stimulem jak pro evropské hospodářství, tak pro hospodářství zemí původu;

36.

je toho názoru, že dohody s třetími zeměmi, které se týkají několika členských států EU, by měly být vyjednány na evropské úrovni v plném souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování Evropské unie;

37.

vyzývá orgány a instituce EU a její členské státy, aby účinněji koordinovaly dárcovskou pomoc, aby mohl být zaručen komplexnější a udržitelnější přístup k řízení migračních toků;

38.

naléhavě žádá, aby byla rozvojová pomoc oddělena od řízení migračních toků a aby tato pomoc nebyla podmiňována návratem migrantů; zdůrazňuje, že rozvojová pomoc EU by měla usilovat o odstraňování příčin migrace, jako jsou chudoba, změna klimatu a hlad;

39.

zdůrazňuje přínos, který by mohly mít Unie pro Středomoří a iniciativa východního partnerství při řešení otázky migrace a jejích důsledků; vyzývá vysokou představitelku / místopředsedkyni Komise a členské státy, aby vynaložily větší úsilí pro dosažení plně fungující Unie pro Středomoří; je přesvědčen, že otázka migračních toků by měla být prioritou činnosti v rámci Unie pro Středomoří a iniciativy východního partnerství;

40.

žádá Evropskou unii, aby zvážila kroky vedoucí k přizpůsobení finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci, Evropského rozvojového fondu a nástroje pro humanitární pomoc tak, aby tyto nástroje mohly posílit pozitivní vliv migrace na podporu lidského rozvoje a demokracie v nestabilních státech;

41.

požaduje, aby bylo v rámci migrační politiky EU vynaloženo více úsilí na podporu koherence politik v zájmu rozvoje a aby nedocházelo k využívání oficiální rozvojové pomoci na politiky, jejichž cílem je odrazování od migrace a kontrola migrace způsobem, který porušuje lidská práva migrantů; domnívá se však, že by tato pomoc měla být využívána k podpoře účinného rozvoje, který omezí migraci způsobenou chudobou, politickou nestabilitou a politickým útlakem;

42.

vítá prohlášení z Tripolisu vydané na konci třetího summitu Afrika-EU, které opětovně potvrzuje nezbytnost společného úsilí zaměřeného na skutečný stav a výzvy spojené s migrací a na spojitost migrace a rozvoje;

43.

požaduje účinnější partnerství s institucemi podporujícími regionální a ekonomickou integraci, což může rovněž přispět k nalezení trvalých, dlouhodobých řešení problémů spojených s migračními toky jih-jih;

44.

zdůrazňuje, že by Komise měla důkladněji prozkoumat migraci jih-jih, k níž dochází z důvodu klimatických podmínek, a zjistit, kolika lidí se týká a jaké jsou nejohroženější regiony, migrační toky a kapacity hostitelských zemí; žádá také o podporu výzkumné kapacity rozvojových zemí;

45.

zdůrazňuje, že v zájmu snížení chudoby a dosažení rozvojových cílů tisíciletí je třeba začlenit migraci do národních rozvojových strategií partnerských zemí;

46.

vítá vytvoření Pozorovacího střediska AKT pro migraci jako užitečný nástroj pro poskytování údajů tvůrcům politik v zemích AKT a nástrojů ke zlepšení jejich národních migračních strategií a rovněž vítá návrh na vytvoření střediska pro sledování migrace, které by soustavně podrobně sledovalo všechny záležitosti spojené s migračními toky v Latinské Americe a podléhalo dohledu a koordinaci Nadace Evropa – Latinská Amerika a Karibik;

47.

doporučuje, aby byly finanční zdroje na posílení provázanosti migrace a rozvoje přidělovány efektivněji; uznává, že je nutné zlepšit systémy doplňkové a včasné mobilizace jednotlivých nástrojů EU pro financování vnější činnosti;

48.

zdůrazňuje, že v zájmu dosažení udržitelných řešení pro vysídlené osoby a uprchlíky je třeba posílit strategie zaměřené na návaznost základní pomoci, obnovy a rozvoje (LRRD); uznává důležitost koordinované humanitární reakce, která by měla předcházet funkční rozvojové politice v zemích v postkonfliktní situaci;

49.

vyzývá vysokou představitelku / místopředsedkyni Komise, aby investovala do odborných poznatků a stanovila jasný mandát pro zaměstnance na úrovni ředitelství i delegací s cílem dosáhnout lepší koordinace mezi tematickým programem v oblasti migrace a azylu a geografickými programy finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci;

50.

žádá, aby byla vyjasněna úloha ESVČ a úloha generálního ředitelství pro rozvoj a spolupráci EuropeAid a aby byly koordinovány jejich kroky; naléhavě žádá, aby vedoucí úlohu ve fázi plánování migrační politiky mělo generální ředitelství pro rozvoj a spolupráci EuropeAid;

51.

zdůrazňuje, že v zájmu zajištění koherentnějšího a účinnějšího plánování v souvislosti se strategickými dokumenty týkajícími se jednotlivých zemí a regionů je důležité se poučit ze zkušeností nabytých v rámci tematického programu v oblasti migrace a azylu, pokud jde o politický dialog na státní úrovni;

52.

naléhá, aby bylo posíleno úsilí zaměřené na snížení negativních účinků „odlivu mozků“ a hromadného odchodu odborníků, které zasahují zejména klíčové obory jako zdravotnictví a školství; zdůrazňuje, že je důležité podporovat „získávání mozků“, programy asistovaného návratu a cirkulační migrace, regulaci náborových praktik a budování kapacit například prostřednictvím rozvoje odborné přípravy; žádá Komisi, aby prověřila, zda jsou programy pro cirkulační migraci užitečným nástrojem a jaké typy cirkulace (jednorázová/opakovaná, krátkodobá/dlouhodobá, spontánní/řízená) by pro rozvojové i rozvinuté země mohly přinést nejlepší výsledky;

53.

vyzývá Komisi, aby při přípravě nových nástrojů pro vnější činnost na období po roce 2013 zajistila, aby navrhovaná struktura umožňovala synergie a vzájemné posilování mezi pilířem pro rozvoj a pilířem pro bezpečnost a stabilitu a umožnila rychlé poskytování prostředků na mimořádné situace a obnovu, rychlou reakci při poskytování pomoci migrantům v situacích ohrožení, zejména ve zvlášť zranitelných situacích, jak je tomu například už žen a nezletilých osob bez doprovodu, specifické programy, jejichž cílem je zajistit aktivní podporu menšinám, které se mohou ocitnout v situaci ohrožení, a na podporu opatření ke zmírnění důsledků změny klimatu a uchování hospodářského a sociálního prostředí postižených komunit;

54.

žádá, aby byla při vytváření politik zohledňována specifická situace zranitelných skupin, jako jsou ženy, děti a lidé se zdravotním postižením, a aby byla proto vybudována příslušná infrastruktura, např. nemocnice, školy a vzdělávací zařízení, a zajištěna sociální, psychologická a administrativní podpora;

55.

upozorňuje na významnou úlohu, kterou v úspěšné integraci migrantů v EU, včetně uprchlíků a žadatelů o azyl, sehrávala rehabilitační střediska pro oběti mučení; s obavami připomíná rozhodnutí o postupném ukončování financování těchto středisek v EU v rámci evropského nástroje pro demokracii a lidská práva; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby financování těchto středisek nebylo snižováno a nebylo ponecháno pouze v rukou členských států;

56.

žádá Komisi, aby zveřejnila externí hodnocení regionálních programů ochrany a zahájila diskusi o tom, zda v těchto programech pokračovat;

57.

s ohledem na mise SZBP/SBOP je přesvědčen, že – jak rovněž zdůraznila vysoká představitelka / místopředsedkyně Komise – je důležité doplnit strategie v oblasti bezpečnosti a stability ad-hoc podporou strategií v oblasti rozvojové pomoci a lidských práv s cílem zajistit, aby byly příčiny nejistoty a nestability v dlouhodobém horizontu odstraněny; v této souvislosti zdůrazňuje skutečnost, že takový komplexní přístup vyžaduje nejen lepší koordinaci prostřednictvím Evropské služby pro vnější činnost, ale také dodatečné ad-hoc rozpočtové prostředky pro tyto podpůrné strategie;

58.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení předsedovi Evropské rady, předsednictví Rady Evropské unie, předsedovi Komise, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, EIB, vládám a parlamentům členských států EU, vládám a parlamentům států, které jsou kandidáty na přistoupení, vládám a parlamentům členských států EURONEST a EUROMED, ministerstvu zahraničí USA, EBRD, Světové bance, MMF, Africké unii, Panafrickému parlamentu, Mezinárodní organizaci pro migraci a UNHCR.


(1)  Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 327, 24.11.2006, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 386, 29.12.2006, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 41.

(5)  Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.

(7)  Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30.

(8)  Přijaté texty, P7_TA(2011)0020.

(9)  Úř. věst. L 155, 18.6.2009, s. 17.

(10)  Přijaté texty, P7_TA(2010)0327.

(11)  Přijaté texty, P7_TA(2010)0496.